11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/27

1.1

EHSV opakovaně žádal o zjednodušení acquis communautaire – překrývání pozměněných právních předpisů během jejich doby platnosti znesnadnilo jejich používání a mnohokrát dokonce přineslo nadbytečné papírování, které narušuje plynulost institucí, které tyto předpisy upravují.

1.2

Vyslovil se ovšem rovněž v tom smyslu, že tento proces zjednodušení by neměl znamenat deregularizaci ani snížení právní jistoty, která musí v Evropě panovat v každém směru.

1.3

Právní úprava vnitřního trhu a vztahy mezi evropskými hospodářsko-sociálními aktéry umožnily na jednu stranu harmonizaci jednotlivých legislativ a na stranu druhou volný pohyb osob a kapitálu, aniž by tím byla narušena práva a povinnosti zúčastněných stran.

1.4

Z tohoto důvodu a s ohledem na důsledky nedostatečné úpravy a transparentnosti jedné z klíčových institucí vnitřního trhu se domníváme, že by Komise měla zvážit, zda budou mít tyto navrhované změny, jež mají věc zjednodušit, pouze pozitivní účinky – snížení ekonomických nákladů –, či zda naopak nemohou ovlivnit právní jistotu spojování podniků prováděných formou fúze či rozdělení.

1.5

V tomto smyslu se EHSV domnívá, že by pravidla, kterými se řídí evropské MSP, jež jsou převažující podnikatelskou formou na evropském vnitřním trhu, měla být jednoznačným způsobem odlišena od pravidel uplatňovaných na velké korporace, a zejména na ty, jež jsou financovány prostřednictvím burzovních trhů. Požadavek jednomyslnosti pro mnohá z navrhovaných pravidel je možné chápat tak, že se týká malých a středních kapitálových společností, protože jinak by byl nemyslitelný.

1.6

Než se takové odlišení uskuteční, měla by být zachována pravidla, která poskytují záruky, a to nejen pro akcionáře, ale rovněž pro věřitele a pracovníky, a měla by se přijmout opatření na podporu MSP, díky nimž by se dodržování stávajících právních předpisů stalo méně nákladným.

2.1

Jedním z cílů Komise v oblasti vnitřního trhu bylo započetí procesu zjednodušení předpisů Společenství, především těch, které se týkají administrativní zátěže, jež připadá na evropské podniky, s ohledem na to, že většina z nich patří do kategorie MSP; mnohé z povinností, které vyplývají se směrnic z oblasti práva společností, jsou určeny velkým kapitálovým společnostem, jež získávají prostředky na burzovním trhu.

2.2

Na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007 (1) byl schválen akční program na zjednodušení a na snižování administrativní zátěže, která zbytečně omezuje ekonomickou činnost podniků. Byl stanoven cíl snížit tuto administrativní zátěž o 25 % do roku 2012.

2.3

V rámci práva společností již byly předloženy návrhy na zjednodušení ve dvou oblastech, a to co se týče hmotného práva – zde se jedná o tzv. první směrnici o zakládání akciových společností (2) a druhou směrnici o zakládání a změně základního kapitálu (3) –, tak pokud jde o právo instrumentální (4), zejména co se týče účetních norem a požadavků na informace od společností s kótovanými akciemi.

2.4

Dvě ze směrnic, jejichž změny jsou nyní navrhovány, již byly předmětem zjednodušení – třetí směrnice týkající se fúzí a šestá směrnice, která reguluje velmi důležitý aspekt rozdělování podniků (5), činnost nezávislých znalců v případech fúze a rozdělení akciových společností; EHSV se vyjádřil kriticky (6), s ohledem na to, že neexistence objektivního pohledu někoho nezávislého na dané společnosti by mohla poškodit zájmy třetích stran, věřitelů a pracovníků.

3.1

Návrh směrnice, jenž je předmětem tohoto stanoviska, se přímo vztahuje na tři směrnice: na třetí směrnici týkající se fúzí, šestou týkající se rozdělení, a konečně novější směrnici o přeshraničních fúzích (7). Kromě toho nepřímo pozměňuje druhou směrnici (8), vzhledem k tomu, že tím, že se v rámci pravidel pro fúze a rozdělení ruší povinnost předkládat znaleckou zprávu týkající se nepeněžitých vkladů, se dotýká pravidel pro změnu kapitálu obsažených v této směrnici.

3.2

Jako celek se opatření na zjednodušení navržená v těchto třech směrnicích týkají:

3.3

Třetí i šestá směrnice ve stávajícím znění vyžadují předkládání tří zpráv: zprávy správců o právním a ekonomickém odůvodnění fúze/rozdělení, zprávy nezávislého znalce a účetního výkazu, pokud je roční účetní závěrka starší než šest měsíců. Všechny tři dokumenty musí být schváleny valnou hromadou akcionářů každé společnosti, která se fúze nebo rozdělení účastní.

3.4

Návrh tyto požadavky snižuje v případě jednomyslného upuštění od dokumentu ze strany všech akcionářů u písemné zprávy vedení; co se týče účetní zprávy, použijí se pravidla stanovená ve směrnici o průhlednosti (9), pokud mají společnosti cenné papíry, jež byly přijaty k obchodování.

3.5

Co se týče změny druhé směrnice týkající se změny kapitálu, navrhuje se osvobodit společnost od povinnosti předkládat zprávu znalců týkající se nepeněžitých vkladů.

