52011DC0104

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 28.2.2011

KOM(2011) 104 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Odpovědi členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2009 SEK(2011) 262 v konečném znění

OBSAH

1. Předmět zprávy 3

2. Zjištění uvedená v prohlášení o věrohodnosti účetnictví za rok 2009 3

2.1 Metodika auditu Účetního dvora 3

2.2 Výroční zpráva Účetního dvora – nová prezentace 4

2.3 Čisté účty a pokračující snižování nejpravděpodobnější míry chyb u plateb 4

3. Opatření přijatá členskými státy 6

4. Odpovědi členských států na dottazník týkající se výroční zprávy Účetního dvora za rok 2009 7

4.1 Nejvyšší kontrolní úřady 7

4.2 Zemědělství a přírodní zdroje 8

4.3 Soudržnost 9

5. Závěr 11

ZPRÁVA KOMISE

Odpovědi členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2009

1. Předmět zprávy

Externí auditor Evropské unie, tedy Evropský účetní dvůr (dále pouze „Účetní dvůr“), podle Smlouvy[1] ve své výroční zprávě vydává prohlášení o věrohodnosti účetnictví („prohlášení DAS“). Prohlášení DAS se týká spolehlivostí účtů a legality a správnosti uskutečněných operací a předkládá se Evropskému parlamentu a Radě.

Finanční nařízení uvádí, že jakmile Účetní dvůr předá výroční zprávu Komisi, sdělí Komise okamžitě dotyčným členským státům údaje této zprávy, které se týkají správy finančních prostředků, za kterou odpovídají podle použitelných předpisů. Členské státy by měly Komisi odpovědět do šedesáti dnů a Komise předá souhrn odpovědí Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 28. února[2].

Komise náležitě informovala členské státy o údajích této zprávy po zveřejnění dne 9. listopadu 2010. Tato informace byla předána v podobě dopisu a tří příloh: příloha 1 obsahovala dotazník ohledně odstavců ve zprávě týkajících se jednotlivých členských států, příloha II obsahovala dotazník ohledně zjištění auditu týkajících se jednotlivých členských států a příloha III obsahovala dotazník ohledně obecných zjištění týkajících se sdíleného řízení pro prohlášení o věrohodnosti účetnictví za rok 2009.

Tato zpráva analyzuje odpovědi členských států a doprovází ji pracovní dokument útvarů Komise, který je souhrnem zjištění a odpovědí na přílohu I a přílohu III.

2. Zjištění uvedená v prohlášení o věrohodnosti účetnictví za rok 2009

2.1 Metodika auditu Účetního dvora

Koncepce auditu Účetního dvora a metodika použitá pro správnost transakcí je založena na testování operací a posouzeních účinnosti systémů dozoru a kontroly. To doplňuje analýza prohlášení vedoucích pracovníků Komise k auditu a důkazy poskytnuté ostatními auditory.

Pokud jde o operace, vybere Účetní dvůr reprezentativní statistický vzorek za každou skupinu politik a poté tento vzorek podrobně prozkoumá. Aby bylo možno jeho audity dále vyhodnocovat, klasifikuje Účetní dvůr chyby jako vyčíslitelné a nevyčíslitelné. Do míry chyb se započítávají pouze vyčíslitelné chyby. Tabulka 1 na konci této zprávy poskytuje podrobný rozpis všech vyčíslitelných a nevyčíslitelných chyb extrapolovaných Účetním dvorem a použitých při jeho auditní činnosti.

Chyby jsou dále kategorizovány podle jejich povahy, konkrétně jako chyby ve způsobilosti (platba nesplňuje pravidla způsobilosti), chyby ve výskytu (úhrada nákladu, jehož vznik nelze prokázat) a chyby v přesnosti (nesprávně vypočítané platby). Účetní dvůr zkoumá rovněž četnost výskytu chyb uvedením procenta operací ve vzorku, které obsahují chyby (jak vyčíslitelné, tak nevyčíslitelné). Tato četnost ukazuje, s jakou pravděpodobností jsou chyby v dané skupině politiky rozšířeny[3].

