25.8.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 248/118

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru „k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků“

KOM(2011) 79 v konečném znění – 2011/0038 (COD)

2011/C 248/20

Zpravodaj: pan PÁSZTOR

Dne 8. března 2011 se Evropský parlament a dne 16. března 2011 Rada, v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků

KOM(2011) 79 v konečném znění – 2011/0038 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 26. května 2011.

Na 472. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. června 2011 (jednání dne 15. června), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 144 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV vyjadřuje uspokojení nad zveřejněním směrnice, kterou považuje za významný pokrok v rozvoji jednotného trhu. Tato směrnice totiž umožňuje realizaci širších cílů obchodních podniků, pracovníků, spotřebitelů a evropských občanů, na které se klade důraz ve strategii Evropa 2020 a v iniciativě související s malými a středními podniky („Small Business Act“). Návrh však ve svém současném znění, jež počítá se sjednocením nejdůležitějších údajů a listin a s tím, že dobrovolná spolupráce bude nahrazena zákonnou povinností na celém území Unie, vyhovuje pouze několika vyjádřeným základním požadavkům.

1.2   Zároveň však návrh obsahuje mnoho nejasností, pokud jde o jeho provádění. Ponechává na Komisi, aby v budoucím nařízení vyřešila mnoho otázek. EHSV doufá, že bude rovněž zapojen do dalších legislativních etap a bude i nadále partnerem Komise při přípravě těchto budoucích předpisů.

1.3   EHSV by upřednostnil, aby návrh konsolidoval tyto tři změněné směrnice a formuloval skutečně nezávislým způsobem požadavky Unie v této oblasti. (1) Po této změně a následném přijetí aktů v přenesené pravomoci bude provádění méně jasné. Z tohoto důvodu EHSV potvrzuje své názory vyjádřené v souvislosti se zelenou knihou a přál by si, aby byly uvedeny v budoucích právních předpisech.

1.4   Výbor se domnívá, že vážným nedostatkem právních předpisů je to, že se nezabývají otázkou přemístění sídla, která má podle zelené knihy stále větší význam na sjednocujícím se trhu. Podle EHSV je promeškanou příležitostí ta skutečnost, že zákonodárce se nesnažil prosadit jako model zmíněnou zásadu transparentnosti cenných papírů.

1.5   EHSV podporuje změny uvedené v návrhu týkající se směrnic 89/666/EHS a 2005/56/ES.

1.6   Pokud jde o změnu směrnice 2009/101/ES, Výbor považuje za důležité, aby:

—	byly údaje zveřejněny co nejdříve, tedy v nekratší možné lhůtě vzhledem k technickým a právním omezením;

—	žádost o základní informace byla v rámci sjednoceného evropského systému bezplatná, jak již EHSV dříve doporučoval;

—	otázka nákladů na vytvoření a využívání systému byla vyjasněna, k čemuž v současné době ještě nedošlo. V tomto ohledu Výbor lituje, že studie dopadů nejsou součástí návrhu. Zdůrazňuje však, že je potřebné, aby Unie počítala s prostředky na pokrytí těchto nákladů;

—	využívání systému umožnilo mít přímý přístup k informacím a maximálně snížilo zveřejňování informací na papíře.

1.7   EHSV přijímá stanovení lhůty pro provedení potřebných právních aktů Unií a členskými státy do 1. ledna 2014. Domnívá se však, že pro EU je nezbytné, aby stanovila interní lhůtu pro uplatnění opatření stanovených v aktech v přenesené pravomoci.

2.   Obsah návrhu směrnice

2.1   Cílem směrnice je zlepšit transparentnost právního a fiskálního prostředí podniků, jež stále lépe využívají příležitostí, které skýtá jednotný trh, a posílit tak důvěru v jednotný trh s cílem podpořit využívání konkurenčních výhod vyplývajících ze vztahů mezi obchodními partnery.

2.2   Na základě této směrnice musí členské státy přijmout opatření nezbytná k tomu, aby společníci a třetí osoby měli na celém území Unie snadný přístup k listinám a údajům týkajícím se společností a jejich vzájemných vztahů. Dosud v tomto směru v podstatě neexistovaly žádné povinnosti ani účinné možnosti. Problém transparentnosti je obzvlášť naléhavý v případě fúzí a rozdělování podniků na různých stranách geografické hranice států nebo místních poboček společnosti, jež se řídí právem jiného členského státu.

