52009PC0102

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 4.3.2009

KOM(2009)102 v konečném znění

2009/0033 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Hlavním cílem navrhovaného nařízení je vytvořit právní rámec pro hodnocení správného uplatňování těch prvků schengenského acquis , které jsou součástí práva Společenství. Nařízení doplňuje návrh rozhodnutí o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování těch prvků schengenského acquis , které jsou součástí práva EU. Tento dvojí hodnotící mechanismus je navržen s cílem zachovat vzájemnou důvěru mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost účinně uplatňovat doprovodná opatření, která umožňují vytvořit prostor bez vnitřních hranic.

Celkovými cíli nového mechanismu by mělo být zajistit transparentní, účinné a jednotné provádění schengenského acquis a rovněž reagovat na změny právní situace po začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.

- Obecné souvislosti

Prostor bez vnitřních hranic, jak je stanoven schnegenským acquis – schengenský prostor –vytvořily v mezivládním rámci na konci 80. let a na začátku 90. let členské státy, které si přály zrušit kontroly na vnitřních hranicích a provést za tímto účelem doprovodná opatření, jako jsou společná pravidla pro kontroly na vnějších hranicích, společná vízová politika, policejní a soudní spolupráce a vytvoření Schengenského informačního systému (SIS). Zrušit kontroly na vnitřních hranicích nebylo možné pomocí rámce Společenství, protože se členské státy nedohodly na potřebě jejich zrušení za účelem dosažení cíle volného pohybu osob (článek 14 Smlouvy o ES). V průběhu let však se všechny státy, které byly v té době členy, s výjimkou Spojeného království a Irska, připojily k schengenskému prostoru.

Schengenské acquis se stalo součástí rámce Evropské unie vstupem Amsterdamské smlouvy v platnost v roce 1999[1].

Schengenský prostor je založen na úplné vzájemné důvěře mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost plně provádět doprovodná opatření k odstranění kontrol na vnitřních hranicích: např. kontroly na vnějších hranicích provádí členské státy nejen proto, aby chránily vlastní zájmy, ale také jménem všech ostatních členských států, do kterých mohou lidé přicestovat, jakmile překročí vnější hranice schengenského prostoru.

Aby bylo možné získat a udržovat tuto vzájemnou důvěru, vytvořily členské státy schengenského prostoru v roce 1998 stálý výbor. Jeho mandát je stanoven v rozhodnutí schengenského výkonného výboru (SCH/Com-ex (98) 26 def) a sestává se ze dvou samostatných úkolů:

1. Ověřování, zda členské státy, které chtějí přistoupit k schengenskému prostoru, splnily všechny podmínky uplatňování schengenského acquis (tj. odstranění hraničních kontrol) („zavádění/uplatňování“);

2. Ověřování, zda členské státy, které uplatňují acquis , provádí schengenské acquis řádně („provádění“).

V rámci schengenského prostoru se tedy rozlišuje mezi „zaváděním“ a „prováděním“. Nejprve je tedy třeba provést kontrolu, aby se určilo, zda jsou splněny všechny podmínky vzájemné důvěry ještě předtím, než může být acquis zavedeno. Za druhé je poté třeba vzájemnou důvěru udržovat prostřednictvím kontroly řádného provádění acquis . V době, kdy byl schengenský prostor v mezivládní fázi, bylo zapotřebí zvláštních ustanovení k ověření řádného provádění.

Schengenské acquis bylo začleněno do rámce Evropské unie, aniž by bylo znovu upraveno. Stálý výbor a jeho mandát z roku 1998 byly tedy převzaty beze změny s výjimkou toho, že se stálý výbor přeměnil na pracovní skupinu pro hodnocení Schengenu (SCH-EVAL) v Radě. Tato skupina spadá pod článek 66 Smlouvy o ES a články 30 a 31 Smlouvy o EU, protože schengenské acquis zahrnuje opatření jak prvního, tak i třetího pilíře.

Vzhledem k mezivládnímu základu hodnocení Schengenu bylo a stále je zcela v rukou členských států, přičemž Komise se ho účastní v roli pozorovatele. To je i nadále logický přístup, pokud jde o první část mandátu, protože v oblasti acquis EU pro spravedlnost a vnitřní věci neexistuje podobný případ s rozlišováním mezi „zaváděním“ a „uplatňováním“. Kromě toho je třeba poznamenat, že rozhodovací postup pro odstranění kontrol na vnitřních hranicích a úplné uplatňování schengenského acquis byly pro rozšíření v letech 2004 a 2007 stanoveny v přístupových smlouvách, tedy v primárním právu. V souladu s akty o přistoupení je po konzultaci s Evropským parlamentem třeba přijmout rozhodnutí Rady. Není zde stanoveno právo iniciativy Komise.

Nicméně tento přístup je méně logický, pokud jde o druhou část mandátu, zejména pokud jsou dotčeny záležitosti spadající do prvního pilíře. Komise proto vydala již v době začlenění acquis prohlášení, ve kterém stanovila, že „se domnívá, že začlenění rozhodnutí výkonného výboru, kterým se zřizuje stálý výbor Schengenské úmluvy (SCH/Com-ex (98) 26 def ze dne 16.9.1998), do rámce Unie se žádným způsobem nedotýká pravomocí svěřených jí Smlouvami, a zejména její povinnosti „strážce Smluv“.“

Protože hodnocení před zavedením acquis má pro členské státy zásadní význam z důvodu nutnosti získání vzájemné důvěry, jeví se rozumným, aby toto hodnocení zůstalo odpovědností členských států. Kromě toho, pokud se členský stát neřídí přijatými doporučeními, nemůže být učiněno rozhodnutí o odstranění kontrol na vnitřních hranicích, což je účinnou „pobídkou“ k úplnému a řádnému uplatňování acquis . Komise se bude i nadále těchto hodnocení plně účastnit v roli pozorovatele.

- Nutnost zlepšit hodnocení řádného uplatňování acquis

Haagský program z roku 2004 vyzývá Komisi, aby „ ihned po dokončení odstraňování kontrol na vnitřních hranicích předložila návrh na doplnění stávajících schengenských postupů pro vyhodnocování kontrolním mechanismem, který zajistí plnou účast odborníků členských států, včetně neohlášených inspekcí “.