Účetní dvůr rovněž stanoví nejpravděpodobnější míru chyb tím, že odhaduje celkový finanční dopad vyčíslitelných chyb. Nejpravděpodobnější míra chyb se klasifikuje do tří rozpětí: méně než 2 %, od 2 do 5 % a více než 5 %.

Účetní dvůr rovněž posuzuje systémy dozoru a kontroly tím, že zkoumá účinnost při zajišťování správnosti.

2.2 Výroční zpráva Účetního dvora – nová prezentace

Pokud jde o prezentaci, struktura výroční zprávy Účetního dvora za rok 2009 se změnila. Účetní dvůr sloučil připomínky týkající se systémů vnitřní kontroly, prohlášení vedoucích pracovníků k auditu a plnění rozpočtu do kapitoly prohlášení o věrohodnosti účetnictví a kapitol věnovaných skupinám politik. V kapitole věnované prohlášení věrohodnosti účetnictví byla popsána koncepce a metodika Účetního dvora. V důsledku této nové prezentace informací se počet kapitol snížil z jedenácti na devět a změnila se čísla kapitol věnovaných jednotlivým skupinám politik.

2.3 Čisté účty a pokračující snižování nejpravděpodobnější míry chyb u plateb

Zjištění obsažená v prohlášení o věrohodnosti Účetního dvora za rok 2009 uváděla, že účty Evropské unie poskytují náležitou prezentaci a věrný a poctivý obraz o finanční situaci a o výsledcích operací a peněžních toků. Účetní dvůr na víc uznal, že Komise zlepšila podrobné informace, jež jsou zveřejňovány ohledně zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a dalších oprav poznámek k účetním závěrkám.

Pokud jde o legalitu a správnost operací, zjistil Účetní dvůr v roce 2009, že platby v položce „příjmy“ nejsou ve významném rozsahu zatíženy chybami a že systémy dozoru a kontroly jsou účinné. Chybami nebyly zatíženy ani „závazky“. Platby z rozpočtu, s výjimkou dvou oblastí výdajů („správní výdaje“ a „hospodářské a finanční věci“), však byly nadále ve významném rozsahu zatíženy chybami.

Pokud jde o systémy dozoru a kontroly, Účetní dvůr uvedl, že kromě „příjmů“ a „administrativních výdajů“, byly u všech skupin politik skupin tyto systémy částečně účelné.

U skupiny politik „zemědělství a přírodní zdroje“ se nejpravděpodobnější míra chyb ve srovnání s rokem 2008 zvýšila. Odhadnutá nejpravděpodobnější míra chyb se pohybovala v rozmezí 2 % až 5 % a nejběžnějším typem vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr shledal, byly chyby v přesnosti. Pokud jde o systémy dozoru a kontroly, bylo zjištěno, že IACS[4], hlavní systém k zajištění správnosti transakcí, je sice dobře navržený, ale bývá nepříznivě ovlivněn stupněm přesnosti zadaných údajů a kvalitou křížových kontrol provedených v jeho databázích.

Účetní dvůr s odkazem na kapitolu „Soudržnost“ upozornil na významné snížení nejpravděpodobnější míry chyb, která se odhadovala na více než 5 %. Nejběžnějším typem vyčíslitelných chyb byly chyby ve způsobilosti. Pokud jde o systémy týkající se prováděcího období 2007–2013, shledal Účetní dvůr nedostatky s ohledem na ověření provedená řídícími orgány a/nebo systémy kontrolované auditními kontrolními orgány. Systémy vykazování oprav Komisi v období let 2000–2006 také nebyly zcela uspokojivé. Účetní dvůr zhodnotil systém dozoru a kontroly jako částečně účelný.

Níže uvedená tabulka je souhrnem informací o zjištěních Účetního dvora podle skupin politik[5].

