31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/47

A.

vzhledem k tomu, že OECD navrhla definovat pojem soudržnost politik ve prospěch rozvoje jako „snahu o zajištění toho, aby cíle a výsledky vládních rozvojových politik nebyly podrývány ostatními politikami této vlády, které mají dopad na rozvojové země, a aby tyto ostatní politiky, kde to je možné, podporovaly rozvojové cíle“ (13); vzhledem k tomu, že koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vypracovaná EU má za cíl lépe provázat politiky EU a že nedostatečná politická činnost může v tomto ohledu nepříznivě ovlivnit očekávané výsledky v oblasti rozvojové spolupráce,

B.

připomínaje závazek Evropské unie přijmout v souladu se závěry, které v roce 2005 schválila Evropská rada, opatření na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (14),

C.

vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi soudržností jednotlivých politik (zamezováním rozporům mezi různými oblastmi vnější politiky) a soudržností v zájmu rozvoje (povinností, aby všechny politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, braly v úvahu rozvojové cíle),

D.

vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby je hlavním cílem rozvojové politiky EU; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje slouží cílům rozvojové spolupráce Unie ve všech jejích politikách,

E.

vzhledem k tomu, že existují zjevné případy nesoudržnosti mezi politikami EU v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, klimatu, práv duševního vlastnictví, migrace, financí, zbraní a surovin; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje může vést díky nalezení základní součinnosti mezi politikami EU ke snížení chudoby,

F.

vzhledem k tomu, že překážkami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje jsou chybějící politická podpora, nejasné pravomoci, nedostatečné zdroje, absence účinných nástrojů a ukazatelů pro monitorování a rovněž skutečnost, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje nemá přednost před protichůdnými zájmy,

G.

vzhledem k tomu, že finanční příspěvky, které EU vyplácí v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu, nepřispěly ke konsolidaci rybářských politik partnerských zemí, a to z velké části kvůli nedostatečnému sledování toho, jak jsou tyto dohody prováděny, kvůli průtahům při vyplácení této pomoci, a někdy dokonce i kvůli nevyužití této pomoci,

H.

vzhledem k tomu, že prvním rozvojovým cílem tisíciletí je snížit do roku 2015 o polovinu podíl lidí trpících hladem, ale vzhledem k tomu, že každý den hladoví téměř miliarda lidí, přestože planeta produkuje dostatek potravin k nasycení všechny svých obyvatel,

I.

vzhledem k tomu, že vývozní dotace EU na zemědělské výrobky mají v rozvojových zemích katastrofální dopad na zabezpečení potravin a na rozvoj životaschopného zemědělství,

J.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že do roku 2015 splní cíl OSN vyčlenit 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž na rok 2010 si v této oblasti stanovila prozatímní cíl 0,56 % HND,

K.

vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z listopadu 2008, podle kterého musí operace Evropské investiční banky (EIB) v rozvojových zemích upřednostňovat hledisko rozvoje před jakýmikoli hospodářskými či politickými cíli,

L.

vzhledem k tomu, že krize ukázala, že oficiální rozvojová pomoc je jedinečná ve svém zaměření na nejchudší země a v poskytování finančních prostředků na rozvoj předvídatelnějším a spolehlivějším způsobem než ostatní finanční toky,

M.

vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že z rozvojových zemí každoročně nelegálně odchází přibližně 900 miliard EUR, což závažným způsobem snižuje daňové příjmy rozvojových zemí, a tedy i kapacity pro jejich vlastní rozvoj,

1.

vítá, že podle dvouleté zprávy věnují Komise, Rada a členské státy zvýšenou pozornost soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a že v této oblasti přijímají ambicióznější závazky,

2.

opětovně potvrzuje svůj závazek posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v EU a ve své parlamentní práci,

3.

