52009PC0502

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.9.2009

KOM(2009) 502 v konečném znění

2009/0143 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

{KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 501 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

V průběhu finanční krize se projevily závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančním systému jako celku. Předseda Komise José Manuel Barroso proto požádal skupinu odborníků na vysoké úrovni, které předsedal pan Jacques de Larosière, aby předložila návrhy na posílení evropských mechanismů dohledu za účelem zavedení efektivnějšího, integrovaného a udržitelného evropského systému dohledu. Skupina předložila svou zprávu dne 25. února 2009. Komise na základě doporučení této zprávy ve svém sdělení pro jarní Evropskou radu konanou v březnu 2009 představila návrhy na novou evropskou architekturu finančního dohledu. Komise své záměry podrobněji představila ve svém sdělení z května 2009, ve kterém navrhla:

- zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS) , sestávajícího ze sítě vnitrostátních orgánů finančního dohledu fungujících souběžně s novými evropskými orgány dohledu, které by se vytvořily přeměnou stávajících evropských výborů dohledu[1] na evropský orgán pro bankovnictví (EBA), evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), čímž by se spojily výhody zastřešujícího evropského rámce finančního dohledu se zkušenostmi místních orgánů obezřetnostního dohledu na mikroúrovni, které jsou nejblíže institucím působícím v jejich pravomoci; a

- zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který bude sledovat a posuzovat potenciální hrozby pro finanční stabilitu, které vznikají v důsledku makroekonomického vývoje a vývoje uvnitř finančního systému jako celku. Za tímto účelem by ESRB poskytoval včasná varování před systémovými riziky, která se mohou kumulovat a v případě potřeby vydával doporučení k přijetí opatření na řešení těchto rizik[2].

2. Konzultace zúčastněných stran

Při přípravě těchto návrhů byly provedeny dvě otevřené konzultace. V návaznosti na zprávu skupiny na vysoké úrovni, které předsedal pan Jacques de Larosière, a na zveřejnění sdělení Komise ze dne 4. března 2009 Komise nejprve od 10. března do 10. dubna 2009 zorganizovala konzultaci, jejíž výsledky zohlednila ve svém sdělení o evropském finančním dohledu zveřejněném dne 27. května 2009. Shrnutí obdržených příspěvků veřejnosti lze nalézt na adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/fin_supervision/summary_en.pdf

Poté Komise v době od 27. května do 15. července 2009 zorganizovala další kolo konzultace, v němž všechny zúčastněné strany vyzvala, aby se vyjádřily k podrobnějším návrhům reforem představených v květnovém sdělení o evropském finančním dohledu. Získané reakce navrhované reformy z větší části podporovaly a obsahovaly připomínky k detailním aspektům navrhovaného ESRB a ESFS. Shrnutí obdržených příspěvků veřejnosti lze nalézt na adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/fin_supervision_may/replies_summary_en.pdf

3. Posouzení dopadů

Květnové sdělení Komise o evropském finančním dohledu bylo doprovázeno posouzením dopadů analyzujícím hlavní možnosti politiky pro zřízení ESFS a ESRB. Tyto návrhy doprovází druhé posouzení dopadů, které uvedené možnosti zkoumá podrobněji. Druhá zpráva Komise o posouzení dopadů je k dispozici na internetových stránkách Komise.

4. Právní stránka návrhu

Soudní dvůr potvrdil[3], že článek 95 Smlouvy týkající se přijímání opatření pro zavedení a fungování vnitřního trhu je vhodným právním základem pro zřízení „subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace“, když jsou úkoly delegované na takový subjekt úzce spojené s předmětem aktů pro sblížení vnitrostátních právních předpisů.

V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě toho hlouběji a šířeji integrované finanční trhy nabízejí lepší možnosti financování a diverzifikace rizika, čímž přispívají ke zlepšení schopnosti ekonomik absorbovat šoky. Finanční integrace a stabilita se tedy navzájem posilují. Zřízení ESFS bude doprovázeno vypracováním jednotných předpisů, které zajistí jednotné uplatňování předpisů v EU a tím přispějí k fungování vnitřního trhu. Úkolem evropských orgánů dohledu bude pomáhat vnitrostátním orgánům s jednotným výkladem a uplatňováním předpisů Společenství.

Jelikož jsou úkoly, které mají být delegovány na uvedené orgány, úzce spojeny s opatřeními provedenými v reakci na finanční krizi a s opatřeními oznámenými ve sděleních Komise ze dne 4. března a ze dne 27. května 2009, mohou být podle judikatury Soudního dvora zřízeny na základě článku 95 Smlouvy.

Činností Společenství je možné řešit slabá místa, které odhalila krize, a poskytnout systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb EU – spojující vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě Společenství. Střed zájmu každodenního dohledu nicméně zůstane na vnitrostátní úrovni a vnitrostátní orgány dohledu zůstanou odpovědné za dohled nad jednotlivými subjekty. Díky tomu tato ustanovení nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů. Tyto návrhy jsou proto v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy.

5. Rozpočtové důsledky

Pro přeměnu stávajících evropských výborů dohledu na efektivní evropské orgány dohledu jsou třeba posílené zdroje – personální i rozpočtové. Přehled rozpočtových důsledků těchto návrhů je obsažen ve zprávě o posouzení dopadů a souvisejících legislativních finančních výkazech (připojených k tomuto návrhu).

6. Podrobné vysvětlení návrhu

Aby se zohlednily odvětvové zvláštnosti, jsou pro zřízení orgánů pro bankovnictví, pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a pro cenné papíry třeba tři samostatná nařízení. Celkový účel těchto návrhů je však identický. Tato zpráva proto nejprve pojednává o společných rysech a stručně se věnuje rozdílům mezi uvedenými třemi nařízeními.

6.1. Zřízení evropských orgánů dohledu a jejich právní status

Cílem evropských orgánů dohledu je přispívat: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ii) k ochraně vkladatelů, investorů, pojistníků a ostatních oprávněných osob, iii) k zajištění integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, iv) k zachování stability finančního systému, a v) k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni. Za tímto účelem každý evropský orgán dohledu přispívá k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování příslušného práva Společenství.

Evropské orgány dohledu budou orgány Společenství s právní subjektivitou a budou klíčovým prvkem navrhovaného ESFS. Ten bude fungovat jako síť orgánů dohledu a bude zahrnovat vnitrostátní orgány členských států, Smíšený výbor evropských orgánů dohledu, jenž se bude zabývat meziodvětvovými záležitostmi, a Evropskou komisi. Evropské orgány dohledu by měly být v maximální míře nezávislé, aby mohly objektivně vykonávat své úkoly; je nicméně nutné, aby byla zapojena Komise, pokud to vyžadují institucionální důvody a povinnosti na základě Smlouvy.

Hlavním rozhodovacím orgánem každého evropského orgánu dohledu bude jeho rada orgánů dohledu, jejímž členy budou vedoucí představitelé příslušných vnitrostátních orgánů dohledu a předseda příslušného evropského orgánu dohledu. Předseda bude řídit zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady a bude vystupovat jako vedoucí představitel a zástupce evropského orgánu dohledu. Každodenní řízení každého evropského orgánu dohledu bude mít na starosti výkonný ředitel. Pokud jde o umístění nových evropských orgánů dohledu, navrhuje se zachovat současné umístění stávajících evropských výborů dohledu, čímž se umožní rychlý a efektivní přechod na nový režim. Vnitřní organizaci evropských regulačních orgánů se podrobněji věnuje oddíl 6.3.

6.2. Úkoly a pravomoci evropských orgánů dohledu

Evropské orgány dohledu převezmou všechny úkoly stávajících evropských výborů dohledu, ale kromě toho budou mít rozšířené odpovědnosti, definované pravomoci a větší autoritu, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 27. května 2009 a jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady ve dnech 18.–19. června 2009.

6.2.1. Vypracování technických norem

Evropská rada schválila návrh Komise na vytvoření jednotného kodexu EU platného pro veškeré finanční instituce v rámci jednotného trhu. Za tímto účelem je nutno identifikovat a odstranit rozdíly v provedení právních předpisů Společenství v jednotlivých členských státech, které vyplývají z různých výjimek, odchylek, dodatků nebo nejednoznačných ustanovení tak, aby mohl být vymezen a používán jeden základní soubor norem. Evropské orgány dohledu k tomu přispějí vypracováním návrhů technických norem v oblastech specifikovaných v příslušných odvětvových právních předpisech. Tyto normy představují účinný nástroj pro posílení třetí úrovně Lamfalussyho struktury, jež je v současnosti omezena na přijímání nezávazných pokynů. Oblasti, ve kterých mohou evropské orgány dohledu vypracovat takové návrhy norem, se týkají otázek vysoce technické povahy, kde jsou nutné jednotné podmínky pro používání právních předpisů Společenství. Tyto záležitosti se netýkají politických rozhodnutí a jejich obsah je těsně vymezen akty Společenství přijatými na první úrovni (podrobný popis nezbytných změn příslušných právních předpisů Společenství obsahuje doprovodný pracovní dokument útvarů Komise). Příprava norem evropskými orgány dohledu zajistí stoprocentní využití specializovaných odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu.

Evropský orgán dohledu přijme návrh technických norem kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu, jak je definována v článku 205 Smlouvy. Právní řád Společenství vyžaduje, aby Komise tyto návrhy norem následně schválila ve formě nařízení nebo rozhodnutí, aby získaly přímý právní účinek. V naprosto výjimečných případech a pouze z důvodů zájmu Společenství se může Komise rozhodnout tyto normy schválit částečně nebo se změnami, či vůbec, což musí evropskému orgánu dohledu zdůvodnit. Návrhem Komise nejsou dotčeny diskuse o budoucích postupech v souvislosti s přechodem na novou Smlouvu.

Pro účely konzultace se zúčastněnými stranami bude pro každý evropský orgán dohledu zřízena skupina zúčastněných stran složená ze zástupců odvětví, zaměstnanců finančního sektoru a z uživatelů finančních služeb. Jejich vzájemný poměr by měl být vyvážený a žádná skupina by neměla dominovat nad ostatními. V oblastech nezahrnutých do technických norem mají evropské regulační orgány podobně jako stávající evropské výbory dohledu možnost vydávat nezávazné pokyny a doporučení vnitrostátním orgánům dohledu, finančním institucím a účastníkům trhu. Pokud se v jakémkoli konkrétním případě orgány rozhodnou pokyny a doporučeními neřídit, měly by své rozhodnutí evropskému orgánu dohledu vysvětlit.

6.2.2. Pravomoci k zajištění důsledného uplatňování pravidel Společenství

I v případě jednotného souboru harmonizovaných pravidel může jejich uplatňování občas vést k různým názorům na uplatňování právních předpisů Společenství. Aniž je dotčeno zahájení řízení pro porušení Smlouvy proti členským státům ze strany Komise, měly by proto evropské orgány dohledu mít obecnou pravomoc přispívat k zajišťování důsledného uplatňování právních předpisů Společenství. Za tímto účelem je třeba zavést mechanismus reakce na chování vnitrostátních orgánů dohledu, u nichž se má za to, že se odchýlily od stávajících právních předpisů Společenství (včetně technických norem popsaných v bodu 6.2.1). Tento mechanismus sestává ze tří různých kroků:

Za prvé by evropské orgány dohledu buď ze své vlastní iniciativy, nebo na základě žádosti jednoho nebo více vnitrostátních orgánů dohledu nebo Komise tyto případy vyšetřily, a v případě potřeby by přijaly doporučení týkající se opatření určeného příslušnému orgánu dohledu. V rámci obecné povinnosti dodržovat právní předpisy Společenství by byl orgán dohledu vyzván, aby doporučení do jednoho měsíce vyhověl.

Za druhé, pokud nebude doporučení vyhověno, Evropská komise může poté, co ji evropský orgán dohledu informuje nebo ze své vlastní iniciativy přijmout rozhodnutí, jímž vnitrostátnímu orgánu dohledu nařídí, aby provedl konkrétní činnost, nebo aby se určité činnosti zdržel. Příslušný orgán do deseti pracovních dnů od obdržení rozhodnutí informuje Komisi a evropský orgán dohledu o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro realizaci tohoto rozhodnutí.

Za třetí, ve výjimečné situaci, kdy orgán dohledu uvedenému rozhodnutí nevyhoví, může evropský orgán dohledu jako poslední prostředek přijmout rozhodnutí adresované finančním institucím ve vztahu k právním předpisům Společenství, které se na ně přímo vztahují (tj. nařízení). Pravomoci Komise k vynucování jejího vlastního rozhodnutí tím nejsou dotčeny.

6.2.3. Opatření v mimořádných situacích

Evropské orgány dohledu budou plnit aktivní úlohu koordinátora mezi vnitrostátními orgány dohledu, zejména v případě nepříznivého vývoje, který by mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančního systému EU. V mimořádných situacích ale nemusí koordinace stačit, obzvláště když samotné vnitrostátní orgány dohledu nedisponují nástroji pro urychlenou reakci na nastupující přeshraniční krizi. Evropské orgány dohledu by tedy za takových výjimečných okolností měly mít pravomoc vyžadovat od vnitrostátních orgánů dohledu přijetí konkrétních společných opatření. Vymezení mimořádné situace na přeshraniční úrovni vyžaduje jistý stupeň vyhodnocení takové situace, a mělo by tedy být ponecháno v působnosti Evropské komise. To je předmětem ustanovení o ochranných opatřeních (viz 6.2.11). Současně by měla být urychlena práce na vybudování komplexního přeshraničního rámce pro zdokonalení systémů Evropské unie na řízení/řešení finanční krize, včetně systémů záruk a sdílení zátěže.

