Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008XX0124(01)

    Oznámení podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006 , kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob – Schengenský hraniční kodex – Sankce v souladu s vnitrostátním právem za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody nebo mimo stanovenou provozní dobu – čl. 4 odst. 3

    Úř. věst. C 18, 24.1.2008, p. 1–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    24.1.2008   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 18/1


    Oznámení podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob – „Schengenský hraniční kodex“

    Sankce v souladu s vnitrostátním právem za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody nebo mimo stanovenou provozní dobu – čl. 4 odst. 3

    (2008/C 18/01)

    BELGIE

    Tyto tresty jsou upraveny v článku 3 zákona ze dne 25. dubna 2007, kterým se mění zákon ze dne 15. prosince 1980 o vstupu na území, pobytu, usazování a ukončení pobytu cizinců. Zákon byl zveřejněný v Moniteur Belge ze dne 10. května 2007 a v zákoně ze dne 15. prosince 1980 zavádí nový článek 4a.

    Tyto změny ještě nenabyly účinnosti. Podle článku 48 uvedeného zákona by měly nabýt účinnosti dnem, který určí král, a nejpozději prvním dnem třináctého měsíce po zveřejnění zákona v Moniteur Belge.

    „Článek 4a

    1.   Na vnějších hranicích vymezených v mezinárodních dohodách týkajících se překračování vnějších hranic, jimiž je Belgie vázaná, nebo v evropských právních předpisech lze vstoupit na území království nebo jej opustit pouze na schváleném hraničním přechodu a ve stanovených otvíracích hodinách, které jsou na těchto schválených přechodech vyznačeny.

    2.   Cizinec při vstupu na území království nebo při jeho opuštění dobrovolně předloží příslušný cestovní doklad.

    3.   Cizinci, který poruší povinnost uvedenou v odstavci 1, může ministr nebo osoba jím pověřená uložit správní pokutu ve výši až 200 EUR.

    Pokud k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 došlo nedbalostí dopravce, odpovídá za zaplacení pokuty společně a nerozdílně s cizincem.

    Rozhodnutí o uložení správní pokuty je vykonatelné ihned, bez ohledu na podané odvolání.

    Právnická osoba odpovídá podle občanskoprávních předpisů za zaplacení správní pokuty, která byla uložena jejím řídicím pracovníkům, členům vedení a výkonným pracovníkům, zaměstnancům nebo zástupcům.

    Správní pokutu lze uhradit složením splatné částky u úřadu Caisse des Dépôts et Consignations.

    4.   Cizinec nebo dopravce, který hodlá napadnout rozhodnutí ministra nebo osoby jím pověřené, podá ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí žalobu k soudu prvního stupně.

    Pokud soud prvního stupně rozhodne, že odvolání je přípustné a odůvodněné, zaplacená nebo složená částka se navrátí.

    Soud prvního stupně rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce od podání písemného odvolání uvedeného v prvním pododstavci.

    Znění prvního pododstavce se uvede v rozhodnutí o uložení správní pokuty.

    5.   Pokud cizinec nebo dopravce pokutu nezaplatí, oznámí se rozhodnutí příslušného orgánu nebo vykonatelné rozhodnutí soudu prvního stupně správnímu orgánu v oblasti katastru nemovitostí, registrací a poplatků (administration du Cadastre, de l'Enregistrement et des Domaines), aby se částka dlužné správní pokuty vymohla.

    6.   Pokud cizinec, dopravce nebo jeho zástupce převedli částku správní pokuty ve prospěch úřadu Caisse des Dépôts et Consignations a pokud ve stanovené lhůtě nepodali u soudu prvního stupně odvolání, připadá převedená částka státu.“

    BULHARSKO

    Podle čl. 279 odst.1 trestního zákona: „Kdo překročí státní hranici při vstupu do země nebo jejím opuštění bez povolení příslušného úřadu státní správy nebo kdo toto povolení má, ale překročí hranici na místě, které není k tomuto účelu určené, bude potrestán odnětím svobody až na pět let a peněžitým trestem od 100 do 300 BGN“.

    Recidiva je přitěžující okolností. V případě recidivy se ukládá trest odnětí svobody na jeden rok až šest let a peněžitý trest od 100 do 300 BGN.

    ČESKÁ REPUBLIKA

    Česká republika zavedla do svých právních předpisů sankce za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody nebo mimo stanovenou provozní dobu. Seznam těchto sankcí je uveden v § 157 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky.

    § 157

    (1)   Cizinec se dopustí přestupku tím, že:

    a)

    překročí státní hranice mimo hraniční přechod;

    b)

    zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu (ustanovení 21);

    c)

    se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly;

    n)

    neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu.

    (2)   Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až w) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

    DÁNSKO

    Podle čl. 38 odst. 3 zákona o cizincích může vstup a opuštění ze země, která nepřistoupila k Schengenské dohodě, obecně probíhat pouze na schválených hraničních přechodech v jejich provozní době.

