52010DC0068

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 24.2.2010

KOM(2010)68 v konečném znění

2008/0247 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy

2008/0247 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (Text s významem pro EHP)

SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2008) 852 v konečném znění – 2008/0247 (COD)): | 11. 12. 2008 |

Datum vydání stanoviska Evropského parlamentu v prvním čtení: | 23. 4. 2009 |

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: | 15. 7. 2009 |

Datum vydání stanoviska Výboru regionů: | 7. 10. 2009 |

Datum jednomyslného přijetí postoje Radou v prvním čtení: | 22. 2. 2010 |

CÍL NÁVRHU KOMISE

Návrhem nařízení se mají členské státy a zejména provozovatelé železniční infrastruktury zavázat k tomu, že vytvoří evropskou železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy a tvořenou přeshraničními železničními nákladními dopravními koridory.

Tyto koridory by měly být nápomocny tomu, aby nákladním vlakům byly k dispozici kvalitní trasy, a mohla tak být zvýšena jejich spolehlivost a konkurenceschopnost. Kromě toho koridory slouží rovněž k uvolnění dodatečných kapacit pro nákladní dopravu.

Pro vytvoření železničních nákladních koridorů navrhuje Komise čtyři body k jednání:

- Posílení spolupráce mezi provozovateli železniční infrastruktury, pokud jde o operativní řízení a investice. To vyžaduje zejména zřízení zvláštní řídící struktury pro každý koridor;

- Zvýšení spolehlivosti infrastrukturních kapacit, které jsou určeny pro nákladní dopravu na těchto koridorech;

- Lepší koordinace mezi řízením železniční infrastruktury a řízením nákladních terminálů (námořní a vnitrozemské přístavy, seřaďovací nádraží,….);

- Zajištění nediskriminačního přístupu k těmto koridorům pro všechny provozovatele.

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE POSTOJE RADY

Postoj Rady v prvním čtení se řídí základními zásadami původního návrhu Komise. Některé prvky týkající se výběru koridorů, spolupráce mezi provozovateli infrastruktury a přednosti udělované dopravě zboží, byly však zmírněny.

Jiná ustanovení, jako například o oprávněných žadatelích a o povinnosti používat jednotnou přepážku pro žádosti o přeshraniční trasy vlaků, byla zrušena.

Navzdory těmto změnám se Komise domnívá, že postoj Rady v prvním čtení nadále odpovídá cílům jejího původního návrhu.

PODROBNÉ PŘIPOMÍNKY K POSTOJI RADY V PRVNÍM ČTENÍ

Hlavní změny návrhu Komise

- Výběr železničních koridorů pro nákladní dopravu (článek 3) Původní návrh Komise předpokládá vytvoření jednoho až tří koridorů na každý členský stát, které by byly vybírány na základě odůvodněných návrhů dotčených členských států a provozovatelů infrastruktury. Rada navrhuje dvoustupňový koncept: první skupina koridorů, která je součástí přílohy nařízení, bude během tří let po vstupu v platnost uvedeného nařízení vybrána postupem spolurozhodování; další koridory (alespoň jeden na členský stát) budou vybrány na základě odůvodněných návrhů členských států.Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je vytvoření koridorů odpovídajících potřebám trhu, je první skupina koridorů definována podle politických hledisek. Tento politický přístup odporuje rovněž prvotnímu cílu návrhu, a sice legislativnímu návrhu na zlepšení řízení infrastruktury namísto budování nové infrastruktury.

- Řízení koridorů (článek 7 postoje Rady) Původní návrh předpokládá řízení koridorů založené zejména na činnosti provozovatelů železniční infrastruktury, a to zřízením řídícího orgánu s ředitelem a statutem nezávislé právnické osoby. Rada však zamýšlela jednodušší strukturu tohoto orgánu (bez ředitele a statutu nezávislé právnické osoby) a vzhledem k nejnovějším zkušenostem s určitými koridory ERTMS rovněž dohled vykonávaný členskými státy prostřednictvím zřízení výkonného orgánu složeného z jejích zástupců.Komise může souhlasit s přijetím takového dohledu za předpokladu, že nebude dotčena nezávislost řízení provozovatele infrastruktury.

- Jednotná přepážka (One Stop Shop, OSS) (článek 12) Původní návrh předpokládá, že všechny žádosti týkající se přeshraniční trasy musí být podávány u jednotné přepážky příslušného koridoru. Postoj Rady činí použití jednotné přepážky dobrovolným. Komise může tyto změny přijmout.

- Přidělování kapacity nákladním vlakům (článek 13) Tento článek tvoří jádro nařízení. Cílem návrhu je totiž zajistit spolehlivé doplňkové kapacity pro nákladní vlaky tak, aby odpovídal potřebám uživatelů. Poptávka po kapacitě nákladních vlaků je závislá na potřebách trhu a nelze ji jako v případě osobních vlaků pevně stanovit rok dopředu.Proto návrh Komise předpokládá, že se při sestavování ročních jízdních řádů bude počítat s předběžným přidělením kapacity a s kapacitní rezervou, aby bylo možno reagovat na ad hoc žádosti o přeshraniční koridory pro nákladní vlaky.I když se Rada řídila návrhem Komise a dokonce ho učinila operativnějším (stanovením předem dohodnutých tras), chce omezit dopad tohoto předběžného přidělení a kapacitní rezervy zavedením referenční hodnoty, ke které by se vztahovaly potřeby osobní dopravy.