Od roku 1999 proběhla řada diskuzí mezi členskými státy a s Komisí o tom, jak zefektivnit schengenský hodnotící mechanismus, zejména pokud jde o druhou část mandátu, a sice ověřování řádného uplatňování acquis po odstranění kontrol na vnitřních hranicích. Byly identifikovány tyto nedostatky:

1. Stávající metodika hodnotícího mechanismu není dostatečná. Pravidla týkající se konzistentnosti a frekvence hodnocení nejsou jasná. V praxi se neprovádí neohlášené kontroly na místě.

2. Je třeba vytvořit metodiku pro stanovování priorit na základě analýzy rizika.

3. Je třeba zajistit trvale vysokou kvalitu odbornosti během provádění hodnocení. Odborníci účastnící se hodnocení by měli mít přiměřenou úroveň právních znalostí a praktických zkušeností. Vysílání odborníků z každého členského státu na každou kontrolu na místě může snížit účinnost hodnocení. Je třeba určit vhodný počet odborníků účastnících se kontroly.

4. Mechanismus hodnocení ex post pro posouzení následných činností navazujících na doporučení učiněná po kontrole na místě je třeba zlepšit, protože opatření přijatá k odstranění nedostatků a rovněž časový rámec, v kterém je třeba nedostatky odstranit, se v jednotlivých členských státech liší.

5. Odpovědnost Komise jakožto „strážce Smluv“ týkající se záležitostí spadajících do prvního pilíře není ve stávajícím hodnotícím mechanismu zohledněna.

Následující body mají za cíl řešit tyto nedostatky:

Metodika hodnocení

Tento návrh zavádí jasné plánování, což umožňuje zavedení víceletých a ročních programů ohlášených i neohlášených kontrol na místě. Členské státy budou i nadále pravidelně hodnoceny, aby se zajistilo celkové řádné uplatňování acquis . Všechny části schengenského acquis , jejichž právní základ je ve Smlouvě o založení Evropského společenství, mohou být předmětem hodnocení.

Toto hodnocení může být založeno na odpovědích na dotazníky, kontrolách na místě nebo na kombinací obojího. V posledně uvedeném případě se kontroly mohou konat krátce poté, co jsou obdrženy odpovědi na dotazníky.

V posledních letech členské státy nepociťovaly potřebu provádět hodnocení na místě, pokud jde o soudní spolupráci v trestních věcech a věcech týkajících se zbraní a drog. Ochrana osobních údajů také nebyla vždy předmětem kontrol na místě.

Kontroly na místě nejsou však omezeny na oblast vnějších hranic a víz a mohou zahrnovat všechny části schengenského acquis , včetně ustanovení o odstranění kontrol na vnitřních hranicích. Pokud jde o zbraně, je však třeba uvést, že při začleňování acquis do rámce EU byla příslušná ustanovení schengenského acquis nahrazena směrnicí Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní[2]. V souladu se Smlouvou o ES byla Komise pověřena ověřit, zda došlo k správnému provedení této směrnice. Jelikož členské státy nikdy neshledaly potřebu provádět hodnocení na místě, není nutné zahrnout ověřování správného provedení směrnice do stávajícího návrhu.

Komise stanoví konkrétní potřebu kontrol na místě poté, co se poradí s členskými státy a zohlední změny v právních předpisech, postupech nebo organizaci dotčených členských států, jakož i analýzu rizika týkající se vnějších hranic a víz zpracovanou agenturou Frontex.

Pokud to bude nezbytné, mohou být do ročního programu navíc zahrnuta také tematická nebo regionální hodnocení.

Nad rámec těchto pravidelných hodnocení lze provést neohlášené kontroly na místě na základě analýzy rizika zpracované agenturou Frontex nebo jiného zdroje naznačujícího, že je potřeba provést neohlášenou kontrolu.

Jak víceleté, tak i roční programy lze v případě potřeby upravovat.

Odborné poznatky členských států

Odborníci členských států se rovněž účastní ověřování správného uplatňování v dalších oblastech práva Společenství, např. v oblasti letecké a námořní bezpečnosti. Protože řádné provádění doprovodných opatření umožňujících odstranění kontrol na vnitřních hranicích má zásadní význam pro vnitřní bezpečnost členských států, odborníci z členských států budou mít i nadále důležitou úlohu v hodnotícím procesu. Budou se účastnit ohlášených i neohlášených kontrol a poskytovat Komisi poradenství při navrhování víceletých a ročních programů hodnocení.

Aby se zajistila vysoká kvalita odborných poznatků, musí členské státy zajistit, aby odborníci měli příslušnou kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností v oblastech zahrnutých do hodnocení a rovněž příslušnou znalost zásad, postupů a technických záležitostí týkajících se kontrol na místě.

Příslušné subjekty (např. agentura Frontex) by měly poskytnout odpovídající odborná školení a ve prospěch členských států by měly být uvolněny finanční prostředky na iniciativy zaměřené na zvláštní odbornou přípravu v oblasti schengenského acquis (např. začleněním odborné přípravy mezi prioritní akce Společenství schválené podle pravidel pro Fond pro vnější hranice)[3].

Vzhledem k nutnosti omezit počet zúčastněných odborníků, aby se zajistilo účinné hodnocení na místě, počet odborníků účastnících se ohlášené kontroly by se měl omezit na osm osob. Jelikož může být složitější v krátkém termínu uvolnit odborníky na neohlášenou kontrolu, počet odborníků účastnících se neohlášené kontroly by se měl omezit na šest osob.

Správné provádění opatření k zajištění volného pohybu osob v souladu s článkem 14 Smlouvy o ES nemá vliv na vnitřní bezpečnost ostatních členských států, proto lze hodnocení odstranění kontrol na vnitřních hranicích plně svěřit Komisi. Je vhodné zmínit, že se na ověření odstranění kontrol na vnitřních hranicích nevztahuje mezivládní mandát.

Činnosti navazující na hodnocení

Aby se účinně vyřešily identifikované nedostatky a nesrovnalosti, měla by se zjištění učiněná ve zprávě zařadit do jedné ze tří kategorií. Do dvou týdnů by dotčený členský stát měl poskytnout své připomínky ke zprávě a do šesti týdnů akční plán popisující, jak napraví nedostatky. Členský stát bude mít povinnost předložit do šesti měsíců zprávu o provádění svého akčního plánu. V závislosti na zjištěných nedostatcích může Komise naplánovat a provést ohlášené či neohlášené kontroly na místě, aby ověřila řádné provádění akčního plánu. V případě závažných nedostatků musí Komise neprodleně informovat Radu.

