26.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 285/43

A.

vzhledem k prvenství, které se v rámci Göteborské strategie přiznává konkurenceschopnosti a udržitelnosti hospodářství EU, a vzhledem ke klíčové úloze, kterou mohou hrát v úspěšném dosažení tohoto prvenství mladí podnikatelé v zemědělství,

B.

vzhledem k modelu multifunkčního zemědělství v EU a jeho schopnosti dosáhnout udržitelného rozvoje venkovských oblastí na základě rozšíření zemědělských podniků,

C.

vzhledem k tomu, že díky postupu v reformě společné zemědělské politiky (SZP) se otevřely nové příležitosti ohledně mnoha hledisek týkajících se podpory mladých zemědělců při zahajování činnosti a rozvoji podniků, nicméně tyto příležitosti jsou v rámci EU nerovnoměrně rozloženy, což stěžuje strategický přístup Společenství,

D.

vzhledem k tomu, že přestože je nedostatek aktuálních a vyčerpávajících informací statistického charakteru o počtech mladých zemědělců a jejich postavení v zemědělství EU politováníhodný, údaje Eurostatu z roku 2003 naznačují, že v EU je pouze 7 % zemědělců mladších 35 let a že toto procento dále klesá, zatímco produkce potravin se musí nadále zvyšovat,

E.

vzhledem k tomu, že nastávající revize SZP („kontrola stavu“), nabízí příležitost, která by neměla být promarněna, jak lépe zaměřit podpory mladým zemědělcům,

F.

vzhledem k tomu, že je nezbytné nabízet mladým zemědělcům udržitelné a životaschopné podniky a prostředí za účelem řešení otázek, jež se týkají energetické bezpečnosti a zajištění dodávek v EU, růstu a zaměstnanosti ve všech venkovských oblastech Evropy, stejně jako dlouhodobě udržitelného řízení venkovských oblastí,

G.

vzhledem k tomu, že je nutné zaujmout multifunkční přístup a že je zapotřebí zabezpečit zejména takovou politiku, která bude podporovat mladé zemědělce,

H.

vzhledem k tomu, že pro venkovské oblasti je zásadní, aby se mladí lidé podíleli na vlastnictví zemědělských podniků, neboť zemědělství je ve většině těchto oblastí stále základem hospodářské činnosti a sociální struktury,

I.

vzhledem k tomu, že se zdá nezbytné a naléhavé zavést evropskou strategii podpory vzdělávání a odborné přípravy mladých zemědělců, co se týče metod podnikání,

J.

vzhledem k velké dynamičnosti mladých podnikatelů při rozhodování, jejich odhodlání podstupovat rizika, schopnosti usilovat o součinnost, komplementaritu a o takové varianty plánování, které mají vysoký inovační potenciál a které přesahují běžnou zemědělskou praxi,

K.

vzhledem k tomu, že i když některé politiky zaměřené na mladé podnikatele přispívají ke stimulaci odvětví evropského zemědělství, generační výměna vlastníků zemědělských podniků představuje i nadále jednu ze zásadních výzev v EU,

L.

vzhledem k mnoha doprovodným obtížím, jimž čelí mladí zemědělci v odvětví zemědělství, jako jsou vysoké náklady na zahájení činnosti, vysoké zadlužení a nedostatek dostupných podniků i specifické odborné přípravy; vzhledem k tomu, že zemědělská politika klade na podnikatele stále více požadavků, pokud jde o jejich odpovědnost v dalších oblastech, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a udržování krajiny,

M.

vzhledem k tomu, že mladé a dynamické odvětví zemědělství musí tvořit jeden ze základních prvků pro dosažení cílů stanovených Lisabonskou strategií,

N.

vzhledem k tomu, že nové nařízení o podpoře pro rozvoj venkova umožní uskutečnit programy, které pokrývají období do 31. prosince 2013,

O.

vzhledem k tomu, že území EU je z 92 % tvořeno venkovskými oblastmi, přičemž nyní 50 % obyvatelstva žije ve městech a 50 % na venkově,

P.

vzhledem k tomu, že generační výměna je nezbytná k tomu, aby byla do budoucna zachována vysoká jakost evropských potravin, bezpečnost potravin a soběstačnost EU,