    Podle čl. 59 odst. 1 bod 1 cizinec, který vstoupí do země bez pasové kontroly nebo mimo stanovenou provozní dobu hraniční přechodu, bude potrestán pokutou nebo odnětím svobody až na šest měsíců.

    NĚMECKO

    § 98 odst. 3 č. 2 ve spoj. s § 13 odst. 1 a § 98 odst. 5 AufenthG

    § 98 Ustanovení o pokutách

    1)   Přestupku se dopustí ten, kdo z nedbalosti spáchá jednání uvedené v § 95 odst. 1 č. 1 nebo 2 nebo odst. 2 č. 1 písm. b).

    2)   Přestupku se dopustí ten, kdo

    1.

    v rozporu s § 4 odst. 5 větou 1 u sebe nemá doklad,

    2.

    v rozporu s § 13 odst. 1 větou 2 se nepodrobí policejní kontrole přeshraniční dopravy nebo

    3.

    v rozporu s § 48 odst. 1 nebo 3 větou 1 nepředloží či nepředloží včas listinu nebo podklad uvedený v těchto ustanoveních nebo je nepředá či je nepředá včas.

    3)   Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně či z nedbalosti

    1.

    jedná v rozporu s vykonatelnou povinností podle § 12 odst. 2 věta 2 nebo odst. 4 nebo územním omezením podle § 54a odst. 2 nebo § 61 odst. 1 věty 1,

    2.

    v rozporu s § 13 odst. 1 přicestuje nebo vycestuje mimo schválený hraniční přechod nebo mimo stanovenou provozní dobu nebo u sebe nemá pas nebo náhradní pas,

    3.

    jedná v rozporu s vykonatelným pokynem podle § 46 odst. 1, § 54a odst. 1 věty 2 nebo odst. 3 nebo § 61 odst. 1 věty 2,

    3a.

    v rozporu s § 54a odst. 1 větou 1 neprovede hlášení, neprovede jej podle pravdy či včas,

    4.

    v rozporu s § 80 odst. 4 nepodá žádosti uvedené v tomto ustanovení nebo

    5.

    jedná v rozporu s nařízením uvedeným v § 99 odst. 1 č. 7 nebo 10, pokud toto nařízení s ohledem na určitou skutkovou podstatu odkazuje na toto ustanovení o pokutách.

    4)   V případech odst. 2 č. 2 a odst. 3 č. 2 může být stíhán pokus přestupku.

    5)   Za přestupek může být v případech odst. 2 č. 2 uložena pokuta do pěti tisíc Euro, v případech podle odst. 1 a 2 č. 1 a 3 a odst. 3 č. 2 pokuta do výše třech tisíc Euro a v ostatních případech pokuta do výše tisíce Euro.

    6)   Čl. 31 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků není dotčen.

    § 13 Překročení hranice

    1)   Přicestování na spolkové území a vycestování ze spolkového území jsou dovolené jen na schválených hraničních přechodech a během stanovené provozní doby, pokud nejsou na základě jiných právních předpisů nebo mezistátních dohod připuštěny výjimky. Cizinci jsou povinni mít při sobě při přicestování a vycestování uznávaný a platný pas nebo náhradní pas podle § 3 odst. 1 a podrobit se policejní kontrole přeshraniční dopravy.

    2)   Na schváleném hraničním přechodu cizinec vstoupí na spolkové území teprve, když překročí hranici a projde hraničním přechodem. Pokud orgány pověřené policejní kontrolou přeshraniční dopravy nechají cizince před rozhodnutím o odepření vstupu (§ 15 tohoto zákona, § 18, § 18a zákona o azylovém řízení) nebo během přípravy, zabezpečení nebo provádění tohoto opatření překročit hraniční přechod za určitým přechodným účelem, nedochází ke vstupu ve smyslu věty první, pokud mají možnost kontrolovat pobyt cizince. V ostatních případech vstoupí cizinec na území v okamžiku, kdy překročí hranici.

    ESTONSKO

    Nepovolené překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky je trestné podle článku 258 trestního zákona (vydáno v Riigi Teataja (úřední věstník) I 2001, 61, 364; 2007, 2, 7).

    Trestní zákoník

    § 258 Nezákonné překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky

    (1)   Nepovolené překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky spáchané:

    1)

    neuposlechnutím signálu stát, který vydal člen pohraniční stráže;

    2)

    skupinou osob;

    3)

    překročením v dopravním prostředku v místě, které není určené k překročení hranice;

    4)

    osobou, které byla již uložena sankce za stejné jednání, se trestá peněžitým trestem nebo odnětím svobody až na jeden rok.

