52010DC0170

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 22.4.2010

KOM(2010)170 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

o stavu ochrany údajů v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

ZPRÁVA KOMISE

o stavu ochrany údajů v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

SHRNUTÍ

Komise je se způsobem, jakým jsou v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zajišťována osobní práva a svobody s ohledem na osobní údaje (dále jen „ochrana údajů“), spokojena. IMI je bezpečný internetový mnohojazyčný systém pro výměnu informací, který členským státům pomáhá vykonávat jejich povinnosti v rámci správní spolupráce. Komise je také spokojena s prováděním doporučení o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

Členské státy nenahlásily žádné problémy s ochranou údajů. To odůvodňuje postupný přístup dohodnutý s evropským inspektorem ochrany údajů k budování právního rámce pro IMI v reakci na technický vývoj a rozšiřování systému na jiné oblasti právních předpisů o vnitřním trhu.

V roce 2010 Komise prozkoumá možnost rozšíření IMI na jiné oblasti vnitřního trhu a získá více zkušeností s praktickým používáním systému v oblasti služeb. V prvním čtvrtletí roku 2011 zveřejní pracovní dokument o fungování a vývoji systému IMI v roce 2010, který se bude zabývat také ochranou údajů.

PřEDMěT TÉTO ZPRÁVY

Tato zpráva, oznámená v doporučení Komise o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)[1] (dále jen „doporučení“), hodnotí provádění uvedeného doporučení členskými státy a Komisí a posuzuje stav ochrany údajů v IMI. Zabývá se také novými otázkami, které doporučení neřešilo – zejména zahrnutí nové směrnice o službách.

Při zpracovávání zprávy vzala Komise v úvahu zpětnou vazbu poskytnutou členskými státy prostřednictvím konzultace ad hoc zahájené v listopadu 2009[2] a dále získanou pravidelnými styky s koordinátory IMI a zástupci členských států na zasedáních IMAC-IMI ( Internal Market – IMI Committee – výbor pro vnitřní trh a IMI).

VÝVOJ IMI BěHEM ROKU 2009

Rok 2009 byl pro vývoj IMI zásadní. Využívání IMI pro legislativní oblast odborných kvalifikací bylo rozšířeno na 20 nových profesí a většina prostředků byla věnována na rozšíření systému IMI, aby jej bylo možno používat i pro směrnici o službách[3].

Národní koordinátoři IMI se zúčastnili pilotního projektu pro výměnu informací z oblasti směrnice o službách (na základě skutečných i fiktivních případů) a školení, která se konala v Bruselu[4]. Komise uvedla do provozu novou verzi softwaru (1.7), která příslušným orgánům umožňuje, aby se samy registrovaly. Na konci roku vydala také provizorní verzi 2.0, která obsahuje samostatnou aplikaci pro výstražný mechanismus[5]. Tato nová verze softwaru se stala plně funkční během prvního čtvrtletí roku 2010.

Díky tomuto společnému úsilí Komise a členských států bylo v IMI na konci ledna 2010 zaregistrováno 4 508 příslušných orgánů, přičemž 3 698 z nich mělo přístup k nově zavedené oblasti služeb. Podle očekávání se má toto číslo v příštích několika měsících podstatně zvýšit. Průměrný počet různých uživatelů přihlášených za den vzrostl ze 40 (leden 2009) na 180 v (prosinec 2009).

Celkový počet žádostí odeslaných za rok 2009 v jednotlivých čtvrtletích rozdělený podle legislativních oblastí

[pic]

Pokud jde o oblast odborných kvalifikací, systém vyspěl a jeho jednoznačný úspěch dokládá potenciál IMI jakožto nástroje pro správní spolupráci v EU. V každém čtvrtletí bylo odesláno průměrně 350 žádostí. Více než 90 % všech žádostí, jež se týkaly odborných kvalifikací, odeslaných v roce 2009 pocházelo z EU-15, tedy z členských států, které k EU přistoupily před rokem 2004, což odráží směr migrace pracovních sil. Polsko a Rumunsko byly příjemci 32 % všech žádostí.

Je také důležité poznamenat, že 56 % žádostí bylo zodpovězeno do jednoho týdne.