zdůrazňuje, že Evropská unie je zdaleka největším světovým dárcem (v roce 2008 dosáhla pomoc EU 49 miliard EUR, což představuje 0,40 % HND) a že má-li být dosaženo kolektivního cíle 0,56 % HND, k němuž se EU zavázala v roce 2005 na vrcholné schůzce v Gleneagles, úroveň poskytované podpory se zřejmě v roce 2010 vyšplhá na 69 miliard EUR; poukazuje na skutečnost, že by se tak na rozvojové cíle uvolnilo dodatečných 20 miliard EUR;

4.

připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pomoci v oblasti obchodu („Aid for Trade“), v níž se zavázala, že do roku 2010 každoročně zvýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu o 2 miliardy EUR (1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR od členských států);

5.

vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby zajistily řádnou veřejnou správu, zejména při hospodaření s obdrženou pomocí, a důrazně vyzývá Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky k zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

6.

vítá pracovní program týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na období 2010–2013, který může sloužit jako vodítko pro orgány EU a členské státy, a uznává jeho úlohu jakožto systému včasného varování pro budoucí politické iniciativy; vítá rovněž, že je provázán s různými oblastmi politik;

7.

připomíná povinnost Evropské unie zohledňovat zájmy rozvojových zemí a jejich občanů;

8.

domnívá se, že veškeré oblasti politik EU s externím dopadem musí být vytvářeny tak, aby podporovaly boj proti chudobě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržování lidských práv, včetně rovnoprávnosti mužů a žen a sociálních, ekonomických a environmentálních práv;

9.

zdůrazňuje, že v dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních dohodách, které jsou pevně zakotveny v systému WTO založeném na předem stanovených pravidlech, je třeba zohlednit příslušné aspekty soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a v této souvislosti naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi ostatními partnery v rámci WTO, kteří mohou pomoci dosáhnout vyváženého, ambiciózního a na rozvoj zaměřeného výsledku kola jednání z Dohá již ve velmi blízké budoucnosti;

10.

zdůrazňuje skutečnost, že tzv. „singapurské otázky“, jako je liberalizace služeb, investice a zadávání veřejných zakázek, zavedení pravidel hospodářské soutěže a důraznější vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, nepřispívají k dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí;

11.

trvá na tom, aby Evropská unie, členské státy a EIB v tomto ohledu převzaly vedoucí roli a snížily atraktivitu investic prováděných prostřednictvím daňových rájů tím, že přijmou taková pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejných financí, která znemožní všem společnostem, bankám nebo jiným institucím se sídlem v některém daňovém ráji mít prospěch z veřejných financí; žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby využily střednědobé revize vnějšího úvěrování EIB ke konkrétnímu zlepšení jejích schopností hodnotit příjemce těchto úvěrů a aby zajistily, aby její investice v rozvojových zemích skutečně přispívaly k vymýcení chudoby tím, že bude každoročně předkládat zprávy o dosažených výsledcích;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly celkové hodnocení dohod o rybolovu uzavřených se třetími zeměmi, aby byla vnější politika Unie v odvětví rybolovu plně v souladu s rozvojovou politikou a aby byla zvýšena kapacita partnerských zemí Unie zajistit ve svých vodách udržitelné provozování rybolovu, což zlepší zásobování potravinami a zvýší zaměstnanost v tomto odvětví;

13.

připomíná, že přístup EU k populacím ryb ve třetích zemích by v žádném případě neměl být podmínkou rozvojové pomoci v těchto zemích;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby do všech dohod o partnerství v odvětví rybolovu začlenila kromě sociálních doložek i doložky týkající se lidských práv, aby Evropská unie mohla v případě prokázaného porušení lidských práv ve třetích zemích, které s Unií podepsaly dohody o partnerství v odvětví rybolovu, uplatnit vhodná opatření;

15.

připomíná, že 75 % nejchudších obyvatel světa žije ve venkovských oblastech, ale že jen 4 % oficiální rozvojové pomoci je určeno na zemědělství; vyzývá proto Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se ve svých rozvojových politikách prioritně zabývaly zemědělstvím;

16.

