13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/156

—

vítá program Tvůrčí Evropa jako nový rámcový program, který se týká kulturních a tvůrčích odvětví a s nímž počítá víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (1). Tento program slučuje dohromady stávající programy Kultura, MEDIA a MEDIA Mundus a zároveň přináší zcela nový nástroj, který má umožnit snazší přístup k prostředkům;

—

naléhavě zdůrazňuje, že kultura má vlastní hodnotu, jež existuje nezávisle na ekonomických aspektech kulturních statků a služeb v oblasti kultury, a podoba programu musí tuto dvojí povahu zohlednit tím, že se nebude řídit výlučně ekonomickou využitelností kultury;

—

vítá, že na období, které pokrývá víceletý finanční rámec 2014–2020, Evropská komise navrhuje významné zvýšení podpory kulturních a tvůrčích odvětví tak, aby tato podpora dosahovala celkem 1,801 miliardy eur, což znamená 37 % navýšení oproti současným výdajům;

—

domnívá se, že svobodná a nezávislá kultura má zásadní význam pro společenský rozvoj. Hájí totiž svobodu projevu a rozmanitost, nabízí možnosti účasti a vytváří prostor pro kritické a nezávislé diskuse, což je předpokladem živoucí demokracie.

Zpravodaj

pan Gábor BIHARY (HU/SES), člen zastupitelstva hlavního města Budapešti

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa

COM(2011) 785 final

1.

vítá program Tvůrčí Evropa jako nový rámcový program, který se týká kulturních a tvůrčích odvětví a s nímž počítá víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2). Tento program slučuje dohromady stávající programy Kultura, MEDIA a MEDIA Mundus a zároveň přináší zcela nový nástroj, který má umožnit snazší přístup k prostředkům;

2.

naléhavě zdůrazňuje, že kultura má vlastní hodnotu, jež existuje nezávisle na ekonomických aspektech kulturních statků a služeb v oblasti kultury, a podoba programu musí tuto dvojí povahu zohlednit tím, že se nebude řídit výlučně ekonomickou využitelností kultury;

3.

uznává, že díky propojení kultury a médií může tento program usnadnit distribuci kulturních produktů, vytvořit jednotný on-line trh pro audiovizuální díla a pomoci rozvinout potenciál tvorby pracovních míst v odvětvích kultury a tvůrčí činnosti;

4.

schvaluje snahu zjednodušit rámcový program a učinit z něj snadno přístupnou vstupní bránu pro evropské kulturní a tvůrčí pracovníky, jež bude nabízet prostor pro činnost jak v EU, tak mimo ni;

5.

souhlasí s konstatováními v posouzeních dopadu současných programů, zejména s tím, že existují čtyři společné problémy, které bude v zájmu dosažení požadovaných dopadů nutné řešit na úrovni EU prostřednictvím spojení programů a nového finančního nástroje, zasazených do jediného rámcového programu:

6.

těší jej, že díky konkrétnímu zacílení na potřeby kulturních a tvůrčích odvětví, která vyvíjejí přeshraniční činnost a která mají silnou vazbu na podporu kulturní a jazykové rozmanitosti, bude program doplňovat ostatní programy EU, například podporu ze strukturálních fondů zaměřenou na investice do kulturních a tvůrčích odvětví, obnovu kulturního dědictví, kulturní infrastrukturu a služby, fondy na digitalizaci kulturního dědictví a nástroje v oblasti vnějších vztahů a rozšíření;

7.

je také potěšen tím, že kromě výše uvedených aspektů bude program stavět na zkušenostech a úspěších stávajících „značek“, jako jsou MEDIA, označení „evropské dědictví“ a evropská hlavní města kultury;

8.

vítá, že na období, které pokrývá víceletý finanční rámec 2014–2020, Evropská komise navrhuje významné zvýšení podpory kulturních a tvůrčích odvětví tak, aby tato podpora dosahovala celkem 1,801 miliardy eur, což znamená 37 % navýšení oproti současným výdajům;

9.

podtrhuje, že toto navýšení je plně v souladu se strategií Evropa 2020 a jejími stěžejními iniciativami, poněvadž investice do kulturního a tvůrčího odvětví přímo přispívají k dosažení cíle, který si strategie vytkla: k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Zároveň usnadňuje přístup k financování malým a středním podnikům v kulturních a tvůrčích odvětvích;