Doba potřebná v roce 2009 na vyřízení žádosti z oblasti směrnice o uznávání odborných kvalifikací

Přijaté žádosti | Kumulativní% | Zodpovězené žádosti | Kumulativní% |

Do 3 dnů | 741 | 57,0 % | 518 | 43,0 % |

Do 1 týdne | 216 | 73,7 % | 167 | 56,8 % |

Do 2 týdnů | 166 | 86,5 % | 170 | 71,0 % |

Do 4 týdnů | 120 | 95,7 % | 164 | 84,6 % |

Do 8 týdnů | 35 | 98,4 % | 106 | 93,4 % |

Více než 8 týdnů | 21 | 100,0 % | 80 | 100,0 % |

Celkem: | 1299 | 1205 |

(*Rozdíl mezi počtem přijatých a zodpovězených žádostí zapříčinily ty žádosti, které byly staženy nebo nebyly na konci prosince 2009 ještě vyřízeny.)

ZLEPšOVÁNÍ OCHRANY ÚDAJů V IMI, POSTUPNÝ PřÍSTUP

IMI se řídí tzv. přístupem „soukromí coby aspekt návrhu“, kdy je dodržování ochrany údajů zakomponováno do systémů, které obsahují informace, hned od začátku. Ohled na ochranu údajů je také součástí každodenního používání systému a je zahrnut ve školicích materiálech, takže v rámci tohoto přístupu nejde jen o formalistickou nebo teoretickou ochranu. A zdá se, že se vyplácí, jelikož žádný členský stát nenahlásil jediný incident s ochranou údajů v IMI a od subjektů údajů nebyly obdrženy žádné stížnosti.

Komise v uplynulých dvou letech vedla dialog s orgány pro ochranu údajů a s evropským inspektorem ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“). Vzhledem k tomu, že systém zaručuje vysokou úroveň technické i procesní ochrany údajů a Komise je jednoznačně odhodlána pokračovat v jejím zlepšování, je hlavní zásadou, kterou se postupný přístup řídí, to, že by právní rámec pro IMI měl sledovat technický vývoj a rozšíření systému na jiné oblasti právních předpisů o vnitřním trhu.

Postupný přístup založený na omezených zkušenostech se systémem Komisi umožnil zabývat se všemi obavami vyjádřenými EIOÚ ve stanovisku ze dne 12. prosince 2007 a přijmout tři právní texty, které se týkají otázek ochrany údajů v souvislosti s IMI:

a) Rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů[6]

b) Doporučení Evropské komise ze dne 26. března 2009 o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)[7]

c) Rozhodnutí Evropské komise ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu[8]

Oddíl 6 této zprávy se bude zabývat veškerými zbývajícími otázkami a obsahem a načasováním budoucích opatření, včetně případného přijetí právního nástroje.

PROVÁDěNÍ DOPORUčENÍ KOMISE

Zlepšení provedená členskými státy

Styky s orgány pro ochranu údajů

Doporučení „ vyzvalo koordinátory systému IMI, aby navázali kontakty s příslušnými vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a získali tak poradenství a pomoc při řešení toho, jak nejlépe provést pokyny v rámci vnitrostátního práva “. Ve svých zprávách pro Komisi většina členských států uvedla, že věc konzultovala s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů. Tyto konzultace uživatele IMI ujistily, že si osobní údaje lze prostřednictvím IMI vyměňovat v souladu s právními předpisy o ochraně údajů, a zároveň vnitrostátním regulačním orgánům umožnily navázat pracovní vztahy se zástupci veřejných správ, kteří si ochrany údajů vysoce cení a jsou odhodláni udělat vše, aby tento opravdu evropský projekt uspěl.

Prohlášení o ochraně osobních údajů

Na základě návrhu EIOÚ doporučení také koordinátory IMI vyzvalo, aby s místními orgány pro ochranu údajů projednali obsah prohlášení o ochraně osobních údajů. Doporučení nemohlo být v této otázce příliš konkrétní, protože ačkoliv je směrnice o ochraně údajů plně harmonizovaná, mají členské státy při provádění některých ustanovení prostor pro vlastní uvážení. Zprávy členských států potvrzují, že pokud jde o obsah a formát prohlášení o ochraně osobních údajů, praxe v jednotlivých státech je různá. Těsná většina členských států zaujala názor, že o správném formátu a obsahu informací, které mají být jednotlivcům poskytovány, by měl na místní úrovni rozhodovat každý příslušný orgán v souladu s místními zákony. Naopak v některých členských státech jsou navrženy adaptabilní vzory pro celý členský stát[9].

