52008PC0815

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 3.12.2008

KOM(2008) 815 v konečném znění

2008/0244 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl

(přepracované znění)

{SEK(2008) 2944}{SEK(2008) 2945}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

- Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh představuje přepracované znění směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl[1] (dále jen „směrnice o podmínkách přijímání“).

Hodnotící zpráva Komise o provádění směrnice o podmínkách přijímání v členských státech ze dne 26. listopadu 2007[2] a příspěvky zúčastněných stran předložené během konzultace o zelené knize[3] odhalily řadu nedostatků v nastavení podmínek přijímání žadatelů o azyl. Jejich příčinou je zejména skutečnost, že uvedená směrnice poskytuje členským státům široký prostor pro vlastní uvážení při stanovování podmínek přijímání na vnitrostátní úrovni.

Jak bylo ohlášeno v Plánu politiky pro azyl[4], je tento návrh součástí prvního balíčku návrhů, jež si kladou za cíl zajistit vyšší míru harmonizace a lepší normy ochrany pro společný evropský azylový systém (CEAS). Je přijímán současně s přepracovaným zněním dublinského nařízení[5] a nařízení EURODAC.[6] V roce 2009 Komise navrhne změnu kvalifikační směrnice[7] a směrnice o azylovém řízení.[8] V prvním čtvrtletí roku 2009 Komise dále navrhne zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který bude členským státům poskytovat praktickou pomoc při rozhodování o azylových nárocích. Tento podpůrný úřad bude poskytováním odborných znalostí a praktické podpory pomáhat rovněž členským státům, které zejména v důsledku své zeměpisné polohy čelí zvýšenému tlaku na svůj vnitrostátní azylový systém, při plnění požadavků právních předpisů Společenství.

- Obecné souvislosti

Práce na vytvoření systému CEAS byly zahájeny okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999, a to na základě orientačních směrů přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere. Během první fáze systému CEAS (1999–2005) měly být harmonizovány právní rámce jednotlivých členských zemí pomocí společných minimálních norem. Směrnice o podmínkách přijímání je prvním z pěti legislativních dokumentů EU věnovaných azylu, jež ze závěrů v Tampere vzešly. Jejím záměrem je stanovit takové podmínky přijímání žadatelů o azyl, jež budou v zásadě postačovat k zajištění jejich „důstojné úrovně života a srovnatelných životních podmínek ve všech členských státech“.

Haagský program vyzval Komisi, aby ukončila hodnocení právních nástrojů první fáze a předložila Radě a Evropskému parlamentu návrhy právních nástrojů a opatření pro druhou fázi tak, aby byly přijaty do konce roku 2010. Odpovědí na tuto výzvu je předkládaný návrh, jehož záměrem je nabídnout řešení nedostatků zjištěných během první fáze tvorby předpisů v oblasti azylové politiky.

Podrobný rozbor problémů zjištěných v souvislosti s touto směrnicí a spojených s přípravami na její přijetí, jakož i zmapování a zhodnocení politických alternativ včetně té z nich, jíž byla dána přednost, jsou obsaženy v posouzení dopadů v příloze tohoto návrhu.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh je plně v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Tampere z roku 1999 a s Haagským programem z roku 2004, pokud jde o zřízení systému CEAS.

Konzultace zúčastněných stran

Podle názoru Komise bylo před předložením nové iniciativy zapotřebí detailně promyslet budoucí podobu systému CEAS a vést o ní diskusi se všemi významnými zúčastněnými stranami. V červnu roku 2007 proto předložila zelenou knihu, jež měla zjistit možné podoby druhé fáze systému CEAS. Během veřejné konzultace předložily zúčastněné strany působící v nejrůznějších oblastech celkem 89 příspěvků.[9] Z otázek a návrhů vznesených během konzultace vzešel plán politiky, který vytyčuje postup pro nadcházející léta a uvádí opatření, jež Komise hodlá navrhnout k završení druhé fáze systému CEAS a k nimž patří i návrh na změnu směrnice o podmínkách přijímání. Uvedený plán politiky dále vyjmenovává cíle druhé fáze tvorby předpisů v oblasti azylové politiky týkajících se přijímání žadatelů o azyl.

Hodnotící zpráva Komise vychází ze dvou studií o stavu provádění směrnice[10], jež jí poskytly cenné informace o oblastech, na něž se má zaměřit tento předkládaný pozměňovací návrh.

Dne 5. března 2008 Komise neformálně projednala hlavní záměr předkládaného návrhu s členskými státy ve Výboru pro imigraci a azyl (CIA). V prosinci 2007 až březnu 2008 proběhly další schůzky se zástupci akademické obce, členských států, nevládních organizací, Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) a poslanci Evropského parlamentu s cílem zmapovat jejich názory na další zkvalitňování norem pro podmínky přijímání. V neposlední řadě se dne 29. dubna 2008 konala schůzka se zástupci UNHCR a nevládních organizací, na níž byly projednány konkrétní otázky zacházení s osobami se zvláštními potřebami.

Konzultované strany vyjádřily všeobecnou shodu na tom, že by měly být podmínky přijetí během druhé fáze tvorby předpisů v oblasti azylové politiky dále harmonizovány. Některé členské státy však zdůraznily potřebu zachovat určitou míru flexibility v otázce přístupu na pracovní trh a materiálních podmínek přijetí. Jiné se vyslovily pro to, aby byly nedostatky v zacházení se zranitelnými žadateli o azyl řešeny cestou praktické spolupráce, a nikoli prostřednictvím legislativní regulace.

Návrh Komise do určité míry přihlíží k uvedeným obavám, zejména pokud jde o přístup na pracovní trh a vnitrostátní předpisy přijímané k zajištění přiměřených materiálních podmínek přijímání žadatelů o azyl. Vzhledem k vážným nedostatkům odhaleným ve zjišťování zvláštních potřeb a poskytování přístupu ke zdravotní péči se však Komise rozhodla řešit předloženým návrhem rovněž tuto otázku.

Právní stránka návrhu

- Shrnutí navrhovaných opatření

Hlavním cílem tohoto návrhu je zajistit během druhé fáze tvorby předpisů v oblasti azylové politiky přísnější normy zacházení s žadateli o azyl související s podmínkami jejich přijímání, jež by žadatelům zajistily důstojnou životní úroveň v souladu s mezinárodním právem. Dalším důvodem pro pokračující harmonizaci vnitrostátní úpravy podmínek přijetí je omezení fenoménu druhotného pohybu žadatelů o azyl mezi členskými státy potud, je-li tento pohyb dán rozdílnými politikami členských států pro přijímání žadatelů.

V této souvislosti se předkládaný návrh zaměřuje na následující otázky:

1. oblast působnosti směrnice:

Návrh rozšiřuje oblast působnosti směrnice na žadatele o podpůrnou ochranu. Tato změna je pokládána za nezbytnou k dosažení souladu se stávajícím acquis EU, konkrétně s kvalifikační směrnicí, jež zavádí právní pojem podpůrné ochrany. K vysvětlení rationae materiae návrh dále stanoví, že se směrnice použije na všechny druhy azylového řízení a na všechny zeměpisné oblasti a zařízení, v nichž se žadatelé o azyl zdržují.

2. přístup na trh práce:

Přístup k zaměstnání znamená přínos jak pro žadatele o azyl, tak pro hostitelský členský stát. Jeho usnadnění může zabránit vyloučení žadatelů z hostitelské společnosti, a tím podpořit jejich integraci a soběstačnost. Naopak zákaz výkonu zaměstnání znamená pro stát vyplácení dalších sociálních dávek. Zde je třeba poznamenat, že by omezení na pracovním trhu mohla napomáhat nelegální práci[11], což je podstatné zejména pro ty členské státy, jež kladou přístupu na pracovní trh překážky a současně poskytují žadatelům o azyl velmi malou sociální pomoc.

Záměrem návrhu je proto usnadnit žadatelům o azyl přístup na trh práce a přichází v této souvislosti zejména se dvěma opatřeními. V prvé řadě předpokládá, že žadatelé o azyl získají přístup k zaměstnání po uplynutí nejvýše šesti měsíců od podání žádosti o mezinárodní ochranu; podle názoru Komise je uvedené období zvoleno vhodně vzhledem ke stávající praxi členských států[12] a k příspěvkům zúčastněných stran předloženým z podnětu zelené knihy.

Návrh dále stanoví, že zavedení vnitrostátních podmínek týkajících se fungování trhu práce nesmí neoprávněně omezovat přístup žadatelů o azyl k zaměstnání. Záměrem této změny je zdůraznit cíl stávajícího článku, tj. poskytnout žadatelům o azyl spravedlivou příležitost k přístupu k zaměstnání v členských státech.

3. přístup k materiálním podmínkám přijetí:

Záměrem návrhu je zaručit, aby přístup k materiálním podmínkám přijetí umožňoval „odpovídající životní úroveň pro zajištění zdraví a živobytí žadatelů“ o azyl. Za tímto účelem ukládá členským státům povinnost, aby při poskytování finanční podpory žadatelům o azyl přihlížely k výši sociální pomoci poskytované státním příslušníkům. Směrnice dále v zájmu adekvátnosti ubytování pro určité kategorie žadatelů o azyl zavádí povinnost členských států přihlížet při přidělování ubytovacích prostor k pohlaví a věku žadatelů, jakož i k situaci osob se zvláštními potřebami.