6.2.4. Urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu

Je navrhován mechanismus, který zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány dohledu braly patřičně v úvahu zájmy ostatních členských států, včetně v rámci kolegií orgánů dohledu. Jestliže vnitrostátní orgán dohledu nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností ze strany jiného vnitrostátního orgánu dohledu v případě, kdy příslušné právní předpisy vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování, může evropský orgán dohledu na žádost dotčeného vnitrostátního orgánu dohledu pomoci vnitrostátním orgánům dosáhnout společného stanoviska nebo záležitost urovnat. Tento mechanismus je tvořen třemi možnými kroky:[4]

Zaprvé jestliže jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu požádá evropský orgán dohledu, aby jim pomohl urovnat podobný spor, může nejprve stanovit lhůtu pro smírčí jednání mezi vnitrostátními orgány dohledu, při kterém by se pokusily dosáhnout společné dohody, přičemž v případě nutnosti by se evropský orgán dohledu jednání zúčastnil jako zprostředkovatel.

Zadruhé pokud vnitrostátní orgány dohledu nejsou ani po smírčím jednání schopny dosáhnout dohody, může evropský orgán dohledu záležitost urovnat svým rozhodnutím.[5] Takové řešení by však pochopitelně bylo výjimečné, jelikož ve většině případů by příslušné vnitrostátní orgány měly být schopny v předcházejícím smírčím jednání dohody dosáhnout.

Zatřetí může v případě neplnění předchozího rozhodnutí příslušným vnitrostátním orgánem dohledu evropský orgán dohledu také přijmout rozhodnutí určená finančním institucím, v nichž stanoví jejich povinnosti s ohledem na právo Společenství, které se na tyto instituce přímo vztahuje.

Je nutné zdůraznit, že mechanismus řešení sporů by se měl zabývat pouze závažnými otázkami, např. případy, kdy má činnost nebo nečinnost vnitrostátního orgánu dohledu podstatný nepříznivý dopad na schopnost orgánu dohledu chránit zájmy vkladatelů, pojistníků, investorů nebo osob, kterým jsou poskytovány služby v jednom nebo více jiných členských státech, popř. na finanční stabilitu těchto členských států. Evropský orgán dohledu si vyhrazuje právo nezahájit postup urovnání sporu nebo nepřijmout žádné rozhodnutí, jestliže tyto požadavky nejsou splněny. Tato ustanovení jsou předmětem ustanovení o ochranných opatřeních (viz 6.2.11).

6.2.5. Kolegia orgánů dohledu

Kolegia orgánů dohledu jsou základním stavebním kamenem systému dohledu v EU a hrají důležitou úlohu při zajišťování vyváženého toku informací mezi domácími a hostitelskými orgány. Evropské orgány dohledu budou přispívat k podpoře účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu a ke sledování jejich jednotného postupu při provádění právních předpisů Společenství. V této souvislosti se mohou evropské orgány dohledu účastnit kolegií orgánů dohledu jako pozorovatelé a získávat veškeré důležité informace, které jsou k dispozici členům kolegia.

6.2.6. Společná kultura dohledu, delegování úkolů a povinností a srovnávací hodnocení

Evropské orgány dohledu budou hrát aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a zajišťování stejných postupů a jednotného výkonu dohledu v celém Společenství. Společně s mechanismem pro urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měla společná kultura dohledu pomoci při budování důvěry a spolupráce a postupně může pro orgány dohledu vytvářet stále více příležitostí pro vzájemné delegování určitých úkolů a povinností. Evropské orgány dohledu budou tento proces podporovat tak, že budou identifikovat úkoly a povinnosti, které lze delegovat nebo vykonávat společně, a současně budou podporovat osvědčené postupy. V tomto ohledu bude evropský orgán dohledu podporovat a usnadňovat zřizování společných týmů dohledu. Navíc budou evropské orgány dohledu pravidelně provádět srovnávací hodnocení činnosti vnitrostátních orgánů dohledu.

6.2.7. Posuzování tržního vývoje

Jedním z nových úkolů přidělených stávajícím evropským výborům pro dohled v revidovaných rozhodnutích Komise, přijatých dne 23. ledna 2009, je sledování, posuzování a podávání zpráv o trendech, možných rizicích a zranitelných místech bankovnictví, pojišťovnictví a sektoru cenných papírů. Ačkoliv za obezřetnostní analýzu finančního sektoru EU na makroúrovni bude odpovídat navrhovaný ESRB, evropské orgány dohledu by měly nadále pokračovat v práci stávajících evropských výborů pro dohled v této oblasti, protože: i) předmět jejich analýzy je jiný, tj. obezřetnostní analýza na mikroúrovni poskytne analýzu zdola nahoru, zatímco obezřetnostní analýza na makroúrovni pracuje shora dolů, a ii) jejich analýza může být použita jako užitečný zdroj pro práci vykonávanou ESRB.

6.2.8. Mezinárodní a poradní úloha

Komise prostřednictvím těchto návrhů jasně reaguje na slabá místa identifikovaná během krize, jakož i na výzvu skupiny G20 k přijetí opatření pro vybudování silnějšího, celosvětově jednotnějšího systému regulace finančních služeb a dohledu nad nimi. Evropské orgány dohledu by mohly působit jako užitečná kontaktní místa pro orgány dohledu třetích zemí. V této souvislosti mohou, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů EU, uzavírat administrativní dohody s mezinárodními organizacemi a vládami třetích zemí. Evropské orgány dohledu mohou také pomáhat při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích. Navíc mohou evropské orgány dohledu na žádost nebo z vlastní iniciativy poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi poradenské služby a zveřejňovat stanoviska, včetně stanovisek k obezřetnostnímu posuzování přeshraničních fúzí a nabývání účastí. Poslední uvedená možnost by měla dávat dodatečnou záruku kvalitního a objektivního posuzování přeshraničních fúzí a nabývání účastí v budoucnu.

6.2.9. Sběr informací

Na žádost evropského orgánu dohledu předloží vnitrostátní orgány dohledu a další orgány veřejné správy členských států evropskému orgánu dohledu veškeré nezbytné informace pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením. Navíc bude evropský orgán dohledu ve spolupráci s orgány dohledu působícími v kolegiích orgánů dohledu podle potřeby definovat a shromažďovat od orgánů dohledu veškeré příslušné informace, které usnadní práci kolegií orgánů dohledu. Zřídí a bude spravovat centrální systém, v jehož rámci budou tyto informace přístupné vnitrostátním orgánům dohledu sdruženým v kolegiích orgánů dohledu. V zásadě by měly veškeré informace evropským orgánům dohledu poskytovat vnitrostátní orgány dohledu.

6.2.10. Vztah s ESRB

Navrhovaný rámec pro dohled EU může fungovat pouze za předpokladu, že ESRB a ESFS budou úzce spolupracovat. Cílem reformy je skutečně zajistit lepší vzájemnou interakci obezřetnostního dohledu na makro- a mikroúrovni. Při plnění své úlohy orgánu obezřetnostního dohledu na makroúrovni by ESRB potřeboval včasný přísun údajů obezřetnostního dohledu na mikroúrovni, zatímco obezřetnostní dohled na mikroúrovni prováděný vnitrostátními orgány by těžil ze znalostí ESRB o finančním prostředí na makroúrovni. Kromě toho stanoví nařízení postupy, které musí evropské orgány dohledu dodržovat, aby jednaly podle doporučení ESRB, a způsob, jakým by evropské orgány dohledu měly využívat své pravomoci k zajištění včasného plnění následných opatření v souladu s doporučeními určenými jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu.

6.2.11. Ochranná opatření

V souladu se závěry Rady ministrů pro ekonomické a finanční záležitosti a Evropské rady z června 2009, které zdůrazňují, že rozhodnutí evropských orgánů dohledu by neměla mít vliv na fiskální povinnosti členských států (aniž by bylo dotčeno uplatňování práva Společenství a s ohledem na případné či podmíněné závazky členských států), se zavádí ustanovení o ochranných opatřeních. Toto ustanovení zajišťuje, že jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle článku 10 (tj. mimořádné situace) nebo 11 (tj. urovnávání sporů) těchto nařízení má vliv na jeho fiskální povinnosti, může evropskému orgánu dohledu a Komisi oznámit, že nemá v úmyslu uplatňovat rozhodnutí evropského orgánu dohledu, přičemž jednoznačně uvede, jak rozhodnutí evropského orgánu dohledu ovlivňuje jeho fiskální povinnosti. Do jednoho měsíce bude evropský orgán dohledu informovat členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší. Jestliže evropský orgán dohledu rozhodnutí potvrdí, může členský stát celou záležitost postoupit Radě a platnost rozhodnutí evropského orgánu dohledu bude pozastavena. Do dvou měsíců Rada kvalifikovanou většinou rozhodne, zda by rozhodnutí mělo být potvrzeno, nebo zrušeno. Pro rozhodnutí evropského orgánu dohledu přijatá podle článku 10 se použije zrychlený postup, aby se za mimořádných okolností přihlédlo k nutnosti přijetí rychlých rozhodnutí.

6.3. Vnitřní organizace evropských orgánů dohledu a ESFS

Každý evropský orgán dohledu bude mít: i) radu orgánů dohledu; ii) řídící radu; iii) předsedu; a iv) výkonného ředitele. Kromě toho bude pro všechny tři evropské orgány dohledu zřízen jediný odvolací senát.

6.3.1. Rada orgánů dohledu

Rada orgánů dohledu je hlavním rozhodovacím orgánem evropských orgánů dohledu a bude mimo jiné odpovídat za přijímání návrhů technických norem, stanovisek, doporučení a rozhodnutí uvedených v části 6.2 této důvodové zprávy. Rada orgánů dohledu má tyto členy:

- předsedu příslušného evropského orgánu dohledu, který bude předsedat zasedáním rady orgánů dohledu, ale nebude mít hlasovací právo;

- vedoucího představitele příslušného vnitrostátního orgánu dohledu každého členského státu;

- jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

- jednoho zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo;

- jednoho zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo, a

- případně může rada orgánů dohledu připustit účast pozorovatelů.

Rozhodnutí rady orgánů dohledu budou zpravidla přijímána prostou většinou, s výjimkou rozhodnutí týkajících se stanovení návrhů technických norem a pokynů a rozhodnutí o článcích týkajících se finančních ustanovení, u kterých bude rozhodovat kvalifikovaná většina. Rada orgánů dohledu může zřizovat odborné skupiny pro urovnávání sporů. Konečné rozhodnutí však přijímá rada orgánů dohledu na návrh této odborné skupiny.

6.3.2. Řídící rada

Řídící rada zajistí, aby evropský orgán dohledu vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly. Měla by zejména odpovídat za přípravu pracovního programu a přijetí jednacího řádu evropského orgánu dohledu a hrát zásadní úlohu při přijímání jeho rozpočtu. Tato rada bude mít za členy předsedu evropského orgánu dohledu, zástupce Komise a čtyři další členy volené radou orgánů dohledu z jejích členů, kteří budou postupovat nezávisle a objektivně v zájmu Společenství. Zasedání řídící rady se může účastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

6.3.3. Předseda a výkonný ředitel

Evropský orgán dohledu bude zastupovat nezávislý předseda zaměstnaný na plný pracovní úvazek, který bude odpovídat za přípravu práce rady orgánů dohledu a bude předsedat zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady. Každodenní činnost evropského orgánu dohledu však bude řídit výkonný ředitel, kterým bude podobně jako v případě předsedy nezávislý odborník zaměstnaný na plný pracovní úvazek. Tento výkonný ředitel bude odpovědný za provádění jednoletého pracovního programu a přijme nezbytná opatření pro fungování evropského orgánu dohledu. Obě osoby budou vybrány radou orgánů dohledu v otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací. Kandidát vybraný radou orgánů dohledu na pozici předsedy bude muset být potvrzen Evropským parlamentem. Funkční období obou pozic bude činit pět let a může být jednou prodlouženo. Toto prodloužení bude záviset na výsledcích hodnocení ze strany rady orgánů dohledu.

6.3.4. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu

V rámci navrhované struktury bude naprosto nezbytná meziodvětvová spolupráce, aby byly zohledněny příslušné vývojové tendence na trhu a realita. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu zajistí vzájemné porozumění, spolupráci a jednotný přístup k dohledu mezi všemi třemi novými evropskými orgány dohledu. Dále bude zřízen podvýbor smíšeného výboru, který bude konkrétně řešit meziodvětvové otázky, včetně finančních konglomerátů, a zajišťovat stejné podmínky pro všechny zúčastněné. Zatímco vlastní rozhodnutí například týkající se směrnice o finančních konglomerátech přijímají jednotlivé evropské orgány dohledu, smíšený výbor by měl zajistit, že společná rozhodnutí budou evropské orgány dohledu přijímat současně.