Informovanost a školení

Jedním z nejvýznamnějších úspěchů doporučení je zvýšení povědomí o ochraně údajů mezi zúčastněnými stranami a uživateli IMI, kteří jsou nyní obeznámeni s obecnými zásadami ochrany údajů a kterým také byly dány praktické návrhy, jak zaručit vysokou úroveň ochrany údajů v IMI. Díky doporučení byly do školicích materiálů o IMI zpracovaných pro příslušné orgány začleněny také odkazy na pokyny k ochraně údajů.

Zlepšení provedená Komisí

Plán bezpečnosti IMI

Bezpečnost a důvěrnost údajů upravuje rozhodnutí Komise ze dne 16. srpna 2006 o pravidlech pro bezpečnost informačních systémů užívaných v Evropské komisi[10]. Toto rozhodnutí bylo aktualizováno prováděcími pravidly přijatými v roce 2009 a nejnovější pokyny a normy jsou v podstatě stejné jako mezinárodní normy. Podle toho byla zrevidována a aktualizována bezpečnostní opatření v IMI a v roce 2009 byl zpracován komplexní bezpečnostní plán, který bude v roce 2010 přezkoumán.

Technická zlepšení

Pokud se výměny informací týkají citlivých údajů, systém nyní na obrazovce připomíná, že informace jsou citlivé a že pracovník, který případ vyřizuje, má o tyto informace žádat, pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné a přímo to souvisí s výkonem profesní činnosti nebo poskytováním dané služby. Faktory ochrany údajů byly také plně zohledněny při navrhování a zavádění nového výstražného mechanismu (viz oddíl 5.2.3.2 níže).

Rovněž byly zlepšeny internetové stránky systému IMI, aby uživatelé příslušné dokumenty našli intuitivněji. Sekce ochrany údajů[11] byla aktualizována o všechny právní texty, které se týkají ochrany údajů, o korespondenci s EIOÚ a o soubory otázek používané v systému. Za účelem průhlednosti byly na návrh evropského inspektora označeny ty dotazy, které se týkají citlivých údajů.

Nová legislativní oblast směrnice o službách

Používání IMI v rámci směrnice o službách

Směrnice o službách neodkazovala konkrétně na IMI (ale pouze obecněji na elektronický systém pro výměnu informací). Proto bylo nutné formálně určit, že k uvedenému účelu bude využíván systém IMI. Stalo se tak prostřednictvím rozhodnutí[12] přijatého Komisí postupem stanoveným ve směrnici o službách („rozhodnutí o komitologii“).

Toto rozhodnutí o komitologii stanoví praktická opatření pro výměnu informací v IMI v oblasti služeb. Přispívá k vysoké úrovni ochrany údajů systému a dále zprůhledňuje a zpřesňuje obecná pravidla, která vyplývají z rozhodnutí 2008/49/ES a z pokynů k ochraně údajů obsažených v doporučení. Ponechává možnost rozhodnout o dalších zárukách ochrany údajů v případě potřeby později ve světle zkušeností se systémem[13].

Navržení výstražného mechanismu s dobrou úrovní ochrany údajů

Výstražný mechanismus je varovný mechanismus zřízený podle čl. 29 odst. 3 a článku 32 směrnice o službách, který doplňuje systém RAPEX pro výrobky. Pomáhá příjemcům předcházet rizikům, která mohou pramenit z činnosti poskytování služeb.

Výstražný mechanismus umožňuje členským státům dodržet zákonnou povinnost vyměňovat informace, a je tedy z hlediska ochrany údajů zcela zákonný. Komise si však je vědoma důsledků tohoto systému pro ochranu údajů. Proto věnovala velkou péči jeho návrhu, který zajišťuje dobrou úroveň ochrany údajů, a naléhá na členské státy, jež jsou za ochranu údajů při odesílání nebo přijímání výstrah zodpovědné, aby dbaly na správné uplatňování pravidel.