10.

považuje nicméně za potřebné přesnější definice, zvláště ve vztahu k právnímu rámci a kritériím uplatňování finanční facility;

11.

poukazuje na to, že podniky v tvůrčím a kulturním odvětví jsou často mikropodniky, malé a střední podniky a podniky osob samostatně výdělečně činných, které vyžadují iniciativy a organizaci na místní úrovni. Tento přístup na místní úrovni představuje pro regiony pozitivní aspekt, protože jednak přináší rozmach místní ekonomiky (tvořivost zvyšuje ekonomickou konkurenceschopnost), jednak napomáhá tomu, aby zde zůstávali talentovaní lidé a existovala pro ně odpovídající pracovní místa. Specifické situaci pracovníků a podnikatelů v kulturním odvětví by se proto měla věnovat pozornost;

12.

vítá opatření, jejichž cílem je navýšení kapacit v kulturním odvětví, i ta, která mají stimulovat mezinárodní kulturní toky, ať již v rámci Evropy, či mimo její hranice. Kulturní rozmanitost může totiž představovat jeden ze zdrojů růstu;

13.

souhlasí s tím, že v době hospodářské a finanční krize může kultura hrát svou úlohu při plnění cílů sociální politiky tvořivým způsobem – formou podpory inovace za účelem dosažení výsledků v sociální oblasti (3);

14.

domnívá se, že kultura a umění i kulturní média a audiovizuální odvětví jsou schopny dosáhnout změny chování lidí, protože vytvářejí nové sociální vztahy a podněcují jednotlivce k tomu, aby prozkoumali své tvůrčí schopnosti. Kultura a umění mohou zároveň hájit hodnoty demokratické společnosti;

15.

domnívá se, že svobodná a nezávislá kultura má zásadní význam pro společenský rozvoj. Hájí totiž svobodu projevu a rozmanitost, nabízí možnosti účasti a vytváří prostor pro kritické a nezávislé diskuse, což je předpokladem živoucí demokracie;

16.

vyzdvihuje, že na celém území Evropské unie nesou velkou odpovědnost za provádění kulturních politik místní a regionální orgány, protože rovněž plní zásadní úkol spočívající v propagaci a šíření kultury vlastní komunity, zejména v rámci zachovávání kulturního dědictví a podpory uměleckých inovací (4). Místní a regionální orgány nesou rovněž zvláštní odpovědnost za to, aby děti a mládež měly přístup k aktivnímu kulturnímu životu a možnost se ho účastnit;

17.

konstatuje, že již dříve zdůraznil, že místní a regionální orgány jsou vzhledem ke své blízkosti občanům strategicky nejvhodnější k tomu, aby se zabývaly konkrétními potřebami a požadavky různých kulturních skupin v rámci EU a aby efektivně mobilizovaly místní a regionální komunity v podpoře lepšího mezikulturního dialogu (5);

18.

připomíná, že místní a regionální orgány do svých rozvojových strategií s úspěchem začlenily kulturní a tvůrčí odvětví, což přispělo k posílení místních ekonomik. Konkrétně lze na úrovni územních orgánů vytvářet sítě a databáze mladých umělců, podporovat odbornou přípravu mladých lidí v umělecké a kulturní oblasti, stimulovat profesionalizaci mladých umělců, provádět multimediální a multikulturní experimenty, poskytovat veřejné prostory pro výtvory mladých umělců, povzbuzovat mladé publikum k vyhledávání uměleckých a kulturních zážitků, podporovat sdružování mladých lidí v oblasti umění a kultury či stimulovat inovace v oblasti místních tradic a talentů (6);

19.

zdůrazňuje, že audiovizuální odvětví představuje nejen odvětví velice důležité pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, ale stejně tak je klíčovým odvětvím, které hájí a prosazuje kulturní identitu i rozmanitost měst a regionů. Z důvodu tohoto specifika se mimo jiné profiluje jako hlavní faktor v rozvoji evropských sociálních hodnot a řádného fungování demokratických společností, protože audiovizuální díla mohou mít význačnou úlohu při formování evropské identity (7);

