16.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/70

1.1

Současná finanční a hospodářská krize významným způsobem zasáhla členské státy EU. Nezaměstnanost roste znepokojivou měrou. Nejvyšší prioritou celé EU proto musí být zamezení hromadným propouštěním a dalšímu růstu nezaměstnanosti. EHSV si uvědomuje, že to od všech odpovědných subjektů v členských státech i na úrovni EU vyžaduje mimořádné úsilí. V této zvláštní situaci v žádném případě nelze postupovat zaběhnutým způsobem, za současné situace v politice zaměstnanosti to nepřichází v úvahu.

1.2

V tomto stanovisku, které má přispět k přípravě příslušných závěrů ze zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2009, předkládá EHSV následující doporučení k překonání současné krize na trhu práce:

1.3

Sociální partneři a další zástupci organizované občanské společnosti mají klíčovou úlohu při řešení krize. Všechny odpovědné subjekty v ekonomice, společnosti a politice nyní musí zajistit, aby k takovéto krizi již nikdy nedošlo.

2.1

Současná finanční a hospodářská krize významným způsobem zasáhla členské státy EU. Počet podniků zasažených hospodářskou recesí od září 2008 významně vzrostl. Nezaměstnanost roste znepokojivou měrou:

2.2

Vzhledem k této znepokojující tendenci na trzích práce musí být nejvyšší prioritou celé EU zamezení hromadným propouštěním a dalšímu růstu nezaměstnanosti. EHSV si uvědomuje, že to od všech odpovědných subjektů v členských státech i na úrovni EU vyžaduje mimořádné úsilí. V této zvláštní situaci v žádném případě nelze postupovat zaběhnutým způsobem, za současné situace v politice zaměstnanosti to nepřichází v úvahu. EHSV v tomto smyslu uvítal uspořádání summitu pro zaměstnanost, neboť byl dobrou příležitostí k zahájení diskuse o tom, co musí být učiněno, aby k takovéto krizi s tak závažnými dopady na trhy práce již nikdy nedošlo. Proto přijal výzvu k aktivní spolupráci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

2.3

EHSV již ve svém Programu pro Evropu (3) i v dřívějších stanoviscích (zejména k plánu evropské hospodářské obnovy) vyzdvihl klíčová opatření, která mají jakožto krátkodobá opatření na překonání krize mimořádný význam.

2.4

EHSV v tomto stanovisku dodatečně předkládá další doporučení, jak lze řešit další růst nezaměstnanosti. Chtěl by tak přispět k přípravě příslušných závěrů ze zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2009.

3.1.1

Politika trhu práce sama o sobě žádná pracovní místa nevytvoří. Může proces tvorby zaměstnanosti podpořit, nemůže však být náhražkou dynamiky k vytváření pracovních míst. Základem účinné politiky trhu práce je stabilní ekonomika. Bez jejího oživení nedojde v oblasti zaměstnanosti k žádnému pozitivnímu vývoji. Opatření týkající se politiky trhu práce mohou být v tomto smyslu právě za této napjaté situace na trhu práce úspěšná pouze v příznivějším makroekonomickém prostředí. EHSV v této souvislosti podpořil plán evropské hospodářské obnovy, který byl přijat v prosinci 2008. Považuje ho za správný přístup, jak reagovat na nadcházející výzvy, nicméně vyzývá Komisi a všechny zainteresované strany v jednotlivých členských státech, aby bez jakéhokoli dalšího prodlení uskutečnily zahájené programy (4).

3.1.2

K zabránění hromadným propouštěním a hromadné nezaměstnanosti je však zapotřebí daleko intenzivnějšího úsilí na národní a evropské úrovni. Výbor proto opakuje svoje již vyjádřené pochyby, zda objem doposud zahájených plánů hospodářské obnovy není příliš omezený (5). Pokud se na podzim ukáže, že jsou dosavadní opatření na zamezení hromadné nezaměstnanosti nedostatečná, doporučí EHSV schválit druhý plán evropské hospodářské obnovy v řádovém objemu dalších 2 % HDP a s dalekosáhlými účinky na trh práce. Vedle dodatečných investic na vnitrostátní úrovni, které musí být v zájmu zvýšení účinků na zaměstnanost uskutečněny mnohem koordinovanějším způsobem, než tomu bylo doposud, je třeba určit významné evropské investiční projekty.

3.1.3

Vedle oživení hospodářského vývoje mají zásadní význam opatření týkající se politiky trhu práce. Plánované výdaje ve výši 1 % proto budou určeny výhradně na opatření v oblasti politiky trhu práce, která mohou mít v jednotlivých zemích EU v závislosti na situaci na trhu práce různou podobu (např. větší podpora v nezaměstnanosti, podpora modelů flexikurity, podpora práce na zkrácený úvazek s odpovídajícím zajištěním mzdy, investice do vzdělávání a odborné přípravy, větší využívání pobídek k zaměstnání, preventivní a podniková opatření, tvorba zaměstnanosti v třetím sektoru atd.), a další 1 % bude vyčleněno na investice s vysokým účinkem na zaměstnanost. Investice do řešení ekologických a sociálních problémů i do podpory inovací přitom slibují „dvojí dividendu“, pokud ekonomiku neoživí pouze krátkodobě, nýbrž v souladu s Lisabonskou strategií zároveň rovněž zvýší konkurenceschopnost a budoucí potenciál růstu.

3.2.1

EHSV vítá, že stále více zemí EU ve světle závažné situace na trhu práce a obtížné pozice mnoha podniků přijímá veřejně podporované nástroje aktivní politiky trhu práce, aby zaměstnanci nebyli propouštěni, ale udrženi v podniku, a aby se dále zvyšovala jejich kvalifikace (viz práce na zkrácený úvazek). Využívání těchto modelů, které umožňují udržet zaměstnance v podniku, spolu s mohutnou podporou příjmů při zkrácení pracovní doby považuje EHSV za mnohem inteligentnější řešení krize, než jednoduše propouštět kvalifikované zaměstnance při první ztracené zakázce, neboť tak při posilování ekonomiky zůstane k dispozici dostatek vzdělaných odborníků. Z pohledu EHSV by tyto modely měly být vytvořeny i v těch členských státech EU, v nichž v současné době neexistují, a měly by být bezpodmínečně rozšířeny i o zaměstnance s nestandardními pracovními smlouvami.

3.2.2

Přestože tyto modely zajišťují dočasné uvolnění ve zvlášť postižených sektorech a podnicích, je třeba si položit otázku, co je třeba učinit, bude-li hospodářská recese přetrvávat a tyto nástroje na podporu podniků nebudou k zamezení propouštěním dostatečné. V takovém případě budou muset být ve spolupráci se sociálními partnery vytvořeny další nástroje na plošné zajištění zaměstnanosti a rekvalifikace a zajištěno jejich financování, aby byl zmírněn plný dopad krize na trh práce (např. odvětvové sítě podpory, kvalifikace v odvětvích budoucnosti – např. životním prostředí, energetice, zdravotnictví – orientovaná na poptávku).

3.2.3

Navíc jsou zapotřebí odpovídající, účinné a udržitelné sítě sociálního zabezpečení, přičemž je nutné dbát zejména na pomoc pro nejvíce postižené občany, tedy pro sociálně slabé a znevýhodněné skupiny na trhu práce. Krize na trhu práce totiž zpravidla postihuje nejprve nejslabší články s nejistými pracovními poměry, např. dočasné pracovníky nebo smluvní zaměstnance, ale také znevýhodněné skupiny. I mládež je nadměrně zasažena. Integrace mladých lidí na trhu práce má proto v dobách krize nejvyšší prioritu. Sociální ekonomika může hrát při řešení této krize významnou úlohu, a to zejména jedná-li se o vytvoření společensky hodnotných účelných pracovních míst. Je však nutné dbát na to, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