Výstražný mechanismus obsahuje celou řadu záruk ochrany údajů, které jsou obecnými prvky systému IMI, plus několik zvláštních záruk, jejichž cílem je zajistit, že:

a) Přístup k údajům je omezen na konkrétní příslušné orgány / uživatele

V souladu s celkovým přístupem, jímž se IMI řídí, je přístup k informacím v rámci výstražného mechanismu striktně omezen na případy, kdy jsou informace skutečně potřeba. Příslušné orgány a uživatelé IMI mají k výstrahám přístup pouze tehdy, když jim členské státy udělily zvláštní přístup nejen k IMI obecně, ale zároveň ke zvláštní aplikaci k odesílání výstrahy. Možnost využívat tuto aplikaci nemají příslušné orgány a uživatelé IMI v základním nastavení. Tato funkce musí být aktivována samostatně.

b) Nejsou odesílány zbytečné výstrahy

Výstrahu nelze odeslat bez vyplnění kontrolního seznamu, jenž zajistí splnění příslušných kritérií; například to, že existují závažné konkrétní činy nebo okolnosti související s poskytováním služby, které by mohly způsobit závažnou škodu. Jestliže iniciující orgán nezatrhne všechna příslušná kritéria, systém mu přistoupit k odeslání výstrahy neumožní.

Výstraha navíc není odeslána přímo ostatním členským státům, ale nejdříve je předložena koordinátorovi výstrah v tomtéž členském státě. Tento koordinátor výstrah by se měl ještě jednou podívat, zda by výstraha měla být předána ostatním členským státům, nebo ne.

c) Výstrahy nejsou rozesílány více příjemcům, než je nutné k tomu, aby byly dodrženy požadavky na poskytování informací stanovené v právních předpisech

Když jsou výstrahy odesílány ostatním členským státům, musí iniciující orgán a koordinátor výstrah posoudit, které členské státy mají výstrahu obdržet. Odesílá-li výstrahu odeslat členský stát, kde je služba poskytována, automaticky ji obdrží pouze ten členský stát, kde je poskytovatel služby usazen, a Komise. Tato automatická konfigurace zajišťuje, že o přidání jiných členských států na seznam příjemců se rozhoduje případ od případu na základě potřeby.

Když je výstraha předávána jiným členským státům, není navíc odeslána všem příslušným orgánům v těchto členských státech, ale pouze správcům výstražných schránek (obvykle se jedná o národního koordinátora výstrah). Příjemce rozhodne, které příslušné orgány v jeho členském státě jsou dotčeny a musí být informovány.

d) I když jsou Komisi výstrahy zasílány, jak je stanoveno ve směrnici o službách, nemá přístup k osobním údajům

Směrnice o službách stanoví, že Komisi mají být zasílány všechny výstrahy, ale na rozdíl od členských států Komise nepotřebuje přístup k osobním údajům. Komise tedy dostává výstrahy bez osobních údajů.

e) Pokud by byly navzdory bezpečnostním opatřením odeslány nepodložené výstrahy, lze je rychle stáhnout nebo lze nesprávné údaje opravit či vymazat

Systém IMI umožňuje příslušnému orgánu, který nepodloženou výstrahu odeslal, takovou výstrahu okamžitě stáhnout, což ji pro všechny uživatele IMI učiní neviditelnou. Byla-li výstraha odůvodněná, ale je zapotřebí opravit některé informace, může tak iniciující příslušný orgán učinit kdykoliv. Kromě toho systém IMI také umožňuje jiným příslušným orgánům, které výstrahu obdržely, uvést, že některé informace poskytnuté ve výstraze jsou nesprávné.

f) Výstrahy jsou ukončeny, jakmile riziko již nehrozí; údaje se okamžitě stanou pro všechny uživatele neviditelnými a osobní údaje jsou smazány šest měsíců po ukončení

Jakmile riziko, které bylo podnětem k výstraze, pomine, musí být výstraha ukončena. Systém IMI tak umožňuje členskému státu usazení výstrahu ukončit a odpovědným orgánům jsou elektronickou poštou odeslány upomínky. Jakmile je výstraha ukončena, stane se neviditelnou. Nejpozději šest měsíců po ukončení jsou všechny osobní údaje smazány a odstraněny ze systému.

OTÁZKY K DALšÍMU ZVÁžENÍ

Ačkoliv většina členských států vyjádřila na ochranu údajů v IMI kladné názory, vzneslo několik členských států určité otázky, kterými se zabývá tento oddíl zprávy.

