Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2008/C 310/10)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ (ES) č. 510/2006

„BRNĚNSKÉ PIVO“ nebo „STAROBRNĚNSKÉ PIVO“

č. ES: CZ-PGI-0005-0373-14.10.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Toto shrnutí uvádí hlavní body specifikace produktu určené pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

Jde o výjimku dle článku 5 (1) nařízení Rady (ES) č. 510/2006, protože v oblasti existuje jediný výrobce. Požadavky článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 jsou splněny.

3.   Druh produktu

Skupina 2.1 – Pivo

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1.   Název

„Brněnské pivo“ nebo „Starobrněnské pivo“

4.2.   Popis

Brněnské či Starobrněnské pivo je vyráběno v několika základních skupinách:

nealkoholické, výčepní světlá, výčepní tmavá, ležáky.

Suroviny užívané pro výrobu:

Charakteristika jednotlivých skupin:

Nealkoholické

pivo s minimálním obsahem alkoholu – do 0,6 %, vysoký říz, nižší barva, slabá vůně po mladině.

Světlé výčepní

stupňovitost 10 %, středně prokvašené pivo zlaté barvy, střední hořkost a říz,

řezané polotmavé výčepní – stupňovitost 10 %, středně prokvašené pivo polotmavé barvy, typicky slabě karamelové chuti, střední říz a plná chuť.

Tmavé výčepní

stupňovitost 10 %, méně prokvašené pivo typické tmavohnědé barvy, s výraznou karamelovou chutí a vůní, střední říz, plná chuť.

Ležáky

stupňovitost 11 % – 12 %,

středně prokvašené pivo zlaté barvy, jemné až výrazné chmelové aroma, mírně drsná až střední hořkost, vysoký říz a plnost chuti, bohatá pěna.

4.3.   Zeměpisná oblast

okres Brno venkov

4.4.   Důkaz původu

Výrobce má evidenci dodavatelů všech surovin, odběratelů hotových produktů a systém kontroly v průběhu výroby. Kontrolu v průběhu výroby a kontrolu specifikace provádí inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce se sídlem v Brně. Každý výrobek je dle zákona opatřen údaji o výrobci.

4.5.   Metoda produkce

Pro výrobu Brněnského či Starobrněnského piva je používán klasický technologický postup vycházející z pivovarské tradice na Starém Brně, tj.dvourmutový dekokční způsob přípravy mladiny, dvoustupňový způsob kvašení piva. Slad se rozšrotuje a sladová tluč se mísí s teplou vodou, získáváme tzv.vystírku. Po technologické prodlevě se převádí část vystírky do druhé nádoby – rmutový kotel, kde probíhá rmutování l. rmutu. Postupně se využívají teploty sloužící ke štěpení škrobnatých látek ve sladu na cukry a tím převodu extraktu sladu do roztoku. Na ukončení rmutování se celý objem povaří a vrací do vystírky. Po prodlevě se opět převede část vystírky do rmutového kotle – 2.rmut a proces rmutování se opakuje včetně varu rmutu. Rmut se opět načerpá zpět do vystírky. K převádění extraktu sladu do roztoku jsou využity enzymy obsažené ve sladu. Po ukončení rmutování se celý objem vystírky převede do třetí nádoby, scezovací kádě. Nerozpustné podíly sladového šrotu vytvoří filtrační vrstvu, přes kterou se oddělí sladový výluh – sladina. Filtrační vrstva se po oddělení sladiny vyluhuje vodou pro zisk co nejvyššího podílu extraktu. Vyloužená filtrační vrstva se likviduje jako pivovarský odpad – mláto. Sladina přechází do další nádoby – mladinového kotle, kde se v průběhu varu přidává chmel, čímž získáme mladinu. Z horké mladiny se oddělí kaly, které vznikly v průběhu chmelovaru vysrážením bílkovin sladu s tříslovinami chmele, čirá mladina se zchladí, provzdušní a zakvasí pivovarskými kvasnicemi. Používány jsou pivní kvasnice Sacharomyces uvarum – carlsbergensis, které byly vyšlechtěny v 19. století pro použití při výrobě piva „spodním“ kvašením. Hlavní kvašení probíhá v cylindrokónických tancích, získané mladé pivo se zchladí, odpustí se usazené pivní kvasnice a pivo se převádí do ležáckých nádob, a to buď cylindrokónických tanků (výčepní piva) nebo ležáckých tanků v ležáckých sklepích (ležáky). V ležáckých nádobách probíhá dokvašování piva. Doba dokvašování je rozdílná podle varianty vyráběného piva. Dokvašená piva se před stáčením filtrují. Jako filtrační prostředek se používají křemeliny. Filtrované pivo je před stočením uskladněno v přetlačných tancích podle varianty piva. Stáčení piva do lahví nebo sudů probíhá v posloupnosti přetlačný tank – průtoková pasterace piva – stáčecí linka. Pivo je stáčeno do vymytých, biologicky čistých přepravních nádob (lahve nebo sudy), sudy jsou navíc před naplněním sterilovány parou. Plnění do přepravních nádob je prováděno pod atmosférou kysličníku uhličitého, který je získáván v průběhu hlavního kvašení.

4.6.   Souvislost

Roku 1323 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně cisterciánský klášter, který pak s pomocí kláštera velehradského nechal vystavět v roce 1325 pivovar. Brněnský pivovar prošel řadou změn a modernizací, v současné době je pivo vyráběno dle starých receptur v návaznosti na historické tradice v prostorách moderního pivovaru přibližně v místech starého klášterního pivovaru řádu Cisterciánů.

Brněnské či Starobrněnské pivo se vyrábí výše popsanou metodou na vymezeném území již velmi dlouho. Jedinečnost výroby vychází z mnohasetleté tradice pivovarnictví na vymezeném území.

O kvalitě a oblíbenosti Brněnského či Starobrněnského piva svědčí i výsledky veřejné ankety z ledna 2006.

V jediném oficiálním hodnocení kvality piv (PIVEX) garantovaném Českým svazem pivovarů a sladoven získaly výrobky společnosti Starobrno, a. s. v letech 1992, 1996 a 2002 prestižní ocenění „Zlatý pohár Pivex“.

Výrobky pivovaru Starobrno také opakovaně získávají ocenění v anketách v Pivním kurýru – Cena českých sládků: v roce 2002 pivo Baron Trenck, rok 2003 pivo Medium.

4.7.   Kontrolní subjekt

4.8.   Označování

—

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.