18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 67/44

—

s ohledem na své rozhodnutí přijaté dne 25. dubna 2007 podle článku 175 jednacího řádu o zřízení a stanovení působnosti, složení a funkčním období dočasného výboru pro změnu klimatu (1),

—

s ohledem na stávající právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, které pozitivně přispívají k boji proti změně klimatu v různých oblastech politiky (příloha A), a s ohledem na svá usnesení o změně klimatu, zejména na usnesení přijatá v průběhu nynějšího šestého volebního období (příloha B),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – postup v období před konferencí na Bali a poté (COP 13 a COP/MOP3) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 k závěrům konference na Bali o změně klimatu (COP 13 a COP/MOP 3) (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zelené knize Komise s názvem „Přizpůsobení se změně klimatu – možnosti pro postup EU“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o vědeckých poznatcích o změně klimatu: zjištění a doporučení pro rozhodování (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy (6),

—

s ohledem na 14. konferenci smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) (COP 14) a na čtvrtou konferenci smluvních stran Kjótského protokolu (COP/MOP 4), konané v Poznani (Polsko) od 1. do 12. prosince 2008,

—

s ohledem na občanské fórum Agora o změně klimatu konané ve dnech 12. a 13. června 2008,

—

s ohledem na setkání Evropského parlamentu a národních parlamentů, na němž se ve dnech 20. a 21. listopadu 2008 diskutovalo o otázkách energeticky a udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 300 o postojích Evropanů ke změně klimatu,

—

s ohledem na veřejná slyšení a diskuse s vysoce postavenými osobnostmi, které pořádal dočasný výbor pro změnu klimatu, a na výsledky pracovních cest delegací tohoto výboru,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu dočasného výboru pro změnu klimatu (A6-0495/2008),

A.

vzhledem k tomu, že péče o přírodu a lidstvo je úkolem, který se předává z generace na generaci,

B.

vzhledem k tomu, že globální oteplování a změna klimatu jsou v současné době považovány za velmi vážnou a naléhavou hrozbu způsobenou člověkem,

C.

vzhledem k tomu, že zdrojem inspirace je zvláště práce, kterou v oblasti změny klimatu odvádí Evropský parlament v tomto 6. volebním období; tato činnost je také pobídkou k vytvoření integrované evropské politiky ochrany klimatu a ke sladění opatření na ochranu klimatu s udržitelným ekonomickým růstem,

D.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva výslovně stanoví cíle a pravomoci Unie v oblasti změny klimatu; pokud bude ratifikována, posílí tato smlouva úlohu Evropské unie při prosazování udržitelného rozvoje a v boji proti změně klimatu,

E.

vzhledem k tomu, že vůdčí úloha, kterou Evropská unie hraje v mezinárodním boji proti globálnímu oteplování, a její zvláštní odpovědnost, kterou má jakožto spolek rozvinutých zemí, jsou součástí její identity a představují závazek vůči evropským občanům, že Unie bude své střednědobé a dlouhodobé cíle ochrany klimatu nejen formulovat, ale také plnit prostřednictvím prozíravých politických kroků a politického dialogu s rozvojovými zeměmi,

F.

vzhledem k tomu, že prvořadým cílem Evropské unie v její vnitřní politice i ve vnějších vztazích je podpora dodržování lidských práv, a vzhledem zvláště k tomu, že za základní práva považuje Evropská unie zejména právo na život, bezpečnost, zdraví, vzdělání a ochranu životního prostředí a ochranu osob, které jsou zvláště ohroženy dopadem klimatických změn, včetně žen, dětí, seniorů a zdravotně postižených osob,

G.

vzhledem k tomu, že jak současní, tak i příští parlamentní zastupitelé evropských občanů se musí těmito zásadami ochrany klimatu a zásadami udržitelnosti, sociální odpovědnosti a solidarity mezi generacemi a národy vždy řídit a nesmí při plnění nevyhnutelných cílů politiky klimatu polevit,

H.

vzhledem k tomu, že pokud jde o ohrožení systémů umožňujících život na Zemi, stojí lidská společnost před dvěma výzvami – těmi jsou jednak změna klimatu a jednak nadměrné využívání a ničení mnoha z nejdůležitějších ekosystémů; vzhledem k tomu, že klimatický systém a ekosystémy jsou mnoha způsoby propojeny – zejména díky schopnosti mořských i suchozemských ekosystémů vázat CO2 – a vzhledem k tomu, že změnu klimatu lze účinně řešit pouze v podmínkách zdravých ekosystémů,

I.

vzhledem k tomu, že v některých oblastech jsou dopady klimatických změn zvláště ničivé a nákladné, například v oblastech horských a pobřežních,

J.

vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu na lidskou společnost je již pociťován na četných místech, jako je například sahelská oblast, která je silně postižena dezertifikací, dále Bangladéš, který je opakovaně sužován záplavami, a rovněž některé evropské regiony a několik tichomořských ostrovů, které jsou odsouzeny k tomu, aby zmizely pod vodní hladinou,

K.

vzhledem k tomu, že změna klimatu je problémem, na nějž neexistuje žádné paušální politické řešení; vzhledem však k tomu, že kombinací dostupných možností a výrazným zvýšením účinnosti ve všech oblastech hospodářství i společnosti lze přispět k vyřešení problému dostupnosti a distribuce zdrojů a vytvořit podmínky pro třetí průmyslovou revoluci,

L.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné učinit kroky vedoucí k řešení „energetické a palivové chudoby“,

M.

vzhledem k tomu, že podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) za rok 2006 se na celkových emisích skleníkových plynů v EU podílí ze 30,9 % výroba energie, z 19,4 % doprava, ze 14,6 % domácnosti a služby, z 12,9 % stavebnictví a průmyslová výroba, z 9,2 % zemědělství, z 8,1 % průmyslové procesy a z 2,9 % odpadové hospodářství; zbylé emise vytvářejí chemická rozpouštědla a blíže neurčené procesy spalování,

N.

vzhledem k tomu, že mnohá odvětví již ke snižování emisí skleníkových plynů přispívají a že již existuje řada nákladově výhodných možností, jak zmírnit změny klimatu, a že jsou k dispozici i různé technologie zvyšování energetické účinnosti, které však zatím není možné široce uplatnit kvůli mnoha omezením při přístupu na trhy, byrokratickým překážkám a vysokým finančním nákladům,

O.

vzhledem k tomu, že nejvyšší prioritu mají opatření, která mají za cíl snižování emisí skleníkových plynů ve výrobě, využívání půdy a hospodaření s odpadem; vzhledem k tomu, že změnu klimatu ovšem nelze zastavit jen snižováním emisí v každém sektoru zvlášť, ale že je nutný systematický přístup, který povede k přijetí politických opatření napříč jednotlivými sektory a který podnítí celospolečenské změny ve výrobě, spotřebě, životním stylu a způsobu obchodování prostřednictvím koherentního legislativního rámce a adaptace na nevyhnutelné změny,

P.

vzhledem k tomu, že pod vedením OSN probíhají jednání o smlouvě pro období po roce 2012; jednání postupují podle plánu přijatého na konferenci na Bali a týkají se několika klíčových oblastí: snižování emisí a stanovení nových závazných redukčních cílů, adaptační opatření, dále odlesňování a ničení a znehodnocování lesních ploch, vývoj technologií pro snižování emisí a pro adaptaci na změnu klimatu, nezbytné finanční zdroje a konečně revize mechanismů flexibility podle marrákešských dohod ke Kjótskému protokolu,

Q.

vzhledem k tomu, že do snah o zmírnění dopadů změny klimatu by se rovněž měly intenzivně zapojit Světová obchodní organizace (WTO), Světová banka a Mezinárodní měnový fond (IMF),

R.

vzhledem k tomu, že jednání o smlouvě pro období po roce 2012 musí být ukončena na klimatické konferenci v Kodani na konci roku 2009 (COP 15), aby nevznikla prodleva mezi prvním a druhým obdobím závazků,

S.

vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 zdůraznila, že pokud má být do roku 2009 přijata nová dohoda o klimatu v souladu s cílem EU udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů, musí se tempo jednání na základě plánu z Bali zvýšit,

T.

vzhledem k tomu, že změna klimatu může vést k dalšímu zvyšování rizika konfliktu v mezinárodních vztazích, například v důsledku migrace související s klimatickými změnami, v důsledku ztráty půdy a hraničních sporů v souvislosti se záplavami a posouváním pobřežní linie do vnitrozemí a kvůli konfliktům o ovládnutí přírodních zdrojů vyvolaným zmenšováním zemědělských ploch či zhoršujícím se nedostatkem vody nebo odlesňováním,

U.

vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 požadovala, aby Komise vypracovala evropskou strategii financování opatření na ochranu klimatu, jejímž cílem bude snižování emisí a adaptace na změnu klimatu v souvislosti s výzkumem a vývojem technologií s nízkými emisemi CO2 (tzv. low carbon technologies); vzhledem k tomu, že transfer takových technologií je jedním ze základních předpokladů pro to, aby strategie snižování emisí a adaptace na změnu klimatu byly úspěšné,

V.

vzhledem k tomu, že obrovský význam má jak úsilí o zmírňování změny klimatu, tak i přizpůsobení se jejím dopadům; vzhledem k tomu, že historickou odpovědnost za změnu klimatu nesou průmyslové země; vzhledem k tomu, že rozvojové země ke změně klimatu přispěly jen málo, avšak jsou nejvíce postiženy jejími důsledky; vzhledem k tomu, že finanční prostředky na boj proti změně klimatu v rozvojových zemích jsou nedostatečné a musí být podstatně navýšeny,

W.

vzhledem k tomu, že transferu technologií brání obavy spojené s ochranou duševního vlastnictví, slabostí politických institucí, nefunkčností právního státu a všeobecným nedostatkem kapitálu,

X.

vzhledem k tomu, že WTO není alternativním fórem pro jednání o otázkách mezinárodní činnosti v oblasti klimatu a že pokud se tedy nepodaří úspěšně završit jednání o dohodě pro období po roce 2012, nelze čekat, že by světový obchod mohl jakkoli přispět k ochraně klimatu,

Y.

vzhledem k tomu, že uhlíková stopa zemí EU zahrnuje skleníkové plyny emitované při výrobě zboží spotřebovaného v Evropě, ale vyrobeného jinde,

Z.

vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku je nejdůležitějším zdrojem primární spotřeby energie ropa (35 %), přičemž druhé místo zaujímá uhlí (25 %) a třetí zemní plyn (21 %); doba levných a hojně dostupných fosilních zdrojů energie se však chýlí ke konci,

AA.

vzhledem k tomu, že podle údajů agentury Eurostat pocházelo v roce 2006 33,5 % dodávek surové ropy do EU z Ruska, 15,8 % z Norska a 27 % z arabských zemí, a vzhledem k tomu, že 42 % dodávek plynu do EU pocházelo z Ruska, 24,2 % z Norska a 25,9 % z arabských zemí,

AB.

vzhledem k tomu, že podle předpovědí Mezinárodní energetické agentury stoupne světová poptávka po energii do roku 2030 nejméně o 60 %, přičemž příčinou tohoto růstu budou také nově industrializované země,

AC.

vzhledem k tomu, že cíle v oblasti klimatu pomůže splnit vývoj na energetických trzích, neboť zvyšování cen energií v důsledku tržních mechanismů silně motivuje k tomu, aby byly zdroje využívány udržitelným způsobem a aby při spotřebě vznikalo méně emisí uhlíku,

AD.

vzhledem k tomu, že v dlouhodobém až střednědobém výhledu je zcela vyloučeno, aby byl tento růst poptávky po energii pokryt pouze fosilními palivy, a že investiční rozhodnutí, která budou přijata v několika příštích letech, budou formovat strukturu energetických systémů a skladbu energetických zdrojů v nadcházejících desetiletích,

AE.

vzhledem k tomu, že rostoucí poptávka po energii si vyžádá mnoho vzájemně se doplňujících opatření: například je naléhavě nutné modernizovat současné elektrárny na fosilní paliva a přenosové soustavy za účelem výrazného zvýšení jejich celkové energetické účinnosti a je třeba budovat nové elektrárny a postupně rozšiřovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů,

AF.

vzhledem k tomu, že nákladově nejefektivnějším a nejčistším způsobem, jak chránit zdroje, a tím bojovat proti změně klimatu, jsou úspory energie, a vzhledem k tomu, že upřímné a soustavné úsilí o zvyšování energetické účinnosti v EU povede k rozsáhlým strukturálním zlepšením v celé ekonomice a připraví půdu pro ekologickou ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku,

AG.

vzhledem k tomu, že využívání jaderné energie – bez ohledu na otázku dostupnosti uranu – nás nadále staví před nevyřešený problém bezpečného ukládání jaderného odpadu a šíření jaderné technologie do nedemokratických států,

AH.

vzhledem k tomu, že díky projektu mezinárodního termonukleárního pokusného reaktoru (ITER) se Evropa stává kapitálově náročným centrem výzkumu jaderné fúze jako jednoho z možných energetických zdrojů budoucnosti; vzhledem k tomu, že vstup této technologie na energetický trh lze očekávat až ve velmi vzdálené budoucnosti,

AI.

vzhledem k tomu, že na současnou politiku v oblasti biopaliv je nutné nahlížet z globální perspektivy, neboť ve světě na jedné straně sílí konkurenční boj o produktivní půdu, a na druhé straně roste poptávka po obnovitelné energii, zejména v odvětví dopravy,

AJ.

vzhledem k tomu, že výroba biomasy jako zdroje energie a jako pohonných hmot nabízí mnoha rozvojovým zemím nové hospodářské možnosti a zároveň poskytuje i jim samým větší nezávislost na dovozech energie, ovšem za předpokladu, že výroba bude udržitelná a nebude mít například za následek vznik monokultur ani nebude konkurovat výrobě potravin,

AK.

vzhledem k tomu, že důkladná analýza celého životního cyklu biopaliv ukázala, že ve srovnání s konvenčními pohonnými hmotami mají mnohá biopaliva první generace menší potenciál ke snižování emisí, a to někdy velmi výrazně; vzhledem k tomu, že otázky udržitelnosti, přijatelnosti z hlediska životního prostředí a dostupnosti zemědělských ploch v konkurenci s výrobou potravin se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit,

AL.