Pravidla bezpečnosti a důvěrnosti údajů

Zpracování osobních údajů v IMI zahrnuje společné zpracování (Komisí a členskými státy), společnou správu (různými uživateli a zúčastněnými stranami) a společný dohled (vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů a EIOÚ). V takto složitém scénáři není vždy snadné rozdělit povinnosti.

Dánské a německé orgány pro ochranu údajů jsou toho názoru, že jelikož příslušné orgány na jejich územích musí dodržovat určité vnitrostátní požadavky (např. přísnější mechanismus ověřování totožnosti, jak je uvedeno v následujícím oddíle), měly by trvat na tom, aby systém IMI tyto vnitrostátní požadavky splňoval, nebo by jinak měly systém přestat používat. Příslušné orgány předaly tyto žádosti Komisi, která je zodpovědná za bezpečnost systému.

Komise je přesvědčena, že IMI je bezpečný systém a že celoevropská síť jako IMI by prostě nemohla fungovat, kdyby každý členský stát trval na tom, že musí být dodržovány jeho vnitrostátní bezpečnostní normy. Přijetí směrnice o ochraně údajů téměř před dvaceti lety mělo dvojí účel – na jedné straně chránit základní právo na ochranu údajů a na druhé straně zaručit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy a mezi členskými státy a institucemi EU[14].

Proto Komise trvá na tom, že vzhledem k vysoké úrovni záruk ochrany údajů v systému IMI, a k zásadě loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by vnitrostátní orgány pro ochranu údajů neměly vytvářet překážky používání systému příslušnými vnitrostátními orgány.

Směrem k přísnějšímu ověřování totožnosti v IMI

Systém ověřování totožnosti IMI je pokročilou verzí ověřování totožnosti podle jediného faktoru, jelikož kombinuje uživatelské jméno, heslo a kód PIN. Při pokusu o přístup do systému je uživatel požádán o zadání znaků z různých náhodně vygenerovaných pozic kódu PIN.

Německé a dánské orgány pro ochranu údajů vyjádřily ohledně systému ověřování totožnosti IMI určité obavy. Komise je přesvědčena, že současný mechanismus ověřování totožnosti je s ohledem na současný stav vývoje a náklady na zavedení vhodný, ale souhlasí, že v dlouhodobějším horizontu je přísnější ověřování totožnosti žádoucí. Jelikož členské státy zavedly různé systémy ověřování totožnosti, které nejsou vždy interoperabilní, nejlepším řešením přísnějšího ověřování totožnosti v IMI se zdají být elektronické totožnosti („e-identities“) řízené na úrovni členských států, jejichž interoperabilita by se zaručila použitím „ middlewaru “.

Jednou z možností je projekt STORK, který v současnosti vyvíjí konsorcium, jehož se účastní některé členské státy, a který je financován z programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace). Komise bude pečlivě sledovat jeho pokrok v následujících měsících, které budou zásadně důležité pro určení toho, zda projekt použít v i IMI.

Další informace o bezpečnosti údajů viz oddíl 7.2.

Uchovávání údajů

Politika uchování údajů v IMI je velmi přísná[15] a některé zúčastněné strany a uživatelé uvedli, že by měla být přezkoumána. Rychlý výmaz osobních údajů ze systému není vždy v zájmu subjektu údajů, který by možná upřednostňoval uchování údajů v IMI po delší dobu, například v souvislosti se soudním řízením.

V nedávném rozsudku[16] Evropský soudní dvůr uvedl, že se právo na přístup k informacím[17] vztahuje nejen na současné údaje, ale také na údaje uchovávané v minulosti. Proto se Soudní dvůr domnívá, že omezení přístupu výmazem údajů může být protizákonné, nelze-li prokázat, že delší uchovávání informací představuje nadměrnou zátěž pro správce. Komise se nedomnívá, že uchovávání osobních informací v IMI po delší dobu představuje nadměrnou zátěž, a hodlá tedy zvážit delší dobu uchování, která by mohla také zahrnovat přechodnou fázi blokování údajů, kdy budou pro všechny uživatele neviditelné, než budou nakonec vymazány. Možné důsledky blokování, včetně toho, kdo by měl k zablokovaným údajům přístup a za jakým účelem, budou pečlivě zanalyzovány.