Případnému zneužívání systému přijímání mají zabránit stávající ustanovení o omezení nebo odnětí dávek plynoucích z podmínek přijetí. Takové omezení nebo odnětí však může výrazně ovlivnit životní úroveň žadatelů, a proto je podle názoru Komise důležité nikdy v takovém případě neponechávat žadatele o azyl v nouzi a respektovat základní lidská práva. V této souvislosti a s ohledem na současnou judikaturu omezuje návrh případy, v nichž lze dávky plynoucí z podmínek přijetí plně odejmout, a zajišťuje, aby měli žadatelé o azyl v případě onemocnění či duševní poruchy zachován přístup k nezbytné léčbě. Podle názoru Komise je rovněž nanejvýš důležité, aby rozhodnutí o těchto otázkách podléhala přezkumu před vnitrostátním soudem.

V neposlední řadě omezuje návrh výjimečné případy, v nichž mohou členské státy podle stávající směrnice přijmout předpisy o materiálních podmínkách přijetí, které se liší od podmínek upravených směrnicí.

4. zadržení:

S ohledem na časté zadržování žadatelů o azyl ze strany členských států a na vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva pokládá Komise za potřebné upravit tuto otázku ve směrnici komplexně tak, aby nebylo zadržení prováděno svévolně a aby byla důsledně respektována lidská práva. Návrh vychází z hlavní zásady, že by nikdo neměl být zadržován pouze proto, že žádá o mezinárodní ochranu. Tato zásada stvrzuje acquis EU týkající se zadržení, zejména směrnici o azylovém řízení, a je v souladu s Listinou základních práv a mezinárodními právními dokumenty o lidských právech, např. Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvou OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Návrh zajišťuje, aby bylo zadržení povoleno provádět pouze z výjimečných důvodů stanovených směrnicí, jež se opírají o doporučení Výboru ministrů Rady Evropy k opatřením spočívajícím v zadržení žadatele o azyl a dále o doporučení UNHCR k zadržování žadatelů o azyl, obsažená v Doporučeních UNHCR ohledně aplikovatelných kritérií a minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech z února 1999. Návrh dále stanoví, že zadržení musí být v souladu se zásadou nezbytnosti a přiměřenosti a důsledně podléhat individuálnímu posouzení.

Návrh dále zaručuje, že bude se zadržovanými žadateli o azyl zacházeno důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována zadržení zranitelných žadatelů o azyl; pokud jde o děti, je návrh v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989. Co se týká nezletilých osob bez doprovodu, je jejich zadržení podle návrhu zakázáno. Upravena je rovněž řada právních a procesních záruk zajišťujících oprávněnost zadržení.

5. osoby se zvláštními potřebami:

Podle zjištění Komise jsou v oblasti přijímání žadatelů o azyl největším důvodem ke znepokojení nedostatky v řešení zvláštních potřeb. Identifikace zvláštních potřeb má přitom nejen přímou vazbu na přístup žadatelů k odpovídající zdravotní péči, ale mohla by ovlivnit i kvalitu rozhodování o žádostech o azyl, zejména v případě traumatizovaných osob. V této souvislosti návrh upravuje zavedení vnitrostátních opatření k neprodlené identifikaci uvedených potřeb.

Návrh dále obsahuje četné záruky pro nastavení takových podmínek přijetí, jež budou odpovídat zvláštním potřebám žadatelů o azyl. Změny se týkají několika aspektů podmínek přijetí, např. přístupu ke zdravotní péči, ubytovacích prostor a výuky nezletilých osob.

6. provádění a zkvalitňování vnitrostátních systémů:

Stávající znění směrnice o podmínkách přijímání obsahuje několik pravidel, jež zajišťují jednak její úplné provedení, jednak zkvalitňování vnitrostátních systémů. Má-li být dosaženo konečných cílů nové směrnice, je důležité jednak zajistit návaznost monitorovacího procesu, jednak posílit úlohu Komise jakožto strážkyně právních předpisů EU. V této souvislosti by měl být na úrovni Společenství zachován směrnicí již upravený systém předkládání zpráv. Na vnitrostátní úrovni je pak důležité zajistit ustavení mechanismů, jež budou systém přijímání žadatelů v daném členském státě odpovídajícím způsobem sledovat a dohlížet na něj. Návrh dále rozšiřuje stávající požadavek na předkládání zpráv členskými státy. Tyto zprávy se mají nově týkat i ustanovení, u jejichž provádění konstatovala hodnotící zpráva Komise řadu nedostatků.

- Právní základ

Tento návrh na změnu směrnice 2003/9/ES vychází ze stejného právního základu jako uvedená směrnice, tj. z čl. 63 prvního pododstavce bodu 1 písm. b) Smlouvy o ES.

Podle článku 1 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Irsko a Spojené království mohou účastnit opatření na založení společného evropského azylového systému.

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, vyjádřilo Spojené království dopisem ze dne 18. srpna 2001 přání účastnit se přijímání a používání stávající směrnice.

Irsko se v souladu s článkem 1 uvedeného protokolu rozhodlo se na přijímání stávající směrnice nepodílet. V důsledku toho se stávající směrnice na Irsko nevztahuje, čímž však není dotčen článek 4 uvedeného protokolu.

Postavení výše uvedených členských států ve vztahu ke stávající směrnici neovlivní jejich případnou účast na používání nové směrnice po jejím vstupu v platnost.

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, není směrnice pro Dánsko závazná ani použitelná.

- Zásada subsidiarity

Hlava IV Smlouvy o ES, jež upravuje vízovou, azylovou a přistěhovaleckou politiku a jiné politiky týkající se volného pohybu osob, svěřuje určité pravomoci v těchto záležitostech Evropskému společenství. Tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu článkem 5 Smlouvy o ES, tj. pouze tehdy a do té míry, pokud cílů sledovaných navrhovanými opatřeními nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství.

Stávající právní základ opatření Společenství v oblasti přijímání žadatelů o azyl tvoří ustanovení čl. 63 bodu 1 Smlouvy o ES. Rada podle něj přijme „opatření o azylu, v souladu se Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 a Protokolem ze dne 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíků a ostatními příslušnými smlouvami“, mj. v oblasti minimálních pravidel pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech.

Vzhledem k nadnárodnímu charakteru problematiky azylu a ochrany uprchlíků je EU schopna navrhovat řešení v rámci společného evropského azylového systému (CEAS), zejména v otázkách spojených s přijímáním žadatelů o azyl. Přestože bylo přijetím směrnice v roce 2003 dosaženo významné míry harmonizace, je stále dán prostor pro opatření na úrovni EU, jímž se pro přijímání žadatelů o azyl nastaví přísnější a harmonizovanější normy.

- Zásada proporcionality

Při posuzování dopadů, jež bylo v souvislosti se změnami směrnice o podmínkách přijímání provedeno, byly podrobeny analýze veškeré alternativy řešení odhalených problémů z hlediska poměru mezi praktickým přínosem a potřebným úsilím. Toto hodnocení dospělo k závěru, že alternativa spočívající v přijetí opatření na úrovni EU nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, tj. k vyřešení uvedených problémů.

- Dopad na základní práva

Předkládaný návrh byl podroben hloubkovému přezkumu s cílem zajistit jeho plnou slučitelnost jednak se základními právy, jež podle Listiny základních práv Evropské unie představují obecné zásady komunitárního práva, jednak s mezinárodněprávními závazky. Zvláštní důraz tak byl kladen na ustanovení, jež upravují zadržení a procesní záruky, zacházení s osobami se zvláštními potřebami, zejména nezletilými osobami, nezletilými osobami bez doprovodu a oběťmi mučení, jakož i přístup k materiálním podmínkám přijetí.

Z hlediska základních práv budou mít přísnější a sladěnější normy přijímání žadatelů o azyl na tyto žadatele celkově silný pozitivní dopad. Zejména právo na svobodu a svobodu pohybu bude posíleno zdůrazněním zásady, že nikoho nelze zadržet pouze proto, že podal žádost o mezinárodní ochranu; v podobném duchu návrh rovněž stanoví, že by zadržení mělo být povoleno pouze ve výjimečných případech upravených směrnicí a pouze v souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti.

Do textu směrnice se zřetelněji promítnou práva nezletilých osob ustanovením, podle nějž tyto osoby nelze zadržet, pokud to není v jejich nejlepším zájmu, zatímco zadržení nezletilých osob bez doprovodu je zcela zakázáno. Specifické situaci zranitelných skupin bude lépe učiněno zadost včasnou identifikací jejich potřeb a poskytnutím přístupu k odpovídající zdravotní péči. Snazší přístup na pracovní trh by mohl napomoci větší soběstačnosti žadatelů o azyl a usnadní jejich integraci v hostitelském členském státu. Dále bude posílena zásada nediskriminace, a to zavedením povinnosti členských států zajistit, aby s žadateli o azyl nebylo ve srovnání se státními příslušníky zacházeno nespravedlivě, pokud jde o kvalitu materiálních podmínek přijetí poskytovaných podle směrnice. V neposlední řadě bude díky požadavku na podávání zpráv k hlavním ustanovením směrnice, do nichž byly promítnuty zásady základních práv, možné na úrovni Společenství lépe sledovat, jak jsou tato ustanovení prováděna. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že členské státy jsou povinny provádět a používat tuto směrnici v souladu se základními právy.