vzhledem k tomu, že udržitelná politika v oblasti biopaliv by se měla zaměřit nejen na stanovení kritérií udržitelnosti pro výrobu biopaliv, ale také na podporu co nejrychlejšího vývoje biopaliv druhé generace,

AM.

vzhledem k tomu, že petrochemický průmysl začne budovat potřebnou infrastrukturu pro nová paliva s širokým plošným pokrytím až poté, co vznikne odpovídající poptávka, a že automobilový průmysl má již nyní k dispozici nové technologie, které pomocí senzoru umístěného ve vozidle umožňují zjistit jakýkoli poměr benzinu a biopaliva v palivových směsích; díky tomuto přídavnému technickému vybavení bude možné používat biopaliva i ve starších autech a tak dosáhnout snížení emisí CO2 u všech provozovaných vozidel,

AN.

vzhledem k tomu, že potenciál biopaliv bude možné plně rozvinout pouze tehdy, budou-li biopaliva považována za jednu ze složek rozvoje udržitelných dopravních systémů včetně vývoje a využití vozidel s vysokou účinností paliv,

AO.

vzhledem k tomu, že několik členských států nemá jasnou strategii energetické účinnosti,

AP.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly zlepšit a rozšířit využívání certifikátů energetické účinnosti a spojit doporučení s finančními pobídkami,

AQ.

vzhledem k tomu, že snižování spotřeby energie spolu se zvýšenou energetickou účinností na úrovni jednotlivců a komunit vytváří nové obchodní a pracovní příležitosti a řeší problém energetické chudoby,

AR.

vzhledem k tomu, že 40 % konečné spotřeby energie připadá na spotřebu v budovách a 33 % všech emisí skleníkových plynů tedy pochází ze zastavěných ploch,

AS.

vzhledem k tomu, že budovy (obytné, komerční i veřejné) mají obrovský potenciál k nákladově efektivnímu snižování emisí CO2, kterého je možné dosáhnout modernizací tepelné izolace, topných resp. chladicích systémů, elektrospotřebičů a klimatizace a instalací sluneční ochrany,

AT.

vzhledem k tomu, že nízkoenergetické domy jsou přitažlivé, moderní a nákladově efektivní,

AU.

vzhledem k tomu, že jedním z prvořadých cílů EU je odstranění vazby mezi růstem spotřeby energie a hospodářským růstem díky investicím do energetické účinnosti ve všech společenských sektorech,

AV.

vzhledem k tomu, že je třeba rozvíjet finanční nástroje, poskytnout nezbytné rozpočtové zdroje na zlepšování energetické účinnosti, průběžně kontrolovat a případně upravovat výkonnostní normy elektrických a elektronických přístrojů podle vývoje na trhu, rozšířit platnost těchto norem i na velká průmyslová zařízení a posoudit, zda by bylo možné stanovit povinnost, aby spotřebiče byly vybaveny funkcí úplného vypnutí,

AW.

vzhledem k tomu, že ačkoli hlavním cílem dopravní politiky EU je odstranění vazby mezi obecným hospodářským růstem a růstem dopravy, rostla poptávka po dopravních službách rychleji než hrubý domácí produkt, takže podíl emisí z dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v EU, který je již nyní značný, se dále zvyšuje,

AX.

vzhledem k tomu, že v současné době připadá přibližně třetina konečné spotřeby energie v EU na dopravu a že toto odvětví závisí téměř výhradně (z 97 %) na palivech vyráběných z ropy (benzinu a naftě),

AY.

vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů EU mohly v období 1990 až 2005 klesnout ne o 7,9 %, nýbrž o 14 %, pokud by se v dopravě podařilo dosáhnout stejného snížení jako v ostatních sektorech,

AZ.

vzhledem k tomu, že 80 % obyvatel Evropy žije v městských oblastech, v nichž vzniká 40 % veškerých emisí z dopravy, přičemž přetížení dopravní infrastruktury, k němuž dochází opět zejména v městských oblastech, stojí EU přibližně 1 % hrubého domácího produktu,

BA.

vzhledem k tomu, že ačkoli městská mobilita přímo souvisí s individuální kvalitou života, je to právě individuální doprava ve městech, která výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů a jiným ekologickým problémům, jako je znečištění ovzduší a hluk, takže místo aby kvalitu života občanů zvyšovala, spíše ji částečně snižuje v důsledku negativních vlivů na zdraví,

BB.

vzhledem k tomu, že polovina všech cest, které evropští občané uskuteční, je kratší než 5 km,

BC.

vzhledem k tomu, že v rámci každodenní regionální a kyvadlové dopravy se 60 % všech cest autem a 90 % všech cest vlakem uskuteční na vzdálenost nejvýše 30 km,

BD.

vzhledem k tomu, že v letech 2001 až 2006 poklesl objem nákladní dopravy po železničních a vodních cestách (z 18,6 % na 17,7 %, resp. ze 6,5 % na 5,6 %) a současně se zvýšila nákladní silniční doprava (ze 74,9 % na 76,7 %),

BE.

vzhledem k tomu, že osobní a nákladní doprava po vodních cestách je energeticky nejúčinnější variantou a že podíl zboží přepravovaného v EU po vodních cestách činí cca 40 %,

BF.

vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří spotřeba paliva na tunu nákladu a kilometr u vnitrozemské vodní dopravy pouhou šestinu spotřeby energie oproti silniční dopravě a polovinu spotřeby energie oproti železniční dopravě,

BG.

vzhledem k tomu, že členské státy nedostatečně využívají programy jako Marco Polo a NAIADES k přesunutí dopravy zboží na vnitrozemské vodní cesty a moře,

BH.

vzhledem k tomu, že přibývá přepravy zboží po námořních cestách a že současným trendem je stavět stále větší kontejnerové a osobní lodi s vyšší spotřebou těžkého oleje, které životní prostředí zatěžují ještě více než dosud; přesto se však mezinárodní snahy o ochranu klimatu na mezinárodní lodní dopravu nevztahují,

BI.

vzhledem k tomu, že postupná liberalizace a deregulace odvětví letecké dopravy, která probíhala v posledních deseti letech, sice vytvořila základní předpoklady pro dynamický rozvoj evropské letecké dopravy (v letech 1995 až 2004 se osobní letecká doprava zvýšila o 49 %), ale v období 1990–2005 současně v celém sektoru stouply i emise oxidu uhličitého, a to o 79 %,

BJ.

vzhledem k tomu, že ačkoli odvětví letecké dopravy stále roste, čímž se navzdory technickým a provozním zlepšením dále zhoršují jeho dopady na životní prostředí, ale vzhledem k tomu, že proběhla pouze omezená diskuse o stanovení závazných emisních norem pro letecké motory, zaměřená na zavedení technických zlepšení týkajících se jejich hnacího pohonu a že nejsou k dispozici studie o proveditelnosti,

BK.

vzhledem k tomu, že Komise a členské státy zahájily společnou technologickou iniciativu „Čisté nebe“, programy Výzkumného projektu řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe (SESAR), Evropský družicový navigační systém (Galileo) a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a projekty výzkumu inteligentních dopravních systémů, které by měly zvýšit energetickou účinnost v oblasti dopravy,

BL.

vzhledem k tomu, že vlivem letecké dopravy se do ovzduší dostávají kromě oxidu uhličitého také oxidy dusíku, vodní pára a částice síry a uhlíku, které podle odhadů Mezinárodního výboru pro změnu klimatu (IPCC) zesilují celkové působení emisí z letecké dopravy dvakrát až čtyřikrát; při tomto odhadu však nebyl zohledněn vedlejší efekt tvorby cirrové oblačnosti,

BM.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo i ekonomika nejvzdálenějších regionů jsou vysoce závislé na letecké dopravě, která jim poskytuje mobilitu a umožňuje jejich rozvoj,

BN.

vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, že nejúčinnější metodou, jak snižovat emise z dopravy, je v dlouhodobém horizontu omezit růst celkového objemu dopravy zvýšením atraktivnosti veřejné dopravy jako alternativy k osobním vozidlům, zvýšit objem železniční dopravy a zajistit, aby se při územním plánování a plánování infrastruktury pamatovalo na to, že je nezbytně nutné omezit používání osobních vozidel,

BO.

vzhledem k tomu, že podle výzkumu centra UNESCO pro kulturní dědictví je působením klimatických změn ohrožena jedna desetina všech kulturních památek a kulturních oblastí,

BP.

vzhledem k tomu, že podle Světové turistické organizace je Evropa nejvýznamnější turistickou oblastí světa, na niž v roce 2006 připadalo 55 % všech mezinárodních turistických cest,

BQ.

vzhledem k tomu, že změna klimatu může způsobit změny v turistických trasách, které mohou daným prázdninovým regionům přinést značné ekonomické problémy,

BR.

vzhledem k tomu, že evropský systém obchodování s emisemi (ETS) je jedinečným nástrojem k dosažení cílů snižování emisí při co nejvyšší efektivitě a současně vzorem pro obdobné systémy, které by ovšem měly být s tímto systémem kompatibilní,

BS.

vzhledem k tomu, že klíčový význam pro splnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů stanovených Evropskou radou mají průmyslová odvětví, a vzhledem k tomu, že by tato odvětví měla být podněcována k tomu, aby své emise skleníkových plynů dále snižovala, aniž by přitom ztrácela konkurenceschopnost,

BT.

vzhledem k tomu, že základní myšlenka mechanismu čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM) a společného provádění (Joint Implementation, JI), kterou je šíření moderních technologií s vysokou efektivitou, by měla v praxi fungovat; vzhledem k tomu, že CDM a JI je třeba omezit jen na vysoce kvalitní projekty, které prokazatelně přinášejí dodatečné snižování emisí skleníkových plynů,

BU.

vzhledem k tomu, že změny v zemědělské praxi, předpisy EU v oblasti životního prostředí a poslední strukturální reformy společné zemědělské politiky mají za cíl zajistit udržitelnost, čímž nepřímo vedou ke snižování emisí díky lepšímu využívání dostupných zdrojů,

BV.

vzhledem k tomu, že zemědělství je sice zdrojem skleníkových plynů, ale rovněž pozitivně přispívá k jejich snižování; současně je samo přímo postiženo dopady klimatických změn, z čehož vyplývají různé hospodářské a sociální důsledky v jednotlivých evropských regionech,

BW.

vzhledem k tomu, že k celkovým emisím skleníkových plynů v zemědělství značně přispívá velkoplošné pěstování krmiv pro živočišnou výrobu,

BX.

vzhledem k tomu, že pro zemědělství nebyly stanoveny specifické cíle ochrany klimatu, jako například závazné cíle snižování emisí metanu a oxidu dusného, a že rovněž chybí systémy pobídek, které by umožnily využít již existujícího potenciálu k snižování emisí,

BY.

vzhledem k tomu, že chov dobytka v přirozených podmínkách poskytuje významnou ekologickou službu v podobě péče o krajinu a pomáhá udržovat pastviny a současně snižuje spotřebu energie a emise,

BZ.

vzhledem k tomu, že stavy hospodářských zvířat musí odpovídat dostupné ploše a že udržitelné postupy při pastvě dobytka mohou pomáhat bránit erozi půdy na pastvinách,

CA.

vzhledem k tomu, že lesy mají velkou hodnotu pro biosféru a v globálním ekosystému plní mnoho funkcí, a vzhledem k tomu, že současná ekonomická hodnota lesů nedokáže zohlednit jejich hodnotu jako ekosystému nebo sociální / společenskou hodnotu,

CB.

vzhledem k tomu, že lesy plní při zmírňování změny klimatu tři funkce: funkci úložiště uhlíku prostřednictvím udržitelného využívání a ochrany, funkci propadů uhlíku prostřednictvím zalesňování a funkci náhrady za fosilní paliva a fosilní produkty jakožto obnovitelná surovina,

CC.

vzhledem k tomu, že přes 30 % povrchu pevnin pokrývají lesy, v nichž žijí více než dvě třetiny druhů, a že lesy pohlcují kolem 30 % ročních emisí skleníkových plynů,

CD.

vzhledem k tomu, že lesy sice hrají významnou úlohu při zmírňování změny klimatu, ale současně je nejméně jedna třetina světových lesních porostů postižena jejími následky,

CE.

vzhledem k tomu, že jádro problému ničení lesů spočívá v souvisejících socioekonomických faktorech, jako je chudoba a zaostalost, slabost politických institucí, nefunkční právní stát, nerovné rozdělení majetku a korupce, které mohou kromě dalších následků vést k nelegální těžbě dřeva a mýcení lesů,

CF.

vzhledem k tomu, že ničení lesů odlesňováním, neudržitelnou těžbou dřeva nebo požáry způsobenými mimo jiné vlnami horka výraznou měrou přispívá k emisím CO2,

CG.

vzhledem k tomu, že neexistuje dost strategií a programů na obnovu vymýcených lesů,

CH.

vzhledem k tomu, že struktura lesních porostů v EU neodpovídá přirozené struktuře smíšeného lesa charakteristického pro Evropu,

CI.

vzhledem k tomu, že půda v Evropě je více než kdykoli předtím ohrožena nevratnými škodlivými procesy, jejichž rozsah se ještě zvětšuje v důsledku změny klimatu,

CJ.

vzhledem k tomu, že na severní polokouli se v důsledku tání permafrostu mění stav půdy a do ovzduší se uvolňuje značné množství metanu,

CK.

vzhledem k tomu, že dostupnost vodních zdrojů, zásobování pitnou a jinou vodou, spotřeba vody a úprava odpadních vod jsou v úzkém vztahu s hospodářskými a sociálními rámcovými podmínkami,

CL.

vzhledem k tomu, že změna klimatu dále prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými evropskými regiony, pokud jde o dostupnost vodních zdrojů a výskyt záplav a sucha,

CM.

vzhledem k tomu, že ryby a mořské produkty jsou důležitým zdrojem potravy a že oceán slouží jako největší globální úložiště oxidu uhličitého a zdroj biomasy a surovin,

CN.

vzhledem k tomu, že moře jako zdroj potravy je již dnes využíváno nadměrně,

CO.

vzhledem k tomu, že hierarchie odpadů je klíčovým principem, kterým se řídí snaha o zmírnění změny klimatu v odvětví odpadů,

CP.

vzhledem k tomu, že je třeba uznat, že právní předpisy EU v oblasti zpracování odpadů spolu s inovacemi v oblasti nakládání s odpady a zvýšeným využíváním recyklovaných výrobků již mají příznivý vliv na životní prostředí a pomáhají snižovat čisté emise skleníkových plynů z odpadového hospodářství, i když celý potenciál tohoto odvětví dosud není plně rozvinut,