- Prioritní pravidla v případě poruch (článek 15) Návrh Komise předpokládá, že by dochvilnost vlaků měla být zajištěna i v případě poruchy. Postoj Rady v prvním čtení navrhuje zaměřit se na cíl zmenšit na minimum celkovou dobu znovuobnovení běžného provozu sítě (A), a sice s přihlédnutím k potřebám všech druhů dopravy (B).Doplnění Rady (část A) se obsahově shoduje se směrnicí 2001/14/ES. Část B nepředstavuje dostatečně jasné a srozumitelné právní ustanovení. Mohla by vést k vysvětlením jdoucím proti cílům uvedeného nařízení.

- Pozměnění seznamu kritérií, kterými se řídí zřízení nebo změna koridorů

Návrh Komise a politický souhlas ze dne 11. června 2009 stanovily možnost v rámci postupu projednávání ve výborech (PRAC) pozměnit uvedený seznam kritérií, jenž je součástí přílohy II.

V důsledku vstupu v platnost Smlouvy o fungování Evropské unie byl postup projednávání ve výborech nahrazen akty v přenesené pravomoci. V této situaci zastává Komise následující postoj:

- Ohraničení pravomocí Komise: Rada měla v úmyslu ohraničit pravomoci Komise, pokud jde o akty v přenesené pravomoci, tím, že Komisi přiměje k dodržování sekundárních právních předpisů a že přihlédne k důležitým prvkům politiky železniční dopravy. Tento dodatek Rady není v souladu s podstatou aktů v přenesené pravomoci. Kromě toho je nadbytečný, neboť je samozřejmé, že Komise, strážkyně smluv, bude dodržovat sekundární právní předpisy.

- Výkon aktů v přenesené pravomoci a námitky vůči nim: V souladu se sdělením Komise o provádění článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a na základě rozboru specifických opatření stanovených v postoji Rady a rovněž vzhledem k právu na zrušení stanovenému v textu Komise dává Komise přednost přenesení pravomocí na dobu neurčitou, ale může rovněž přijmout přístup zastávaný Radou (pět let s automatickým prodloužením). Kromě toho Komise lituje skutečnosti, že Rada v prvním čtení zavádí lhůtu pro podání námitky pro Radu a pro Parlament v délce tří měsíců. Komise dává přednost lhůtě pro podání námitky v délce dvou měsíců, která může být na popud Rady nebo Parlamentu prodloužena o jeden měsíc. To by přispělo k posílení účinnosti postupů, aniž by byla dotčena zásada souhrnné lhůty v délce tří měsíců.

- Konzultace s odborníky: Komise vzala na vědomí odůvodnění, které požaduje konzultaci s odborníky v přípravné fázi aktů v přenesené pravomoci. Komise se domnívá, že skupiny odborníků nemohou mít formální institucionální úlohu. Proto nemůže být toto odůvodnění včleněno do znění základního aktu. Komise se v této souvislosti odvolává rovněž na svoje sdělení ze dne 9. prosince 2009.

Pozměňovací návrhy Parlamentu, které byly v plném nebo částečném znění zahrnuty do postoje Rady v prvním čtení

- Správa koridorů Organizace správy koridorů podléhá dvěma orgánům: správní radě, složené ze zástupců správců infrastruktury, a výkonné radě ze zástupců členských států (pozměňovací návrh 31). Původní návrh Komise předpokládal jen jediný orgán se zástupci provozovatele infrastruktury.Posílený dohled ze strany členských států je možný, pouze pokud nebude dotčena nezávislost řízení provozovatelů infrastruktury.

- Předpisy pro řízení dopravy Evropský parlament (pozměňovací návrh 62) a Rada změkčily předpisy pro řízení dopravy v případě poruch železniční dopravy. Komise může souhlasit s pravidlem, podle kterého by dochvilnost nákladních vlaků měla být zajištěna i v případě poruchy, a to dle možnosti a nikoli systematicky.Nemůže však přijmout, aby toto pravidlo neplatilo v dopravních špičkách, tedy v době, kdy by mohlo být použito. Komise se dále domnívá, že cíl co nejrychlejšího obnovení běžného provozu je již obsažen ve stávajících právních předpisech. Je proto nadbytečné jej začleňovat do tohoto textu.

Pozměňovací návrhy Parlamentu zamítnuté Komisí a nezačleněné do postoje Rady v prvním čtení

- Přidělení kapacit Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu týkající se dané záležitosti (zejména č. 52 a 54 až 58) nemají vliv na obsah původního návrhu Komise. Na druhé straně obsahuje postoj Rady v prvním čtení odkazy na osobní dopravu, které zamlžují původní poselství, a nezdá se, že by byly přiměřené právním předpisům majícím za cíl poskytnout více záruk nákladní dopravě.

- Výběr koridorů Postoj Rady v prvním čtení se liší od postoje Parlamentu v tom smyslu, že jeho příloha obsahuje seznam koridorů, přijatý postupem spolurozhodování.

ZÁVĚR

Komise se domnívá, že postoj Rady v prvním čtení, přijatý jednomyslně, může přispět k dosažení obecných cílů návrhu, a to přes svůj příliš politický přístup, který se nedostatečně orientuje na skutečné potřeby trhu, a přes chybějící ambice týkající se dodatečných záruk v podobě infrastruktury pro nákladní vlaky.

Komise vyjadřuje svoje výhrady, pokud jde o rámec navržený Radou a týkající se používání aktů v přenesené pravomoci podle čl. 4 odst. 8.

Komise proto může postoj Rady v prvním čtení podpořit.