20.

zdůrazňuje, že přechod na digitální vysílání otevírá nové příležitosti k propojování různých regionů v Evropě, protože si mohou vyměňovat audiovizuální díla a objevovat nové způsoby vytváření vazeb a výměny obsahů. Tento přechod může být příležitostí, jak přitáhnout nové diváky, využít výhody alternativního obsahu, poskytnout nové služby a lépe zviditelnit specifika jednotlivých regionů (8);

21.

znovu žádá Radu a Evropský parlament, aby více odkazovaly na klíčovou roli místních a regionálních orgánů při podpoře a udržování kultury jejich komunit (9), a požaduje výraznější účast regionálních a místních orgánů v tomto programu;

22.

poukazuje v tomto ohledu na to, že je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi prostředky věnovanými na velké komplexní projekty na jedné straně a financováním opatření a činností zaměřených na místní a regionální projekty na straně druhé;

23.

naléhavě žádá Radu a Evropský parlament, aby při provádění nařízení daly namísto přílišného důrazu na finanční sektor v rozhodování více prostoru kulturním aktérům;

24.

uznává, že činnosti obsažené v návrhu tak, jak jsou formulovány, nevyvolávají otázky ohledně toho, zda jsou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Nicméně zdůrazňuje, že při vypracovávání, provádění a řízení činností týkajících se financování evropských kulturních a tvůrčích odvětví je na místě pravidelně konzultovat místní a regionální orgány;

25.

rád by pomohl zajistit, aby se regiony EU s programem Tvůrčí Evropa co nejlépe seznámily, a nabízí spolupráci v tomto směru. Stejně tak by si přál být zapojen do procesu monitorování programu;

26.

oceňuje důležitý krok, jímž je rozčlenění rámcového programu na tři složky (meziodvětvovou složku, složku Kultura a složku MEDIA) a orientační rozdělení rozpočtových prostředků podle těchto složek. Současně však upozorňuje na to, že při provádění programu je zapotřebí zajistit dostatečnou flexibilitu k tomu, aby bylo možné případně na základě potřeb a zkušeností převádět prostředky mezi těmito složkami;

27.

poukazuje na to, že odvětví umění a ochrany kulturního dědictví by neměla být v této nové struktuře odsunována na okraj;

28.

vítá strategický přístup podporující začlenění, který Komise navrhuje v oblasti podpory rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví;

29.

zdůrazňuje, že k tomu, aby byly úspěšné, se musí integrované strategie rozvoje vypracovávat na příslušných územních úrovních, a to prostřednictvím spolupráce orgánů odpovědných za jednotlivé oblasti celostátní politiky (jako je hospodářský rozvoj, zaměstnanost, vzdělávání a kultura) se zástupci občanské společností (konkrétně se sdruženími podniků, zaměstnanců a občanů);

30.

vyzdvihuje, že je zapotřebí prozkoumat, které oblasti a témata představují silné stránky místních a regionálních orgánů, jež stojí za to podpořit. V každém regionu se totiž skrývají určité příležitosti, které je třeba zmapovat – velká města a bohaté regiony mají více možností a prostředků k tomu, aby se staly víceúrovňovými a přitažlivými centry tvořivosti, a menší a méně rozvinuté regiony by zároveň také měly dostat šanci, aby byly uznány jejich kulturní hodnoty, se zvláštním zřetelem k okrajovým a řídce osídleným územím EU;

31.

již dříve upozornil, že existuje reálná potřeba spolehlivějších informací o kulturním odvětví v Evropě obecně (10), a proto vítá navrhovaná opatření zaměřená na sběr údajů o trhu, studie, odborné poznatky pro předjímání dovedností a nástroje pro zaměstnanost, hodnocení, analýzy politik a podporu statistických zjišťování. Při shromažďování a analýze údajů je však třeba zajistit jejich sdílení mezi vnitrostátními a evropskými statistickými úřady, aby se předešlo zdvojování zdrojů, nákladů a zpracování údajů;

32.

