Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti“

KOM(2011) 32 v konečném znění – 2011/0023 (COD)

2011/C 218/20

Hlavní zpravodaj: pan RODRÍGUEZ GARCÍA-CARO

Dne 2. března 2011 se Rada, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti

KOM(2011) 32 v konečném znění – 2011/0023 (COD).

Dne 14. března 2011 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství přípravou podkladů Výboru na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana RODRÍGUEZE GARCÍA-CARO hlavním zpravodajem na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 5. května 2011), a přijal následující stanovisko 80 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor vítá s výhradami uvedenými v tomto stanovisku návrh směrnice a vyjadřuje obavy, neboť opakovaný nesoulad mezi bezpečností a svobodou, nebo konkrétněji mezi zlepšením bezpečnosti a omezením práv občanů týkajících se ochrany jejich osobních údajů, nesmí být v rozporu s obecnými zásadami obsaženými v základních právech osob.

1.2   EHSV souhlasí s obecným postojem evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29, Agentury pro lidská práva a Evropského parlamentu. Výbor se dále domnívá, že v návrhu není dostatečně odůvodněna nutnost používat obecnou formou a bez rozdílu údaje jmenné evidence cestujících všech občanů, kteří se účastní mezinárodních letů, a v důsledku toho považujeme za nepřiměřené opatření, které má být přijato.

1.3   EHSV podporuje zejména připomínku evropského inspektora ochrany údajů, kterou vyjádřil ve svém posledním stanovisku k návrhu, neprovádět systematické a nerozlišované využívání údajů jmenné evidence cestujících a používat je na základě jednotlivých případů.

1.4   EHSV se domnívá, že možnost vytvořit jednu centrální složku pro informace o cestujících místo navrhované decentralizované varianty v jednotlivých členských státech může být pro letecké společnosti a samotné členské státy méně finančně nákladná a může umožnit lepší dohled a kontrolu osobních údajů obsažených ve jmenné evidenci cestujících tím, že nebude docházet k jejich opakovanému předávání.

2.   Úvod k návrhu směrnice

2.1   Tento návrh směrnice má za cíl upravovat předávání údajů jmenné evidence cestujících na mezinárodních letech na území členských států a z tohoto území leteckými dopravci, zpracování těchto údajů členskými státy a vzájemné výměny mezi nimi a s třetími zeměmi. Cílem návrhu je harmonizovat ustanovení členských států v oblasti ochrany údajů za účelem používat údaje jmenné evidence cestujících v boji proti teroristickým trestným činům (1) a závažné trestné činnosti (2), podle definic uvedených v právních předpisech Unie.

2.2   Návrh obsahuje vymezení způsobů, jakým může být jmenná evidence cestujících používána členskými státy, prvků údajů, které je třeba shromažďovat, účelů, k nimž smějí být tyto informace používány, sdělování údajů mezi složkami pro informace o cestujících členských států a technických podmínek tohoto sdělování. Za tímto účelem byl zvolen systém pro decentralizované shromažďování a zpracování údajů členskými státy.

3.   Obecné připomínky

3.1   Evropský hospodářský a sociální výbor je jako legitimní zástupce organizované občanské společnosti vhodným zástupcem pro poskytnutí názoru této občanské společnosti. V tomto smyslu vítá, že Rada vydala k tomuto návrhu nepovinnou žádost o vypracování stanoviska EHSV.

3.2   Návrh směrnice, která je předmětem stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, lze označit jako harmonizaci a priori právních předpisů členských států v této oblasti, neboť většina z nich žádné specifické předpisy pro používání údajů jmenné evidence cestujících za účely uvedenými v návrhu nemá. V tomto smyslu považuje Výbor za vhodné vytvořit společný právní rámec, jemuž by se přizpůsobily právní předpisy členských států tak, aby záruky a bezpečnost v ochraně těchto údajů pro občany byly jednotné v celé EU.