    (2)   Stejný čin spáchán:

    1)

    za použití násilí, nebo

    2)

    s následkem vážné újmy na zdraví,

    se trestá odnětím svobody na čtyři až dvanáct let.

    Správní sankce za narušení režimu na státní hranici a nepovolené překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky jsou stanoveny v článcích 171 až 172 zákona o státní hranici (vydáno v Riigi Teataja (úřední věstník) I 1994, 54, 902; 2006, 26, 191):

    § 17(1) Narušení režimu na státní hranici

    Narušení režimu na státní hranici se trestá pokutou do výše 200 pokutových jednotek.

    § 17(2) Nepovolené překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky

    Nepovolené překročení státní hranice nebo dočasné hranice Estonské republiky se trestá pokutou do výše 200 pokutových jednotek.

    ŘECKO

    Článek 83 zákona č. 3386/2005 stanoví sankce za nepovolené překročení hranic. Státním příslušníkům třetích zemí, kteří vstupují nebo se pokoušejí vstoupit na řecké území, aniž by splňovali zákonné podmínky, lze uložit trest odnětí svobody na nejméně tři měsíce a pokuta 1 500 EUR.

    ŠPANĚLSKO

    Španělské právo upravuje tyto situace a stanoví odpovídající sankce v následujících ustanoveních.

    1)   Cizí státní příslušníci zadržení při pokusu o nepovolený vstup do země mimo hraniční přechod nebo v době mimo stanovenou provozní dobu hraničního přechodu.

    Pro tyto situace stanoví článek 58 ústavního zákona č. 14/2003 ze dne 20. listopadu 2003, kterým se mění ústavní zákon č. 4/2000 ze dne 11. ledna 2000 o právech a svobodách cizích státních příslušníků ve Španělsku a o jejich společenské integraci, ve znění ústavního zákona č. 8/2000 ze dne 22. prosince 2000, právní institut navrácení (refoulement), což je sankce použitelná v situacích, kdy se cizí státní příslušníci snaží o nezákonný vstup do země ve smyslu čl. 157 odst. 1 písm. B) královského výnosu č. 2393/2004, tzn. jde o cizí státní příslušníky zadržené na hranici nebo v její blízkosti.

    Navrácení cizích státních příslušníků spočívá v navrácení příslušných osob do země jejich původu nebo do země, ze které přišli při použití administrativního postupu, který je jiný a rychlejší než vyhoštění.

    2)   Cizí státní příslušníci, kteří nezákonně vstoupili do země a jsou zadrženi uvnitř španělského území

    Podle článku 53 ústavního zákona č. 14/2003 se tento přestupek trestá vyhoštěním ze španělského území podle článku 57 téhož zákona.

    FRANCIE

    Ve francouzských právních předpisech jsou tyto sankce stanoveny v článcích L. 621-1 a L.621-2 a R. 621-1 zákona CEDESA (Code de l'entrée et du séjour des étrangers et du droit d'asile) a jsou obecně určeny na situace, kdy státní příslušník třetí země nevyhověl podmínkám pro vstup a pobyt na francouzském území.

    Tyto články stanoví trest odnětí svobody na jeden rok a pokutu 3 750 EUR. Navíc lze odsouzenému cizinci uložit zákaz vstupu do země po dobu nejvýše jednoho roku.

    ITÁLIE

    Zákon č. 1278 ze dne 24. července 1930 v článku 1 stanoví ve formě jedné „sankce“ trest pro každou osobu, která opustí zemi jinak nežli přes povolené hraniční přechody, aby se tak vyhnula kontrole, i když je taková osoba držitelem pasu nebo rovnocenného dokladu.

    Zákon č. 1185/67, který upravuje vydávání pasů, stanoví v článku 24 správní sankci pro každého, kdo opustí území státu bez platného pasu nebo jiného rovnocenného dokladu (utajené vysídlení).

    Tento článek také uvádí dvě přitěžující okolnosti:

    vysídlení bez platného dokladu, pokud bylo vydání pasu zamítnuto nebo byl pas odebrán,

    vysídlení bez platných dokladů, pokud osoba bez platných dokladů nevyhovuje podmínkám pro vysídlení, se trestá odnětím svobody nebo správní sankcí.

    KYPR

    V zákoně o cizincích a přistěhovalectví (L.178 (I)/2004) v hlavě 105 čl. 19 odst. 2 je upraveno, že každý přistěhovalec, který vstoupí bez povolení do Kyperské republiky, se dopouští trestného činu a bude potrestán odnětím svobody až na tři roky, nebo peněžitým trestem do pět tisíc liber, nebo obojím, pokud neprokáže, že:

    a)

    vstoupil na území republiky v souladu s právními předpisy platnými před účinností tohoto zákona;

    b)

    vstoupil na území republiky prostřednictvím vzdušného prostoru a není osobou, která již dříve byla zadržena jako nelegální přistěhovalec, a chystal se přihlásit u nejbližšího imigračního úředníka;

    c)

    je držitelem oprávnění nebo povolení k pobytu na území republiky, které bylo uděleno podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vydaných na základě tohoto zákona nebo jiného zákona, nebo

    d)

    platnost jeho oprávnění nebo povolení uplynula nebo bylo povolení nebo oprávnění zrušeno a neměl vhodnou příležitost, aby opustil území republiky.