CQ.

vzhledem k tomu, že přes veškeré úsilí bohužel produkujeme stále více odpadu,

CR.

vzhledem k tomu, že adaptační opatření všech typů představují jakousi pojistku pro budoucnost, aby se zmírnily škody způsobené historickými emisemi skleníkových plynů a zvýšením teploty, které je s ním spojeno,

CS.

vzhledem k tomu, že má-li být všem skupinám obyvatel zaručen nezbytný minimální stupeň ochrany, nestačí při přípravě adaptačních opatření pouze provést analýzu nákladů a přínosů; vzhledem k tomu, že tyto aktivity vyžadují důsledné zkoumání lokálních dopadů klimatických změn,

CT.

vzhledem k tomu, že jak vyplývá z tzv. hodnocení ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assessment), spotřeba přírodních zdrojů nyní ohrožuje dvě třetiny všech ekosystémů a stupňuje jejich ohrožení klimatickými změnami, což dále zvyšuje nutnost vypracovat adaptační opatření co nejrychleji,

CU.

vzhledem k tomu, že společná zpráva EEA, Společného výzkumného střediska (JRC) a WHO nazvaná „Dopady měnícího se klimatu Evropy“ upozorňuje na to, že jednotlivé evropské regiony a odvětví jsou změnou klimatu ohroženy různou měrou, přičemž silněji zasaženy jsou hornaté oblasti, pobřežní zóny, Středomoří a arktická oblast; vzhledem k tomu, že tato zpráva zdůrazňuje, že kromě zvýšeného úsilí o omezení globálních emisí skleníkových plynů jsou ke zmírnění účinků změny klimatu nutná iniciativní adaptační opatření na evropské a národní úrovni,

CV.

vzhledem k tomu, že mnoha zdravotním dopadům změny klimatu lze podle zprávy WHO úspěšně čelit například vhodnou přípravou zdravotnických systémů a jejich posilováním, přijetím vhodných preventivních opatření se zvláštní pozorností věnovanou šíření tropických nemocí a veřejnými informačními kampaněmi zaměřenými především na zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy, novorozenci, děti a starší osoby,

CW.

vzhledem k tomu, že evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví (2004–2010) rozhodně nestačí k vyřešení environmentálních faktorů, které mají vliv na zdraví, zejména faktorů plynoucích ze změny klimatu,

CX.

vzhledem k tomu, že cíle klimatické politiky přijaté Evropskou radou na zasedání v březnu 2007 jsou z technického i ekonomického hlediska dosažitelné a nabízejí tisícům podniků v EU jedinečné podnikatelské příležitosti,

CY.

vzhledem k tomu, že mnohé podniky si dosud dostatečně neuvědomily, jaký dosah mají příležitosti a rizika spojená se změnou klimatu,

CZ.

vzhledem k tomu, že aktivní úsilí o ochranu klimatu je slučitelné s trvalým hospodářským růstem a prosperitou; vzhledem k tomu, že toto úsilí může představovat účinnou investici s důležitou antirecesní funkcí a je třeba je považovat za výzvu k uskutečnění dalekosáhlých strukturních změn, jejichž konečným cílem je rozvoj skutečně ekologické ekonomiky,

DA.

vzhledem k tomu, že ke změně v rozvrstvení pracovních míst dojde spíše v rámci jednotlivých odvětví než mezi nimi navzájem,

DB.

vzhledem k tomu, že podstatnou součástí evropského programu na ochranu klimatu, který má vést ke snížení emisí skleníkových plynů díky zvyšování účinnosti, je systém obchodování s emisemi; vzhledem k tomu, že obchodování s emisemi samo o sobě nepostačuje k tomu, aby bylo nalezeno východisko z uhlíkové slepé uličky a zahájena dalekosáhlá revoluce na poli technologií s nízkými emisemi CO2,

DC.

vzhledem k tomu, že dosahování cílů v oblasti zmírňování změny klimatu vyžaduje vhodný mechanismus finančního řízení k podpoře rozvoje a používání energeticky účinných a čistých technologií,

DD.

vzhledem k tomu, že udržitelná bytová výstavba představuje obrovský potenciál pro tvorbu pracovních míst,

DE.

vzhledem k tomu, že zvyšování účinnosti samo o sobě zřejmě nevyvolá technologickou revoluci, nýbrž bude vyžadovat integrovanou strategii na EU, národní a místní úrovni na podporu výzkumu a vývoje nových, pokročilých technologií a procesů a na podporu jejich zavádění,

DF.

vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech se technologie zachycování a ukládání CO2 užívá v malém rozsahu již dnes, například při těžbě ropy a zemního plynu, ale jako technologie určená pro ochranu klimatu se zatím nachází v raném stadiu,

DG.

vzhledem k tomu, že náklady a rizika zatím převažují nad hospodářskými výhodami a že účinnost elektráren s CCS je navzdory nejmodernější technice nízká,

DH.

vzhledem k tomu, že technologie zachycování a uskladnění CO2 může být dočasným řešením při přechodu na bezuhlíkové energetické systémy, může přispět ke snížení emisí CO2 z elektráren a být doplňkem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, avšak současně je CCS technologií, která pouze odstraňuje škodlivé následky, ale neřeší příčiny,

DI.

vzhledem k tomu, že odvětví informačních a komunikačních technologií v současné době produkuje 2 % celosvětových emisí CO2, ale zároveň je schopno nejen snižovat své vlastní emise CO2, avšak především vyvíjet inovativní a energeticky účinnější aplikace pro celou ekonomiku,

DJ.

vzhledem k tomu, že současný rozpočet EU nepostačuje k dosažení cílů ochrany klimatu, neboť politická priorita boje proti změně klimatu není vybavena odpovídajícími rozpočtovými prostředky,

DK.

vzhledem k tomu, že v příštím finančním rámci musí být vyčleněny rozpočtové prostředky na boj proti změně klimatu a na vývoj evropské adaptační politiky, aby v příštím rozpočtovém období po roce 2013 měla EU k dispozici dostatečný „klimatický rozpočet“,

DL.

vzhledem k tomu, že boj proti změně klimatu musí být zohledněn ve všech politikách Unie; z toho plyne, že Unie se již nemůže nadále spokojit s přerozdělováním existujících zdrojů, ale měla by naopak podporovat vytvoření nových zdrojů na financování tohoto multidisciplinárního charakteru boje proti změně klimatu,

DM.

vzhledem k tomu, že ekonomická a sociálně-politická opatření boje proti změně klimatu jsou prvními známkami kulturní přeměny, která změní zavedené zvyklosti a životní styly; skutečně udržitelnou spotřebu a udržitelný způsob využívání surovin ve všech společenských vrstvách však nebude možné prosadit, pokud nedojde ke změně mentality a chování, k čemuž bude třeba vytvořit nové formy spotřeby a nové životní styly,

DN.

vzhledem k tomu, že změna klimatu povzbudí modernizační proces, který bude představovat novou ekonomickou příležitost, jíž však bude možné využít pouze tehdy, bude-li na pracovním trhu dostatek kvalifikovaných pracovních sil,

DO.

vzhledem k tomu, že zvláštní průzkum Eurobarometru (Zvláštní Eurobarometr č. 300) jednoznačně ukázal, že velká většina dotázaných v Evropě považuje změnu klimatu za velmi vážný problém, ale mnoho respondentů si stěžuje na nedostatek informací; a osobní iniciativy, kterými občané reagují na změnu klimatu, se však omezují spíše na jednoduchá opatření, jako je třídění odpadu a snižování spotřeby energie a vody, která nevyžadují podstatné změny chování v každodenním životě,

DP.

vzhledem k tomu, že pro to, abychom se zamysleli nad svými zvyky v oblasti mobility, máme dostatek informací, například pokud jde o používání osobních automobilů a alternativních způsobů přepravy (pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou),

DQ.

vzhledem k tomu, že požadavky a předpisy EU v oblasti ochrany klimatu pomáhají místním a komunálním činitelům v mnoha městech Evropské unie zlepšovat kvalitu života a že místní iniciativy v metropolitních oblastech přispívají k omezení emisí oxidu uhličitého v Evropské unii rozhodujícím způsobem,

DR.

vzhledem k tomu, že motivace zákazníků k alternativnímu chování při nákupech není pouze úkolem maloobchodu, ale že samy podniky mohou svými obchodními modely a výrobními postupy být vzorem udržitelného jednání a efektivního využívání zdrojů a mohou prostřednictvím svých zaměstnanců šířit informace o chování, které je příznivé pro prostředí,

DS.

vzhledem k tomu, že je k dispozici jen málo spotřebitelských informací o vlivu zemědělských produktů na klima; cílené informační kampaně jsou však přitom schopny ovlivnit chování spotřebitelů při nákupech a dosahovat tak i cílů v oblasti veřejného zdraví,

DT.

vzhledem k tomu, že problému klimatických změn nelze čelit bez široké účasti populace na celém světě; proto jedním z hlavních úkolů je poskytnout lidem všemi dostupnými způsoby dostatek informací, které jim pomohou řešit své problémy a chránit se v případě obtíží při adaptaci, k nimž nevyhnutelně musí dojít,

DU.

vzhledem k tomu, že množství zdrojů, které světová populace dnes potřebuje, převyšuje přirozenou regenerační schopnost Země již o celou čtvrtinu, a tím připravuje budoucí generace o prostředky k obživě,

DV.

vzhledem k tomu, že základy budoucích výrobních postupů a spotřebních vzorců, budou s konečnou platností dány současnými politickými rozhodnutími a budou proto muset být přijímána s předvídavostí skutečnými politickými osobnostmi; udržitelnějšího životního stylu však nelze dosáhnout bez přispění hospodářství, vědy, sdělovacích prostředků, organizací občanské společnosti a samotných občanů,

DW.

vzhledem k tomu, že změna klimatu je globálním ekologickým problémem, který má strukturální příčiny,

1.

připomíná své výše uvedené usnesení ze dne 21. května 2008, a zejména skutečnost, že by veškeré úsilí o snížení emisí by mělo být zaměřeno na udržení nárůstu globální teploty pod 2 °C, protože míra oteplení takového rozsahu by již měla těžký dopad na naši společnost a individuální životní styl a způsobila by rovněž zásadní změny ekosystémů a vodních zdrojů; je hluboce znepokojen tím, že podle mnoha současných vědeckých zpráv jsou škodlivé dopady změny klimatu rychlejší i závažnější, než se dříve myslelo; vyzývá proto Komisi, aby pečlivě sledovala a analyzovala nejnovější vědecké údaje a snažila se zejména °posoudit, zda dvoustupňový cíl EU je stále dostatečný k tomu, aby se předešlo nebezpečné změně klimatu;

2.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby globální oteplování a klimatické změny byly - v souladu s horizontálním přístupem - integrovány jako nové parametry do všech oblastí činnosti a do všech politik a aby příčiny a následky globálního oteplování a změny klimatu byly brány v potaz při přijímání právních předpisů EU ve všech důležitých oblastech;

3.

poukazuje zvláště na nejdůležitější cíle boje proti změně klimatu a zdůrazňuje, že v souladu s doporučeními obsaženými ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC (AR4), které byly zahrnuty do pracovního plánu z Bali, je třeba stanovit, že EU a ostatní průmyslové země jako celek musí ve střednědobém horizontu do roku 2020 snížit své emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní roku 1990 o 25 až 40 % a v dlouhodobém horizontu do roku 2050 o nejméně 60 až 80 %; přitom je nutno neustále pamatovat na to, že růst průměrné globální teploty nesmí být přesáhnout 2 °C oproti předprůmyslovému období, aby bylo dosaženo padesátiprocentní pravděpodobnosti, že bude tento cíl splněn;

4.

zdůrazňuje, že vliv určitého státu na klima se neomezuje na jeho fyzické emise; vyzývá EU, aby jak doma, tak i v rámci mezinárodních rozhovorů bezodkladně podnikla kroky s cílem stanovit kontrolní zásady, které by rovněž zahrnovaly veškeré dopady spotřeby, a to včetně vlivu mezinárodního letecké dopravy;

5.

vyzývá Komisi, aby brala v úvahu uhlíkové stopy budoucích evropských politických iniciativ a aby zajistila, že cílů v oblasti klimatických změn stanovených na evropské úrovni bude dosaženo, zatímco bude nadále zabezpečena vysoká úroveň ochrany životního prostředí a veřejného zdraví;

6.

poukazuje na to, že Evropský parlament opakovaně navrhoval politická opatření v oblasti boje proti změně klimatu a různé formy spolupráce na mezinárodní úrovni (včetně mnohostranných regionálních dohod), tak jako na úrovni EU a jejích členských států;

7.

vítá přijetí balíčku legislativních opatření EU (takzvaného klimatického a energetického balíčku), který vyžaduje jednotné snížení emisí skleníkových plynů v EU o 20 %, který stanovuje postup, jak posílit úsilí o dosažení 30% snížení v souladu se závazky podle budoucí mezinárodní dohody a úsilí o zvýšení podílu obnovitelné energie v energetickém portfoliu EU o 20 % do roku 2020, a vyzývá členské státy EU, aby tato legislativní opatření provedly plynule a rychle; vyzývá Komisi, aby provádění „klimatického a energetického balíčku“ pečlivě sledovala;

8.

domnívá se, že některé zásady dohodnuté v rámci klimatického a energetického balíčku, zejména závazný plynulý přechod pro závazky průmyslových zemí, odstupňování na základě emisí ověřených v roce 2005 a režim souladu s ročním faktorem snížení, se mohou uplatnit rovněž pro účely mezinárodní dohody;

9.

je přesvědčen o významu vůdčí úlohy Evropské unie na mezinárodních jednáních v rámci UNFCCC na úrovni COP a MOP, ale i v jiných mezinárodních fórech, jako je WTO, Světová banka a IMF; upozorňuje na to, že má-li se Evropská unie této vůdčí úlohy důvěryhodně zhostit, je naléhavě nutné, aby EU i její členské státy plnily cíle Kjótského protokolu;

10.

souhlasí s názorem, že vývoj, aplikace a export moderních ekologických technologií zároveň přispívá k plnění Lisabonské strategie a cílů EU podle Kjótského protokolu a jiných klimatických cílů, a zdůrazňuje, že v zájmu dosažení ambiciózních cílů v oblasti ochrany klimatu a pro zajištění hospodářského růstu je třeba plně propojit Lisabonskou strategii a klimatický a energetický balíček;