je znepokojen negativním dopadem, který mají na vývoj ve třetích zemích finanční instituce, jež se především snaží vyhýbat daňovým povinnostem; v této souvislosti žádá Komisi, aby zintenzívnila spolupráci v oblasti daňové správy, především se zeměmi uvedenými v příloze I legislativního návrhu Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (A6-0244/2009), které dostávají pomoc z evropských rozvojových fondů;

17.

vítá doporučení obsažené v závěrech ze zasedání Rady konaného dne 14. května 2008, aby součástí obchodních smluv byla doložka o řádné správě v daňové oblasti, neboť ta představuje první krok v boji proti daňovým ustanovením a postupům, které podporují daňové úniky a podvody; žádá Komisi, aby tuto doložku bezprostředně začlenila mezi body jednání o budoucích obchodních dohodách;

18.

vyzývá Komisi a země AKT, aby pokračovaly v dialogu vedeném o migraci s cílem posílit princip cirkulační migrace a usnadnit ji vydáváním cirkulačních víz; zdůrazňuje, že dodržování lidských práv a spravedlivé zacházení s příslušníky států AKT je závažně ohroženo dvoustrannými dohodami o zpětném přebírání se zeměmi tranzitu v souvislosti s externalizací řízení migrace, kterou uplatňuje Evropa a která nezaručuje dodržování práv migrantů a může vyústit v „kaskádové“ zpětné přebírání, ohrožující jejich bezpečnost a životy;

19.

důrazně naléhá na Radu, aby urychleně dospěla k souhrnné dohodě v otázce návrhu revize směrnice o zdanění příjmů z úspor, a to především pokud jde o země uvedené v příloze I výše zmíněného legislativního návrhu, které přijímají pomoc z evropských rozvojových fondů;

20.

zdůrazňuje, že ERF, který je hlavním nástrojem financování rozvojové spolupráce EU, je třeba zahrnout do soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; potvrzuje, že v kontextu demokratické parlamentní kontroly a transparentního využívání ERF podporuje jeho plné začlenění do rozpočtu, přičemž je třeba zohlednit zejména rostoucí význam prováděných rozvojových politik EU, v jejichž rámci jsou zřizována konkrétní zařízení (jak je tomu např. ve strategii EU pro Afriku);

21.

vyzývá Komisi, aby sledovala nejen cíle hospodářského růstu, ale aby usilovala zejména o zmírnění nerovného rozdělování příjmů v jednotlivých rozvojových zemích i na celosvětové úrovni; zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování participačních procesů v rámci udržitelného rozvoje z vlastních kapacit, a to prostřednictvím různých forem sdružení, jako jsou např. družstva a metodika „participační reflexe a akce“, které jsou založeny na konsensu a účasti místních komunit, a vytvářejí tak účinnější organizační modely s trvalejšími výsledky a v procesu rozvoje zhodnocují úlohu sociálního hospodářství;

22.

vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti spojené s rozvojovou pomocí, které by mohly při zohlednění dopadů finanční krize předcházet zvyšování nejistoty a častějšímu výskytu konfliktních situací, světové politické a hospodářské nestabilitě a růstu nucené migrace („uprchlíci před hladem“);

23.

žádá rozvojové země, aby v zájmu lepšího zabezpečení dodávek potravin a intenzivnějšího boje proti chudobě poskytovaly základní veřejné služby a zaručily přístup k půdě, včetně úvěrů pro drobné zemědělce, což pomůže omezit koncentraci velkých farem a intenzivní spekulativní využívání zdrojů spojené s ničením ekosystémů, a dále žádá Komisi, aby takové politiky podporovala;

24.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad digitální propasti mezi bohatými a chudými zeměmi a věnovala zvláštní pozornost rizikům vyplývajícím z informačních technologií, neboť mohou napomáhat diskriminaci tím, že vytlačují na okraj ty, kteří jsou ze společenských, hospodářských a politických důvodů vyloučeni z přístupu k novým produktům, jejichž prostřednictvím se šíří nová informační revoluce;

