19.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 18/30

2.1.1

Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je prozkoumat možnosti vytvoření statutu evropské nadace, jenž by měl pomoci nadacím a investorům, kteří rostoucí měrou působí napříč hranicemi, při překonávání občanskoprávních i daňových překážek a zasadit zřizování nových nadací od samého počátku do evropského rámce.

2.1.2

V listopadu 2009 zveřejnilo Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh a služby výsledky veřejné konzultace (4) na téma statutu evropské nadace, během níž byla shromážděna řada příspěvků především z neziskového sektoru, jenž statutu evropské nadace vyjádřil silnou podporu.

2.1.3

V únoru 2009 zveřejnila Evropská komise Studii proveditelnosti statutu evropské nadace (5). Studie uvádí potenciální přínosy statutu evropské nadace v podobě snížení nebo úplného odstranění nadbytečných finančních nákladů a administrativní zátěže, což by usnadnilo působení nadací, jež chtějí svoji činnost provádět v různých zemích EU.

2.1.4

Ke statutu evropské nadace byla předložena také dvě doporučení z oboru:

2.1.5

Evropský parlament přijal dne 4. července 2006 usnesení „Vývoj a vyhlídky v oblasti práva společností“ (8), v němž vyzývá Komisi, aby pokračovala v přípravě právní úpravy Společenství ohledně jiných právních forem, například evropské nadace.

2.1.6

Ve stanovisku k tématu Různé typy podniků (9) z roku 2009 EHSV přivítal zahájení přípravy statutu evropské nadace a vyzval Komisi, aby na počátku roku 2010 ukončila posouzení dopadu a předložila návrh nařízení, které nadacím evropského rozsahu umožní podnikat za rovných podmínek na vnitřním trhu.

2.1.7

V roce 2006 vynesl Evropský soudní dvůr rozsudek (10), podle nějž rozdílné zdanění veřejně prospěšných nadací, které jsou rezidenty, a těch, jež rezidenty nejsou, představuje neodůvodněné omezení volného pohybu kapitálu, avšak pouze tam, kde příslušný členský stát uznává danou nadaci jako veřejně prospěšnou podle svého práva.

2.1.8

V případě přeshraničních darů (11) soud rozhodl, že daňové předpisy, jež jsou diskriminační vůči poskytování darů veřejně prospěšným organizacím se sídlem v jiném členském státě EU, jsou v rozporu se Smlouvou o ES, pokud přijímající organizace se sídlem v jiném členském státě lze považovat za „odpovídající“ veřejně prospěšné společnosti, která je rezidentem.

2.2.1

Evropský nadační sektor je významnou ekonomickou (12) silou s aktivy mezi 350 mld. eur a téměř 1 000 mld. eur a ročními výdaji od 83 mld. eur do 150 mld. eur. Značný počet evropských zemí také vykazuje udržitelný růst nadací.

2.2.2

Nadace hrají důležitou úlohu na trhu práce. Celkový počet 110 000 nadací, uvedený ve Studii proveditelnosti Evropského nadačního centra, v EU přímo zaměstnává 750 000 až 1 milion lidí (13). Udělování grantů či kapitálová podpora určená organizacím a jednotlivcům tak rovněž podporuje zaměstnanost a dobrovolnictví.

2.2.3

Drtivá většina nadací v EU je založena na aktivech a jejich cílem je veřejně prospěšná činnost. Obecně nemají žádné členy ani podílníky a jsou samostatnými neziskovými přerozdělujícími subjekty. Mají daný a spolehlivý zdroj příjmů, jež jsou výhradně určeny na veřejně prospěšné účely. Příjmy nadací mohou pocházet z dotací a částek poskytnutých jednotlivci, rodinami, podniky nebo jinými organizacemi. Příjmy mohou mít podobu „movitého“ majetku: hotovosti, akcií, dluhopisů, uměleckých děl, autorských práv či licencí na výzkum, nebo majetku nemovitého: pozemků a nemovitostí, jako jsou muzea nebo pečovatelská střediska. Nadace získávají příjmy též z dalších zdrojů, např. z odkazů a darů, z veřejných sbírek, z vlastní činnosti, ze smluv či z výnosů z loterií.

2.2.4

Nadace v EU se zabývají otázkami a projekty, jež přímo pomáhají lidem a jsou klíčovým faktorem rozvoje občanské Evropy v oblastech, jako jsou znalosti, výzkum a inovace, sociální služby a zdravotní péče, lékařský výzkum, životní prostředí, regionální rozvoj, zaměstnanost a odborná příprava, ochrana přírodního a kulturního dědictví, podpora umění a kultury nebo mezinárodní spolupráce a rozvoj.

2.2.5

Rostoucí počet nadací a investorů nyní působí v mezinárodním měřítku. Musejí se ovšem potýkat s administrativními, občanskoprávními a daňovými překážkami, jež jsou shrnuty ve Studii proveditelnosti a kterými jsou mimo jiné:

2.3.1

Bylo by nerealistické doufat v jakoukoli harmonizaci množství zákonů o nadacích v členských státech (14), zvláště pak uvědomíme-li si rozdíly mezi nimi, pokud jde o účel, zřizovací požadavky, správu a odpovědnost (15).

