18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 67/101

—

s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky schválenou na zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira ve dnech 19. až 20. června 2000

—

s ohledem na závěry předsednictví ohledně Lisabonské strategie, které byly přijaty Evropskou radou v Lisabonu dne 23. a 24. března 2000,

—

s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2003 nazvanému „O větší pozornosti věnované malým podnikům v rozšiřující se Evropě“ (KOM(2003)0026),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané „Plnění lisabonského programu společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2007 nazvané „Malé a střední podniky – klíč k zajištění vyššího růstu a zaměstnanosti. Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období“ (KOM(2007)0592),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2007 nazvané „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

—

s ohledem na veřejnou konzultaci ohledně strategie EU pro přístup na trh, kterou Komise (GŘ pro obchod) předložila dne 28. února 2007,

—

s ohledem na „Konečnou zprávu odborné skupiny o podpoře internacionalizace malých a středních podniků“, kterou Komise (GŘ pro podniky a průmysl, útvar pro podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků) zveřejnila v prosinci 2007 (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2006 nazvané „Globální Evropa: Nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství – Zelená kniha k veřejné konzultaci“ (KOM(2006)0763),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o výroční zprávě Komise Evropskému Parlamentu o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (2004) (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2005 o textiliích a oděvech po roce 2005 (10),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. listopadu 2006 – průvodní dokument ke sdělení Komise – Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006 (SEK(2006)1467),

—

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která zasedala v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006 (7775/1/2006),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie (11),

—

s ohledem na prohlášení přijaté na základě konsensu dne 2. prosince 2006 u příležitosti výročního zasedání Parlamentní konference o WTO,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“ (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o uvádění země původu (13),

—

s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 12. února 2007 týkající se dohody o zadávání veřejných zakázek v rámci WTO a malých a středních podniků,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0001/2009),

A.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky EU definované jako společnosti s méně než 250 zaměstnanci, jejichž obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, představují 23 milionů podniků (99 % všech podniků) a 75 milionů pracovních míst (70 %) v Evropské unii,

B.

vzhledem k tomu, že 96 % malých a středních podniků v Evropské unii má méně než 50 zaměstnanců a jejich roční obrat je nižší než 10 milionů EUR, což omezuje jejich schopnost vyvážet zboží a služby za hranice svých států, vzhledem k vysokým fixním nákladům spojeným s mezinárodním obchodem,

C.

vzhledem k tomu, že jejich výkonnost na mezinárodních trzích je tedy ze strukturálního hlediska slabá, i když 8 % malých a středních podniků Evropské unie o dvaceti sedmi členských státech vyváží zboží za hranice svého státu a pro téměř 3 % malých a středních podniků je vývoz zboží za hranice Evropské unie prioritou; vzhledem k tomu, že naopak 96 % veškerého vývozu a všech přímých zahraničních investic EU realizuje deset největších podniků EU,

D.

vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský růst má být podle očekávání ve třetích zemích vyšší než na vnitřním trhu, což znamená pro vyvážející malé a střední podniky nové příležitosti,

E.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky budou uvnitř Evropské unie čelit silnější konkurenci ze strany konkurenčních firem ze třetích zemí,

F.

vzhledem k tomu, že otevřené trhy a spravedlivá hospodářská soutěž nejlépe zaručí malým a středním podnikům více příležitostí v globalizované ekonomice,

G.

vzhledem k tomu, že mezinárodně působící podniky prokázaly vyšší inovační kapacitu, vzhledem k tomu, že internacionalizace a inovace jsou hnacími silami konkurenceschopnosti a růstu, které mají zásadní význam pro dosažení cílů Lisabonské strategie v oblastech růstu a zaměstnanosti,

H.

vzhledem k tomu, že internacionalizace vytváří konkurenceschopnost a růst a přispívá k rozšiřování podnikání, a tedy k zvyšování zaměstnanosti, a že malé a střední podniky vytváří 80 % nových pracovních míst v EU,

I.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky musí při zahájení procesu své internacionalizace čelit zvláštním problémům, např. nedostatku mezinárodních zkušeností, obtížnému přístupu k finančním prostředkům, nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů, příliš složitému mezinárodnímu právnímu rámci a tyto překážky jim brání v provádění takových nezbytných strukturálních změn, díky kterým by mohly internacionalizaci využívat,

