26.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 285/23

A.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 a počátkem roku 2008 přijala Rada důležitá operativní rozhodnutí v oblasti EBOP a rozhodnutí o provádění EBS, jež zahrnovala:

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 a počátkem roku 2008 byly dosaženy další pokroky v oblasti kapacit EBOP a provádění EBS, včetně:

C.

vzhledem k tomu, že se v roce 2007 a počátkem roku 2008 rovněž ukázalo, že přetrvávají nedostatky v oblasti EBOP a při provádění evropské bezpečnostní strategie, k nimž patří:

D.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí v oblasti EBOP zásadní změny,

E.

vzhledem k tomu, že je třeba soustavně usilovat o to, aby nedocházelo ke zdvojování činnosti a aby se v rámci EU zvyšovala interoperabilita, a vzhledem k tomu, že nejhospodárnějším způsobem pro to je sdílení obranných aktiv ve snaze maximalizovat evropskou obrannou kapacitu,

1.

potvrzuje závěry předchozích usnesení Parlamentu o EBS a EBOP;

2.

vítá podpis Lisabonské smlouvy, která v oblasti EBOP přináší zásadní změny, zejména posílení úřadu vysokého představitele, zřízení evropského útvaru pro vnější činnosti, zařazení článku o vzájemné pomoci při obraně, ustanovení o solidaritě, stálou strukturovanou spolupráci v oblasti obrany a rozšíření petersberských úkolů; doufá, že proces ratifikace bude úspěšně a brzy dokončen ve všech členských státech; blahopřeje členským státům, které již Lisabonskou smlouvu ratifikovaly; zdůrazňuje, že Parlament splní svou povinnost, kterou má podle platné Smlouvy, a bude pečlivě monitorovat provádění jakýchkoli nových změn;

3.

vyzývá členské státy, jichž se to týká, aby posoudily, zda je možné zahrnout do stálé strukturované spolupráce podle Lisabonské smlouvy stávající mnohonárodní vojenské síly – Eurocorps, Eurofor, Euromarfor, evropské policejní síly, španělsko-italské obojživelné síly, evropská letecká skupina, evropské letecké koordinační ústředí v Eindhovenu, aténské Mezinárodní koordinační středisko pro námořní zásobování a všechny příslušné síly a struktury pro operace EBOP – a jaké důsledky by to mělo;

4.

vyzývá vysokého představitele, aby vydal bílou knihu, v níž zhodnotí dosažený pokrok a případné nedostatky při provádění EBS od roku 2007, včetně poučení z operací EBOP, a rovněž se dotkne následujících témat: vazba mezi vnějšími a vnitřními aspekty bezpečnosti (boj proti terorismu); ochrana hranic a kritické infrastruktury včetně ochrany proti počítačovým útokům; zabezpečení dodávek energie jako výzva vyžadující občanské, ekonomické, technické a diplomatické úsilí; nevyřešené regionální spory v sousedství EU, tj. v Podněstří, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu; humanitární a bezpečnostní výzvy na africkém kontinentě; a důsledky změny klimatu a přírodních katastrof pro civilní ochranu a bezpečnost osob a šíření zbraní hromadného ničení; dále ho vyzývá, aby posoudil, zda se tyto hrozby, rizika a výzvy přímo týkají evropské bezpečnosti v širokém smyslu slova, nebo zda mají pouze bezpečnostní rozměr;

5.

vyzývá vysokého představitele, aby do této bílé knihy zařadil návrhy na zlepšení a doplnění evropské bezpečnostní strategie, jako je stanovení společných evropských bezpečnostních zájmů a kritérií pro zahájení misí EBOP; vyzývá ho dále, aby stanovil nové cíle pro civilní a vojenské kapacity (včetně řídících a velitelských struktur a dopravních struktur pro veškeré evropské subjekty působící v krizovém řízení, a to jak pro účely EBOP, tak pro účely odstraňování následků katastrof), a aby se zamyslel nad dopady Lisabonské smlouvy na EBOP a návrhy nového partnerství EU-NATO;

6.

rovněž naléhavě vyzývá vysokého představitele, aby v bílé knize řešil otázku tzv. omezení (caveats); ačkoli je to věcí suverenity každého členského státu, domnívá se, že by měla být harmonizována ve snaze chránit bezpečnost různých sil členských států rozmístěných v dané zemi;

7.