25.

požaduje, aby existoval jednoznačný mandát pro posuzování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jasné a přesné operační cíle a detailně propracované postupy pro plnění těchto cílů;

26.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přistupovalo jako k dlouhodobému cíli a zajistila se tak pro tuto oblast trvalá podpora; zdůrazňuje význam včasného posouzení politik s cílem zabránit negativním dopadům na rozvojové země; za tím účelem požaduje přezkoumání dopadu činnosti soukromých evropských i mimoevropských subjektů se zvláštní pozorností věnovanou nadnárodním subjektům;

27.

vyzývá k zhodnocení přístupu, metodiky a výsledků politiky mimoevropské spolupráce a pomoci a příslušné úrovně mezinárodní spolupráce formou srovnávací analýzy se zvláštní pozorností zaměřenou na působení Číny v Africe;

28.

zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady zaměřit se při posouzení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v roce 2009 na pět širokých oblastí nesmí nahradit sledování 12 tradičních politických oblastí: obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, dvoustranné dohody o rybolovu, sociální politiky (zaměstnanost), migrace, výzkum/inovace, informační technologie, doprava a energetika; dále vyzývá Komisi, aby označila případy nesoudržnosti, kdykoli by měly evropské politiky negativní dopad na rozvoj, a navrhla řešení; žádá Komisi, aby vytvořila mechanismy pro začlenění nových politických oblastí, které náležitě nezapadají mezi stávajících 12 oblastí, např. suroviny;

29.

připomíná své naléhavé mezinárodní závazky ve výši 0,7 % ODA/HND pro rok 2015, které musí být výlučně určeny na vymýcení chudoby; je znepokojen, že tzv. přístup oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +) může rozmělnit příspěvek EU v rámci oficiální rozvojové pomoci pro boj proti chudobě; je znepokojen, že prostředky získané přístupem ODA + nemají žádný právní závazek k vymýcení chudoby nebo k pomoci při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

30.

se znepokojením konstatuje, že není nijak zmíněn odliv kapitálu z rozvojových zemí do EU způsobený nesoudržnými politikami v rámci přístupu ODA + a že nejsou zohledněny škody způsobené rozvojovým zemím nerovnou fiskální soutěží a nelegálním odlivem kapitálu;

31.

vyjadřuje obavy nad tím, že se přístup ODA + zaměřuje pouze na příliv financí z EU na jih a opomíjí odliv financí z jihu směrem do EU, což podává zavádějící obrázek o směrech finančních toků;

32.

žádá Komisi, aby dále objasnila celounijní přístup a jeho dopad na rozvojovou politiku EU; vyjadřuje obavy, že by tento přístup mohl být začleněn do příštího finančního výhledu;

33.

vyzývá evropské členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, aby odmítli veškeré pokusy rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci, jež by zahrnovala přístup „Unie jako celku“ a koncept ODA +, které nedávno navrhla Evropská komise, stejně jako jiné položky nesouvisející s pomocí, jako jsou finanční toky, vojenské výdaje, promíjení dluhů, a to zejména rušení dluhů z vývozních úvěrů, a peníze vynaložené v Evropě na studenty a uprchlíky;

34.

uznává, že splnění závazků oficiální rozvojové pomoci je zcela nezbytné, ale stále nepostačuje k vyřešení rozvojové nouze, a opakuje svou výzvu Komisi, aby urychleně našla další zdroje finančních prostředků pro rozvoj a aby předložila návrhy na zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí, která by přinášela dodatečné zdroje s cílem překonat nejhorší dopady krize a pokračovat v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

35.

důrazně připomíná Komisi a členským státům, že oficiální rozvojová pomoc musí zůstat páteří evropské politiky rozvojové spolupráce zaměřené na vymýcení chudoby; zdůrazňuje proto, že pokud má dojít k výrazné podpoře nových zdrojů financování rozvoje, musí být tyto zdroje doplňkové, musí se používat ke snižování chudoby a nesmí v žádném případě nahrazovat oficiální rozvojovou pomoc;

