52010DC0731R(01)

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 9.3.2011

KOM(2010) 731 v konečném znění/2

CORRIGENDUM:Annule et remplace le document COM(2010) 731 final du 13.12.2010Concerne: toutes les versions linguistiques

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Zpráva o činnosti EURES v období 2006–2008 předložená Komisí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1612/68 „Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce: příspěvek EURES“

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚA EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Zpráva o činnosti EURES v období 2006–2008 předložená Komisí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1612/68 „Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce: příspěvek EURES“ (Text s významem pro EHP)

OBSAH

1. Úvod 3

2. Strategické cíle sítě EURES 3

2.1 Výsledky činnosti EURES 3

2.2 Dopady činnosti EURES 4

3. Prováděcí mechanismy EURES 4

3.1 EURES podporuje jedno ze základních práv bez dostatečných finančních prostředků 4

3.2 Služby EURES jsou založeny na pevné lidské síti 4

3.3 Odborné vzdělávání zaměstnanců EURES je pro zajištění profesionální sítě nezbytné 4

3.4 Začleňování EURES do veřejných služeb zaměstnanosti 4

3.5 Přeshraniční partnerství EURES 4

4. Poskytování služeb EURES 4

4.1 EURES jako mechanismus umisťování 4

5. Budoucí úkoly a výhled 4

1. Úvod

EURES (Evropské služby zaměstnanosti) je dobře zavedená evropská síť zaměřená na podporu mobility pracovníků. Zahrnuje Evropskou komisi, veřejné služby zaměstnanosti členských států Evropského hospodářského prostoru[1] a Švýcarska a jejich organizace sociálních partnerů. Poskytované služby jsou dostupné všem občanům zemí, které síť zahrnuje, již přibližně 15 let. Po celou tuto dobu síť EURES usnadňovala územní pracovní mobilitu, neboť řeší problematiku roztříštěnosti informací o pracovních příležitostech, volných místech, životních a pracovních podmínkách, jakož i o možnostech vzdělávání a školení.

Přestože je právo na volný pohyb málo využíváno, je často považováno za nejdůležitější ze čtyř základních svobod, které právní předpisy EU zaručují od roku 1957. Jak Lisabonská strategie, tak evropská strategie zaměstnanosti, které učinily ze zaměstnanosti předmět společného zájmu, požadují odstranění překážek mobility a zvýšení pracovní mobility v EU. Evropské obecné zásady flexikurity poskytují zastřešující rámec pro současné a budoucí strategie zaměstnanosti a mobility se zvláštním zaměřením na usnadnění přechodu z jednoho zaměstnání do jiného. Ve sdělení „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“[2] se uvádí, že podporu mobility a lepší sladění mezi dovednostmi osob a pracovními příležitostmi je nutno dosáhnout odstraněním překážek pro volný pohyb pracovníků v EU a poskytováním jasnějších informací o trendech na trhu práce a o požadovaných kvalifikacích. Sdělení o řešení nedostatku pracovních sil pomocí migrace v rámci členských států EU, které Komise předloží v roce 2011, se bude zabývat otázkou, zda je přistěhovalectví ze zemí mimo EU částečnou odpovědí na nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích a na výzvy trhu práce vyplývající z demografického vývoje.

Účinnost EURES v období 2006–2008 je posuzována v této zprávě na základě zjištění externí hodnotící zprávy o síti EURES vypracované v roce 2009. Zpráva je rozdělena na čtyři hlavní části: oddíl 2 se zabývá strategickými cíli sítě EURES, oddíl 3 prováděcími mechanismy EURES, oddíl 4 službami, které síť poskytuje, a konečně oddíl 5 budoucími úkoly.

2. Strategické cíle sítě EURES

V období 2006–2008 patřila ke strategickým cílům EURES podpora mobility pracovníků a omezení překážek mobility pomocí rozvoje otevřeného a všem přístupného evropského trhu práce, zajištění nadnárodní, meziregionální a přeshraniční výměny nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a zajištění transparentnosti a výměny informací. Následující oddíl zkoumá výsledky a dopad činnosti EURES z hlediska toho, v čem evropské služby zaměstnanosti EURES byly příjemcům prospěšné.

