52011DC0763

POLITICKÉ SOUVISLOSTI

Evropa potřebuje strategii, která by jí pomohla vyjít z hospodářské krize silnější a která by z EU učinila inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropa 2020 stanoví vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století.

Ačkoli jednotný trh není sám o sobě jednou ze sedmi stěžejních politických strategií, které byly stanoveny jako zásadní pro dosažení hlavních cílů strategie EU 2020, ve sdělení týkajícím se strategie EU 2020 se uvádí, že nástroje na úrovni EU, jako například jednotný trh, finanční nástroje a nástroje vnější politiky, budou plně mobilizovány za účelem odstranění překážek a dosažení cílů strategie Evropa 2020. Nedílnou součástí této strategie jsou operativní návrhy, jak zajistit plné zapojení těchto nástrojů do strategie Evropa 2020.

Ve sdělení se dále říká, že silnější, prohloubený a rozšířený jednotný trh je nesmírně důležitý pro růst a vytváření pracovních míst. Ve snaze o oživení jednotného trhu předseda Barroso koncem roku 2009 vyzval profesora Maria Montiho, aby vypracoval zprávu, ve které by formuloval doporučení a řešení. Profesor Monti svou zprávu předložil v roce 2010 a dospěl v ní k závěru, že jednotný trh napomáhá několika dalším oblastem tvorby politiky EU, které přitahují velký politický zájem, a že hrozí, že tyto oblasti nebudou poskytovat to, co mají poskytovat, pokud nebudou moci plně spočívat na robustním jednotném trhu.

Konkrétně ve vztahu ke zboží profesor Monti uvedl, že udržení dynamického a rozšiřujícího se jednotného trhu se zbožím vyžaduje stavět na úplném provedení balíčku týkajícího se zboží, schváleného v roce 2008, zejména s ohledem na zásadu vzájemného uznávání a dozoru nad trhem.

Tato iniciativa je důležitým krokem v provádění legislativního rámce, který byl dne 9. července 2008 přijat jako součást „balíčku týkajícího se zboží“. Balíček z roku 2008 si kladl za cíl podnítit volný pohyb bezpečných výrobků prostřednictvím zefektivnění právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti výrobků, posílením ochrany spotřebitele a vytvořením rovných podmínek pro hospodářské subjekty.

Tváří tvář světové hospodářské krizi nabývá tento cíl v současnosti zvláštního významu, neboť účinně fungující vnitřní trh je rozhodující pro podporu konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti v Evropské unii, což jsou hlavní politické priority Evropské komise uváděné například v návrhu Aktu o jednotném trhu[1].

BALÍčEK TÝKAJÍCÍ SE ZBOžÍ A JEHO PřÍNOS PRO VNITřNÍ TRH

Volný pohyb zboží, jak je zakotven ve Smlouvě, představuje základní kámen vnitřního trhu a podstatu rozvoje Evropské unie.

Od 70. let 20. století je celá řada zboží upravena prostřednictvím právních předpisů EU, jejichž cílem je jednotným způsobem zajistit mimo jiné ochranu spotřebitele, pracovníků na pracovišti, životního prostředí, energetických zdrojů, a tím docílit volného pohybu v celé Unii.

Nový přístup – legislativní technika přijatá v roce 1985 – omezil právní požadavky na zásadní a technické podrobnosti řešil v rámci harmonizovaných evropských norem, což přispělo k urychlení procesu harmonizace, a umožnilo tak celým průmyslovým odvětví těžit z volného pohybu.

Právní přepisy o technické harmonizaci zaznamenaly úspěch. Vnitřní trh se zbožím je skutečností, zároveň zajišťuje vysoký stupeň bezpečnosti zboží a usnadňuje jeho volný pohyb v celé Evropské unii.

Během provádění a prosazování těchto právních předpisů však byla zjištěna řada nedostatků, které narušují jejich účinnost, což dokládá skutečnost, že zboží, které není v souladu s právními předpisy a které je potenciálně nebezpečné, je stále na trhu. Tento jev poškozuje důvěryhodnost celého systému a vytváří pro hospodářské subjekty nerovné podmínky. Je to dáno částečně neuspokojivými výsledky některých oznámených subjektů a nejednotností právních předpisů, která výrobcům a orgánům zbytečně komplikuje jejich používání.