3.6

Významným návrhem co se týče zveřejňování zpráv o fúzích a rozděleních je návrh na používání nových technologií a internetu při jejich zveřejňování.

3.7

Pokud jde o ochranu věřitelů, upravuje se právo na námitku vůči fúzím a rozdělením do té doby, než je zaručeno splacení úvěrů, a navrhuje se jeho zrušení. V případě přeshraničních fúzí však není povoleno nepředkládat zprávu znalců o nepeněžitých vkladech, a to v zájmu ochrany věřitelů a s cílem zaručit hodnotu vymahatelnou v jednotlivých státech, v nichž se společnosti nacházejí.

4.1

ESHV obecně vítá zjednodušení právních předpisů Společenství, konkrétně pak zjednodušení norem z oblasti práva společností, vzhledem k administrativní zátěži, jež je kladena na evropské podniky, a zejména na MSP jakožto zástupce hospodářské struktury EU. Jak jsme však již uvedli, toto zjednodušení nesmí v žádném případě způsobit právní nejistotu všech subjektů vnitřního trhu.

4.2

Rozumíme tomu, že Komise chce ochránit akcionáře jakožto vlastníky podniku, ale nelze zapomínat ani na ostatní strany účastnící se některého právního kroku, jejichž legitimní práva mohou být porušena. V tomto smyslu chápeme a podporujeme stanovisko, které zaujal Evropský parlament (10), v němž připomněl, že je třeba brát ohled na zájmy všech zúčastněných stran (investorů, vlastníků, věřitelů i pracovníků). Takto se vyjádřil již dříve i EHSV (11), jenž svůj názor opakuje s cílem zachovat transparentnost a důvěru hospodářsko–sociálních subjektů evropského vnitřního trhu.

4.3

Pokud jde o navrhované zjednodušení týkající se předkládání zpráv v případě fúze nebo rozdělení, které umožňuje nahradit zveřejnění dokumentů (jež je třeba zpřístupnit akcionářům a věřitelům) v rejstříku jejich opakovaným zveřejněním na internetových stránkách (což platí také pro přeshraniční fúze), bylo by potřeba vyjádřit i kritické připomínky. Zaprvé se nelze domnívat, že tato změna zaručí ochranu práv akcionářů i věřitelů, protože postrádá veřejný charakter, jenž je vlastní rejstříku, a dále se ztrácí možnost využít této informace jako průkazného důkazu obsahu v jakémkoliv soudním sporu. Máme tedy za to, že při tomto druhu operací musí mít transparentnost přednost před úsporou ekonomických nákladů, což je důvod pro to, abychom se vyslovili pro lepší ochranu tohoto principu.

4.4

Na druhou stranu pokládáme za vhodné neopakovat účetní zprávu v případě společností s kótovanými akciemi (12), poněvadž jsou vypracovávány v souladu se zavedenými normami, a navíc jsou pod dohledem burzovních orgánů. V každém případě se zdá, že rozšíření této normy na další, nekótované společnosti, v případě, že jednomyslně souhlasí všichni akcionáři všech společností, zkresluje smysl tohoto předpisu – pokud totiž již existuje účetní výkaz o účetnictví společnosti, jež je v souladu s nějakým právním předpisem, není třeba jej opakovat, což však se netýká článku 9 třetí směrnice, v němž se vypracovávání zprávy nepožaduje v případě jednomyslnosti akcionářů.

4.5

Jedno z témat, které v nás vzbuzuje obavy, je změna navržená ve druhé směrnici č. 77/91/EHS, jež doplňuje ty předchozí. Navrhuje se, aby se nepoužíval článek 10, který se týká nepeněžitých vkladů, a aby byly tyto vklady v případě fúze či rozdělení ověřovány nezávislým znalcem a používaly se normy pro znalecké zprávy požadované příslušnými předpisy. Domníváme se, že zpráva určuje část kapitálu, jež náleží každému akcionáři, přičemž kapitál je suma, kterou je každá společnost odpovědná vůči třetím stranám. EHSV by chtěl zdůraznit svůj názor na transparentnost, a zejména na záruku, kterou je třeba poskytnout zúčastněným a zainteresovaným stranám; nebylo by správné začínat tak, že nebude k dispozici „objektivní“ zpráva o majetkové hodnotě společnosti, vyjádřené alespoň nominální hodnotou základního kapitálu.

4.6

Právo věřitelů (kteří jsou oprávněnými vlastníky nějakých úvěrových cenných papírů vůči společnostem účastnícím se právních operací fúze či rozdělení) vznášet námitky v případě těchto operací do té doby, než obdrží záruku splátky, byl jeden ze způsobů, kterými se těmto obchodním operacím dodávalo důvěryhodnosti a plynulosti. Dochází ke snížení této záruky tím, že se stanoví, že se věřitelé budou muset „obrátit na příslušný správní orgán nebo soud“ se žádostí o přiměřené záruky a že budou muset „spolehlivě“ prokázat, že jejich pohledávky tuto ochranu vyžadují a že takové záruky již od dané společnosti neobdrželi. Čl. 12 odst. 2, směrnice 82/891/EHS. V souvislosti s tímto přenosem důkazního břemene bychom se měli zamyslet, zda je taková změna vhodná, vzhledem k tomu, že zkomplikuje obchodní operace, jež byly do dnešní doby běžnou záležitostí, a zvýší počet operací vykonávaných z úřední moci.