[pic]

3. OPATřENÍ PřIJATÁ čLENSKÝMI STÁTY

Jak je uvedeno v úvodu, poskytla Komise kromě dopisu každému členskému státu náležitě tři přílohy: příloha 1 obsahovala dotazník ohledně těch bodů ve zprávě, které se týkaly jednotlivých členských států, příloha II obsahovala dotazník ohledně zjištění auditu týkajících se jednotlivých členských států a příloha III obsahovala dotazník ohledně obecných zjištění týkajících se sdíleného řízení pro prohlášení o věrohodnosti účetnictví. U příloh I a II byly členské státy vyzvány, aby tam, kde je to nezbytné, uvedly podrobnosti o krocích přijatých k nápravě chyb, a také o jejich načasování, obsahu a očekávaných výsledcích.

V případě přílohy I byly odpovědi členských států obecně rozsáhlé[6]. Přestože Účetní dvůr upozornil na body týkající se všech oblastí politik, zaměřily se odpovědi členských států většinou na body týkající se oblastí politik „příjmy“, „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost“.

Například v oblasti politiky „příjmy“ Účetní dvůr pojednával o řecké statistice schodku veřejných financí a veřejného dluhu a zpochybnil kvalitu řecké makroekonomické statistiky, včetně národních účtů[7]. Odpověď Řecka zdůraznila, že byly přijaty účelné kroky, a uváděla:

„ Pokud jde o zlepšení kvality národních účtů, zaměřuje se aktualizace akčního plánu pro sdílenou statistiku, dohodnutá řídící skupinou v říjnu 2010, na zvláštní kroky, které mají být přijaty v roce 2011 a jejichž cílem je zlepšit kvalitu odvětvových účtů, účtů úspor domácností, čtvrtletních účtů, měření objemu a ceny a revize národních účtů .“[8]

Ve skupině politik „zemědělství a přírodní zdroje“ byla zdůrazněna kontrolní práce Účetního dvora věnovaná účinnosti systémů a skutečnosti, že výroční zpráva o činnosti za rok 2009 generálního ředitele pro zemědělství a rozvoj venkova obsahovala výhradu týkající se výdajů v rámci administrativního a kontrolního systému v Bulharsku a Rumunsku[9]. Obě země odpověděly jasně, že byly přijaty rozhodné kroky a že se v těchto krocích pokračuje. Bulharsko uvedlo, že:

„Co se týče výdajů na přímé platby, byl v roce 2009 schválen konsolidovaný akční plán, jehož cílem je zlepšit fungování IACS, a Bulharsko od té doby usiluje o provedení doporučení a opatření stanovených v tomto plánu. Podrobný popis pokroku dosaženého pří provádění tohoto konsolidovaného plánu jsou Komisi předkládány každé tří měsíce .“[10]

:

Podle Rumunska „projevil ředitel agentury v rozpočtovém roce 2010 výrazný zájem na zajištění toho, aby byla přijata účinná opatření nápravy, která by vedla ke zlepšení integrovaného administrativního a kontrolního systému.

Co se týče připomínek vyjádřených subjektem vydávajícím osvědčení ve zprávě za rok 2009, vyvinula agentura APIA[11] snahu a dosáhla značného pokroku v provádění opatření stanovených v akčním plánu pro integrovaný administrativní a kontrolní systém a v doporučeních subjektu vydávajícího osvědčení .“[12]

Pokud jde o přílohu II, tedy dotazník ohledně zjištění auditu týkajících se jednotlivých členských států, poskytla většina členských států podrobné odpovědi. Tato zjištění nejčastěji souvisela s oblastí politiky „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost“ a Účetní dvůr je členskému státu poskytl již dříve, v podobě oznámení o předběžných zjištěních. Oznámení o předběžných zjištěních jsou zjištění vzešlá z auditů Účetního dvora a zasílají se kontrolovanému subjektu. Na informace poskytnuté členskými státy v jejich odpovědích lze proto nahlížet tak, že navazují na všechny kroky již přijaté po obdržení původního oznámení o předběžných zjištěních.

Pro účely prohlášení o věrohodnosti účetnictví za rok 2009 bylo auditu celkem podrobeno 24 členských států. Mezi státy s vysokým počtem zjištění (více než 10 zjištění) byly Francie, Německo, Řecko a Španělsko. Méně než 5 zjištění mělo Dánsko a Nizozemsko. Vyčíslitelné chyby členské státy obecně akceptovaly a podle zpráv byla přijata nezbytná nápravná opatření.