Jedná se o dobrý příklad toho, jak velmi pečlivě je nutné přemýšlet před rozhodnutím o souboru pravidel, která fungování IMI upravují, v právně závazném nástroji. Je nezbytné, aby Komise a členské státy mohly, při současném zaručení dobré ochrany údajů a zapojení orgánů pro ochranu údajů do procesu, využívat dostatečné zkušenosti se systémem, a vyhnuly se tak stanovení neúčinných, nebo dokonce kontraproduktivních pravidel ochrany údajů.

Vnitrostátní používání IMI

Transpozice směrnice o službách v Nizozemsku zajišťuje, že systém IMI lze používat k vnitrostátním účelům, tj. k výměně informací také mezi nizozemskými správními orgány. Evropská komise tento přístup, který dokládá potenciál systému IMI, jenž lze využívat napříč správními systémy, schvaluje. Vnitrostátní používání IMI členskými státy však podléhá třem podmínkám:

a) Zpracování osobních údajů a uchovávání informací na serverech Komise je podle vnitrostátního práva považováno za zákonné,

b) systém je používán tak, jak je, se stejnými soubory otázek a funkcemi, a

c) členský stát přebírá plnou zodpovědnost za veškeré problémy (s ochranou údajů nebo jiné problémy) případně vzniklé v souvislosti s používáním systému k vnitrostátním účelům.

Pokud by tedy členské státy měly zájem o vnitrostátní používání IMI, doporučuje se, aby se nejdříve poradily se svými vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a pak kontaktovaly Komisi, tuto otázku projednaly a zajistily, že nevzniknou žádné problémy z hlediska zákonů o ochraně údajů.

Zvláštní záruky ochrany údajů v právně závazných předpisech Společenství

Ve svém stanovisku ze dne 12. prosince 2007 a ve výměně dopisů s Komisí EIOÚ vyzval ke stanovení zvláštních právně závazných záruk ochrany údajů v právních předpisech EU, jelikož systém IMI rozšiřuje svou působnost mimo směrnici o službách a směrnici o odborných kvalifikacích. Německé orgány pro ochranu údajů vyjádřily podobné názory.

V roce 2010 nová Komise znovu zhodnotí na fungování jednotného trhu a to, jak by systém IMI mohl více přispět k lepšímu provádění právních předpisů o vnitřním trhu členskými státy. Zváží, které další politické oblasti by mohly z používání IMI těžit.

Solidní soubor opatření na ochranu údajů již existuje a zpětná vazba získaná od členských států je příznivá. Proto je Komise přesvědčena, že by nebylo moudré přikročit k legislativnímu návrhu před vymezením rozsahu působnosti IMI a před využitím zkušeností s praktickým používáním systému pro služby. Jakýkoliv budoucí návrh musí do tohoto vývoje dobře zapadat, aby IMI a ochranu údajů měly pevný, nezastarávající základ.

Mezitím bude Komise dále zlepšovat ochranu údajů v IMI v úzké spolupráci s členskými státy a EIOÚ, jak je stanoveno níže.

BUDOUCÍ ZLEPšENÍ

Technická zlepšení

V budoucí verzi softwaru bude zahrnuto automatické připomínání a seznam naléhavých případů (aby žádosti nezůstávaly v systému otevřeny déle, než je nezbytné). Co se týče on-line postupu opravy, blokování nebo vymazání údajů, jelikož dosud nebylo zaznamenáno mnoho žádostí a je velmi nepravděpodobné, že jich v budoucnu bude mnoho, je Komise přesvědčena, že by bylo vhodnější zavést méně rigidní postup, který bude řádně zdokumentován s pomocí inspektora ochrany údajů Komise a EIOÚ.

Zabezpečení údajů

V souladu s novými pokyny a normami přijatými nedávno Komisí provede Komise v roce 2010 nové posouzení rizik IMI a podle toho aktualizuje plán bezpečnosti, který určí části systému, jimž je třeba věnovat pozornost, možné hrozby a potřebnou infrastrukturu a softwarová opatření. Odhalí-li posouzení rizik nutnost zavést další bezpečnostní opatření, budou tato opatření postupně začleňována do budoucích verzí softwaru.

Na počátku roku 2011 proběhne také vnější audit, který se zaměří hlavně na výkonnost a stabilitu systému, ale může rovněž zahrnovat některé otázky ochrany údajů a bezpečnosti.