11.

naléhavě žádá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly výzvu OSN za „Zelený nový úděl“; v souvislosti s finanční krizí vyzývá k tomu, aby investice zaměřené na oživení hospodářského růstu měly udržitelný účinek, zejména aby podporovaly zelené technologie, které současně zvýší budoucí konkurenceschopnost Evropy a zajistí pracovní uplatnění;

12.

zdůrazňuje v této souvislosti, že boj proti změně klimatu povede ke společenským změnám, které pomohou vytvořit nové pracovní příležitosti a nová průmyslová odvětví, bojovat proti energetické chudobě a závislosti na dovozech fosilních paliv a přinést sociální výhody občanům; zdůrazňuje, že pokud chceme při dosahování tohoto cíle uspět, bude rozhodující spolupráce na mezinárodní, regionální a místní úrovni;

13.

je také přesvědčen, že se změnou klimatu lze úspěšně bojovat, pouze pokud se do tohoto procesu plně zapojí občané a pokud jim bude v období přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice poskytnuta ochrana; zdůrazňuje proto, že opatření na zmírňování změny klimatu a na přizpůsobení pomohou Evropské unii vykročit směrem k novému modelu udržitelného rozvoje, který by měl podporovat její sociální charakter s cílem zajistit sociální konsenzus;

14.

zdůrazňuje, že je nejprve nutno výrazně zvýšit účinnost ve všech oblastech každodenního života a paralelně zahájit proces, který povede k udržitelné výrobě a spotřebě s vědomou snahou šetřit zdroje na základě obnovitelných zdrojů energie;

15.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutno posoudit slučitelnost rozpočtu Evropské unie a stávajících nebo budoucích finančních nástrojů s cíli evropské politiky ochrany klimatu a případně provést patřičné změny;

16.

zdůrazňuje, že politika výzkumu a vývoje bude úspěšná pouze tehdy, budou-li nové technologie prakticky uplatněny prostřednictvím zajištěného přístupu na trh;

17.

požaduje, aby byl proveden výzkum možných trendů migrace vyvolané změnou klimatu a výzkum souvisejících tlaků na místní služby; tento výzkum poskytne poznatky nutné pro dlouhodobé plánování a řízení rizik;

18.

zdůrazňuje, že téměř polovina světové populace je mladší než 25 let a dnešní rozhodnutí o politice klimatu bude mít dalekosáhlé důsledky pro dosud nejpočetnější generaci mladých lidí v lidských dějinách;

19.

vítá rozhodnutí pokročit od diskuse ke skutečnému jednání, které bylo přijato na COP 14 a na COP/MOP4 v Poznani, se zaměřením na dohodu pro období po roce 2012 a v souvislosti s ní na přijetí pracovního programu pro rok 2009; rovněž vítá skutečnost, že předsedové získali mandát k podání návrhu na projednání zadaného textu na zasedání v červnu 2009;

20.

naléhá na Komisi a na země, které budou v příštích obdobích předsedat EU, aby se na mezinárodních jednáních s cílem zajistit dohodu pro období po roce 2012 staly vůdčí silou a usilovaly o uzavření jednání do konce roku 2009, aby tak zbyl dostatek času na ratifikaci budoucí dohody o ochraně klimatu a aby nevznikla prodleva mezi prvním a druhým obdobím závazků;

21.

zdůrazňuje, že nová dohoda o ochraně klimatu by měla být uzavřena v rámci OSN a jejím základem by měl být princip „společné, ale diferencované odpovědnosti“, podle něhož to budou průmyslové země, kdo se ujme vůdčí úlohy při snižování svých domácích emisí; vhodná zmírňovací opatření v národním kontextu však přijmou v souladu s akčním plánem z Bali také rozvojové země, přičemž tato opatření by měla být přiměřená v rámci udržitelného rozvoje a mělo by se jim ze strany průmyslových zemí dostat měřitelné, sdělitelné a ověřitelné podpory prostřednictvím transferu technologií, financování a budování kapacit;

22.

žádá průmyslově vyspělé smluvní strany UNFCCC, které tak dosud neučinily, aby navrhly individuální závazky v oblasti snižování emisí, čímž přispějí k celosvětovému úsilí o dosáhnutí cíle dané úmluvy; vítá závazek rozvojových zemí, jež se účastní procesu UNFCCC, jakož i individuální závazky a politiky, jež některé z nich přijaly;

23.

naléhavě žádá novou vládu USA, aby dostála očekáváním a aby přijala vnitrostátní právní předpisy, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a k podpoře čistých technologií, a aby svojí aktivní účastí na mezinárodních jednáních přispěla k utváření ambiciozního rámce pro boj proti změně klimatu v období po roce 2012;

24.

zdůrazňuje, že dohoda pro období po roce 2012 musí být sladěna s jinými cíli mezinárodní politické agendy OSN a EU, jako je zachování biologické rozmanitosti, rozvojové cíle tisíciletí a bezpečnostní otázky; díky tomu budou moci být využity synergie mezi těmito programy;

25.

bere na vědomí skutečnost, že Komise přijala sdělení s názvem „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“ (KOM(2009)0039) o postoji EU, který je součástí příprav na 15. konferenci OSN o změně klimatu (COP 15) v Kodani;

26.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily „zahraniční klimatickou politiku“ a aby v rámci diplomatických misí EU a členských států opakovaně upozorňovaly na cíle EU v oblasti klimatu; sám se zavazuje, že při svých kontaktech s poslanci z ostatních zemí bude soustavně poukazovat na klimatické cíle Evropské unie a bude je obhajovat;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby součástí programů rozvojové pomoci učinila povinnost snižovat emise a přijímat opatření k adaptaci na dopady změny klimatu, případně aby na tyto požadavky poukazovala v rámci rozhodovacích procesů mezinárodních agentur pro rozvojovou pomoc a aby přitom v dotyčných zemích a regionech zapojila formou partnerství také soukromý sektor, nevládní organizace a veřejné orgány; zdůrazňuje, že je zapotřebí mobilizovat další zdroje na pomoc rozvojovým zemím v boji proti změně klimatu a že iniciativy vznikající v této souvislosti musí být formálně spojeny s procesem UNFCCC a s plněním rozvojových cílů tisíciletí; vítá, že EU založila globální alianci pro změnu klimatu na podporu přizpůsobení se změně klimatu v chudých rozvojových zemích, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, a připomíná v tomto ohledu své výše uvedené usnesení ze dne 21. října 2008;

28.

vítá rozhodnutí učinit adaptační fond plně funkčním, přijaté na COP 14 a na COP/MOP 4, které tomuto fondu umožní od roku 2009 financovat projekty, a domnívá se, že tato skutečnost je velmi důležitým prvním krokem, pokud jde o rozptýlení obav rozvojových zemí v souvislosti s financováním opatření proti změně klimatu v těchto zemích; rovněž vítá rozhodnutí zvýšit investice na transfer technologií prostřednictvím poznaňského strategického programu pro transfer technologií;

29.

zdůrazňuje, že nadměrné využívání mechanismu čistého rozvoje (CDM) a společného provádění (JI) oslabuje důvěryhodnost Evropské unie při mezinárodních jednáních v rámci OSN, a tedy její vedoucí úlohu v boji proti změně klimatu; vybízí členské státy, aby jednaly zodpovědně a využívání CDM/JI snížily na minimum a aby dosáhly omezení většiny emisí na svém vlastním území;

30.

vítá i nevelký pokrok, kterého bylo dosaženo v souvislosti s řešením otázek adicionality a geografického rozmístění mechanismu čistého rozvoje (CDM), a žádá členské státy, aby v souladu s rozhodnutími přijatými v Poznani nakupovaly přednostně kredity z projektů v zemích, které hostí méně než deset registrovaných projektů CDM, zejména v nejméně rozvinutých zemích, malých ostrovních rozvojových státech a v Africe, a aby uhradily náklady na ověření těchto projektů;

31.

v této souvislosti připomíná zásadu doplňkovosti, jež je uvedena v článcích 6, 12, a 17 Kjótského protokolu a v dohodách z Marrákeše, podle nichž nemohou smluvní strany využít vnější pružné mechanismy, jako jsou CDM a JI, dokud nesplní většinu svých závazků na snížení emisí skleníkových plynů na vlastním území;

32.

připojuje se k doporučením obsaženým ve zprávě „Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost“, kterou předložil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku spolu s Komisí, a zdůrazňuje nutnost vytvořit vhodnou multilaterální preventivní diplomacii EU v oblasti klimatu, aby se aspekty politiky klimatu staly jedním z faktorů při utváření mezinárodních vztahů společně s jinými prvky, jako je populační růst a migrace v důsledku změny klimatu, urbanizace, poptávka po energii, růst cen energie a nedostatek vody a potravin;

33.

vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci evropské bezpečnostní strategie a evropské bezpečnostní a obranné politiky usilovala o prevenci, monitoring a řešení dopadů, které změna klimatu a s ní spojené přírodní pohromy mají na civilní ochranu a bezpečnost osob, právě tak jako případných konfliktů způsobených změnami v dostupnosti vodních zdrojů a půdy;

34.

vyzývá EU a její členské státy, aby s cílovými rozvojovými zeměmi posílily stávající klimatická partnerství a aby vstupovaly do nových partnerství tam, kde tato partnerství zatím ještě neexistují, a aby přitom poskytovaly výrazně vyšší finanční podporu na technický vývoj a transfer technologií, ochranu duševního vlastnictví a dostupnost lidských zdrojů;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci rozvojové spolupráce připisovaly nejvyšší prioritu energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům;

36.

vyzývá Komisi, aby při jednáních ve WTO a v rámci procesu jednání o smlouvě pro období po roce 2012 postupovala v oblasti obchodu a životního prostředí podle koordinované vyjednávací strategie a vyslala tak svým partnerům při těchto jednáních důvěryhodný signál ohledně evropských cílů ochrany klimatu a nástrojů k jejich dosažení, rozptýlila obavy ze vzniku nových obchodních překážek nebo jiných nevýhod v obchodních vztazích se třetími zeměmi, které nemají závazné klimatické cíle, a uplatňovala zásadu reciprocity v zájmu ochrany klimatu na celosvětové úrovni;

37.

požaduje, aby Komise, úřadující předsednictví Rady a také členské státy převzaly při jednáních o smlouvě pro období po roce 2012 vedoucí iniciativu, aby byl zajištěn úspěch rozhovorů o klimatu zaměřených na dosažení cíle 2 °C;

38.

zdůrazňuje, že Evropa potřebuje v rámci EU i v rámci vnějších vztahů společnou energetickou politiku orientovanou na budoucnost, která by se zakládala na solidaritě mezi členskými státy, aby byla zajištěna vysoká bezpečnost dodávek energie s ohledem na kritéria udržitelnosti, efektivního využívání zdrojů a neutrality z hlediska klimatu, zdůrazňuje, že Evropa potřebuje v rámci EU i v rámci vnějších vztahů společnou energetickou politiku orientovanou na budoucnost, aby byla zajištěna vysoká bezpečnost dodávek energie s ohledem na kritéria udržitelnosti, efektivního využívání zdrojů a neutrality z hlediska klimatu a abychom byli schopni řešit problémy spojené se změnou klimatu a konkurenceschopností; a zabránilo se tak případnému přerušení dodávek energie;

39.

vyzývá EU k vytvoření „evropského společenství obnovitelné energie“, aby se na tomto poli podpořil další výzkum, pilotní projekty a vývoj sítí, které dovolí optimální integraci obnovitelných zdrojů energie;

40.

vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily:

41.

vyzývá EU a její členské státy, aby ve skladbě energetických zdrojů stanovily určitou přechodnou fázi, která by byla ovlivňována politiky a vedena podnikateli; v jejím průběhu by bylo užívání fosilních paliv postupně doplňováno a později zcela nahrazeno obnovitelnými zdroji energie prostřednictvím aktivní podpory veřejného sektoru v členských státech a na evropské úrovni společně s největším možným stupněm spolupráce s ostatními zeměmi a mezinárodními organizacemi;

42.

apeluje na členské státy, aby podporovaly regiony a občany v jejich vlastní zodpovědnosti a aby zákonnými a daňovými pobídkami napomáhaly širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, které jsou k dispozici na místní úrovni;

43.

vyzývá členské státy, aby dodavatelům elektrické energie nabízely možnosti odpisů a poskytovaly jim daňové pobídky, které by je motivovaly k nutné modernizaci elektráren využívajících fosilní paliva, čímž bude dosaženo podstatného zvýšení efektivity konvenční výroby elektřiny;

44.

vyzývá členské státy, aby elektrické i jiné energii vyráběné decentralizovaným způsobem zajistily přístup k rozvodným sítím elektřiny a plynu, aby odstraňovaly překážky, které brání inovativním dodavatelům elektrické energie z odvětví obnovitelných zdrojů v přístupu na trh, a aby podporovaly rozvoj kombinované výroby tepla a energie (kogenerace) a tepla, energie a chladu (trigenerace) na místní úrovni a stanovily pro něj střednědobé cíle;

45.

navrhuje, aby byla vytvořena partnerství v oblasti solární energie s třetími zeměmi ve Středomoří, která by byla základním prvkem evropské klimatické vnější politiky; tato partnerství by měla být v prvé etapě zaměřena na výrobu solární energie přepravované vysokonapěťovým stejnosměrným vedením do Evropské unie a v druhé etapě by pak mohla posloužit jako základ pro výrobu elektřiny a vodíku a tím i pro přechod na ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích;

46.

vyzývá EU, členské státy a soukromý sektor, aby:

47.

vyzývá členské státy, aby podle místních nebo regionálních možností dále zvyšovaly podíl, který ve skladbě energetických zdrojů zaujímá větrná energie, jež je díky intenzivní podpoře již nyní zavedenou formou výroby energie, a aby rovněž zvyšovaly podíl vodní a geotermální energie a dále využívaly současný rozvojový potenciál, mimo jiné prostřednictvím evropských výzkumných iniciativ a za pomoci koordinace v rámci sítí excelence;

48.

poukazuje na značný potenciál, který má využívání udržitelné biomasy k výrobě energie, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, a požaduje, aby byla přijata evropská strategie pro zavádění udržitelné biomasy k výrobě elektřiny a plynu, vytápění a chlazení;