U více než 50 % případů, kde byly poskytnuty odpovědi na zjištění, členské státy uvedly, že opatření již byla přijata a že tato opatření již byla dokončena nebo pokračují. Například Portugalsko předložilo ke všem zjištěním komplexní odpovědi. Většina zjištění představovala závažné vyčíslitelné chyby a ve všech případech byly podle zpráv řádně provedeny úpravy nebo opravy plateb.

Ve většině případů, kde nebylo přijato žádné opatření, byla poskytnuta odůvodnění a podpůrné doklady. Tak tomu bylo v případě Španělska, které přijalo opatření zhruba u 50 % zjištění, jež se většinou týkala zemědělství a přírodních zdrojů. U 18 zjištění nebyla přijata žádná opatření, a to částečně kvůli chybějícím informacím, o které Komise požádala, nebo v důsledku neshody ohledně povahy či závažnosti zjištění. Odpovědi rovněž obsahovaly podpůrné doklady. Tak tomu bylo i v případě Kypru, který poskytl odpovědi na všechna zjištění Účetního dvora, kterých bylo celkem 14 a která se všechna týkala auditů systémů v oblasti zemědělství a přírodních zdrojů. U 11 zjištění byla přijata opatření a ve 3 případech, kde Kypr se zjištěními nesouhlasil, byla poskytnuta odůvodnění.

4. Odpovědi členských států na dottazník týkající se výroční zprávy Účetního dvora za rok 2009

4.1 Nejvyšší kontrolní úřady

Informace poskytnuté členskými státy ohledně zjištění Účetního dvora jsou dále doplněny jejich odpověďmi na dotazník k hlavním bodům pro účely prohlášení o věrohodnosti účetnictví za rok 2009.

Stejně jako v případě zprávy za rok 2008 byly otázky pro účely zprávy za rok 2009 adresovány nejvyšším kontrolním úřadům. První otázka se týkala zásady jednotného auditu, jak vymezil Účetní dvůr ve svém stanovisku o „jednotném auditu“ č. 2/2004, a toho zda nejvyšší kontrolní úřady shledávají tento nástroj užitečným. Přibližně polovina nejvyšších kontrolních úřadů členských států zdůraznila, že zásada jednotného auditu má potenciální přínos. Nejvyšší kontrolní orgán v Lotyšsku uvedl, že zásadu jednotného auditu lze „ považovat za účelný nástroj ke správě prostředků EU, jelikož by mohla zvýšit kvalitu auditní činnosti, aniž by byla snížena nezávislost dotčených kontrolních orgánů “. Francouzský nejvyšší kontrolní úřad uvedl několik důvodů na podporu této zásady, včetně harmonizace a snížení nákladů na kontroly a také skutečnosti, že by se tak kontrolnímu orgánu dostalo komplexnější představy o výsledcích auditu.[13]

Finský nejvyšší kontrolní orgán vyzdvihl, že jeho výklad mezinárodních auditorských standardů se liší od praktik Evropského účetního dvora, a že nejvyšší kontrolní úřady tak nemohou výsledky svých auditů navzájem přímo používat. Bylo by proto zapotřebí provést některé úpravy.[14]

Některé nejvyšší kontrolní úřady byly znepokojeny tím, že by zásada jednotného auditu mohla ohrozit nezávislost orgánů. Toto znepokojení ohledně nezávislosti jasně ilustroval belgický nejvyšší kontrolní úřad (francouzský odbor), který vydal formální prohlášení, že neposkytne odpověď na žádnou z otázek, které budou nejvyšším kontrolním orgánům položeny přímo. Bylo to odůvodněno tím, že se tento úřad těší nezávislému postavení jakožto vnitrostátní externí kontrolní subjekt, a skutečností, že všechny nejvyšší kontrolní orgány byly pověřeny působit v rámci auditu prováděného Účetním dvorem jako pozorovatelé. Nejvyšší kontrolní úřady jednotlivých států rovněž doporučovaly opatrnost a poznamenaly, že v zájmu fungování této zásady je zapotřebí ujištění o jejím správném uplatňování na všech úrovních.