2.3   Pro vyřešení této situace Komise navrhuje změnu předcházejících směrnic:

—	směrnice 89/666/EHS o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu (jedenáctá směrnice);

—	směrnice 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností;

—	směrnice 2009/101/ES týkající se ochrany zájmů společníků a třetích osob (nová směrnice ohledně zveřejňování činnosti, která nahrazuje první směrnici).

Tyto směrnice vyhovují rostoucím nárokům na informace pouze částečně.

2.4   Změny zavedené novou směrnicí rozšiřují, upřesňují a rozvíjejí existující požadavky a postupy a přiznávají Komisi právo uskutečnit při provádění směrnice další doplnění a úpravy. Smyslem tohoto postupu je zejména to, aby všechny společnosti, pobočky nebo seskupení hospodářských subjektů mohly být jasně a co nejrychleji identifikovány a aby byla jakákoli změna zaevidována a byla okamžitě přístupná. V této souvislosti se zdá být nejlepším nástrojem elektronické ukládání a zveřejňování listin a údajů. Členské státy musí zajistit počítačové zpracování údajů a jejich přístupnost prostřednictvím jednotné evropské platformy, která bude k tomuto účelu vytvořena.

2.5   Evropská komise navrhuje provést nejvíce změn ve směrnici 2009/101/ES:

—	lhůta pro zveřejňování údajů je stanovena na maximálně 15 kalendářních dnů;

—	každá společnost musí mít jedinečný identifikační kód, který umožňuje její jednoznačnou identifikaci v Evropském hospodářském prostoru;

—	formality uložené členskými státy musí splňovat podmínky přístupnosti přes jednotnou evropskou elektronickou platformu;

—	členské státy musí zaručit věrohodnost listin a údajů;

—	poplatky za zveřejnění nesmí překročit nezbytné správní náklady;

—

Evropská komise může na základě přenesených pravomocí a s cílem provést tato ustanovení určit technické specifikace týkající se řízení, zabezpečení a způsobu sestavení jedinečného identifikačního kódu, používání jazyků, metody a technické normy zveřejňování a možnosti sankcí v případě nerespektování těchto ustanovení.

2.6   Pokud jde o směrnice z roku 1989 a 2005, změna se týká jedinečné identifikace poboček nebo kapitálových společností, jež byly předmětem přeshraniční fúze, a požadavků na elektronickou kompatibilitu ostatních činností v oblasti registrace.

2.7   Směrnice určená členským státům dále stanovuje nejzazší lhůtu pro její provedení na 1. ledna 2014. Samotná směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění.

3.   Právní souvislosti stanoviska

3.1   Transparentnost obchodních rejstříků je nejen významným cílem, ale představuje též jednu z podmínek pro podporu harmonizace práva obchodních společností. Propojení národních rejstříků je v zásadě otázkou informační technologie a ekonomickou otázkou, avšak tento návrh musí být zveřejněn v právní formě, neboť nelze opomíjet právní požadavky. Kromě potřeby nalézt po právní stránce vhodnou formu je též třeba podrobně prozkoumat právní souvislosti harmonizace.

3.1.1   V tomto ohledu je třeba si položit nejprve otázku, jakým způsobem sladit zájmy zemí exportujících a importujících kapitál. Následující tabulka stručně představuje jejich hlavní přístupy. Z těchto přístupů vyplývá, že zohlednění základních zájmů států podstatně omezuje úspěch hloubkové harmonizace z dlouhodobého hlediska, přestože se tato otázka nezdá být v rámci diskusí důležitá v porovnání s otázkou technickou, jako je propojení obchodních rejstříků.

	Členský stát exportující kapitál	Členský stát importující kapitál
1. Legitimace podniků (právní subjektivita)	zásada fikce (universalismus)	zásada reality (partikularismus)
2. Identifikovatelnost právnické osoby	místo registrace	aktuální administrativní sídlo
3. Jurisdikce	zásada individuality	územní zásada
4. Zásada hospodářského práva	právní jistota	zabránění zneužívání práv
5. Zásada práva Unie (politika vnitřního trhu)	zákaz omezovat základní svobody	zákaz diskriminace

3.2   Překážky registrace podniků na vnitrostátní úrovni jsou daleko méně časté v některých zemích – v zemích, jež se řídí zásadou fikce – (kde je uznávání podniků na vnitrostátní úrovni v zásadě automatické, pokud tyto podniky splňují určité formální podmínky), oproti zemím jiným (kde je důležitá i ochrana místních společenství v okruhu podniků), neboť odpovědnost podniku žádajícího o registraci je vyšší než odpovědnost státu, jinými slovy má v oblasti registrace podniků soukromé právo větší váhu než právo veřejné.