ê 2003/9/ES

ð nový

2008/0244 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 ð první pododstavec ï odst. 1 bod 1 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[14],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[15],

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

1. Ve směrnici Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl[16], by mělo být provedeno několik podstatných změn. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

ê 2003/9/ES 1. bod odůvodnění

2. Společná azylová politika včetně společného evropského azylového systému je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu ve Společenství.

ê 2003/9/ES 2. bod odůvodnění

3. Evropská rada se na zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 dohodla, že bude pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému, založeného na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967, a tedy na zásadě nenavracení.

ê 2003/9/ES 3. bod odůvodnění

4. Podle závěrů z Tampere by měl společný evropský azylový systém v krátké době upravit společné minimální podmínky pro přijímání žadatelů o azyl.

ê 2003/9/ES 4. bod odůvodnění

5. Stanovení minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl je dalším krokem k vytvoření evropské azylové politiky.

ò nový

6. Byla završena první fáze vytváření společného evropského azylového systému, jenž by měl v dlouhodobém horizontu vést ke společnému azylovému řízení a k jednotnému právnímu postavení osob, jimž byl udělen azyl, s platností po celé Unii. Evropská rada přijala dne 4. listopadu 2004 Haagský program, jenž stanoví cíle v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti pro období 2005–2010. V této souvislosti vyzval Haagský program Evropskou komisi, aby ukončila hodnocení právních nástrojů první fáze a předložila Radě a Evropskému parlamentu nástroje a opatření pro druhou fázi s cílem jejich přijetí do roku 2010.

7. Na základě výsledků provedených hodnocení by měly být v této fázi stvrzeny zásady, na nichž je směrnice 2003/9/ES založena, s cílem zlepšit podmínky přijímání žadatelů o azyl.

8. K zajištění rovného zacházení s žadateli o azyl po celé Unii by měla být tato směrnice uplatňována během všech fází řízení o žádostech o mezinárodní ochranu, na všechny druhy uvedených řízení a ve všech místech a zařízeních, v nichž se žadatelé o azyl zdržují.

9. Členské státy by měly při uplatňování této směrnice usilovat o to, aby byly v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod plně respektovány zásady nejlepších zájmů dítěte a celistvosti rodiny.

ê2003/9/ES 6. bod odůvodnění

10. Při zacházení s osobami, na které se vztahuje tato směrnice, jsou členské státy vázány závazky vyplývajícími z mezinárodních norem o zákazu diskriminace, ke kterým přistoupily.

ê 2003/9/ES 7. bod odůvodnění

ð nový

11. ð S přihlédnutím k výši sociální pomoci, kterou hostitelský členský stát poskytuje státním příslušníkům, ï by mMěly by být stanoveny takové minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, které budou v zásadě postačovat k zajištění důstojné úrovně života a srovnatelných životních podmínek ve všech členských státech.

ê 2003/9/ES 8. bod odůvodnění

12. Harmonizace podmínek pro přijímání žadatelů o azyl by měla napomoci omezení druhotného pohybu žadatelů o azyl způsobeného rozdílnostmi v podmínkách přijímání.

ò nový

13. K tomu, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi žadateli o mezinárodní ochranu a byl zaručen soulad se stávajícím acquis EU týkajícím se azylu, zejména se směrnicí Rady 2004/83/EC ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany[17], je zapotřebí rozšířit oblast působnosti této směrnice tak, aby se vztahovala i na žadatele o podpůrnou ochranu.

ò nový

14. Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro přístup žadatelů o azyl na trh práce, aby byla podpořena soběstačnost těchto žadatelů a byly omezeny významné odlišnosti mezi členskými státy.

ê 2003/9/ES 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

15. ðPrvořadým záměrem vnitrostátních orgánů by měla být neprodlená identifikace a sledování osob ïPřijímání skupin se zvláštními potřebami by mělo být zvlášť upraveno tak, aby se řídilo ð tak, aby přijímání těchto osob odpovídalo ï √jejich zvláštním Õ těmito potřebáami.

ò nový

16. Zadržení žadatelů o azyl by mělo být uplatňováno v souladu s hlavní zásadou, podle níž nelze nikoho zadržet pouze proto, že žádá o mezinárodní ochranu, jmenovitě v souladu s ustanovením článku 31 Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951. Členské státy by zejména neměly žadatelům o azyl ukládat tresty z důvodu nelegálního vstupu či pobytu na jejich území a omezení pohybu by jim měly ukládat pouze v případě nutnosti. V této souvislosti by mělo být zadržení žadatelů o azyl možné pouze v jednoznačně definovaných výjimečných případech stanovených touto směrnicí a v souladu se zásadou nezbytnosti a přiměřenosti, pokud jde o způsob i účel zadržení. Zadržený žadatel o azyl by měl mít právo na opravné prostředky před vnitrostátním soudem.

ê 2003/9/ES 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

17. Přijímání zadržených žadatelů Se zadrženými √ žadateli Õ ð by mělo být zacházeno tak, aby byla plně respektována jejich lidská důstojnost, a jejich přijímání by mělo odpovídat ï by mělo být zvlášť upraveno tak, aby se řídilo potřebami potřebám, které mají žadatelé v této situaci. ð Členské státy by měly zejména zajistit uplatňování článku 37 Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989. ï

ê 2003/9/ES 11. bod odůvodnění

18. Za účelem splnění minimálních procesních záruk, tj. možnosti styku s organizacemi nebo skupinami osob poskytujících právní pomoc, by měly být poskytovány informace o těchto organizacích a skupinách osob.

ê 2003/9/ES 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

19. √ Specifikací případů, kdy lze žadatelům o azyl omezit nebo odejmout dávky plynoucí z podmínek přijetí Õ, ð a současným zajištěním důstojné životní úrovně pro všechny žadatele o azyl ï Stanovením důvodů pro omezení nebo odnětí dávek plynoucích z podmínek přijetí žadatelů o azyl by měla být omezena možnost zneužívání přijímacího systému.

ê 2003/9/ES 13. bod odůvodnění

20. Měla by být zajištěna účinnost vnitrostátních přijímacích systémů a spolupráce členských států v oblasti přijímání žadatelů o azyl.

ê 2003/9/ES 14. bod odůvodnění

21. Je třeba povzbuzovat vhodnou spolupráci příslušných orgánů při přijímání žadatelů o azyl, a tím i harmonické vztahy mezi místními společenstvími a ubytovacími středisky.

ê 2003/9/ES 15. bod odůvodnění

22. Z povahy minimálních norem přirozeně vyplývá, že členské státy jsou oprávněny přijmout nebo zachovat výhodnější ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti žádající členský stát o mezinárodní ochranu.

ê 2003/9/ES 16. bod odůvodnění

ð nový

23. V tomto duchu jsou členské státy vyzývány, aby uplatňovaly tuto směrnici i v souvislosti s postupy rozhodování o žádostech o jiné formy ochrany státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, než jaké vyplývají z Ženevské úmluvy ð ze směrnice 2004/83/ES ï.

ê 2003/9/ES 17. bod odůvodnění

24. Je třeba pravidelně vyhodnocovat provádění této směrnice.

ê 2003/9/ES 18. bod odůvodnění

25. Protože cílů navrhované činnosti, totiž stanovení minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto, z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity ve smyslu článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů.

ê 2003/9/ES 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, vyjádřilo Spojené království dopisem ze dne 18. srpna 2001 přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

ê 2003/9/ES 20. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Irsko se v souladu s článkem 1 uvedeného protokolu nepodílí na přijímání této směrnice. V důsledku toho se tato směrnice na Irsko nevztahuje, aniž je však dotčen článek 4 uvedeného protokolu.

ê 2003/9/ES 21. bod odůvodnění (přizpůsobený)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná,

ê 2003/9/ES 5. bod odůvodnění

ð nový

26. Tato směrnice je založena na úctě k základním lidským právům, a zejména na zásadách uznávaných Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je především zajistit plné respektování lidské důstojnosti a podpořit používání článků 1 a ð , 6, 7, ï 18 ð , 24 a 47 ï uvedené listiny. ð Tato směrnice musí být odpovídajícím způsobem provedena. ï

ò nový

27. Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice.

28. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze II části B ve vnitrostátním právu,

ê 2003/9/ES

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

ÚČEL, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je stanovení minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „Ženevskou úmluvou“ Úmluva o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967;

b) „žádostí o azyl“ žádost podaná státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, kterou lze vykládat jako žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany členským státem podle Ženevské úmluvy. Za žádost o azyl se považuje každá žádost o mezinárodní ochranu, pokud státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nepožaduje výslovně jinou formu ochrany, o kterou lze žádat odděleně;

ò nový

a) „žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu směrnice 2004/83/ES;

ê 2003/9/ES

ð nový

b)c) „žadatelem“ nebo „žadatelem o azyl“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o azyl ð mezinárodní ochranu ï, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto;

c)d) „rodinnými příslušníky“ tito členové rodiny žadatele zdržující se v souvislosti s žádostí o ð mezinárodní ochranu ï azyl ve stejném členském státě, pokud tato rodina existovala již v zemi původu:

i) manžel či manželka žadatele o azyl nebo jeho nesezdaný partner či partnerka, se kterým/kterou žije v trvalém vztahu, pokud se k nesezdaným párům v právních předpisech nebo praxi členského státu přistupuje podle jeho právních předpisů o cizincích podobně jako k párům sezdaným,

ii) nezletilé děti páruů uvedenéhoých v bodě i) nebo žadatele, pokud jsou svobodné a jsou nezaopatřené, bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva;

ò nový

iii) ženaté či vdané nezletilé děti párů uvedených v bodě i) nebo žadatele bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva, pokud je v jejich nejlepším zájmu bydlet společně s žadatelem;

iv) otec, matka nebo opatrovník žadatele, jedná-li se v případě žadatele o nezletilou a svobodnou osobu nebo jedná-li se o nezletilou a ženatou či vdanou osobu, ale je v jejím nejlepším zájmu bydlet společně se svým otcem, matkou nebo opatrovníkem;

v) nezletilí svobodní sourozenci žadatele, jedná-li se v případě žadatele o nezletilou a svobodnou osobu nebo jedná-li se v případě žadatele nebo jeho sourozenců o nezletilé a ženaté či vdané osoby, ale je v nejlepším zájmu alespoň jedné z těchto osob bydlet společně;

ê 2003/9/ES

e) „uprchlíkem“ osoba splňující podmínky čl. 1 bodu A Ženevské úmluvy;

f) „postavením uprchlíka“ postavení přiznané členským státem osobě, která je uprchlíkem a jako taková je přijata na území tohoto členského státu;

d)g) „řízením“ a „opravnými prostředky“ řízení a opravné prostředky stanovené vnitrostátním právem členských států;

ò nový

e) „nezletilou osobou“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mladší 18 let;

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

f) (h) „nezletilouými osobouami bez doprovodu“ ð nezletilá ï osobay mladší 18 let, jež vstupujeí na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za niě podle práva nebo zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenacházejí v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletiloué osobuy, jež jesou ponechánay bez doprovodu po vstupu na území členských států;

g) (i) „podmínkami přijetí“ veškerá opatření, která členské státy v souladu s touto směrnicí přijímají ve prospěch žadatelů o azyl;

h) (j) „materiálními podmínkami přijetí“ takové podmínky přijetí, mezi které patří ubytování, strava a ošacení, poskytované ve formě věcného plnění, peněžitých dávek nebo poukázek ð , jakož i kombinace uvedených forem ï , a dále denní příspěvky;

i) (k) „zadržením“ zadržení žadatele o azyl členským státem na určitém místě, kde je žadatel zbaven svobody pohybu;

j) (l) „ubytovacím střediskem“ jakékoliv zařízení sloužící k hromadnému ubytování žadatelů o azyl.

Článek 3

Oblast působnosti

29. Tato směrnice se vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, které na hranici nebo na území Ö včetně hranice Õ ð nebo v tranzitních zónách ï členského státu podají žádost o ð mezinárodní ochranu ï azyl, po dobu, po kterou jsou oprávněni zůstat na území členského státu jako žadatelé o azyl, jakož i na jejich rodinné příslušníky, na něž se taková žádost o ð mezinárodní ochranu ï azyl vztahuje podle vnitrostátních předpisů.

30. Tato směrnice se nevztahuje na žádosti o diplomatický nebo územní azyl podané u zastupitelských úřadů členských států.

31. Tato směrnice se nevztahuje na případy, ve kterých se použije směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími[18].

ê 2003/9/ES

ð nový

32. Členské státy mohou rozhodnout o použití této směrnice i v souvislosti s postupy rozhodování o žádostech o jiné formy ochrany státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, než jaké vyplývají ð ze směrnice 2004/83/ES. ï z Ženevské úmluvy, nejsou-li považováni za uprchlíky.

ê 2003/9/ES

ð nový

Článek 4

Příznivější úprava

Členské státy mohou zavést nebo zachovat příznivější úpravu podmínek přijetí žadatelů o azyl a jiných blízkých příbuzných žadatele, kteří se nacházejí ve stejném členském státě, pokud jsou na něm závislí nebo z humanitárních důvodů, za předpokladu, že je daná úprava slučitelná s touto směrnicí.

KAPITOLA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O PODMÍNKÁCH PŘIJETÍ

Článek 5

Informace

33. Členské státy informují žadatele o azyl v přiměřené lhůtě, nejpozději však do patnácti dnů po podání žádosti o ð mezinárodní ochranu ï azyl u příslušného orgánu, přinejmenším o výhodách, jichž mohou požívat, a o povinnostech týkajících se podmínek přijetí, jež jsou povinni dodržovat.

Členské státy zajistí, aby žadatelé získali informace o organizacích či skupinách osob poskytujících zvláštní právní pomoc a o organizacích, jež jim mohou pomoci nebo poskytnout informace ohledně podmínek přijetí, které mohou využívat, včetně zdravotní péče.

ê 2003/9/ES

ðnový

34. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly poskytovány písemně a pokud možno v jazyce, o kterém lze důvodně předpokládat, že mu žadatelé rozumějí. V případě potřeby mohou být tyto informace sděleny i ústně.

ê 2003/9/ES

Článek 6

Doklady

35. Členské státy zajistí, aby byl o žadateli do tří dnů od podání žádosti u příslušného orgánu vystaveno osvědčení znějící na jeho jméno, které potvrzuje jeho postavení žadatele o azyl nebo skutečnost, že je oprávněn pobývat na území členského státu po dobu, po kterou je jeho žádost vyřizována či posuzována.

ò nový

Držitel osvědčení musí mít přístup k právům a výhodám, jež jsou poskytovány žadatelům o azyl podle této směrnice.

ê 2003/9/ES

ð nový

Pokud držitel osvědčení není oprávněn volně se pohybovat na území členského státu nebo jeho části, uvede se v osvědčení také tato skutečnost.

36. Členské státy mohou vyloučit uplatňování tohoto článku, je-li žadatel o azyl zadržen a během posuzování žádosti o azyl ð mezinárodní ochranu ï podané na hranici nebo během řízení o právu žadatele na oprávněný vstup na území členského státu. Během posuzování žádosti o ð mezinárodní ochranu ï azyl mohou členské státy ve výjimečných případech vystavit žadateli jiná osvědčení rovnocenná dokladu uvedenému v odstavci 1.

37. Doklad uvedený v odstavci 1 nemusí prokazovat totožnost žadatele o azyl.

38. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byl žadateli o azyl poskytnut doklad uvedený v odstavci 1, který bude platný po celou dobu, po kterou je žadatel oprávněn pobývat na území daného členského státu nebo na jeho hranici.

39. Nastanou-li vážné humanitární důvody vyžadující přítomnost žadatele o azyl v jiném státě, mohou mu členské státy vydat cestovní doklad.

Článek 7

Pobyt a svoboda pohybu

40. Žadatelé o azyl se mohou volně pohybovat na území hostitelského členského státu nebo na území, které jim tento stát vymezí. Vymezené území nesmí narušovat nedotknutelnost soukromí a musí poskytovat dostatečný prostor pro zajištění přístupu ke všem výhodám vyplývajícím z této směrnice.

41. Členské státy mohou z důvodů veřejného zájmu nebo veřejného pořádku, nebo je-li to nutné pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření žádosti, stanovit místo pobytu žadatele o azyl.

3. Je-li to nezbytné, například z právních důvodů nebo z důvodu veřejného pořádku, mohou členské státy v souladu s vnitrostátními předpisy nařídit žadateli, aby se zdržoval na určeném místě.

34. Členské státy mohou podmínit poskytování materiálních podmínek přijetí setrváním žadatelů v konkrétním místě pobytu určeném členskými státy. Toto rozhodnutí může být obecné povahy, avšak musí být přijato vždy v jednotlivém případě a v souladu s vnitrostátními předpisy.

45. Členské státy stanoví možnost poskytnout žadateli dočasné povolení k opuštění místa pobytu uvedeného v odstavcích 2 a 43 nebo vymezeného území uvedeného v odstavci 1. Tato rozhodnutí musí být přijímána vždy v jednotlivém případě, objektivně a nestranně a u zamítavých rozhodnutí musí být uvedeno odůvodnění.

Žadatel nepotřebuje povolení k tomu, aby se dostavil na úřad nebo k soudu, je-li jeho přítomnost nutná.

56. Členské státy uloží žadatelům povinnost ohlásit příslušnému orgánu svou současnou adresu a oznámit mu co nejdříve každou její změnu.

ò nový

Článek 8

Zadržení

42. Členské státy nesmějí nikoho zadržet pouze proto, že se jedná o žadatele o mezinárodní ochranu v souladu se směrnicí Rady 2005/85/ES[19].

43. V případě nutnosti a na základě individuálního posouzení daného případu mohou členské státy v souladu s vnitrostátními předpisy zadržet žadatele na určitém místě, nelze-li účinně uplatnit jiná, mírnější donucovací opatření. Žadatele lze zadržet na určitém místě pouze:

44. za účelem zjištění, potvrzení nebo ověření jeho totožnosti nebo státní příslušnosti;

45. za účelem zajištění důkazů, na nichž je jeho žádost o azyl založena a jež by se jinak mohly ztratit;

46. během příslušného řízení za účelem rozhodnutí o jeho právu na vstup na území;

47. vyžaduje-li to ochrana národní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Tímto odstavcem není dotčen článek 11.

48. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy upravovaly alternativy k zadržení, jako např. pravidelné hlášení u příslušných orgánů, složení finanční záruky či povinnost zdržovat se na určeném místě.