Nesoulad může být pro uživatele zboží potenciálně nebezpečný. Snižuje rovněž konkurenceschopnost podniků, které právní předpisy dodržují, neboť konkurenti nedodržující požadavky požívají protiprávních výhod (např. tím, že se vyhýbají nákladným postupům posuzování shody).

Jedním z hlavních problémů, se kterým se vnitrostátní orgány dozoru nad trhem potýkají, je, že zboží nesplňující požadavky a subjekty, které toto zboží dodávají, nelze často dohledat, a to zejména, pokud zboží pochází ze třetích zemí. Dozor nad trhem navíc není v členských státech prováděn vždy tak jednotně či důsledně, jak by měl být, čímž je umožněn pohyb potenciálně nebezpečného zboží. Vzhledem k tomu, že dozor nad trhem je prováděn především na vnitrostátní úrovni, je naléhavě nutné zajistit lepší monitorování, koordinaci a výměnu informací na úrovni EU, aby byla v celé EU zaručena jednotnější úroveň bezpečnosti.

Právní požadavky na zboží jsou pro hospodářské subjekty stále složitější. Moderní zboží je technologicky složitější a rizika, jež představuje, jsou rozmanitější než dříve jak pro zdraví a bezpečnost osob, tak pro životní prostředí. Výrobci a jiné hospodářské subjekty se tak musejí potýkat se značným a stále rostoucím počtem různých právních předpisů, které se souběžně vztahují na jeden určitý výrobek. Navíc se v předpisech týkajících se výrobků postupně začaly objevovat nejednotnosti, kdy je při popisování pojmů, které jsou ve skutečnosti společné pro všechny harmonizační právní předpisy (např. postupy posuzování shody a ochranné doložky), používána různá terminologie. Tento posledně uvedený problém je závažnější, než by se na první pohled zdálo.

I drobné odchylky mohou hospodářským subjektům působit problémy s pochopením právních požadavků EU. V důsledku toho mohou subjekty dodržující příslušné předpisy vynakládat značné investice v oblastech, ve kterých to ve skutečnosti není nutné, neboť jsou přesvědčeny, že tak zajistí soulad s právními předpisy. Nesrovnalosti a nejasnosti v právních předpisech zároveň poskytují nepoctivým subjektům prostor k obcházení kontrol ze strany veřejných orgánů. Vnitrostátním orgánům často není jasné, jaké kontroly mají provádět, nebo jak je mají provádět. Členské státy (nebo i regiony v těchto státech) v důsledku toho zaujímají různé přístupy a dozor nad trhem v rámci EU není ve výsledku vykonáván s jednotnou pravidelností, důsledností a nepoužívá jednotná kritéria. Tím na druhé straně vzniká prostor pro vznik nerovných podmínek pro hospodářské subjekty, ať už se jedná o výrobce, nebo dovozce.

Na základě těchto úvah Komise v roce 2003 předložila Parlamentu a Radě sdělení o provádění nového přístupu, který byl přijat v roce 1985[2]. V něm dospěla k závěru, že nový přístup musí být přezkoumán a doplněn o legislativní požadavky na akreditaci subjektů posuzování shody a o obecnou politiku dozoru nad trhem se zbožím.

NOVÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC A JEHO PROVÁDěNÍ

Komise v reakci na tento přezkum předložila soubor opatření známých jako tzv. „balíček týkající se zboží“. Znění nového právního rámce (dále jen „NPR“) – nařízení (ES) č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008/ES – bylo přijato v rámci balíčku (který rovněž zahrnoval sdělení o registraci automobilů a návrh nařízení o vzájemném uznávání). Dané texty překračují rámec pouhého přezkumu nového přístupu a ve skutečnosti pro harmonizovanou oblast stanovují nové legislativní prostředí.

Oba předpisy v rámci NPR představují pro fungování vnitřního trhu se zbožím velký politický průlom, neboť stanovují nejen hlavní a ucelený přístup k politice technické harmonizace ve vztahu k bezpečnosti výrobků, ale rovněž i otevírají cestu skutečné a účinné politice dozoru nad trhem pro veškeré zboží uváděné na trh, ať už pochází z EU nebo ze třetích zemí.

Cílem předpisů v rámci NPR je posílit účinnost právních předpisů na ochranu zdraví a bezpečnosti (a jiných veřejných zájmů) prostřednictvím:

- doplnění chybějících prvků v politice EU, např. akreditace a dozoru nad trhem včetně kontroly zboží ze třetích zemí;

- zaměření se na nedostatky stávající situace ve světle dvaceti let souběžného provádění nového přístupu a tradičnějších právních předpisů;

- zajištění provázanosti právních předpisů, jež nyní zahrnují problematiku stále většího počtu odvětví.

Oba texty svým vlastním způsobem přispívají k řešení těchto potřeb a doplňují řetězec právní kvality: (základní) požadavky týkající se zdraví a bezpečnosti a ochrany jiných veřejných zájmů, požadavky na kvalitu pro výrobce a subjekty posuzování shody, akreditační systém pro zajištění kvality subjektů posuzování shody, transparentní postupy posuzování shody, silný dozor nad trhem a kontroly zboží ze třetích zemí. Slabý nebo chybějící článek v tomto řetězci může způsobit, že se nebezpečné zboží dostane na trh a ke konečnému uživateli, ať již soukromému nebo profesionálnímu. Texty NPR se vzájemně doplňují, jsou neoddělitelně propojeny a oba velmi úzce souvisí s odvětvovými právními předpisy, které podporují a doplňují.

Nařízení zavádí zásady, pravidla, práva a povinnosti. Jeho ustanovení jsou přímo použitelná ode dne 1. ledna 2010. Provádějí je přímo vnitrostátní orgány, kterým se zajištěním koordinovaného přístupu pomáhá Komise.

Rozhodnutí obsahuje vzorová ustanovení, jež vycházejí z ustanovení obsažených v řadě stávajících harmonizačních předpisů Unie, avšak samo o sobě nemá právní účinek. Jakožto rozhodnutí sui generis představuje závazek ze strany zákonodárce EU uplatňovat jeho obsah co nejsystematičtěji v případě veškerých právních předpisů týkajících se výrobků, a to jak dřívějších, tak i stávajících a budoucích, a usnadnit tak používání pro všechny zúčastněné subjekty.

Plné účinky nařízení závisejí do určité míry na procesu integrace ustanovení rozhodnutí do odvětvových právních předpisů.

Texty NPR se používají ve spojení s harmonizačními právními předpisy Unie následujícím způsobem:

- odvětvové právní předpisy stanovují úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti a jiných veřejných zájmů, ukládají požadavky hospodářským subjektům a vnitrostátním orgánům, volí odpovídající postupy posuzování shody a zahrnují ochranné mechanismy;

- nařízení (ES) č. 765/2008 stanovuje pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, které poskytují služby v oblasti posuzování shody podle odvětvových právních předpisů, a ukládá povinnosti orgánům dozoru nad trhem, pokud jde o prosazování povinností stanovených v odvětvových právních předpisech a kontrolu zboží ze třetích zemí.

Prostřednictvím procesu uvádění do souladu jsou ustanovení rozhodnutí č. 768/2008/ES týkající se definic, povinností hospodářských subjektů, požadavků na sledovatelnost, konsolidovaných kritérií a postupů oznamování subjektů posuzování shody a konsolidovaných postupů posuzování shody začleněna do odvětvových právních přepisů, čímž je umožněn plný účinek ustanovení v oblasti dozoru nad trhem obsažených v nařízení (ES) č. 765/2008.

PROCES UVÁDěNÍ DO SOULADU A STÁVAJÍCÍ BALÍčEK

U budoucích právních předpisů bude Komise systematicky zkoumat, zda lze ustanovení rozhodnutí začlenit do odvětvových předpisů, přičemž jakmile to bude možné, zahájí uvádění do souladu v co největším možném rozsahu. Pokud se rozhodne, že k uvedení do souladu nepřistoupí, je třeba nevhodnost ustanovení rozhodnutí řádně odůvodnit. Tento postup se použije v případě změny odvětvových předpisů.

Od přijetí rozhodnutí byla přezkoumána řada předpisů. Směrnice týkající se hraček byla zrevidována směrnicí 2009/48/ES ze dne 18. června 2009[3] a jedná se o první směrnici, jež byla plně uvedena do souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES. Další jsou projednávány.

Vyvstává otázka, co dělat v případě, že v blízké budoucnosti není plánován žádný přezkum ani revize právních předpisů. Je zřejmé, že čím jsou předpisy týkající se výrobků ucelenější, tím je jednodušší jejich pochopení a tedy i dodržování a prosazování. Horizontální, neodvětvově harmonizovaná řešení rozhodně přispívají k větší ucelenosti, příkladem čehož jsou postupy posuzování shody, pravidla pro oznámené subjekty apod.