6.3.5. Odvolací senát

Odvolací systém zajistí, že se každá fyzická i právnická osoba, včetně vnitrostátních orgánů dohledu, může v první instanci odvolat proti rozhodnutí evropských orgánů dohledu k odvolacímu senátu, aby se zajistilo jednotné uplatňování předpisů Společenství (článek 9), opatření v mimořádných situacích (článek 10) a urovnávání sporů (článek 11). Odvolací senát bude společným orgánem tří evropských orgánů dohledu, tj. bude řešit otázky týkající se bankovnictví, pojišťovnictví i cenných papírů. Odvolací senát bude mít šest členů a šest náhradníků s příslušnými znalostmi a zkušenostmi, kterými nebudou současní zaměstnanci vnitrostátních orgánů dohledu a jiných vnitrostátních orgánů a orgánů Společenství, jež se podílejí na činnosti evropského orgánu dohledu. Každý evropský orgán dohledu jmenuje prostřednictvím své řídící rady dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky, a to ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí.

6.4. Finanční ustanovení

Tato ustanovení se zabývají rozpočtovými hledisky evropských orgánů dohledu a kladou důraz na to, že příjmy těchto orgánů mohou pocházet z různých zdrojů, např. z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu, z dotací ze Společenství nebo z poplatků hrazených evropskému orgánu dohledu samotným odvětvím. Dále stanoví postupy pro každoroční tvorbu, provádění a kontrolu rozpočtu. Pro orgány zřízené podle článku 158 finančního nařízení platí rámcové finanční nařízení.

6.5. Obecná a závěrečná ustanovení

Obecná ustanovení řeší praktické záležitosti personálního obsazení, odpovědnosti evropských orgánů dohledu, povinnosti služebního tajemství, ochrany dat, přístupu k dokumentům, jazykového režimu, dohod o sídle a účasti třetích zemí. Do tří let od skutečného zahájení provozu a každé tři roky poté zveřejní Komise zprávu o fungování evropských orgánů dohledu a postupů stanovených nařízením. Tato zpráva také vyhodnotí pokrok dosažený v rámci sbližování regulace a dohledu v oblasti řízení a řešení krizí v EU.

6.6. Hlavní rozdíly mezi třemi navrhovanými nařízeními

Hlavní rozdíly mezi třemi navrhovanými nařízeními se týkají cílů evropských orgánů dohledu, působnosti a definic, které jsou přizpůsobeny podle specifických požadavků konkrétního odvětví a stávajících právních předpisů Společenství. Kromě toho došla Evropská rada k závěru, že evropské orgány dohledu by měly mít pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami. Za registraci ratingových agentur by byla odpovědná ESMA. Kromě toho by ESMA byla oprávněna přijímat opatření v rámci dohledu, například odejmout registraci nebo pozastavit používání úvěrových ratingů pro regulační účely. Dohlížecí pravomoci by mohly zahrnovat pravomoc požadovat informace a provádět šetření a kontroly na místě. Povinnosti a pravomoci ESMA související s ratingovými agenturami budou definovány v nařízení o úvěrových agenturách.

2009/0143 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[9],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Společenství a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(2) Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním sektorem ve Společenství. Tato skupina odborníků dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, jednoho pro bankovnictví a jednoho pro sektor cenných papírů – a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika.

(3) Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“[10] Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“[11] uvedla podrobnější informace o případné architektuře tohoto nového rámce dohledu.

(4) Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přes hranice a vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na jednotném trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů finančního dohledu v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států.

(5) V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě toho hlouběji a šířeji integrované finanční trhy nabízejí lepší možnosti financování a diverzifikace rizika, čímž přispívají ke zlepšení schopnosti ekonomik absorbovat šoky.

(6) Společenství se dostalo na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu, které zůstávají poradními orgány Komise. Společenství nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad institucemi, které působí přes hranice, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na evropské problémy a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém finančního dohledu by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb Společenství a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě v rámci Společenství.

(7) Evropský systém orgánů finančního dohledu by měl představovat síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Společenství, která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni a hlavní úlohu při dohledu nad skupinami působícími přes hranice svěří kolegiím orgánů dohledu. Kromě toho by mělo být dosaženo lepší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celém Společenství. Měl by být zřízen evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, společně s evropským orgánem pro bankovnictví a evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (evropské orgány dohledu).

(8) Evropské orgány dohledu by měly nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES[12], Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES[13] a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES[14] a měly by převzít všechny úkoly a kompetence těchto výborů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena. Jestliže to vyžadují institucionální důvody a povinnosti stanovené Smlouvou, měla by být součástí sítě pro činnost dohledu i Komise.

(9) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění („orgán pro pojišťovnictví“) by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, mimo jiné především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu při zohlednění různých zájmů všech členských států, o ochranu pojistníků a ostatních oprávněných osob, o zajištění integrity, efektivity a správného fungování finančních trhů, o zachování stability finančního systému a o posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně finančních institucí a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. Aby mohl orgán pro pojišťovnictví plnit své cíle, je nutné a vhodné, aby byl vytvořen jako orgán Společenství s právní subjektivitou, který by disponoval právní, administrativní a finanční autonomií.

(10) Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04 (Spojené království v. Evropský parlament a Rada)[15] potvrdil, že článek 95 Smlouvy týkající se přijímání opatření pro sbližování právních předpisů týkajících se zavádění a fungování vnitřního trhu je vhodným právním základem pro zřízení „subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace“, když úkoly delegované na takový subjekt úzce souvisejí s předmětem aktů pro sblížení vnitrostátních právních předpisů. Účel a úkol orgánu pro pojišťovnictví – podporovat vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Společenství a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci – úzce souvisejí s cíli acquis communautaire v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být orgán pro pojišťovnictví zřízen na základě článku 95 Smlouvy.

(11) Právní akty, které stanoví úkoly vnitrostátních orgánů dohledu členských států, včetně vzájemné spolupráce a spolupráce s Komisí, jsou následující[16]: směrnice 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese[17], první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[18], směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního[19], směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[20], směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství[21], směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice (73/239/EHS) o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty[22], směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany[23], druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS[24], směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění)[25], směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině[26], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven[27], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění [28], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění[29] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi[30].

(12) Mezi stávající právní předpisy Společenství regulující oblast spadající do působnosti tohoto nařízení patří rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[31], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[32] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku[33].

(13) Je nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných technických norem ve finančních službách, rovněž prostřednictvím jednotného kodexu, rovných podmínek pro všechny a adekvátní ochrany pojistníků, ostatních oprávněných osob a spotřebitelů v celé Evropě. V oblastech vymezených právem Společenství je vhodné a smysluplné pověřit orgán pro pojišťovnictví, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhů technických norem, jejichž součástí není politická volba. Komise by měla schválit tyto návrhy technických norem v souladu s právem Společenství, aby jim dala závaznou právní účinnost. Návrhy technických norem musí přijmout Komise. Tyto návrhy technických norem by byly změněny, pokud by například nebyly slučitelné s právem Společenství, nerespektovaly by zásady proporcionality, nebo by byly v rozporu se základními zásadami vnitřního trhu finančních služeb obsaženými v právních předpisech Společenství týkajících se finančních služeb. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být pro rozhodnutí Komise o schválení stanovena lhůta.

(14) Procesem přípravy technických norem dle tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise přijímat z vlastní iniciativy prováděcí opatření v rámci postupů komitologie na 2. úrovni Lamfalussyho struktury, jak je stanoveno příslušnými právními předpisy Společenství. Záležitosti, kterými se technické normy zabývají, nesouvisejí s politickými rozhodnutími a jejich obsah je omezen akty Společenství na 1. úrovni. Příprava návrhů norem orgánem pro pojišťovnictví zajistí stoprocentní využití specializovaných odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu.

(15) V oblastech, kterými se technické normy nezabývají, by měl mít orgán pro pojišťovnictví pravomoc vydávat nezávazné pokyny a doporučení pro uplatňování právních předpisů Společenství. Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by měly mít vnitrostátní orgány povinnost uvést důvody v případě, že se pokyny a doporučeními neřídí.

(16) Zajištění správného a úplného uplatňování práva Společenství je základním předpokladem pro dosažení integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro konkurenci mezi finančními institucemi Společenství. Měl by být tedy vytvořen mechanismus, na jehož základě by orgán pro pojišťovnictví řešil případy nesprávného nebo nedostatečného uplatňování práva Společenství. Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Společenství stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.

(17) Pro přiměřenou odezvu na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Společenství by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Na první úrovni by měl být orgán pro pojišťovnictví oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Společenství ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení.

(18) Jestliže vnitrostátní orgán doporučení nesplní, měla by mít Komise pravomoc adresovat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu rozhodnutí, aby zajistil dodržování práva Společenství, přičemž toto rozhodnutí by mělo mít přímou právní účinnost, které se lze dovolávat u vnitrostátních soudů a orgánů a kterou lze vynucovat podle článku 226 Smlouvy.

(19) Pro vyřešení výjimečných případů trvalé nečinnosti příslušného vnitrostátního orgánu by měl být orgán pro pojišťovnictví oprávněn jako poslední východisko přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo být omezeno na výjimečné okolnosti, kdy příslušný orgán nesplní rozhodnutí, jež jsou mu určena, a v nichž se právo Společenství na základě stávajících nebo budoucích nařízení EU přímo vztahuje na finanční instituce.

(20) Vážné ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému ve Společenství vyžaduje urychlenou a společnou odezvu na úrovni Společenství. Orgán pro pojišťovnictví by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření pro nápravu mimořádné situace. Jelikož určení mimořádné situace vyžaduje značnou úroveň uvážlivosti, měla by být tato pravomoc svěřena Komisi. Aby se zajistila účinná odezva na mimořádnou situaci v případě nečinnosti vnitrostátních orgánů dohledu, měl by mít orgán pro pojišťovnictví pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí přímo určená finančním institucím, a to v oblastech práva Společenství, které se na tyto instituce přímo vztahují, jejichž cílem je omezit dopady krize a obnovit důvěru na trzích.

(21) Pro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek vnitrostátních orgánů dohledu v různých členských státech je zapotřebí, aby orgán pro pojišťovnictví mohl závazně urovnávat spory mezi těmito orgány, včetně sporů v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírčí jednání, kdy by mohly vnitrostátní orgány dohledu dosáhnout dohody. Působnost orgánu pro pojišťovnictví by se měla vztahovat na spory ohledně procedurálních povinností při procesu spolupráce i na výklad a uplatňování práva Společenství v rozhodnutích v rámci dohledu. Musejí být přitom respektovány stávající mechanismy urovnávání sporů stanovené odvětvovými právními předpisy. V případě nečinnosti vnitrostátních orgánů dohledu by měl mít orgán pro pojišťovnictví pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí určená přímo finančním institucím, a to v oblastech práva Společenství, které se na tyto instituce přímo vztahují.

(22) Důležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přes hranice hrají kolegia orgánů dohledu. Orgán pro pojišťovnictví by měl mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Společenství.

(23) Delegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo duplicitě úkolů dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí. Nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí jiný orgán dohledu místo odpovědného orgánu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Díky delegování povinností může jeden vnitrostátní orgán dohledu, tj. pověřený orgán, rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou přidělování působnosti orgánu dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout potřebné opatření. Přerozdělení povinností může být vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Příslušné právní předpisy Společenství mohou dále stanovit zásady přerozdělení povinností dle dohody. Orgán pro pojišťovnictví by měl všemi možnými prostředky podporovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám.

(24) Orgán pro pojišťovnictví by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celého Společenství s cílem zavedení společné kultury dohledu.

(25) Účinným a efektivním nástrojem pro podporu jednotnosti v rámci sítě orgánů finančního dohledu je vzájemné hodnocení. Orgán pro pojišťovnictví by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu kvalitních výsledků a na nezávislost vnitrostátních orgánů dohledu.

(26) Orgán pro pojišťovnictví by měl aktivně podporovat koordinovanou odezvu Společenství v oblasti dohledu, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Společenství. Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by mu tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci Evropského systému orgánů finančního dohledu. Činnost orgánu pro pojišťovnictví by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(27) Pro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroúrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Orgán pro pojišťovnictví by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti vlastní působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a Evropský výbor pro systémová rizika. Dále by měl orgán pro pojišťovnictví koordinovat v rámci celého Společenství zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni.

(28) Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl orgán pro pojišťovnictví podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství. Musí plně respektovat stávající úlohu a působnost evropských institucí ve vztazích s orgány mimo Společenství a na mezinárodních fórech.

(29) Orgán pro pojišťovnictví by měl působit jako nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise v oblasti své působnosti. Měl by být schopen předložit stanovisko k obezřetnostnímu hodnocení fúzí a nabývání účastí podle směrnice 92/49/EHS, směrnice 2002/83/ES a směrnice 2005/68/ES, ve znění směrnice 2007/44/ES.

(30) Pro účinné vykonávání svých povinností by měl mít orgán pro pojišťovnictví právo vyžadovat veškeré nezbytné informace. Aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti finančních institucí, měly by být tyto informace za běžných okolností předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a institucím. Orgán pro pojišťovnictví by však měl mít také pravomoc vyžadovat informace přímo od finančních institucí a dalších stran, jestliže vnitrostátní orgán dohledu tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat orgánu pro pojišťovnictví při prosazování těchto přímých požadavků.

(31) Pro zajištění plné efektivity fungování Evropského výboru pro systémová rizika a následné odezvy na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi orgánem pro pojišťovnictví a Evropským výborem pro systémová rizika. Orgán pro pojišťovnictví by měl s Evropským výborem pro systémová rizika sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze na žádost s odůvodněním. Jakmile orgán pro pojišťovnictví nebo vnitrostátní orgán dohledu obdrží od Evropského výboru pro systémová rizika varování či doporučení, měl by orgán pro pojišťovnictví zajistit následná opatření.

(32) Ve vhodných případech by měl orgán pro pojišťovnictví vést konzultace o technických normách, pokynech a doporučeních se zúčastněnými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Za tímto účelem a z důvodu vyšší efektivity by měla být zřízena skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů, kde budou vyváženě zastoupeny pojišťovny a zajišťovny Společenství, jakož i zaměstnanecké penzijní fondy (případně též institucionální investoři a jiné finanční instituce, které samy využívají finančních služeb), jejich zaměstnanci, spotřebitelé a jiní retailoví uživatelé služeb pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění včetně malých a středních podniků. Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů by měla aktivně vystupovat jako prostředník ve vztahu s ostatními skupinami uživatelů finančních služeb zřízenými Komisí nebo v souladu s právními předpisy Společenství.

(33) Základní povinností členských států je udržování finanční stability při řešení krizí, zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních finančních institucí, které jsou v problematické situaci. Opatření orgánu pro pojišťovnictví v mimořádných situacích a při řešení problémů, která mají dopad na stabilitu finanční instituce, by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu.

(34) Při svém rozhodování by měl být orgán pro pojišťovnictví vázán předpisy Společenství a obecnými principy pro řádný proces a transparentnost. Mělo by být plně respektováno právo na vyjádření příjemců rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví. Akty orgánu pro pojišťovnictví tvoří nedílnou součást práva Společenství.

(35) Hlavním rozhodovacím orgánem orgánu pro pojišťovnictví by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných vnitrostátních orgánů dohledu v každém členském státu, v jejímž čele by byl předseda orgánu pro pojišťovnictví. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, Evropského výboru pro systémová rizika a ostatních dvou evropských orgánů dohledu. Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Společenství. U aktů obecné povahy, včetně aktů souvisejících s přijímáním technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi, je vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená Smlouvou, zatímco všechna ostatní rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší odbornou skupinou.

(36) Plnění poslání orgánu pro pojišťovnictví a vykonávání přidělených úkolů tímto orgánem zajistí řídící rada složená z předsedy orgánu pro pojišťovnictví, zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Řídící rada by měla disponovat nezbytnými pravomocemi, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva přístupu k dokumentům a přijímat výroční zprávu.

(37) Orgán pro pojišťovnictví by měl zastupovat předseda vybraný radou orgánů dohledu v otevřeném výběrovém řízení a zaměstnaný na plný pracovní úvazek. Řízení orgánu pro pojišťovnictví by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady, avšak neměl by disponovat hlasovacím právem.

(38) Aby byl zajištěn soulad v činnosti evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti v rámci Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu by měl převzít všechny funkce Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty. V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu pro bankovnictví nebo Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně.

(39) Je nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá orgánem pro pojišťovnictví, mohly uplatňovat odpovídající opravné prostředky. Má-li orgán pro pojišťovnictví rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolání k odvolacímu senátu. Z důvodu efektivity a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech tří evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich administrativní a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat odvolání k Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru Evropských společenství.

(40) Aby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost orgánu pro pojišťovnictví, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Společenství by se měla vztahovat rozpočtová pravidla Společenství. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(41) Orgán pro pojišťovnictví by měl podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[34]. Orgán pro pojišťovnictví by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[35].

(42) Aby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci, budou se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví vztahovat Služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství[36].

(43) Je zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. Podobně musí být zajištěna důvěrnost informací sdílených v rámci sítě.

(44) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[37] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[38], které se v plném rozsahu vztahují na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(45) Pro zajištění transparentní činnosti orgánu pro pojišťovnictví by měl tento orgán podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[39].

(46) Země, které nejsou členy Evropské unie, by měly být připuštěny k účasti na práci orgánu pro pojišťovnictví v souladu s příslušnými dohodami, které Společenství uzavře.

(47) Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany pojistníků a ostatních oprávněných osob, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich lépe dosáhnout s ohledem na rozsah opatření na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(48) Orgán pro pojišťovnictví přebírá všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, tudíž by mělo být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/78/ES ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady .../.../ES, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů.

(49) Je vhodné stanovit lhůtu pro provádění tohoto nařízení, aby se zajistila odpovídající připravenost orgánu pro pojišťovnictví na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1 Zřízení a působnost

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění („orgán pro pojišťovnictví“).

2. Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci působnosti směrnice 64/225/EHS, směrnice 73/239/EHS, směrnice 73/240/EHS, směrnice 76/580/EHS, směrnice 78/473/EHS, směrnice 84/641/EHS, směrnice 87/344/EHS, směrnice 88/357/EHS, směrnice 92/49/EHS, směrnice 98/78/ES, směrnice 2001/17/ES, směrnice 2002/83/ES, směrnice 2002/92/ES, směrnice 2003/41/ES, směrnice 2002/87/ES, směrnice 2005/68/ES, směrnice 2007/44/ES, směrnice 2005/60/ES, směrnice 2002/65/ES, včetně veškerých směrnic, nařízení a rozhodnutí založených na uvedených aktech a jakéhokoli dalšího aktu Společenství, jímž se orgánu pro pojišťovnictví ukládají úkoly.

3. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Společenství, zejména podle článku 226 Smlouvy.

4. Cílem orgánu pro pojišťovnictví je přispívat: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ii) k ochraně pojistníků a ostatních oprávněných osob, iii) k zajištění integrity, efektivity a správného fungování finančních trhů, iv) k zachování stability finančního systému, a v) k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni. Za tímto účelem přispívá orgán pro pojišťovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování práva Společenství podle čl. 1 odst. 2 výše tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5. Orgán pro pojišťovnictví je součástí Evropského systému orgánů finančního dohledu (dále jen „ESFS“), který působí jako síť orgánů dohledu, jak je dále stanoveno v článku 39.

6. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění spolupracuje s Evropským výborem pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), jak je stanoveno v článku 21 tohoto nařízení.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

(1) „finančními institucemi“ se rozumí pojišťovny podle definice ve směrnici 98/78/ES, zajišťovny podle definice ve směrnici 2005/68/ES, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění zahrnuté ve směrnici 2003/41/ES a finanční konglomeráty podle definice ve směrnici 2002/87/ES;

(2) „vnitrostátními orgány dohledu“ se rozumí vnitrostátní orgány, které jsou podle právních předpisů oprávněny k dohledu na pojišťovnami, zajišťovnami nebo institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 3 Právní postavení

1. Orgán pro pojišťovnictví je institucí Společenství s právní subjektivitou.

2. V každém členském státě požívá orgán pro pojišťovnictví nejširšího rozsahu právní způsobilosti stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3. Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda.

Článek 4 Složení

Orgán pro pojišťovnictví tvoří:

(1) rada orgánů dohledu, která vykonává úkoly stanovené článkem 28;

(2) řídící rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 32;

(3) předseda, který vykonává úkoly stanovené článkem 33;

(4) výkonný ředitel, který vykonává úkoly stanovené článkem 38;

(5) odvolací senát podle článku 44, který vykonává úkoly stanovené článkem 46.

Článek 5 Sídlo

Orgán pro pojišťovnictví má sídlo ve Frankfurtu.

KAPITOLA II ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO POJIŠŤOVNICTVÍ

Článek 6 Úkoly a pravomoci orgánu pro pojišťovnictví

1. Orgán pro pojišťovnictví má následující úkoly:

a) přispívat k vytváření kvalitních společných norem a zásad regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Společenství a přípravou pokynů, doporučení a návrhů technických norem, které budou vycházet z právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) přispívat k jednotnému uplatňování právních předpisů Společenství, zejména tak, že bude přispívat ke společné kultuře dohledu, zajišťovat jednotné, účinné a efektivní uplatňování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňovat regulační arbitráži, zprostředkovávat a urovnávat spory mezi vnitrostátními orgány dohledu, podporovat jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímat opatření v mimořádných situacích;

c) podporovat delegování úkolů a povinností mezi vnitrostátními orgány dohledu;

d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v souladu s varováními a doporučeními ESRB;

e) provádět srovnávací hodnocení činnosti vnitrostátních orgánů dohledu pro posílení jednotnosti výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;

g) plnit všechny ostatní konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v právních předpisech Společenství uvedených v čl. 1 odst. 2.

2. Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 orgán pro pojišťovnictví disponuje pravomocemi stanovenými tímto nařízením, zejména pravomocí:

a) vytvářet návrhy technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7;

b) vydávat pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 8;

c) vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 3;

d) přijímat individuální rozhodnutí určená vnitrostátním orgánům dohledu v konkrétních případech uvedených v článcích 10 a 11;

e) přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 4;

f) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 19.

3. Orgán pro pojišťovnictví vykonává veškeré výlučné pravomoci dohledu nad subjekty s působností v celém Společenství nebo hospodářskou činností s působností v celém Společenství, které mu jsou svěřeny právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2.

K tomuto účelu disponuje orgán pro pojišťovnictví odpovídajícími pravomocemi pro vyšetřování a prosazování, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech, i pro případné vyměřování poplatků.

Článek 7 Technické normy

1. Orgán pro pojišťovnictví může připravovat technické normy v oblastech konkrétně stanovených právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. Své návrhy norem předkládá Komisi ke schválení.

Před předložením návrhu Komisi uspořádá orgán pro pojišťovnictví v případě potřeby otevřené veřejné konzultace o technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů.

Do tří měsíců od obdržení návrhů norem rozhodne Komise o tom, zda návrhy schválí. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Společenství.

Jestliže Komise normy neschválí nebo je schválí jen částečně či v pozměněném znění, oznámí orgánu pro pojišťovnictví důvody pro tento postup.

2. Komise tyto normy přijímá v podobě nařízení nebo rozhodnutí, která budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 8 Pokyny a doporučení

S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Společenství vydává orgán pro pojišťovnictví pokyny a doporučení určená vnitrostátním orgánům dohledu či finančním institucím.

Vnitrostátní orgány dohledu vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny a doporučení plnily.

Jestliže vnitrostátní orgán dohledu nebude tyto pokyny či doporučení uplatňovat, sdělí orgánu pro pojišťovnictví důvody tohoto jednání.

Článek 9 Jednotné uplatňování předpisů Společenství

1. Jestliže vnitrostátní orgán dohledu neuplatňuje správně právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené těmito právními předpisy, má orgán pro pojišťovnictví pravomoci stanovené v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více vnitrostátních orgánů dohledu, Komise nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření údajně nesprávného uplatňování práva Společenství.

Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 20, poskytne vnitrostátní orgán dohledu orgánu pro pojišťovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro pojišťovnictví považuje za nezbytné pro své šetření.

3. Orgán pro pojišťovnictví může nejpozději do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Společenství.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení vnitrostátní orgán dohledu informuje orgán pro pojišťovnictví o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro zajištění souladu s právem Společenství.

4. Jestliže vnitrostátní orgán dohledu nezajistí soulad s právem Společenství do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro pojišťovnictví, může Komise po uvědomění ze strany orgánu pro pojišťovnictví nebo z vlastní iniciativy přijmout rozhodnutí, kterým bude po vnitrostátním orgánu dohledu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro soulad s právem Společenství.

Komise přijme toto rozhodnutí nejpozději do tří měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Komise zajistí, aby bylo respektováno právo příjemců rozhodnutí na vyjádření.

Orgán pro pojišťovnictví a vnitrostátní orgány dohledu poskytnou Komisi všechny nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení rozhodnutí podle odstavce 4 vnitrostátní orgán dohledu informuje Komisi a orgán pro pojišťovnictví o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro realizaci rozhodnutí Komise.

6. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže vnitrostátní orgán dohledu nevyhoví rozhodnutí uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit neplnění ze strany vnitrostátního orgánu dohledu, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro konkurenci na trhu nebo aby se zajistilo správné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být v souladu s rozhodnutím přijatým Komisí podle odstavce 4.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými vnitrostátními orgány dohledu v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření vnitrostátních orgánů dohledu související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 10 Opatření v mimořádných situacích

1. V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Společenství nebo jeho části, může Komise z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánu pro pojišťovnictví, Rady nebo ESRB přijmout rozhodnutí určené orgánu pro pojišťovnictví, přičemž pro účely tohoto nařízení rozhodne o existenci mimořádné situace.

2. Jestliže Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, může orgán pro pojišťovnictví přijímat individuální rozhodnutí, která budou po vnitrostátních orgánech dohledu vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem vyřešit veškerá rizika, která mohou ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, a to tak, že zajistí, aby finanční instituce a vnitrostátní orgány dohledu plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.

3. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže vnitrostátní orgán dohledu nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v odstavci 2 ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými vnitrostátními orgány dohledu v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření vnitrostátních orgánů dohledu související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 11Urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu

1. Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 9, jestliže vnitrostátní orgán dohledu nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného vnitrostátního orgánu dohledu v oblastech, ve kterých právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování vnitrostátních orgánů dohledu z více než jednoho členského státu, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených vnitrostátních orgánů dohledu pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem podle odstavce 2.

2. Orgán pro pojišťovnictví stanoví časovou lhůtu pro smírčí jednání mezi vnitrostátními orgány dohledu, přičemž vezme v úvahu veškeré související časové lhůty stanovené právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti.

3. Jestliže do uplynutí lhůty pro smírčí jednání nedosáhnou dotčené vnitrostátní orgány dohledu dohody, může orgán pro pojišťovnictví přijmout rozhodnutí, v němž po nich bude požadovat přijetí konkrétních opatření nebo zdržení se určitého jednání s cílem urovnat celou záležitost v souladu s právem Společenství.

4. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže vnitrostátní orgán dohledu nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které pro ni přímo vyplývají z právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Článek 12Kolegia orgánů dohledu

1. Orgán pro pojišťovnictví přispívá k podpoře účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu a prosazuje jednotnost uplatňování právních předpisů Společenství mezi nimi.

2. Orgán pro pojišťovnictví se dle vlastního uvážení účastní jako pozorovatel kolegií orgánů dohledu. Pro účely této účasti se považuje za „vnitrostátní orgán dohledu“ ve smyslu příslušných právních předpisů a na vlastní žádost obdrží všechny související informace, které jsou k dispozici jakémukoliv členu kolegia.

3. Orgán pro pojišťovnictví ve spolupráci s orgány dohledu působícími v kolegiích orgánů dohledu v případě potřeby určuje a shromažďuje od vnitrostátních orgánů dohledu veškeré související informace, které usnadní práci těchto kolegií.

Zřídí a spravuje centrální systém, v jehož rámci budou tyto informace přístupné vnitrostátním orgánům dohledu sdruženým v kolegiích orgánů dohledu.

Článek 13Delegování úkolů a povinností

1. Vnitrostátní orgány dohledu mohou na základě dvojstranné dohody delegovat úkoly a povinnosti na jiné vnitrostátní orgány dohledu.

2. Orgán pro pojišťovnictví podporuje delegování úkolů a povinností mezi vnitrostátními orgány dohledu tak, že označí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje osvědčené postupy.

3. Vnitrostátní orgány dohledu informují orgán pro pojišťovnictví o dohodách o delegování, které chtějí uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro pojišťovnictví informován.

Orgán pro pojišťovnictví může předložit stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán pro pojišťovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi vnitrostátními orgány dohledu, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 14Společná kultura dohledu

1. Orgán pro pojišťovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a jednotných zásad dohledu a při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celého Společenství a vykonává alespoň následující činnosti:

a) předkládá stanoviska vnitrostátním orgánům dohledu;

b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, přičemž plně respektuje použitelná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných právních předpisech Společenství;

c) přispívá k vypracování kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv;

d) přezkoumává uplatňování příslušných technických norem přijatých Komisí a pokynů a doporučení vydaných orgánem pro pojišťovnictví a v případě potřeby navrhuje změny;

e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí vnitrostátní orgány dohledu, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2. Orgán pro pojišťovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Článek 15Vzájemné hodnocení vnitrostátních orgánů dohledu

1. Orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností vnitrostátních orgánů dohledu, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů.

2. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) přiměřenosti institucionálního uspořádání, financování a odborných znalostí zaměstnanců vnitrostátního orgánu dohledu, s důrazem na efektivní uplatňování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost odezvy na vývoj na trhu;

b) úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Společenství a při výkonu dohledu, včetně technických norem, pokynů a doporučení přijatých podle článků 7 a 8, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Společenství;

c) osvědčených postupů vyvinutých vnitrostátními orgány dohledu, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné vnitrostátní orgány dohledu.

3. Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro pojišťovnictví vydávat dotčeným vnitrostátním orgánům dohledu doporučení.

Článek 16Funkce koordinace

Orgán pro pojišťovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi vnitrostátními orgány dohledu, včetně případů, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Společenství.

Orgán pro pojišťovnictví podporuje koordinovanou reakci Společenství, mimo jiné tak, že:

(1) usnadňuje výměnu informací mezi vnitrostátními orgány dohledu;

(2) určuje rozsah a ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným vnitrostátním orgánům dohledu;

(3) vystupuje na žádost vnitrostátních orgánů dohledu nebo z vlastní iniciativy jako zprostředkovatel, aniž by tím byl dotčen článek 11;

(4) neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci.

Článek 17 Posuzování tržního vývoje

1. Orgán pro pojišťovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech.

Ve spolupráci s ESRB orgán pro pojišťovnictví v rámci celého Společenství zejména iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. K tomuto účelu vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat vnitrostátní orgány dohledu:

a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí.

2. Aniž by byly dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (ES) č. …/… [ESRB], předkládá orgán pro pojišťovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a zranitelných míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán pro pojišťovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a zranitelných míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3. Orgán pro pojišťovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 18Mezinárodní vztahy

Aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů Společenství, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty s orgány dohledu ze třetích zemí. Může uzavírat administrativní dohody s mezinárodními organizacemi a se správními orgány třetích zemí.

Orgán pro pojišťovnictví napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 19 Další úkoly

1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

2. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí ve smyslu směrnice 2007/44/ES, může orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy nebo na žádost vnitrostátních orgánů dohledu vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, které vykoná jakýkoliv orgán členského státu. Použije se článek 20.

Článek 20 Sběr informací

1. Vnitrostátní orgány dohledu a jiné orgány veřejné správy členských států poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením.

Orgán pro pojišťovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu.

2. Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je vnitrostátní orgány dohledu a jiné orgány veřejné správy členských států neposkytnou včas, může orgán pro pojišťovnictví předložit žádost s odůvodněním přímo příslušným finančním institucím a jiným stranám. O této žádosti informuje dotčené vnitrostátní orgány dohledu.

Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou vnitrostátní orgány dohledu a jiné orgány veřejné správy členských států orgánu pro pojišťovnictví při shromažďování těchto informací nápomocny.

3. Orgán pro pojišťovnictví může používat důvěrné informace získané od vnitrostátních orgánů dohledu a jiných orgánů veřejné správy nebo od finančních institucí a dalších stran pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 21 Vztah s ESRB

1. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění spolupracuje s ESRB.

2 Orgán pro pojišťovnictví úzce spolupracuje s ESRB. Pravidelně ESRB předkládá aktualizované informace nutné pro plnění jeho úkolů. Jakékoli údaje nutné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné nebo obecné podobě, neprodleně poskytne ESRB na jeho odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku [15] nařízení (ES) č. …/… [ESRB].

3. Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku [16] nařízení (ES) č. …/… [ESRB] zajistí orgán pro pojišťovnictví odpovídající následné kroky podle odstavce 4 a 5.

4. Jakmile orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jimiž disponuje podle tohoto nařízení, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví doporučení nevyhoví, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání.

5. Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, kterými disponuje podle tohoto nařízení, aby zajistil včasné následné kroky.

Jestliže příjemce doporučení ESRB nemá v úmyslu doporučení vyhovět, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody pro tuto nečinnost.

Když vnitrostátní orgán dohledu informuje ESRB podle článku [17] nařízení (ES) č. …/… [ESRB], vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.

6. Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením orgán pro pojišťovnictví v nejvyšší možné míře přihlíží k varováním a doporučením ESRB.

Článek 22Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění

1. Pro účely konzultací se zúčastněnými stranami v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví se zřídí skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění.

2. Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů je složena z 30 členů zastupujících ve vyváženém poměru pojišťovny a zajišťovny Společenství a fondy zaměstnaneckého penzijního pojištění a jejich zaměstnance, jakož i spotřebitele a uživatele služeb pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů zasedá alespoň dvakrát ročně.

3. Členy skupiny zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů jmenuje rada orgánů dohledu orgánu pro pojišťovnictví na návrh příslušných zúčastněných stran.

Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a zastoupení zúčastněných stran z celého Společenství.

Orgán pro pojišťovnictví zajistí pro skupinu zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů potřebnou podporu sekretariátu.

4. Funkční období členů skupiny zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů trvá dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5. Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů může předkládat stanoviska a radit orgánu pro pojišťovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví podle článků 7 a 8.

6. Skupina zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů přijme svůj jednací řád.

7. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní stanoviska a rady skupiny zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 23Ochranná opatření

1. Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 10 nebo 11 nijak neovlivnilo fiskální povinnosti členských států.

2. Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle článku 11 má vliv na jeho fiskální povinnosti, může orgánu pro pojišťovnictví a Komisi do jednoho měsíce ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno vnitrostátnímu orgánu dohledu, oznámit, že vnitrostátní orgán dohledu nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a jednoznačně prokáže, jak rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

V takovém případě se platnost rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro pojišťovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou podle článku 205 Smlouvy do dvou měsíců o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví potvrzuje, nebo ruší.

Jestliže se Rada rozhodne potvrdit rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví nebo do dvou měsíců nerozhodne, pozastavení uvedeného rozhodnutí se ihned ukončuje.

3. Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 10 odst. 2 má vliv na jeho fiskální povinnosti, může orgánu pro pojišťovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno vnitrostátnímu orgánu dohledu, oznámit, že vnitrostátní orgán dohledu nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a jednoznačně prokáže, jak rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

Rada do deseti pracovních dnů rozhodne kvalifikovanou většinou podle článku 205 Smlouvy o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví potvrzuje nebo zrušuje.

Jestliže Rada do deseti pracovních dnů nerozhodne, považuje se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví za potvrzené.

Článek 24Rozhodovací postupy

1. Před přijetím rozhodnutí podle čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 11 odst. 3 a 4 oznámí orgán pro pojišťovnictví příjemci rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může příjemce rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost záležitosti.

2. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3. Příjemci rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4. Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, v odpovídajících intervalech toto rozhodnutí přezkoumává.

5. Rozhodnutí přijatá orgánem pro pojišťovnictví podle článků 9, 10 a 11 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného vnitrostátního orgánu dohledu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, při současném zohlednění oprávněných zájmů finančních institucí na ochraně jejich obchodního tajemství.

KAPITOLA III ORGANIZACE

ODDÍL 1 RADA ORGÁNů DOHLEDU

ČLÁNEK 25 Složení

1. Rada orgánů dohledu má tyto členy:

a) předsedu, který nemá hlasovací právo,

b) vedoucího představitele příslušného vnitrostátního orgánu dohledu odpovědného za dohled nad finančními institucemi z každého členského státu. Pokud je v členském státě více než jeden příslušný orgán, dohodnou se tyto orgány na jednom z vedoucích představitelů, který se stane zástupcem v radě orgánů dohledu;

c) jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

d) jednoho zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo;

f) jednoho zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

2. Každý vnitrostátní orgán dohledu, a pokud existuje více než jeden příslušný vnitrostátní orgán dohledu, pak tyto orgány společně, odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého orgánu či orgánů, jenž může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b), pokud se ten nemůže zúčastnit.

3. Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 26Vnitřní výbory a odborné skupiny

1. Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může stanovit delegování určitých jednoznačně definovaných úkolů a rozhodnutí na interní výbory nebo odborné skupiny, na řídící radu nebo na předsedu.

2. Pro účely článku 11 svolá rada orgánů dohledu odbornou skupinu, která má pomoci spor urovnat, přičemž tuto skupinu budou tvořit předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují vnitrostátní orgány dohledu, jež jsou účastníky sporu.

Na návrh odborné skupiny přijme rada orgánů dohledu rozhodnutí podle článku 11.

Článek 27Nezávislost

Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně v zájmu Společenství a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 28Úkoly

1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2. Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a vydává rady podle kapitoly II.

3. Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4. Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu řídící rady pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

5. Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro pojišťovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

6. Rada orgánů dohledu schvaluje návrh rozpočtu podle článku 49.

7. Rada orgánů dohledu uplatňuje disciplinární pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 33 odst. 5 v případě předsedy a čl. 36 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 29Rozhodování

1. Pro přijetí aktů uvedených v článcích 7 a 8 a veškerých opatření a rozhodnutí přijímaných podle kapitoly VI je nutná kvalifikovaná většina členů rady orgánů dohledu podle článku 205 Smlouvy.

Všechna svá ostatní rozhodnutí přijímá rada orgánů dohledu prostou většinou členů.

2. Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy a výkonného ředitele, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud článek 61 nebo právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

Oddíl 2Řídící rada

ČLÁNEK 30 SLOžENÍ

1. Řídící radu tvoří předseda, zástupce Komise a čtyři další členové volení radou orgánů dohledu z jejích členů.

Každý člen s výjimkou předsedy má náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání řídící rady.

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo.

2. Rozhodnutí řídící rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání řídící rady se účastní výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3. Zasedání řídící rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.

Řádné zasedání řídící rady se koná alespoň dvakrát ročně.

4. Členům řídící rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci.

Článek 31Nezávislost

Členové řídící rady vystupují nezávisle a objektivně v zájmu Společenství a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 32Úkoly

1. Řídící rada zajistí, aby orgán pro pojišťovnictví vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly podle tohoto nařízení.

2. Řídící rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Řídící rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 49 a 50.

4. Řídící rada přijme plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví a podle čl. 54 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění Služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

5. Řídící rada přijme zvláštní ustanovení o právu přístupu k dokumentům orgánu pro pojišťovnictví podle článku 58.

6. Po poradě s radou orgánů dohledu řídící rada přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví na základě návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a do 15. června ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

7. Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8. Řídící rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 44 odst. 3 a 5.

Oddíl 3Předseda

ČLÁNEK 33 JMENOVÁNÍ A ÚKOLY

1. Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady.

2. Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací.

Před jmenováním musí být kandidát vybraný radou orgánů dohledu potvrzen Evropským parlamentem.

Rada orgánů dohledu dále zvolí mezi svými členy náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti.

3. Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5. Předseda může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu, přičemž toto odvolání musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se předsedy týkají, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takové záležitosti se neúčastní.

Článek 34Nezávislost

Aniž by byla dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 35Zpráva

1. Evropský parlament může předsedu nebo jeho náhradníka vyzvat, aby pravidelně vystupoval s prohlášením před jeho příslušným výborem a odpovídal na dotazy členů tohoto výboru, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy.

2. Evropský parlament může také vyzvat předsedu, aby předložil zprávu o plnění svých povinností.

Oddíl 4Výkonný ředitel

ČLÁNEK 36 JMENOVÁNÍ

1. Orgán pro pojišťovnictví řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2. Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením.

3. Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu provede hodnocení.

V tomto hodnocení rada orgánů dohledu posoudí zejména:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 37Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha řídící rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo orgán pro pojišťovnictví.

Článek 38Úkoly

1. Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu pro pojišťovnictví a připravuje práci řídící rady.

2. Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro pojišťovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou řídící rady.

3. Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením.

4. Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 32 odst. 2.

5. Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 32 odst. 2.

6. Výkonný ředitel podle článku 49 vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví a podle článku 50 plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

7. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh výroční zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro pojišťovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8. Pokud jde o zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 54 a řídí personální záležitosti.

KAPITOLA IV EVROPSKÝ SYSTÉM ORGÁNŮ FINANČNÍHO DOHLEDU

ODDÍL 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 39 SLOžENÍ

1. Orgán pro pojišťovnictví je součástí ESFS, který působí jako síť orgánů dohledu.

2. ESFS má tyto členy:

a) orgány členských států uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [EBA] a čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [ESMA],

b) orgán pro pojišťovnictví;

c) Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený článkem 1 nařízení (ES) č. .../... [EBA];

d) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zřízený článkem 1 nařízení (ES) č. .../... [ESMA];

e) Smíšený výbor evropských orgánů dohledu podle článku 40;

f) Komise pro účely provádění úkolů uvedených v článcích 7, 9 a 10.

3. Prostřednictvím Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu, zřízeného článkem 40, orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost činnosti a vyjednává společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

Oddíl 2 SMÍšENÝ VÝBOR EVROPSKÝCH ORGÁNů DOHLEDU

ČLÁNEK 40 ZřÍZENÍ

1. Tímto se zřizuje Smíšený výbor evropských orgánů dohledu.

2. Smíšený výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost.

3. Orgán pro pojišťovnictví odpovídajícími zdroji přispívá k administrativní podpoře Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu. Rozsah podpory zahrnuje personální, administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

Článek 41 Složení

1. Členy Smíšeného výboru jsou předseda, předsedové Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, případně i předseda podvýboru zřízeného podle článku 43.

2. Výkonný ředitel, Komise a ESRB jsou zváni na zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu i podvýborů uvedených v článku 43 jako pozorovatelé.

3. Předsedající Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

4. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit další účastníky zasedání Smíšeného výboru.

Zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 42Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES dosáhne orgán pro pojišťovnictví podle situace společného postoje s Evropským orgánem pro bankovnictví a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Akty podle článků 7, 9, 10 nebo 11 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu pro bankovnictví nebo Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, se přijímají podle situace souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 43Podvýbory

Pro účely článku 42 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu.

Tento podvýbor tvoří osoby uvedené v čl. 41 odst. 1 a jeden zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků příslušného vnitrostátního orgánu dohledu z každého členského státu.

Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je současně členem Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu.

Smíšený výbor může zřizovat další podvýbory.

Oddíl 3Odvolací senát

ČLÁNEK 44 SLOžENÍ

1. Odvolací senát je společným orgánem Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby s příslušnými znalostmi a zkušenostmi, avšak nikoli současní zaměstnanci vnitrostátních orgánů dohledu nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Společenství, jež se podílejí na činnosti orgánu pro pojišťovnictví.

Odvolací senát určí svého předsedu.

Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů.

Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje řídící rada orgánu pro pojišťovnictví ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (ES) č. …/… [EBA] a nařízení (ES) č. …/… [ESMA].

4. Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5. Člen odvolacího senátu jmenovaný řídící radou orgánu pro pojišťovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a řídící rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6. Orgán pro pojišťovnictví, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí pro odvolací senát odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 45Nezávislost a nestrannost

1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí v orgánu pro pojišťovnictví, v jeho řídící radě ani v jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3. Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4. Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6. Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

K tomuto účelu učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.

KAPITOLA V OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 46 Odvolání

1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně vnitrostátních orgánů dohledu, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v článku 9, 10 nebo 11 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro pojišťovnictví podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4. Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Podle potřeby vyzve v rámci určených časových lhůt účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně jím vydaných oznámení nebo sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5. Odvolací senát může v souladu s tímto článkem vykonávat jakékoli pravomoci spadající do pravomocí orgánu pro pojišťovnictví nebo může věc postoupit příslušnému orgánu pro pojišťovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu.

6. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7. Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a orgán pro pojišťovnictví je zveřejní.

Článek 47Žaloby u Soudu prvního stupně a Soudního dvora

1. Podle článku 230 Smlouvy lze proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí přijatému orgánem pro pojišťovnictví podat žalobu u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora.

2. V případě, že orgán pro pojišťovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 232 Smlouvy.

3 . Orgán pro pojišťovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudu prvního stupně nebo Soudního dvora.

KAPITOLA VI FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 48 Rozpočet orgánu pro pojišťovnictví

1. Příjmy orgánu pro pojišťovnictví tvoří především:

a) povinné příspěvky vnitrostátních orgánů veřejné správy pověřených provádět dohled nad finančními institucemi;

b) dotace Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

c) poplatky placené orgánu pro pojišťovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Společenství.

2. Výdaje orgánu pro pojišťovnictví pokrývají alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu a provoz.

3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro pojišťovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 49 Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel do 15. února každého roku vypracuje předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží řídící radě spolu s plánem pracovních míst. Řídící rada sestaví každý rok na základě předběžného návrhu vypracovaného výkonným ředitelem odhad příjmů a výdajů orgánu pro pojišťovnictví na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předkládá řídící rada Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem rada orgánů dohledu.

2. Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhadované položky, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článku 272 Smlouvy.

4. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro orgán pro pojišťovnictví.

5. Řídící rada přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6. Řídící rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Řídící rada o svém záměru uvědomí i Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí orgánu pro pojišťovnictví svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může orgán pro pojišťovnictví zahájit plánovaný projekt.

Článek 50Plnění a kontrola rozpočtu

1. Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje prozatímní účetní závěrky institucí a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 [40] (dále jen „finanční nařízení“).

3. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu pro pojišťovnictví a předloží ji řídící radě k vyjádření stanoviska.

4. Řídící rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví.

5. Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídící rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi řídící radě a Komisi.

8. Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 51Finanční pravidla

Řídící rada po poradě s Komisí přijme finanční pravidla pro orgán pro pojišťovnictví. Tato pravidla se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002[41], pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 52 Opatření proti podvodům

1. Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2. Orgán pro pojišťovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [42] a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánu pro pojišťovnictví.

3. Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VII OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 53 Výsady a imunity

Na orgán pro pojišťovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 54Zaměstnanci

1. Na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně jeho výkonného ředitele, se vztahuje služební řád, Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství pro uplatňování těchto řádů.

2. Řídící rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro pojišťovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4. Řídící rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 55 Odpovědnost orgánu pro pojišťovnictví

1. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro pojišťovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců orgánu pro pojišťovnictví vůči orgánu pro pojišťovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 56 Povinnost služebního tajemství

1. Členové rady orgánů dohledu a řídící rady, výkonný ředitel a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států, se řídí požadavky služebního tajemství podle článku 287 Smlouvy a příslušných ustanovení souvisejících právních předpisů Společenství, i když jejich povinnosti již byly ukončeny.

2. Aniž by byly dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých finančních institucí.

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce ani nebrání orgánu pro pojišťovnictví a vnitrostátním orgánům dohledu v používání informací pro prosazování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při řízeních týkajících se přijetí rozhodnutí.

3. Odstavce 1 a 2 nejsou překážkou výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Společenství vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje služební tajemství podle odstavců 1 a 2. Orgán pro pojišťovnictví ve svém vnitřním jednacím řádu stanoví praktická opatření pro používání pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom[43].

Článek 57 Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 58 Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení orgánu pro pojišťovnictví se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Řídící rada přijme do 31. května 2011 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Rozhodnutí přijímaná orgánem pro pojišťovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230 Smlouvy.

Článek 59 Jazykový režim

1. Na orgán pro pojišťovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1[44].

2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro pojišťovnictví rozhoduje řídící rada.

3. Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro pojišťovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 60 Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno ve členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy řídící rady, zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po získání souhlasu řídící rady.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro pojišťovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 61 Účast třetích zemí

Účast na práci orgánu pro pojišťovnictví je otevřená zemím, které nejsou členy Evropské unie a které uzavřely se Společenstvím dohody, čímž přijaly a uplatňují právo Společenství v oblasti působnosti orgánu pro pojišťovnictví podle čl. 1 odst. 2.

Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce orgánu pro pojišťovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů přímého zájmu.

KAPITOLA VIII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62 Přípravná opatření

1. Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti orgánu pro pojišťovnictví, dokud orgán pro pojišťovnictví nebude mít dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

K tomuto účelu, dokud rada orgánů dohledu nejmenuje výkonného ředitele podle článku 36 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele.

2. Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu řídící rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví.

3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a řídící rady.

Článek 63 Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1. Odchylně od článku 54 jsou všechny pracovní smlouvy uzavřené Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním nebo jeho sekretariátem a platné v den použitelnosti tohoto nařízení nadále plněny až do uplynutí jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2. Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost provede orgán oprávněný uzavírat smlouvy vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvu s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány.

3 V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4. Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy dočasného zaměstnance nebo kterým není nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance podle odstavce 2.

Článek 64Změny

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. ... ze dne ..., kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů, se tímto pozměňuje tak, že Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 65 Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/79/ES o zřízení Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním se zrušuje.

Článek 66Hodnocení

1. Do tří let ode dne stanoveného v článku 67 druhém pododstavci a každé tři roky poté zveřejní Komise souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných při provádění činnosti orgánu pro pojišťovnictví a postupů stanovených tímto nařízením.

Kromě toho tato zpráva také vyhodnotí pokrok dosažený v rámci sbližování regulace a dohledu v oblasti řízení a řešení krizí ve Společenství. Hodnocení se provádí na základě rozsáhlých konzultací, včetně konzultací se skupinou zúčastněných stran v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckých penzijních fondů.

2. Tato zpráva a případně veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 67Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Tento dokument doprovází a doplňuje důvodovou zprávu. Při vyplňování tohoto legislativního finančního výkazu je třeba dbát na to, aby se neopakovaly informace, které jsou již obsaženy v důvodové zprávě; nemělo by to však být na úkor jeho srozumitelnosti. Před vyplněním tohoto vzoru se seznamte s pokyny, které byly vypracovány s cílem poskytnout návod a vysvětlení k níže uvedeným položkám.