Toto nemá vliv na pravomoc Komise zahájit řízení pro porušení právních předpisů v jakékoliv fázi hodnocení. Členský stát může porušovat acquis , například odmítnutím vstupu osobě, jež je držitelem platného schengenského víza vydaného jiným členským státem. V těchto případech není ohrožena vnitřní bezpečnost členského státu, nicméně dochází k porušení práva Společenství.

Začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie

Vzhledem k povinnostem Komise podle Smlouvy o ES je zásadní, aby Komise přejala odpovědnost za schengenský hodnotící proces a posuzovala správné uplatňování acquis poté, co byly odstraněny kontroly na vnitřních hranicích. Odborný příspěvek členských států je však rovněž důležitý, aby bylo možné ověřit provádění na místě, jakož i udržet vzájemnou důvěru mezi členskými státy.

Náklady účasti odborníků z členských států budou hrazeny z rozpočtu EU.

Je vhodné připomenout, že pokud jde o ustanovení, jež mají být používána členskými státy po přistoupení, Komise si zachovává své pravomoci strážce Smluv. Nový hodnotící mechanismus se nevztahuje na řádné uplatňování těchto ustanovení, jelikož jejich uplatňování musí nejprve posoudit Rada, aby bylo možné určit, zda lze odstranit kontroly na vnitřních hranicích.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Rozhodnutí výkonného výboru, kterým se zřizuje stálý výbor Schengenské úmluvy (SCH/Com-ex (98) 26 def ze dne 16.9.1998)

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh je v souladu se stávajícími politikami a cíli Evropské unie, zejména s cílem vytvoření a zachovávání prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN

Od roku 1999 proběhlo několik diskuzí v rámci pracovní skupiny Rady pro hodnocení Schengenu, jejichž cílem bylo zefektivnit schengenský hodnotící mechanismus. Skupina se prozatím dohodla na tom, že se omezí počet odborníků účastnících se hodnocení. Nicméně tato dohoda není právně závazná a každý členský stát má i nadále právo vyslat na hodnotící kontroly svého odborníka, což někdy ztěžuje zajištění hladkého průběhu těchto kontrol. Kromě toho se také diskutovalo o frekvenci a metodice hodnocení.

V dubnu 2008 Komise zorganizovala zasedání odborníků. Členské státy souhlasily s hodnocením nedostatků, které zjistila Komise. Členské státy uznaly, že je třeba změnit stávající mechanismus, některé členské státy však vyjádřily své pochybnosti o institucionální úloze Komise v novém schengenském hodnotícím mechanismu.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Tento nástroj stanoví nový schengenský hodnotící mechanismus, jehož cílem je zajištění transparentního, účinného a jednotného provádění schengenského aquis . Odráží také změny právní situace po začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.

- Právní základ

Článek 66 Smlouvy o založení Evropských společenství. Právním základem mezivládního mandátu se stal článek 66 Smlouvy o ES (jakož i články 30 a 31 Smlouvy o EU v případě třetího pilíře) a oblasti, které jsou předmětem hodnocení, zůstávají tytéž.

- Subsidiarita a proporcionalita

V souladu se zásadou subsidiarity může být dosaženo cíle navrhovaného nástroje, a sice zefektivnění stávajícího schengenského hodnotícího mechanismu, který je v současnosti v odpovědnosti Rady, pouze na úrovni Společenství.

Tento návrh zůstává v současném rámci, přičemž omezuje počet odborníků účastnících se hodnocení a zvyšuje účinnost. Tento návrh nepřekračuje míru nezbytnou k dosažení svého cíle.

- Volba právního nástroje

Hodnotící mechanismus, který má zajistit řádné provádění práva Společenství, již ze své povahy nemůže vyžadovat, aby jej členské státy provedly do svého vnitrostátního práva, proto je zvoleným nástrojem nařízení.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Komise připravila společný finanční výkaz, jež se rovněž vztahuje na rozhodnutí navrhované podle hlavy VI Smlouvy o EU. Tvoří přílohu tohoto nařízení. Je třeba přidělit přiměřené lidské a finanční zdroje Komisi, protože bude za nový schengenský hodnotící mechanismus odpovědná. Náklady vzniklé odborníkům členských států budou také uhrazeny.

5. DALšÍ INFORMACE

Důsledky protokolů připojených ke Smlouvám a dohod o přidružení uzavřených se třetími zeměmi

Právním základem tohoto návrhu je hlava IV Smlouvy o ES, takže se uplatní systém „proměnné geometrie“ stanovený v protokolech o postavení Spojeného království, Irska a Dánska a v schengenském protokolu.

Tento návrh vychází ze schengenského acquis . Ve vztahu k různým protokolům je tedy třeba vzít v úvahu tyto důsledky:

Spojené království a Irsko : Návrh upravuje hodnotící mechanismus, který se vztahuje na části schengenského acquis , kterých se neúčastní Spojené království a Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis a rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis. Spojené království a Irsko se proto účastní na přijetí tohoto nařízení a jsou jím vázány nebo je pro ně použitelné pouze v rozsahu, v jakém se hodnotící mechanismu vztahuje na ty části schengenského acquis , na nichž se Spojené království a Irsko účastní, jako je například odpovědnost dopravce a oblast drog.

Dánsko : Podle Protokolu ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES o postavení Dánska se Dánsko v Radě neúčastní přijímání opatření, navrhovaných podle hlavy IV Smlouvy o ES, s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a na opatření o jednotném vzoru víz“.

Tento návrh rozvíjí schengenské acquis a článek 5 protokolu uvádí, že „do šesti měsíců poté, co Rada přijala návrh nebo iniciativu k doplnění schengenského acquis podle ustanovení hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství, se Dánsko rozhodne, zda toto rozhodnutí Rady provede ve svém vnitrostátním právu“.

Důsledky dvoustupňového postupu při uplatňování předpisů schengenského acquis pro nové členské státy (Bulharsko, Kypr a Rumunsko):

V čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003[4] a v čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005[5] se stanoví, že ustanovení schengenského acquis a aktů na něj navazujících nebo s ním jinak souvisejících, uvedená v seznamu v příloze I a II těchto aktů, jsou ode dne přistoupení závazná a použitelná v nových členských státech. Ustanovení schengenského acquis a akty, které nejsou uvedeny v příloze, jsou závazné pro nové členské státy ode dne přistoupení, avšak jsou v každém z nich použitelné pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného za tímto účelem v souladu s těmito články.