podtrhuje, že kulturnímu a tvůrčímu odvětví se nejlépe daří v mezioborovém prostředí, a proto doporučuje, aby se dále zmenšoval odstup mezi uměním, filozofií, vědou, výzkumem a inovacemi a podniky;

33.

soudí, že je nutné navazovat skutečná „tvůrčí partnerství“ mezi kulturním a tvůrčím odvětvím a ostatními oblastmi, např. vzděláváním, průmyslem, výzkumem a veřejným sektorem, a prosazuje vytvoření efektivních mechanismů pro předávání tvůrčích znalostí, jako například design, do jiných odvětví;

34.

vítá opatření, jejichž cílem je navýšení kapacit v kulturním odvětví, i ta, která mají stimulovat mezinárodní kulturní toky, ať již v rámci Evropy, či mimo její hranice;

35.

je potěšen, že v rámci složky Kultura bude program zahrnovat jednoznačnější zaměření na budování kapacit a nadnárodní pohyb – včetně mezinárodních turné –, na nové evropské platformy s rozsáhlým strukturálním dopadem a na strategičtější podpůrná opatření určená nakladatelům na literární překlady včetně podpory propagace;

36.

zdůrazňuje, že v pokrizovém hospodářství může kultura hrát svou úlohu při plnění cílů sociální politiky tvořivým způsobem – formou podpory inovace za účelem dosažení výsledků v sociální oblasti;

37.

vítá navrhovanou podporu nadnárodního pohybu v rámci kultury a zvlášť vyzdvihuje to, jak důležité je podporovat všechna související odvětví, jež napomáhají kultuře k tomu, aby si našla své publikum, a to nezávisle na nepříznivé zeměpisné situaci, v níž se regiony někdy mohou nacházet, a na problémech způsobených mnohojazyčností;

38.

zdůrazňuje, že investice do kultury by měly podporovat jak individuální, tak kolektivní uměleckou tvorbu a také oblasti, které mají pro kulturní a tvůrčí odvětví klíčový význam, např. nové podnikatelské modely, tvořivost a inovaci, digitalizaci, certifikační systémy a rozvoj lidského kapitálu i tvůrčí partnerství s ostatními odvětvími;

39.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet společné aktivity veřejné a soukromé sféry zaměřené na podporu uměleckého experimentování, které mohou být navzájem prospěšné jak z hlediska rozvoje kultury, tak i z pohledu výnosnosti pro podniky;

40.

uznává, že místní a regionální orgány mohou efektivněji informovat místní podniky o tom, jak a jakými prostředky lze podpořit místní a regionální kulturní činnost;

41.

zdůrazňuje, že soukromý sektor často zastává významnou úlohu v propagaci kultury tím, že poskytuje dary či ji podporuje v rámci sociální odpovědnosti podniků. Místní a regionální orgány by zase mohly přispět k vytvoření prostředí, které by umožňovalo co nejlepší využití těchto prostředků;

42.

zdůrazňuje, že při plánování činnosti související s kulturou je důležitý konzistentní střednědobý až dlouhodobý přístup. Dobrým příkladem je projekt Evropské hlavní město kultury (EHMK), kde dlouhodobá rozvojová strategie napomáhá prosazování udržitelnějších přístupů k rozvoji kultury, zvyšování účinků a dopadu EHMK (11) a vyzdvihuje bohatství, rozmanitost a společné rysy evropských kultur;

43.

konstatuje, že obce a regiony mohou hrát při podpoře místních a regionálních audiovizuálních děl prvořadou úlohu, a to prostřednictvím významnější podpory poskytované audiovizuální produkci i svého aktivního přispívání k propagaci rozmanitosti kultur a jejich dialogu (12);

44.

za důležitý krok považuje širokou mezinárodní spolupráci v audiovizuálním odvětví s cílem posílit kulturní i obchodní vztahy mezi kinematografickým odvětvím v Evropě a ve třetích zemích;

45.

souhlasí, že by se mělo hledat řešení aktuálních problémů souvisejících s proměnou světové audiovizuální scény, kterou vyvolal zejména technologický vývoj a strukturální nedostatky, jež mají dopad na šíření evropských audiovizuálních děl na trzích třetích zemí a brání evropskému průmyslu v tomto odvětví využívat možností daných globalizací, což omezuje jeho konkurenceschopnost;