Aby mohla být ustanovení týkající dozoru nad trhem rychle v daném odvětví zavedena, je ve skutečnosti tedy třeba revidovat řadu směrnic, které by normálně v blízké budoucnosti revidovány nebyly.

Bylo proto navrženo, aby byl do souladu s rozhodnutím uveden balíček směrnic, u nichž revize nebyla plánována, avšak s ohledem na ustanovení o dozoru nad trhem a jiné průřezové otázky by byla přínosná, přičemž nebudou zpochybňovány otázky, které se týkají čistě daného odvětví.

Tento balíček si tedy klade za cíl pozměnit vybrané směrnice pouze zahrnutím horizontálních ustanovení rozhodnutí v rámci jednorázového zjednodušeného procesu, kdy nebudou revidovány záležitosti týkající se odvětví, aby NPR přinesl okamžité výhody pro co největší počet odvětví.

Za účelem dosažení co největší právní jasnosti se Komise rozhodla pro legislativní techniku nazývanou přepracování. Tato technika a interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou a Komisí by měly pomoci zaměřit diskuse v rámci spolurozhodování na horizontální uvádění textů do souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES a zabránit tomu, aby se znovu otevíraly diskuse o záležitostech týkajících se konkrétního odvětví.

Směrnice by rovněž měly být uvedeny do souladu s terminologií a ustanoveními Lisabonské smlouvy. Zejména do nich musí být zapracována nová ustanovení o postupu projednávání ve výborech, neboť řada daných směrnic zřizuje výbory.

VÝBěR DOTčENÝCH SMěRNIC

Poté, co byl v červenci 2008 přijat NPR, provedly útvary Komise kontrolu právních předpisů týkajících se výrobků, jejímž cílem bylo určit předpisy, které mají být v nadcházejících třech až pěti letech revidovány (tj. do roku 2013) z konkrétních důvodů daného odvětví (např. za účelem vyjasnění nebo rozšíření jejich působnosti, aktualizace bezpečnostních požadavků apod.). U většiny stávajících předpisů byla nutná aktualizace z konkrétních důvodů daného odvětví a tyto individuální revize jsou zahrnuty do pracovního programu Komise. Proces uvádění do souladu bude uskutečněn v rámci těchto revizí.

Komise rovněž hledala předpisy, jejich struktura a přístup jsou ve velké míře shodné s ustanoveními rozhodnutí č. 768/2008/ES a které by měly být pouze uvedeny do souladu s rozhodnutím. Tím se výběr automaticky omezil na směrnice přijaté na základě nového přístupu, neboť jiné právní předpisy (zejména staré směrnice nebo směrnice s tradičním přístupem) by vyžadovaly rozsáhlejší úpravy, jež přesahují rámec pouhého uvádění do souladu.

Tímto postupem Komise vybrala následujících deset směrnic nového přístupu, jež mají být součástí balíčku, který bude uveden do souladu:

- směrnice o výbušninách pro civilní použití: směrnice 93/15/EHS o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití,

- směrnice o zařízení k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (ATEX): směrnice 94/9/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,

- směrnice o výtazích : směrnice 95/16/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů,

- směrnice o tlakových zařízeních: směrnice 97/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení,

- směrnice o měřicích přístrojích: směrnice 2004/22/ES o měřicích přístrojích,

- směrnice o elektromagnetické kompatibilitě: směrnice 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility,

- směrnice o zařízeních nízkého napětí: směrnice 2006/95/ES o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí,

- směrnice o pyrotechnických výrobcích: směrnice 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh,

- směrnice o vahách s neautomatickou činností: směrnice 2009/23/ES o vahách s neautomatickou činností,

- směrnice o jednoduchých tlakových nádobách : směrnice 2009/105/ES týkající se jednoduchých tlakových nádob.

Hlavním společnou vlastností těchto směrnic je podobná struktura: definice, základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, odkazy na harmonizované evropské normy, požadavky týkající se výrobců, požadavky na sledovatelnost a posuzování shody (postupy posuzování shody jsou u všech směrnic, u osmi je požadován zásah oznámených subjektů) a ochranné mechanismy.

Některé směrnice jsou průřezové pro více odvětví (zejména směrnice o zařízeních nízkého napětí, o elektromagnetické kompatibilitě, o měřicích přístrojích, o zařízení k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu), a očekávané výhody uvedení do souladu pro hospodářské subjekty a vnitrostátní orgány odpovědné za dozor nad těmito trhy jsou tak větší.