zastává názor, že tato bílá kniha by měla posloužit jako základ pro širší veřejnou politickou diskusi, zejména proto, že EBS stanoví základní hodnoty a cíle Unie a znázorňuje tak, co Unie symbolizuje; zdůrazňuje, že budoucí hodnocení EBS by mělo být prováděno s větší demokratickou kontrolou, a proto by mělo probíhat v úzké konzultaci se všemi orgány EU včetně Evropského parlamentu i národních parlamentů;

8.

zdůrazňuje, že NATO je transatlantické fórum, ve kterém mají být bezpečnostní problémy projednávány většinou členských států EU, USA a Kanadou; vybízí však Radu a vysokého představitele, aby iniciovali přímý dialog o bezpečnosti s budoucí vládou USA a kanadskou vládou v oblastech, kde EU disponuje pravomocemi; navrhuje, aby se takový dialog soustředil na konkrétní otázky, jako je posílení důvěryhodnosti západních hodnot v boji proti terorismu, a na stabilizaci a rekonstrukci;

9.

vítá nové hlavní cíle civilní ochrany do roku 2010 vyhlášené dne 1. ledna 2008, které čerpají poučení z předchozích misí EBOP;

10.

vítá zřízení útvaru pro kapacity civilního plánování (CPCC) při sekretariátu Rady, jenž představuje civilní ekvivalent k operačnímu velitelství EU a bude poskytovat pomoc a podporu při plánování a uskutečňování civilních misí EBOP, čímž bude zajištěno civilní velení; vyzývá k tomu, aby se tato rovnováha odrážela v úloze a administrativní struktuře civilně-vojenské skupiny;

11.

vyzývá Radu a Komisi, aby přezkoumala možnosti vhodnějšího organizačního uspořádání, jako je například specializovaná jednotka v rámci Evropského útvaru pro vnější činnosti, s cílem zajistit soudržnější a komplexnější přístup k civilnímu krizovému řízení, který překlene institucionální rozštěpení, a tím umožní lepší koordinaci vnitřních nástrojů EU a spolupráci mezi EU a vnějšími a nevládními organizacemi;

12.

s ohledem na neuspokojivé plánování a rozmístění sil EUPOL v Afghánistánu žádá Radu, aby okamžitě přezkoumala ty aspekty civilních misí EBOP, které se týkají rozhodovacího procesu, financování a rozmisťování jednotek a aby předložila konkrétní návrhy, které zajistí, aby se tato situace v budoucnu neopakovala;

13.

oceňuje snahy členských států uvolnit personál pro civilní mise EBOP v oblasti civilní ochrany, monitorování, podpory zvláštního zástupce EU a podpory misí; konstatuje však, že přetrvávají určité nedostatky v oblasti policie, právního státu a civilní správy; zdůrazňuje, že na mise EBOP je nutno poskytovat kompetentní a vysoce kvalifikovaný personál;

14.

vyzývá Radu a Komisi, aby zintenzívnily svou spolupráci v oblasti civilních misí EBOP a hraničních misí EU, ve kterých nejsou pravomoci obou institucí jasně rozděleny; domnívá se, že tento úkol by měl usnadnit Evropský útvar pro vnější činnosti, který je uveden v Lisabonské smlouvě; domnívá se však, že dokonce i podle Lisabonské smlouvy stále může docházet ke kompetenčním sporům, což si vyžádá rozhodnutí vysokého představitele;

15.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v pravidelných intervalech zkoumaly, zda je k dispozici dostatek personálu pro civilní mise EBOP, a aby zajistily spolupráci svých vnitrostátních orgánů v zájmu vytvoření společných akčních plánů s ohledem na možné příspěvky, jako je tomu v případě Finska, včetně vytvoření postupů na zajištění kariérního postupu účastníků těchto misí a řádného zohlednění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325(2000) o zastoupení žen v mechanismu pro předcházení, řízení a řešení konfliktu; dále naléhavě vyzývá k vytvoření speciálního výcvikového programu věnovaného ochraně dětí v souladu s Obecnými zásadami Evropské unie o dětech a ozbrojených konfliktech;

16.

domnívá se, že je třeba zvyšovat civilní kapacity pro řešení konfliktů; vyzývá proto Radu a Komisi, aby založily civilní mírové sbory EU pro krizové řízení a předcházení konfliktům, které požaduje Evropský parlament;

17.

konstatuje, že se nevyužívá cenný nástroj, jímž jsou civilní zásahové skupiny (CRT), a lituje, že odborníci CRT jsou rozmisťováni takřka výlučně individuálně, a nikoli v týmu, na což byli připravováni;