J.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zapojené do mezinárodního obchodu jsou předurčeny k tomu, aby obnovovaly hospodářské prostředí v EU a staly se příštími velkými společnostmi, které Evropská unie potřebuje, aby dostála plánu investovat 3 % HDP do oblasti výzkumu a vývoje,

K.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky EU mají klíčové zájmy na zeměpisně a kulturně nejbližších trzích, zejména v příhraničních oblastech Evropské unie, jako jsou státy Středomoří a západního Balkánu,

L.

vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost závisí i na schopnosti zaručit malým a středním podnikům odpovídající ochranu proti nekalým obchodním praktikám, vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl v EU je důležitou oblastí pro hospodářský růst a zaměstnanost,

1.

naléhá, že je nezbytné, aby systém WTO více zohledňoval úlohu malých a středních podniků a jejich zájmy; zdůrazňuje, že malé a střední podniky potřebují jasný a funkční mezinárodní právní rámec;

2.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s jednáním s WTO stanovila zjednodušená konkrétní pravidla pro malé a střední podniky v rámci oblastí volného obchodu a zvláštní doložky týkající se požadavků malých a středních podniků;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily své priority na mnohostranné úrovni a daly přednost odstranění celních i jiných než celních překážek a podpoře mezinárodního obchodu prostřednictvím vhodných opatření, která by zjednodušila a harmonizovala předpisy;

4.

domnívá se, že by se měl systém mezinárodního obchodu pro malé a střední podniky zjednodušit, a zvláštní pozornost by měla být věnována vytvoření pohotového a finančně nenáročného systému mezinárodních arbitrážních soudů, který by malým a středním podnikům umožnil vyhnout se průtahům a obtížím, k nimž v některých třetích zemích vedou spory s celními či obchodními orgány;

5.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně usilovaly o uzavření globální mnohostranné dohody týkající se „usnadnění obchodu“, která by malým a středním podnikům EU mimo jiné umožnila plně využívat výhod globalizace a otevření trhů třetích zemí;

6.

podporuje zejména důsledný postoj, jež by měl být zaujímán při jednáních o „postupech v rámci usnadnění obchodu“ s cílem snížit náklady celních postupů, které mohou dosáhnout až 15 % hodnoty obchodovaného zboží, a to prostřednictvím transparentnosti a zjednodušení postupů, harmonizace mezinárodních norem, efektivních záznamů o původu zboží a modernizace celních kontrol;

7.

zdůrazňuje, jaký význam má pro malé a střední podniky uzavření jednání týkající se všech kapitol jednacího kola z Dohá;

8.

podporuje úsilí Komise poskytnout Evropské unii globální strategii, která by pokrývala všechny vnější aspekty evropské konkurenceschopnosti a přispěla by k úplné realizaci cílů Lisabonské strategie, ale s politováním poukazuje na neexistenci konkrétních iniciativ zaměřených na malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních příležitostí v Evropské unii; vyzývá Komisi a Radu, aby tento nedostatek bezodkladně napravily, a stanovily ambiciózní, ale zároveň realistické cíle, které by chránily zájmy malých a středních podniků, a poskytly prostředky a zdroje, jež jsou k dosažení těchto cílů nezbytné; bere na vědomí, jaký význam má v tomto směru doplňkový nástroj, jímž je účinné nařízení o překážkách obchodu;

9.

domnívá se, že vzájemná obchodní liberalizace je pro malé a střední podniky nezbytná, a považuje proto za vhodné, aby Komise jasně reagovala na vývozní problémy malých a středních podniků EU a vysvětlila, jakými vnitrostátními nebo evropskými nástroji by Evropská unie mohla pomoci malým a středním podnikům zlepšit výkonnost na světových trzích;

10.

vítá rozhodnutí Komise stáhnout návrhy na reformu nástrojů na ochranu obchodu, které byly předloženy ve výše zmíněné Zelené knize k veřejné konzultaci;

11.