Článek 9

Záruky pro zadržené žadatele o azyl

49. Zadržení lze nařídit pouze na nejkratší možnou dobu. Zejména nesmí zadržení podle čl. 8 odst. 2 písm. a), b) a c) trvat déle než přiměřená doba nezbytná k provedení správních řízení k získání údajů o státní příslušnosti žadatele o azyl nebo o důkazech, na nichž se jeho žádost zakládá, nebo k provedení příslušného řízení s cílem rozhodnout o právu žadatele na vstup na území.

Zpoždění, k nimž dojde během tohoto správního řízení a jež nejsou zaviněna žadatelem o azyl, nejsou důvodem pro to, aby byl žadatel o azyl nadále zadržován.

50. Zadržení nařizují soudní orgány. V naléhavých případech mohou zadržení nařídit správní orgány, přičemž v takovém případě musí příkaz k zadržení potvrdit do 72 hodin od zadržení soudní orgány. Shledá-li soudní orgán, že je zadržení protiprávní, nebo nevydá-li rozhodnutí do 72 hodin, musí být žadatel o azyl neprodleně propuštěn.

51. Zadržení se nařizuje v písemné formě. Příkaz k zadržení musí obsahovat odůvodnění po skutkové i právní stránce a specifikovat maximální dobu trvání zadržení.

52. Zadržení žadatelé o azyl musí být neprodleně informováni o důvodech svého zadržení, maximální době trvání zadržení a o postupech pro napadení příkazu k zadržení podle vnitrostátního práva, a to v jazyce, o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí.

53. Důvody pro trvání zadržení přezkoumává v přiměřených časových odstupech soudní orgán, a to buď na žádost dotyčného žadatele o azyl nebo z úřední povinnosti.

Zadržení nesmí být neoprávněně prodlužováno.

54. Členské státy zajistí, aby měl žadatel o azyl v případě zadržení přístup k právní pomoci či zastoupení. Tato právní pomoc či zastoupení musí být bezplatné v případě, že si žadatel o azyl nemůže dovolit uhradit náklady s nimi spojené.

Vnitrostátní právo stanoví postupy, kterými se přístup k právní pomoci či zastoupení v těchto případech řídí.

Článek 10

Podmínky zadržení

55. Členské státy nesmějí zadržovat žadatele o azyl ve věznicích. Zadržení musí probíhat pouze ve zvláštních zajišťovacích zařízeních.

Zadržení žadatelé o azyl musí být ubytováni odděleně od jiných státních příslušníků třetích zemí, kteří nepodali žádost o mezinárodní ochranu, pokud to není nezbytné k zachování celistvosti rodiny a pokud s tím žadatel nevysloví souhlas.

56. Členské státy zajistí, aby měli zadržení žadatelé o azyl příležitost navázat kontakt s právními zástupci a rodinnými příslušníky a aby měly uvedené osoby právo žadatele o azyl navštěvovat. Možnost komunikovat s žadateli a navštěvovat je v areálech, v nichž jsou zadržováni, musí mít rovněž Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a další příslušné vnitrostátní, mezinárodní a nevládní organizace a subjekty.

57. Členské státy zajistí, aby byly zadrženým žadatelům o azyl neprodleně poskytnuty aktualizované informace o řádu daného zařízení, který stanoví jejich práva a povinnosti, v jazyce, o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí.

Článek 11

Zadržení zranitelných skupin a osob se zvláštními potřebami

58. Nezletilé osoby nesmějí být zadrženy, ledaže je zadržení v jejich nejlepším zájmu podle čl. 22 odst. 2 a pouze po přihlédnutí k výsledku individuálního posouzení jejich situace v souladu s čl. 11 odst. 5.

Nezletilé osoby bez doprovodu nesmějí být zadrženy za žádných okolností.

59. Jsou-li nezletilé osoby zadrženy, musejí mít možnost věnovat se volnočasovým aktivitám včetně her a rekreačních aktivit přiměřených jejich věku.

60. Zadrženým rodinám musí být poskytnuto oddělené ubytování, jež jim zajistí odpovídající soukromí.

61. Jedná-li se v případě zadržených žadatelů o azyl o ženy, členské státy zajistí, aby byly ubytovány odděleně od žadatelů o azyl mužského pohlaví, ledaže se jedná o rodinné příslušníky a všechny dotyčné osoby vysloví se společným ubytováním souhlas.

62. Osoby se zvláštními potřebami nesmějí být zadrženy, pokud individuální posouzení jejich situace za strany kvalifikovaného odborníka neosvědčí, že jejich zdraví včetně zdraví duševního a blaho neutrpí v důsledku zadržení výraznou újmu.

Jsou-li zadrženy osoby se zvláštními potřebami, členské státy zajistí, aby byly tyto osoby pravidelně sledovány a aby se jim dostávalo odpovídající podpory.

ê 2003/9/EC

ð nový

Článek 812

Rodiny

Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v případě, že žadatelům o azyl poskytují ubytování, byla v co největší míře zachována celistvost jejich rodin zdržujících se na území těchto členských států. Tato opatření mohou být prováděna pouze se souhlasem dotyčných žadatelů.

Článek 913

Lékařské vyšetření

Členské státy mohou z důvodů ochrany veřejného zdraví nařídit lékařské vyšetření žadatele.

Článek 1014

Školní docházka a vzdělávání nezletilých osob

63. Členské státy zaručí nezletilým dětem žadatelů o azyl a nezletilým žadatelům o azyl přístup ke vzdělávacímu systému za podobných podmínek jako státním příslušníkům hostitelského členského státu až do okamžiku výkonu rozhodnutí o jejich vyhoštění nebo vyhoštění jejich rodičů. Toto vzdělání může být poskytováno i v ubytovacích střediscích.

Dotyčný členský stát může stanovit, že přístup ke vzdělávacímu systému je omezen na přístup ke státnímu vzdělávacímu systému.

Nezletilými osobami jsou osoby mladší, než je věk plnoletosti podle předpisů členského státu, ve kterém byla žádost o azyl podána nebo ve kterém je posuzována. Členské státy však nesmějí odepřít přístup ke středoškolskému vzdělání z pouhého důvodu, že nezletilá osoba dosáhla zletilosti.

64. Přístup ke vzdělávacímu systému musí být umožněn nejpozději do tří měsíců ode dne podání žádosti o azyl ð mezinárodní ochranu ï nezletilou osobou nebo jejími rodiči. Tato lhůta může být prodloužena až na jeden rok, je-li poskytováno speciální vzdělání zaměřené na usnadnění přístupu ke vzdělávacímu systému.

ò nový

V případě potřeby jsou pro nezletilé osoby k usnadnění jejich přístupu k národnímu vzdělávacímu systému zajišťovány přípravné kurzy včetně jazykových kurzů či zvláštní vzdělávání na podporu jejich integrace do tohoto systému.

ê 2003/9/ES

ð nový

65. Není-li přístup ke vzdělávacímu systému uvedený v odstavci 1 možný vzhledem ke zvláštní situaci nezletilé osoby, ð je ï může jí členský stát ð povinen ï jí nabídnout jiné formy výuky ð v souladu s vnitrostátním právem a postupy ï.

Článek 1115

Zaměstnání

1. Členské státy stanoví dobu počínající dnem podání žádosti o azyl, po kterou žadatel nebude mít přístup na trh práce.

ò nový

66. Členské státy zajistí, aby měli žadatelé nejpozději do šesti měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu přístup na trh práce.

ê 2003/9/ES

ð nový

67. Není-li do jednoho roku od podání žádosti o azyl přijato rozhodnutí v prvním stupni a není-li toto zpoždění zaviněno žadatelem, stanoví čČlenskéý státy stanoví ð v souladu s vnitrostátními předpisy ï podmínky, za kterých je žadatelůmi umožněn přístup na trh práce ð , aniž by přístup těchto žadatelů o azyl na trh práce neoprávněně omezovaly ï.

68. Má-li odvolání proti zamítavému rozhodnutí v řádném řízení odkladný účinek, nesmí být přístup na trh práce pozastaven po dobu odvolacího řízení, dokud není doručeno rozhodnutí o zamítnutí odvolání.

69. V rámci priorit své politiky trhu práce mohou členské státy upřednostňovat občany EU a státní příslušníky států, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, jakož i státní příslušníky třetích států s oprávněným pobytem.

Článek 1216

Odborné vzdělávání

Členské státy mohou žadatelům o azyl umožnit přístup k odbornému vzdělávání bez ohledu na to, zda mají přístup na trh práce.

Přístup k odbornému vzdělávání související s pracovní smlouvou závisí na tom, do jaké míry má žadatel přístup na trh práce podle článku 1115.

Článek 1317

Obecná ustanovení o materiálních podmínkách přijetí a zdravotní péči

70. Členské státy zajistí, aby žadatelům byly dány k dispozici materiální podmínky přijetí, jakmile podají žádost o azyl ð mezinárodní ochranu ï.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

71. Členské státy Ö zajistí Õ přijmou taková opatření, aby materiální podmínky přijetí umožňovaly odpovídající životní úroveň pro zajištění zdraví a živobytí žadatelů Ö o mezinárodní ochranu, která jim zaručí živobytí a ochranu jejich tělesného a duševního zdraví Õ.