36.

obává se, že ve většině rozvinutých zemích nebude do roku 2015 většina rozvojových cílů tisíciletí dosažena; vyzývá proto členské státy, aby splnily své společné cíle a aby dál přijímaly závazné právní předpisy a vydávaly roční harmonogramy s cílem splnit své sliby; vítá v této souvislosti „Návrh mezinárodního rozvojového účtu“, který představila britská vláda v lednu 2010;

37.

připomíná, že v souladu s institucionálním rámcem EU navrhuje jmenovat stálého zpravodaje pro „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“, který bude pověřen sledováním situace a informováním Výboru pro rozvoj o zjištěných případech nesoudržnosti v politikách EU;

38.

vyzývá Komisi, aby soustavně používala jednoznačné standardy a pravidelně aktualizované ukazatele s cílem posuzovat míru soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, například ukazatele udržitelného rozvoje, a zlepšit transparentnost vůči Evropskému parlamentu, státům, které jsou příjemci pomoci, a vůči občanské společnosti;

39.

žádá rozvojové země, aby vytvořily specifické vnitrostátní ukazatele soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež budou v souladu se všeobecnými ukazateli EU, aby bylo možné hodnotit skutečné rozvojové potřeby a výsledky jednotlivých zemí;

40.

je toho názoru, že jestliže činnosti a opatření v rámci rozvojové politiky EU nesplňují zásady a cíle uvedené v článku 208 Lisabonské smlouvy a zásady a cíle vnější činnosti Unie vyjmenované v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, představuje to porušení povinnosti, které může být předmětem žaloby u Soudnímu dvora Evropské unie v souladu s články 263 a 265 Smlouvy o fungování Evropské unie;

41.

zdůrazňuje, že má-li být podpořen lepší rozvoj a dosaženo hmatatelných výsledků, je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami, a vítá v tomto ohledu zprávu EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje pro rok 2009 (KOM(2009)0461);

42.

znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími (environmentálními a sociálními) politikami, zvláště v případě obchodních dohod obsahujících pobídky pro produkci biopaliv v rozvojových zemích;

43.

připomíná význam soudržnosti mezi obchodními a rozvojovými politikami a zdůrazňuje, že uplatňování kapitol o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách by mělo být pro Evropskou komisi příležitostí pro prosazování řádné správy a uplatňování zásadních evropských hodnot;

44.

považuje nedávné rozhodnutí EU opět zavést vývozní dotace na sušené mléko a další mléčné výrobky, které v podstatě dotují evropské zemědělské podniky na úkor chudých zemědělců v rozvojových zemích, za jednoznačné porušení klíčových zásad soudržnosti rozvojové politiky a vyzývá Radu a Komisi, aby toto rozhodnutí neprodleně zrušily;

45.

vyzývá, aby byly zastaveny vývozní subvence; v této souvislosti připomíná závazek, který v roce 2001 učinili v Dohá všichni členové WTO, totiž že ukončí kolo jednání o rozvoji zaměřené na nápravu existující nerovnováhy v obchodním systému přijetím požadavku, aby obchod sloužil rozvoji a přispíval k vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

46.

vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila podmínky, které stanovil Parlament pro udělení souhlasu s uzavřením obchodních dohod, s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod disponovalo konzistentním mandátem pro obchodní jednání;

47.

vyzývá Komisi, aby všemi prostředky zajistila, že v době, kdy končí protokol o cukru a probíhá reforma režimu cukru v EU, budou všichni zainteresovaní partneři ochráněni proti dočasným otřesům na trhu;

48.

navrhuje další rozvoj existujících nástrojů EU ke snížení cel, jako je systém všeobecných celních preferenci GSP/GSP+ a kapitoly v dohodách o volném obchodu a v dohodách o hospodářském partnerství, a větší začlenění mezinárodních norem v oblasti práce a životního prostředí do těchto nástrojů;