Jedná se o dvoustupňový prováděcí postup, podle kterého jsou některá ustanovení schengenského acquis závazná a použitelná již ode dne přistoupení k Evropské unii, zatímco jiná ustanovení, která se týkají zejména zrušení kontrol na vnitřních hranicích, jsou pro nové členské státy ode dne přistoupení závazná, jsou však pro ně použitelná až poté, co Rada vydá rozhodnutí s tímto účinkem.

Nástroj upřesňuje, jak se má zajistit po odstranění kontrol na vnitřních hranicích správné provádění acquis .

Je vhodné připomenout, že pokud jde o ta ustanovení, jež jsou použitelná po přistoupení, Komise si zachovává své pravomoci strážce Smluv. Hodnotící mechanismus zavedený tímto nástrojem se však bude uplatňovat na tato ustanovení pouze poté, co Rada provede hodnocení Schengenu, aby určila, zda mohou být odstraněny kontroly na vnitřních hranicích.

Norsko a Island: Pokud jde o Norsko a Island, rozvíjí tento návrh ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [6].

Švýcarsko: Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí tento návrh ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [7].

Lichtenštejnsko: Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodu A až G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES[8].

Je třeba zdůraznit, že při zjištění, že dochází k porušování právních předpisů při uplatňování schengenského acquis ze strany Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska, je třeba věc předložit smíšeným výborům zřízeným podle výše uvedených dohod a uplatní se příslušná ustanovení o řešení sporů.

Účast odborníků z členských států, které ještě plně neuplatňují acquis nebo které mohou uplatňovat pouze části acquis :

Pokud jsou dotčeny Kypr, Bulharsko a Rumunsko, jejich odborníci se mohou účastnit hodnocení těch částí acquis , které již uplatňují v souladu s jejich příslušnými akty o přistoupení (např. vnější hranice vyjma SIS).

Pokud jsou dotčeny Spojené království a Irsko, mohou se jejich odborníci účastnit pouze hodnocení těch částí acquis , které již byly uvedeny v platnost.

2009/0033 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Haagský program[9] vyzývá Komisi, aby „ihned po dokončení odstraňování kontrol na vnitřních hranicích předložila návrh na doplnění stávajících schengenských postupů pro vyhodnocování kontrolním mechanismem, který zajistí plnou účast odborníků členských států, včetně neohlášených inspekcí“.

(2) Rozhodnutím výkonného výboru ze dne 16. září 1998[10] byl zřízen Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu. Stálý výbor obdržel mandát za prvé zjistit, zda jsou splněny všechny podmínky nezbytné k odstranění kontrol na vnitřních hranicích kandidátské země, a za druhé zajistit, že schengenské acquis je řádně uplatňováno státy, které již acquis plně provádí.

(3) Zvláštní hodnotící mechanismus k ověření uplatňování schengenského acquis je nezbytný vzhledem k nutnosti zachovat vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi těmi členskými státy, které tvoří součást prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, a vzhledem k nutnosti zajistit vysoký jednotný standard, pokud jde o uplatňování schengenského acquis v praxi. Tento mechanismus by měl být vytvořen na základě úzké spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aniž by jím byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy o založení Evropských společenství.

(4) Hodnotící mechanismus vytvořený v roce 1998 by tedy měl být zrevidován, pokud jde o druhou část mandátu uděleného stálému výboru. První část mandátu uděleného stálému výboru se bude i nadále uplatňovat tak, jak je stanoveno v části I rozhodnutí ze dne 16. září 1998.

(5) Schengenské acquis obsahuje jak ustanovení spadající do působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství, tak i ustanovení spadající do působnosti Smlouvy o Evropské unii. Zkušenosti získané během předchozích hodnocení ukazují, že je třeba zachovat koherentní hodnotící mechanismus zahrnující oba pilíře.

(6) Toto nařízení představuje nezbytný právní základ pro provádění hodnotícího mechanismu, pokud jde o oblasti spadající do působnosti Smlouvy o založení Evropských společenství. Rozhodnutí Rady XXXX/XXX/SVV ze dne … o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování schengenského acquis je nezbytným právním základem pro provádění hodnotícího mechanismu, pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o Evropské unii.

(7) Skutečnost, že se právní základ nezbytný pro vytvoření hodnotícího mechanismu skládá ze dvou odlišných nástrojů, neovlivňuje zásadu, že se všechna hodnocení provádí jakožto součást jediného mechanismu. Proto by určitá ustanovení těchto nástrojů měla být totožná.

(8) Hodnotící mechanismus by měl stanovit transparentní, účinná a jasná pravidla, pokud jde o metodiku uplatňovanou pro hodnocení, využívání vysoce kvalifikovaných odborníků pro kontroly na místě a následná opatření navazující na zjištění těchto hodnocení. Metodika by zejména měla upravovat neohlášené kontroly na místě, jež by doplňovaly ohlášené kontroly na místě, zvláště pokud jde o oblast hraniční kontrol a víz.

(9) Do působnosti hodnotícího mechanismu by mělo rovněž patřit ověřování příslušných právních předpisů o odstranění kontrol na vnitřních hranicích a kontrol uvnitř vnitrostátního území. S ohledem na zvláštní povahu těchto ustanovení, jež nemají vliv na vnitřní bezpečnost členského státu, by příslušné kontroly na místě měly být svěřeny výlučně Komisi.

(10) Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie[11] (dále jen „agentura Frontex“) by měla podporovat provádění mechanismu, a to přednostně v oblasti hodnocení rizika, jež se týká vnějších hranic. Mělo by být rovněž možné, aby mechanismus využíval odborné znalosti agentury pro provádění kontrol na místě na vnějších hranicích na ad hoc základě.

(11) Členské státy by měly zajistit, aby odborníci, kteří byli vysláni na kontroly na místě, měli nezbytné odborné znalosti a absolvovali za tímto účelem zvláštní odbornou přípravu. Příslušné subjekty (např. agentura Frontex) by měly poskytnout odpovídající odborná školení a ve prospěch členských států by měly být uvolněny finanční prostředky na iniciativy zaměřené na zvláštní odbornou přípravu v oblasti hodnocení schengenského acquis prostřednictvím stávajících finančních nástrojů a jejich rozvoje.