3.3.1

Současný prudký růst nezaměstnanosti a uplatňování modelu práce na zkrácený úvazek ukazují, že flexibilita na trzích práce ve většině zemí EU je dostatečná na to, aby podnikům při ztrátě zakázek umožnila krátkodobě reagovat. O příliš striktních trzích práce v Evropě proto nemůže být žádná řeč. Za současné krize postrádají výzvy k omezení stávajících předpisů o bezpečnosti práce veškerý reálný základ. Vzhledem k rostoucím rizikům spojeným s vyostřováním situace na trhu práce pro stále více pracovníků spíše vzniká nutnost vyšší efektivní jistoty na trhu práce. Podle EHSV k tomu patří i usnadnění přístupu k systémům sociální podpory zejména v případě nezaměstnanosti a zlepšení jeho rozsahu, aby se zamezilo dalšímu zvyšování nerovností. V této souvislosti EHSV vyzývá Komisi, aby znovu předložila návrh na prodloužení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti (6).

3.3.2

U všech opatření na překonání krize se v každém případě musí dbát na to, aby nebyla v rozporu s cílem oživení poptávky a zaměstnanosti a zmírnění sociálních dopadů. Musí být koncipována tak, aby byla sociálně snesitelná a podporovala růst a zaměstnanost. V tomto smyslu musí být v členských státech ve spolupráci se sociálními partnery prostřednictvím odpovídající daňové a mzdové politiky podpořena i soukromá spotřeba.

3.3.3

EHSV již dříve konstatoval, že mzdová politika, která musí být v souladu s dvojí úlohou mezd v ekonomice, má pro překonání krize zásadní význam. Jelikož podniky budou investovat a vytvářet pracovní místa jen tehdy, když budou existovat odpovídající očekávaní v souvislosti s poptávkou, zajistí – z pohledu celé ekonomiky – střednědobé zaměření růstu mezd na příslušný vnitrostátní celohospodářský růst produktivity rovnováhu mezi dostatečným rozvojem poptávky a udržením cenové konkurenceschopnosti. Sociální partneři musí usilovat o zamezení snižování mezd ve smyslu tzv. politiky beggar thy neighbour (7). V této souvislosti EHSV zejména v období silné hospodářské recese vyzdvihuje nutnost přizpůsobit mzdovou politiku vývoji produktivity celé ekonomiky.

3.4.1

Nástroje na oživení hospodářského vývoje a na stabilizování trhu práce budou vyžadovat značné finanční prostředky. Většina zemí EU překročí prahovou hodnotu 3 % pro nové zadlužení. EHSV již konstatoval, že to v rámci flexibility reformovaného Paktu o stabilitě a růstu za stávajících mimořádných okolností považuje také za účelné a nezbytné, a proto to nesmí být trestáno uvalováním sankcí. Podmínky paktu nesmí být v žádném případě překážkou budoucích veřejných investic do výzkumu, vývoje a vzdělání, aby bylo možné vytvořit potenciál pro budoucí růst (8). Tento růst je totiž základem pro to, aby bylo možné se po překonání krize rychle vrátit zpět k udržitelnému kurzu veřejných financí. Při tom je však již nyní třeba myslet na to, jak má být po skončení krize zaručen úspěch tohoto návratu do dlouhodobě udržitelných kolejí.

3.4.2

Veřejné rozpočty nebudou smět být využívány ke všemu, od záchrany bank a růstu sociálních výdajů přes inovační investice po podporu podniků. Bude nezbytné nalézt nové zdroje příjmů státu. EHSV se domnívá, že je třeba posílit základnu příjmů z daní do státního rozpočtu členských států, mj. zrušením daňových rájů, ukončením závodu o snížení daní a prostřednictvím opatření na boj proti daňovým únikům. Kromě toho je zřejmě na místě celkově přehodnotit daňové systémy a zohlednit při tom otázky podílu různých druhů příjmu a majetku (9).