49.

vyzývá opět Komisi, aby plně využívala mechanismy všeobecných celních preferencí GSP a GSP+ na vybudování institucionální kapacity v rozvojových zemích, a zlepšila tak jejich vlastní vnitřní soudržnost při vytváření rozvojových strategií;

50.

zdůrazňuje, že systematické konzultace s organizacemi práce a s odbory ohledně plnění sociálních a environmentálních standardů v třetích zemích, především před uzavřením dohod o hospodářském partnerství či před poskytnutím systému všeobecných preferencí GSP+, by v rozvojových zemích posílily soudržnost obchodních politik a podpořily udržitelný rozvoj;

51.

bere na vědomí, že podle monitorovací zprávy Komise o pomoci v oblasti obchodu za rok 2009 (KOM(2009)0160 v konečném znění, s. 30) klesly závazky EU v této oblasti vůči africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) z 2 975 milionů EUR v roce 2005 na 2 097 milionů EUR v roce 2007, že podíl států AKT na celkových závazcích EU v této oblasti ve stejném období klesl z 50 % na 36 % a že tento vývoj není v souladu s předchozími sliby o upřednostnění rozvoje a vymýcení chudoby;

52.

v této souvislosti vítá všechny stávající iniciativy v oblasti obchodu s rozvojovými zeměmi na úrovni EU i WTO, především iniciativu „Vše kromě zbraní“ (EBA), systém GSP a GSP+, asymetrii a přechodná období ve všech platných dohodách EU o hospodářském partnerství (EPA) a pracovní program týkající se pomoci v oblasti obchodu na období 2010–2011, a vyzývá k revizi tohoto pracovního programu s cílem posílit jeho pákový efekt při podpoře udržitelného rozvoje;

53.

uznává významnou úlohu, již může hrát systém GSP+ zavedený EU v rámci podpory řádné správy a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby zajistila, aby byl tento nástroj účinný a úmluvy MOP a OSN byly řádně uplatňovány v místní praxi;

54.

znovu zdůrazňuje, že EU by měla podporovat rozvojové země, které využívají „pružných ustanovení“ v rámci dohody TRIPS, aby mohly zajistit léky za dostupné ceny v rámci svých domácích programů v oblasti veřejného zdraví;

55.

vítá začlenění ochranné doložky o zabezpečení dodávek potravin do dohod o hospodářském partnerství a vybízí Komisi, aby zajistila její účinné uplatňování;

56.

vyjadřuje hluboké politování nad ustanoveními TRIPS+, která byla zahrnuta do dohody o hospodářském partnerství CARIFORUM-ES, a nad ustanoveními ztěžujícími dostupnost základních léků v dohodách, jež jsou v současné době vyjednávány se zeměmi Andského společenství a Střední Ameriky;

57.

naléhá na Komisi, aby v rámci jednání o uzavření dohod EPA ustoupila od svého stávajícího přístupu TRIPS+ týkajícího se farmaceutických a léčivých přípravků, a umožnila tak rozvojovým zemím poskytovat v rámci domácích veřejných zdravotních systémů léky za dostupné ceny;

58.

upozorňuje, že žádné opatření přijaté při jednáních ACTA o posílení pravomoci při přeshraničních kontrolách a zabavování zboží by nemělo být na újmu obecnému přístupu k legálním, cenově dostupným a bezpečným lékům;

59.

je znepokojen nedávnými případy, kdy celní orgány členských států EU zabavily generické léky přepravované přes evropské přístavy a letiště, a zdůrazňuje, že takové jednání oslabuje prohlášení WTO o přístupu k lékům; žádá příslušné členské státy EU, aby tyto praktiky urychleně zastavily; vyzývá Komisi, aby Parlamentu zaručila, že právě probíhající jednání ACTA nezabrání přístupu rozvojových zemí k lékům;

60.