2.1 Výsledky činnosti EURES

EURES přispívá k otevřenému a všem přístupnému evropskému trhu práce. To je zajištěno poskytováním informací o trhu práce a o životních a pracovních podmínkách a službou pracovního umisťování prostřednictvím sítě poradců EURES a portálu pracovní mobility EURES.

Služby, které síť nabízí, ať již zprostředkovaně, či nikoli, odráží potřeby klientů. Zprostředkování zajišťuje síť poradců, která poskytuje informace zaměstnavatelům, žadatelům o zaměstnání a osobám měnícím zaměstnání a usnadňuje pracovní umisťování. Síť poradců má dvě úrovně: kvalifikované odborníky, kteří působí jako zprostředkovatelé práce a informací v celé Evropě, a asistenty EURES, kteří pomáhají kvalifikovaným odborníkům a hrají rovněž zásadní úlohu při poskytování služby. Nezprostředkované služby poskytuje portál EURES.

Klienti se připojí na portál a využijí při svém rozhodování informací, které zde získají. Žadatelé o zaměstnání a osoby přející si změnit zaměstnání, kteří byli při hledání práce ve spojení s poradcem EURES, mají větší pravděpodobnost obdržet nabídku zaměstnání než osoby, které pouze použily portál pracovní mobility. Síť poradců EURES tak představuje přidanou hodnotu ke službám poskytovaným portálem.

Služby poskytované portálem a síť poradců usnadňují výměnu nabídek volných míst po celé Evropě. Skutečnost nasvědčuje tomu, že prostřednictvím sítě EURES zaměstnavatelé najímají pracovníky a jednotlivci získávají zaměstnání. Pracovní místo přes EURES získalo okolo 20 % žadatelů o zaměstnání a osob měnících zaměstnání a necelá polovina z nich získala zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci[3].

V řadě zemí přispívá síť EURES k dosažení cílů veřejných služeb zaměstnanosti tím, že pomáhá snižovat nezaměstnanost a podporuje mobilitu pracovníků. Rovněž byly podniknuty kroky k začlenění sítě do hlavních opatření veřejných služeb zaměstnanosti. Nejedná se ovšem o jednorázovou akci, ale o průběžný proces. Začlenění služeb EURES do veřejných služeb zaměstnanosti by se dalo zlepšit. Níže uvedený oddíl uvádí v hrubých rysech, jak EURES může přispět k podpoře mobility pracovníků.

2.2 Dopady činnosti EURES

EURES hraje důležitou úlohu při dosahování udržitelného hospodářského růstu a sociální soudržnosti, která spočívá v usnadnění kontaktů mezi žadateli o zaměstnání a osobami přejícími si změnit zaměstnání a zaměstnavateli tím, že jednotlivcům poskytuje informace, rady, vedení a zprostředkovanou výměnu, což jim umožňuje uplatnit jejich právo na volný pohyb v EU.

V období 2006–2008 prokázala síť EURES svůj význam z hlediska cílů evropské strategie zaměstnanosti i cílů Lisabonské strategie v oblasti udržitelného hospodářského růstu a větší sociální soudržnosti. První výslovné odkazy na ni se v klíčových politických dokumentech avšak objevují až počínaje rokem 2007 (Evropský akční plán pro pracovní mobilitu a sdělení „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“).

EURES navíc přináší v této oblasti sociální a hospodářský rozměr, protože poskytuje vazbu na hlavní směr č. 19 evropské strategie zaměstnanosti jakožto mechanismus, který poskytováním pomoci při hledání zaměstnání a při pracovním umisťování usnadňuje začlenění na trhu práce[4]. Svou zprostředkovatelskou úlohou, sběrem a poskytováním informací o životních a pracovních podmínkách, včetně sociálního zabezpečení, zdanění a pojištění, může EURES pomoci jednotlivcům překonat skutečné nebo potenciální překážky mobility.