3.3   V některých zemích vůbec není možné změnit status podniku, zatímco v jiných zemích je v případě změny aktuálního administrativního sídla třeba změnit identitu uznávanou právem obchodních společností, a tedy i rejstřík. To již na vnitřním trhu způsobilo problémy (např. rozsudek ve věci Überseering) a nebyla tím vyloučena dvojí identita ani děsivá možnost dvojí „neidentity“ (např. v případě německo-irské kombinace).

3.4   Některé země mají na svět komplexní pohled a nahlížejí na činnost podniků jako na celek, nezávisle na tom, zda je tato činnost prováděna na jejich území nebo v zahraničí (zásada individuality). V jiných zemích je jurisdikce vymezena územím (nebo má kritérium území alespoň jistý význam), a existuje zde tedy podstatný rozdíl mezi vnitřním územím státu a zahraničím. Harmonizace je tedy skutečně důležitá. V prvním případě (zásada individuality) se propojení obchodních rejstříků řídí především soukromým právem a právo obchodních společností se týká vlastních zájmů společnosti. V druhém případě jsou potřebná veřejná opatření. Můžeme si tedy představit, že v prvním případě se pro země exportující kapitál zdá být např. projekt BRITE lepším řešením než pozitivní harmonizace.

3.5   Pro země exportující kapitál je typické to, že si během registrace nepřejí měnit identifikaci získanou v rámci práva obchodních společností, neboť má pro ně prvořadý význam právní jistota. Pro jiné země má naopak zásadní důležitost ochrana zájmů místních společenství v okruhu podniků a neváhají případně zpochybnit právní postavení podniku. Z tohoto důvodu může být článek 11 první směrnice (článek 12 v nové směrnici) podrobně popisující důvody zrušení podniku prováděn velice odlišným způsobem v jednotlivých zemích, v závislosti na jejich představě o zakládání podniků (např. rozsudek ve věci Ubbink nebo Marleasing).

3.6   Země, které v zásadě neodlišují domácí a zahraniční aktivity, využívají většinou lépe možností, jež nabízí vnitřní trh, a podniky zaregistrované v těchto zemích se tak mohou snadno domnívat, že opatření přijatá hostitelským státem je poškozují, neboť omezují unijní svobody. Naproti tomu v zemích, jež uznávají zásadu reality, tedy územní zásadu, může být v praxi kladen větší důraz na problém diskriminace zahraničních podniků. Zájem na sjednocení obchodních rejstříků mají tedy zejména země exportující kapitál, neboť právní předpisy v této oblasti mají větší význam pro země importující kapitál.

4.   Obecné připomínky

4.1   EHSV vyjadřuje uspokojení nad zveřejněním směrnice, kterou považuje za významný pokrok v rozvoji jednotného trhu. Umožňuje totiž realizaci širších cílů obchodních podniků, pracovníků, spotřebitelů a evropských občanů, jak již Výbor dříve uvedl v souvislosti se zelenou knihou: „propojení obchodních rejstříků by mělo odrážet cíle dvou strategických dokumentů: strategie Evropa 2020 a ‚Small Business Act‘. Propojení obchodních rejstříků by mělo zvýšit transparentnost, usnadnit spolupráci mezi podniky, jakož i zmenšit překážky v přeshraniční podnikatelské činnosti a snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky (MSP). To vše je zásadní pro upevnění jednotného trhu a podporu vyváženého a udržitelného hospodářského a sociálního pokroku, jak se uvádí ve sdělení Komise ‚Zelenou malým a středním podnikům‘ – ‚Small Business Act‘ pro Evropu (KOM(2008) 394 v konečném znění).“ (2).

4.2   Výbor dále podotýká, že návrh ve svém současném znění vyhovuje základním požadavkům, jež byly vyjádřeny, neboť počítá se sjednocením nejdůležitějších údajů a listin a s tím, že dobrovolná spolupráce bude nahrazena zákonnou povinností na celém území Unie. Stejně tak považuje za přijatelnou orientaci předpisů týkajících se správních nákladů a ochrany údajů. Domnívá se však, že mnoho bodů ještě musí být upřesněno.