Nejvyšší kontrolní orgány rovněž podaly přehled o prahu významnosti, který uplatňují. Většina orgánů uvedla, že používá práh mezi 0,5 % a 2 % s možnými odchylkami. Německo upozornilo na skutečnost, že spolkový nejvyšší kontrolní úřad není schopen dát k dispozici informace ohledně rozsahu a úrovně uplatňování prahu významnosti uplatňovaných účetními dvory v jednotlivých spolkových zemích[15].

Třetí otázka pro nejvyšší kontrolní úřady se týkala použití zpráv Evropské komise o platbách, které byly dávány k dispozici členským státům od roku 2006. Nejvyšší kontrolní úřady shledaly, že informace a údaje poskytované Komisí v těchto zprávách jsou pro jejich audity užitečné.

4.2 Zemědělství a přírodní zdroje

Dotazník rovněž zahrnoval otázku ohledně zjednodušení v oblasti rozvoje venkova. Více než polovina členských států nejenže se vyslovila ve prospěch této myšlenky, ale představeny byly také zjednodušující iniciativy, jako je vyjasnění a harmonizace vnitrostátních pravidel a postupů nebo snížení informačních povinností příjemců. Mnohé z těchto iniciativ v současné době probíhají. Například Francie upozornila na kroky přijaté jejím ministerstvem MAAPRAT[16] ke zjednodušení pravidel pro rozvoj venkova se zvláštním důrazem na prohlášení online[17]. Litva zdůraznila, že „ v zájmu zjednodušení administrativního postupu a postupu udělování v rámci litevského programu pro rozvoj venkova na roky 2007–2013 byly provedeny úpravy obecných právních předpisů “[18].

Slovinsko uvedlo komplikované systémy pro podávání zpráv, na jejichž zjednodušení od roku 2010 pracuje a také na „(příliš přísný) systém týkající se porušení a sankcí “, které aktualizovalo s cílem zajistit, aby „ byla případná porušení jasněji definována a aby se zvýšila efektivnost a odrazující účinek sankcí, které by měly být úměrné závažnosti porušení .“

Členské státy rovněž poukázaly na svou vzájemnou spolupráci a na probíhající dialog s Komisí při vymezování a provádění zjednodušení. Španělsko zdůraznilo své meziregionální dialogy a také svou účast na „ zasedáních či fórech na evropské úrovni spojených se zjednodušením společné zemědělské politiky “[19].

4.3 Soudržnost

V kapitole „Soudržnost“ byly vyzdviženy tři otázky: kritéria způsobilosti, veřejné zakázky a účinné ověřování řízení. Zaprvé, co se týče přísnějších kritérií způsobilosti, zdůraznily členské státy skutečnost, že existují dvě úrovně posuzování: úroveň EU/vnitrostátní a úroveň programová. Podle některých členských států jsou přísnější pravidla nezbytná a z právního hlediska jsou podmínkou. Jak Francie, tak Finsko upozornily na skutečnost, že článek 56 nařízení Rady č. 1083/2006 ohledně programů na roky 2007–2013[20] vyžaduje, aby byla pravidla pro způsobilost výdajů stanovena na vnitrostátní úrovni. Finsko poznamenalo, že „ nařízení samotné vyžaduje, aby byla vnitrostátní pravidla způsobilosti podrobnější než pravidla stanovená na úrovni Společenství . Členské státy tak nemají pouhou možnost uložit požadavky způsobilosti, ale jsou povinny zavést konkrétnější požadavky, než jsou požadavky stanovené nařízením na úrovni Společenství.[21]“

Některé členské státy však uvedly, že pravidla způsobilosti na úrovni EU nejsou dostatečně konkrétní pro potřeby programů a že je třeba klást větší důraz na pravidla pro konkrétní programy. Polsko tuto otázku shrnulo konstatováním, že je „ potřeba přijmout obecná ustanovení právních předpisů Společenství pro zvláštní charakteristiky operačního programu . Bylo proto nezbytné je více konkretizovat, aby nemohlo docházet k jejich chybnému výkladu na straně příjemce.[22]“