je toho názoru, že reformy Komise by nejen neprospěly vnější konkurenceschopnosti průmyslu EU, ale také by dále vážně poškodily průmyslová odvětví EU, která jsou ohrožena zahraničními výrobky, jimž se dostává nepovolených subvencí nebo neoprávněných dumpingových zvýhodnění; zdůrazňuje, že pokud má systém nástrojů na ochranu obchodu zajistit předvídatelnost a právní jistotu, musí být i nadále téměř kvazi soudním řízením, založeným na objektivních a faktických vyhodnoceních;

12.

zastává názor, že v situaci, kdy neexistují žádná mezinárodně uznávaná pravidla hospodářské soutěže, je evropský systém nástrojů na ochranu obchodu nejlepším řešením, jak zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky a domnívá se, že společnosti v EU, a zejména malé a střední podniky, potřebují účinný mechanizmus pro boj proti nekalým praktikám;

13.

klade důraz na to, že systém nástrojů na ochranu obchodu slouží ochraně zájmů výrobců a zaměstnanců před poškozením, které jim mohou způsobit dumpingové a nepřípustné dotace; vzhledem k významu nástrojů na ochranu obchodu vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost, předvídatelnost a umožnila přístup k vyšetřovacím postupům zejména pro malé a střední podniky a urychlila a zjednodušila postupy;

14.

doporučuje Komisi a členským státům, aby zavedly opatření v oblasti informací a vzdělávání, která by umožnila malým a středním podnikům využívat nástroje na ochranu obchodu; domnívá se, že Komise, třebaže zastává neutrální postoj, by měla malým a středním podnikům poskytovat cílenou podporu v průběhu všech jednotlivých fází šetření týkajících se ochrany obchodu; pokládá za nezbytné zlepšit služby nabízené uživatelskou podporou pro nástroje na ochranu obchodu pro malé a střední podniky;

15.

vyslovuje politování nad skutečností, že pouze omezené množství šetření se týkalo průmyslových odvětví, v nichž je soustředěn velký počet malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby začala bezodkladně uplatňovat veškerá vhodná opatření, která by napravila současnou situaci, zaručovala by účinnější ochranu práv malých a středních podniků a snazší přístup těchto podniků k nástrojům na ochranu obchodu;

16.

v tomto ohledu se domnívá, že koncepce „poměru celkové produkce Společenství“ v nařízení o překážkách obchodu (14), která dává malým a středním podnikům možnosti, jak iniciovat stížnosti, ale také vyžaduje na Komisi, aby zajistila, že bude profesním sdružením, mezi jejichž členy mají malé a střední podniky významnější zastoupení, umožněno, aby mohly tyto podniky právoplatně zastupovat v jednáních s Komisí, aniž by se změnil stávající limit;

17.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem a rychle zasáhla proti třetím zemím, které svévolně používají nástroje na ochranu obchodu, zejména v případě, že se tato opatření týkají malých a středních podniků EU;

18.

zdůrazňuje, že k tomu, aby se malé a střední podniky mohly zapojit do činností na mezinárodní úrovni, potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví jako nezbytný předpoklad rozvoje nových technologií; z tohoto důvodu poukazuje na to, že klíčovým nástrojem podpory internacionalizace malých a středních podniků je jednoduchý a účinný systém pro ochranu práv duševního vlastnictví;

19.

upozorňuje, že porušování práv duševního vlastnictví, které se týká malých a středních podniků EU, se v posledních letech značně rozšířilo a že padělání se netýká pouze velkého průmyslu, ale i malých a středních podniků, kterým se podařilo vytvořit kvalitní a konkurenceschopné výrobky a které trpí závažnými důsledky padělání, které může v některých případech ohrozit jejich existenci;

20.

žádá Komisi a členské státy, aby se opět a odhodlaně angažovaly v předcházení padělání a v boji proti němu, a to jak pomocí vhodných vnitřních politik, tak i mezinárodních mnohostranných iniciativ (například prostřednictvím obchodní dohody o boji proti padělání) i iniciativ dvoustranných (nové dohody o hospodářské spolupráci se třetími zeměmi), které by braly náležitě v potaz dopad padělání na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je ochrana zeměpisného označování a patentových práv stejně důležitá jako ochrana obchodních značek a autorských práv, ne-li více; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že tato opatření nebudou porušovat vysoké standardy ochrany dat v Evropské unii;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů na ochranu svých odborných znalostí, jako jsou patenty, a chránily se tak před jevy, jakými jsou kopírování nebo padělání;

22.