Hlavní směr č. 19 také vytváří propojení mezi sítí EURES a plánem flexikurity, protože může pomoci omezit nebo zkrátit na nezbytně nutnou dobu přechodná období mezi jednotlivými zaměstnáními. EURES je nástrojem, který pomáhá jednotlivcům při hledání zaměstnání. Tím pádem mohou být evropské služby zaměstnanosti EURES považovány za nástroj, který pomáhá zkrátit na nezbytně nutnou dobu přechodná období mezi jednotlivými zaměstnáními nebo období nástupu do zaměstnání.

3. Prováděcí mechanismy EURES

Poskytování služeb EURES zajišťují veřejné služby zaměstnanosti na ústřední, regionální a místní úrovni. V rámci přeshraničních partnerství EURES jsou tyto služby poskytovány ve spolupráci s partnerskými organizacemi, jako jsou odbory, sdružení zaměstnavatelů, obchodní komory atd. Služby sítě EURES konkrétně poskytují poradci EURES a další pracovníci členů sítě EURES a zapojených partnerských organizací. Následující oddíl se zaměřuje na lidské a finanční zdroje přidělené pro EURES, služby EURES v oblasti odborného vzdělávání a začlenění EURES do veřejných služeb zaměstnanosti. Zvláštní pododdíl je věnován přeshraničním partnerstvím.

3.1 EURES podporuje jedno ze základních práv bez dostatečných finančních prostředků

Evropská unie postupem času neustále zvyšovala své investice do EURES. Rozpočet na období 2007–2008 ve výši 21 milionů EUR byl téměř o 4 miliony EUR vyšší než rozpočet na období 2005–2006. K určitému nárůstu došlo kvůli rozšíření sítě poté, co k EU v roce 2007 přistoupily Bulharsko a Rumunsko.

Téměř tři čtvrtiny celkové částky poskytnuté Komisí pro EURES je přiděleno členům sítě na provádění činností vymezených v jejich plánech činnosti. Zbývající část dostupných prostředků je použita pro portál pracovní mobility EURES, odborné vzdělávání na úrovni EU, kontaktní místo EURES a ostatní podpůrné činnosti, jako jsou komunikace, překladatelské služby a publikace.

Struktura financování EURES byla obecně v pořádku, i když se zde vyskytují určité nedostatky. Spotřeba grantů se pohybuje přibližně ve výši 75 % s tím, že v období 2006–2008 zůstalo každý rok nevyčerpáno v průměru 25 % dostupných finančních prostředků přidělených členům. K faktorům, které přispívají k nevyčerpání prostředků, patří nepodporované činnosti, administrativní požadavky na doložení výdajů a doba, kdy jsou prostředky skutečně uvolněny.

Rozpočet přidělený pro EURES je poměrně malý ve srovnání s celkovou částkou věnovanou na financování programů v oblasti zaměstnanosti, a to jak na úrovni EU, tak pokud jde o celkové výdaje na veřejné služby zaměstnanosti v členských státech. Finanční prostředky přidělené členy EURES představují více než trojnásobek rozpočtových prostředků poskytnutých Komisí a čtyřnásobek způsobilých výdajů. To znamená, že finanční prostředky uvolněné členy EURES jsou pro poskytování služeb EURES zásadní.

Rozpočtové závazky a platby v období 2006–2008

2006 | 2007 | 2008 |

závazky | 16 420 284,55 | 18 370 275,72 | 20 802 275,36 |

platby | 11 636 119,76 | 14 546 709,36 | 14 738 651,59 |

3.2 Služby EURES jsou založeny na pevné lidské síti

K poskytování služeb EURES žadatelům o zaměstnání, osobám měnícím zaměstnání, nezaměstnaným a zaměstnavatelům existuje v členských státech síť 851 poradců. Počet poradců se v každé zemi liší, přičemž polovina z nich pracuje v šesti státech: Belgii, Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Švédsku.

Poradci EURES jsou zaměstnanci veřejných služeb zaměstnanosti a jsou v rámci organizace veřejných služeb zaměstnanosti jmenováni na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Přibližně 75 % své pracovní doby věnují záležitostem EURES[5]. V roce 2008 zaznamenali přes milion kontaktů (1 093 998) se žadateli o zaměstnání, osobami měnícími zaměstnání a zaměstnavateli, což v průměru představuje 1 286 individuálních kontaktů na poradce. 86 % těchto kontaktů proběhlo se žadateli o zaměstnání a osobami měnícími zaměstnání. Poměr poradců k počtu zaregistrovaných zaměstnavatelů a žadatelů o zaměstnání se liší, ale v průměru připadá na jednoho poradce 424 žadatelů o zaměstnání a 20 zaměstnavatelů.