    LOTYŠSKO

    V článku 1941 přestupkového zákona Lotyšské republiky je upraveno, že za porušení státní hranice, hraniční oblasti, hraničního území, hraniční kontroly nebo režimu hraničního přechodu, se podává oznámení nebo se ukládá pokuta 150 LVL nebo se může uložit správní zajištění osoby až na patnáct dní.

    Za úmyslné nepovolené překročení státní hranice se ukládá pokuta od 50 do 250 LVL.

    Článek 284 trestního zákona Lotyšské republiky stanoví, že osobě, která úmyslně nepovoleně překročí státní hranici opakovaně v době kratší než jeden rok, se ukládá trest odnětí svobody až na tři roky, nebo zajišťovací vazba, nebo peněžní trest do šedesátinásobku minimální měsíční mzdy.

    LITVA

    Sankce za nepovolené překročení hranice se v závislosti na závažnosti přestupku jsou pokuty ve výši od 250 LTL do 500 LTL nebo trest odnětí svobody až na dva roky.

    Pokud nepovolené překročení státní hranice souvisí s převaděčstvím, pak sankce může být až 10 let odnětí svobody.

    Výňatek z přestupkového zákona Litevské republiky

    Článek 205 odst. 2 Nepovolené překročení státní hranice z nedbalosti

    Za nepovolené překročení hranice z nedbalosti se ukládá pokuta 250 LTL až 500 LTL.

    Výňatky z trestního zákona

    Článek 291 Nepovolené překročení státní hranice

    1.   Osoba, která překročí státní hranici bez povolení, se potrestá pokutou, nebo zajišťovací vazbou nebo odnětím svobody až na dva roky.

    2.   Cizinec, který vstoupil na území Litevské republiky bez povolení s úmyslem požádat o azyl, je zbaven trestní odpovědnosti podle odstavce 1 tohoto článku.

    3.   Cizinec, který spáchal čin uvedený v odstavci 1 tohoto článku s úmyslem vstoupit bez povolení z Litevské republiky na území třetí země, je zbaven trestní odpovědnosti podle odstavce 1 tohoto článku, pokud je na základě vydaného příkazu vyhoštěn z Litevské republiky do země, ze které nepovoleně překročil státní hranici Litvy nebo do země, jejímž je občanem.

    Článek 292 Nepovolené převaděčství přes státní hranici

    1.   Osoba, která bez povolení převádí či převáží přes státní hranici Litevské republiky cizince bez stálého bydliště v Litevské republice nebo převádí či převáží nebo ukrývá na území Litevské republiky cizince, který bez povolení překročil státní hranici Litevské republiky, se trestá pokutou, zajišťovací vazbou, nebo odnětím svobody až na šest let.

    2.   Trest odnětí svobody až na osm let se uloží osobě, která se dopustila činu podle odstavce 1 tohoto článku z nečestných pohnutek nebo jestliže tento čin ohrozil něčí život.

    3.   Trest odnětí svobody od čtyř do deseti let se uloží osobě za organizování činů podle odstavce 1 tohoto článku.

    4.   Právnická osoba je trestně odpovědná za činy uvedené v tomto článku.

    LUCEMBURSKO

    Jelikož jedinou vnější hranicí v Lucembursku je letiště, neplánuje Lucembursko v tomto ohledu žádné sankce.

    MAĎARSKO

    Osoby, které vstoupí na území státu bez povolení, se dopouštějí přestupku.

    Vyhoštění a zákaz vstupu a pobytu nebo samostatný zákaz vstupu a pobytu může cizinecká police nařídit v rámci svého postupu jako sankci za přestupek cizinci, který poruší nebo se pokusil porušit předpisy pro vstup a opuštění země.

    Kromě toho může orgán, který řeší přestupky, udělit pokutu do výše 100 000 HUF cizinci, který překročí státní hranici Maďarské republiky bez povolení nebo neoprávněným způsobem. Navíc pobyt vyhoštěného cizince na území Maďarska bez povolení se kvalifikuje jako trestný čin, který se trestá podle trestního práva odnětím svobody až na jeden rok.

    Související zákony:

    zákon XXXIX z roku 2001 o vstupu a pobytu cizinců (dále jen VPC), čl. 32 odst. 2 písm. a),

    zákon IV z roku 1978 o trestním zákoníku (dále jen: TZ), článek 214,

    nařízení vlády č. 218/1999 o správních přestupcích, čl. 22 odst. 1.