2.3.2

K plnění potřeb nadací a jejich profilu coby neziskových přerozdělujících subjektů, jež sledují veřejně prospěšné cíle a nemají podílníky ani členy vykonávající dohled, není vhodný žádný ze stávajících evropských právních nástrojů (16) vytvořených na podporu rozvoje činnosti soukromých podniků a veřejných orgánů či na podporu jejich spolupráce v přeshraničním měřítku v EU.

2.3.3

Vyplynula tak nutnost zahájit přípravu statutu evropské nadace, jenž bude přístupný a šitý na míru potřebám nadací a jehož smyslem bude usnadnit jejich působení a spolupráci v rámci jednotného trhu, umožnit jim sdružování zdrojů z různých zemí a dát evropský rozměr celému procesu zřízení evropské nadace na podporu veřejně prospěšných činností.

3.1.1

Statut evropské nadace je dobrá politická volba, která posílí práci veřejně prospěšných nadací v celé EU, neboť:

3.1.2

Statut evropské nadace by přinesl celou řadu výhod:

3.2.1

Efektivní statut evropské nadace by měl vykazovat několik klíčových principů a charakteristických rysů. Mělo by jít o doplňkový volitelný veřejně prospěšný nástroj podléhající především evropskému právu a doplňující vnitrostátní a regionální předpisy.

3.2.2

Statut evropské nadace by mohl být navržen podle následujících vodítek, jež bude zapotřebí podrobněji rozpracovat ve spolupráci se zúčastněnými stranami. Statut evropské nadace:

4.1.1

Návrh statutu evropské nadace by uvedl různé prameny rozhodného práva: nařízení EU o statutu evropské nadace, vnitřní předpisy evropské nadace a další předpisy EU nebo členských států.

4.1.2

Přestože by právní úprava statutu evropské nadace musela být komplexní, měla by také být jasná a jednoduchá. Důvody jsou zřejmé: srozumitelnost napomůže evropským nadacím zachovat soulad s právními předpisy, a orgánům pověřeným dohledem ve vymáhání tohoto souladu.

4.1.3

Návrh statutu evropské nadace by měl stanovit rámec, v němž budou evropské nadace zřizovány, v němž budou provozovány a jemuž budou odpovědné. V oblastech, jež bude právní úprava regulovat (např. zřízení, registrace, účel, kapitál, registrované sídlo, právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům, odpovědnost vedení, požadavky na transparentnost a odpovědnost), by tato úprava měla být komplexní a neměla by odkazovat na vnitrostátní předpisy. Tím by měly být zajištěny jednotnost, srozumitelnost a jistota, jež by statut měl nabídnout třetím stranám, partnerům a dárcům.

4.1.4

Pokud jde o dohled nad evropskými nadacemi, mohl by být delegován na určené odpovědné orgány v členských státech na základně společně dohodnutých standardů statutu evropské nadace, pokud jde o požadavky na registraci, vykazování a dohled stanovené v nařízení o statutu evropské nadace.

4.1.5

Otázky nespadající do působnosti nařízení o statutu evropské nadace by podléhaly ostatním předpisům Unie nebo členských států.

4.1.6

Co se týče zdanění, zůstává pravomoc stanovit zdanění evropské nadace na daňovém orgánu členského státu, v němž má evropská nadace daňovou příslušnost.

4.1.7

Členské státy stanovují zvláštní daňový režim veřejně prospěšných nadací (18). Rozdílné daňové režimy pro domácí a zahraniční veřejně prospěšné subjekty jsou považovány za potenciální rozpor se Smlouvou o ES, zejména pokud jde o dary, dědictví a darovací daň z dědictví a darů a zahraniční zdroje příjmů nadací. Evropská nadace by proto měla mít možnost využít týchž výhod, jež jsou domácími zákonodárci zaručeny nadacím, které jsou rezidenty v příslušném členském státě, včetně osvobození od daně z příjmu, darovací a dědické daně a daně z hodnoty/převodu majetku (19).

4.1.8

Pokud jde o zdanění investorů nebo dárců evropské nadace: každý investor nebo dárce, který poskytne prostředky evropské nadaci na vnitrostátní nebo přeshraniční úrovni, bude mít nárok na tentýž odpočet daně nebo započtení daně, jako by dar byl poskytnut veřejně prospěšné organizaci v domovském členském státě dárce.

4.1.9

Co se týče nepřímých daní, požádal EHSV Komisi ve stanovisku k tématu Různé typy podniků (20), aby podpořila členské státy, aby prozkoumaly možnost zavést kompenzační opatření pro podniky na základě jejich ověřeného významu pro společnost či jejich významného přínosu pro regionální rozvoj.