(12) Tímto nařízením a rozhodnutím výkonného výboru ze dne 16. září 1998, v rozsahu, v jakém není zrušeno tímto nařízením, nejsou dotčeny pravomoci Komise podle Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud jde o uplatňování těch ustanovení schengenského acquis , jež jsou uvedena v čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003 ve vztahu ke Kyperské republice a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 ve vztahu k Bulharské republice a Rumunsku.

(13) V souladu s články 1 a 2 protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle ustanovení hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(14) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis , kterého se Spojené království účastní v rozsahu, v jakém je schengenské acquis , jenž je předmětem hodnocení, obsaženo v rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [12], a v souladu s následným rozhodnutím Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska[13]. Spojené království se tedy účastní na přijetí tohoto nařízení a je jím vázáno nebo je na něj použitelné pouze v tomto rozsahu.

(15) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis , kterého se Irsko účastní v rozsahu, v jakém je schengenské acquis , jenž je předmětem hodnocení, obsaženo v rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [14]. Irsko se tedy účastní na přijetí tohoto nařízení a je jím vázáno nebo je na něj použitelné pouze v tomto rozsahu.

(16) Pokud jde o Island a Norsko, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[15] , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A až G rozhodnutí Rady 1999/437/ES[16] ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dané dohody, s výjimkou ustanovení čl. 13 odst. 7 a třetí odrážky článku 16.

(17) Pokud jde o Švýcarsko, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [17], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A až G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES[18]ze dne 27. února 2008, s výjimkou ustanovení čl. 13 odst. 7 a třetí odrážky článku 16.

(18) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodu A až G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES[19] ze dne 26. března 2008, s výjimkou ustanovení čl. 13 odst. 7 a třetí odrážky článku 16.

(19) Pokud jde o Kypr, toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(20) Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Tímto nařízením se vytváří hodnotící mechanismus k ověření uplatňování schengenského acquis v členských státech, ve kterých se uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, a v členských státech, kterým Rada povolila účastnit se některých ustanovení schengenského acquis .

Členské státy, které byly oprávněny účastnit se některých těchto ustanovení schengenského acquis , se účastní pouze hodnocení těch ustanovení, na která se vztahuje oprávnění a která již uplatňují.

Členské státy, které ještě neuplatňují acquis v celém rozsahu, se účastní pouze hodnocení těch částí acquis , které již uplatňují.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tato definice:

„Schengenským acquis “ se rozumí ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie protokolem připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a rovněž akty na ně navazující nebo s nimi jinak související, pokud tato ustanovení nebo akty mají právní základ ve Smlouvě o založení Evropského společenství.

Článek 3

Odpovědnost

1. Komise je odpovědná za provádění tohoto hodnotícího mechanismu. Mechanismus je koordinován skupinou, dále jen „koordinační skupina“, jež se skládá ze zástupců členských států a Komise. Skupině předsedá zástupce Komise. Komise může přizvat agenturu Frontex k účasti na koordinační skupině.

2. Členské státy v rámci koordinační skupiny spolupracují s Komisí, aby jí umožnily výkon úkolů, které jí ukládá toto nařízení. Členské státy rovněž spolupracují s Komisí během fází příprav, kontrol na místě, podávání zpráv a činností navazujících na hodnocení.

Článek 4

Hodnocení

1. Hodnocení mohou zahrnovat dotazníky a kontroly na místě. Obě tyto složky mohou být doplněny o prezentace hodnoceného členského státu v oblasti, které se hodnocení týká. Kontroly na místě a dotazníky mohou být používány samostatně nebo společně ve vztahu k určitému členskému státu nebo k zvláštním oblastem. Je možné provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě.

2. Zvláštní oblasti, které mohou být zahrnuty do hodnocení, jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, pokud se tyto oblasti vztahují k aktům nebo ustanovením, jejichž právním základem je Smlouva o založení Evropských společenství. Výčet těchto oblastí uvedený v příloze není vyčerpávající.

Článek 5

Víceletý program

1. V úzké spolupráci s koordinační skupinou vytvoří Komise víceletý program hodnocení na období pěti let. Tento program bude vytvořen nejpozději tři měsíce před začátkem nového pětiletého období.

2. Víceletý program zahrnuje seznam členských států, které budou v každém daném roce hodnoceny. Každý členský stát je během pětiletého období hodnocen nejméně jednou. Pořadí, ve kterém se mají členské státy hodnotit, bude založeno na analýze rizika, která zohlední migrační tlak, čas uplynulý od předchozího hodnocení a rovnováhu mezi různými částmi schengenského acquis , jež mají být předmětem hodnocení.

3. Přílohou víceletého programu je standardní dotazník.

4. V úzké spolupráci s koordinační skupinou lze víceletý program v případě potřeby změnit.

Článek 6

Analýza rizika

1. Nejpozději 30. září každého roku agentura Frontex předloží Komisi analýzu rizika, jež bude zohledňovat migrační tlak a obsahovat doporučení priorit hodnocení v následujícím roce. Doporučení odkazují na konkrétní úseky vnější hranice a hraniční přechody, jež mají být hodnoceny v následujícím roce v rámci víceletého programu. Komise zpřístupní tuto analýzu rizika členským státům.

2. Ve stejné lhůtě jako v odstavci 1 agentura Frontex předloží Komisi samostatnou analýzu rizika s doporučeními priorit hodnocení, jež má být v následujícím roce provedeno prostřednictvím neohlášených kontrol na místě. Tato doporučení se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně 10 konkrétní úseků vnějších hranic a 10 konkrétních hraničních přechodů.

Článek 7

Roční program

1. Při zohlednění analýzy rizika zpracované agenturou Frontex a v souladu s článkem 6 vytvoří Komise roční program hodnocení, a to nejpozději do 30. listopadu přecházejícího roku. Program může stanovit hodnocení těchto oblastí:

- uplatňování acquis jedním členským státem, jak je upřesněno ve víceletém programu;

navíc v případě potřeby:

- uplatňování zvláštních částí acquis v několika členských státech (tematická hodnocení);

- uplatňování acquis skupinou členských států (regionální hodnocení).