ê 2003/9/ES

Členské státy dbají na to, aby tato odpovídající životní úroveň byla zajištěna i osobám se zvláštními potřebami, které se nacházejí ve zvláštních situacích ve smyslu článku 1721, a zadrženým osobám.

72. Členské státy mohou vyhradit poskytování všech nebo některých materiálních podmínek přijetí a zdravotní péče těm žadatelům, kteří nemají dostatečné vlastní prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně pro zajištění zdraví a živobytí.

73. Členské státy mohou po žadatelích podle odstavce 3 požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči ve smyslu této směrnice, mají-li dostatečné prostředky, například pokud po přiměřenou dobu pracovali.

Ukáže-li se, že žadatel měl dostatečné prostředky na úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči v době, kdy byly tyto základní potřeby hrazeny, mohou po něm členské státy požadovat náhradu.

5. Materiální podmínky přijetí mohou být poskytovány ve formě věcného plnění, peněžitých dávek nebo poukázek, jakož i kombinací těchto forem.

Poskytují-li členské státy materiální podmínky přijetí ve formě peněžitých dávek nebo poukázek, určí se jejich hodnota v souladu se zásadami tohoto článku.

ò nový

74. Při výpočtu výše pomoci určené žadatelům o azyl členské státy zajistí, aby celková hodnota materiálních podmínek přijetí, jež mají být žadatelům o azyl poskytnuty, odpovídala výši sociální pomoci určené státním příslušníkům, kteří takovou pomoc potřebují. Jakékoli rozdíly v tomto ohledu musí být řádně odůvodněny.

ê2003/9/ES

ð nový

Článek 1418

Další ustanovení o materiálních podmínkách přijetí

75. V případech, kdy je ubytování poskytováno přímo, mělo by mít jednu z těchto forem nebo by mělo být kombinací těchto forem:

76. prostory k ubytování žadatelů po dobu posuzování žádosti o azyl ð mezinárodní ochranu ï podané na hranici státu,;

77. ubytovací střediska zaručující přiměřenou životní úroveň,;

78. soukromé domy, byty, hotely nebo jiné prostory vhodné k ubytování žadatelů.

79. Členské státy zajistí, aby žadatelům, kterým je poskytnuto ubytování podle odst. 1 písm. a), b) nebo c), byly zaručeny tyto podmínky:

80. ochrana jejich rodinného života,;

81. možnost komunikace s příbuznými, právními poradci a zástupci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a nevládních organizací uznávaných členskými státy.

ò nový

V případě ubytování žadatelů v prostorách a ubytovacích střediscích uvedených v odst. 1 písm. a) a b) přihlížejí členské státy k jejich pohlaví a věku, jakož i k situaci osob se zvláštními potřebami.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy věnují zvláštní pozornost √ přijmou vhodná opatření k Õ předcházení násilí ð a sexuálně motivovanému násilí včetně sexuálních útoků ï v prostorách a ubytovacích střediscích uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

ê 2003/9/ES

ð nový

82. Členské státy v případě potřeby zajistí, aby nezletilé děti žadatelů nebo nezletilí žadatelé byli ubytováni se svými rodiči nebo s dospělým rodinným příslušníkem, který za ně podle práva nebo zvyklostí odpovídá ð , pokud je to v nejlepším zájmu dotyčných nezletilých osob ï.

83. Členské státy zajistí, aby se žadatelé stěhovali z jednoho bydliště do druhého jen v nezbytných případech. Členské státy umožní žadatelům, aby vyrozuměli své právní poradce o změně bydliště a o své nové adrese.

84. Personál ubytovacích středisek musí být vhodně vyškolený a ve vztahu k informacím, které se při své práci dozví, je vázán mlčenlivostí ve smyslu vnitrostátního práva.

85. Členské státy mohou prostřednictvím poradního orgánu nebo rady zastupující ubytované osoby zapojit žadatele do řízení hmotných zdrojů i nemateriálních aspektů života v ubytovacím středisku.

86. Právním zástupcům nebo poradcům žadatelů o azyl a zástupcům Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo nevládních organizací jednajících jeho jménem, které jsou uznávány členským státem, musí být umožněn přístup do ubytovacích středisek a ostatních prostor k ubytování žadatelů za účelem pomoci těmto žadatelům. Tento přístup může být omezen výhradně z důvodu bezpečnosti ubytovacích středisek a prostor nebo žadatelů o azyl.

87. ðV řádně odůvodněných případech ï Pro výjimečné případy mohou členské státy výjimečně přijmout předpisy o materiálních podmínkách přijetí odchylné od tohoto článku, jež se použijí po přiměřenou dobu, která musí být co nejkratší, pokud

88. – je nejdříve nutné zhodnocení zvláštních potřeb žadatele,;

materiální podmínky přijetí stanovené v tomto článku nejsou v určité zeměpisné oblasti k dispozici,

89. – běžně dostupné ubytovací kapacity jsou dočasně vyčerpány,;

90. – žadatel o azyl je zadržen nebo se nachází na hraničním přechodu v prostoru, který nesmí opustit.

I za těchto odchylných podmínek musí být zajištěny základní potřeby žadatele.

Článek 1519

Zdravotní péče

91. Členské státy zajistí, aby byla žadatelům poskytnuta potřebná zdravotní péče, a to přinejmenším nutná a neodkladná péče ð v případě onemocnění či duševní poruchy ï.

92. Členské státy poskytují potřebnou lékařskou a jinou pomoc žadatelům se zvláštními potřebami ð , včetně odpovídající potřebné psychologické péče, a to za stejných podmínek jako státním příslušníkům ï.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

KAPITOLA III

OMEZENÍ NEBO ODNĚTÍ DÁVEK PLYNOUCÍCH Z √ MATERIÁLNÍCH Õ PODMÍNEK PŘIJETÍ

Článek 16 20

Omezení nebo odnětí dávek plynoucích z √ materiálních Õ podmínek přijetí

93. Členské státy mohou omezit nebo odejmout dávky plynoucí z √ materiálních Õ podmínek přijetí,v těchto případech:

a) pokud žadatel o azyl:

ê 2003/9/ES

94. – opustí místo pobytu stanovené příslušným orgánem, aniž by jej o tom vyrozuměl anebo aniž by získal povolení, je-li nezbytné,;

95. – v přiměřené lhůtě určené vnitrostátním právem nesplní ohlašovací povinnost, neposkytne požadované informace nebo se nedostaví na osobní pohovor týkající se azylového řízení; nebo

96. – již ve stejném členském státě podal jinou žádost o azyl.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

Je-li žadatel nalezen nebo přihlásí-li se dobrovolně příslušnému orgánu, přijme se s přihlédnutím k důvodům, proč místo opustil, řádně odůvodněné rozhodnutí o opětovném přiznání některých nebo všech Ö omezených Õ dávek plynoucích z √ materiálních Õ podmínek přijetí.;

b) pokud žadatel zatajil, že disponuje peněžními prostředky, a proto neoprávněně požíval materiálních podmínek přijetí.

ò nový

97. Členské státy mohou omezit nebo odejmout dávky plynoucí z materiálních podmínek přijetí, pokud žadatel zatajil, že disponuje peněžními prostředky, a proto neoprávněně požíval materiálních podmínek přijetí.

ê 2003/9/ES

Ukáže-li se, že žadatel měl dostatečné prostředky na úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči v době, kdy byly tyto základní potřeby hrazeny, mohou po něm členské státy požadovat náhradu.

2. Členské státy nemusí přiznat podmínky přijetí v případě, že žadatel o azyl neprokáže, že požádal o azyl v nejkratší přiměřené době po svém příchodu do daného členského státu.

ê 2003/9/ES

98. Členské státy mohou stanovit sankce za závažné porušení řádu ubytovacích středisek nebo za použití hrubého násilí.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

99. Rozhodnutí o omezení, √ nebo Õ odnětí nebo nepřiznání dávek plynoucích z Ö materiálních Õ podmínek přijetí a o sankcích ve smyslu odstavců 1, 2 nebo 3 se přijímá vždy v jednotlivém případě, objektivně a nestranně a musí obsahovat odůvodnění. Rozhodnutí se činí na základě konkrétní situace dotyčné osoby, zejména s ohledem na osoby uvedené v článku 1721, a řídí se zásadou přiměřenosti. Za všech okolností musí členské státy zajistit ð živobytí, ï přístup k nutné zdravotní péči ð a k neodkladné péči v případě onemocnění či duševní poruchy ï.

ê 2003/9/ES

ð nový

100. Členské státy zajistí, aby ð dávky plynoucí z ï materiálních podmíneky přijetí nebyly odejmuty ani omezeny před přijetím zamítavého rozhodnutí.

KAPITOLA IV

USTANOVENÍ O OSOBÁCH SE ZVLÁŠTNÍMI POTŘEBAMI

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1721

Obecná zásada

101. ð Ve vnitrostátních předpisech provádějících tuto směrnici ï Ččlenské státy zohlední zvláštní situaci ð osob se zvláštními potřebami. Za osoby se zvláštními potřebami se vždy považují ï zranitelnéých osoby, například nezletiléých osoby, nezletiléých osoby bez doprovodu, invalidních osoby, staréých osoby, těhotnéých ženy, osamělíých rodičeů s nezletilými dětmi ð , oběti obchodování s lidmi, osoby s psychickými problémyï a osoby, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, ve vnitrostátních předpisech provádějících ustanovení kapitoly II týkající se materiálních podmínek přijetí a zdravotní péče.