Přezkum směrnice o odborných kvalifikacích

Hodnocení směrnice o odborných kvalifikacích bude provedeno v letech 2010–2011; bude zahrnovat i posouzení správní spolupráce a používání IMI, včetně faktorů ochrany údajů.

ZÁVěRY

Komise je s prováděním doporučení a se stavem ochrany údajů v IMI spokojena. Přesto bude nadále pracovat na dalších zlepšeních systému, zejména na technických zlepšeních a zvýšení bezpečnosti údajů.

Komise také hodlá prozkoumat možnost rozšíření systému IMI na jiné oblasti vnitřního trhu s využitím dalších praktických zkušeností jeho používání na poli služeb. Jakýkoliv budoucí návrh právních předpisů EU bude zohledňovat tento vývoj , aby se zajistil pevný a nezastarávající základ pro IMI a ochranu údajů.

V prvním čtvrtletí roku 2011 bude zveřejněn pracovní dokument o fungování a vývoji systému IMI v roce 2010. Tato zpráva se bude také zabývat ochranou údajů.

[1] K(2009) 2041 v konečném znění. Úř. věst. L 100, 18.4.2009, s. 12–28.

[2] V rámci konzultace odpovědělo sedmnáct členských států.,Byly položeny tyto otázky:- Kontaktovali jste svůj vnitrostátní orgán pro ochranu údajů? Vyjádřil názor na vnitrostátní provádění pokynů?- Vytvořili jste obecné prohlášení o ochraně osobních údajů pro všechny uživatele IMI, nebo tuto záležitost řeší na místní úrovni vaše příslušné orgány?- Zaznamenaly vaše příslušné orgány nějaké problémy v souvislosti s ochranou údajů při odesílání žádostí v IMI nebo při odpovídání na ně?- Hlásily vaše příslušné orgány nějaké problémy s vyřizováním dotazů na výpisy z trestního rejstříku?- Obdržely vaše příslušné orgány od subjektů údajů nějaké žádosti o přístup, výmaz nebo opravu?- Jsou si vaše příslušné orgány vědomy možnosti časnějšího odstranění osobních údajů ze systému? Využívají tuto možnost?- Zařadili jste ochranu údajů do školení o IMI?

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. 376, 27.12.2006, s. 36–68.

[4] V roce 2009 uspořádala Komise v Bruselu tři jednodenní školení pro koordinátory IMI, přičemž na každém bylo přítomno asi 60 účastníků. V témže období členské státy uspořádaly dohromady více než 100 školení pro příslušné orgány na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

[5] Viz článek 32 směrnice o službách.

[6] K(2007) 6306, Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 13–23.

[7] K(2009) 2041 v konečném znění, Úř. věst. L 100, 18.4.2009, s. 12–28.

[8] K(2009) 7493, Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32–34.

[9] Dobrým příkladem vnitrostátního vzoru zpracovaného s technickou pomocí vnitrostátního orgánu pro ochranu údajů je prohlášení o ochraně osobních údajů ( cláusula de privacidad ) poskytnuté španělským týmem IMI:http://www.mpt.es/documentacion/sistema_IMI/documentos/protec_datos/ClausulaIMI_ES/document_es/Clausula_IMI.pdf.

[10] K(2006) 3602.

[11] http://ec.europa.eu/internal_market/imi-net/data_protection_en.html

[12] Rozhodnutí Komise ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.

[13] Viz kapitola 13 doporučení, pododdíl Další práce na systému, písmeno d).

[14] Tato zásada je jasně stanovena v čl. 1 odst. 2 směrnice o ochraně údajů a v čl. 1 odst. 1 a v 13. bodě odůvodnění nařízení o ochraně údajů: „Cílem je zajistit jak účinné dodržování předpisů upravujících ochranu základních práv a svobod fyzických osob, tak i volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy a orgány a institucemi Společenství při výkonu jejich pravomocí.“

[15] Časnější výmaz osobních údajů je možný pomocí pouhých pár kliknutí myší. Osobní údaje jsou v každém případě automaticky vymazány šest měsíců po ukončení žádostí o informace.

[16] C-553/07, Rotterdam proti Rijkeboerovi.

[17] Viz čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES.