Dieses Dokument ist ein Auszug aus dem EUR-Lex-Portal.
Dokument 52009PC0389
Proposal for a Council Decision revoking the agreements between the European Coal and Steel Community and the Swiss Confederation
Návrh rozhodnutí Rady o zrušení dohod mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací
Návrh rozhodnutí Rady o zrušení dohod mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací
/* KOM/2009/0389 konecném znení - COD 2009/0109 */
Návrh rozhodnutí Rady o zrušení dohod mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací /* KOM/2009/0389 konecném znení - COD 2009/0109 */
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 28.7.2009 KOM(2009) 389 v konečném znění 2009/0109 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení dohod mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací DŮVODOVÁ ZPRÁVA Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) přestalo dne 23. července 2002 existovat, jelikož uplynula doba platnosti zakládající smlouvy. ESUO uzavřelo určitý počet mezinárodních dohod se třetími zeměmi, včetně Švýcarska. Tyto dohody neobsahují žádná ustanovení pro případ uplynutí doby platnosti této smlouvy. Podle čl. 71 odst. 1 smlouvy zakládající ESUO byly obchodní dohody mezi ESUO a třetími zeměmi uzavřeny členskými státy. Z tohoto důvodu rozhodli zástupci vlád členských států zasedající v Radě převést v okamžiku uplynutí platnosti smlouvy ESUO práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených ESUO se třetími zeměmi na Evropské společenství, a to od 24. července 2002; Rada rozhodla, že Evropské společenství převezme tato práva a povinnosti[1]. Od té doby jsou tedy mezinárodní dohody spravovány podle Smlouvy o ES. Nedlouho před těmito rozhodnutími rozhodli zástupci vlád členských států zasedající v Radě ukončit dohodu ze dne 21. března 1955 týkající se stanovení přímých mezinárodních železničních tarifů pro dopravu uhlí a oceli[2] a Komise vypověděla dohodu ze dne 28. července 1956 týkající se stanovení přímých mezinárodních železničních tarifů pro dopravu uhlí a ocele přes území Švýcarska[3]. Odborníci ze Společenství a ze Švýcarska dospěli ve své zprávě ze dne 30. dubna 2003 k názoru, že rovněž další dohody mezi ESUO a Švýcarskem (především dohoda o volném obchodu uzavřená mezi ESUO a Švýcarskem dne 22. července 1972[4]) ztratily smysl existence. Ve vztazích mezi Evropskými společenstvími a Švýcarskem byla paralelní struktura dohod pro odvětví uhlí a oceli vytvořena pouze z důvodu kompetence. Ačkoli existují drobné rozdíly mezi dohodou mezi ESUO a Švýcarskem a dohodou o volném obchodu uzavřenou paralelně mezi ES a Švýcarskem, zejména pokud se jedná o ochranná opatření, tyto rozdíly neodůvodňují zachování dohody ESUO. Příslušná ustanovení nebyla mimochodem již dlouho používána. Zachování zvláštního režimu pro produkty uhlí a oceli by nepřestavovalo žádnou přidanou hodnotu. V důsledku zrušení dohody mezi ESUO a Švýcarskem se ustanovení dohody o volném obchodu mezi ES a Švýcarskem automaticky použijí na příslušné produkty, zejména celní koncese a kontrolní opatření. Z tohoto důvodu navrhlo Švýcarsko prostřednictvím verbální nóty mise Švýcarska u Evropského společenství ze dne 10. listopadu 2004 zrušení na základě vzájemného souhlasu všech stále existujících dohod mezi ESUO a Švýcarskem, tj. Konzultační dohody mezi Vysokým úřadem a Švýcarskou konfederací ze dne 7. května 1956[5], Dohody o volném obchodu s produkty ESUO ze dne 22. července 1972, Dodatkové dohody o platnosti této posledně zmíněné dohody pro Lichtenštejnské knížectví[6], jakož i všech změn, ke kterým došlo v důsledku rozšíření Evropské unie. Je vhodné zrušit tyto dohody současně, postupem navrženým v této verbální nótě. Zrušení dohod mezi ESUO a Švýcarskem tvoří součást opatření v oblasti zdokonalování tvorby právních předpisů Společenství. Mezi postupy a nástroje vytvořené v rámci akčního plánu „zdokonalení tvorby právních předpisů“ patří zjednodušení stávajících právních předpisů, které za účelem zajištění jasných a aktuálních právních předpisů vyžaduje mimo jiné posouzení celého acquis communautaire . Smlouva zakládající ES výslovně nestanovuje vnitřní postupy pro zrušení mezinárodní dohody. Zrušení mezinárodní dohody na základě vzájemného souhlasu je nicméně srovnatelné se změnou dohody. 2009/0109 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení dohod mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na článek 133 ve spojení s čl. 300 odst. 3 první větou této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[7], vzhledem k těmto důvodům: 1. Podle článku 97 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli skončila platnost této smlouvy dne 23. července 2002. 2. Podle rozhodnutí 2002/595/ES zástupců vlád členských států Společenství zasedajících v Radě dne 19. července 2002[8] byla práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených Evropským společenstvím uhlí a oceli se třetími zeměmi převedena na Evropské společenství. Rozhodnutím Rady 2002/596/ES ze dne 19. července 2002[9] převzalo Společenství práva a povinnosti vyplývající z těchto dohod. 3. Od skončení platnosti smlouvy ESUO není již zachovávání zvláštního režimu pro produkty uhlí a oceli odůvodněné. 