3.4.3

Posílení evropského rozměru také znamená stále více přemýšlet o společných evropských projektech, například v oblasti infrastruktur pro dodávky energie. K financování těchto projektů by bylo možné přispět tím, že k tomu budou díky vyšší flexibilitě využity prostředky nevyčerpané z rozpočtových položek rozpočtu EU. V této souvislosti by také měla být přezkoumána myšlenka evropských dluhopisů veřejného evropského fondu.

3.5.1

U prostředků poskytovaných z různých evropských fondů se kromě účinného využití požaduje také flexibilita a pragmatický postup, aby se urychlila účinnost. V tomto smyslu se jedná o nezbytná zjednodušení administrativy spojené s využíváním vyčleněných prostředků, ale také o možné navýšení nevyužitých prostředků z jiných oblastí politik Společenství.

3.5.2

Co se týče Evropského globalizačního fondu, zveřejnil EHSV nedávno své vlastní stanovisko (10), v němž výslovně uvítal návrh Komise na dočasné rozšíření oblasti působnosti na pracovníky, kteří byli z důvodu současné světové hospodářské krize propuštěni.

3.5.3

EHSV navíc navrhl zdvojnásobit prostředky fondu na 1 mld. eur, prodloužit období podpory na 24 měsíců, snížit minimální počet příslušných propouštěných pracovníků o polovinu, tj. na 500, a zvýšit podíl spolufinancování. EHSV rovněž naléhá, aby byli do vyřizování žádostí o poskytnutí podpory zapojeni sociální partneři na všech úrovních. Pokud by hospodářská krize pokračovala, mělo by se přezkoumat další navýšení prostředků i případné snížení minimálního počtu propouštěných pracovníků ze současných 500, což je podmínka pro podání žádosti o podporu.

3.6.1

Zvyšování kvalifikací má zásadní význam pro budoucí růst a produktivitu Evropy, pro její schopnost přizpůsobit se změnám a pro spravedlnost a sociální soudržnost. Je to nejlepší způsob, jak využít nové příležitosti pro udržitelnou tvorbu pracovních míst.

3.6.2

Až ekonomika začne oživovat, bude třeba využít veškeré pracovní síly, a to zejména kvůli demografické změně a klesajícímu objemu pracovních sil v produktivním věku.

3.6.3

Mobilita pracovníků je významným nástrojem účinného a funkčního jednotného trhu a má zásadní význam jako faktor, který lidem umožňuje nacházet lepší pracovní místa, což je hlavním cílem Lisabonské strategie. Pracovníci musí zvýšit svou připravenost a ochotu změnit zaměstnání a přestěhovat se za prací do jiného regionu či jiného členského státu, je-li to v souladu s platnými kolektivními smlouvami a národními zákoníky práce. Mobilita rovněž podporuje hospodářský růst a konkurenceschopnost EU v celosvětové hospodářské soutěži.

4.1

Na základě uvedených klíčových opatření EHSV podporuje priority vytyčené na summitu pro zaměstnanost, neboť by mohly přispět ke stabilizování situace na trhu práce.

4.1.1

Zachování pracovních míst. Pro EHSV je mimořádně důležité, aby byl v tomto směru vyzdvižen především i aspekt kvality práce („more and better jobs“) a výhodného přechodu z jednoho pracovního místa na jiné („make transition pay“). Koncepce flexikurity musí vytvořit účinnou „jistotu v dobách změny“, přičemž v praxi musí mít jistota na trhu práce, stabilní pracovní poměry, udržení zaměstnatelnosti, sociální jistota a flexibilita trhu práce stejnou prioritu. Cesta z krize směrem k opětovnému růstu musí být v tomto směru provázena vyšší jistotou pro zaměstnance a nižší flexibilitou a menším počtem nejistých pracovních poměrů.