1. NÁZEV NÁVRHU:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. xxx, kterým se zřizuje Evropský orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

Vnitřní trh – finanční trhy

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (dříve linie B.A) včetně okruhů:

Musejí být vytvořeny nové linie (názvy a čísla jsou pouze orientační):

Okruhy:

12 Vnitřní trh

12.04 Finanční trhy

12.0403 Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

Rozpočtové linie:

12.0403.01 EIOPA – dotace v rámci hlavy 1 a 2 (personální a administrativní výdaje)

12.0403.02 EIOPA – dotace v rámci hlavy 3 (provozní výdaje)

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Neurčitá

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

1204010101 | Nepov. | Rozl.[45] | ANO | ANO | NE | č. 1a |

1204010102 | Nepov. | Rozl. | ANO | ANO | NE | č. 1a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Provozní výdaje[46] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1. | a | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

Prostředky na platby (PP) | b | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[47] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | -- | -- | -- | -- |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a+c | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

Prostředky na platby | b+c | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[48] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | -- | -- | -- | -- |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | -- | -- | -- | -- |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 4,235 | 5,950 | 6,799 | 16,984 |

Spoluúčast

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Členské státy (vnitrostátní orgány dohledu nebo ministerstva financí) | f | 6,352 | 8,925 | 10,199 | 25,476 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 10,587 | 14,874 | 16,998 | 42,459 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

× Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

× Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[49] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

× Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2011 | 2012 | 2013 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. |

Celkový objem lidských zdrojů | 2,4 | 2,4 | 2,4 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V krátkodobém horizontu vytvořit Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění jako součást nového Evropského systému orgánů finančního dohledu, který bude tvořen sítí evropských a vnitrostátních orgánů dohledu a jehož cílem bude zajistit efektivnější a účinnější organizaci finančního dohledu v EU. V dlouhodobém horizontu by měl EIOPA posílit koordinaci dohledu nad odvětvím pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních fondů v EU a přispívat k rozvoji evropské dimenze finančního dohledu s cílem dovršit jednotný trh finančních služeb v EU.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Finanční krize zdůraznila několik závažných slabých míst současného rámce finančního dohledu v EU. Byly zjištěny následující problémy, které podtrhují potřebu účasti Společenství:

- Neexistuje mechanismus, který zajistí, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou v rámci dohledu nad institucemi s přeshraniční působností ta nejlepší možná rozhodnutí;

- Spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu je nedostatečná;

- Veškeré technické detaily finanční regulace musí procházet pomalými a těžkopádnými postupy;

- Společné akce vnitrostátních orgánů musejí brát v úvahu nejrůznější požadavky na regulaci a dohled;

- Tváří v tvář celoevropským problémům máme dispozici a můžeme uplatňovat pouze řešení na národní úrovni.

Současné výbory orgánů dohledu EU[50] mají pro řešení těchto problémů omezené pravomoci.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Pro Evropský systém orgánů finančního dohledu, a zejména Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, byly stanoveny následující obecné cíle:

1. vyvážit zájmy domácích a hostitelských orgánů dohledu, tj. posílit procesy a postupy pro podávání námitek proti rozhodnutím vnitrostátních orgánů dohledu na přeshraničním základě;

2. zajistit stejné podmínky pro finanční instituce působící v různých členských státech;

3. zlepšit předcházení krizím a jejich řízení v celoevropském měřítku; a

4. zlepšit účinnost dohledu a efektivnost nákladů na něj u společností, které jsou předmětem dohledu.

Na základě obecných cílů bylo pro ESFS definováno mnoho konkrétních úkolů:

1. Plnit všechny stávající úkoly současných výborů orgánů dohledu v EU;

2. Vytvářet technické normy pro sestavení jednotného kodexu EU;

3. Zajistit jednotné uplatňování předpisů EU a jednat jako prostředník a urovnávat spory mezi vnitrostátními orgány dohledu;

4. Zajistit koordinované rozhodování v mimořádných situacích;

5. Provádět dohled nad určitými subjekty s celoevropskou působností;

6. Zajistit společnou kulturu dohledu.

Následující tabulka obsahuje konkrétní cíle Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a přiřazuje k nim související ukazatele:

Cíl | Navrhovaný ukazatel |

Vytvářet technické normy pro sestavení jednotného kodexu EU; | Počet přijatých technických norem oproti počtu norem, které musejí být vytvořeny Počet norem navrhovaných EIOPA a odmítnutých Komisí Počet přijatých nezávazných doporučení |

Zajistit jednotné uplatňování předpisů EU | Počet úspěšných případů zprostředkování bez závazného urovnání Počet varování v důsledku zjevného porušení práva Společenství |

Zajistit společnou kulturu dohledu: účast v kolegiích orgánů dohledu | Počet kolegií, ve kterých je EIOPA zastoupen Průměrný počet zasedání na jedno kolegium, kterého se účastní zástupci EIOPA |

Zajistit společnou kulturu dohledu: další činnosti | Počet hodin školení pro orgány dohledu Počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili výměny / dočasného přidělení Počet provedených srovnávacích hodnocení Počet zjištěných a odstraněných překážek pro sbližování Nové praktické nástroje pro podporu sbližování |

Provádět přímý dohled nad celoevropskými finančními institucemi | [V současnosti se týká pouze Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy] |

Zajistit koordinované rozhodování v mimořádných situacích | Efektivita zprostředkování, rozhodnutí a koordinace v krizových situacích |

Zajistit společnou kulturu dohledu: shromažďovat a vést informace obezřetnostního dohledu na mikroúrovni | Pokrok ve vývoji centrálních databází: úplnost a včasnost informací |

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

× subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte, s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění stanoví vyhodnocení zkušeností získaných během činnosti orgánu pro pojišťovnictví a postupů stanovených tímto nařízením každé tři roky od skutečného zahájení jeho činnosti. K tomuto účelu zveřejní Komise obecnou zprávu, která bude také hodnotit pokrok při sbližování regulace a dohledu. Tato zpráva a veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex ante)

Pro návrh reformy systému finančního dohledu v EU byla provedena dvě posouzení dopadů:

1. První obecné posouzení dopadů (SEK(2009) 715) tvořilo přílohu sdělení „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května (KOM(2009) 252). Výsledky analýzy obsažené v této zprávě poukázaly na zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu jako nejlepší možnost reformy rámce obezřetnostního dohledu na mikroúrovni v EU.

2. Druhé, konkrétnější posouzení dopadů tvořilo přílohu předloh nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. V tomto posouzení dopadů bylo vyhodnoceno mnoho různých možností konkrétních úkolů a hledisek řízení nových orgánů. Kromě toho obsahuje i odhad rozpočtu, který byl použit v tomto legislativním finančním výkazu.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Nevztahuje se na tento návrh.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

O konečném souboru ukazatelů pro posuzování výsledků Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění rozhodne Komise při realizaci prvního požadovaného vyhodnocení. Pro závěrečné posouzení budou kvantitativní ukazatele stejně důležité jako kvalitativní údaje zjištěné při konzultacích, včetně vstupů vypracovaných speciálně vytvořenou skupinou zúčastněných stran v oblasti pojištění a penzijních fondů. Vyhodnocení se bude opakovat každé tři roky.

7. Opatření proti podvodům

Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán pro pojišťovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánu pro pojišťovnictví.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Podrobný rozpis nákladů orgánu pro pojišťovnictví je uveden v příloze 1, hlavní výchozí předpoklady v příloze 2 a podrobný plán pracovních míst v příloze 3.

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2011 | 2012 | 2013 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[52] (XX 01 01) | A*/AD | 1,2 | 1,2 | 1,2 | -- | -- | -- |

B*, C*/AST | 1,2 | 1,2 | 1,2 | -- | -- | -- |

Zaměstnanci financovaní[53] podle čl. XX 01 02 | -- | -- | -- | -- | -- |

Ostatní zaměstnanci[54] financovaní podle čl. XX 01 04/05 | -- | -- | -- | -- | -- |

CELKEM | 2,4 | 2,4 | 2,4 | -- | -- |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

- Operativní řízení vztahů Komise s orgánem pro pojišťovnictví (ekvivalent pracovní doby jednoho pracovníka provozního útvaru v kategorii AD)

- Finanční řízení dotace z rozpočtu Společenství pro orgán pro pojišťovnictví (ekvivalent pracovní doby jednoho pracovníka provozního útvaru v kategorii AST a 20 % pracovní doby jednoho pracovníka finančního útvaru v kategorii AST)

- Monitorování a audity (20 % pracovní doby jednoho pracovníka útvaru interního auditu generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby v kategorii AD)

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

× Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

V legislativním finančním výkazu, jenž tvoří přílohu předlohy rozhodnutí, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů (KOM(2009) 14 v konečném znění), již bylo požadováno 12 pracovních míst. Celkem 8 těchto pracovních míst bude přeobsazeno v rámci generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby a bude se zabývat novými evropskými orgány dohledu (na plný nebo částečný úvazek): 6 v provozních útvarech; 1 ve finančním útvaru a 1 v útvaru interního auditu.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté do referenční částky (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

Nevztahuje se na tento návrh.

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2011 | 2012 | 2013 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci a dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,293 | 0,293 | 0,293 | -- | -- | -- |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | -- | -- | -- |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,293 | 0,293 | 0,293 | -- | -- | -- |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

2 úředníci v provozním útvaru |

0,2 pracovní doby jednoho úředníka ve finančním útvaru |

0,2 pracovní doby jednoho úředníka v útvaru interního auditu generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby 2,4 x 0,122 = 0,293 |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

Nevztahuje se na tento návrh. |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

XX 01 02 11 03 – Výbory[55] | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

XX 01 02 11 05 - Informační systémy | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Nevztahuje se na tento návrh. |

PŘÍLOHA 1

Návrh rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

v tisících EUR

Služebně starší / odborní zaměstnanci: | 0 | 0 | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 1 500 | 2 200 | 2 700 | 3 600 | 3 600 | 3 600 |

Přidělení národní odborníci | 1 500 | 2 200 | 2 700 | 3 500 | 3 500 | 3 500 |

Administrativní a ostatní podpůrný personál: | 0 | 0 | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 400 | 600 | 700 | 700 | 700 | 700 |

Smluvní zaměstnanci | 168 | 252 | 252 | 252 | 252 | 252 |

Zaměstnanecké výhody | 585 | 938 | 1 103 | 1 358 | 1 358 | 1 358 |

Školení zaměstnanců: obecné | 24 | 37 | 44 | 54 | 54 | 54 |

Školení zaměstnanců: zlepšování dovedností dohledu | 135 | 198 | 243 | 320 | 320 | 320 |

Výdaje na nábor zaměstnanců | 48 | 53 | 26 | 41 | 0 | 0 |

Informační a komunikační technologie | 250 | 388 | 457 | 563 | 563 | 563 |

Movitý majetek a související náklady | 213 | 331 | 389 | 480 | 480 | 480 |

Běžné administrativní výdaje | 166 | 257 | 303 | 373 | 373 | 373 |

Poštovné / telekomunikace | 70 | 109 | 128 | 158 | 158 | 158 |

Schůze a cestovní náklady | 293 | 503 | 535 | 660 | 660 | 660 |

Společná kultura dohledu: účast v kolegiích orgánů dohledu | 40 | 40 | 40 | 40 | 40 | 40 |

Společná kultura dohledu: školení pro vnitrostátní orgány dohledu a výměny a dočasná přidělení zaměstnanců | 500 | 1 000 | 1 333 | 1 500 | 1 500 | 1 500 |

Sběr informací: vývoj a vedení centrální evropské databáze | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 |

Mezinárodní vztahy: pozorovatelé v mezinárodních výborech pro dohled | 50 | 50 | 50 | 50 | 50 | 50 |

Mezinárodní vztahy: spolupráce se třetími zeměmi na rozhodnutích o rovnocennosti | 60 | 60 | 60 | 60 | 60 | 60 |

Dohled nad celoevropskými subjekty | 0 | 0 | 0 |

Řídící rada | 26 | 26 | 26 | 26 | 26 | 26 |

Smíšený řídící výbor | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 |

Odvolací senát | 86 | 86 | 86 | 86 | 86 | 86 |

CELKEM | 10 587 | 14 874 | 16 998 | 19 995 | 19 955 | 19 955 |

z čehož příspěvek Společenství | 4 235 | 5 950 | 6 799 | 7 998 | 7 982 | 7 982 |

z čehož příspěvky členských států (vnitrostátní orgány dohledu nebo ministerstva financí) | 6 352 | 8 925 | 10 199 | 11 997 | 11 973 | 11 973 |

Zdroj: Odhady a výpočty Komise a výborů 3. úrovně

PŘÍLOHA 2

Použitá metodika a hlavní výchozí předpoklady pro finanční model orgánu pro pojišťovnictví

Náklady na zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění byly odhadnuty podle tří kategorií nákladů: personální náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady, v souladu s obecnou klasifikací nákladů používanou v účetnictví stávajících regulačních agentur EU. Celkové náklady na vytvoření EIOPA byly odhadnuty přibližně na 10,587 milionů EUR v prvním roce činnosti (2011), přičemž po dvou letech dosáhnou 16,998 milionů EUR (2013) – viz příloha 1.

Navrhuje se, aby z rozpočtu Společenství bylo financováno 40 % nákladů a členskými státy 60 % nákladů. Důvody pro tento návrh jsou následující:

- Vyvážené a smíšené financování je nejlepším způsobem zajištění toho, aby evropské orgány dohledu jednaly nezávisle na členských státech i orgánech Společenství (a byly jako takové vnímány). Kdyby byl jeden konkrétní zdroj financování příliš dominantní, mohlo by to poškodit důvěryhodnost rozhodnutí učiněných evropskými orgány dohledu, a tím znehodnotit navrhovaný nový rámec ochrany finanční stability.

- Jelikož vnitrostátní orgány dohledu budou v tomto novém rámci nadále místně vykonávat většinu činností dohledu, zdá se vhodné, aby se tato skutečnost odrazila v mírně vyšším příspěvku členských států. Tím bychom také umožnili bezproblémový přechod od současné situace, kdy jsou výbory 3. úrovně financovány téměř výlučně členskými státy.