Zadruhé, co se týče otázky veřejných zakázek, byly téměř všechny členské státy pro to, aby Komise dále školila pracovníky vnitrostátních a regionálních orgánů a také příjemce. Mnohé členské státy upozornily na komplikovanost pravidel. Významný počet členský států rovněž vyjádřil názor, že jsou nezbytné jasnější pokyny od Komise. Otázky a odpovědi členských států ohledně pravidel pro veřejné zakázky shrnuje níže uvedená tabulka 1.

[pic]

A konečně, pokud jde o účinnější ověřování řízení, přibližně polovina členských států souhlasila s tím, že jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států jsou zapotřebí přesnější pravidla způsobilosti. Členské státy, které s touto myšlenkou nesouhlasily, uvedly, že tomu tak je obecně proto, že to není optimální řešení. Spojené království uvedlo: „Komise již svou dozorčí úlohu ve sdíleném řízení fondů soudržnosti výrazně posílila. Jakékoliv další zvýšení její kontroly omezuje pravomoci členských států.“ Malta poznamenala, že „ přesnější pravidla by mohla ohrozit prvek flexibility a zjednodušení, které jsou pro řízení fondů nezbytné “.

Níže uvedená tabulka 2 je souhrnem otázek týkajících se ověření na úrovni řídícího orgánu a odpovědi členských států.

[pic]

5. ZÁVěR

Výsledky výroční zprávy Účetního dvora za rok 2009 ilustrují pokračující zlepšování výkonů všech aktérů zúčastněných ve správě prostředků EU. Za povšimnutí stojí skutečnost, že pro rozpočet jako celek se odhad chyb Účetním dvorem v posledních letech snižuje, že již po třetí po sobě následující rok bylo vydáno ohledně účtů „čisté stanovisko“ a že se výrazně snížila míra chyb v oblasti „soudržnost“. Je však jasné, že je zapotřebí dalšího zlepšování, a to zejména u evropských fondů, u nichž je řízení sdíleno Komisí a členskými státy.

Odpovědi členských států vyjadřovaly kladné hodnocení ohledně zlepšení, na něž upozornil Účetní dvůr, a zejména výrazné snížení odhadnuté nejpravděpodobnější odhadnuté míry chyb v politické oblasti „soudržnost“. Členské státy však daly najevo, že je žádoucí ještě užší spolupráce s Komisí. Například ve složité oblasti veřejných zakázek bylo zdůrazněno vedení a podpora v podobě vzdělávacích programů a pokynů, neboť jde o klíčové aspekty, které je třeba stále řešit.

Komise je i nadále pevně odhodlána ke zdokonalování finančního řízení EU. Současný návrh Komise na přepracování finančního nařízení se zabývá otázkami, na něž upozornil jak Účetní dvůr, tak členské státy ve svých odpovědích na zjištění Účetního dvora. To je zvláště významné, pokud jde o návrhy Komise stanovit povinnosti členských států v oblasti kontroly a auditu ve finančním nařízení[23] a dále zjednodušit a zracionalizovat pravidla platná pro fondy a programy EU. Tyto dva závazky jsou vnímány jako důležitá cesta k výraznému zlepšení v kvalitě výdajů. Komise zároveň věnuje velkou pozornost tomu, aby zjednodušení struktury programů a systémů řízení na úrovni příjemců neohrožovalo jistotu plynoucí z vysoce účelných kontrol.

Komise se zaměřuje na zachování příznivého směru vývoje řádného finančního řízení. Je proto zvláště důležité, aby Komise a členské státy spolupracovaly ještě úžeji a vyřešily zjištění, na něž Účetní dvůr upozornil.