2. První část programu vytvořeného Komisi v úzké spolupráci s koordinační skupinou uvede členské státy, jež mají být v následujícím roce hodnoceny v souladu s víceletým programem. Tato část obsahuje seznam oblastí, jež mají být hodnoceny, a dotazník, který má být zaslán dotčeným členským státům. Program obsahuje seznam kontrol na místě, které mají být provedeny, pokud je to možné v tomto stadiu posoudit.

Komise rozhodne poté, co provede analýzu odpovědí na dotazník, zda se má provést kontrola na místě či nikoliv.

Kontrola na místě se provede nejdříve čtyři měsíce poté, co Komise zašle dotazník dotčenému členskému státu.

3. Komise vytvoří druhou část programu, která obsahuje seznam neohlášených kontrol na místě, jež mají být provedeny v následujícím roce. Tato část programu je tajná a nebude sdělena členským státům.

4. Roční program lze v případě nutnosti upravit v souladu s ustanoveními odstavců 2 a 3.

Článek 8

Seznam odborníků

1. Pro účast na kontrolách na místě vytvoří Komise seznam odborníků určených členskými státy. Tento list se oznámí koordinační skupině.

2. Členské státy uvedou příslušné oblasti odborných znalostí každého odborníka s odkazem na oblasti vyjmenované v příloze tohoto nařízení. Členské státy oznámí Komisi jakékoliv změny co nejdříve.

3. Členské státy uvedou, kteří odborníci jsou k dispozici pro neohlášené kontroly v souladu s požadavky stanovenými v čl. 9 odst. 5.

4. Odborníci by měli mít příslušnou kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností v oblastech zahrnutých do hodnotícího mechanismu a rovněž příslušnou znalost hodnotících zásad, postupů a technických záležitostí, a měli by být schopni účinně komunikovat ve společném jazyce.

5. Členské státy zajistí, že jimi určení odborníci splňují požadavky uvedené v předchozích odstavcích, přičemž uvedou odbornou přípravu, kterou odborníci absolvovali. Členské státy navíc zajistí, že odborníci průběžně absolvují odbornou přípravu, aby neustále splňovali tyto požadavky.

Článek 9

Týmy odpovědné za kontroly na místě

1. Kontroly na místě provádí týmy jmenované Komisí. Týmy se skládají z odborníků ze seznamu odborníků uvedeného v článku 8 a jednoho či více úředníků Komise. Komise zajistí vyváženost týmů z geografického hlediska a odbornou způsobilost odborníků každého týmu. Odborníci členských států se nemohou účastnit kontroly na místě v členském státu, kde jsou zaměstnaní.

2. Komise může přizvat agenturu Frontex, aby určila svého zástupce, který by se účastnil kontrol na vnějších hranicích jako pozorovatel.

3. Počet odborníků účastnících se hodnotící kontroly nesmí překročit osm osob v případě ohlášené kontroly a šest osob v případě neohlášené kontroly.

4. V případě ohlášených kontrol zašle Komise oznámení členským státům, jejichž odborníci byli jmenováni v souladu s odstavcem 1, nejpozději 4 týdny před stanoveným datem kontroly na místě. Členské státy do jednoho týdne potvrdí, zda jsou odborníci k dispozici.

5. V případě neohlášených kontrol vyrozumí Komise odborníky jmenované v souladu s odstavcem 1 nejpozději jeden týden před stanoveným datem kontroly na místě. Členské státy do 48 hodin potvrdí, zda jsou odborníci k dispozici.

6. Koordinujícím odborníkem je v případě kontrol na místě úředník Komise.

Článek 10

Provádění kontrol na místě

1. Týmy provádějící kontroly na místě provedou všechny nezbytné přípravné činnosti s cílem zajistit efektivitu, přesnost a konzistentnost kontrol na místě.

2. Členské státy se před konáním kontroly na místě vyrozumí:

- nejméně 2 měsíce předtím, než se má konat ohlášená kontrola na místě;

- nejméně 24 předtím, než se koná neohlášená kontrola na místě.

3. Členové týmu provádějícího kontrolu na místě mají u sebe průkazy prokazující, že provádí kontrolu na místě jménem Komise.

4. Dotčený členský stát zajistí, aby se tým odborníků mohl přímo obracet na příslušné osoby. Zajistí přístup týmu do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům v souladu s potřebami hodnocení. Zajistí, aby tým mohl provádět výkon svého mandátu s cílem ověřit činnosti vztahující se k hodnoceným oblastem.

5. Dotčený členský stát napomáhá všemi prostředky v rámci svých zákonných pravomocí týmu v naplňování jeho úlohy.

6. V případě ohlášených kontrol na místě poskytne Komise předem dotčeným členským státům jména odborníků týmu. Dotčený členský stát určí kontaktní místo pro praktické záležitosti týkající se kontroly na místě.

7. Členské státy jsou odpovědné za to, že učiní nezbytná opatření, pokud jde o cestování a ubytování jejich odborníků. Výdaje za cestu a náklady na ubytování odborníků účastnících se kontroly jsou hrazeny Komisí.

Článek 11

Dotazník

1. Dotazníky zahrnují příslušné právní předpisy a organizační a technické prostředky dostupné pro provádění schengenského acquis a statistické údaje pro každou oblast hodnocení.

2. Členské státy poskytnou své odpovědi na dotazník Komise do šesti týdnů od jeho zaslání.

Článek 12

Ověřování volného pohybu osob na vnitřních hranicích

Odchylně od článku 9 tvoří týmy pro neohlášenou kontrolu na místě k ověření neexistence kontrol na vnitřních hranicích pouze úředníci Komise.

Článek 13

Hodnotící zprávy

1. V návaznosti na každé hodnocení se vypracuje zpráva. Zpráva se zakládá na zjištěních učiněných během kontroly na místě a případně na dotazníku.

6. Pokud je hodnocení založeno pouze na dotazníku nebo na neohlášené kontrole na místě, vypracuje zprávu Komise.

7. V případě ohlášených kontrol na místě vypracuje zprávu tým během kontroly. Úředník Komise má celkovou odpovědnost za vypracování zprávy a rovněž za zajištění její celistvosti a kvality.

2. Zpráva analyzuje příslušná kvalitativní, kvantitativní, provozní, správní a organizační hlediska a uvádí nedostatky či slabé stránky zjištěné během hodnocení. Zpráva obsahuje doporučení, pokud jde o nápravná opatření a rovněž příslušné lhůty pro jejich provedení.