Hledání zaměstnání bylo nadále nejčastěji projednávanou záležitostí při kontaktu s poradcem. V období 2006–2008 bylo v průměru 41,2 % kontaktů zaměřeno tímto směrem. Druhou nejčastější záležitostí bylo vyžádání si obecných informací o EURES, což představovalo během stejného období 17,1 % kontaktů. Třetí nečastěji projednávanou záležitostí bylo přijímání pracovníků, což se za toto období týkalo 15,1 % kontaktů.

Síti také pomáhají asistenti EURES, přičemž více než polovina členských zemí zaměstnává také asistenty, aby pomáhali poradcům a poskytovali služby EURES. Lidská síť přímo spojená s poskytováním služeb EURES je proto mnohem větší než samotná síť poradců.

Celkově vzato se lidské zdroje zaměstnané k poskytování služeb EURES jeví jako dostatečné k uspokojení potřeb žadatelů o zaměstnání, osob měnících zaměstnání a zaměstnavatelů, přičemž budou nutné dodatečné zdroje, pokud se síť EURES rozvine tak, že bude zahrnovat nové služby.

3.3 Odborné vzdělávání zaměstnanců EURES je pro zajištění profesionální sítě nezbytné

Odborné vzdělávání EURES se skládá ze dvou částí: vnitrostátního školení a školení na evropské úrovni. Vnitrostátní školení zahrnuje celou řadu různých činností včetně přípravného školení, jehož absolvování je pro nové poradce podmínkou jejich účasti na základním školení a konferenci na evropské úrovni.

V období 2006–2008 zajišťoval odborné vzdělávání na evropské úrovni soukromý subjekt, jenž každý rok poskytl přibližně 20 jednotlivých školicích kurzů. Nabídka odborného vzdělávání se skládala z kurzů pro začátečníky a pokročilé a zajistila vyškolení poradců EURES a jejich liniových manažerů. Jako školitelé byli pro různé školicí kurzy najmuti poradci a manažeři EURES, kteří spolupracovali s týmem dodavatelského subjektu.

Nabízené odborné vzdělávání je nezbytné, aby se zajistilo, že síť je profesionální a pracuje účinně a účelně. Obecně řečeno se odborné vzdělávání poskytované na evropské úrovni a vnitrostátní školení vzájemně doplňují, přičemž prvně jmenované se soustředí na teorii a druhé na praktické záležitosti.

3.4 Začleňování EURES do veřejných služeb zaměstnanosti

Hlavní směr týkající se EURES jasně vymezuje prioritní potřebu postupně začlenit EURES do veřejných služeb zaměstnanosti[6]. To již vedlo k výsledkům, které ukazují, že většina členů zde dosáhla pokroku. Členové stanovili jasné přidělení lidských zdrojů pro záležitosti EURES, čas věnovaný službám EURES je dodržován a uznáván, probíhají interní školení zaměstnanců EURES a osvěta pro jiné zaměstnance v první linii. 75 % až 100 % poradců v první linii v přibližně polovině členských zemí prošlo školením o EURES.

Začleněním do veřejných služeb zaměstnanosti přispívá EURES k dosažení cílů veřejných služeb zaměstnanosti v oblasti snižování nezaměstnanosti a podpory mobility. Přes úsilí veřejných služeb zaměstnanosti o začlenění EURES se výsledky podle jednotlivých veřejných služeb liší.

3.5 Přeshraniční partnerství EURES

Síť EURES hraje důležitou úlohu v přeshraničních regionech, kde poradci EURES poskytují informace a rady pro přeshraniční pracovníky a zaměstnavatele, kteří chtějí přijmout pracovníky z druhé strany hranice. Pracovníci dojíždějící přes hranice potřebují pomoc v podobě informací o pojištění, zdanění, sociálním zabezpečení, školství, samostatné výdělečné činnosti atd.