1.

domnívá se, že jedním z cílů reformy SZP musí být lepší zajištění generační výměny zemědělců, a že pro účely dosažení tohoto cíle se nástroje prvního pilíře a druhého pilíře na podporu udržitelného zemědělství a na podporu rozvoje venkova z tohoto hlediska navzájem obzvláště dobře doplňují;

2.

je přesvědčen, že podpora generační výměny zemědělců je zásadní k tomu, aby bylo možno řešit problémy v oblasti potravin, energetiky, životního prostředí a územního plánování, kterým evropské zemědělství čelí a i nadále bude čelit; je toho názoru, že všechny tyto problémy budou, spolu s požadavky, jež klade společnost, řešitelné pouze pod podmínkou existence silného zemědělství a velkého počtu zemědělců v EU;

3.

konstatuje, že rozšíření EU o nové členské státy posílilo kulturní rozmanitost a rozmanitost produktů a je velkou příležitostí ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství EU, a to prostřednictvím zaměření se na průběžnou inovaci a kvalitu produktů Společenství a věnováním vyšší pozornosti výsledkům producentů v tak významné oblasti, jakou je bezpečnost potravin;

4.

zastává názor, že při stanovení a uplatňování opatření na podporu mladých zemědělců je nutno brát ohled zejména na postavení mladých zemědělců v nových členských státech;

5.

vyzývá proto Komisi, aby předložila návrhy na zavedení značky jakosti EU, která umožní spotřebitelům snadno rozeznat produkty vyrobené podle přísných norem týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, platných v EU;

6.

konstatuje, že v oblasti jakosti musí být cílem rozmanitost produkce a produktů;

7.

konstatuje, že zásadní podmínkou pro omlazení skupiny zemědělských podnikatelů je přístup k pozemkům, přičemž poukazuje na jejich vysokou cenu;

8.

domnívá se, že budoucím cílem SZP musí být zrušení překážek, jimž nyní čelí mladí lidé usilující o přístup k zemědělské činnosti, přičemž jednou z priorit SZP musí být generační výměna;

9.

dále žádá, aby bylo zvýšeno úsilí směřující k odpovědnému informování veřejnosti o zemědělském modelu EU a jeho přísných předpisech v oblasti ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin;

10.

je toho názoru, že podpora mladých lidí při zakládání či přebírání zemědělských podniků je pro rozšířenou EU hlavní cestou k úspěchu;

11.

zdůrazňuje, že stále přetrvávají problémy související s vysokými zřizovacími náklady, jako jsou prodejní ceny a pronájem zemědělské půdy a potřeba nepřetržitě investovat do hmotného majetku a lidských zdrojů za účelem dosažení lepší technologické a logistické úrovně, a skutečnost, že dosažení této lepší úrovně spočívá nejen v nákupu vybavení a strojů, ale že pro takové zlepšení je zásadní výzkum a přístup k jeho výsledkům;

12.

žádá Komisi, aby podporovala členské státy při vytvoření pozemkové banky založené na pozemcích uvolněných v důsledku předčasného odchodu do důchodu; zastává názor, že je nutno zavést podpory pro společné získávání strojů a zařízení, jež mají vysokou cenu a nízké individuální využití;

13.

vyzývá ke zvýšení příspěvku na zahájení činnosti, který zůstal od doby svého zavedení nezměněn a který zřejmě již neodpovídá potřebám zemědělců;

14.

zdůrazňuje význam pozemkové otázky v problémech spojených se zahájením činnosti mladých zemědělců a žádá Komisi, aby přezkoumala značné zvýšení ceny pozemků, jež vzniká částečně díky tlaku ze strany měst a díky spekulacím;

15.

doporučuje zavést nástroje, které umožní dávat při přidělování zemědělských pozemků přednost mladým zemědělcům, kteří zahajují svou činnost, před zemědělci, kteří svou činnost rozšiřují, a to při zohlednění mechanismu předčasného odchodu do důchodu, podpory na pořízení pozemku v příštím období, mechanismu postupného zahajování činnosti a pronájmu části pozemků;

16.