žádá Komisi a členské státy, aby také sledovaly problematiku porušování práv duševního vlastnictví, aby v případě jejich porušení zakročily a své obchodní partnery vyzvaly k přísnějšímu dodržování dohody TRIPS i příslušných vnitrostátních předpisů na ochranu duševního vlastnictví;

23.

žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily kontrolu dovozu zboží ze strany celních orgánů, a zajistily tak účinnější úroveň ochrany proti výrobkům, které porušují práva duševního vlastnictví, platná pro podniky EU;

24.

vyslovuje politování nad zpožděným zavedením systému Společenství pro označování původu u některých výrobků pocházejících z mimoevropských zemí (textilní výrobky a obuv) (15) a vyjadřuje obavy z tohoto jasného porušování práv spotřebitelů EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně odstranily překážky, jež dosud bránily tomu, aby tento právní předpis vstoupil v platnost, a aby zhodnotily evropský původ těchto výrobků, v němž spotřebitelé často spatřují záruku kvality, bezpečnosti a dodržování přísných výrobních norem;

25.

připomíná, že usnadnění přístupu na mezinárodní trhy pro malé a střední podniky může přispět k vytváření nových pracovních míst, ochraně a přidané hodnotě pracovním místům stávajícím, zachovávání a vyměňování si odborných znalostí a specifických rysům průmyslu EU, jakož i nabídnout členským státům základ stabilního a trvalého hospodářského růstu;

26.

vítá úsilí, které Komise vynakládá v souvislosti s přístupem malých a středních podniků na trhy třetích zemí; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily úspěšné fungování týmů EU pro přístup na trh ve třetích zemích, zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách se zapojením příslušných profesních organizací;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zdokonalily poskytování informací o trzích ve třetích zemích, a aby vytvořily mimo jiné útvary zaměřené na malé a střední podniky, a provedly racionalizaci databáze o přístupu na trh (Market Access Database), a umožnily tak snazší přístup k této databázi zejména pro provozovatele malých a středních podniků;

28.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila databázi o přístupu na trh, aby byla pro malé a střední podniky přístupnější; kromě toho vyzývá Komisi, aby přijala opatření na zpřístupnění těchto databází veřejnosti;

29.

domnívá se, že je třeba posílit týmy pro přístup na trh, které vytvořila Komise jako součást svých delegací ve třetích zemí, a zřídit v rámci těchto týmů poradenskou službu, která by se konkrétně věnovala monitorování záležitostí souvisejících s problematikou malých a středních podniků a v níž by pracovali odborníci z oblasti podnikání;

30.

podporuje vytvoření evropských obchodních středisek na významných trzích, jako je Indie a Čína, která budou spolupracovat s vnitrostátními obchodními komorami a zástupci podniků, aby umožnila malým a středním podnikům najít partnery s příslušnými dovednosti, kteří jim umožní vstup na tyto místní trhy;

31.

domnívá se, že úspěch strategie přístupu na trh vyžaduje rovněž podporu v oblasti informací a zvýšené pravomoci a vliv vnitrostátních obchodních komor mimo Evropskou unii; podporuje dvoustranné programy umožňující konkrétní přístup malým a středním podnikům na třetí trhy, a to s ohledem na úspěch, jehož dosáhly Al Invest (Latinská Amerika), Medinvest (Středozemí) a Proinvest (země AKT);

32.

zdůrazňuje, že normalizace může vést k inovacím a posílení konkurenceschopnosti tím, že zjednoduší přístup na trhy a umožní interoperabilitu; vybízí Komisi, aby evropské normy ve větší míře prosazovala na mezinárodní úrovni;

33.

s uspokojením sleduje iniciativu Komise nazvanou „Small Business Act pro Evropu“, která je významnou příležitostí, jak účinně přizpůsobit všechny politiky EU malým a středním podnikům; za tímto účelem považuje za nezbytné plné zapojení členských států a orgánů EU, aby byla uplatněna zásada „zelenou malým a středním podnikům“;