- Je však zásadně důležité, aby významná část financování pocházela z rozpočtu Společenství. Nové evropské orgány dohledu budou sledovat cíle, které jednoznačně souvisejí se Společenstvím: zachování finanční stability vnitřního trhu a udržitelný růst EU. Navíc je jedním z hlavních úkolů a pravomocí evropských orgánů dohledu zajistit jednotné, účinné a efektivní uplatňování předpisů Společenství v odvětví. To ospravedlňuje alespoň 40% financování z rozpočtu Společenství (protože většina těchto subjektů je obvykle plně financována z rozpočtu Společenství). Kromě toho lze pochybovat, zda budou všechny členské státy schopny vyrovnat se s prudkým nárůstem jejich příspěvků, jenž bude nezbytný v souvislosti s novým rámcem, který bude mnohem nákladnější než současná opatření 3. úrovně.

- Nutnost financování Společenstvím je také mimořádně důležitá pro zajištění skutečné nezávislosti evropských orgánů dohledu na členských státech. Aby se co nejvíce omezilo zasahování do odborné práce orgánů dohledu, bylo rozhodnuto omezit na minimum účast Komise v radách orgánů dohledu (s jedním členem bez hlasovacího práva) a řídících radách (s jedním členem s hlasovacím právem). Kdyby se financování evropských orgánů dohledu spoléhalo více na příspěvky členských států, byla by výrazně ohrožena věrohodnost nezávislosti těchto orgánů. Vysoký příspěvek Společenství je nutný, aby kompenzoval omezenou úlohu, která je vyhrazena Komisi v rozhodovacích orgánech evropských orgánů dohledu.

- Tento přístup nejvíce přispívá ke stabilnímu financování, protože se přehnaně nespoléhá na jeden zdroj nebo na příspěvky velkých členských států, které by mohly ohrozit pokračování činnosti evropských orgánů dohledu tím, že by zastavily své finanční příspěvky. Kromě toho je tento přístup spravedlivější než plné nebo velmi podstatné financování členskými státy: vnitrostátní orgány dohledu fungují na národní úrovni na základě různých modelů financování – některé ze všeobecného zdanění, některé z poplatků v daném odvětví. Kdyby byly evropské orgány dohledu převážně financované členskými státy, vzniklo by riziko nerovných podmínek v rámci EU.

Odhad personálních nákladů vychází z předpokladu, že během prvního roku své činnosti bude chtít EIOPA zdvojnásobit počet svých zaměstnanců oproti stavu ve stávajícím výboru 3. úrovně. To představuje nárůst přibližně z 20 na 40 zaměstnanců. Kromě toho se předpokládá, že počet zaměstnanců v počáteční fázi poroste relativně rychle. V průměru bude orgán dohledu zaměstnávat 15 nových pracovníků ročně. Postupně tak dosáhne cílového stavu asi 90 zaměstnanců.

V potřebě vyššího počtu zaměstnanců se odráží velké množství nových úkolů, které bude muset orgán dohledu vykonávat nad rámec předcházejících povinností. Tyto nové úkoly jsou podrobně uvedeny v důvodové zprávě, která tvoří přílohu navrhovaných nařízení. Patří mezi ně mimo jiné vytváření nových technických norem v mnoha oblastech právních předpisů regulujících finanční služby, zajištění jednotného uplatňování předpisů Společenství, urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu, účast v kolegiích orgánů dohledu a zajišťování srovnávacích hodnocení. Všechny tyto činnosti budou vyžadovat značné nové zdroje. Podrobný rozpis odhadovaného počtu zaměstnanců podle různých kategorií je uveden v příloze 3.

Dalším předpokladem pro odhad personálních nákladů je skutečnost, že služební řád orgánů EU bude platit ve všech evropských orgánech dohledu. To se s určitými úpravami promítá do sazeb na jednoho zaměstnance použitých v hlavě 1 (pro podrobnosti viz příloha 1). Kromě toho bylo přihlédnuto i k sídlům výborů 3. úrovně (prostřednictvím multiplikátorů životních nákladů).

Hodnoty uvedené v hlavě 2 týkající se nákladů na infrastrukturu vycházejí z informací od stávajících výborů 3. úrovně. V této kategorii poskytl odhady nákladů CEIOPS na základě extrapolace skutečných nákladů souvisejících s provozem kanceláří a administrativou současného sídla. Jelikož je Frankfurt finanční centrum a patří mezi nejdražší obchodní centra na světě, je přirozené, že odhad nákladů převyšuje průměrnou úroveň regulačních agentur EU.

Provozní náklady jsou dány pravomocemi a modelem řízení evropských orgánů dohledu. V oblasti pravomocí byly zohledněny různé druhy činností, které by měl ESFS podle předpokladů vykonávat a které by vedly ke vzniku dodatečných provozních nákladů nad rámec obecných personálních nákladů. Tyto náklady lze přiřadit řadě činností, např. na řízení činnosti skupin zúčastněných stran, vývoj evropských databází pro dohled, účast v kolegiích orgánů dohledu, organizaci školení orgánů dohledu z členských států a kontroly na místě u společností, které jsou přímo předmětem dohledu. Konkrétní náklady na tyto činnosti velmi často souvisejí s misemi a zasedáními, ale mohou zahrnovat i podstatné výdaje na smluvně poskytované služby, např. tvorbu a vedení databáze nebo organizaci školení.

Na druhou stranu se usoudilo, že mnoho činností ESFS nevytváří dodatečné provozní náklady a je již plně započítáno do obecných personálních nákladů. Patří mezi ně například příprava technických norem, pokynů a doporučení, zajištění jednotného uplatňování práva Společenství a koordinace v krizových situacích.

Pokud jde o řízení, budou provozní náklady vycházet z činností různých orgánů, které mají zajistit řádné fungování Evropského systému orgánů finančního dohledu obecně a evropských orgánů dohledu konkrétně: rady orgánů dohledu, řídící rady, smíšeného řídícího výboru a odvolacího senátu.

Způsoby výpočtu rozpočtu EIOPA jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1. Odhad rozpočtu EIOPA na první rok činnosti (2011)

v tisících EUR

Hlava 1 – Personální náklady | 4 694 |

Zaměstnanci celkem: | 40 | Průměrné roční náklady na zaměstnance (na základě pokynů generálního ředitelství pro rozpočet a doporučení výborů 3L3) |

Multiplikátor životních nákladů | Frankfurt | 1,0 |

Vedení | 2 | 167,0 | 334 |

Služebně starší / odborní zaměstnanci: | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 15 | 100,0 | 1 500 |

Přidělení národní odborníci | 15 | 100,0 | 1 500 |

Administrativní a ostatní podpůrný personál: | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 4 | 100,0 | 400 |

Smluvní zaměstnanci | 4 | 42,0 | 168 |

Zaměstnanecké výhody | 15 % celkových personálních nákladů | 620 |

Školení zaměstnanců: obecné | Průměrná částka na zaměstnance (údaje Komise) | 0,6 | 24 |

Školení zaměstnanců: zlepšování dovedností dohledu | Doporučení od 3L3 | 4,5 | 135 |

Výdaje na nábor zaměstnanců | V průměru pohovory se 3 kandidáty na jedno pracovní místo | 0,8 | 48 |

Hlava 2 – Výdaje na budovy, vybavení a správu | 1 822 |

Nájem budov a související náklady | Údaje a odhady CEIOPS | 828 |

Informační a komunikační technologie | Údaje a odhady CEIOPS | 250 |

Movitý majetek a související náklady | Údaje a odhady CEIOPS | 213 |

Běžné administrativní výdaje | Údaje a odhady CEIOPS | 166 |

Poštovné / telekomunikace | Údaje a odhady CEIOPS | 70 |

Cestovní výlohy a výdaje na zasedání | Údaje a odhady CEIOPS | 293 |

Hlava 3 – Provozní činnost | - | 4 071 |

Pravomoci | Rozpočtovaná činnost | Předpoklady | Náklady celkem |

Konzultace | Skupina zúčastněných stran ve finančních službách | Jedna skupina na každý evropský orgán dohledu; 30 členů, 4 zasedání ročně; roční odměna 6 000 EUR na osobu; zástupcům odvětví bude proplácena doprava, ale nebudou dostávat odměnu | 216 |

Společná kultura dohledu | Účast v kolegiích orgánů dohledu | Asi 25 kolegií v sektoru; účast na jednom dvoudenním zasedání ročně, v průměru jeden zástupce EIOPA na zasedání | 40 |

Společná kultura dohledu | pro orgány dohledu a výměny a dočasná přidělení zaměstnanců | Na základě částky předpokládané pro granty na činnost výborů L3 na období 2010–2015 | 500 |

Sběr informací | Vývoj a vedení centrální evropské databáze | Odhad CEBS | 3 000 |

Mezinárodní vztahy | Kontakty s orgány třetích zemí a jinými mezinárodními orgány, např. pro poradenství o rovnocennosti | 11 misí mimo EU ročně, účast 2 osob | 110 |

Dohled nad celoevropskými subjekty | Kontroly na místě | 0 |

Řízení | Rozpočtovaná činnost | Předpoklady | Náklady celkem |

Rada orgánů dohledu | Rozhodování | 26 členům budou propláceny náklady – 4 zasedání ročně | 83 |

Řídící rada | Vedení | 6 členů včetně 4 zástupců vnitrostátních orgánů dohledu; zasedání každý měsíc, pokud možno bezprostředně po zasedání rady orgánů dohledu | 26 |

Smíšený řídící výbor | Meziodvětvová spolupráce | Pravidelná setkání předsedů všech tří evropských orgánů dohledu | 10 |

Odvolací senát | Odvolání | 6 členů, předpoklad 8 zasedání ročně, roční odměna 8 000 EUR na osobu | 86 |

CELKEM | 10 587 |

Zdroj: odhady a výpočty Komise a výborů 3. úrovně

PŘÍLOHA 3

Plán pracovních míst (předběžný)

Funkční skupina a platová třída | Pracovní místa (dočasná) |

2011 | 2012 | 2013 | 2014 |

AD 16 |

AD 15 | 1 | 1 |

AD 14 | 1 | 1 |

AD 13 | 1 | 1 |

AD 12 | 2 | 5 |

AD 11 | 6 | 15 |

AD 10 | 10 | 25 |

AD 9 | 6 | 15 |

AD 8 | 3 | 7 |

AD 7 | 2 | 7 |

AD 6 |

AD 5 |

Celkem AD | 32 | 50 | 60 | 77 |

AST 11 |

AST 10 | 1 | 1 |

AST 9 | 2 | 2 |

AST 8 | 3 | 5 |

AST 7 | 2 | 5 |

AST 6 |

AST 5 |

AST 4 |

AST 3 |

AST 2 |

AST 1 |

Celkem AST | 8 | 12 | 13 | 13 |

Celkem | 40 | 62 | 73 | 90 |

Zdroj: Komise

[1] Jedná se o Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR).

[2] Tato důvodová zpráva pojednává o návrzích na zřízení ESFS přeměnou stávajících evropských výborů dohledu na evropské orgány dohledu. Návrhu na zřízení ESRB je věnována samostatná zpráva.

[3] Viz rozsudek Soudního dvora ve věci C-217/04, bod 44.

[4] Pro další informace o mechanismu řešení sporů viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise.

[5] Pravomocí urovnávat spory není dotčen článek 8, který je zaměřen na situace neplnění práva Společenství příslušným vnitrostátním orgánem dohledu.

[6] Úř. věst. C , , s. .

[7] Úř. věst. C , , s. .

[8] Úř. věst. C , , s. .

[9] Úř. věst. C , , s. .

[10] KOM(2009) 114.

[11] KOM(2009) 252.

[12] Úř. věst. L 24, 29.1.2009, s. 23.

[13] Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 28.

[14] Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.

[15] Bod 44 – dosud nezveřejněno.

[16] Je třeba upozornit, že směrnice 64/225/EHS, 73/239/EHS, 73/240/EHS, 76/580/EHS, 78/473/EHS, 84/641/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS, 1992/49/EHS, 1998/78/ES, 2001/17/ES, 2002/83/ES a 2005/68/ES jsou součástí přepracovaného programu Solventnost II (Pozměněný návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o životním pojištění o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracování)) (KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – 2007/0143(COD)), tzn. budou zrušeny s účinností od 1. listopadu 2012.

[17] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878.

[18] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3.

[19] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20.

[20] Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13.

[21] Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25.

[22] Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21.

[23] Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77.

[24] Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1.

[25] Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.

[26] Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1.

[27] Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.

[28] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

[29] Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

[30] Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

[31] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

[32] Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

[33] Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.

[34] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[35] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[36] Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

[37] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[38] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[39] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[40] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[41] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[42] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[43] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[44] Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.

[45] Rozlišené prostředky.

[46] Výdaje, které nespadají pod kapitolu12 01 příslušné hlavy 12.

[47] Výdaje v rámci článku 12 01 04 hlavy 12.

[48] Výdaje v rámci kapitoly 12 01 kromě článků 12 01 04 nebo 12 01 05.

[49] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[50] Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry.

[51] Jak je popsáno v bodě 5.3.

[52] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[53] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[54] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[55] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.