    Osoby, které se účastní, napomáhají/usnadňují nepovolený vstup/opuštění země, se dopouštějí trestného činu.

    Napomáhání nepovolenému přechodu hranice je trestný čin, za který se ukládá trest odnětí svobody až na tři roky.

    Trest odnětí svobody až na pět let se udělí za napomáhání za úplatu nebo pokud se napomáhání týká více než jedné osoby.

    Trest odnětí svobody na dva až osm let se udělí, pokud osoba, která napomáhá trestnému činu nepovolené překročení hranic, používá nelidské zacházení nebo je-li ozbrojena nebo je-li převaděčství pro danou osobu obchodní činností.

    Příprava k napomáhání nepovolenému překročení hranice je také trestná s trestem odnětí svobody až na dva roky.

    Vyhoštění lze uložit cizinci, který organizuje nebo napomáhá nepovolenému vstupu nebo opuštění země (překročení státní hranice), nebo pobytu osob či skupin osob, anebo se účastní převaděčství. Kromě toho může být uloženo vyhoštění cizinci, který svým vstupem či pobytem porušuje nebo může ohrozit veřejnou bezpečnost.

    Související právní předpisy:

    TZ článek 218, Převaděčství.

    MALTA

    Je vhodné poznamenat, že v čl. 5 odst. 1 zákona o přistěhovalectví (hlava 217) se stanoví, že:

    „Osobě, která nemá oprávnění ke vstupu nebo ke vstupu a pobytu nebo k pohybu či tranzitu podle výše uvedeného, může být odmítnut vstup do země, a jestliže tato osoba přistane na Maltě anebo se zdržuje na jejím území bez povolení hlavního imigračního úředníka, považuje se nelegálního přistěhovalce.“

    Článek 32 přistěhovaleckého zákona dále stanoví:

    „Osobě, která poruší ustanovení tohoto zákona a toto jednání nepředstavuje přestupek podle jiného ustanovení tohoto zákona, uloží magistrátní soud (Court of Magistrates) rozsudkem trest ve formě pokuty ve výši do 5 000 MTL nebo trest odnětí svobody až na dva roky nebo obojí, pokud jiný zákon neukládá za tento přestupek vyšší trest.“

    NIZOZEMSKO

    V ustanovení čl. 108 odst. 1 zákona o cizincích ve spojení s čl. 46 odst. 2 se stanovuje, že porušení zákona nebo jednání v rozporu s jeho požadavky se trestá odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžní trestem v kategorii 2. Peněžní tresty v kategorii 4 činí nejvýše 16 750 EUR.

    Povinnost překračovat hranice na hraničním přechodu je uvedená v článku 4.4 vyhlášky o cizincích (Vreemdelingenbesluit).

    Čl. 108 odst. 1, 2 a 3 zákona o cizincích z roku 2000

    1.

    Porušení podmínky stanovené podle nebo na základě článků 5.1, 5.2, 46.2 (preambule a písmeno b)) a jednání v rozporu s článkem 56.1, jednání v rozporu s povinností uloženou podle nebo na základě článku 6.1, 54, 55, 57.1, 58.1 nebo 65.3 se trestá odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžním trestem v kategorii 2.

    2.

    Porušení podmínky stanovené podle nebo na základě článku 4.1 nebo 4.2 se trestá odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžním trestem v kategorii 4.

    3.

    Trestné činy podle odstavců 1 a 2 se považují za méně závažné trestné činy.

    RAKOUSKO

    Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v odstavci 2 nebo povinnosti v oblasti mezinárodní ochrany, požaduje čl. 4 odst. 3 Schengenského hraničního kodexu, aby členské státy zavedly v souladu se svým vnitrostátním právem sankce za nepovolené překročení vnějších hranic v místech mimo hraniční přechody nebo mimo stanovenou provozní dobu. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

    Ustanovení § 120 spolkového rakouského zákona o rozmístění cizinecké policie, vydávání dokladů cizincům a vydávání vstupních víz (zákon o cizinecké policii z roku 2005 – FPG), Věstník spolkových zákonů Rakouské republiky č. 100/2005, série I.

    Neoprávněný pobyt

    (1)   Cizinec, který

    1.

    vstoupí na území Rakouské spolkové republiky bez povolení, nebo

    2.

    se na území Rakouské spolkové republiky bez povolení zdržuje, se dopouští přestupku a podléhá pokutě do výše 2 180 EUR nebo v případě, že nezaplatí, trestu odnětí svobody až na tři týdny. Za místo činu se považuje místo vstupu do země nebo poslední známé bydliště; pokud se jedná o vstup s použitím veřejné dopravy, je místem činu nejbližší zastávka podle jízdního řádu dopravní společnosti, na které lze vystoupit.