49.

vyzývá Komisi, aby vypracovala zevrubnou analýzu všech emisí v celém životním cyklu jednotlivých bioenergetických zdrojů s cílem určit, jakou úlohu může biomasa z odpadů a ze specializovaných kultur sehrát jako energetický zdroj budoucnosti; soudí, že by mělo být posouzeno jaké výhody a nevýhody má křížení druhů a biotechnologie pro zvyšování výhřevnosti biomasy, a to zcela bez předsudků;

50.

považuje kombinovanou výrobu tepla a elektřiny za účinnou, hospodárnou a ekologicky citlivou volbu;

51.

uznává odlišný přístup členských států, pokud se jedná o jadernou energii, a proto Komisi vybízí, aby v zájmu zvýšení bezpečnosti věnovala zvláštní pozornost radioaktivnímu odpadu a celému jeho cyklu;

52.

domnívá se, že výzkum technické proveditelnosti jaderné fúze ve výzkumném reaktoru ITER je prvním krokem, kterým se přibližujeme komerčnímu využití této formy energie, a zdůrazňuje, že dosažení tohoto cíle závisí do značné míry na tom, zda bude dlouhodobě k dispozici dostatek finančních prostředků na výzkum;

53.

naléhavě žádá členské státy a EU, aby dále vyvíjely technologie CCS pro elektrárny spalující uhlí a plyn, vytvářely pobídky pro demonstrační projekty a podporovaly výzkum;

54.

konstatuje, že některé způsoby výroby biopaliv mohou mít dopad na ceny potravin, ztrátu biologické rozmanitosti a odlesňování, a zároveň konstatuje, že biopaliva je nutné vyrábět odpovědně a pomocí postupů, jejichž udržitelnost lze ověřit;

55.

domnívá se, že do dlouhodobé strategie vývoje a výroby biopaliv je nezbytné zapojit také rozvojové země, aby mohly být zváženy možnosti hospodářského plánování a ziskovosti, zajištěna dostupnost a výroba potravin, zodpovězeny otázky ekologické udržitelnosti, včetně hodnocení veškerých významných nepřímých dopadů, a v neposlední řadě umožněn sociální rozvoj a trvalé zvýšení příjmu a předávání odborných poznatků rozvojovým zemím, aby dokázaly vyhovět kritériím EU pro udržitelný rozvoj;

56.

žádá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily výzkum a vývoj týkající se pokročilých biopaliv, zajistily, že na něj bude vyčleněn dostatek finančních prostředků, a spojily jej s pevnými rozvojovými cíli;

57.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly zkušeností získaných při rozvoji kritérií udržitelnosti v rámci EU k aktivní podpoře vývoje globálního standardu biopaliv;

58.

vyzývá Komisi, aby navrhla závazný cíl dvacetiprocentní zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 a aby k tomuto návrhu připojila konkrétní průběžné cíle snižování emisí;

59.

vyzývá k uskutečnění široké informační kampaně na místní úrovni, která by občany vedla ke zvyšování decentralizované energetické účinnosti, při níž by se majitelům domů a bytů nabízely tepelné snímky a energetické bilance jejich nemovitostí a byly předloženy návrhy na financování případných modernizačních opatření po vzoru mikrokreditů;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně usilovaly o zvýšení povědomí o důležitosti informačních a komunikačních technologií pro zlepšení energetické účinnosti, udržitelný rozvoj a kvalitu života občanů EU;

61.

vybízí k tomu, aby se formou veletrhů, dnů otevřených dveří a seminářů vytvářely synergie mezi majiteli nemovitostí, poskytovateli finančních služeb, řemeslníky a jinými činiteli v odvětví nemovitostí;

62.

požaduje jednoznačnou evropskou koordinaci v zájmu rozšíření kogenerace a trigenerace a jejich integrace v průmyslových zařízeních, aby byla zaručena místní nebo regionální východiska pro opatření na ochranu klimatu při současném zvyšování účinnosti spotřeby energie;

63.

vyzývá Radu pro ekonomické a finanční záležitosti k zavedení snížených sazeb DPH na obnovitelnou energii a na zboží a služby šetřící energii; zvláště doporučuje členským státům, aby vytvářely pobídky k modernizaci v podobě snížených sazeb DPH na modernizační práce a při nich použité nástroje, dále prostřednictvím vazby daní z pozemků a nemovitostí na energetickou účinnost budov a plným zavedením osvědčení o energetické účinnosti a jejich propagací;

64.

navrhuje, aby byla vytvořena pobídka k modernizaci pronajatých nemovitostí tím, že daňové sazby uplatňované na příjmy z pronájmu se budou odvíjet od investic do obnovitelných topných a elektrických systémů a do zvyšování účinnosti;

65.

konstatuje, že vezmeme-li v úvahu dlouhou životnost staveb, je velmi důležité zajistit, aby byly nové stavby stavěny v souladu s nejvyššími normami energetické účinnosti, aby stávající stavby byly modernizovány tak, aby odpovídaly současným standardům, a aby ve všech nových nebo renovovaných stavbách, které musí být vytápěny a chlazeny, byla v určitém minimálním rozsahu využívána energie z obnovitelných zdrojů;

66.

navrhuje, aby členské státy zkvalitnily a rozšířily používání certifikátů energetické účinnosti a spojily doporučení s finančními pobídkami;

67.

vyzývá k zavedení minimálních standardů energetické účinnosti u nových a renovovaných budov; vyzývá příslušné místní orgány a profesní organizace v členských státech, aby u novostaveb stanovily kritéria energetické účinnosti a vydaly pokyny a vnitrostátní právní předpisy nebo správní rozhodnutí, které by byly jakýmsi vůdčím motivem pro architekty a stavební inženýry, se stavebními předpisy stanovujícími stupeň energetické účinnosti novostaveb a rozsáhlých renovačních prací, a aby v této souvislosti zajistily čistotu a nezávadnost ovzduší ve vnitřních prostorách;

68.

zdůrazňuje, že minimální kritéria energetické účinnosti musí být zahrnuta do komplexní politiky zadávání veřejných zakázek na veřejné budovy a služby na vnitrostátní, regionální a místní úrovni jakožto prostředky podpory inovací v oblasti nových technologií a mimoto zajištění přístupu na trh;

69.

požaduje, aby dostupné studie o uhlíkové stopě a možnostech snižování spotřeby energie evropských institucí byly zveřejněny a zpřístupněny pro uživatele na příslušných internetových stránkách institucí;

70.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly výzkum a vývoj v oblasti osvětlovacích technologií a inteligentních osvětlovacích aplikací, aby se zavádění energeticky účinnějšího osvětlení ve vnitřních i vnějších veřejných prostorách – s důrazem na vysoce účinné diody vyzařující světlo (LED) – mohlo důrazněji propagovat;

71.

konstatuje, že rekonstrukce panelových domů a zvyšování jejich energetické účinnosti, zvláště v zemích, kde takové domy tvoří největší část trhu s byty, je nejjednodušší cestou, jak šetřit energii a snižovat emise CO2; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a zvýšila dvouprocentní limit grantů ze strukturálních fondů, které lze použít na obnovu výškových obytných budov;

72.

poukazuje na to, že dlouhodobým cílem ve stavebnictví v Evropě by měl být nulový čistý energetický výkon v nových obytných stavbách do roku 2015 a v nových obchodních a veřejných budovách do roku 2020; soudí, že tento cíl by měl být v dlouhodobém horizontu rozšířen i na rekonstrukci budov;

73.

vyzývá Komisi, aby požadované hodnoty energetické účinnosti elektrických a elektronických přístrojů ve všech oblastech jejich použití upravovala nejméně každých pět let v závislosti na vývoji trhu a řídila se přitom „zásadou nejrychlejšího běžce“; dále ji vyzývá, aby aktualizovala platné systémy označování a třídy energetické účinnosti elektrospotřebičů, aby nedocházelo k tomu, že spotřebitelům jsou poskytovány nepřesné informace;

74.

vyzývá Komisi, aby stanovila pro EU přísné cíle a vytvořila integrované politiky průmyslu, které zaručí energeticky účinným technologiím přístup na trh a zajistí jejich zavádění, přičemž součástí těchto politik by měl být rozvoj společných technologických cílů (např. pasivní domy), větší využívání integrovaných politických strategií, jako jsou tzv. „lead markets“ a „zelené veřejné zakázky“, a podpora právních úprav týkajících se technických řešení výrobků a povinných norem;

75.

vyzývá Komisi, aby důsledně uplatňovala zákaz přístrojů s velkými ztrátami při režimu „stand-by“, a aby posléze v rámci uplatňování směrnice o ekodesignu (7) zvážila, zda by nebylo možné stanovit povinnost, aby spotřebiče byly vybaveny funkcí úplného vypnutí, a žádá ji, aby stanovila povinnou instalaci funkce automatického vypínání a úsporných režimů také do zařízení s výkonnými motory a do přístrojů a strojů v průmyslové výrobě;

76.

vyzývá k včasnému a důslednému provedení požadavků z roku 2006 týkajících se montáže inteligentních měřičů, které mají zvýšit povědomí spotřebitelů o využívání elektřiny a pomoci dodavatelům elektrické energie účinněji řídit poptávku;

77.

konstatuje, že základem evropského hospodářského a společenského modelu je snaha zajistit mobilitu a dostupnost osob a zboží s důrazem na časovou efektivitu namísto efektivního využívání zdrojů; napříště však bude nutný přístup kombinující oba tyto faktory;

78.

vyzývá Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond, který je její dceřinou společností pro poskytování rizikového kapitálu, aby výrazně rozšířily svou podporu energetické účinnosti a vývoji obnovitelných energií;

79.

připomíná příslušným činitelům, že i odvětví dopravy musí plnit evropské cíle ochrany klimatu, podle nichž mají být emise CO2 sníženy do roku 2020 o nejméně 20 %, a pokud dojde k mezinárodní dohodě, o nejméně 30 % oproti roku 1990 za současného zvýšení energetické účinnosti o 20 %;

80.

požaduje, aby byl přijat souhrnný soubor politik v oblasti udržitelné dopravní politiky tvořený vzájemně se doplňujícími opatřeními, která by zahrnovala další vývoj automobilové techniky (ekologické inovace), zvýšené využívání alternativních zdrojů energie pro dopravu, vytváření distribučních sítí pro čistá paliva, větší využívání alternativních pohonů, inteligentní řízení provozu, změny ve stylu jízdy a v užívání osobních automobilů, zlepšení v logistice, „zelené koridory“ a IKT pro dopravu, daň z emisí oxidu uhličitého a modernizaci veřejné dopravy s cílem dosáhnout nulových emisí, aniž by se zapomínalo na zvýšenou potřebu mobility; zdůrazňuje, že všechny tyto aspekty by mohly být podpořeny jasně danými preferencemi v systému veřejných zakázek;

81.

má za to, že je třeba věnovat zvláštní pozornost dodržování zásady „znečišťovatel platí“, a požaduje, aby se na internalizaci svých externích nákladů v co nejvyšší míře podílely všechny druhy dopravy; zdůrazňuje, že dosažení tohoto cíle bude vyžadovat odpovídající ekonomické prostředí a vyzývá členské státy, aby přehodnotily související daně a poplatky;

82.

vítá soupis opatření týkajících se emisí z dopravního sektoru, který zpracovala Komise (Greening Transport Inventory) a který uvádí jak již platná opatření, tak i předpisy, které ještě bude třeba přijmout, aby se zajistil udržitelný růst dopravní sektoru;

83.

vyzdvihuje význam projektů rozvoje infrastruktury v dopravním sektoru, avšak žádá, aby se při plánování, projektování a výstavbě napříště přihlíželo k případným dopadům na klima;

84.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily potenciál satelitního navigačního systému s ohledem na rostoucí energetickou účinnost v odvětví dopravy díky zlepšenému řízení a organizaci dopravních toků, poskytování aktuálních informací o pohybu zboží a osob a optimalizované volbě cest a způsobu dopravy;

85.

lituje, že otázky ekologického plánování měst s ohledem na efektivitu dopravy, budování pěších zón či cyklostezek a flexibilní napojení na veřejnou osobní příměstskou dopravu byly řešeny nevhodně, příliš pozdě nebo pouze částečně;

86.

vyzývá členské státy a místní orgány, aby:

a žádá, aby se mezitím zlepšila integrace soukromé a individuální dopravy s logistikou osobní a nákladní dopravy a se systémy veřejné a kolektivní dopravy, a je přesvědčen o tom, že investice do železniční infrastruktury musí být provázeny zlepšením služeb na železnici;

87.

vyzdvihuje význam inteligentních dopravních systémů ve smyslu komodality a jejich začlenění do komunitárních, státních, regionálních a místních dopravních politik, neboť tyto systémy zvyšují bezpečnost dopravního sektoru a snižují jeho dopady na životní prostředí; žádá, aby byly vyvinuty a používány inteligentní dopravní systémy pro řízení dopravy a omezení dopravních zácp;

88.

vyzývá EU a její členské státy, aby úzce spolupracovaly s průmyslem a umožnily tak vznik nezbytných tržně-politických předpokladů pro to, aby se inteligentní dopravní systémy, zejména pokud jde o logistiku a bezpečnost (ERTMS, RIS, eCall), staly součástí řízení provozu;

89.

vyzývá členské státy k podpoře komodality zaváděním přenosných dopravních značek v souladu se současnou praxí, aby bylo pro občany atraktivnější použít na delší vzdálenosti železnici a aby mohli v místě počátku a cíle cesty použít úsporné automobily místní dopravy;

90.

v souvislosti s nedávno přijatými právními předpisy, jimiž se stanovily cíle pro emise CO2 z automobilů, vítá rozhodnutí stanovit dlouhodobý cíl pro emise v hodnotě 95 g CO2/km do roku 2020;

91.

zdůrazňuje, že železniční doprava jako způsob dopravy s nízkými emisemi CO2 a s vysokou energetickou účinností má velký potenciál jak pro nákladní dopravu na velké vzdálenosti, tak pro regionální a kyvadlovou dopravu na krátkých a středních trasách, a požaduje, aby se tyto priority odrazily v kriteriích pro poskytování podpory z regionálních fondů a fondů soudržnosti;

92.

vítá budování a rozšiřování transevropských dopravních sítí (TEN-T) v rámci EU i v sousedních zemích a požaduje, aby byly co nejdříve dokončeny prioritní projekty, které mají pro logistiku řetězce nákladní dopravy a pro udržitelnou evropskou dopravní politiku prvořadý význam, a zejména ty z nich, které jsou nejvíce šetrné ke klimatu;