ò nový

102. Členské státy stanoví ve vnitrostátních předpisech postupy, jimiž se bude při podání žádosti o mezinárodní ochranu zjišťovat, má-li žadatel zvláštní potřeby, a určovat povaha těchto potřeb. Členské státy zajistí, aby se osobám se zvláštními potřebami dostávalo po celou dobu azylového řízení podpory a aby byla jejich situace odpovídajícím způsobem sledována.

ê 2003/9/ES

ð nový

2. Odstavec 1 se vztahuje pouze na osoby, u kterých byly zjištěny zvláštní potřeby po individuálním zhodnocení jejich situace.

Článek 1822

Nezletilé osoby

103. Při provádění ustanovení této směrnice týkajících se nezletilých osob se členské státy řídí v první řadě nejlepším zájmem dítěte. ðČlenské státy zajistí dítěti životní úroveň, jež bude přiměřená jeho fyzickému, duševnímu, duchovnímu, morálnímu a sociálnímu rozvoji. ï

ò nový

104. Při posuzování nejlepšího zájmu dítěte členské státy náležitě přihlížejí zejména k následujícím faktorům:

105. možnostem opětovného spojení rodiny;

106. blahu a sociálnímu rozvoji nezletilé osoby, kdy se přihlédne zejména k jejímu původnímu etnickému, náboženskému, kulturnímu a jazykovému prostředí;

107. otázkám bezpečnosti a ochrany, zejména pokud existuje riziko, že je dítě obětí obchodování s lidmi;

108. názorům nezletilé osoby úměrně jejímu věku a zralosti.

109. Členské státy zajistí, aby měly nezletilé osoby v prostorách a ubytovacích střediscích podle čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) přístup k volnočasovým aktivitám včetně her a rekreačních aktivit, jež jsou přiměřené jejich věku.

ê 2003/9/ES

ð nový

110. 2. Členské státy zajistí přístup k rehabilitačním službám pro nezletilé osoby, které se staly obětí jakékoliv formy zneužívání, zanedbávání, vykořisťování, mučení nebo krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trpěly v ozbrojených konfliktech, a zajistí, aby jim v případě potřeby byla nabídnuta vhodná psychologická péče a kvalifikované poradenství.

Článek 1923

Nezletilé osoby bez doprovodu

111. Členské státy přijmou v co nejkratší době opatření k zajištění potřebného zastoupení nezletilých osob bez doprovodu; zastoupení dítěte převezme zákonný poručník nebo v případě potřeby organizace pověřená péčí o nezletilé osoby a jejich blaho či jiný vhodný subjekt. Příslušné orgány provádějí pravidelná hodnocení situace těchto nezletilých osob.

112. Nezletilé osoby bez doprovodu, které požádají o azyl ð mezinárodní ochranu ï, se od chvíle, kdy jsou přijaty na území hostitelského státu, ve kterém byla žádost o azyl ð mezinárodní ochranu ï podána nebo je posuzována, až do okamžiku, kdy jsou jej nuceny opustit, umísťují

113. ke zletilým příbuzným,;

114. do pěstounské rodiny,;

115. do ubytovacích středisek se zvláštními zařízeními pro nezletilé osoby,;

116. do jiného ubytování vhodného pro nezletilé osoby.

Členské státy mohou umístit nezletilé osoby bez doprovodu starší šestnácti let v ubytovacích střediscích pro dospělé žadatele o azyl.

Sourozenci mají pokud možno zůstat spolu, přičemž se přihlíží k nejlepšímu zájmu dotyčné nezletilé osoby, a zejména k jejímu věku a stupni zralosti. Změny místa pobytu nezletilých osob bez doprovodu musí být omezeny na minimum.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

117. ðČlenské státy stanoví ve vnitrostátních předpisech postupy pro nalezení rodinných příslušníků nezletilé osoby bez doprovodu. ï S ohledem na nejlepší zájem nezletilých osob bez doprovodu členské státy usilují ð S hledánímï o co nejrychlejší nalezení jejich rodinných příslušníků Ö nezletilé osoby bez doprovodu Õ ð začnou členské státy s ohledem na nejlepší zájem této osoby co nejdříve od podání žádosti o mezinárodní ochranu. ï Při riziku ohrožení života nebo fyzické integrity nezletilé osoby nebo jejích blízkých příbuzných, zejména pokud tito příbuzní zůstali v zemi původu, musí být dbáno na důvěrnost shromažďování, zpracování a předávání informací o těchto osobách, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost.

ê 2003/9/ES

ð nový

118. Osoby pečující o nezletilé osoby bez doprovodu musí mít vhodné odborné vzdělání ð a ï nebo být vhodně ð proškolovány ï vyškoleny o jejich potřebách a ve vztahu k informacím, které se při své práci dozvědí, jsou vázány mlčenlivostí ve smyslu vnitrostátního práva.

Článek 2024

Oběti mučení a násilí

119. Členské státy zajistí, aby osobám, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jinému hrubému násilí, byla v případě potřeby poskytnuta nezbytná léčba poškození způsobených těmito činy ð , zejména přístup k rehabilitačním službám, které by měly těmto osobám umožňovat lékařskou a psychologickou péči ï.

ò nový

120. Osoby pečující o oběti mučení musí mít vhodné odborné vzdělání a být vhodně proškolovány o jejich potřebách a ve vztahu k informacím, které se při své práci dozvědí, jsou vázány mlčenlivostí ve smyslu příslušných vnitrostátních právních předpisů.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

ð nový

KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 2125

Opravné prostředky

121. Členské státy zajistí, aby bylo možné podat opravný prostředek v souladu s postupy vnitrostátního práva proti zamítavým rozhodnutím ohledně přiznání ð , odnětí nebo omezení ï dávek podle této směrnice a proti rozhodnutím podle článku 7, jimiž jsou dotčeny zájmy jednotlivého žadatele o azyl. Možnost podání opravného prostředku k soudu nebo soudního přezkumu rozhodnutí ð po skutkové i právní stránce ï musí být zaručena alespoň v posledním stupni.

ò nový

122. Členské státy zajistí přístup k právní pomoci či zastoupení v případech uvedených v odstavci 1. Tato právní pomoc či zastoupení musí být bezplatné v případě, že si žadatel o azyl nemůže dovolit uhradit náklady s nimi spojené.

ê 2003/9/ES

ð nový

2. Vnitrostátní právo stanoví postupy, kterými se řídí přístup k právní pomoci ð či zastoupení ï v těchto případech.

KAPITOLA VI

OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI PŘIJÍMACÍHO SYSTÉMU

Článek 22

Spolupráce

Členské státy pravidelně sdělují Komisi údaje o počtu osob, na které se vztahují podmínky přijetí, rozdělené podle věku a pohlaví, a úplné informace o druhu, názvu a vzoru dokladů uvedených v článku 6.

ò nový

Článek 26

Příslušné orgány

Každý členský stát oznámí Komisi, které orgány odpovídají za plnění povinností plynoucích z této směrnice. Členské státy Komisi vyrozumí o změnách těchto orgánů.

ê 2003/9/ES

ð nový

Článek 2327

Systém řízení, sledování a dozoru

123. S patřičným ohledem na své ústavní struktury členské státy zajistí, aby byl zaveden ð zavedou ï vhodný mechanismus ð , jenž zajistí ï řízení a sledování podmínek příjmu a dozoru nad jejich kvalitou.

ò nový

124. Členské státy předkládají Komisi každým rokem, počínaje […], příslušné informace podle formuláře v příloze I.

ê 2003/9/ES

ð nový

Článek 2428

Personál a prostředky

125. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby úřady a jiné organizace provádějící tuto směrnici obdržely nezbytné základní školení o potřebách žadatelů a žadatelek o azyl.

126. Členské státy přidělí potřebné prostředky na uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 2529

Zprávy

Komise předloží do ð […] ï 6. srpna 2006 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a popřípadě navrhne nezbytné změny.

Členské státy předají Komisi do ð […] ï 6. února 2006 veškeré informace nezbytné pro sestavení této zprávy, včetně statistických údajů ve smyslu čl.ánku 27 odst. 2 22.

Po předložení zprávy podává Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice nejméně každých pět let.

Článek 26 30

Provedení

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

127. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 6. února 2005 √ články […] [články, jež byly oproti předchozí směrnici podstatně změněny] a přílohou I do […] Õ. Neprodleně √ sdělí Õ o nich uvědomí Komisi √ jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí Õ.

Tato opatření √ Tyto předpisy Õ přijatáé členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. √Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. Õ

128. Členské státy sdělí Komisi znění √ hlavních ustanovení Õ vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

⎢

Článek 31

Zrušení

Směrnice 2003/9/ES se zrušuje s účinkem ode dne [den následující po dni stanoveném v čl. 30 odst. 1 pododst. 1 této směrnice], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze II části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

ê 2003/9/ES (přizpůsobený)

Článek 2732

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost √ dvacátým Õ dnem √ po Õ vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

√Články […] [ články ne změněné oproti předchozí směrnici ] a příloha I se použijí ode dne [den následující po dni uvedeném v čl. 30 odst. 1 pododst. 1]. Õ

Článek 2833

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V […] dne

Za Evropský parlament

předseda / předsedkyně […]

Za Radu

předseda / předsedkyně […]

ò nový

PŘÍLOHA I

Formulář pro každoroční předkládání informací členskými státy v souladu s čl. 27 odst. 2 směrnice […/.../ES]

1. Uveďte celkový počet osob ve vašem členském státě, na něž se v současné době vztahují podmínky přijetí podle čl. 3 odst. 1 směrnice [.../.../ES], v členění podle pohlaví a věku. U každé z těchto osob uveďte, zdali se jedná o žadatele o azyl nebo rodinného příslušníka ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice [.../.../ES].