4.1.2

Podpora mobility. Měnící se rámcové hospodářské podmínky vyžadují vysokou míru inovační přizpůsobivosti i na trzích práce. Musí být možné inteligentně reagovat na struktury, které se rychle mění. Ve smyslu koncepce flexikurity je třeba zajistit, aby byli zaměstnanci na nové výzvy světa práce připraveni tak, že mobilita mezi dobrými pracovními místy bude možná. Vzhledem k současné krizi se musí věnovat zvláštní pozornost udržení zaměstnatelnosti. Je důležité vytvářet a zajistit pracovní místa, a ne čistě podporovat nezaměstnanost. Navíc musí být učiněno vše pro to, aby opatření politiky trhu práce a zaměstnanosti skutečně umožnila mobilitu od zrušených pracovních míst směrem k nově vytvořeným a nevyústila v mobilitu od práce k nezaměstnanosti popř. do slepé uličky špatných pracovních míst.

4.1.3

Odborná příprava v souladu s potřebou trhu práce. EHSV konstatuje, že přístup ke vzdělání a odborné přípravě, jeho financování i využívání pracovní doby v rámci celoživotního učení je prvořadým cílem. Ten však musí jít rovněž ruku v ruce s vytvářením produktivních, vysoce kvalifikovaných a dobře placených pracovních míst, aby zaměstnanci nevyužívali nabídek pracovních míst s nízkou kvalifikací, k čemuž jsou až příliš často nuceni. Kvalitně vzdělaní pracovníci a existence produktivní zaměstnanosti jsou základním předpokladem pro začlenění mládeže na trhu práce a pro podporu hospodářské soutěže a prosperity.

4.1.4

Lepší přístup na trh práce. Ten je vzhledem k současné krizi, která prohlubuje rozdíly a staví stále více lidí před existenční problémy, hlavní prioritou. Důležité je především vytvořit pracovní místa pro ty, kdo jsou z trhu práce vyloučeni, a vyvinout efektivní úsilí o odstranění diskriminace v přístupu a setrvání na trhu práce. EHSV v souvislosti s podporou přístupu prioritních skupin na trh práce vypracoval zvláštní stanovisko, v němž konstatoval, že (opětovné) začlenění na trh práce musí být neustále provázeno úsilím o perspektivní setrvání na trhu práce a o profesní postup (11). EU musí v tomto smyslu se zapojením a respektováním autonomie sociálních partnerů vypracovat také příslušné předpisy o nestandardních pracovních místech, přičemž je třeba vyjasnit, že pracovní poměry uzavírané na dobu neurčitou by měly být i v budoucnu pravidlem.

4.1.5

Podpora podnikání a tvorby pracovních míst: EHSV uznává, že krátkodobá opatření musí být doplněna dlouhodobými opatřeními a strategií zaměřenou na budoucnost. Je třeba pomoci podnikové sféře překonat úvěrovou krizi a oživit její každodenní úkol vyrábět, poskytovat služby a vytvářet pracovní místa. Je nutné podporovat podnikatelského ducha. Nezaměstnaní, zejména mladí lidé ochotní založit vlastní firmu, by měli být podporováni prostřednictvím ekonomických nástrojů, financováním produktivních investic a nabídkami odborné přípravy.

4.1.6

Mělo by se pokročit ve strukturálních reformách, jak uvádí strategie EU pro růst a zaměstnanost. Tyto reformy musí být sociálně přijatelné a nesmějí podrývat snahy o posílení soukromé a veřejné poptávky či o zmírnění sociálních dopadů.

4.2

Sociální partneři a další zástupci organizované občanské společnosti mají klíčovou úlohu při řešení krize. Intenzivnější sociální dialog – a zejména také posílení kolektivních smluv – je nezbytný k definování a provádění politiky, která by nás pokud možno rychle z krize vyvedla, a zároveň k co největšímu zmírnění hospodářských a sociálních dopadů krize na občany. Všechny odpovědné subjekty v ekonomice, společnosti a politice nyní musí zajistit, aby k takovéto krizi již nikdy nedošlo.