připomíná, že je zapotřebí zlepšit účinnost politik zaměřených na podporu zahájení činnosti mladých zemědělců a že je důležité stanovit další prioritní kritéria pro vytvoření seznamu příjemců při současném zohlednění objektivních faktorů;

17.

vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu legislativního textu týkajícího se „kontroly stavu“ SZP navrhla, aby se podpory mladým zemědělcům, stanovené v právních předpisech týkajících se rozvoje venkova, staly součástí závazných opatření v rámci plánování členských států, a aby byly v souvislosti s tím zvýšeny příspěvky na zahájení činnosti;

18.

domnívá se, že opatření na podporu mladých zemědělců se musí vztahovat i na nováčky, kteří mohou být cenným zdrojem obnovy zemědělství EU; konstatuje tedy, že podpory musí být určeny především novým podnikatelům, nikoli těm, kdo svou činnost v zemědělství opouštějí; zdůrazňuje, že tato opatření podporující převzetí podniku nemohou narušit hospodářskou soutěž mezi nově příchozími a potomky zemědělců;

19.

konstatuje, že k tomu, aby se předešlo opouštění znevýhodněných zemědělských oblastí, v souladu s cílem týkajícím se územní soudržnosti EU, je zvláště důležité podporovat zahajování činnosti mladých zemědělců v oblastech s trvalým přírodním znevýhodněním, jako jsou ostrovy či horské oblasti, v nichž jsou vyšší náklady na vybavení, výstavbu budov i dostupnost a v nichž je často nezbytné diverzifikovat činnosti, aby bylo dosaženo dostatečného stupně životaschopnosti;

20.

vyzývá Komisi, aby provedla šetření o účinnosti a hodnotě jednotlivých vnitrostátních opatření a opatření EU na podporu mladých zemědělců a aby předložila zprávu k tomuto tématu do 1. července 2009;

21.

konstatuje, že podle názoru většiny mladých zemědělců jsou investiční podpory a snížení úroků z půjček nejúčinnějšími nástroji pro stimulaci jejich podnikání a pro posílení jejich postavení v hospodářské soutěži; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly náležitou pozornost podporám a dotacím;

22.

žádá Komisi o vypracování studie účinků výrobních práv, práv na jednotnou platbu nebo práv na příspěvek na zahájení činnosti mladých zemědělců, neboť veškeré tyto nástroje jsou příčinou častých střetů mezi generacemi, projevujících se ztíženým přístupem mladých lidí, kteří usilují o zahájení zemědělské činnosti, k těmto právům; zastává názor, že pokud Komise využije tyto závěry při řízení SZP, může to zvýšit počet mladých podnikatelů v zemědělství;

23.

konstatuje, že za účelem většího zohlednění zvýšení nákladů na převzetí zemědělského podniku, stejně jako obtíží spojených se zahajováním zemědělské činnosti v problémových oblastech, je zapotřebí zvýšit strop, kterým jsou podpory poskytované v rámci Společenství omezeny na částku 55 000 EUR, a dále prodloužit lhůtu pro dosažení souladu s předpisy po zahájení činnosti, a to ze tří let na pět;

24.

konstatuje, že ve venkovských oblastech bývá zemědělská činnost často jedinou hospodářskou činností, a že je tedy nezbytné nejen uplatňovat pobídky pro zahájení činnosti mladých zemědělců, ale že pro zachování životaschopnosti jejich podniků bude zapotřebí postarat se také o oživení venkovského prostředí, a to podporou rovného přístupu k veřejným službám (pošta, škola, hromadná doprava, zdravotnické služby atd.) a zachováním služeb veřejnosti (obchod a řemesla, zařízení pro péči o malé děti a starší osoby, sociální a nájemní bydlení atd.) a společenských zařízení umožňujících překonat izolaci (kavárny, kulturní a sportovní střediska atd.);

25.

zdůrazňuje, že je na místě rozvíjet takové nástroje, které umožní mladým zemědělcům dočasné vzdálení z jejich podniků z důvodu odborných stáží, dovolených, narození atd.;

26.

vítá ustanovení umožňující podmiňovat poskytnutí příspěvku na zahájení činnosti mladých zemědělců, a to i činnosti částečné, dobrovolným předložením podnikatelského záměru jakožto nástroje, který v dlouhodobém horizontu umožní rozvoj jejich činností v odvětví zemědělství i mimo něj, v rámci venkovských oblastí a jejich nových zemědělských podniků;