Tabulka I

PŘESNOST | ZPŮSOBILOST | VÝSKYT | JINÉ OTÁZKY SOULADU |

Členský stát | AGRI (zemědělství) | COH (soudržnost) | REV (příjmy) | Celkem | AGRI | COH | REV | Celkem | AGRI | COH | REV | Celkem | AGRI | COH | REV | Celkem | AGRI celkem | COH celkem | AGRI celkem | |Rakousko |3 |0 |0 |3 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |0 |1 |4 |0 |0 | |Belgie |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Bulharsko |0 |0 |0 |0 |2 |0 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |2 |0 |0 | |Česká republika |4 |1 |0 |5 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |4 |1 |0 | |Kypr |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Dánsko |1 |0 |0 |1 |0 |1 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |1 |0 | |Estonsko |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |5 |0 |5 |0 |6 |0 | |Finsko |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Francie |6 |1 |0 |7 |0 |2 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |1 |5 |0 |6 |7 |8 |0 | |Německo |4 |0 |0 |4 |1 |1 |0 |2 |0 |0 |1 |1 |1 |15 |0 |16 |6 |16 |1 | |Řecko |3 |0 |0 |3 |1 |1 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |7 |1 |0 |8 |11 |2 |0 | |Maďarsko |1 |0 |0 |1 |0 |2 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |1 |4 |0 |5 |2 |6 |0 | |Irsko |1 |0 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |0 | |Itálie |1 |0 |1 |2 |2 |0 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |5 |0 |0 |5 |8 |0 |1 | |Lotyšsko |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Litva |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |4 |0 |4 |0 |4 |0 | |Lucembursko |1 |0 |0 |1 |0 |1 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |5 |0 |5 |1 |6 |0 | |Malta |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Nizozemsko |1 |0 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |0 |1 |2 |0 |0 | |Polsko |0 |1 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |2 |0 |2 |0 |3 |0 | |Portugalsko |1 |2 |0 |3 |0 |5 |0 |5 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |0 |1 |2 |7 |0 | |Rumunsko |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |0 |1 |8 |0 |0 |8 |9 |0 |0 | |Slovensko |1 |0 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |4 |0 |5 |2 |4 |0 | |Slovinsko |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 | |Španělsko |1 |0 |0 |1 |0 |9 |0 |9 |0 |0 |0 |0 |1 |3 |0 |4 |2 |12 |0 | |Švédsko |0 |2 |0 |2 |0 |1 |0 |1 |0 |0 |0 |0 |0 |1 |0 |1 |0 |4 |0 | |Spojené království |6 |0 |0 |6 |2 |0 |0 |2 |0 |0 |0 |0 |2 |0 |0 |2 |10 |0 |0 | | CELKEM | | | | 43 | | | |32 | | | |2 | | | |79 | | | | |

[1] Článek 248 Smlouvy o ES (článek 287 Lisabonské smlouvy).

[2] Úř. věst. L 390, 30.12.2006 – finanční nařízení, čl. 143 odst. 6.

[3] Výroční zpráva účetního dvora za rok 2009, příloha 1.1.

[4] Integrated Administration and Control System (integrovaný administrativní a kontrolní systém).

[5] Vyňato z Výroční zprávy Účetního dvora – Tabulka 1.2 – Shrnutí zjištění roku 2009 ke správnosti operací.

[6] Viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise.

[7] Zpráva Účetního dvora, bod 2.27.

[8] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 15.

[9] Zpráva Účetního dvora, bod 3.68.

[10] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 50–51.

[11] Agentia de Plati si Interventie Pentru Agricultura.

[12] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 51–52.

[13] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 73.

[14] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 69.

[15] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 75.

[16] Ministère de l'Agriculture de l'Alimentation, de la Pêche, de la Ruralité et de l'Aménagement du Territoire.

[17] Bez tištěných dokumentů; jde o plně elektronický proces žádosti používaný zemědělci.

[18] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 81.

[19] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 94.

[20] Ustanovení čl. 56 odst. 4 Pravidel pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních pro každý z fondů. Vztahují se na veškeré veřejné výdaje vykázané v rámci operačního programu.

[21] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 71.

[22] Pracovní dokument útvarů Komise, s. 88.

[23] Uvedené také v Lisabonské smlouvě – článek 317.