34.

konstatuje, že existují vysoce konkurenceschopné malé a střední podniky EU, které na úzce specializovaných trzích zaujímají ve světě vedoucí postavení, a jsou proto motorem pokroku Lisabonské strategie;

35.

domnívá se, že internacionalizace malých a středních podniků je prvořadým cílem obchodní politiky a musí být základním kamenem předpisu „Small Business Act pro Evropu“, který představuje stabilní, jednotný, závazný a globální rámec politik ES zaměřených na malé a střední podniky;

36.

domnívá se, že pro podporu působení malých a středních podniků na trzích třetích zemí, by malé a střední podniky měly určit zaměstnance, kteří se specificky zabývají internacionalizací, k čemuž dochází zřídkakdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem překonat tuto překážku, podněcovaly vytváření konsorcií služeb určených na podporu malých a středních podniků v procesu internacionalizace;

37.

podporuje posilování všech inovačních a tvůrčích politik malých a středních podniků; podporuje vytváření evropských středisek konkurenceschopnosti, které zahrnují malé a střední podniky, jež mohou dosáhnout dostatečných rozměrů k tomu, aby mohly existovat v mezinárodní konkurenci; podporuje rovněž prodloužení a aktualizaci programů umožňujících přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům pro rozvoj na mezinárodní úrovni, jakož i opatření určená ke snížení jejich fixních provozních nákladů; připomíná, že je třeba co nejrychleji přijmout jednotný evropský patent a statut evropského podniku, aby byl usnadněn přechod k obchodu mimo evropský trh;

38.

považuje politickou a finanční podporu určenou na posílení inovací výrobků a procesů, zlepšování přístupu k financování a v daňových záležitostech, jakož i spolupráci při výzkumu a převodu technologií za nejvhodnější prostředek ke zvyšování produktivity malých a středních podniků, což je pro všechny úspěšné strategie internacionalizace malých a středních podniků zásadní;

39.

domnívá se, že by se politiky v oblasti vnitřního trhu měly zaměřit na zlepšení situace malých a středních podniků EU tím, že pro ně vytvoří příznivé podnikatelské prostředí a zajistí, aby mohly plně využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh; dále se domnívá, že by tyto politiky měly případně také posílit mezinárodní úlohu malých a středních podniků;

40.

vyzývá Komisi, aby zvážila další možnosti vnitřního trhu, pokud jde o podporu mezinárodní konkurenceschopnosti podniků EU;

41.

vítá skutečnost, že Komise podepsala smlouvu o přidělení zakázky na vypracování studie o internacionalizaci malých a středních podniků; domnívá se, že tato studie přinese podrobný přehled situace, pokud jde o internacionalizaci malých a středních podniků EU; vyzývá Komisi k přijetí účinných opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila jejich působení v globalizovaném světě;

42.

poukazuje na to, že je důležité, aby výzvám ve sféře mezinárodního obchodu čelili kvalifikovaní a školení podnikatelé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikatelům poskytovaly více vzdělávacích programů zaměřených na podnikatelské prostředí v podmínkách globalizace (jako je např. projekt „evropská síť na podporu podnikání“ nebo iniciativa „Brána do Číny“); vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi malými a středními podniky a vysokými školami s cílem dosáhnout lepších výsledků ve výzkumu a inovacích; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního výměnného programu EU pro mladé podnikatele po vzoru programů Erasmus / Leonardo da Vinci;

43.

vítá, že se v květnu 2009 uskuteční „Evropský týden malých a středních podniků“, a doporučuje, aby byly v rámci této akce poskytovány malým a středním podnikům informace o tom, jak mohou svou vývozní činnost rozvíjet za hranicemi Evropské unie;

44.

vyzývá Komisi, aby pozorněji vyhodnocovala dopad, který mohou nové generace dohod o volném obchodu vyjednávané se třetími zeměmi mít na malé a střední podniky EU, a aby tento dopad brala při vyjednávání v potaz;

45.