46.

pokud jde o širší sociální relevanci programu, upozorňuje na to, že rozvoj mediální gramotnosti v kombinaci s úpravou metod mediální výchovy ve školách a při dalším vzdělávání je mimořádně důležitý pro budoucnost Evropy. V rámci této úpravy půjde také o to, povzbudit výuku nových komunikačních technologií, jež mají zcela zásadní význam pro sociální a profesní začlenění (13);

47.

znovu vyzdvihuje úlohu filmu při vytváření evropské identity a integraci regionů (14);

48.

zdůrazňuje, že jako důsledek tohoto programu zdravé kulturní odvětví může rozvíjet tvořivá partnerství mezi kulturním odvětvím a jinými odvětvími (informační a komunikační technologie, výzkum, cestovní ruch, sociální partneři atd.) s cílem posílit sociální a hospodářský dopad investic do kultury a tvořivosti (15), především s ohledem na podporu růstu a zaměstnanosti a rozvoj a přitažlivost regionů a měst;

49.

zdůrazňuje, že je třeba přijmout více opatření pro plné využití potenciálu evropského tvůrčího obsahu (16), přičemž cílem je posílit jak produkci, tak dostupnost a šíření kvalitních a inovačních evropských děl, podpořit evropskou kulturní rozmanitost a zvýšit konkurenceschopnost evropských sdělovacích prostředků;

50.

znovu vyzývá místní a regionální orgány, aby plnily rozhodující úlohu ve správě svého kulturního a jazykového dědictví, podporovaly nové podnikatelské modely v místním tvůrčím průmyslu a místních sdělovacích prostředcích a propagovaly tvůrčí díla, která jsou financována či spolufinancována instituty a organizacemi sdělovacích prostředků (17);

51.

zastává názor, že ačkoli Tvůrčí Evropa není sociálním programem, politiky týkající se nových digitálních služeb a sdělovacích prostředků i tvůrčího obsahu nesmí být koncipovány pouze na základě ekonomických kritérií, ale musí též zohledňovat kulturní a sociální kritéria (18). Proto inovační tvůrčí obsahy musí podpořit sociální soudržnost a začlenění, zejména jistých skupin, kterým hrozí vyloučení a jiné sociální znevýhodnění;

52.

vyzdvihuje, že bude obzvláště důležité zajistit synergie na úrovni provádění mezi programem a vnitrostátními a regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci;

53.

souhlasí s tím, že při hodnocení výkonnosti je třeba vzít v potaz, že dosažení výsledků závisí na doplňkovém dopadu ostatních činností na evropské a vnitrostátní úrovni, které mají vliv na kulturní a tvůrčí odvětví, a že tedy nelze změny v ukazatelích vždy připisovat programu Tvůrčí Evropa;

54.

souhlasí, že ve vztahu k obecným i specifickým cílům týkajícím se kulturních a tvůrčích děl je užitečné vypracovat kvantifikovatelné ukazatele, tj. založené na měření zaměstnanosti, která vyplývá z kulturní a tvůrčí činnosti, přístupnosti, partnerství, příležitostí k učení, pohybu děl a aktérů, návštěvnosti filmů a procentuálního podílu evropských audiovizuálních děl, a to rovněž v souvislosti s regionálním rozměrem těchto ukazatelů. Kriticky však hodnotí nepřiměřený důraz, jaký se mezi těmito ukazateli klade na hospodářský růst, zisk a konkurenci, a kvůli němuž se tyto ukazatele příliš nehodí k hodnocení či monitorování nekomerčních kulturních odvětví;

55.

s potěšením konstatuje, že v souvislosti s plněním cíle spočívajícího v posilování finanční kapacity kulturních a tvůrčích odvětví se vedle objemu půjček objevuje i počet a grafické rozmístění finančních institucí, které budou zajišťovat přístup k financování;

56.

vyzývá Radu a Evropský parlament, aby zajistily, že Komise kromě pravidelného monitorování předloží Výboru regionů ke konzultaci i hodnotící zprávu, která by měla být vypracována do konce roku 2017 a měla by se týkat plnění cílů programu, jeho účinnosti a evropské přidané hodnoty.