3.3   Vzhledem k návrhu se jedná o předpis, který umožňuje zpracovávat a analyzovat širokou škálu údajů miliónů občanů, kteří nikdy žádný z trestných činů uvedených ve směrnici nespáchali a ani nikdy nespáchají. Naopak budou využívány údaje naprosto normálních občanů za účelem zajištění nebezpečných kriminálních živlů. Výbor se domnívá, že se jedná o nesoulad mezi bezpečností a svobodou nebo konkrétněji mezi zlepšením bezpečnosti a omezováním práv občanů týkajících se osobních údajů.

3.4   Vzhledem k dlouhé době, během níž byla směrnice připravována, mohli významní aktéři vyjádřit mnoho různých odborných názorů v této oblasti. Od roku 2007, v němž Komise schválila návrh rámcového rozhodnutí Rady o používání údajů jmenné evidence cestujících, které předcházelo návrhu směrnice, se k návrhu vyjádřili evropský inspektor ochrany údajů (3), který mimo jiné v březnu tohoto roku vydal své stanovisko k tomuto novému textu, pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, která se také vyjádřila v dubnu tohoto roku (4), Agentura pro lidská práva a Evropský parlament, který v souvislosti s návrhem z roku 2007 vydal příslušné usnesení (5), a který se prostřednictvím stávajícího návrhu účastní legislativního vypracování v souladu se SFEU.

3.5   EHSV souhlasí s obecným názorem všech odborných subjektů. Dále se domnívá, že v návrhu není dostatečně odůvodněna nutnost používat obecnou formou a bez rozdílu údaje jmenné evidence cestujících všech občanů, kteří se účastní mezinárodních letů, a proto považujeme za nepřiměřené opatření, které má být přijato, tím spíše když se v odůvodnění a obsahu návrhu uvádí: „… na úrovni EU, nejsou k dispozici podrobné statistiky ohledně rozsahu, v jakém tyto údaje pomáhají při prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání závažné trestné činnosti a terorismu“ (6). Z tohoto důvodu podporujeme zejména připomínku evropského inspektora ochrany údajů neprovádět systematické a nerozlišované používání údajů jmenné evidence cestujících a používat je na základě jednotlivých případů.

3.6   V souladu s výše uvedeným a v rámci soudržnosti s předchozími stanovisky EHSV je třeba připomenout a začlenit do stávajícího stanoviska následující doporučení schválené ve stanovisku ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům (7): „Bezpečnostní politiky nesmějí narušovat základní hodnoty (lidská práva a svobody) a demokratické zásady (právní stát) sdílené celou EU. Svoboda osob nesmí být omezována cílem bezpečnosti společnosti a státu. Některé politické návrhy opakují chybu z minulosti: zvýšení bezpečnosti obětovat svobodu“.

3.7   Závěrečný text schválený v legislativním procesu by měl zaručit maximální důvěrnost a ochranu údajů osobního charakteru obsažených ve jmenné evidenci cestujících, dodržovat zásady obsažené v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (8) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES týkající se ochrany fyzických osob, pokud jde o zpracování osobních údajů a volný pohyb těchto údajů (9). Výjimečnost předpisů nesmí být v žádném případě v rozporu s obecnými zásadami týkajícími se základních práv osob.

3.8   Návrh směrnice však představuje výjimečné použití údajů osobního charakteru a proto se EHSV domnívá, že předpisy pro výjimečné okolnosti, jež jsou obsaženy v článcích 6 a 7, by měly být maximálně omezeny za účelem zamezení zneužití těchto výjimek, žádost poskytnutí údajů mimo obecný rozsah předpisů obsažených v článcích 4 a 5 návrhu musí být vždy odůvodněná.

3.9   Za účelem zajistit, aby údaje byly použity výjimečně po účely uvedené v návrhu směrnice a aby bylo možné kdykoliv zjistit, kdo má přístup k databázi údajů jmenné evidence cestujících či k údajům již použitým, měla by být v návrhu směrnice uvedena povinnost zavést systém sledovatelnosti, který umožní identifikaci pověřené osoby či orgánu, který měl přístup k údajům a jejich zpracovávání či nakládání s nimi.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Článek 3

V globalizovaném světě není pochopitelný obsah bodu odůvodnění (18) návrhu, pouze v případě, že by byl v kontextu odůvodnění volby přijaté v článku 3, kterou je přijetí decentralizovaného modelu. EHSV se domnívá, že tento model může vést ke zvýšení nákladů leteckých společností, protože budou muset předávat údaje subjektům všech států, v nichž bude mít mezinárodní let mezipřistání. Umožní také, aby osobní údaje byly zpracovány a předávány mnoha subjekty. Zdá se, že tento systém není zcela slučitelný s kritérii účinnosti a efektivnosti, která by měla být jedním z hlavních cílů.