Hledání zaměstnání bylo nejčastějším tématem, se kterým se lidé na přeshraniční poradce obraceli, a v období 2007 až 2008 se této záležitosti týkalo v průměru 34,6 % kontaktů. Druhým nejčastěji projednávaným tématem bylo sociální zabezpečení a zdanění s průměrem 24,8 % kontaktů během stejného období. Třetí nejdůležitější projednávanou otázkou byly obecné informace o EURES s průměrem 12,6 % kontaktů týkajících se tohoto tématu během uvedeného období.

V období 2006–2008 bylo součástí poskytování služeb EURES celkem 22 přeshraničních partnerství EURES, která představovala zásadní příspěvek k rozvoji činností EURES. Většina přeshraničních partnerství EURES se nachází ve střední/západní Evropě, kde jich devět existuje v Německu a šest ve Francii[7]. Vedle činností poskytovaných v rámci přeshraničních partnerství vyvíjejí téměř všichni členové EURES v té či oné podobě přeshraniční aktivitu mimo rámec působnosti stávajících partnerství.

Rozmístění přeshraničních partnerství EURES odpovídá ve velké míře tomuto způsobu dojíždění do zaměstnání přes hranice. Počet přeshraničních pracovníků během několika posledních let vzrostl. Podle jedné studie dojíždělo v období 2006–2007 v EHP a Švýcarsku za prací přes hranice okolo 780 000 osob. Mezi roky 1999–2000 a 2006–2007 vzrostl jejich počet v EU-15 o 26 %. Většina dojíždění za zaměstnáním přes hranice je soustředěna ve středozápadní oblasti Evropy. Hlavními cílovými zeměmi jsou Švýcarsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Belgie. Do těchto zemí dojíždí za prací okolo tří čtvrtin všech přeshraničních pracovníků. Hlavními výchozími zeměmi jsou Francie, Německo a Belgie, z nichž pochází přibližně 60 % všech přeshraničních pracovníků v EU.

Přeshraniční partnerství zviditelnila EURES a v přeshraničních regionech zavedla širokou řadu opatření k informování žadatelů o zaměstnání, osob přejících si změnit zaměstnání, přeshraničních pracovníků a zaměstnavatelů.

4. Poskytování služeb EURES

Síť EURES pomáhá žadatelům o zaměstnání, osobám přejícím si změnit zaměstnání, nezaměstnaným a zaměstnavatelům poskytováním celé řady služeb prostřednictvím portálu pracovní mobility EURES a poradenské sítě EURES. To zahrnuje přímou pomoc při pracovním umístění a nepřímou pomoc při pracovním umístění prostřednictvím poskytování informací o situaci na trhu práce a o životních a pracovních podmínkách v jiných zemích EHP a Švýcarsku.

4.1 EURES jako mechanismus umisťování

Portál pracovní mobility EURES hrál důležitou úlohu při šíření informací o příležitostech pro žadatele o zaměstnání, osoby měnící zaměstnání, nezaměstnané a zaměstnavatele. Žadatelé o zaměstnání, osoby měnící zaměstnání a nezaměstnaní mají přes portál přístup k hledání zaměstnání a možnost zveřejnit svůj životopis, zatímco zaměstnavatelé zde mají přístup k vyhledání životopisu a možnost zveřejnit volná pracovní místa.

Přehled žadatelů o zaměstnání registrovaných na portálu EURES podle jednotlivých zemí v období 2006–2008:

Země | Počet žadatelů o zaměstnání | Země | Počet žadatelů o zaměstnání |

Belgie | 9 671 | Nizozemsko | 5 092 |

Česká republika | 11 396 | Rakousko | 3 551 |

Dánsko | 2 379 | Polsko | 25 040 |

Německo | 21 185 | Portugalsko | 22 724 |

Estonsko | 4 413 | Rumunsko | 18 090 |

Irsko | 3 854 | Slovinsko | 2 588 |

Řecko | 6 091 | Slovensko | 3 923 |

Španělsko | 50 923 | Finsko | 4 123 |

Francie | 16 524 | Švédsko | 4 966 |

Itálie | 49 307 | Spojené království | 10 824 |

Lotyšsko | 5 767 | Norsko | 2 497 |

Litva | 4 526 | Švýcarsko | 2 283 |

Maďarsko | 12 744 |

Portál oceňují obě skupiny uživatelů, kteří jasně chápou jeho přínos v tom ohledu, že umožňuje jak přístup k informacím o volných místech na území EHP, tak jejich zveřejnění. Podle on-line studie provedené mezi uživateli je pro žadatele o zaměstnání a osoby měnící zaměstnání nejužitečnější funkce zveřejnění životopisu. Ze zaměstnavatelů, kteří uveřejnili nabídku volného pracovního místa, jich 19 % nabídlo zaměstnání jednomu nebo více uchazečům, z nichž téměř polovina obdržela zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci. Téměř 70 % žadatelů o zaměstnání a osob měnících zaměstnání se na portálu ucházelo o nabídky volných pracovních míst nebo zde zveřejnilo svůj životopis. Portál tak usnadnil pracovní umisťování, protože žadatelé o zaměstnání a osoby měnící zaměstnání našli práci a zaměstnavatelé obsadili volná pracovní místa. K dalšímu zlepšení zde může dojít díky připravované součinnosti se široce používaným on-line nástrojem pro životopisy Europass.

Řada aspektů portálu by ovšem mohla být zdokonalena tak, aby se zvýšila účinnost pracovního umisťování pomocí sítě EURES. Patří sem technické aspekty, jako jsou zlepšené funkce, a druh a kvalita zanášených informací. Odpovědnost za poskytování aktualizovaných informací a za zajištění kvality nabídky volných pracovních míst uveřejněných na portálu mají členové EURES.

Lidská síť poradců EURES přidává hodnotu již existujícím informacím dostupným na portálu, a to zejména pokud jde o jejich znalosti a zkušenosti v oblasti zdanění nebo uznávání kvalifikací. Jako jeden z hlavních přínosů sítě poradců se jeví jejich pomoc klientům při samostatném používání portálu, což platí zejména u osob nezvládajících plně počítačové technologie, jejich obeznámenost s portálem a rovněž jejich schopnost urychlit proces hledání zaměstnání. Rozhodná většina uživatelů se domnívá, že poradci EURES jsou velmi užiteční a poskytují vysoce kvalitní služby. Jejich práci by ovšem mohlo usnadnit řádné fungování portálu, začlenění EURES do veřejných služeb zaměstnanosti a intenzivnější kontakty se zaměstnavateli.

Vedle sítě poradců a portálu pracovní mobility existuje celá řada dalších druhů opatření na podporu pracovního umisťování, jako jsou veletrhy pracovních příležitostí a jiné akce pracovních náborů, informační setkání a schůzky, např. se zaměstnavateli, a propagační akce. Pokud jde o pracovní umisťování, jeví se veletrhy pracovních příležitostí a náborové akce jako úspěšné. V období 2006–2008 došlo při 248 akcích k více než 11 000 úspěšným zprostředkováním zaměstnání. Za stejné období k tomu síť EURES zaznamenala dalších 15 000 případů přijetí do zaměstnání.

5. Budoucí úkoly A VÝHLED

Rychlost změn na evropských trzích práce vyvolaných důsledky hospodářské krize a všeobecná modernizace veřejných služeb zaměstnanosti představují pro EURES hlavní výzvy v nadcházejících letech. Čelit těmto změnám lze pouze výrazným rozvojem EURES. Síť EURES musí být nadále rozvíjena jako síť zaměřená na výsledky, která prokáže svou přidanou hodnotu pro skupiny klientů a veřejné služby zaměstnanosti. Montiho zpráva uznává, že síť EURES představuje úspěch[8]. Ve srovnání s ostatními sítěmi Komise je EURES výrazně silněji zaměřena na pracovní příležitosti a je také jedinou sítí, která poskytuje zvláštní službu pracovního umisťování.

