52009DC0691

H4 33074 PO Europ. Research and Innovation Agenda

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.12.2009

KOM(2009)691 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

„Evropský program výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti – prvotní postoj Komise ke klíčovým zjištěním a doporučením fóra pro evropský výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti“

EN

SDĚLENÍ KOMISE

„Evropský program výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti – prvotní postoj Komise ke klíčovým zjištěním a doporučením Evropského fóra pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti“

ÚVOD

Jedním z hlavních cílů Evropské unie je chránit a rozvíjet evropské hodnoty, jako je spravedlnost, svoboda a bezpečnost, a zároveň řešit stále komplexnější bezpečnostní výzvy.

V našem každodenním životě nabyl na významu boj proti terorismu a organizovanému zločinu, ochrana vnějších evropských hranic a řízení civilních krizí. Změna klimatu, nepostavíme-li se k ní odpovídajícím způsobem, může mít rozsáhlé destabilizační účinky v globálním měřítku. Zároveň roste provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti. Jejich řešení vyžaduje použití moderních technologií.

Jelikož v moderní společnosti roste četnost využívání různých bezpečnostních technologií, což někdy u občanů vzbuzuje obavy, je naprosto nezbytné zajistit etickou kontrolu a transparentnost projektů výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti. Naše bezpečnost musí vycházet z evropských hodnot. A naopak, pro ochranu našich společenských hodnot potřebujeme bezpečnostní řešení

Řešení těchto problémů bude v příštích letech vyžadovat lepší porozumění interakci přírodních a lidských činitelů, která může vést k bezpečnostním rizikům, což je rovněž klíčové při koncipování účinných řešení, spolu s využitím moderní technologie a inovativních řešení.

Komise usoudila, že pro nalezení co nejúčinnějších řešení těchto problémů je nezbytné, aby se spojili zástupci podniků, veřejných i soukromých koncových uživatelů, výzkumných zařízení a vysokých škol a také zástupci nevládních organizací a institucí EU. V roce 2007 proto společně s členskými státy navrhla vytvoření „Evropského fóra pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti“ – ESRIF[1].

Toto fórum bylo pověřeno vytvořením tzv. programu výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti pro EU, což je strategický plán výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti, jehož cílem je posílit soudržnost a účinnost, a to na úrovni EU, jakož i na vnitrostátní a místní úrovni. Zájem zmíněného programu se nesoustředí pouze na výzkum a vývoj, ale jde dále a vnáší do evropského programu velké „I“ jako inovace. Jeho orientace na inovace a zavádění bezpečnostních technologií se ukazuje být ještě důležitější v kontextu současných globálních environmentálních a hospodářských úkolů.

Dne 23. listopadu ESRIF přijalo svá klíčová zjištění a doporučení (více informací o ESRIF a jeho přístupu naleznete v přiloženém shrnutí konečné zprávy ESRIF).

Toto sdělení je prvotním postojem Komise ke klíčovým zjištěním a doporučením ESRIF.

SPOLEčENSKÝ ROZMěR BEZPEčNOSTI

Přístup ESRIF k výzkumu v oblasti bezpečnosti oprávněně vychází z předpokladu, že bezpečnost je především a zejména problémem lidským a společenským. Lidé jsou nejen cíli a oběťmi útoků a bezpečnostních hrozeb, ale také záchranáři, těmi, kteří rozhodují, a těmi, kteří stavy snížené bezpečnosti řeší.

Plnění těchto úkolů vyžaduje, aby všechna bezpečnostní řešení vycházela z evropských hodnot, jako je svoboda a spravedlnost, a ze základních etických principů a právních požadavků prostupujících všemi činnostmi spojenými s výzkumem, vývojem a inovacemi v oblasti bezpečnosti. To znamená:

a) Posílení právního a etického rozměru

Veškerá bezpečnostní opatření musí zohledňovat dodržování lidských práv a svobod, zejména ochranu soukromí občanů. Bezpečnostní opatření musí být oprávněná a přiměřená, tedy společensky přijatelná, a vždy musí být uplatňována v souladu s právními předpisy. Tvorba a realizace bezpečnostních programů musí vycházet ze základních etických principů a požadavků bezpečnostních opatření na ochranu údajů. ESRIF prosazuje, aby v případech, kdy se uvažuje o nových bezpečnostních řešeních, hrály hlavní roli požadavky týkající se soukromí občanů, společně s požadavky na posílení bezpečnosti, a to ihned od počátku. Jde podle něj o koncepční ochranu soukromých údajů.

Takový přístup, který Komise vítá, bude mít dalekosáhlé důsledky pro celý cyklus výzkumu a inovací.

b) Posílení společenského rozměru

Je třeba zohlednit další společenský rozměr z hlediska účinnosti technologií. Žádná bezpečnostní technologie nemůže být ve skutečnosti dlouhodobým bezpečnostním řešením bez široké aktivní účasti veřejnosti (a aniž by ji společnost přijala). Skutečně, ESRIF říká, že společenský přístup k bezpečnosti znamená koncept bezpečnosti, která se nezaměřuje na prevenci a ochranu za každou cenu, ale spíše na schopnost naší společnosti čelit rizikům, a někdy též ztrátám, a překonávat je. Taková „společenská odolnost“ závisí na svobodné vůli informovaných občanů, jakož i na kvalitě technických systémů a na schopnosti podniků a státních správ zachovat kontinuitu činnosti.

K získání odolnosti jsou zapotřebí zvláštní programy, které osloví širší veřejnost a posílí u ní povědomí o hrozbách, pochopení postupů, jež byly zavedeny, a také otevřou diskusi o přijatelnosti bezpečnostních řešení. Prioritou jsou přitom zvláštní iniciativy zahrnující sdělovací prostředky. V souladu se zprávou ESRIF je třeba dále zkoumat vztah mezi novými technologiemi a občanskými a lidskými právy

ZLEPšOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI EVROPSKÉHO BEZPEčNOSTNÍHO PRůMYSLU

Bezpečnostní průmysl v EU, jehož tržní hodnota v roce 2008 činila odhadem 26 až 36 miliard eur[2], rychle roste, přičemž využívá vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a jeho významnou součást tvoří výzkum a vývoj. ESRIF doporučuje, aby se cílem stala „silná a nezávislá technologická a vědecká základna, která by EU umožnila chránit zájmy jejích občanů a zajistila, že její průmysl bude s to dodávat výrobky a služby konkurenceschopně.“ Doporučuje, aby EU usilovala o vedoucí postavení na bezpečnostním trhu, a podporuje myšlenku iniciativy vedoucího trhu v odvětví bezpečnosti.

K tomu je však nutné investovat nyní do ambiciózní průmyslové politiky pro bezpečnostní odvětví, aby bylo v budoucnu dosaženo výsledků v podobě inovací a růstu.

a) Překonat roztříštěnost trhu

Bezpečnostní průmysl v Evropě musí být konkurenceschopnější a efektivnější. Toto odvětví dosud trpělo roztříštěností trhů, která vedla k jejich orientaci na vnitrostátní nebo dokonce regionální zákazníky. To, že jsou tyto trhy malé, vedlo k neefektivnosti a nízké účinnosti vynaložených nákladů jak u příslušného odvětví, tak u konečných uživatelů. Je to významná překážka pro interoperabilitu a integraci bezpečnostních řešení na vnitrostátní i evropské úrovni. Řešení tohoto problému vytvořením celoevropských trhů povede k větší konkurenceschopnosti daného odvětví, k jeho zatraktivnění na globální úrovni a ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů.

i) Certifikace, validace a standardizace

Na základě požadavků konečných uživatelů a výsledků výzkumu je nutné nové technologie a řešení nejen validovat, ale také certifikovat a v patřičných případech standardizovat, aby se mohly stát součástí účinného řešení bezpečnostních hrozeb. Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje by měly být spojeny s jasnou strategií validace a zadávání veřejných zakázek, která by zohledňovala příslušné politické otázky a také ekonomické zájmy. To by mělo napomoci vytvoření evropského bezpečnostního trhu a lepší spolupráci aktérů v oblasti bezpečnosti na vnitrostátní a evropské úrovni. ESRIF doporučuje, aby Komise vyhodnotila možnosti použití a možnou účinnost „evropského označení bezpečnosti“.

CEN a ETSI[3] již začaly pracovat na standardizaci v oblasti bezpečnosti. CEN se nejprve zaměřuje na řadu otázek, k nimž dostal standardizační pověření (konkrétně na bezpečnost dodavatelského řetězce, ochranu kritické infrastruktury a produkty ochrany proti trestné činnosti). Jelikož normy mohou být účinným prostředkem, jak převést zjištění výzkumu do inovativních produktů, očekává se, že práce vykonaná v rámci sedmého rámcového programu povede k další standardizaci. Tuto práci je třeba urychlit.

Zatím Komise zkoumá možné způsoby testování výsledků příslušných výzkumných aktivit za účelem vytvoření budoucích certifikačních mechanismů. Účelem těchto mechanismů je osvědčit, že bezpečnostní produkty a postupy splňují příslušné normy.

ii) Předpisový rámec

ESRIF zdůraznilo, že vzhledem k roztříštěnosti bezpečnostního trhu, která je mnohdy způsobena rozdílnými vnitrostátními předpisy, by bylo dobré vytvořit harmonizovaný předpisový rámec v určitých oblastech, kombinovaný s koordinací mezi EU a členskými státy. Komise se domnívá, že prvním krokem by měla být pečlivá analýza stávajícího předpisového rámce.

iii) Interoperabilita

Sdílení prostředků a informací posiluje naši schopnost řešit složité bezpečnostní otázky, které přesahují hranice států. Pro boj s přeshraniční trestnou činností má výměna informací mezi příslušnými orgány jednotlivých států a dalšími evropskými aktéry zásadní význam. V současnosti však takovou výměnu a sdílení informací ztěžuje nedostatečná technická a organizační interoperabilita. Existuje tudíž naléhavá potřeba vytvořit normy interoperability.

b) Posílení průmyslové základny

Evropská unie potřebuje silnou průmyslovou a technologickou základnu, aby zajistila pro občany v EU i mimo ni moderní bezpečnostní řešení. Za účelem posílení evropské bezpečnostní průmyslové a technologické základny je třeba řešit tyto otázky:

i) Zmapování bezpečnostní průmyslové základny

Aby bylo možné získat přesný obrázek evropské bezpečnostní technologické a průmyslové základny je důležité tyto kompetence zmapovat. Takové zmapování umožní zjistit, jaké jsou silné a slabé stránky evropské bezpečnostní technologické a průmyslové základny, a určit vhodná opatření za účelem jejího posílení. Zvláštní pozornost by měla být věnována malým a středním podnikům. Rovněž by měl být kladen důraz na odvětví „kritické výroby“ (například výroba elektrických přístrojů apod.), která hrají ve výrobě podobnou úlohu jako kritická infrastruktura ve světě infrastruktury.

ii) Politika inovací

Politika inovací se soustředí na přeměnu poznatků na nové výrobky a metody a zároveň na hospodářskou hodnotu a obchodní úspěch[4]. To je důležité zejména pro výzkum a vývoj v oblasti inovací. Komise proto provede analýzu zjišťující, do jaké míry by nejinovativnější bezpečnostní odvětví měla být zahrnuta do iniciativy vedoucího trhu.

Užitečným nástrojem podpory zadávání veřejných zakázek v oblasti inovativních produktů a technologií je zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi[5]. Komise bude dále analyzovat možnosti urychlení zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi v oblasti bezpečnosti. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, směrnice 2009/81/ES[6] se vztahuje na dodávky obranného i citlivého vybavení. Komise navrhne způsoby, jak zajistit, aby tato směrnice byla v oblasti bezpečnosti uplatňována transparentně a harmonizovaně.

iii) Bezpečnost jako nedílná součást koncepce

ESRIF doporučuje „podporu přístupu „bezpečnost jako nedílná součást koncepce“ u každého vyvíjeného komplexního systému nebo produktu, který by zajistil, že na bezpečnost je pamatováno již při vytváření návrhu, jak tomu bylo v případě přístupu spočívajícího v bezpečnosti produktů pro uživatele jako nedílné součásti koncepce“.

Komise toto doporučení vítá a prozkoumá způsoby, jak zajistit, aby výzkumné činnosti s možnými důsledky pro bezpečnost toto v relevantních případech zohledňovaly.

iv) Synergie mezi civilními a obrannými technologiemi

Měnící se povaha vztahu mezi obrannými technologiemi na jedné straně a bezpečnostními technologiemi na straně druhé je zvláště patrná v oblasti výzkumu a vývoje, kde existují technologie, které vykazují potenciální vývoj v obou oblastech.

Je třeba posílit komplementaritu a spolupráci v určitých oblastech, v nichž mohou mít technologie jak civilní, tak obranné využití, včetně oblasti kontroly hranic a kybernetické bezpečnosti. Na základě výzvy k dalšímu posilování synergií činností prováděných v rámci rámcového programu pro výzkum a vývoj a oblastí bezpečnosti, již podpořila Evropská rada z prosince 2008, je třeba zajistit úzkou spolupráci s Evropskou obrannou agenturou (EDA).

INVESTICE DO BUDOUCNOSTI

ESRIF ve svém Evropském programu výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti stanovilo plán výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti na příštích 15 let, včetně systémových požadavků. Je třeba rozlišovat opatření v oblasti výzkumu a vývoje a opatření, jejichž cílem je zajistit, aby technologické pokroky dosažené prostřednictvím výzkumu a vývoje vedly ke skutečnému rozšíření příslušné nové technologie.

a) Úkoly a priority výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti

Pokud jde o výzkum a vývoj, ESRIF zdůraznilo, že hlavní oblasti výzkumu na podporu bezpečnostních úkolů stanovených v rámci sedmého rámcového programu zůstávají pro nejbližší budoucnost v platnosti. V dlouhodobém měřítku musí být znovu zhodnoceny a případně posíleny a rozšířeny.

ESRIF zdůraznilo, že není možné plně předvídat hrozby pro bezpečnost Evropy, ať už se jedná o hrozby lidské či přírodní. Proto se výzkum a vývoj v oblasti bezpečnosti musí zaměřit na posílení odolnosti Evropy vůči hrozbám a na její schopnost účinně překonávat krize. Součástí toho je i posílení soudržnosti a stability sociálních systémů a jejich propojení s technologiemi. V této souvislosti ESRIF doporučuje, aby byl posílen a rozšířen výzkum ochrany kritické infrastruktury, např. pokud jde o výzkum energetické bezpečnosti nebo bezpečnost dopravní sítě[7].

i) Měnící se priority

Evropský program výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti pokrývá celé spektrum podpory současných bezpečnostních úkolů v podobě výzkumu a vývoje. Program je rozdělen do pěti modulů (viz shrnutí ESRIF v příloze).

Komise zaznamenala důraz, který ESRIF klade na integrační přístup napříč celým Evropským programem výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti. Ať už se jedná o výbušniny nebo chemické, biologické, radiační či jaderné hrozby, kritické infrastruktury či řízení krize, Evropský program výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti se zaměřuje spíše na celek, než na části a klade důraz na sítě, referenční centra, interoperabilitu a systémy systémových řešení. ESRIF skutečně doporučuje například přípravu na „předvídatelné potřeby celoevropských kapacit a komplexních systémů včasného varování a pohotové reakce, použitelné pro přírodní i člověkem způsobené události“.

Prosazuje inovace podporující „holistický přístup“ ke správě hranic, který EU a její členské státy ve skutečnosti vytvořily v podobě schengenského čtyřúrovňového modelu kontroly přístupu[8], který je jádrem integrované správy hranic. ESRIF podtrhuje význam interoperability, neboť se domnívá, že „výzkum musí pokrývat aspekty technické interoperability mezi rozšířenými systémy, jakož i interoperability na organizační úrovni, při zohlednění rozdílů přeshraničních kultur. Interoperabilita může být posílena i prostřednictvím harmonizovaných nebo společných operačních postupů vývoje a získávání technologií umožňujících interoperabilitu, jakož i prostřednictvím odborné přípravy.“

Dále se ESRIF domnívá, že informační a komunikační technologie mají „zásadní význam pro evropskou bezpečnost, neboť jsou samy o sobě kritickými infrastrukturami a rovněž faktorem, který umožňuje fungování ostatních služeb a odvětví“, čímž míní zejména potřebu výzkumu za účelem zvýšení odolnosti systému. ESRIF prosazuje zkoumání právních rámců za účelem podpory shromažďování forenzních a důkazních materiálů v prostředí informačních a komunikačních technologií.

ESRIF označilo úlohu vesmíru jako „klíčovou v různých technologických oblastech souvisejících s bezpečností“ a vyzdvihlo význam programů GMES a Galileo, které poskytují širokou škálu služeb s přidanou hodnotou na podporu bezpečnosti“, a zmínilo potřebu chránit hodnoty, které vesmír představuje.

Komise vítá tento komplexní přístup k výzkumu a inovacím v oblasti bezpečnosti.

ii) Úkoly do budoucna

Některé z úkolů, které ESRIF analyzovalo z hlediska jejich požadovaných kapacit a souvisejícího výzkumného úsilí, jsou předmětem aktivních úvah. To je mimo jiné případ správy a kontroly hranic, ochrany kritické infrastruktury včetně informačních a komunikačních technologií bezpečnostní politiky týkající se chemických biologických, radiačních či jaderných hrozeb, opatření za účelem posílení bezpečnosti výbušnin a rozbušek nebo screeningu zboží a cestujících. Tyto oblasti bezpečnosti budou blíže vymezeny v budoucím stockholmském akčním plánu.

Úkoly týkající se bezpečnosti informačních a komunikačních technologií jsou předmětem jiných oblastí politiky a budou řešeny odpovídajícím způsobem v rámci koncepce informačního systému pro budoucí strategii vnitřní bezpečnosti EU.

ESRIF přiznalo, že jeho mandát nezahrnuje oblasti výzkumu, jejichž význam v příštích letech poroste. To se týká zejména některých úkolů v oblasti vnější bezpečnosti. ESRIF doporučuje „učinit z vnějšího rozměru bezpečnosti nejvyšší prioritu“, neboť „výzkumné a inovační programy by měly podporovat udržování míru, úkoly řízení krizí a humanitární úkoly, včetně společných iniciativ s jinými regiony a mezinárodními organizacemi, zejména co se týče globálních standardů“.

Komise se domnívá, že vzhledem k tomu, že se jedná o oblasti, které se vyvíjejí, je vhodné prohloubit úvahy o rozšíření programů výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti na oblasti, jako je civilní ochrana a předcházení konfliktům a pokrizová stabilizace.

- Civilní ochrana: význam civilní ochrany, a tudíž i výzkumu v oblasti bezpečnosti za účelem podpory činností civilní ochrany nejspíš poroste, a to i s ohledem na změnu klimatu, jak se uvádí v dokumentu vysokého představitele a Evropské komise Evropské radě, v němž je změna klimatu označována za „faktor zvyšující hrozbu“[9]. Uvedený dokument vyzývá k rozšíření výzkumných kapacit EU s ohledem na spojitost mezi bezpečností a změnou klimatu. Ve svém sdělení o „posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“, navíc Komise zdůraznila potřebu zlepšit předcházení katastrofám, zmírňování jejich následků a schopnost evropské civilní ochrany reagovat, jakož i cennou podporu, kterou výzkum může poskytnout.

- Předcházení konfliktům a pokrizová stabilizace: Společenství má již funkční financování v podobě nástroje stability[10]. Ten je zaměřen na nastolení nebo znovunastolení podmínek nezbytných pro řádné provádění rozvojových politik Společenství v případě krize nebo vznikající krize a rovněž na pomoc při budování kapacit pro řešení specifických globálních hrozeb a hrozeb napříč regiony, jakož i na zajištění budování připravenosti na situace před krizí a po krizi. Financování výzkumu na podporu těchto činností na úrovni Společenství však chybí.

b) Kromě výzkumu a vývoje

i) Zapojení koncového uživatele

ESRIF doporučilo „ úzké konzultace v rámci celé Evropy mezi zúčastněnými subjekty na straně nabídky a poptávky a koncovými uživateli během cyklu plánování, provádění a přezkumu politiky výzkumu v oblasti bezpečnosti“ a rovněž konstatovalo, že vlády a koncoví uživatelé by měli „sladit organizaci činnosti, aby byli schopni reagovat na inovace v oblasti bezpečnosti a také tyto inovace vytvářet“.

Komise souhlasí, že je často třeba zvýšit úsilí na straně koncových uživatelů bezpečnostních produktů, jak veřejných, tak soukromých, za účelem upevnění jejich znalostní základny, co se týče bezpečnostních technologií, a posílení jejich schopnosti prospektivní analýzy, tak aby byli schopni plně využít příležitosti zajistit, že budoucí řešení budou uzpůsobena jejich skutečným potřebám, například prostřednictvím demonstračních modelů.

ii) Budoucí programy pro šíření inovativních řešení

Komise již naznačila, že je užitečné investovat do operačních aspektů bezpečnosti, zejména v řadě oblastí, kde národní a mezinárodní orgány využívají technologická řešení[11]. ESRIF má za to, že úspěch na globálním trhu do značné míry závisí na referencích trhu EU, co se týče zadávání veřejných zakázek, a doporučuje využívat zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

ESRIF doporučuje vytvořit model vycházející ze strategického a koordinovaného přístupu k transevropské spolupráci. Transevropské sítě přitom uvádí jako příklad, na nějž by mělo být pamatováno při systémové integraci v oblasti bezpečnosti v rámci celé EU. Stejně jako v případě transevropských sítí by bylo zajištěno financování, které by poskytovalo navýšení prostředků členských států za účelem zabezpečení kritické infrastruktury v EU. Vzhledem k tomu, že zdroje na výzkum a vývoj v oblasti technologií musí být využívány tak, aby plně odpovídaly očekávání uživatelů, poznamenalo ESRIF, že by se měl podobný proces podpořit prostřednictvím zřízení fondu vnitřní bezpečnosti.

iii) Vzdělávání a odborná příprava

ESRIF vyzdvihlo důležitost spojit vzdělávání v oblasti výzkumu a odbornou přípravu a uvedlo, že to považuje za odpovědnost všech zúčastněných stran: bezpečnostních úředníků, tvůrců politiky, dozorčích institucí, občanské společnosti, příslušného průmyslového odvětví, výzkumných organizací, vysokých škol i médií. ESRIF také prosazuje nové programy na zvyšování informovanosti určené pro širší veřejnost, za účelem zvýšení informovanosti o hrozbách, rizicích a slabých místech a zlepšení porozumění ze strany širší veřejnosti, co se týče politik a technologických řešení nutných pro bezpečnost.

PROVÁDěNÍ EVROPSKÉHO PROGRAMU VÝZKUMU A INOVACÍ V OBLASTI BEZPEčNOSTI

Doporučení ESRIF, co se týče řízení, se zaměřují na to, jak zajistit, aby byl Evropský program výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti pravidelně aktualizován, a jak více zapojit všechny zúčastněné subjekty. ESRIF doporučuje vytvoření transparentního mechanismu zahrnujícího všechny zúčastněné strany za účelem vyváženého a důsledného provádění Evropského programu výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti.

Vzhledem k tomu, že výzkum v oblasti bezpečnosti je zaměřen na uživatele a závisí na schopnostech, domnívá se ESRIF, že jsou zapotřebí odpovídající kontakty a mechanismy vzájemné výměny mezi konečnými uživateli na jedné straně, a oblastí výzkumu a průmyslu na straně druhé.

ZÁVěR

T oto je prvotní postoj Komise ke konečné zprávě ESRIF. Komise považuje výsledky práce ESRIF za důležité a vítá jeho strategické směřování. Bere na vědomí jeho doporučení a vyzdvihuje následující témata, která by mohla mít zájem dále analyzovat příští Komise:

- úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva[12][13] při výzkumu týkajícím se vztahu mezi bezpečností a soukromým životem lidí a ochranou údajů;

- potřebu posílit „etickou kontrolu“ projektů přezkoumávaných v rámci programu „Bezpečnost“ sedmého rámcového programu a co nejvíce zpřístupnit výsledky probíhajících projektů výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti;

- společenský rozměr jako jeden z nutných očekávaných dopadů všech jejích výzev k předkládání návrhu v rámci tématu „Bezpečnost“ sedmého rámcového programu;

- možnost zahrnout nejinovativnější bezpečnostní odvětví do iniciativy vedoucího trhu;

- možnosti urychlení zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi v oblasti bezpečnosti;

- možné způsoby urychlení certifikační, validační a v náležitých případech standardizační činnosti v oblasti bezpečnosti, zejména co se týče použitelnosti a účinnosti „evropského označení bezpečnosti“;

- způsoby, jak nejlépe reagovat na předpokládané nové bezpečnostní úkoly a priority, ať už v rámci současného sedmého rámcového programu, nebo v rámci přípravy příštího rámcového programu;

- způsoby, jak lépe spojit na úrovni EU i na úrovni členských států evropský výzkum a vývoj v oblasti bezpečnosti s více operačními aspekty bezpečnosti;

- zřízení stálé pracovní struktury pro provádění doporučení ESRIF;

- možnost vytvořit fórum pro posílení konkurenceschopnosti subjektů odvětví bezpečnosti aktivních v oblasti výzkumu a inovací, např. ve formě skupiny na vysoké úrovni, a zapojit všechny zúčastněné subjekty z veřejného i soukromého sektoru i ze strany občanské společnosti.

Annex: Executive Summary of the ESRIF Final Report

Europe stands on the threshold of a new global approach to security – and of ways to use scientific research and innovation to reinforce and implement that new thinking

The security of Europe and its citizens is linked to internal and external events and threats, as well as to the increasing convergence of civil and defence capabilities. Above all, it derives from societal imperatives that demand a balancing of the state’s policy and technological exigencies with privacy rights, European cultural values and the tenets of democracy.

ESRIF, the European Security Research and Innovation Forum, has spent the past two years analyzing the medium and long-term challenges that Europe faces. These range from natural disasters to organised crime to man-made incidents, whether small-scale in impact or those with potential “mass disruption” effects.

Assisted by more than 600 experts, ESRIF and its 64 members from 31 countries have examined the full range of such threats and tied them to the EU’s central civil security missions and to the capabilities required to carry them out.

This collective effort has resulted in a set of key messages that encompass the logic and necessity of future European security and its related research. These messages point to the essence, as ESRIF sees it, of what security research and innovation should flow from – and what it should deliver to society.

Security research should be grounded in an industrial policy that frames a systematic approach to capability development which, in turn, promotes interoperability among the 27 EU nations and establishes common standards. Ultimately this effort must increase societal security in a globalised world, while fostering trust between European citizens, governments and national and European institutions. These and other ideas are among ESRIF’s main recommendations included in this executive summary.

To reach an interoperable, trust-embedded and resilient society, however, Europe needs an R&D roadmap, and a mechanism should be set up to implement it in a balanced and rigorous manner. ESRIF thus proposes its European Security Research and Innovation Agenda – “ESRIA” which should go a long way toward achieving that goal.

A research and innovation agenda cannot be created and implemented in a vacuum.

The framework is defined by principles given in the Key Messages :

( Societal Security

Human beings are at the core of security processes.

( Societal Resilience

Certain risks cannot be catered for, nor avoided. Societies must prepare to face shocks and must have the ability to recover.

( Trust

Assuring security implies nurturing trust among people, institutions and technologies.

( Awareness raising through education and training

Security is a common responsibility of all stakeholders, the citizen is at the fore front.

( Innovation

Europe can only rely on its own scientific, technological and industrial competences.

( Industrial policy

A competitive European security industry is a prerequisite for future security. The EU must address the fragmentation of its security markets.

( Interoperability

A seamless approach to security is essential for Europe; Interoperability is essential to allow security forces to work together.

( A systematic approach to capability development

The increasing complexity of security, demands increasing sophistication of our Response.

( Security by design

Security features must become integral part of any given system: Europe’s society needs a systemic approach to security.

ESRIF has defined a European Security Research and Innovation Agenda (ESRIA) that identifies and roadmaps key capabilities and research needs in line with the main work results.

The ESRIA has been organized into five content clusters and differentiates research topics according to short-, medium- or long-term needs:

( The first cluster centres on the classic event cycle of prevention, protection, preparing, responding and recovering. It focuses on the securing of people, civil preparedness and crisis management.

( The second cluster deals with the countering of different means of attack, as a way of dealing with specific, known and projected future risks. It examines ways to detect and identify conventional as well as non-conventional attacks, unintended impacts of other actions, and naturally occurring incidents, to mitigate their effects, and it analyzes potential dangers inherent to coming technologies.

( The third cluster aims at securing critical assets, such as energy, transport and other crucial infrastructures. It examines security economics and outlines the necessity to analyze and cope with limited access to critical natural resources as well as securing the existence of key manufacturing capabilities and capacities in Europe.

( The fourth cluster is about securing identity, access and movement of people and goods. It mainly centres on border security and secure identity management.

( Lastly, the fifth cluster lists additional enabling capabilities of special interest, due to cross-cutting characteristics or prior political strategic decisions. The crucial role of Information and Communication Technologies (ICT) is examined, as are security implications of European space programmes.

ESRIF strongly recommends that the EU and its Member States launch new measures to enhance the security of its citizens. These should also aim to create amenable conditions for European excellence in research and innovation, and thus advance Europe’s security. The below sets out policy and operational recommendations for achieving stronger security research and innovation results:

Common European Capabilities

The EU must draw on its collective strengths and knowledge by developing common capability via enhanced transnational co-operation.

1. This calls for close consultation across Europe among supply, demand and end-user stakeholders across the planning, execution and review cycles of security research policy. The demand side in particular – governments and end-users – needs organisational re-alignment to both shape and respond to security innovation.

2. Resources and incentives are essential to developing common capability. ESRIF recommends, notably with a view to the implementation of ESRIA, that the EU maintains the current rate of growth of its security research programmes – with the aim of reaching an annual budget of one billion euros as proposed in 2004 by the Group of Personalities. National programmes should reflect this degree of ambition. Regarding the necessary research and industrial synergies, technical compatibility and interoperability of new security solutions, a significant effort is required to ensure the coherence of national and EU efforts through enhanced coordination.

3. Research programmes should be complemented by additional implementation programmes. Success on the global market strongly depends on EU market procurement references. Pre-commercial procurement of innovative solutions should be exploited as a mechanism to bring research results closer to the market.

New Policy Initiatives

The above should be supported by stronger articulation of demand, and delivery of the most appropriate solutions by the supply side.

4. New initiatives and programmes should include:

5. creation of knowledge centres such as CBRN expert groups to guide research

6. preparations to meet foreseeable needs for pan-European network-enabled capabilities and complex systems in early warning and response readiness that deal with natural and man made incidents

7. expanded critical infrastructure protection programmes

8. evaluating the applicability and efficacy of the numerous initiatives available to the EU and its Members States such as: a Lead Market initiative, Trans European Networks for Security, the creation of an Internal Security Fund or a "European Security Label".

9. the early engagement of all stakeholders and transparency of the regulatory environment, including standards to stimulate private sector investments in security research. If upcoming regulations are understood early on, a return on security investments can be foreseen and investments can thus be expected to take place.

Integrated Approach to Security

Effective civil security must embrace interoperability, standardisation, certification, validation, communication with the public, education & training, exchange of best practices, consultations on privacy issues and other factors that cut across public and private spheres and provide synergies between civil security and defence research fields.

10. A holistic approach must include:

11. efforts to ensure that the social, cultural, legal and political aspects of security research and development are taken into account. Research programmes should reflect relevant ESRIF key messages, and thus promote overall "societal coherence".

12. the promotion of a security by design approach in any newly developed complex system or product, ensuring that security is addressed at the point of conception, as it has been the case for safety by design .

13. programmes to raise societal awareness of security threats, risks and vulnerabilities – and the security and safety impact of emerging critical technologies.

The Global Dimension

The EU’s civil security is a collective responsibility touching government, societal organisations, industry and individual citizens. It cannot stand in isolation from the world.

14. The globally inter-related nature of security calls for:

15. a strong and independent technological and scientific base for the EU to safeguard the interests of its citizens and ensure that its industry is able to provide products and services in a competitive manner.

16. giving high priority to security’s external dimension and closer home affairs/defence consultation. Research and innovation programmes should support peacekeeping, humanitarian and crisis management tasks, including joint initiatives with other regions and international organisations, notably as regard the development of global standards.

Security Research: The future

The proposed European Security Research and Innovation Agenda – ESRIA – should be seen as a living document.

17. For ESRIA to evolve with Europe’s internal and external threat environments:

18. A transparent mechanism involving all stakeholders should be set up to implement ESRIA in a balanced and rigorous manner.

19. ESRIA should be revisited and evaluated on a regular basis with special attention to evaluating any measures flowing from ESRIF key messages.

[1] KOM(2007) 511 v konečném znění.

[2] Odvětví bezpečnostního průmyslu tvoří tradiční bezpečnostní průmysl (jehož základem je dodávání obecných bezpečnostních aplikací, jako je např. kontrola fyzického přístupu), na bezpečnost orientovaný obranný průmysl (jehož základem je využívání obranných technologií v bezpečnostních aplikacích nebo získávání civilních technologií a jejich adaptace na bezpečnostní aplikace) a také nově příchozí subjekty, tj. hlavně společnosti, které rozšiřují své stávající (civilní) technologie na bezpečnostní aplikace, např. společnosti působící v oblasti IT.

[3] http://www.cen.eu/CENORM/sectors/sectors/security+and+defence/security/index.asp

http://www.etsi.org/WebSite/Technologies/Security.aspx

[4] KOM(2005) 488 v konečném znění.

[5] KOM(2007) 799 v konečném znění.

[6] Úř. věst. L 216 ze dne 20.8.2009.

[7] Viz také související směrnice Rady 2008/114/ES.

[8] Těmito čtyřmi úrovněmi jsou: opatření ve třetích zemích, spolupráce se sousedními zeměmi, správa kontroly hranic a kontrolní opatření v oblasti volného pohybu, včetně návratu.

[9] Viz 7249/08, 3.3.2008. Viz také sdělení Komise o „posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“, KOM(2008) 130 v konečném znění.

[10] Nařízení (ES) č. 1717/2006, Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.

[11] KOM(2008) 68 v konečném znění, KOM(2008) 130 v konečném znění, KOM(2009) 262 v konečném znění.

[12] Rozhodnutí Rady č. 2008/203/ES (Úř. věst. L 63, 7.3.2008).

[13] Nařízení (ES) č. 168/2007 (Úř. věst. L 53, 22.2.2007).