93.

poukazuje na významnou úlohu, kterou hraje vnitrozemská vodní nákladní doprava, a zdůrazňuje, že toto odvětví nepoškozuje životní prostředí a že má dosud velkou nevyužitou dopravní kapacitu;

94.

vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli je z hlediska dopravní politiky možné, aby se významná část nákladní dopravy přenesla na železnici a vnitrozemské vodní cesty, došlo v uplynulém desetiletí ke snížení investic do výstavby železniční sítě;

95.

podporuje Komisi v jejím záměru definovat společně s členskými státy zvláštní „mořské dálnice“ a spojuje velká očekávání s chystaným „evropským prostorem pro námořní dopravu bez hranic“, pokud jde o jeho schopnost rozvíjet námořní dopravu v Evropě a zvyšovat její efektivitu;

96.

podporuje návrh Komise, aby se přístavní poplatky a poplatky za stání vybíraly podle emisních hodnot plavidel a aby lodi kotvící v přístavech nevyráběly elektřinu vlastními lodními generátory, ale odebíraly ji z pevniny;

97.

zastává názor, že loděnice a lodní dopravci by se měli intenzivně zabývat novými technologiemi, které zvyšují účinnost, jako je používání plachet, systému vzduchových komor (ACS), využívání odpadního tepla k výrobě elektrické energie, účinnější motory, vylepšené profily trupu a kormidla, přesnější předpovědi počasí umožňující přizpůsobit kurz a úspory pohonných hmot díky vhodnému nátěru trupu;

98.

vyzývá Mezinárodní námořní organizaci (IMO), aby se zavázala k vnitrosektorovému snížení emisí v oblasti lodní dopravy a aby stanovila minimální technické normy pro používání těchto moderních technologií při stavbě nových lodí;

99.

domnívá se, že v odvětví letecké dopravy je třeba přijmout integrovaný přístup, který v celosvětovém měřítku stanoví pro letecký průmysl, letecké společnosti a provozovatele letišť společný cíl snížit co nejdříve, avšak nejpozději do 1. ledna 2013, emise o určitou hodnotu do roku 2020; zastává názor, že integrovaný přístup by měl zahrnovat výzkum a technologie, provozní zdokonalení a celosvětový systém obchodování s emisemi, jenž by měl vycházet ze systému EU pro obchodování s emisemi z letecké přepravy;

100.

důrazně žádá EU a její členské státy, aby před spuštěním systému obchodování s emisemi v leteckém sektoru co efektivněji uplatnily a rozšířily jak projekt společný evropský vzdušný prostor, tak projekt SESAR, přednostně budovaly funkční a flexibilní bloky vzdušného prostoru a usilovaly o celkově flexibilní využití vzdušného prostoru, aby mohly okamžitě využít dostupného potenciálu ke snižování emisí a dokázaly snížit spotřebu leteckého paliva až o 12 %;

101.

vyzývá EU a členské státy, aby poskytly veškerou potřebnou podporu na výzkum a vývoj, aby bylo dosaženo průlomu v ekologicky šetrných dopravních technologiích, jako je vodík, elektřina, palivové články, hybridní pohon nebo pokročilá biopaliva pro pohon a alternativní materiály, nové technologie a IT řešení, která by mohla snížit váhu a zvýšit účinnost vozidel;

102.

žádá výrobce pohonných systémů a motorů pro odvětví dopravy, aby se ve vzájemné spolupráci soustavně snažili zvyšovat účinnost svých strojů podle norem Euro 6, ale i nad jejich rámec, a aby ve svém sektoru stanovili cíle pro výrazné zvýšení účinnosti a dále zkoumali možnosti využití alternativních pohonných hmot, čímž přispějí k udržitelnějšímu růstu svého odvětví;

103.

vyzývá výrobce automobilů, aby měnili svůj park směrem k menším, lehčím a účinnějším modelům s cílem umožnit individuální mobilitu i pod tlakem klimatických změn a omezených zdrojů ropy;

104.

žádá také zbrojní průmysl, aby usiloval o zvyšování účinnosti svých motorů a pohonných systémů a aby zkoumal možnosti využití alternativních pohonných hmot;

105.

vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby zřídily systém podpory vodíkového programu na základě obnovitelných zdrojů, který zajistí výrazné urychlení výroby vozidel poháněných vodíkem; má za to, že tento systém by se měl začít zabývat zvyšováním podpory, která je z rozpočtu EU poskytována na koncové aplikace na bázi vodíku, dále podporou, kterou na zavádění vodíkových zařízení poskytují členské státy prostřednictvím finančních opatřeními (např. daňovými pobídkami), a konečně vytvářením raných trhů prostřednictvím veřejných zakázek na vozidla s nulovými emisemi pro státní správu;

106.

vyzývá Komisi, aby do roku 2010 vypracovala zprávu o dosud platných omezeních kabotáže a jiných faktorech, které v Evropské unii vedou k cestám bez nákladu a snižují účinnost na vnitřním trhu; je přesvědčen, že účinná a funkční logistika nákladní přepravy, používaná jako nedílná součást dopravního systému EU, je klíčem k udržitelné mobilitě v Evropě, k ekonomické efektivitě a konkurenceschopnosti, k optimálnímu využívání energetických zdrojů, k vytváření pracovních míst, k ochraně životního prostředí a k boji proti klimatickým změnám;

107.

vyjadřuje obavy z ohrožení kulturních památek a kulturních oblastí v Evropě extrémním počasím a dlouhodobými klimatickými změnami a vyzývá členské státy, aby sestavily jednotný seznam evropských kulturních památek ohrožených změnou klimatu a koordinovaly jej na evropské úrovni;

108.

vyzývá Komisi, členské státy a jednotlivé regiony, aby v sezónních turistických oblastech, které jsou citlivé na změnu podnebí a nemají žádné reálné alternativy, přijaly komplexní adaptační a preventivní opatření, jako je zajištění dostatku vody, ochrana před lesními požáry, opatření proti tání ledovců či zlepšování ochrany pobřeží, neboť je třeba zohlednit hospodářský význam cestovního ruchu a nutnou infrastrukturu pro pracovní místa a příjmy a čelit závažným hospodářským ztrátám v celém hospodářském řetězci;

109.

domnívá se, že v některých regionech je další expanze cestovního ruchu ekonomicky smysluplná a ekologicky ospravedlnitelná pouze tehdy, bude-li při budoucím rozvoji daných lokalit pamatováno také na dopady změny klimatu, které lze očekávat, jako je například vážný nedostatek vody a sněhu či úbytek ledovců;

110.

vyzývá odvětví cestovního ruchu, aby společně s orgány místní správy a se sdruženími podniků vyvíjelo integrované strategie snižování emisí a zvyšování energetické účinnosti, zejména pokud jde o dopravu a ubytování, a aby plánovalo opatření na podporu ekoturistiky, včetně rozvoje společenské, sportovní nebo kulturní turistiky a předních turistických destinací, které respektují a chrání životní prostředí;

111.

vyzývá k začlenění auditu o změně klimatu na pracovišti do standardních výkazů předkládaných společnostmi, čímž by se zvýšila transparentnost při sledování programů na ochranu životního prostředí a snižování emisí;

112.

požaduje, aby všechny komerční i nekomerční subjekty musely každý rok veřejně oznamovat množství emisí skleníkových plynů, přijatá opatření na jejich snížení, opatření na rekvalifikaci zaměstnanců (v případě uzavření závodu kvůli prokázanému úniku uhlíku) a příjmy z transakcí v rámci systému obchodování s emisemi; žádá Komisi, aby tyto činnosti monitorovala a hlásila Parlamentu pokrok, kterého dosáhly průmyslové sektory ve snižování emisí;

113.

žádá Komisi, aby otevřeně a bez předsudků posoudila možnost explicitního začlenění zemědělství do budoucí integrované evropské politiky na ochranu klimatu a aby zvážila vypracování cílů snižování emisí skleníkových plynů včetně metanu a oxidu dusného v tomto odvětví s využitím veškerého dostupného potenciálu;

114.

poukazuje na to, že optimalizované obdělávání půdy zvyšuje obsah humusu v půdě a že pokud by byla kultivovaná plocha lépe obhospodařována a neležela zbytečně ladem, mohla by při ukládání uhlíku hrát mnohem větší úlohu než dosud;

115.

soudí, že optimalizací postupů při skladování a používání minerálních hnojiv lze výrazně přispět ke snížení emisí oxidu dusného; proto požaduje, aby se více hnojilo organickou hmotou namísto minerálních hnojiv;

116.

vyzývá ke zpracování ekonomických analýz, zda by určité regionální pěstební postupy zůstaly rentabilní i za změněných klimatických podmínek; tyto analýzy by ukázaly možnosti adaptace a usnadnily přechod k pěstování jiných plodin;

117.

domnívá se, že zemědělská praxe musí přihlížet ke změně klimatu a žádá o finanční prostředky na výzkum a vývoj pokud se týče nových, ekologičtějších metod pěstování zemědělských plodin a řízení zemědělských podniků; požaduje rovněž, aby se prováděl výzkum nových technologií, biotechnologie v oblasti šlechtění osiva a rostlin, zelené genové technologie a ochrany rostlin, a požaduje politiku na ochranu klimatu v zemědělství, zahrnující semináře, vzdělávací programy, pilotní projekty a nové poznatky o obdělávání půdy a vodohospodářství pro zemědělce;

118.

uznává, že pěstování obilovin a sóji jako krmiva pro hospodářská zvířata je zdrojem značných emisí skleníkových plynů; připomíná zprávu „Livestock's Long Shadow“, kterou v listopadu 2006 vydala Organizace OSN pro výživu a zemědělství; podle této zprávy způsobuje živočišná výroba celkem 18 % světových emisí skleníkových plynů;

119.

požaduje, aby byla přezkoumána a případně zkvalitněna krmiva v odvětví výroby mléka a masa, čímž by se omezila tvorba metanu v bachoru přežvýkavců; požaduje, aby veškerá opatření týkající se krmení a rozmnožování v odvětví živočišné výroby byla posuzována z hlediska jejich dopadu na zdraví a dobré životní podmínky zvířat a aby tato opatření nebyla realizována, pokud by mohla mít na tato zvířata negativní dopad;

120.

soudí, že výstavba zařízení na zpracování bioplynu z hnoje k energetickým účelům představuje ekonomicky i ekologicky smysluplný příspěvek k omezení emisí metanu z živočišné výroby;

121.

zastává názor, že cílem budoucí evropské politiky v oblasti klimatu musí být jak zachování tropických deštných pralesů a zbývajících boreálních lesů, tak i péče o evropské lesy a jejich obnova; zdůrazňuje, že důležitou roli mohou hrát ochranné lesní pásy v okolí velkých městských aglomerací a průmyslových center;

122.

zastává názor, že má-li se dosáhnout skutečného snížení emisí díky zamezení úbytku lesních porostů, měl by být prostřednictvím UNFCCC zřízen trvalý kompenzační systém pro lesní hospodářství; dále požaduje, aby byla vytvořena jednoznačná ekonomická pobídka k udržitelnému využívání pralesů a velkých lesních ploch a tím k jejich zachování; užitná hodnota lesů je totiž mnohem vyšší, pokud ji poměřujeme „ekologickými“ a sociálními funkcemi, které lesy jako celek poskytují;

123.

požaduje, aby se zemím, které dosud disponují rozsáhlými přirozenými lesními porosty, poskytovaly v rámci globálního trhu s oxidem uhličitým ekonomické pobídky k zachování těchto lesů, a to tím, že by byl započten uhlík, který přísně chráněné lesní porosty každoročně pohltí; navrhuje přezkoumat, zda má přitom smysl zaměřovat se výhradně na tropické deštné pralesy;

124.

vyzývá EU, aby ve spolupráci s mezinárodním společenstvím zřizovala vzdušné a satelitní kontrolní systémy a budovala potřebnou infrastrukturu pro trvalé zachování zejména tropických pralesů; požaduje, aby byl pod záštitou Světové banky zřízen globální fond, z něhož by byla výstavba těchto kontrolních systémů financována;

125.

domnívá se, že globální kontrolní systémy na ochranu lesů budou slavit úspěch pouze tehdy, budou-li vytvořeny a dlouhodobě zajištěny nezbytné institucionální podmínky a správně-technická zařízení s kvalifikovaným personálem;

126.

poukazuje v této souvislosti také na to, že jsou zapotřebí programy monitorování evropských lesů, které odhalí případné napadení lesů škůdci, a programy vědeckého modelování rizik v souvislosti s lesními oblastmi, které jsou vystaveny vlnám horka, požárům a suchu, aby bylo možné přijmout vhodná protiopatření na ochranu těchto lesních porostů;

127.

zastává názor, že národní soupisy lesů členských států jsou důležitým zdrojem informací pro účely analýzy celkového stavu evropských lesů a jejich významu jako úložiště CO2; vyzývá Komisi, aby nejen podporovala členské státy při zpracovávání a vyhodnocování získaných údajů, ale také využila metody, které se již osvědčily v členských státech;

128.

konstatuje, že dřevo – vezmeme-li v úvahu celý jeho životní cyklus – může být ve stavebnictví v zásadě ekologičtější volbou než ocel a beton, neboť pohlcuje oxid uhličitý, na jeho výrobu je potřeba mnohem méně energie a vedlejší produkty vznikající při jeho výrobě mohou být využity k produkci obnovitelné energie; uvědomuje si však, že je nutné, aby bylo použité dřevo těženo udržitelným způsobem, což se v současnosti často neděje; vyzývá proto EU, aby urychleně přijala právní předpis, který minimalizuje riziko umisťování nezákonně a neudržitelně vytěženého dřeva na trh EU;

129.

poukazuje na široké možnosti využití a mnohostranný přínos lesů; vyzývá EU, aby vymezila kritéria pro udržitelné využívání biomasy;

130.

zdůrazňuje, že v EU by mělo být zavedeno udržitelné řízení lesního hospodářství, které využívá velmi širokých sociálních, hospodářských a ekologických cílů; konstatuje, že dlouhodobým cílem udržitelného řízení lesního hospodářství je zvýšení množství uhlíku uloženého v lesních porostech; dále konstatuje, že mladé, rostoucí a dobře řízené lesy jsou dobrým úložištěm uhlíku, a proto soudí, že v místech, kde dochází ke kácení lesů, by měla probíhat nová výsadba, kterou by se nahradily pokácené stromy; soudí, že současně by měly být chráněny starší lesy, neboť hrají zásadní úlohu při zachování biodiverzity;