18.

vítá rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom ze dne 8. listopadu 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (4) a 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje civilní ochrany (5), která má zlepšit využívání a koordinaci pomoci v oblasti civilní ochrany v případě závažných mimořádných událostí uvnitř i vně EU;

19.

připomíná Radě, že podle mezinárodního práva má povinnost zajistit úplný výcvik veškerého civilního a vojenského personálu v souladu s mezinárodními humanitárními standardy a že by měla přezkoumat a aktualizovat všechny příslušné pokyny, aby bylo respektováno místní obyvatelstvo a místní kultura a bylo zohledněno i hledisko pohlaví;

20.

připomíná význam lidských práv a prosazování hlediska rovnosti pohlaví ve všech oblastech činnosti a vyzývá k tomu, aby bylo na vyšší manažerské pozice v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky/EBOP, včetně zvláštních zástupců EU, navrženo více žen, a to i pro operace EBOP obecně;

21.

vyzývá členské státy, aby nadále usilovaly o mezinárodní zákaz kazetové munice, dále rozvíjely metody detekce a zneškodňování nevybuchlé munice, poskytovaly finanční a technickou pomoc dotčeným zemím a nadále usilovaly o dokončení jednání o zpřísnění celosvětového zákazu pozemních min, celosvětového zákazu zbraní obsahujících uran a celosvětové kontroly vývozu konvenčních zbraní; považuje v tomto ohledu za trapné, že ačkoli Kodex chování EU pro vývoz zbraní oslaví v roce 2008 desáté výročí, není tento dokument dosud právně závazný a zdá se, že nekontrolované vývozy zbraní z členských států EU pokračují bez větších překážek, a to dokonce i vývozy určené vládám zemí, ve kterých EU provádí operace EBOP nebo o nich uvažuje; dále upozorňuje na nebezpečí, že obchod se zbraněmi by mohl v EU probíhat přes členské státy, které mají méně přísné kontroly vývozu do třetích zemí, popřípadě v důsledku nezodpovědně pružného uplatňování mezinárodního dovozního certifikátu; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby všechny členské státy uplatňovaly co nejpřísnější standardy kontroly vývozu zbraní, aby zbraně z EU nepřispívaly k eskalaci konfliktů;

22.

znovu opakuje své obavy, pokud jde o pokračující šíření ručních palných a lehkých zbraní, které způsobují zbytečné lidské utrpení, zhoršují ozbrojené konflikty, prohlubují nestabilitu, napomáhají terorismu, ohrožují udržitelný rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a právní stát a přispívají k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; domnívá se, že vhodné strategie na omezení a kontrolu těchto zbraní se musí stát nedílnou součástí mezinárodních programů zaměřených na předcházení konfliktům a budování míru po skončení konfliktu; žádá členské státy, Radu a Komisi, aby přiměly vlády k uzavření dohody o závazných předpisech pro kontrolu těchto zbraní (včetně zprostředkování a vývozu), přičemž tyto předpisy by měly mít podobu mezinárodní, regionální a vnitrostátní legislativy;

23.

zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropská unie převzala iniciativu v úsilí o zpřísnění mezinárodního režimu kontroly zbrojení, a přispěla tak k posílení skutečného multilateralismu v rámci mezinárodního systému; konstatuje mimoto shodu v úsilí o spojení problematiky nešíření zbraní hromadného ničení v rámci evropské politiky sousedství s aspekty všeobecného strategického cíle budovat bezpečnost v sousedních státech Evropské unie;

24.

domnívá se, že nedílnou součástí operací EBOP musí být odzbrojení, demobilizace a zpětná integrace; vyzývá Radu, aby do mandátu operací EBOP ve vhodných případech zařadila také ničení nebo bezpečné skladování vyřazených zbraní, a vybízí ji k tomu, aby se poučila ze zkušeností mnohonárodnostních stabilizačních sil NATO (SFOR) / EUFOR Althea v Bosně a zamezila nezákonnému převozu vyřazených zbraní;

25.

vítá vůbec první společnou schůzku ministrů obrany a rozvoje EU, která se konala dne 19. listopadu 2007; tato schůzka představovala významný pokrok při zkoumání problémů, jimž čelí rozvojový svět, a při zvyšování koherence a konzistentnosti krátkodobých akcí EU v oblasti bezpečnosti a dlouhodobých akcí v oblasti rozvoje v příslušných zemích; vítá rovněž závěry Rady ze dne 19. listopadu 2007 o bezpečnosti a rozvoji, zejména důraz, který je v nich položen na analýzu konfliktů a citlivost vůči nim, a důrazně vybízí Radu a Komisi, aby tyto závěry provedly;