je toho názoru, že Komise by měla usilovat o uzavírání takových dohod o volném obchodu nebo jiných obchodních dohod, které by byly ku prospěchu evropskému hospodářství celkově a obzvláště malým a středním podnikům nebo z nichž by vyplývaly obchodní výhody ekvivalentní úrovně, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o nejméně rozvinuté země;

46.

zdůrazňuje význam podpory hospodářských a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, které jsou členy Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a žádá Komisi, aby ve svých obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům;

47.

doporučuje Komisi, aby zajistila stálé monitorování těchto dohod a aby neprodleně zakročila v případě nedodržení závazků, které smluvní strany přijaly;

48.

zdůrazňuje význam, jaký mají zeměpisně nejbližší trhy pro malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby v obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům; v této souvislosti vítá skutečnost, že v prohlášení z vrcholné schůzky u příležitosti vytvoření Unie pro Středomoří, jež se konala dne 13. července 2008 v Paříži, byla zmíněna rozvojová iniciativa pro rozvoj podnikání ve Středomoří;

49.

konstatuje, že malé a střední podniky hrají důležitou úlohu v převodu technologií v oblasti změny klimatu a významný je i jejich podíl na rozvojové pomoci;

50.

připomíná, že oblast veřejných zakázek patří k těm hospodářským oblastem, které jsou pro evropské hospodářství a obzvláště pro malé a střední podniky nejslibnější; vyjadřuje znepokojení nad omezeními, která stále přetrvávají v mnohých třetích zemích, jež odmítají zaručit podnikům EU obdobný přístup ke svým postupům při zadávání veřejných zakázek nebo jež uplatňují často nedostatečně průhledné a spravedlivé normy;

51.

domnívá se, že by malé a střední podniky EU měly mít stejnou úroveň výhod a možností, pokud jde o zadávání veřejných zakázek v hlavních průmyslových zemích (jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada a Japonsko), jaké se těší uvnitř Evropské unie; žádá proto Komisi, aby pro malé a střední podniky EU zajistila lepší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a, bude-li to nutné, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v sektorech, kterých se veřejné zakázky týkají prostřednictvím uplatnění principu reciprocity;

52.

domnívá se, že rovnost práv podniků EU, zejména malých a středních podniků, vyžaduje obezřetná a účinná opatření ze strany Evropské unie;

53.

žádá Komisi, aby předložila realistické a konstruktivní návrhy na budoucí opětovné projednání a posílení Dohody WTO o veřejných zakázkách;

54.

domnívá se, že veřejné zakázky by měly představovat klíčovou kapitolu všech dvoustranných a regionálních obchodních jednání vedených Evropskou unií, aby se dospělo k vyváženému otevření těchto trhů s veřejnými zakázkami;

55.

s radostí vítá návrh Komise, který je součástí sdělení „Globální Evropa“ a jenž spočívá v uplatnění omezení při zadávání evropských zakázek pro země, které neumožňují přístup na své trhy veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby Parlamentu oznámila, jakých výsledků bylo dosud dosaženo a jaké iniciativy má v úmyslu realizovat za účelem zajištění lepšího přístupu malých a středních podniků EU k veřejným zakázkám ve třetích zemích;

56.

připomíná, jaký význam představuje přístup na zemědělské trhy pro malé a střední podniky EU působící v zemědělství, a vyzývá Komisi, aby v rámci příštích mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání „zachovala“ zbývající možnosti celní ochrany, které tomuto odvětví byly poskytnuty, a aby spíše zajistila, že konkurenceschopné a známé evropské zemědělské výrobky nebudou neprávem poškozovány protikonkurenčními postupy, jež zavedly ostatní členské země WTO; má za to, že podstatný pokrok v záležitosti zeměpisných označování je nezbytný pro vyvážený výsledek jednání o zemědělství v rámci jednacího kola Dohá;

57.

podporuje iniciativy Komise, jejichž cílem je vytvořit mezinárodní referenční rámec pro jasnější a vyváženější zeměpisné označování; pokládá za nepřijatelné, aby označení původu a zeměpisná označení mnohých zemědělských výrobků byla používána takovým způsobem, který škodí především malým a středním podnikům EU; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby rázně zakročily vůči zemím, jež tyto necelní překážky používají k nepatřičné ochraně svých trhů;