27.

doporučuje, aby režim opatření podporujících zahajování činnosti zahrnoval i opatření, jež podporují záměr vlastníků pronajmout jejich podniky mladým zemědělcům nebo podpory určené nájemcům až do desátého roku po zahájení činnosti;

28.

zdůrazňuje, že mladí zemědělci usilující o zahájení činnosti mají obtížný přístup k financování, a že je proto užitečné zavádět zvýhodněné úvěry, což mladým zemědělcům umožní zdárně završit jejich projekty týkající se zahájení činnosti, zajistit trvalý charakter a vyhnout se přitom přílišnému zadlužení;

29.

konstatuje, že z důvodu vysoké míry zadlužení a vysokých nákladů na zahájení činnosti mladí zemědělci velmi obtížně dosahují dobrého postavení v hospodářské soutěži; žádá tedy Komisi a členské státy, aby nalezly nová řešení těchto konkrétních problémů;

30.

domnívá se, že je na místě podporovat mladé zemědělce zavedením transparentní, jednoduché a umírněné právní úpravy a snížit tak související náklady;

31.

domnívá se tedy, že by členské státy a regionální orgány měly prozkoumat možnosti, jak zavádět či zlepšovat nástroje, které umožní poskytovat mladým zemědělcům kapitál na zahájení činnosti s preferenční sazbou;

32.

vyslovuje současně politování nad tím, že přetrvává vliv faktorů spekulativní či strukturální povahy, jež znemožňují platby adekvátních poplatků za půdu, práci a kapitál, jako např. záruky za platy, vysoké úrokové sazby, překážky právní a daňové povahy, odvody sociálního zabezpečení a také administrativní zatížení, a zastává názor, že je nezbytné přijmout vhodná politická opatření nezbytná k tomu, aby se snížila překročení limitů a narušování hospodářské soutěže;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby upřesnily nová (daňová) opatření na podporu mladých zemědělců, týkající se vysokých plateb úroků z nákupu jejich podniků; žádá Komisi, aby v rámci kontroly stavu SZP předložila za tímto účelem konkrétní návrhy;

34.

žádá, aby se uplatňování takových opatření s cílem podpory mladých zemědělců stalo závazným v rámci činností stanovených osou 1 nařízení (ES) č. 1698/2005, jejichž cílem je zlepšení konkurenceschopnosti v odvětví zemědělství;

35.

znovu ujišťuje, že opatření na rozvoj venkova musí být určena přímo zemědělcům;

36.

domnívá se, že Komise musí analyzovat specifické finanční podpory pro mladé podnikatele v rámci os 2 a 3 politiky rozvoje venkova, zejména pokud jde o sociální infrastrukturu a zvýšení podílu mladých lidí na trhu práce ve venkovských oblastech;

37.

žádá, aby došlo ke zvýšení příspěvků na zahájení činnosti zemědělců vykonávajících multifunkční činnosti (zemědělské a jiné), aby tak mladí zemědělci, kteří vykonávají výhradně zemědělské činnosti nebo kteří tyto činnosti doplňují dalšími příjmy ve venkovském prostředí, mohli mít přístup k příspěvkům na první zahájení činnosti;

38.

žádá členské státy, aby umožnily mladým vlastníkům nacházejícím se v obtížné situaci, a to mužům i ženám, přístup k příspěvkům na první zahájení činnosti, jež potřebují k úpravě svého podniku, a to buď vykonáváním zemědělských činností nebo doplněním těchto činností o další příjmy, a zajistit jim tak přijatelnou životní úroveň v oblasti dostupného příjmu a práce;

39.

domnívá se, že mladým zemědělcům musí být v EU umožněno konkurovat si na rovném základě; žádá tedy o pečlivý přezkum a následné uplatnění stávajícího článku 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (3), s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

40.