Dotčená odvětví jsou velmi důležitá průmyslová odvětví, která čelí značné mezinárodní hospodářské soutěži, a zjednodušení a zajištění rovných podmínek na trhu EU pro ně tudíž bude přínosem.

Základní údaje pro některá z těchto odvětví lze shrnout následovně:

Směrnice o zařízeních nízkého napětí a o elektromagnetické kompatibilitě zahrnují obecně všechna domácí a profesionální elektrická zařízení, což odpovídá částce přibližně ve výši 235,59 miliard eur pro zařízení spadající do působnosti směrnice o zařízeních nízkého napětí a částce 200,12 miliard eur pro zařízení spadající do působnosti směrnice o elektromagnetické kompatibilitě. Obchodní bilance je negativní: (směrnice o zařízeních nízkého napětí: 103,93 miliard eur v případě dovozu a 83,09 miliard eur v případě vývozu. Vnitřní spotřeba je odhadována na 256,42 miliard eur. Směrnice o elektromagnetické kompatibilitě: 100,78 miliard eur v případě dovozu a 76,07 miliard eur v případě vývozu. Vnitřní spotřeba je odhadována na 224,83 miliard eur).

Směrnice ATEX zahrnuje všechny výrobky k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, ať elektrické, mechanické nebo tlakové (doly, petrochemické závody, zpracovatelské závody, čerpací stanice apod.). Výroba řádově představuje asi 2,2 miliard eur a její obchodní bilance je pozitivní: dovoz činí 400 milionů eur a vnitřní spotřeba je odhadována na 1,9 miliard eur, tj. 86 % vnitřní produkce.

Odvětví měřicích přístrojů (včetně vah s neautomatickou činností), do kterého patří veškerá měřidla pro vodu, plyn, elektřinu, benzín a všechny ostatní kapaliny a které zahrnuje všechny maloobchodně prodávané měřicí přístroje, vyrábí v hodnotě přibližně 5,75 miliard eur. Většina přístrojů je vyráběna v EU, dovoz představuje méně než čtvrtinu produkce EU.

Objem výroby pyrotechnických výrobků, mezi něž nepatří pouze zábavní pyrotechnika, ale také technologie pro automobilové airbagy, činí 4,2 miliardy eur (2,8 miliard v případě airbagů). Skutečnost, že 95 % zábavní pyrotechniky je vyráběno mimo EU, podtrhuje potřebu přísných požadavků na sledovatelnost.

Tlaková zařízení (včetně jednoduchých tlakových nádob) mohou spadat do působnosti několika různých odvětví, neboť jsou ve většině případů používána jako součást rozsáhlejšího koncového výrobku. Ke zboží zahrnujícími tlaková zařízení se řadí spotřební zboží (např. tlakové hrnce, domácí klimatizační systémy, hasicí přístroje apod.) i průmyslové zboží (např. tlakové nádoby a potrubí v chemických továrnách, různé typy strojů apod.).

To jednoznačně ukazuje, jak jsou daná odvětví důležitá, a zdůrazňuje, že posílení právní provázanosti a umožnění efektivního dozoru nad trhem, a to zejména ve vztahu ke zboží, jež pochází ze třetích zemí, bude mít velmi pozitivní dopad.

OBSAH NÁVRHů

Návrhy, jež jsou součástí této iniciativy, se z obsahového hlediska striktně omezují na uvedení do souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES a s novou terminologií Lisabonské smlouvy (včetně nových ustanovení o postupu projednávání ve výborech). Konkrétně to znamená, že uvedou do souladu definice, požadavky na vysledovatelnost, povinnosti hospodářských subjektů, kritéria a postupy výběru subjektů posuzování shody (oznámených subjektů) a požadavky na posuzování shody.

Jazyk rozhodnutí používaný byl co nejvíce zachován, avšak za určitých okolností byl přizpůsoben, aby bylo ustanovení možné správně a smysluplně zapracovat do směrnic. Terminologie se tedy v jednotlivých směrnicích může lišit, avšak význam a právní povinnosti budou stejné.

Podstatu uvádění daných desíti směrnic do souladu lze shrnout následovně:

1. Opatření zaměřená na řešení nesouladu s právními předpisy:

2. Povinnosti dovozců a distributorů – zkontrolovat, zda je zboží opatřeno označením CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a zda je opatřeno informacemi umožňujícími jejich sledování. Dovozcům jsou ukládány další povinnosti.