    (2)   Každý, kdo se dopustí přestupku podle odstavce 1 a byl již pravomocně potrestán za podobný přestupek, se trestá pokutou do výše 4 360 EUR, nebo v případě, že nezaplatí trestem odnětí svobody až na šest týdnů.

    (3)   O přestupek podle odst. 1 bodu 2 se nejedná,

    1.

    je-li možné opustit zem pouze do země, do které je vyhoštění nepřípustné (§ 50);

    2.

    pokud byl cizinci udělen odklad vyhoštění;

    3.

    v případech dočasného pobytu občana třetí země s bezvízovým stykem, nebo

    4.

    je-li cizinec zbaven osobní svobody.

    (4)   Sankce v souladu s odst. 1 bodem 2 vylučují udělení sankce za přestupek spáchaný podle odst. 1 bodu 1.

    (5)   O přestupek  ve smyslu odstavce 1 se nejedná, pokud cizinec požádal o mezinárodní ochranu a bylo mu přiznáno právo na azyl nebo má v Rakousku nárok na subsidiární ochranu. Řízení o přestupku se staví po dobu vyřizování žádosti o azyl.

    § 16 spolkového rakouského zákona, který upravuje provádění pasové kontroly na hraničních přechodech (zákon o hraničních kontrolách – GrekoG), Věstník spolkových zákonů Rakouské republiky č. 1996/435, ve znění Věstníku spolkových zákonů Rakouské republiky č. 2004/151:

    Trestní ustanovení

    (1)   Každá osoba, která:

    1.

    bez povolení odstraní, skryje nebo změní jeden ze znaků uvedených v § 5, nebo

    2.

    překročí hranici v rozporu s podmínkami uvedenými v § 10, nebo

    3.

    jako strana, která podléhá hraniční kontrole, se hraniční kontrole vyhýbá, nebo

    4.

    má v úmyslu překročit nebo překročila hranici, na které je nutná hraniční kontrola bez dodržení tras určených pro přechod hranice, nebo

    5.

    přes výzvu odmítá poskytnout informace o tom, zda překročila nebo má v úmyslu překročit hranici nebo poskytne v tomto smyslu nepravdivé informace, nebo

    6.

    přes výzvu, aby zanechala činnosti, se odmítá podrobit opatřením podle § 11 odst. 2 a 3 a je z tohoto důvodu odpovědná za narušení hraniční kontroly nebo za zpoždění dopravy, která probíhá podle jízdního řádu,

    se, za předpokladu, že čin nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu spadajícího do pravomoci soudů, nebo nepodléhá na základě jiných právních předpisů stejné nebo vyšší sankci, dopouští přestupku a podléhá sankci ze strany místních správních orgánů, nebo místně příslušného spolkového policejního orgánu ve formě pokuty do výše 2 180 EUR nebo odnětí svobody až na šest týdnů. S výjimkou případů v bodech 5 a 6, je trestný pouze úmysl.

    (2)   Body 1 a 5 se nepoužijí, pokud strana podléhající povinnosti podat informace, odmítne informace podat nebo poskytne nepravdivé informace, protože by se tím doznala k trestnému činu.

    POLSKO

    V Polsku jsou tyto sankce zavedeny a upraveny v článku 264 polského trestního zákona. Jedná se o sankce pro osoby, které bez povolení překročí polskou hranici.

    Tyto osoby mohou být potrestány třemi různými způsoby: peněžním trestem, omezením svobody nebo odnětím svobody až na dva roky.

    Kdo překročí polskou hranici bez povolení za použití násilí, hrozby, podvodným způsobem nebo ve spolupráci s jinými osobami, bude potrestán odnětím svobody až na tři roky.

    Kdo organizuje nepovolené překročení hranice, bude potrestán odnětím svobody od šesti měsíců do osmi let.

    PORTUGALSKO

    V článku 9 zákonného výnosu č. 244/98 ze dne 8. srpna 1998 je upraveno, že „Každý, kdo vstupuje na území Portugalska nebo jej opouští, musí použít hraniční přechody určené k tomuto účelu v jejich provozní době, aniž by byla dotčena ustanovení o volném pohybu osob v Úmluvě k provedení Schengenské dohody“.

    Ustanovení čl. 136 odst. 1 téhož zákona stanoví, že „vstup cizinců na portugalské území, který odporuje článku 9, se považuje za nezákonný“.

    Ustanovení čl. 148 odst. 2 stanoví, že „porušení ustanovení článku 9 se trestá pokutou 200 až 400 EUR“.

    RUMUNSKO

    Čl. 70 odst.1 zákona GEO č. 105/2001 o rumunské státní hranici stanoví, že:

    „Vstup do země a její opuštění překročením státní hranice bez povolení je trestný čin a trestá se odnětím svobody na tři měsíce až dva roky.