žádá, aby veškerá opatření týkající se zemědělství a rozvoje venkova byla v souladu s cíli, které si EU stanovila v rámci Lisabonské strategie, aby tak mladí zemědělci mohli vykonávat svou činnost v dynamických hospodářských podmínkách;

41.

domnívá se, že v rámci kontroly stavu SZP by bylo vhodné prosazovat stabilizaci a zajištění zemědělských příjmů, což je základní podmínkou pro generační výměnu v zemědělství, a to uplatněním inovačních nástrojů pro řízení rizik a řešení krizí na úrovni EU, s cílem čelit výkyvům trhu a i nejvyšší možné nestabilitě cen;

42.

považuje za prvořadou nutnost docílit účinného zjednodušení a větší transparentnosti při uplatňování nástrojů a opatření zaměřených na mladé podnikatele, kteří vykonávají zemědělské činnosti nezbytné pro zajištění životaschopnosti jejich podniků, a to i v případě, že tyto činnosti doplňují jinými než zemědělskými činnostmi spojenými s venkovským prostředím;

43.

poznamenává, že bude nutno zabránit znevýhodňování zemědělců středního věku, kteří jsou dosud ve střednědobém výhledu aktivní, nejsou však již považováni za mladé zemědělce a rovněž čelí novým výzvám;

44.

zdůrazňuje, že aby mohli „podnikatelé budoucnosti“ uspokojovat vysoké požadavky, jež jsou na ně kladeny, je nezbytné systematicky posilovat mimoškolní odborné vzdělávání, s cílem zajistit účinný přenos znalostí z agronomického výzkumu do zemědělství;

45.

domnívá se, že by ve věci dědické posloupnosti bylo vhodné uvažovat o takových právních předpisech, jež budou lépe zacíleny na zachování celistvosti podniků, aby bylo možné dosahovat jak úspor z rozsahu, tak i úspor ze sortimentu výrobků; dále, že je třeba usnadnit postup ve věcech dědické posloupnosti, v nichž figurují osoby, jež nejsou rodinnými příslušníky, s cílem zachovat zemědělské podniky a umožnit mladým podnikatelům, absolventům studia v oboru zemědělství, aby se stali zemědělci;

46.

je toho názoru, že vnitrostátní mechanismy předčasného odchodu do důchodu by měly být používány pouze za podmínky, že podnik zemědělce odcházejícího do důchodu převezme mladý zemědělec, nebo že by v těchto případech mělo dojít ke zvýhodnění;

47.

je toho názoru, že komplexní plány zahajování činnosti a rozvoje podniků by měly také vzít v úvahu specifická opatření týkající se statutárního uznávání mladých zemědělců, s cílem zaručit rovnost sociálních práv mužů a žen; k tomuto účelu je nezbytné, aby byla ve venkovských oblastech zachována taková potřebná zařízení, jako jsou jesle, mateřské školy a služby poskytující pomoc matkám; v této souvislosti poukazuje zejména na význam informování o statusu partnerů pomáhajících zemědělcům;

48.

konstatuje, že specifické rysy a sociální a kulturní rozmanitost představují klíčové prvky politiky zaměřené na podporu produkce, stejně jako ztotožnění s určitým zeměpisným územím a zdokonalování výrobních postupů, o čemž svědčí dobrá pověst a úspěch označených zemědělských produktů a produktů s chráněným zeměpisným označením;

49.

zdůrazňuje, že výchova ke zdravé výživě, jejímiž nositeli mohou mladí zemědělci být, napomáhá vzniku zdravých stravovacích návyků, které mají blahodárný vliv na lidské zdraví a obecně na společnost, a velmi vítá takové iniciativy jako je program „Tellus“ Evropské rady mladých zemědělců (CEJA) nebo pilotní nadnárodní projekty, např. projekt „Schüler auf dem Bauernhof“ („Žáci na farmě“);

50.

zdůrazňuje důležitost odborných informací v rámci potravinářských a dietologických věd ve všech formách vzdělávací činnosti;

51.

domnívá se, že je nezbytné propagovat povolání zemědělce i služby, které zemědělci poskytují společnosti kromě své výrobní činnosti, a to s cílem orientovat na volbu tohoto povolání více mladých lidí, zejména těch, kteří nepocházejí ze zemědělských rodin;

52.

domnívá se, že hodnocení povolání zemědělce souvisí také se zlepšením komunikace se širokou veřejností, tedy se spotřebiteli, ohledně obsahu SZP, konkrétně o požadavcích souvisejících s hygienou, s vlivem na životní prostředí a s dobrými životními podmínkami zvířat, o podmíněnosti podpor a o multifunkčnosti, o kvalitě produkce EU, podílu na boji proti změnám klimatu, soběstačnosti v oblasti potravin a o budoucích výzvách týkajících se výživy světového obyvatelstva, jehož počet by měl v roce 2050 dosáhnout devíti miliard;

53.