3. Povinnosti výrobců – zajistit pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koncoví uživatelé snadno rozumějí, a provádět zkoušky vzorků a kontrolu výrobků .

4. Požadavky na sledovatelnost v rámci celého distribučního řetězce – výrobci a dovozci musí na výrobky uvést své jméno a adresu; každý hospodářský subjekt musí být schopen poskytnout orgánům informaci, od koho výrobek koupil a komu jej dodal.

5. Reorganizace postupu využití ochranné doložky (dozor nad trhem) – vysvětlit, jak jsou příslušné donucovací orgány informovány o nebezpečném zboží a zajistit, aby byla v souvislosti s daným výrobkem stejná opatření přijata ve všech členských státech.

6. Opatření zaměřená na zajištění kvalitní práce ze strany oznámených subjektů:

7. Zpřísnění požadavků na oznamování pro oznámené subjekty (včetně subdodavatelů a poboček), jako je nestrannost, způsobilost k provádění činnosti a používání pokynů, které vypracovaly koordinační skupiny.

8. Revidovaný postup oznamování – členské státy oznamující určitý subjekt musí zahrnout hodnocení způsobilosti daného subjektu. Ostatní členské státy mohou v určité lhůtě vůči oznámení vznést námitku.

9. Požadavky týkající se oznamujících orgánů (tj. vnitrostátních orgánů odpovědných za posuzování, oznamování a kontrolu oznámených subjektů), jako je objektivita a nestrannost při výkonu činnosti.

10. Informační povinnosti – oznámené subjekty musí informovat oznamující orgány o zamítnutích, omezeních, pozastaveních nebo odejmutích osvědčení.

11. Opatření zaměřená na zajištění většího souladu mezi jednotlivými směrnicemi:

12. Soulad v případě běžně používaných definic a terminologie .

13. Soulad v případě textů týkajících se postupů posuzování shody .

Je třeba zdůraznit, že otázky týkající se provádění politiky EU v oblasti normalizace, které by mohly mít dopad na provádění směrnic zahrnutých do tohoto balíčku, jsou řešeny v rámci samostatné iniciativy (balíčku týkajícího se normalizace).

ZÁVěRY

Komise přikládá těmto návrhům, jež významným způsobem přispívají k politickému cíli, kterým je řádné fungování vnitřního trhu pro spotřebitele, odborníky a hospodářské subjekty obecně, velkou důležitost. Směrnice uvedené do souladu přispějí k posilnění konkurenceschopnosti evropských podniků, a zajistí tak rovné podmínky pro všechny, kdy subjekty dodržující předpisy budou chráněny před subjekty, které jsou méně svědomité.

Tato iniciativa je rovněž do značné míry v souladu se snahou Komise, jejímž cílem je zlepšování a zjednodušování právních předpisů, neboť zajišťuje provázanost a právní jednotu v řadě různých průmyslových odvětví, a pomáhá tak tomu, aby bylo snazší právní předpisy EU pochopit, provádět, dodržovat a prosazovat.

Pro účely tohoto balíčku Komise vybírala předpisy, v nichž mají být prováděny pouze změny v souvislosti s uváděním do souladu s NPR. Podstatné technické aspekty jednotlivých dotčených odvětvových předpisů mají zůstat beze změny[4]. Komise proto vyzývá Evropský parlament a Radu, aby s balíčkem pracovaly jako s celkem, aby byla zajištěna celková provázanost, která je pro metodu přepracování vlastní, a aby se debaty nerozdělily na řadu diskusí týkajících se jednotlivých odvětví.

[1] KOM(2011) 206 v konečném znění ze dne 13.4.2011.

[2] Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Rozšířené uplatňování směrnic nového přístupu, KOM(2003) 240 v konečném znění ze dne 7.5.2003.

[3] Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.

[4] Výjimkou je směrnice o pyrotechnických výrobcích. Komise navrhuje drobnou opravu v bodě 4 přílohy I, aby se zabránilo nežádoucímu zákazu airbargů a některých jiných pyrotechnických výrobků po 4. červenci 2013. Jedná se o relativně malou změnu stávajícího textu. Z toho důvodu je považováno za vhodnější a účinnější ponechat směrnici v rámci balíčku, než přistoupit k její samostatné revizi.