4. Zrušení smluv mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací je součástí opatření v oblasti zdokonalování tvorby právních předpisů Společenství, ROZHODLA TAKTO: Článek 1 Na základě vzájemného souhlasu se zrušují následující dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací: 1. Konzultační dohoda ze dne 7. května 1956 mezi Vysokým úřadem Evropského společenství uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací[10], 2. Dohoda ze dne 22. července 1972 mezi členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací[11], 3. Dodatková dohoda ze dne 22. července 1972 o platnosti Dohody mezi členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací[12] pro Lichtenštejnské knížectví a všechny k nim se vztahující dodatkové a doplňkové dohody a protokoly. Článek 2 Komise je zmocněna odpovědět na verbální nótu mise Švýcarska při Evropských společenstvích ze dne 10. listopadu 2004 verbální nótou uvedenou v příloze. V Bruselu dne . Za Radu předseda / předsedkyně PŘÍLOHA Verbální nóta Komise Evropských společenství uctivě zdraví misi Švýcarska při Evropských společenstvích a má čest potvrdit přijetí její nóty ze dne 10. listopadu 2004 týkající se zrušení několika dohod uzavřených mezi Švýcarskou konfederací a Evropským společenstvím uhlí a oceli, jejíž obsah byl následující: „Mise Švýcarska při Evropských společenstvích uctivě zdraví Komisi Evropských společenství a s ohledem na Konzultační dohodu ze dne 7. května 1956 mezi Švýcarskou konfederací a Vysokým úřadem Evropského společenství uhlí a oceli, jakož i na Dohodu 22. července 1972 mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli ze dne a všechny doplňující dohody s nimi spojené má čest ji oznámit následující: Dne 19. července 2002 rozhodla Rada Evropské unie převést na Evropské společenství práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO). Jelikož ESUO přestalo dne 23. července 2002 existovat, ztratila ustanovení dohod, která vázala ESUO a Švýcarskou konfederaci, veškerý praktický význam. Mise ve vší úctě navrhuje Komisi zrušit na základě vzájemného souhlasu podle čl. 54 písm. b) Vídeňské úmluvy o smluvním právu následující dohody: - Dohodu o konzultaci ze dne 7. května 1956 mezi Švýcarskou konfederací a Vysokým úřadem Evropského společenství uhlí a oceli, - Dohodu ze dne 22. července 1972 mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli, - Dodatkový protokol ze dne 17. července 1980 k Dohodě mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli v důsledku přistoupení Řecké republiky ke Společenství, - Dodatkovou dohodu ze dne 22. července 1972 o platnosti Dohody mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli pro Lichtenštejnské knížectví (se závěrečným aktem a prohlášením), - Doplňkový protokol ze dne 17. července 1980 k Dodatkové dohodě o platnosti Dohody mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli pro Lichtenštejnské knížectví v důsledku přistoupení Řecké republiky ke Společenství, - Dodatkový protokol k Dohodě mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli v důsledku zavedení harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, - Doplňkový protokol k Dodatkové dohodě o platnosti Dohody mezi členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli a Švýcarskou konfederací pro Lichtenštejnské knížectví v důsledku zavedení harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, - Dodatkový protokol k Dohodě mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli v důsledku přistoupení Španělského království a Portugalské republiky ke Společenství, - Druhý dodatkový protokol k Dohodě mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli v důsledku přistoupení Španělského království a Portugalské republiky ke Společenství, - Doplňkový protokol k Dodatkové dohodě o platnosti Dohody mezi Švýcarskou konfederací a členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli pro Lichtenštejnské knížectví v důsledku přistoupení Španělského království a Portugalské republiky ke Společenství a všechny k nim se vztahující dodatkové a doplňkové dohody. Pokud Komise souhlasí s tímto návrhem, mise ve vší úctě navrhuje, aby tato nóta a odpověď Komise tvořily dohodu o zrušení uvedených dohod, která vstoupí v platnost dnem po oznámení odpovědi ze strany Společenství.“ Komise ve vší úctě oznamuje misi, že podle rozhodnutí Rady ze dne […] souhlasí ve jménu Evropského společenství s návrhem na zrušení uvedených smluv. Návrh mise a tato nóta tvoří tímto dohodu o zrušení uvedených dohod, která vstoupí v platnost dnem po oznámení této odpovědi. Lichtenštejnské knížectví bude informováno o zrušení těchto dohod. Komise využívá této příležitosti, aby znovu ujistila misi o své nejhlubší úctě. V Bruselu dne [1] Rozhodnutí 2002/595/ES a 2002/596/ES ze dne 19. července (Úř. věst.L 194 ze dne 23.7.2002, s. 35 a 36). [2] Rozhodnutí Rady 2001/764/ESUO ze dne 23. října 2001 (Úř. věst. L 288, 1.11.2001, s. 38). [3] Rozhodnutí Rady 2002/275/ESUO ze dne 12. dubna 2002 (Úř. věst. L 96, 13.4.2002, s. 27). [4] Úř. věst. L 350, 19.12.1973, s. 13. [5] Úř. věst. L 7, 21.2.1957, s. 85. [6] Úř. věst. L 350, 19.12.1973, s. 29. [7] Úř. věst. C [...], [...], s. [...]. [8] Úř. věst. L 194, 23.7.2002, s. 35. [9] Úř. věst. L 194, 23.7.2002, s. 36. [10] Úř. věst. L 7, 21.2.1957, s. 85. [11] Úř. věst. L 350, 19.12.1973, s. 13. [12] Úř. věst. L 350, 19.12.1973, s. 29.