domnívá se, že otázku změny klimatu je nutné řešit pomocí strukturálních reforem, a vyzývá k systematickému posuzování rizik plynoucích ze změny klimatu ve všech aspektech politického plánování a rozhodování, včetně oblastí obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; žádá, aby se výsledky tohoto posuzování používaly při formulování jasných a ucelených národních a regionálních strategických dokumentů a ve všech rozvojových programech a projektech;

61.

vítá nedávné vyjádření Komise, že opětovně přezkoumá nařízení (ES) č. 1383/2003, které má nezamýšlené důsledky pro tranzit generických léků, jejichž konečným adresátem byly rozvojové země, přes EU;

62.

je přesvědčen, že iniciativy, jako je patentový fond UNITAID pro léky proti HIV/AIDS, mohou napomoci dosáhnout soudržnosti politik EU v oblasti zdravotnictví a práv duševního vlastnictví;

63.

vítá, že Komise podporuje návrhy na poskytnutí pomoci domorodým společenstvím při využívání jejich tradičních znalostí a genetických zdrojů;

64.

vítá vyjádření Komise, že by v případě, že nebude možné dosáhnout dohody v rámci WTO, mohla EU ve spolupráci se zeměmi, které zaujmou obdobný postoj, snížit cla uplatňovaná na zboží šetrné vůči životnímu prostředí;

65.

podporuje snahy Komise o usnadnění převodu technologií do rozvojových zemí, obzvláště nízkouhlíkových technologií a technologií odolných vůči klimatu, které jsou zásadní pro přizpůsobení se změně klimatu;

66.

uznává hospodářský význam peněžních prostředků zasílaných zpět do rozvojových zemí, ale zdůrazňuje, že při uplatňování dvoustranných dohod o obchodu je třeba řešit problém tzv. „odlivu mozků“, zvláště ve zdravotnictví;

67.

vyzdvihuje práci mnoha organizací občanské společnosti v oblasti daňových úniků, k nimž se v rozvojových zemích uchylují nadnárodní společnosti se sídlem v EU, a žádá Komisi, aby jejich doporučení zohlednila při budoucích jednáních;

68.

vítá mechanismy, které Komise používá k posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména systém konzultací mezi jednotlivými útvary, proces posouzení dopadu, posuzování dopadu na udržitelný rozvoj, meziútvarovou skupinu na podporu kvality a případně strategické posuzování vlivů na životní prostředí; táže se však, jaká kritéria GŘ pro rozvoj použilo při rozhodování o zrušení nesoudržných politických iniciativ, a žádá o větší transparentnost, pokud jde o výsledky meziútvarových konzultací; žádá, aby informace získané při posuzování dopadu byly Evropskému parlamentu zpřístupňovány ve srozumitelnější formě, a požaduje větší zapojení Evropského parlamentu, národních parlamentů a parlamentů rozvojových zemí do těchto mechanismů;

69.

žádá, aby byla strategie pomoci v oblasti obchodu prospěšná všem rozvojovým zemím, a ne jen těm, které souhlasí s větší liberalizací svých trhů; žádá Komisi, aby v průběhu jednání – zejména o dohodách o hospodářském partnerství – neprosazovala proti vůli rozvojových zemí zahájení jednání o kapitole o tzv. „singapurských otázkách“ a o finančních službách a aby neuzavírala dohody tohoto druhu, pokud tyto země ještě nezavedly příslušný vnitrostátní předpisový rámec a systém dohledu;

70.

žádá Komisi, aby do obchodních dohod, které vyjednává Evropská unie, byly systematicky začleňovány právně závazné sociální a environmentální normy za účelem prosazování cíle využití obchodu pro rozvoj;

71.