žádá, aby Společenství kladlo větší důraz na zaručení zdravotní a environmentální kvality produktů, jež kupují evropští spotřebitelé, a na kompenzaci zemědělců z EU v hospodářské soutěži se třetími zeměmi, které nedodržují tutéž úroveň zdravotních, environmentálních a sociálních požadavků;

54.

zdůrazňuje, že mladým zemědělcům je třeba nabídnout nejlepší podmínky, aby bylo možno využít výhod vyplývajících z větší pružnosti poptávky po zboží a službách v oblasti zemědělské výroby, a to souběžně s větší otevřeností rozvíjejících se trhů na mezinárodní úrovni a s ohledem na očekávané závěry mnohostranných jednání; považuje tedy za důležité, aby Komise v rámci WTO projednala dohodu, která dostatečným způsobem vymezí odvětví zemědělství tak, aby bylo ve vztahu ke třetím zemím i nadále konkurenceschopné a zaručí tak budoucnost mladých zemědělců; domnívá se, že v tomto rámci je zásadní zohlednit mimoobchodní hlediska;

55.

domnívá se, že je nutné, aby mladí zemědělci mohli konkurovat svým zahraničním protějškům na rovném základě; žádá tedy Komisi o dohled nad tím, aby se kritéria pro dovoz řídila během vícestranných i dvoustranných obchodních jednání jinými než obchodními aspekty;

56.

bere na vědomí, že z pohledu střednědobého a dlouhodobého plánování nesou nové generace zemědělců odpovědnost za boj proti klimatickým změnám, že jednají v souladu s ochranou životního prostředí a že používáním alternativních zdrojů elektrické energie, které respektují životní prostředí, zejména produkcí biomasy a provozem zařízení na výrobu bioplynu, aktivně přispívají k ochraně životního prostředí a ke snížení výskytu oxidu uhličitého;

57.

zdůrazňuje, že mladí zemědělci čelí dvojí výzvě: jednak musejí uplatňovat opatření na zlepšení zemědělských metod s důrazem na zvýšení jejich udržitelnosti a životaschopnosti, a současně zajistit, aby zemědělství hrálo rozhodující úlohu v řízení jednotlivých hledisek životního prostředí, a aby se tak stalo klíčovým odvětvím v boji proti změnám klimatu; za tímto účelem zdůrazňuje, že politiky a opatření ve prospěch mladých zemědělců musí být pojímány v dlouhodobém a trvalém výhledu a že úsilí, které mladí zemědělci vyvíjejí na ochranu životního prostředí, musí být finančně podporováno;

58.

konstatuje, že zemědělství a lesnictví jsou jediným druhem hospodářské činnosti, která prostřednictvím fotosyntézy zachycuje oxid uhličitý, což zvyšuje potřebu zachování této činnosti;

59.

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit aplikovaný výzkum na odvětví zemědělství, a to vzhledem k reformě SZP, podpořit přenos technologií a zlepšit přístup zemědělců k výsledkům výzkumu a k nejnovějším inovacím týkajícím se výrobních způsobů a výrobních nástrojů; domnívá se, že je nezbytné, aby byl usnadněn přístup zemědělců z EU k výsledkům výzkumu, a to vytvořením sítí pro výměnu údajů, jež jsou výstupem těchto prací, a koordinací výzkumu na národní úrovni a úrovni EU;

60.

konstatuje, že zásadní nutností je kontakt mezi vědou a jejími uživateli, aby tak mohly být výsledky výzkumu prakticky uplatňovány a aby mohl výzkum uspokojovat potřeby odvětví zemědělství;

61.