    Pokud se výše uvedený čin uskutečnil s úmyslem uniknout trestu odnětí svobody, ukládá se trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky. Pokus o uvedené trestné činy je také trestný.“

    SLOVINSKO

    Vstup do Slovinské republiky je považován za nepovolený, pokud cizinec:

    vstoupí do země, i když mu byl vstup zamítnut,

    vyhýbá se hraniční kontrole,

    použije cestovní doklady jiné osoby, padělané nebo jinak upravené cestovní nebo jiné doklady nutné pro vstup do země, nebo pokud podá nesprávné informace orgánům hraniční kontroly (článek 11 Ztuj).

    Pokuta ve výši 20 000 až 100 000 SIT (83,46 až 417,29 EUR) se ukládá cizinci, který spáchá nedovolený vstup do Slovinské republiky (článek 98 Ztuj).

    Pokuta ve výši nejméně 100 000 SIT (417,29 EUR) bude uložena fyzickým osobám, které překročí státní hranice mimo hraniční přechod nebo v rozporu se stanoveným použitím hraničního přechodu, mimo provozní hodiny nebo území hraničního přechodu (čl. 43 odst. 1, třetí odrážka zákona o kontrole státní hranice, Ur. l. RS č 20/2004).

    Napomáhání cizincům při nepovoleném vstupu, přechodu nebo pobytu

    Osoby, které umožní nebo pomáhají cizinci vstoupit na území Slovinské republiky, zdržovat se na tomto území nebo přes ně přecházet, nesmí jednat v rozporu s ustanoveními zákona, kterým se stanoví podmínky pro vstup, pobyt nebo přechod cizinců přes území Slovinské republiky (články 13a a 13b Ztuj).

    Osobám, které umožní nebo pomáhají, nebo se pokouší umožnit či napomoci cizincům vstoupit na území Slovinské republiky, přecházet přes toto území, nebo se na něm zdržovat v rozporu s předcházejícím odstavcem, bude uložena pokuta ve výši od 100 000 do 240 000 SIT (417,20 až 1 001,5 EUR).

    Právnickým osobám, které poruší zákon výše uvedeným způsobem, bude uložena pokuta ve výši od 500 000 do 1 000 000 SIT (2 086,46 až 4 172,93 EUR) a osobě odpovědné za právnickou osobu se bude uložena pokuta ve výši od 150 000 do 300 000 SIT (625,94 až 1 251,88 EUR).

    SLOVENSKO

    Podle § 76 Zákona č. 48/2002 Sb. o pobytu cizinců se nepovolené překročení státní hranice považuje za přestupek, za který je možno udělit pokutu až 50 000 SKK (§ 76 odst. 2). Policejní útvar administrativně vyhostí a stanoví zákaz vstupu na až pět let, nejméně však na jeden rok cizinci, který neoprávněně vstoupil na území Slovenské republiky (§ 57 odst. 1 zákona o pobytu cizinců).

    Dne 1. ledna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 300/2005 Sb. („trestní zákoník“), který v ustanovení § 354 (násilné překročení státní hranice) stanoví, že „kdo překročí hranici za použití násilí nebo hrozby bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na tři až osm let“.

    § 357 trestního zákona stanoví, že „kdo poruší předpisy o mezinárodních letech tím, že vnikne vzdušným dopravním prostředkem na území Slovenské republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky“.

    § 355 trestního zákona stanoví sankce pro osoby, které se dopouštějí trestného činu převaděčství:

    kdo organizuje nepovolené překročení státní hranice, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let (§ 355 odst. 1),

    kdo organizuje nepovolené překročení státní hranice za finanční nebo jinou materiální výhodu, nebo kdo za účelem nedovoleného překročení státní hranice vyrobí, obstará, poskytne nebo má padělaný cestovní doklad nebo falešný doklad totožnosti, bude potrestán odnětím svobody na tři až osm let. (§ 355 odst. 2),

    činy, za které je možno zvýšit trestní sazbu za výše uvedené chování (až na 20 let odnětí svobody), jsou uvedeny v § 355 odst. 3 až 5.

    FINSKO

    Finský trestní zákoník (č. 39/1889) a jeho novely v ustanovení článku 7 Trestné činy na hranici (č. 563/1998) stanoví:

    (1)   Osoba, která:

    1)

    překročí hranici Finska bez platného pasu nebo jiného cestovního dokladu, nebo jinak než prostřednictvím zákonného hraničního přechodu pro vstup nebo opuštění, nebo v rozporu se zákonným zákazem, anebo se o podobné pokusí,

    2)

    jinak poruší ustanovení o překračování hranic, nebo

    3)

    bez povolení pobývá, pohybuje se nebo podniká zakázaná opatření v hraničním prostoru, jak je vymezen v zákoně o hraničním prostoru (č. 403/1947),

    bude potrestána za tento čin trestem odnětí svobody až na jeden rok.