3. Na každé zjištění zprávy se použije jedna z následujících klasifikací:

8. vyhovující;

9. vyhovující s nutnými zlepšeními;

10. nevyhovující se zásadními nedostatky.

4. Komise oznámí zprávu dotčenému členskému státu do čtyř týdnů od konání kontroly na místě nebo případně od obdržení odpovědí na dotazník. Dotčený členský stát předloží své připomínky ke zprávě do dvou týdnů.

Do šesti týdnů od obdržení zprávy předloží dotčený členský stát akční plán popisující, jak napraví nedostatky zjištěné Komisí.

5. Odborník Komise seznámí se zprávou a odpovědí dotčeného členského státu koordinační skupinu. Komise předloží své hodnocení přiměřenosti akčního plánu. Členský stát je vyzván, aby se vyjádřil ke zprávě a akčnímu plánu.

6. Do šesti měsíců od obdržení zprávy podá dotčený členský stát Komisi zprávu o provádění akčního plánu a poté podává zprávu každé tři měsíce po dobu, dokud není akční plán zcela proveden. V závislosti na závažnosti zjištěných nedostatků a opatřeních přijatých k odstranění těchto nedostatků může Komise naplánovat ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě k ověření provádění akčního plánu.

7. Odstavci 1 až 6 nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy o založení Evropského společenství.

8. Pokud kontrola na místě prokáže závažné nedostatky, přičemž se má za to, že tyto nedostatky mají podstatný vliv na celkovou úroveň bezpečnosti jednoho nebo více členských států uplatňujících schengenské acquis jako celku, Komise informuje co nejdříve Radu.

Článek 14

Citlivé informace

Týmy považují za citlivou jakoukoli informaci, kterou obdrží v průběhu výkonu svých povinností. Zprávy vypracované v návaznosti na kontroly na místě jsou klasifikovány jako důvěrné. Komise po konzultaci dotčeného členského stát rozhodne, která část zprávy může být zveřejněna.

Článek 15

Přechodná ustanovení

1. První víceletý plán v souladu s článkem 5 a první roční program v souladu s článkem 7 se vytvoří šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. Datum začátku obou programů je jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. První analýza rizika, jež má provést agentura Frontex v souladu s článkem 6, se předloží Komisi nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Členské státy určí své odborníky v souladu s článkem 8 nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 16

Podávání zpráv Parlamentu a Radě

Komise předloží Radě a Evropskému parlamentu výroční zprávu o hodnoceních provedených podle tohoto nařízení. Zpráva se zveřejní a zahrnuje informace o:

- hodnoceních provedených v minulém roce,

- závěrech vztahujících se ke každému hodnocení a aktuálním stavu, pokud jde o nápravná opatření,

- jakémkoliv řízení pro porušení právních předpisů, jež Komise zahájila v důsledku těchto hodnocení.

Článek 17

Zrušovací ustanovení

Pokud jde o schengenské acquis , jak je definováno v článku 2, část II rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zakládá Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (SCH/Com-ex (98) 26 def.), nazvaná „Prováděcí výbor pro státy, které úmluvu již uplatňují“ ,se zrušuje s platností jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

- Vnitřní hranice:

- Odstranění kontrol na vnitřních hranicích

- Odstranění překážek na vnitřních hranicích

- Vnější hranice:

- Strategie a organizační a provozní struktury pohraničních orgánů

- Analýza rizika, zpravodajství a řízení datových toků

- Readmise, vyhošťování a nedovolené přistěhovalectví, včetně odpovědnosti dopravce

- Ustanovení o provádění kontrol na hraničních přechodech

- Infrastruktura hraničních přechodů

- Technické prostředky pro hraniční kontroly na vnějších hranicích

- Počet a odborná příprava pohraniční stráže

- Systémy hraniční ostrahy

- Stávající formy spolupráce se sousedními třetími zeměmi

- Víza:

- Ustanovení o vydávání víz

- Vyhledávání v Schengenském informačním systému a ve vízovém informačním systému

- Zabezpečení prostor konzulátů

- Podmínky a praktická ujednání pro zadávání zakázek na štítky schengenských víz a pro jejich skladování

- Počet a odborná příprava pracovníků konzulárních sborů

- IT vybavení pro odhalování padělaných nebo pozměněných dokladů

- Konzulární spolupráce

- Ochrana údajů

- Právní, organizační a technická hlediska ochrany osobních údajů

- Opatření k zamezení přístupu k informačním systémům a k uchovávaným údajům

- Práva subjektů údajů a řešení stížností

- Úloha dohledu (kontroly na místě)

- Ochrana údajů v souvislosti s vydáváním víz

- Spolupráce s jinými orgány pro ochrana údajů

- Schengenský informační systém (SIS) / Sirene

- Bezpečnost údajů

- Bezpečnost IT systémů a sítí, ve kterých jsou údaje zpracovávány

- Zabezpečení prostor

- Legislativní a regulační ustanovení týkající se SIS

- Zpracovávání údajů, vložení, změna a výmaz záznamů, opatření pro kvalitu údajů

- Technická dostupnost a provozní kapacita kanceláře Sirene

- Přístup koncových uživatelů k údajům SIS

- Odborná příprava

- Drogy

- Provádění schengenského lékařského potvrzení a zjištěné překážky

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRH S ROZPOČTOVÝM DOPADEM VÝLUČNĚ NA STRANĚ PŘÍJMŮ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh nařízení Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a rozhodnutí Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování schengenského acquis

2. RÁMEC ABM / ABB (řízení podle aktivity / vypracování rozpočtu podle aktivity)

Oblast politiky: Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlava 18)

Činnosti: Solidarita – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob (kapitola 18.02)

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B..A)) včetně okruhů:

V rámci kapitoly 18.02 (Solidarita – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob) vytvoření článku 18 02 XX s názvem „Schengenské hodnocení“*

*Rozpočtová linie bude vytvořena v předběžném návrhu rozpočtu 2010

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Je plánováno, že akce začne od roku 2010 nebo 2011. Akce bude trvalá.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek od zemí přidružených k Schengenu | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

Viz bod 3.1 | Nepov. | Rozlišené položky[20] | ANO | ANO | NE | č. [3A] |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | Rok 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[21] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1. | a | p.m. | 0.56 | 0.73 | 0.73 |

Prostředky na platby (PP) | b |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[22] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a + c | p.m. | 0.56 | 0.73 | 0.73 |