žádá Komisi, aby zahajovala posouzení dopadu dříve, tzn. ještě před tím, než se dospěje do pokročilé fáze přípravy návrhů politických iniciativ, a aby vycházela z existujících nebo speciálně provedených důkazně podložených studií a systematicky zohledňovala sociální, environmentální a lidskoprávní rozměry, neboť vzhledem k nedostatku údajů a složitosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je výhledová analýza velmi užitečná a prakticky upotřebitelná; žádá Komisi, aby výsledky posouzení dopadu zahrnula do regionálních a národních strategických dokumentů týkajících se nástroje rozvojové spolupráce, společně s návrhy na další postup;

72.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že z 82 případů posuzování dopadů, které Komise provedla v roce 2009, se jen jeden věnoval rozvoji; zdůrazňuje, že je nutné přijmout systematický přístup k měření výkonnosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá proto Komisi, aby ústřední roli při prosazování většího zohledňování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přisoudila svému útvaru pro výhledové studie a soudržnost politik v GŘ pro rozvoj;

73.

vyzývá Komisi, aby do procesu vypracování své zprávy o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila Evropský parlament, a to např. formou dotazníku, lepším načasováním a zohledněním zpráv, které Parlament vypracoval z vlastního podnětu;

74.

vyzývá Komisi, aby do své práce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila delegace EU tak, že v každé z delegací určí koordinační článek odpovědný za soudržnost politik ve prospěch rozvoje, jenž bude mít za úkol sledovat dopad politiky EU na úrovni partnerské země; žádá, aby se problematika soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stala součástí odborného vzdělávání zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala výsledky konzultací, které povedou delegace EU; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby delegacím zajistila dostatečnou způsobilost, aby se mohly obracet na místní vlády a parlamenty a aby byla v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zaručena možnost aktivní účasti nestátních subjektů a občanské společnosti;

75.

navrhuje, aby útvary Evropské komise a členové delegací Rady působící v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje prošli školením, které by zvýšilo jejich povědomí o cíli této politiky;

76.

vyzývá Komisi, aby komisaři odpovědnému za rozvoj svěřila výhradní odpovědnost za prostředky přidělované jednotlivým zemím, za vnitrostátní, regionální a tematické strategické dokumenty, za vnitrostátní víceleté orientační programy, za roční akční programy a za realizaci pomoci ve všech rozvojových zemích, a to v úzké spolupráci s vysokým představitelem a komisařem pro humanitární pomoc, aby nedocházelo k nesoudržnému přístupu v rámci kolegia a Rady;

77.

vyzývá členské státy a jejich národní parlamenty, aby podporovaly soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím specifického pracovního programu se závazným časovým harmonogramem, aby se dosáhlo zlepšení evropského pracovního programu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zvýšilo úsilí o poskytování pomoci tím, že se zajistí, že tato agenda není v rozporu s rozvojovými strategiemi partnerských zemí;

78.

navrhuje, aby byla soudržnost politik ve prospěch rozvoje zahrnuta do přezkumu nástroje rozvojové pomoci v polovině období, zejména pokud jde o relevantní tématické programy;

79.

navrhuje, aby byly specifické závazky v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zahrnuty do pracovního programu každého předsednictví;

80.

navrhuje, aby Rada zlepšila fungování stávajících struktur pro posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje například tím, že bude probíhat více společných schůzí pracovních skupin a jejich pracovní program se zpřístupní veřejnosti;

81.

navrhuje vypracovat dvouletou zprávu EP o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; navrhuje všem výborům, aby vypracovaly zprávy o svých postojích k rozvojové oblasti;

82.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi výbory Evropského parlamentu; za tímto účelem navrhuje, aby v případě, že se v některém výboru diskutuje o citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, byly do diskuze úzce zapojeny ostatní příslušné výbory, a pokud některý výbor pořádá expertní slyšení k citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby se na organizaci tohoto slyšení podílely i ostatní příslušné výbory;

83.

žádá o institucionální vyjasnění týkající se sdělení Komise o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (KOM(2009)0458) ohledně posílení partnerství a dialogu s rozvojovými zeměmi v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; ptá se, zda toto posílené partnerství bude zahrnovat i mechanismus pro poskytování rad rozvojovým zemím, aby věděly, co mohou samy udělat pro podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a plán budování kapacit na úrovni států pro provádění hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

84.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.