131.

doporučuje rozšířit vědecký výzkum v oblasti půd a více sledovat jejich stav, aby se omezila eroze a ztráta využitelných ploch a biodiverzity;

132.

vyzývá Radu, aby přijala společný postoj s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (8) (rámcové směrnici o ochraně půdy), která by umožnila zavedení skutečně komunitárního nástroje pro boj proti účinkům odlesňování, eroze a dezertifikace;

133.

vyzývá členské státy, aby zahájily politiku ochrany půdy prostřednictvím vhodných metod péče s ohledem na význam, jaký mají pro úrodnost půdy organické látky v ní uložené, na schopnost půdy zadržovat vodu a na její funkci jako úložiště uhlíku, a aby zvážily možnosti využití dřevěného uhlí vyrobeného z biomasy;

134.

poukazuje v této souvislosti na význam ekosystémového přístupu pro eliminaci či omezení eroze půdy, ničení permafrostu, dezertifikace a šíření pouští, invazí cizích druhů a výskytu lesních požárů;

135.

domnívá se, že integrované řízení vodních zdrojů by mělo zahrnovat strategie pro efektivnější využívání vodních zdrojů, úspory vody, racionalizaci a omezení spotřeby vody a zlepšení informovanosti spotřebitelů o udržitelné spotřebě vody; mělo by rovněž reagovat na otázky zachycování a uchovávání dešťové vody v přírodních a umělých rezervoárech a zabývat se rizikem záplav a suchých období a jejich negativními dopady; soudí, že je zapotřebí podporovat opatření na vytvoření účinné hierarchie používání vody, a připomíná, že při řízení vodních zdrojů by měl být upřednostňován přístup ze strany poptávky;

136.

vyzývá Komisi, aby v rámci vodohospodářské činnosti plnila důležitou úlohu přeshraniční koordinace, zejména formou budování sítí a poskytováním finančních prostředků na výzkum inovativních technologií v oblasti odsolování mořské vody, zavlažovacích systémů, spotřeby vody v zemědělství a ve městech a podpory pilotních projektů na zmírnění následků suchých období nebo záplav;

137.

soudí, že by členské státy měly ve svých programech zohlednit zásadu zpětné úhrady nákladů za vodohospodářské služby a zásadu „znečišťovatel platí“, aby bylo možné poskytovat vhodné pobídky na efektivní používání vodních zdrojů;

138.

zdůrazňuje, že současná rybolovná praxe dále snižuje odolnost populací ryb a mořských ekosystémů vůči následkům změny klimatu; vítá v této souvislosti rozhodnutí Komise stanovovat kvóty odlovu v průmyslovém rybolovu podle kritérií udržitelnosti a trvá na tom, aby Rada a členské státy, kterých se to týká, navržené kvóty respektovaly;

139.

je přesvědčen, že pro zlepšení správy mořských oblastí a zdrojů a pro zvýšení její udržitelnosti je nezbytný souhrnný rámcový plán pro moře, o němž se hovoří ve směrnici o mořské strategii (9); varuje, že se jinak může stát, že evropské chráněné mořské oblasti zůstanou posledními oázami biologické rozmanitosti v pustém a prázdném oceánu;

140.

domnívá se, že změny životního prostředí v důsledku změny klimatu mohou vést k tomu, že bude nutné hledat nová umístění pro akvakultury, což bude mít pro současné lokality negativní hospodářské důsledky; varuje však, že přemístění akvakultur může mít negativní důsledky pro dané ekosystémy, a požaduje proto, aby byla stanovena povinnost provádět posouzení dopadů;

141.

považuje hierarchii odpadů za leitmotiv evropské politiky v této oblasti; vyzývá Komisi, aby navrhla procentní hodnoty, kterých má být dosaženo v oblasti snižování, opětovného použití a recyklace odpadů; požaduje posouzení cílů a v nutných případech jejich zvýšení;

142.

konstatuje, že nejlepší možností, jak omezit přímé emise, je zamezit vzniku odpadu, například optimalizací balení zboží; zdůrazňuje však, že dlouhodobá prevence odpadů vyžaduje změnu ve výrobních metodách a zvycích spotřebitelů;

143.

zdůrazňuje, že k zamezení přímých emisí ze skládek odpadu značnou měrou přispívá oddělený sběr bioodpadu a recyklace materiálu;

144.

soudí, že mají-li se omezit přímé emise z odvětví odpadů, je rozumné bránit tomu, aby se netříděné odpady převážely na dlouhé vzdálenosti; domnívá se, že přeshraniční převozy smíšeného domovního odpadu v EU by se měly omezit na minimum; je toho názoru, že musí být zamezeno nelegálnímu vývozu recyklovatelného materiálu, aby nedocházelo k „exportu emisí“ a aby v EU zůstávaly cenné suroviny;

145.

zastává názor, že ve střednědobém horizontu by měly členské státy po určitém přechodném období („phasing out“) zcela přestat ukládat netříděný odpad z domácností na skládky, neboť budou-li stávající systémy recyklace lépe využívány a budou-li rozvíjeny zcela nové systémy, zkvalitní se celé zpracování odpadu a bude možno využít dostupného potenciálu pro snižování emisí skleníkových plynů na základě současných technologií; požaduje proto, aby se na skládkách povinně zachycoval unikající metan a využíval k výrobě tepla;

146.

soudí, že energetické využití zbytkového odpadu v podnicích specializovaných na výrobu energie z odpadů a získávání energie z předběžně tříděných odpadů, zejména ve spojení s kombinovanou výrobou tepla a energie při striktních kontrolách emisí, je jedním z možných způsobů vysoce účinného znovuzískávání energie; této metody lze spolehlivě využít ke snižování nepřímých emisí skleníkových plynů a k nahrazení fosilních paliv;

147.

soudí, že rozšíření výzkumu a vývoje v oblasti zpracování odpadu a metod řízení zdrojů má zásadní význam, a zdůrazňuje, že v tomto odvětví je třeba okamžitě začít používat inovativní technologie;

148.

domnívá se, že jednu z možností, jak spojovat cíle rozvojové politiky (jako je zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí) s novými hospodářskými příležitostmi a s pozitivním přínosem ke globální ochraně klimatu, představuje v kontextu jednání o dohodě pro období po roce 2012 a v souvislosti se zapojením třetích zemí systematičtější uplatňování evropských norem v oblasti zpracování odpadu;

149.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by sektor odpadů mohl být začleněn do systému obchodování s emisemi a zda je toto začlenění slučitelné s projekty CDM;

150.

připomíná své požadavky, které vyslovil ve výše uvedeném usnesení z 10. dubna 2008, a vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení zveřejnila slibovanou bílou knihu, která stanoví koordinovaný široký rámec EU pro plánování adaptačních opatření;

151.

znovu zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise vydala zelenou knihu o teritoriální soudržnosti, která zdůrazní potřebu integrovaného přístupu k jednotlivým odvětvovým politikám v zájmu zlepšení kombinovaného teritoriálního účinku politiky EU a národních a regionálních politik; proto vyzývá ke zdokonalení postupů strukturálních fondů, aby mohly na opatření související se změnou klimatu přispívat ještě více než dosud;

152.

zdůrazňuje, že ačkoli je nutno brát náležitý ohled na zásadu subsidiarity a uznávat klíčovou úlohu orgánů regionální a místní správy (zejména ve více ohrožených oblastech, jako jsou horské a pobřežní regiony), je pro zachování biologické rozmanitosti nezbytná činnost na úrovni EU, a to posílením sítě Natura 2000 a začleněním účinných adaptačních opatření do evropských politik v oblasti soudržnosti, zemědělství, vody a moří;

153.

znovu zdůrazňuje nutnost promyšlenosti a komplexní koordinace adaptačních opatření na úrovni EU; rovněž je třeba zkoumat případné synergie mezi těmito opatřeními, a to i v rámci mezinárodních úmluv týkajících se konkrétních regionů nebo území, jejichž signatářem je i Evropské společenství; opakuje svůj požadavek, aby byl vytvořen celounijní rámec pro plánování adaptačních opatření;

154.

zdůrazňuje, že EU hraje úlohu koordinátora, zejména při vytváření systémů automatického nebo trvalého monitorování škodlivin a systémů včasného varování v případě veder, dlouhých období mrazu a záplav a při zlepšování systematického shromažďování údajů o týkajících se zdraví, počasí, životním prostředí a statistických dat;

155.

zdůrazňuje, že je svrchovaně důležité získávat konkrétní odborné znalosti o dopadech změny klimatu na lidské zdraví, zejména v souvislosti s infekčními a parazitickými onemocněními;

156.

zdůrazňuje, že změna klimatu bude v důsledku nevyhnutelných změn v charakteru ekosystému hrát klíčovou roli ve zvyšování výskytu určitých nemocí, což bude mít mimo jiné dopad na zvířata, rostliny, hmyz, prvoky, bakterie a viry;

157.

zdůrazňuje, že tropické nemoci šířené parazity nebo moskyty a dalšími patogenními činiteli, kteří se obvykle vyskytují v tropických oblastech, by se mohly objevit ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách, což pro lidstvo představuje novou hrozbu;

158.

zdůrazňuje, že ačkoli se program veřejného zdraví na období 2008–2013 věnuje v prvé řadě faktorům, které tradičně určují zdraví (stravování, kouření, konzumace alkoholu a užívání drog), měl by se také zaměřit na určité nové zdravotní problémy a věnovat se určujícím faktorům životního prostředí, které jsou důsledkem změny klimatu;

159.

zdůrazňuje, že EU a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí plní koordinační funkci při poskytování poradenství široké veřejnosti o předcházení nemocem přenášeným hmyzem, zejména pomocí ochranných oděvů, postelových sítí a repelentů proti hmyzu a kontrolou produktů;

160.

mezi možnými opatřeními vyzdvihuje shromažďování a vyhodnocování příslušných údajů o dopadech změny klimatu na lidské zdraví, zvýšení připravenosti na přírodní pohromy, posílení veřejného zdravotnictví a krizového plánování, podporu opatření v oblasti zdraví ve všech sektorech a osvětová opatření, jako je například poskytování informací o nových zdravotních rizicích a vydávání varování a konkrétních pokynů k expoziční profylaxi, se zvláštním zřetelem na nemoci přenášené hmyzem a vlny horka;

161.

soudí, že je nutný výzkum v odvětví medicíny a farmacie, aby bylo možné vyvinout na nové nemoci léky a vakcíny, které by měly být dosažitelné všem postiženým obyvatelům za dostupnou cenu;

162.

zdůrazňuje, že zelené zóny v městských oblastech mají velký význam pro zdraví široké veřejnosti, kvalitu vzduchu a zachycování uhlíku a mohou pomoci řešit změnu klimatu; vyzývá Komisi, členské státy a orgány místní správy, aby současné zelené zóny v městských oblastech chránily a rozšiřovaly a aby budovaly nové;

163.

zastává názor, že v globálním úsilí o vytvoření ekonomiky s nízkými emisemi má Evropa skvělou výchozí pozici a že by měla této situace využít k tomu, aby vyvolala inovační vlnu, která povede k vytvoření nových, konkurenceschopných podniků a pracovních míst v oblasti čistých technologií, obnovitelné energie, „zelených“ podniků a odborných znalostí pro vyvážení možného úbytku pracovních příležitostí v sektorech s vysokými emisemi oxidu uhličitého, a to zcela v souladu s Lisabonskou strategií; vyzývá Komisi a členské státy, aby zjistily, jaké strukturální změny přinese realizace politik v oblasti změny klimatu, a dále vyzývá Komisi, aby periodicky navrhovala opatření na pomoc nejvíce postiženým skupinám obyvatelstva;

164.

varuje před tím, abych EU kvůli příliš pesimistickému vidění nepřišla o ekonomické příležitosti, které změna klimatu a politická opatření k jejímu zmírnění představují, a zdůrazňuje pozitivní úlohu sociálních partnerů, neboť se budou přímo podílet na stimulaci hospodářství a možnostech rekvalifikace a využití pracovníků postižených adaptačními opatřeními na zmírnění účinků změny klimatu; soudí, že veřejný i sociální konsensus budou klíčovými pro to, aby celosvětové úsilí o účinnost, inovace, suroviny a technologie budoucnosti a trhy bylo korunováno úspěchem;

165.

domnívá se, že potenciál růstu a zvyšování zaměstnanosti bude moci být plně využit pouze tehdy, bude-li současně zaručen přístup na trhy a odbourány byrokratické překážky, které stojí v cestě aplikaci dostupných technologií;

166.

vyzývá členské státy, aby posoudily, zda jsou stávající předpisy slučitelné s cíli v oblasti politiky ochrany klimatu, a aby vytvořily systémy pobídek, které usnadní přechod na ekonomiku s nízkými emisemi CO2;

167.

vyzývá sociální a tarifní partnery v členských státech a na úrovni EU, aby společně vyvíjeli ekonomické strategie pro jednotlivá odvětví a zjistili tak, kde existuje potenciál, jenž by mohl být strategicky využit;

168.

domnívá se, že v rámci integrované evropské politiky v oblasti klimatu, která má zajistit dostupnost zdrojů pro budoucí generace, je třeba vytvořit a začít uplatňovat přístup, jehož součástí je jednak snižování emisí a jednak nezávislý proces technologických inovací;

169.

soudí, že právě proto, že koncepce EU je neutrální z hlediska použitých technologií, by měly o CCS probíhat rozsáhlé diskuse za účasti soukromých i veřejných subjektů, aniž by byl jakkoli předjímán jejich výsledek; vyslovuje se pro posílení mezinárodní spolupráce v zájmu podpory přenosu technologií, zejména v nově industrializovaných zemích, jejichž hlavním zdrojem energie jsou stále jejich zásoby uhlí;

170.

domnívá se, že k výzkumu a vývoji technologií příští generace a k nutnému zvětšení rozsahu jejich užívání je třeba poskytovat značnou finanční podporu na dlouhodobý výzkum a vývoj;

171.

vybízí smluvní strany UNFCCC, aby CCS uznaly jako transfer technologií v rámci CDM podle Marrákešských dohod ke Kjótskému protokolu;

172.

vyzývá EU a její členské státy, aby na případný skeptický postoj či obavy, pokud jde o používání technologie zachycování a uskladnění CO2, reagovaly výzkumnými a osvětovými opatřeními;

173.

navrhuje, aby se integrovaná evropská politika v oblasti klimatu zabývala návrhy na vytvoření základních mechanismů pobídek a přijetí podpůrných opatření, aby mohly být uplatněny nezbytné technické inovace, sníženy běžné výdaje na nové, avšak drahé technologie a v budoucnu stanoveny a dosaženy přísnější redukční cíle;

174.

doporučuje, aby členské státy posoudily způsoby urychleného zavedení čistých a energeticky účinných technologií, jako např. přímé dotace spotřebitelům, kteří investují do technologií, jako jsou solární panely, čerpání tepla ze země, vzduchu a vody a topná tělesa s čistším spalováním;

175.

navrhuje proto paralelní opatření, jako je účast ekonomů, inženýrů a soukromých podniků na institucionalizovaném paralelním procesu „Kjóto plus“, který by byl obdobou úspěšné metody na ochranu ozónové vrstvy podle Montrealského protokolu;

176.

požaduje, aby byl zřízen evropský fond pro ochranu klimatu, na jehož financování by byly částečně použity příjmy z aukcí v rámci systému obchodování s emisemi, případně obdobné fondy v členských státech, které by byly financovány z výnosů z aukcí v rámci systému obchodování s emisemi a domnívá se, že tímto způsobem by mohl vzniknout kapitálový fond k financování budoucí klimatické politiky, protože konkrétní kroky a příslušné investiční potřeby této politiky lze plánovat jen v omezené míře;

177.

navrhuje, aby byl kapitálový fond použit na kapitálových trzích, což by zajistilo zpětný tok kapitálu k hospodářským subjektům a umožnilo nové či opětovné investice do technologií budoucnosti; otázka, jaké technologie by se měly v budoucnu používat k dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů ochrany klimatu, by se tedy přenechala trhu, místo aby se stanovovala zákonem;

178.

klade velký důraz na to, že dlouhodobě efektivní řešení problému klimatických změn vyvstanou i z vědeckých novinek, a to jak v oblasti výroby, distribuce a využití energie, tak i v jiných souvisejících oborech, a tyto novinky s konečnou platností omezí produkci skleníkových plynů bez toho, aby vytvářely další environmentální problémy;

179.

vyzdvihuje význam 7. rámcového programu pro vývoj čistých forem energie a vyzývá Radu a Komisi, aby této prioritě vyjádřily podporu i v následujících rámcových programech výzkumu;

180.

navrhuje příštím předsednictvím Rady, aby jedním z hlavních bodů svého funkčního období učinily progresivní téma informačních a komunikačních technologií a jejich významu pro zmírnění změny klimatu a pro adaptaci na ni;

181.

vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly testování, validaci, zavádění a další šíření metod využívajících počítače a IKT k snižování materiálních nákladů a k markantnímu zlepšování energetické účinnosti – zejména prostřednictvím zdokonalené logistiky v nákladní přepravě, nahrazením fyzického cestování telekonferencemi a viodeokonferencemi, zkvalitněním elektrických sítí, výstavbou budov s optimálním využitím energie a používáním inteligentního osvětlení – ve spolupráci s průmyslem, spotřebiteli, úřady, vysokými školami a výzkumnými institucemi;

182.

jako jedna ze složek rozpočtového orgánu zdůrazňuje, že změnu klimatu a opatření k jejímu zmírnění je třeba v příštím víceletém finančním rámci učinit nejvyšší prioritou;

183.

vyzývá Radu, aby se zabývala problémem nevyužitých účelově vázaných prostředků v rozpočtu EU a aby tyto prostředky případně vyčlenila na účely klimatické politiky;

184.

vyzývá Komisi, aby sestavila soupis všech platných finančních nástrojů s uvedením jejich významu pro evropské cíle ochrany klimatu a aby na základě tohoto „klimatického auditu“ vypracovala návrhy pro budoucí finanční rámce, díky němuž budou jednotlivé položky rozpočtu moci být upraveny v závislosti na požadavcích klimatické politiky, přičemž by Komise neměla vyloučit možnost vytvoření nových fondů, kterým by byly přiřazeny nové zdroje;

185.

zastává názor, že EU by se měla finančně angažovat nejen v hlavních oblastech, kterými jsou podpora a vývoj technologií boje proti změně klimatu a související rozvojová pomoc, ale i v oblasti podpory přeshraničních adaptačních opatření, zvyšování účinnosti a pomoci v případě přírodních pohrom, a to v souladu se zásadou solidarity EU;

186.

připomíná, že v rámci právních předpisů týkajících se „klimatického a energetického balíčku“ byla přijata dohoda o dobrovolném vyčlenění příjmů z aukcí v rámci systému obchodování s emisemi ve výši 50 % na financování politik zabývajících se změnou klimatu, přičemž jejich větší část by měla sloužit k financování adaptačních opatření a opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu v rozvojových zemích; vybízí členské státy, aby tuto možnost plně využívaly nebo uplatňovaly dokonce větší částky;

187.

připomíná, že financování opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a adaptačních opatření v rozvojových zemích bude klíčovým prvkem pro dosažení celosvětové dohody na COP 15 v Kodani, a trvá na tom, aby na zasedání Evropské rad, které se bude konat ve dnech 19.–20. března 2009 bylo dosaženo významného pokroku v souvislosti s dosažením dohody o tom, jak rozvojovým zemím zajistit nezávislé, předvídatelné finanční prostředky EU;

188.

vyzývá příslušná místa členských států, aby vytvářela nové vzdělávací profily a aby vzdělávání v praktických učňovských oborech i odborné vzdělávání a vysokoškolské studium v technických i jiných oborech přizpůsobovala požadavkům, jež na zaměstnanost klade transformace ekonomických struktur, kterou změna klimatu a její dopady dále urychluje;

189.

uznává důležitou úlohu zaměstnanců a jejich představitelů při „zelenání“ podniků a pracovišť na národní i nadnárodní úrovni, a vyzývá Společenství, aby podporovalo rozvoj, výměnu a šíření osvědčených metod;

190.

vyzývá Komisi k vypracování komunikačních strategií, aby se do běžného povědomí všech občanů dostaly vědecky podložené informace o změně klimatu (na základě nejnovějších zjištění IPCC), strategie pro úsporu energie, opatření pro energetickou účinnost a využití obnovitelných zdrojů energie; dále navrhuje, aby se programy EU na výměnu mládeže zaměřily na projekty, které přinesou obecnou osvětu o změně klimatu, a proto vyzývá Komisi, aby každý rok zadala průzkum Eurobarometru, který u občanů EU provede měření vnímání změny klimatu a jejich postojů k ní, a požaduje stanovení obecných, jednoduchých norem účinnosti ve všech oblastech každodenního života a vytvoření pobídek k odpovědné spotřebě energie (např. fiskálních pobídek);

191.

vyzývá členské státy, aby společně s elektroenergetickými podniky zahájily dialog s občany, v jehož rámci by se snažily přesvědčit veřejné mínění o tom, že z hlediska energetické a klimatické politiky je nutné modernizovat elektrárny na fosilní paliva za účelem zvyšování jejich účinnosti; v této souvislosti by měly rovněž vést diskusi o technologii CCS;

192.

vyzývá Komisi, aby občanům a členským státům poskytovala informace o úspěšných projektech uskutečněných v rámci Evropského týdne mobility, jako byl například „den bez aut“; zdůrazňuje, že občanům je třeba poskytnout podněty k přemýšlení o jejich městské mobilitě, aby se jako účastníci městské dopravy kriticky zamýšleli nad svými zvyky; pojem „individuální mobility“ by se přitom neměl omezovat jen na užívání vlastních osobních automobilů, ale měl by být rozšířen na všechny formy individuální přepravy ve městech a příměstských oblastech, jako je chůze, jízda na kole, sdílení vozidel, systém spolujízd, taxi a veřejná hromadná doprava;

193.

vítá vznik sdružení největších světových měst v rámci skupiny C40, a to zejména proto, že tato iniciativa umožňuje vyměňovat si informace o osvědčených opatřeních ke snižování emisí skleníkových plynů na globální úrovni a vzájemně se učit;

194.

zdůrazňuje zejména, že je nutné poskytovat informace občanům v místě jejich bydliště, konzultovat s nimi a zapojit je do rozhodovacích postupů; vybízí městská centra, regiony a městské aglomerace, aby se zaměřily na konkrétní redukční cíle a aby tyto cíle realizovaly pomocí inovativních lokálních či regionálních programů financování s podporou správních orgánů;

195.

vyzývá členské státy; aby v zájmu zvyšování informovanosti občanů začlenily do příslušných právních předpisů v oblasti stavebnictví ustanovení, že pokud občané žádají o stavební povolení, je nutno je komplexně informovat o tom, jaké možnosti využití obnovitelných zdrojů energie jsou v dané lokalitě k dispozici;

196.

navrhuje orgánům místní a regionální správy, okresním, městským a obecním úřadům, především však veřejným institucím, školám a zařízením péče o děti a mládež, aby pořádaly „soutěže v úsporách energie“ a prováděly rovněž místní kampaně náležitě podporované prostředky jak od státu, tak z EU, které zvýší povědomí veřejnosti o možnostech úspor a povedou k zapojení občanů a k jejich výchově;

197.

navrhuje Komisi, aby vyhlásila „evropský rok účinného využívání energie a zdrojů“, jehož prostřednictvím by byli občané na všech úrovních politik vedeni k tomu, aby si více uvědomovali nutnost efektivněji využívat zdroje; v rámci této iniciativy by měla být změna klimatu využita jako impulz k zahájení intenzivní diskuse o dostupnosti zdrojů a o jejich využívání; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti energetické chudobě, zabezpečily rozvoj kultury šetření vodou a zvýšily povědomí veřejnosti o úsporách vody prostřednictvím vzdělávacích programů; vyzývá Komisi, aby prošetřila možnost podpory vytvoření městských svazů, které by podnítily udržitelné používání vody s cílem vyměňovat si osvědčené metody a společně realizovat pilotní demonstrační projekty; vyzývá členské státy, aby zajistily bezplatné energetické audity, které občanům umožní snížit spotřebu energie a omezit emise;

198.

domnívá se, že reklama a poskytování informací o produktech jsou důležitým nástrojem pro zvyšování informovanosti spotřebitelů o ekologických nákladech spotřebního zboží a pro změnu konzumního chování; varuje však před „greenwashingem“ a vyzývá Komisi a členské státy, aby po poradě s evropskými průmyslovými svazy vypracovaly pro svůj sektor kodex o reklamě, který by odsoudil klamavou reklamu a uvádění nepravdivých údajů o vlivech produktů na životní prostředí a vedl k dodržování platných evropských předpisů o reklamě a označování;

199.

považuje za důležité, aby se v rámci dialogu s občany a s maloobchodními podniky propagovaly zejména regionální a sezónní produkty; a aby se používaly spotřebitelské informace, zejména povinné označování týkající se použitého způsobu výroby produktů, které spotřebitelům pomohou při rozhodování;

200.

považuje za vážné, že obyvatelstvo není dostatečně informováno o opatřeních boje proti změně klimatu; žádá proto EU, její členské státy a regionální a místní orgány a instituce, aby společně s tiskem, rozhlasem a internetovými médii naplánovaly a uskutečnily celoevropskou informační kampaň o příčinách a dopadech změny klimatu a úbytku zdrojů; tato kampaň by se soustředila na to, jakým způsobem může každý jednotlivec změnit své každodenní chování, a lépe a srozumitelněji by prezentovala činnost evropských a vnitrostátních orgánů na přípravě opatření proti změně klimatu;

201.

vítá iniciativy velkých podniků, které za účasti svých zaměstnanců i drobných dodavatelů plní vlastní redukční cíle a které pomocí svých komunikačních strategií veřejně propagují udržitelné způsoby výroby a spotřeby; vybízí průmyslové svazy v členských státech a na evropské úrovni, aby kladly důraz na udržitelnou podnikatelskou praxi jako na zvláštní konkurenční výhodu;

202.

požaduje, aby byl program pro boj proti změně klimatu na období 2009–2014 realizován následujícím způsobem:

203.

zdůrazňuje, že změně klimatu a jejím dopadům je třeba čelit politickými opatřeními s dlouhodobou perspektivou a vzdělávací činností a že strategická rozhodnutí, z nichž tato opatření vycházejí, je nutno realizovat koherentním způsobem a nepodřizovat je krátkodobým politickým cílům; doporučuje propagovat takový životní styl a spotřebu, které odpovídají udržitelnému rozvoji;

204.

zdůrazňuje, že nesmíme kapitulovat před složitostí problému změny klimatu, ale naopak musíme být schopni udávat směr politického, ekonomického a společenského vývoje a musíme mít jasnou vizi a pevné odhodlání, abychom dokázali tvůrčím způsobem reagovat na ekonomické, ekologické a sociální výzvy, které před nás klade dnešní doba převratných změn v energetických a klimatických politikách, jejímž symptomem je probíhající úbytek nerostných surovin;

205.

upozorňuje na to, že v souladu s myšlenkou, na níž je Evropská unie vystavěna, musíme činit rozhodnutí také z přesvědčení o jejich nezbytnosti a správnosti a chopit se jedinečné příležitosti, díky níž můžeme strategickými rozhodnutími formovat budoucnost naší společnosti;

206.

vyzývá příslušné orgány Evropského parlamentu, aby do tří měsíců vyhotovily a zveřejnily edici tohoto usnesení jakož i zprávu o práci výboru pro širokou veřejnost;

207.

vyzývá své příslušné výbory, aby sledovaly provádění výše uvedených doporučení v příštím legislativním období, včetně v průběhu slyšení kandidátů na komisaře pro příští funkční období Komise a při kontaktech se svými protějšky ve vnitrostátních parlamentech; vyzývá delegace Evropského parlamentu pro vztahy se třetími zeměmi a zástupce EP ve vícestranných parlamentních shromážděních, aby při svých kontaktech se zástupci třetích zemí pravidelně upozorňovali na problém změny klimatu a na to, že je nezbytné, aby v této záležitosti přijaly kroky a iniciativy všechny země;

208.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo zasláno všem smluvním stranám, které nejsou členskými státy EU, a pozorovatelům jak je uvedeno v UNFCCC.