    (2)   Za trestný čin na hranici nebude potrestán cizinec, kterému je zamítnut vstup nebo je v důsledku činu podle odstavce 1 vyhoštěn, nebo cizinec, který ve Finsku žádá o azyl nebo o povolení k pobytu jako utečenec. Za trestný čin na hranic nebude potrestán cizinec, který se dopustil činu podle odstavce 1, neboť byl předmětem obchodování s lidmi zmiňovaného v čl. 25 odst. 3 nebo odst. 3a (č. 650/2004).

    Článek 7a – Méně závažné činy na hranici (č. 756/2000)

    (1)   Pokud narušení hranice má, s ohledem na krátké trvání nepovoleného pobytu nebo pohybu, povahu zakázaného jednání nebo jiné okolnosti narušení mají méně závažný charakter při posuzování v celku, je pachatel potrestán za méně závažný hraniční přestupek pokutou.

    (2)   Ustanovení čl. 7 odst. 2 se použijí také na činy zmíněné v odstavci 1.

    ŠVÉDSKO

    Sankce jsou vymezeny v kapitole 20, § 4 zákona o cizincích.

    § 4 Cizinec, který úmyslně nezákonným způsobem překročí vnější hranici ve smyslu Schengenské dohody, bude potrestán pokutou nebo odnětím svobody až na jeden rok.

    ISLAND

    Obecná trestní ustanovení jsou uvedena v článku 57 zákona o cizincích č. 96/2002.

    Podle odstavce 1 jsou uloženy pokuty nebo tresty odnětí svobody až na šest měsíců v případě, že osoba mimo jiné úmyslně nebo z nedbalosti poruší ustanovení zákona nebo předpis, zákaz, příkaz nebo podmínku stanovenou v souladu s tímto zákonem. Sankce za nepovolené překročení vnějších hranic v místech jiných než na hraničních přechodech nebo v dobu jinou, než je stanovená provozní doba, budou vycházet z tohoto ustanovení. Tyto sankce, stejně jako jiné, musí být efektivní a odrazující, jakož i přiměřené.

    NORSKO

    V Norsku je tato problematika upravena zákonem o přistěhovalectví (zákon týkající se vstupu cizích státních příslušníků na území Norského království a jejich pobytu v říši ze dne 24. června 1988 č. 64), viz čl. 47 odst. 1 písm. a) a čl. 23 odst. 2, zákonem o státních hranicích (zákon o prováděcích opatřeních ke značení státních hranic a dohledu nad nimi ze dne 14. července 1950 č. 2), viz článek 4, čl. 3 odst. 1 bod 3 a nařízením ze dne 7. listopadu 1950 č. 4, viz čl. 4 písm. c).

    Ustanovení čl. 47 odst. 1 zákona o přistěhovalectví, které se týká sankcí, uvádí:

    „Pokutou nebo odnětím svobody až na 6 měsíců nebo obojím bude potrestána osoba, která

    a)

    úmyslně nebo z nedbalosti poruší tento zákon nebo nařízení, zákazy, příkazy nebo podmínky, které byly podle tohoto zákona vydány (…).“

    Ustanovení čl. 23 odst. 2 zákona o přistěhovalectví, které se týká přechodu státní hranic a kontroly na státních hranicích, stanoví:

    „Ke vstupu na území a k jeho opuštění musí dojít na určených hraničních přechodech, není-li stanoveno jinak (…).“

    Sankce podle zákona o státních hranicích

    Ustanovení článku 4 zákona o státních hranicích upravuje sankce. Stanoví:

    „Kdo úmyslně nebo z nedbalosti poruší předpisy vydané podle tohoto zákona nebo se jejich porušení účastní, bude potrestán pokutou nebo odnětím svobody až na 3 měsíce, neuplatní-li se přísnější ustanovení. Pokus se pro účely uložení trestu posuzuje jako dokonaný čin.

    V případě opakovaného porušení předpisů, spáchání více činů uvedených v odstavci 1 nebo spáchání takového činu za přitěžujících okolností se uloží pokuta nebo trest odnětí svobody až na jeden rok.“

    Ustanovení čl. 3 odst. 1 bodu 3 zákona o státních hranicích uvádí:

    „Král může přijmout předpisy, které se uplatní na celou státní hranici nebo na její část a které zakazují:

    (…)

    3.

    Překročení státní hranice po zemi, moři nebo ve vzduchu bez povolení příslušného orgánu (…).“

    V nařízení o různých záležitostech týkajících se státních hranic ze dne 7. listopadu 1950 č. 4, které bylo přijato podle výše uvedeného zákona, čl. 4 písm. c), se uvádí:

    „Na státní hranici mezi Norskem a Sovětským svazem (Ruskem) nebo v její blízkosti je zakázáno:

    (…)

    b)

    překračovat hranici po zemi, moři nebo ve vzduchu bez povolení vydaného norským komisařem pro norsko-sovětskou (ruskou) státní hranici (…).“


    Top