4.3   Je však třeba konstatovat, že návrh ještě obsahuje mnoho nejasností, pokud jde o jeho provádění. Obecně lze říci, že ponechává na budoucích předpisech, aby stanovily prováděcí pravidla. Bylo by však vhodné mít o těchto pravidlech informace již nyní. Projednávaný návrh by tak mohl například obsahovat více informací o některých normách a obsahu, vzhledem k tomu, že zelená kniha se o nich částečně zmínila a očekávala odpověď. Bylo by tedy vhodné mít možnost vyjádřit se k jejich praktickým aspektům. Z tohoto důvodu EHSV potvrzuje své názory vyjádřené v souvislosti se zelenou knihou a přál by si, aby byly uvedeny v budoucích právních předpisech.

4.4   EHSV má pocit, že Evropská unie promeškala příležitost učinit větší krok směrem k důležitější harmonizaci práva obchodních společností, jak je uvedeno v odstavci 3. Výbor si je vědom toho, že značné právní a institucionální rozdíly znesnadňují pokrok učiněný v této obsáhlé otázce a že harmonizace práva obchodních společností může trvat desetiletí. Registrace je však součástí této harmonizace a tím, že jsme se touto otázkou detailně nezabývali, jsme nevyužili příležitost k nalezení společných formulací a zahájení diskuse. Program BRITE je mimo jiné dobrým příkladem toho, že zapojené subjekty mohou uspokojivým způsobem vyřešit jednotlivé otázky prostřednictvím samoregulace.

4.5   Výbor se domnívá, že vážným nedostatkem právních předpisů je to, že se nezabývají otázkou přemístění sídla, která má podle zelené knihy stále větší význam na sjednocujícím se trhu. Podle EHSV je promeškanou příležitostí ta skutečnost, že zákonodárce se nesnažil prosadit jako model zmíněnou zásadu transparentnosti cenných papírů.

4.6   V rámci tohoto procesu by mohlo být důležité, aby návrh konsolidoval tyto tři změněné směrnice a formuloval skutečně nezávislým způsobem požadavky Unie v této oblasti. (3) Po této změně a následném přijetí aktů v přenesené pravomoci bude provádění méně jasné, obzvláště vzhledem k tomu, že projednávaný návrh dále nedefinuje význam správy registrace a spolupráci mezi obchodními rejstříky členských států.

4.7   Výbor se domnívá, že při plnění sledovaných cílů dojde k novým problémům, protože podle návrhu (a doufejme, že nikoli podle původně sledovaného cíle) nebude v rámci nové spolupráce místo pro subjekty spolupráce v oblasti registrace, které byly až do současné doby aktivní na evropské úrovni, ať už se jedná o oficiální subjekty, nebo subjekty působící na dobrovolné či tržní bázi. EHSV souhlasí s tím, že jednotný právní portál Evropské unie – portál evropské e-justice – musí být klíčovým místem přístupu k právním informacím, avšak domnívá se, že je důležité, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro iniciativy sledující odlišné, a případně širší cíle. Výbor též zdůrazňuje, že „spolupráce mezi vnitrostátními a evropskými institucemi a mezi sociálními partnery a občanskou společností v této oblasti je zvláště důležitá“. (4) EHSV doufá, že bude rovněž zapojen do dalších legislativních etap a bude i nadále partnerem Komise při přípravě budoucích předpisů.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   EHSV podporuje změny uvedené v návrhu týkající se směrnic 89/666/EHS a 2005/56/ES.

5.2   Pokud jde o změnu směrnice 2009/101/ES, Výbor považuje za důležité, aby byly údaje zveřejněny co nejdříve, tedy v nekratší možné lhůtě vzhledem k technickým a právním omezením. EHSV je toho názoru, že je v krátké době možné podstatně zkrátit navrženou lhůtu. Upozorňuje však na skutečnost, že i tato lhůta může být v některých případech příliš dlouhá, a že tedy může být nezbytné, aby se změny ohlašovaly podstatně rychleji prostřednictvím jednotné evropské platformy formou „zveřejnění“ (5), k němuž dojde okamžitě po oznámení v daném místě a které by mohlo být potvrzeno později. Současné počítačové systémy to umožňují.