58.

podporuje vytvoření mnohostranného mezinárodního registru zeměpisných označení, který by malým a středním podnikům umožnil jednoduchou a hospodárnou ochranu jejich vlastních zeměpisných označení; domnívá se, že je třeba, aby byl seznam chráněných zeměpisných označení doplněn o všechny výrobky EU, které vzhledem ke svému charakteru či místu nebo způsobu výroby malým a středním podnikům EU zaručují výhody oproti podobným výrobkům pocházejícím z třetích zemí;

59.

naléhavě vybízí ostatní členské země WTO, aby zaručily výrobkům EU, jež jsou chráněny zeměpisným označením, plný přístup a aby tedy v případě potřeby stáhly z trhu ty vlastní výrobky, které neprávem používají zmíněná označení, nebo alespoň aby poskytly plný přístup výrobkům se zeměpisným označením EU, jež se používalo dříve nebo z nějž se stalo označení obecné;

60.

domnívá se, že rozvojové programy zaměřené na internacionalizaci malých a středních podniků vnitrostátního či regionálního rozměru jsou velmi užitečným nástrojem a že přinášejí dobré výsledky; žádá, aby byly nadále spolufinancovány z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a aby bylo poskytováno více finančních prostředků na projekty nadnárodní spolupráce v rámci odvětvových partnerství, s cílem podpořit vývozní kapacitu a internacionalizaci malých a středních podniků a přitom společně otevírat nové trhy a rozvíjet společné tržní strategie se třetími zeměmi;

61.

trvá na tom, že je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k financování, zejména k mikroúvěrům; je přesvědčen, že takové nástroje Společenství, jakými jsou Evropský investiční fond, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nebo iniciativa Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE), mohou přispět k vytvoření vhodnějšího rámce pro přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky, které se chystají internacionalizovat;

62.

domnívá se, že je třeba podpořit zakládání společného podnikání a jiných dohod o partnerství mezi malými a středními podniky, jakožto strategii zaměřenou na pronikání na nové trhy, rozvíjení projektů přímých investic ve třetích zemích a účasti na nabídkových řízeních; žádá Komisi, aby mobilizovala finanční prostředky, zejména prostřednictvím cíle zaměřeného na evropskou územní spolupráci s cílem podpořit spolupráci mezi malými a středními podniky jednotlivých států v rámci Evropské unie;

63.

je toho názoru, že rozvoj a internacionalizace malých a středních podniků EU vyžaduje zvláštní pozornost a podporu v rámci vymezení obchodní politiky EU;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby malým a středním podnikům poskytovaly v současném období finanční krize plnou podporu tím, že jim zajistí neustálý přístup k úvěrům, které by přispěly k jejich rozvoji;

65.

vyzývá Komisi a členské státy ke vzájemné spolupráci za účelem vymezení soudržné rozsáhlé politiky, která by malým a středním podnikům EU umožnila harmonicky se rozvíjet a dosáhnout větší míry růstu, získat přístup na nové trhy a v obecnější rovině zvýšit svůj exportní potenciál a schopnost internacionalizovat se;

66.

požaduje, aby Komise a členské státy – pomocí vhodné politické a finanční podpory – zaručily rozvoj malých a středních podniků EU, a to ať už jde o jejich modernizaci či o vzdělávání jejich provozovatelů a ostatních zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání řídících pracovníků malých a středních podniků a vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj těchto činností; pokládá za naprosto nezbytné, aby Evropská unie plně převzala odpovědnost za ochranu tohoto bohatství spočívajícího ve znalostech, tradicích a v odborných znalostech, které malé a střední podniky dosud úspěšně budovaly a využívaly;

67.

domnívá se, že je třeba zajistit účinnější koordinaci jednak uvnitř Společenství, tak i mezi Komisí, členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami; požaduje, aby byl včas informován o každé příští iniciativě, jež bude podniknuta v oblasti zahraniční konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a aby byl úzce zapojen do všech budoucích kroků, které Evropská unie bude mít v úmyslu učinit;

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům členů WTO a WTO.