Prostředky na platby | b + c | p.m. | 0.56 | 0.73 | 0.73 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[23] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0.12 | 0.61 | 0.85 | 0.85 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | p.m. | 0.06 | 0.1 | 0.1 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a + c + d + e | 0.12 | 1.23 | 1.68 | 1.68 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b + c + d + e | 0.12 | 1.23 | 1.68 | 1.68 |

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

…………………… | f |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a + c + d + e + f |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem[24]. V případě nutnosti budou finanční prostředky na rok 2010 uvolněny prostřednictvím převodu v kapitole 18.02.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[25] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Stávající návrh vychází ze schengenského acquis , jak je definováno v rozhodnutí Rady 1999/437/ES. Země přidružené k schengenskému acquis , Island a Norsko[26] jakož i Švýcarsko[27] a Lichtenštejnsko[28], tudíž přispívají na náklady.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí (Rok n-1) | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů | 1 | 5 | 7 | 7 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Vzhledem k mezivládnímu původu schengenského acquis je současným schengenským hodnotícím mechanismem pověřena Rada. Výdaje vzniklé v rámci hodnocení nesou národní rozpočty členských států, jejichž odborníci se účastní na schengenském acquis . Po začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie je rovněž nutné stanovit právní rámec, ve kterém budou tato hodnocení probíhat. Náklady vzniklé v rámci tohoto mechanismu, zejména z účasti odborníků členských států (náhrady cestovních výdajů a ubytování během kontrol na místě) ponese tudíž rozpočet EU. Denní dávky pro odborníky členských států budou i nadále hrazeny z rozpočtu dotčených členských států.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Udržování schengenského prostoru coby prostoru volného pohybu bez kontrol na vnitřních hranicích závisí na účinném hodnotícím mechanismu ve vztahu k doprovodným opatřením, jež umožňují zachování tohoto prostoru bez kontrol na vnitřních hranicí. Je nezbytné uzpůsobit mezivládní rámec schengenského hodnocení rámci EU, kde Komise jakožto strážce Smluv přebírá odpovědnost, přičemž zároveň plně zajišťuje účast odborníků členských států, aby zachovala vzájemnou důvěru. Aby hodnocení zůstalo v soudržném souboru, koordinuje Komise rovněž hodnocení založená na třetím pilíři, a to i zde za plného zapojení odborníků členských států.

V Haagském programu Rada vyzvala Komisi, aby předložila návrh, který by doplnil stávající schengenský hodnotící mechanismus, jež zahrnuje odborníky členských států.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Celkovými cíli je správné uplatňování schengenského acquis ve všech oblastech týkajících se doprovodných opatření, jež umožňují zachovat prostor bez kontrol na vnitřních hranicích.

Akce 1: Hodnocení buď prostřednictvím kontrol na místě nebo na základě dotazníků týkajících se těchto oblastí politik: vnějších hranic, víz, policejní spolupráce na vnitřních hranicích, Schengenského informačního systému, ochrany údajů, drog, soudní spolupráce v trestních věcech.

Ukazatel: Zhodnocení správného uplatňování acquis ve zprávách (zcela vyhovující, vyhovující s nutnými zlepšeními, nevyhovující)

Akce 2: Hodnocení prostřednictvím neohlášených kontrol na místě zabývajících se oblastmi prvního pilíře schengenského acquis

Ukazatel: Zhodnocení správného uplatňování acquis za účelem nápravy konkrétních nedostatků. Po každé kontrole bude vypracována zpráva uvádějící informace o souladu s právem Společenství.

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídilo, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Navrhovaný legislativní instrument upravuje vytváření hodnotícího mechanismu pro správné uplatňování schengenského acquis . Správné uplatňování acquis bude posuzováno v hodnotících zprávách uvádějících úroveň souladu. Komise bude předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění těchto nástrojů.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Za účelem boje proti podvodům, korupci a dalším protiprávním aktivitám se na tuto akci bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1037/1999.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n + 4 | Rok n + 5 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[31] (XX 01 01) | A*/AD | 1 | 4 | 6 | 6 |

B*, C*/AST | 1 | 1 | 1 |

Zaměstnanci financovaní[32] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[33] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 1 | 5 | 7 | 7 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen (1)

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok 2009

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP/PNR (2 v roce 2011 a 1 v roce 2012)

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování) (3)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n + 1 | Rok n + 2 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

– interní (intra muros) |

– externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 1 | 5 | 7 | 7 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 0.37 | 0.73 | 0.85 | 0.85 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | p.m. | 0.06 | 0.1 | 0.1 |

XX 01 02 11 03 – Výbory[35] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | p.m. | 0.06 | 0.1 | 0.1 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | p.m. | 0.06 | 0.1 | 0.1 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

[1] Za tímto účelem bylo nezbytné definovat schengenské acquis (Rozhodnutí Rady 1999/435/ES, Úř. věst. L 176 ze dne 10.7.1999, s. 1) a určit právní základ ve Smlouvách pro každé ustanovení nebo rozhodnutí zakládající toto acquis (Rozhodnutí Rady 1999/436/ES, Úř. věst. L 176 ze dne 10.7.1999, s. 17). Ke každému ustanovení acquis byl určen právní základ v rámci prvního nebo třetího pilíře. Ta ustanovení schengenského acquis , pro které nebylo možné určit jediný právní základ (tj. ustanovení o SIS) se považovala za součást třetího pilíře. Všechny změny tohoto acquis musí mít náležitý právní základ v souladu se Smlouvami.

[2] Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51.

[3] Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

[4] Úř. věst. L 236, 23.10. 2003, s. 33.

[5] Úř. věst. L 157, 21.6. 2005, s. 29.

[6] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[7] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[8] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

[9] Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1 (bod 1.7.1).

[10] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 138.

[11] Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).

[12] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[13] Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70.

[14] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[15] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[16] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[17] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[18] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

[19] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

[20] Rozlišené položky, dále jen „RP”.

[21] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[22] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[23] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 a xx 01 05.

[24] Hodnotící mechanismus bude stále prováděn po finančním roce 2013.

[25] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[26] Ustanovení čl. 12 odst. 1 posledního odstavce dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36).

[27] Ustanovení čl. 11 odst. 3 druhého pododstavce dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).

[28] Článek 3 Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3).

[29] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[30] Jak je popsáno v bodě 5.3.

[31] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[32] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[33] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[34] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[35] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.