5.3   Co se týče nákladů spojených s touto informační službou, bylo by vhodné jasně uvést, zda mají být všechny poplatky pokryty částkou zaplacenou oznamovatelem, nebo zda má rovněž platit žadatel o informaci. V tomto bodě se systémy zavedené v jednotlivých členských státech rozcházejí. Podle současné praxe se za službu platí pouze v případech, kdy požadované informace pocházejí z rejstříku podniků v jiných zemích. Výbor i nadále doufá, že se za žádost o základní informace v rámci sjednoceného evropského systému nebude platit. (6)

5.3.1   Výbor se domnívá, že je potřebné, aby se za základní informace pro obchodní společnosti, obchodní partnery, společníky, věřitele a pracovníky považovaly informace týkající se místa výkonu obchodní činnosti, vlastníků a hlavního vedení podniku, hospodářské a právní situace podniku a jeho odolnosti, jakož i přesných účetních údajů a bilancí.

5.3.2   V této souvislosti Výbor zdůrazňuje, že otázka nákladů na vytvoření a využívání systému nebyla vyjasněna. Lituje, že studie dopadů, které by je umožnily posoudit, nejsou součástí návrhu. Zdůrazňuje však, že je potřebné, aby Unie počítala s prostředky na pokrytí těchto nákladů.

5.4   EHSV oceňuje to, že údaje budou přístupné v elektronické podobě. Doufá však, že využívání systému umožní mít přímý přístup k informacím. Uznává, že je důležité nalézt rovnováhu mezi povinností zveřejňování a rychlým a spolehlivým fungováním systému. Výbor je přesvědčen, že je možné dosáhnout uspokojivého kompromisu, a že zveřejňování tím nakonec bude posíleno. Dalším z hlavních očekávání Výboru v souvislosti se sjednoceným systémem je to, aby umožnil maximálně snížit zveřejňování informací na papíře, a tudíž i poplatky za zveřejňování.

5.4.1   EHSV upozorňuje na skutečnost, že může dojít k rozporu mezi evropskými povinnostmi v oblasti zveřejňování informací ne jedné straně a právními normami, jež jsou v pravomoci členských států (např. otázka pravosti aktů), na straně druhé. Tato situace je z dlouhodobého hlediska neudržitelná.

5.5   Výbor se domnívá, že jednoduchá technická řešení existují též pro jazykové problémy, avšak budou vyžadovat náročnou předběžnou přípravu. Současný překladatelský software umožňuje snadno publikovat standardizované texty v jakémkoli jiném jazyce pod podmínkou, že tyto texty jsou k dispozici a byly po odpovídajících konzultacích schváleny. O této standardizaci je možno uvažovat zejména v případě základních informací a účetních dokumentů.

5.6   Co se týče ochrany údajů, EHSV považuje za vhodné uplatnit na rejstříky podniků ustanovení směrnice 95/46/ES týkající se ochrany osobních údajů.

5.7   EHSV přijímá stanovení lhůty pro provedení potřebných právních aktů členskými státy do 1. ledna 2014. Domnívá se však, že pro EU je nezbytné, aby stanovila interní lhůtu pro uplatnění opatření stanovených v aktech v přenesené pravomoci. Dobré fungování struktury umožňující rychlý a jednotný přístup k informacím o společnostech by tak bylo zajištěno po celé Unii.

---

(1)  První a jedenáctá směrnice mohou být skutečně jednoduše sloučeny, vzhledem k jejich podobnému tématu (zveřejňování činnosti podniků), zatímco u směrnice týkající se přeshraničních fúzí se toto sloučení omezuje pouze na konkrétní aspekt, tj. jasnost obchodních rejstříků v případech přeshraničních operací.

(2)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 120, odst. 1.2.

(3)  První a jedenáctá směrnice mohou být skutečně jednoduše sloučeny, vzhledem k jejich podobnému tématu (zveřejňování činnosti podniků), zatímco u směrnice týkající se přeshraničních fúzí se toto sloučení omezuje pouze na konkrétní aspekt, tj. jasnost obchodních rejstříků v případech přeshraničních operací.

(4)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 120, odst. 6.7.

(5)  Jednalo by se o zprávy nebo informace zveřejněné v evropské elektronické síti, které by byly přímo přístupné.

(6)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 120, odst. 1.5.

---