zdůrazňuje, že z hospodářského zájmu EU (kterým je zvýšení produktivity), stejně jako ze zájmu environmentálního (kterým je aktualizace poznatků týkajících se „zelených“ postupů) vyplývá potřeba zvýšené podpory celoživotního vzdělávání zemědělců; upřednostňuje zejména programy podporující mobilitu mladých zemědělců v rámci EU (včetně programu Leonardo); obzvláště trvá na nezbytnosti vytvoření nástrojů, které mladým zemědělcům umožní vzdálit se z jejich podniků po dobu odborného vzdělávání;

62.

navrhuje zavést program pro výměnu osvědčených postupů v zemědělství, určený mladým zemědělcům;

63.

domnívá se, že je nezbytné vytvořit výměnný program pro mladé zemědělce, který usnadní sdílení osvědčených postupů, i vzdělávací síť kladoucí důraz na informace o udržitelném rozvoji, bioenergii, změně klimatu a konkurenceschopnosti; domnívá se, že tyto iniciativy by měly mladé zemědělce připravit na jejich úkol spočívající v řešení nových výzev v odvětví zemědělství a potravinářství;

64.

vyzývá k vypracování pilotního projektu, který usnadní program výměn mezi mladými zemědělci v rozvojových zemích a v EU a umožní jim získat bezprostřední znalosti o tom, jak na straně partnerů funguje trh, jaké se používají technologie a metody přizpůsobení se převažujícím klimatickým podmínkám;

65.

navrhuje, aby byly zachovány, zdokonalovány a šířeny výrobní postupy s vazbou na specifické rysy daného území a kulturní dědictví zemědělců z EU;

66.

domnívá se, že otázka zachování zemědělského pozemkového fondu je úzce spjata s otázkou pronikání mladých lidí do odvětví zemědělství, a že musí být uplatněna politika umožňující upřednostnit při rozdělování půdy mladé začínající zemědělce; vyzývá Komisi k předložení zprávy o pozemkové problematice v souvislosti s přebíráním zemědělských podniků mladými lidmi;

67.

zastává názor, že je na místě ve vyšší míře podporovat zakládání struktur na základě společností, a to zaváděním zvláštních opatření pro tento způsob zahajování činnosti, která mladým lidem umožní nejen snížit náklady na zahájení činnosti, ale i vytvořit takovou organizaci práce, která přispěje k životaschopnosti zemědělských podniků;

68.

doporučuje, aby se postupy při zakládání a přebírání podniků staly pružnějšími, a to použitím následujících nástrojů: postupné zahajování činnosti, přihlédnutí k předchozímu získání odborných zkušeností u zájemců o zahájení činnosti, kteří nesplňují požadovaný stupeň odborného vzdělání, výjimka z požadavku týkajícího se věku, pokud zájemce předloží životaschopný podnikatelský záměr, zejména ve znevýhodněných zemědělských oblastech atd.;

69.

domnívá se, že je důležité zavést vhodná opatření na podporu, pomoc a radu mladým zemědělcům v rámci režimu podpor pro zahájení činnosti, a za cíl si přitom stanovit zvýšení počtu úspěšných zahájení činnosti a zároveň co nejvíce snížit případy ukončení činnosti či dokonce úpadku, nebo těmto případům zcela zabránit;

70.

navrhuje zavedení Evropského roku dialogu mezi městy a venkovem;

71.

vyzývá Komisi, aby obecně podporovala začínající mladé zemědělce, a to zavedením spolehlivé politiky a správních postupů přizpůsobených skutečnosti a maximální podporou podnikatelského chování;

72.

vyzývá Komisi, aby v přiměřené lhůtě předložila zprávu o pokroku v postavení mladých zemědělců a aby konzultovala příslušné organizace mladých zemědělců;

73.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat mladé zemědělce v prvních letech po zahájení jejich činnosti a vytvořit zvláštní rezervní fondy, které jim pomohou překonat nepředvídatelné události po zahájení podnikání, např. závažné klimatické jevy ohrožující sklizeň nebo prudké zvýšení nákladů;

74.

vyzývá Komisi, aby zvažovala metody umožňující výměnu osvědčených postupů v inovačních výrobních technikách a řízení podnikání mezi novými zemědělci v celé EU;

75.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.