EURES si musí zachovat svou výraznou úlohu, kterou hraje jako nástroj podporující mobilitu. To znamená, že pravidelné informování a poradenství zůstanou zachovány. Avšak aby odpovídaly skutečným potřebám svých klientů a přinášely měřitelné výsledky, musí být služby EURES přetvořeny na klíčový nástroj lepšího sladění mezi poptávkou a nabídkou volných míst napříč Evropou tak, že se zaměří na sladění nabídky a poptávky a umisťování pro všechny pracovníky a žadatele o zaměstnání s oprávněným pobytem, kteří mají právo pracovat v jiné zemi EU, a tím se stanou nástrojem ve službách evropské strategie zaměstnanosti.

Veřejné služby zaměstnanosti potřebují lépe začlenit EURES do své nabídky služeb a zákaznických kontaktů a potřebují využívat zkušenosti poradců EURES, aby ve všech důležitých oblastech činnosti více zohledňovaly evropský rozměr. Veřejné služby zaměstnanosti by měly zahrnout nabídku služeb EURES do své nabídky služeb v první linii a do svých programů rychlé reakce, aby nadále pomáhaly zaměstnavatelům a pracovníkům vyrovnat se se změnami.

EURES bude v budoucnu nabízet žadatelům o zaměstnání, zaměstnavatelům, pracovníkům, učňům a vysokoškolsky vzdělaným osobám více osobně přizpůsobenou pomoc při mobilitě. Hlavním cílem EURES musí být dosažení lepší rovnováhy mezi volnými místy a žádostmi o zaměstnání. Mobilita v rámci EHP a Švýcarska se musí stát přitažlivou alternativou.

Aby se síť EURES mohla s těmito výzvami úspěšně vyrovnat, byla již zahájena řada iniciativ nebo se tyto iniciativy nacházejí ve fázi posouzení:

- Vypracování standardního vícejazyčného slovníku povolání a dovedností, aby se zlepšila kvalita a transparentnost informací o volných pracovních místech a tím i koordinace mezi žadateli o zaměstnání a volnými pracovními místy. Skutečného sladění dovedností, pracovních míst a vzdělávacích možností na evropském trhu práce může být dosaženo pouze tehdy, bude-li existovat společná vícejazyčná klasifikace dovedností, schopností a povolání. Uvedený vícejazyčný slovník má název „Evropské dovednosti, schopnosti a povolání“ (ESCO – European Skills, Competencies and Occupations).

- Vytvoření funkce „sladění a mapování“ („match and map“), která nabízí uživatelsky vstřícnou, jednoduchou online službu pro občany poskytující informace o povoláních, dovednostech a příležitostech získat vzdělání nebo odbornou přípravu v rámci EU. Tato služba se stane součástí EURES, bude propojena s portály Ploteus a Euraxess a poskytne uživateli jasný a geograficky členěný přehled nabídek zaměstnání odpovídajících jeho profilu, informace o nesouladu mezi pracovním místem a kvalifikací žadatele, jakož i informace o možnostech vzdělávání.

- Zavedení střediska pro sledování evropského trhu práce (European Labour Market Monitor) s periodicky aktualizovanými informacemi o střednědobých trendech na evropském trhu práce. Tím dojde ke zlepšení sběru údajů s cílem lépe zjišťovat a předcházet nadbytečným a nedostatečně obsazeným pracovním místům na trzích práce a analyzovat migrační proudy. Pracovníci nebo žadatelé o zaměstnání s odpovídajícími dovednostmi a kvalifikacemi tak budou mít možnost zjistit, kde mají naději získat zaměstnání.

- Modernizace portálu pracovní mobility EURES přidáním interaktivnějších součástí. Portál je zamýšlen jako největší internetové stránky Evropské unie věnované zaměstnanosti s grafickými prezentacemi, propojením s nástrojem vytváření životopisů Europass, uživatelsky vstřícnější funkcí vyhledávání životopisů, oddílem sociální sítě pro žadatele o zaměstnání a virtuálním trhem pracovních příležitostí. Přetvořený portál bude rovněž obsahovat oddíl zvláště věnovaný mladým absolventům vysokých škol, který bude sloužit jako most mezi akademickým a podnikatelským světem a bude podporovat pracovní umisťování mladých lidí.