4.2   Čl. 4 odst. 1

EHSV navrhuje doplnit nakonec odstavce 1 větu „… a sdělí to letecké společnosti, aby je již nepředávala“. Výbor se totiž domnívá, že při zjištění nesrovnalostí je třeba okamžitě udělit pokyny za účelem nápravy.

4.3   Čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4

EHSV se domnívá, že existuje nesoulad mezi formulacemi obou článků. V čl. 4 odst. 4 se uvádí, že složka pro informace o cestujících jednoho členského státu bude předávat zpracovávané údaje příslušnému orgánů případ od případu. Nicméně v čl. 5 odst. 4 se uvádí, že údaje jmenné evidence cestujících a výsledky zpracování těchto údajů získaných složkou pro informace o cestujících bude možné znovu zpracovávat příslušným orgánem. Výbor se domnívá, že tento rozpor by měl být odstraněn či vhodně vysvětlen, aby nedával prostor k interpretaci.

4.4   Čl. 6 odst. 1

V souladu s připomínkou k čl. 4 odst. 1 se EHSV domnívá, že tento systém předávání údajů různým složkám pro informace o cestujících zvyšuje administrativní zátěž leteckých společností, přičemž se usiluje právě o její snížení, a zvyšuje také náklady na provozování, což by se mohlo dotknout spotřebitelů tím, že se náklady projeví v konečné ceně letenky.

4.5   Čl. 6 odst. 2

Z hlediska bezpečnosti a ochrany osobních údajů občanů se EHSV domnívá, že předávání „jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky“ v případě, že dojde k selhání elektronických médií při zasílání, není nejvhodnějším způsobem. Žádáme, aby byly podrobněji uvedeny prostředky použitelné pro zasílání.

4.6   Čl. 6. odst. 3

Výbor se domnívá, že začátek odstavce by byl účinnější, pokud vyškrtneme slovo „mohou“, aby provádění článku nezáleželo na rozhodnutí členského státu. Text by měl znít následovně: „Členské státy umožní leteckým dopravcům …“.

4.7   Čl. 6 odst. 4 a článek 7

EHSV se domnívá, že odstavec 4 článku 6 a celý článek 7 obsahují řadu na sebe navazujících výjimek, jejichž rozsah se stupňuje a končí předáváním údajů případ od případu, o němž se mluví v čl. 4 odst. 4 a umožňuje se téměř obecné předávání, v jehož rámci mají všichni právo předávat a získávat informace z údajů jmenné evidence cestujících. Článek 7 je souhrnem výjimek z předpisu.

4.8   Článek 8

Abychom se nedostali až do nejvyššího stádia výjimky spočívajícího v předávání údajů třetím zemím, které je zároveň mohou předat dalším třetím zemím, by mělo být v tomto článku ustanoveno, že toto předávání proběhne až poté, co údaje zpracovala složka pro informace o cestujících či příslušný orgán členského státu, který je předá třetí zemi a vždy případ od případu.

4.9   Čl. 11 odst. 3

Ze stejného důvodu jako v čl. 4 odst. 1 EHSV navrhuje doplnit nakonec odstavce 1 větu „a sdělí to letecké společnosti, aby je již nepředávala“.

4.10   Čl. 11 odst. 4

Systém sledovatelnosti navržený EHSV v čl. 3 odst. 9 tohoto stanoviska může být z logických důvodů projednán v tomto odstavci, aby bylo zaznamenáno, kdo má po celou dobu přístup k informacím.

(1)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 110, 1.5.2008.

(4)  Stanovisko č. 145, 5.12.2007 a stanovisko č. 10, 5.4.2011.

(5)  P6_TA (2008) 0561.

(6)  KOM(2011) 32 v konečném znění, s. 6.

(7)  Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 80.

(8)  Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

(9)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.