2. Na základě článku 21 směrnice [.../...ES] prosím uveďte statistické údaje o počtu žadatelů o azyl, u nichž byly zjištěny zvláštní potřeby, v členění podle následujících kategorií:

- nezletilé osoby bez doprovodu

- invalidní osoby

- staré osoby

- těhotné ženy

- osamělí rodiče s nezletilými dětmi

- osoby, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí

- oběti obchodování s lidmi

- osoby s psychickými problémy

- ostatní (prosím upřesněte)

3. Uveďte podrobné údaje o dokladech podle článku 6 směrnice [.../…/ES], zejména jejich druh, název a vzor.

4. S odkazem na článek 15 směrnice [.../.../ES] uveďte celkový počet žadatelů o azyl ve vašem členském státě, kteří mají přístup na trh práce, a dále celkový počet žadatelů, kteří jsou v současné době zaměstnáni, v členění podle hospodářských odvětví. Je-li přístup žadatelů o azyl na trh práce spojen se zvláštními podmínkami, popište podrobně daná omezení.

5. S odkazem na čl. 17 odst. 5 směrnice [.../…/ES] podrobně popište povahu materiálních podmínek přijetí včetně jejich peněžního vyjádření a způsob jejich poskytování (tj. uveďte, které materiální podmínky přijetí se poskytují formou věcného plnění, peněžitého plnění, poukázek nebo kombinací těchto forem) a uveďte výši denních příspěvků, jež jsou žadatelům o azyl poskytovány.

6. S odkazem na čl. 17 odst. 5 směrnice [.../.../ES] uveďte druhy a výši sociální pomoci poskytované žadatelům o azyl; v odpovědi uveďte referenční údaje o minimální výši sociální pomoci, kterou členský stát poskytuje státním příslušníkům, kteří takovou pomoc potřebují. Uveďte důvody případných rozdílů mezi sociální pomocí poskytovanou žadatelům o azyl a státním příslušníkům.

⎢

PŘÍLOHA II

Část A

Zrušená směrnice(uvedená v článku 31)

Směrnice Rady 2003/9/ES | (Úř. věst. L 31, 6. 2. 2003, s. 18.) |

Část B

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu(uvedená v článku 30)

Směrnice | Lhůta pro provedení |

2003/9/ES | 6. února 2005 |

_____________

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/9/ES | Tato směrnice |

Článek 1 | Článek 1 |

Čl. 2 návětí | Čl. 2 návětí |

Čl. 2 písm. a) až c) | Čl. 2 písm. a) až c) |

Čl. 2 písm. d) návětí a body i) a ii) | Čl. 2 písm. d) návětí a body i) a ii) |

- | Čl. 2 písm. c) body iii), iv) a v) |

Čl. 2 písm. e) a f) | - |

Čl. 2 písm. g) | Čl. 2 písm. g) |

- | Čl. 2 písm. h) |

Čl. 2 písm. h) | Čl. 2 písm. i) |

Čl. 2 písm. i) | Čl. 2 písm. j) |

Čl. 2 písm. j) | Čl. 2 písm. k) |

Čl. 2 písm. k) | Čl. 2 písm. l) |

Čl. 2 písm. l) | Čl. 2 písm. m) |

Článek 3 | Článek 3 |

Článek 4 | Článek 4 |

Článek 5 | Článek 5 |

Čl. 6 odst. 1 první pododstavec | Čl. 6 odst. 1 první pododstavec |

Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 6 odst. 1 třetí pododstavec |

Čl. 6 odst. 2 až 5 | Čl. 6 odst. 2 až 5 |

Čl. 7 odst. 1 a 2 | Čl. 7 odst. 1 a 2 |

Čl. 7 odst. 3 | - |

Čl. 7 odst. 4 až 6 | Čl. 7 odst. 3 až 5 |

- | Článek 8 |

- | Článek 9 |

- | Článek 10 |

- | Článek 11 |

Článek 8 | Článek 12 |

Článek 9 | Článek 13 |

Čl. 10 odst. 1 | Čl. 14 odst. 1 |

Čl. 10 odst. 2 | Čl. 14 odst. 2 první pododstavec |

- | Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 10 odst. 3 | Čl. 14 odst. 3 |

Čl. 11 odst. 1 | - |

- | Čl. 15 odst. 1 |

Čl. 11 odst. 2 | Čl. 15 odst. 2 |

Čl. 11 odst. 3 | Čl. 15 odst. 3 |

Čl. 11 odst. 4 | - |

Článek 12 | Článek 16 |

Čl. 13 odst. 1 až 4 | Čl. 17 odst. 1 až 4 |

Čl. 13 odst. 5 | - |

- | Čl. 17 odst. 5 |

Čl. 14 odst. 1 | Čl. 18 odst. 1 |

Čl. 14 odst. 2 návětí a první pododstavec | Čl. 18 odst. 2 návětí a první pododstavec |

- | Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec | Čl. 18 odst. 2 třetí pododstavec |

Čl. 14 odst. 3 až 7 | Čl. 18 odst. 3 až 7 |

Čl. 14 odst. 8 návětí | Čl. 18 odst. 8 návětí |

Čl. 14 odst. 8 první pododstavec první odrážka | Čl. 18 odst. 8 první pododstavec písm. a) |

Čl. 14 odst. 8 první pododstavec druhá odrážka | - |

Čl. 14 odst. 8 první pododstavec třetí a čtvrtá odrážka | Čl. 18 odst. 8 první pododstavec písm. b) a c) |

Čl. 14 odst. 8 druhý pododstavec | Čl. 18 odst. 8 druhý pododstavec |

Článek 15 | Článek 19 |

Čl. 16 odst. 1 návětí | Čl. 20 odst. 1 návětí |

Čl. 16 odst. 1 písm. a) | - |

Čl. 16 odst. 1 písm. a) první, druhá a třetí odrážka | Čl. 20 odst. 1 písm. a), b) a c) |

Čl. 16 odst. 1 písm. b) první pododstavec | - |

- | Čl. 20 odst. 2 první pododstavec |

Čl. 16 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec | Čl. 20 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 16 odst. 2 | - |

Čl. 16 odst. 3 až 5 | Čl. 20 odst. 3 až 5 |

Čl. 17 odst. 1 | Čl. 21 odst. 1 první pododstavec |

Čl. 21 odst. 1 druhý pododstavec |

Čl. 17 odst. 2 | - |

- | Čl. 21 odst. 2 |

Čl. 18 odst. 1 | Čl. 22 odst. 1 |

- | Čl. 22 odst. 2 a 3 |

Čl. 18 odst. 2 | Čl. 22 odst. 4 |

Článek 19 | Článek 23 |

Článek 20 | Čl. 24 odst. 1 |

- | Čl. 24 odst. 2 |

Čl. 21 odst. 1 | Čl. 25 odst. 1 |

- | Čl. 25 odst. 2 první pododstavec |

Čl. 21 odst. 2 | Čl. 25 odst. 2 druhý pododstavec |

Článek 22 | - |

- | Článek 26 |

Článek 23 | Čl. 27 odst. 1 |

- | Čl. 27 odst. 2 |

Článek 24 | Článek 28 |

Článek 25 | Článek 29 |

Článek 26 | Článek 30 |

- | Článek 31 |

Článek 27 | Čl. 32 první pododstavec |

- | Čl. 32 druhý pododstavec |

Článek 28 | Článek 33 |

- | Příloha I |

- | Příloha II |

- | Příloha III |

[1] Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18.

[2] Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění směrnice 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, KOM(2007) 745.

[3] Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému, KOM(2007) 301.

[4] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Plán politiky pro azyl – Integrovaný přístup k ochraně v celé EU ze dne 17. června 2008, KOM (2008) 360.

[5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, KOM(2008) 820.

[6] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] [, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], KOM(2008) 825.

[7] Směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

[8] Směrnice Rady 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka, Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13.

[9] Příspěvky jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_systm_en.htm

[10] Evropská migrační síť (EMS) „Systémy přijímání žadatelů o azyl, jejich kapacity a sociální situace žadatelů o azyl v rámci systému příjímání v členských státech EU“, květen 2006 – studie, kterou byla pověřena univerzitní síť pro právní studie o přistěhovalectví a azylu v Evropě – „Odysseus“.

[11] Sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů — Studie souvislostí mezi legální a nelegální migrací, KOM(2004) 412.

[12] Okamžitý přístup k zaměstnání umožňuje Řecko. Portugalsko omezuje tento přístup po dobu 20 dnů, Rakousko a Finsko po dobu 3 měsíců, Švédsko 4 měsíců, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Kypr 6 měsíců a Lucembursko 9 měsíců.

[13] Úř. věst. C […], […], s. […].

[14] Úř. věst. C […], […], s. […].

[15] Úř. věst. C […], […], s. […].

[16] Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18.

[17] Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

[18] Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.

[19] Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13.