- Pokračují také práce na programu s názvem „Tvé první zaměstnání EURES“: cílem tohoto programu je finančně podporovat mobilitu mladých lidí napříč Evropou v rámci jejich úsilí vstoupit na trh práce.

- Zavedení systematické spolupráce s ostatními sítěmi EU vyhledáváním vzájemných vazeb nebo odpovídajících způsobů společné práce.

PŘÍLOHAke Zprávě o činnosti EURES v období 2006–2008

Statistické údaje o používání Evropského portálu pracovní mobility

Tabulka 1: Počet návštěvníků portálu pracovní mobility EURES za měsíc v období 2007–2008

Měsíc | Počet návštěvníků |

duben 07 | 746 434 |

květen 07 | 807 962 |

červen 07 | 778 391 |

červenec 07 | 825 436 |

srpen 07 | 787 524 |

září 07 | 862 158 |

říjen 07 | 974 595 |

listopad 07 | 925 574 |

prosinec 07 | 835 674 |

leden 08 | 1 382 187 |

únor 08 | 1 360 996 |

březen 08 | 1 575 820 |

duben 08 | 1 975 491 |

květen 08 | 1 486 182 |

červen 08 | 1 305 630 |

červenec 08 | 1 277 264 |

srpen 08 | 1 227 002 |

září 08 | 1 545 773 |

říjen 08 | 1 619 020 |

listopad 08 | 1 539 167 |

prosinec 08 | 1 206 529 |

Graf 1: Počet návštěv portálu pracovní mobility EURES za měsíc v období 2007–2010

[pic]

Tabulka 2: Počet přeshraničních partnerství EURES, do kterých je daná země zapojena

Země | Počet přeshraničních partnerství EURES |

Belgie | 4 |

Česká republika | 2 |

Dánsko | 2 |

Německo | 9 |

Španělsko | 2 |

Francie | 6 |

Itálie | 3 |

Lucembursko | 2 |

Maďarsko | 1 |

Nizozemsko | 4 |

Rakousko | 3 |

Polsko | 1 |

Portugalsko | 1 |

Slovinsko | 1 |

Slovensko | 2 |

Finsko | 1 |

Švédsko | 2 |

Spojené království | 2 |

Švýcarsko | 3 |

Lichtenštejnsko | 1 |

[1] Členské státy EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

[2] KOM(2008) 868 v konečném znění.

[3] Externí hodnotitelé provedli se žadateli o zaměstnání, osobami měnícími zaměstnání a zaměstnavateli řadu průzkumů. Tyto průzkumy ukázaly, že databáze volných pracovních míst usnadnila pracovní umístění. Tak např. 6 344 žadatelů o zaměstnání a osob přejících si změnit zaměstnání (65,8 % respondentů) uvedlo, že se o volné pracovní místo ucházelo přes síť EURES nebo na ni umístilo svůj životopis. Celkem 1 283 osob (20,2 % žadatelů o zaměstnání a osob měnících zaměstnání) uvedlo, že zaměstnání získalo přes EURES a necelá polovina z nich (609) označila výsledné pracovní místo za zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci.

[4] Hlavní směr č. 19, který je součástí evropské strategie zaměstnanosti a je uveden v hlavních směrech politik zaměstnanosti na období 2008–2010, odkazuje na příspěvek EURES k dosažení cílů politik v oblasti zaměstnanosti a spojuje EURES s flexikuritou, protože řeší přechodná období mezi jednotlivými zaměstnáními nebo období nástupu do zaměstnání.

[5] Charta EURES (Úř. věst. C 106, 3.5.2003, s. 3) stanoví, že poradci EURES musí plnit úkoly EURES nejméně po dobu odpovídající polovině plného pracovního úvazku, přičemž zbytek pracovní doby je vyhrazen pro plnění úkolů jejich vnitrostátních veřejných služeb zaměstnanosti.

[6] Činnosti EURES prováděné členy a partnery jsou založeny na řadě hlavních směrů platných pro tříleté období.

[7] Viz přílohu této zprávy ohledně počtu přeshraničních partnerství, na kterých se jednotlivé země podílejí.

[8] M. Monti: „Nová strategie pro jednotný trh“, 9. května 2010, s. 59.