26.

je toho názoru, že 40. výročí Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), které si připomeneme dne 1. července 2008, musí EU chápat jako příležitost k podpoře snahy o jaderné odzbrojení v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení, a to s ohledem na přípravné výbory pro blížící se konferenci o přezkumu NPT; znovu připomíná svůj názor, že sem patří i úsilí o to, aby „uznané“ jaderné velmoci předložily odzbrojovací iniciativy, Evropa se stala zónou bez jaderných zbraní a byla uzavřena celosvětová úmluva o zákazu jaderných zbraní;

27.

zdůrazňuje, že v otázce íránského jaderného programu hraje EU vedoucí diplomatickou úlohu; jednání se účastní nejen vysoký představitel vystupující jménem EU a EU-3 (Francie, Německo a Spojené království), ale také USA, Rusko a Čína, takže se při sledování společného cíle střetávají různé zájmy a přístupy; opakuje, že riziko šíření jaderných zbraní spojená s íránským jaderným programem zůstává zdrojem vážných obav pro EU i mezinárodní společenství; připomíná v tomto ohledu své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o Íránu (6) a podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1803(2008) ze dne 3. března 2008, jakož i nabídku, kterou učinily Íránu EU3 a USA, Rusko a Čína v souvislosti s mírovým užíváním jaderné energie, politickou a hospodářskou spoluprací, energetickým partnerstvím, životním prostředím a infrastrukturou, zemědělstvím, civilním letectvím a rozvojem spolupráce v oblastech hospodářské, sociální a humanitární pomoci;

28.

vyjadřuje politování nad zpožděním dodávek letadel A400M určených pro dopravu na dlouhé vzdálenosti, nad růstem jejich ceny a nad tím, že nejsou k dispozici operativní vrtulníky pro přepravu na krátké vzdálenosti;

29.

podporuje činnost Evropské obranné agentury (EOA) v oblasti strategické přepravy a vyzývá členské státy, aby vyvinuly více úsilí o nápravu nedostatků; vítá dočasná opatření, jako je SALIS (Strategic Air Lift Interim Solutions – Prozatímní strategické vzdušné dopravní řešení), a vybízí k vytvoření operativní koncepce sdílení kapacit;

30.

vítá návrh Spojeného království na sdílení informací o dostupnosti vrtulníků pro mise EU ve snaze lépe koordinovat využití leteckého parku;

31.

vítá francouzsko-německý projekt těžkého dopravního vrtulníku, ale je si rovněž vědom komplexních příčin, proč operativní vrtulníky nejsou k dispozici; souvisí to zejména s vysokými náklady na letové hodiny a údržbu; vyzývá Radu, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné překlenout tuto mezeru v krátkodobém horizontu, buď společnou akcí nebo podporou členských států v renovaci a modernizaci vrtulníků ruské výroby a zřízením vrtulníkového výcvikového střediska; znovu připomíná, že jednou z hlavních překážek modernizace a transformace evropských vojenských sil, aby se dokázaly vyrovnat s bezpečnostními výzvami 21. století, není nízká úroveň výdajů na obranu, ale spíše nedostatek spolupráce, nedostatečná dělba práce, malá specializace a duplicitní a roztříštěná výroba či nákup zbraní, které zvyšují riziko, že armády nebudou vzájemně operabilní; vyzývá členské státy k navýšení obranných výdajů, které by měly být využity k tomu, aby státy dokázaly zakoupené vrtulníky efektivně využívat;

32.

vyzývá Radu a Komisi, aby informovaly Parlament o probíhajících iniciativách a aby řešily nedostatek kapacit v klíčových oblastech, jako jsou vrtulníkové a lékařské podpůrné jednotky, a aby společně předložily finanční návrhy, jež by tyto možnosti zpřístupnily jak pro humanitární účely, tak pro účely EBOP;

33.

vítá projekt softwarového rádia EOA, které by mohlo zlepšit komunikaci mezi civilními a vojenskými orgány v případě mimořádných situací;

34.

vyzývá členské státy, aby si v rámci společného situačního střediska EU vyměňovaly více zpravodajských informací; domnívá se, že je nutné vzít v úvahu zvláštní opatření týkající se nových hrozeb, kterým se nevěnuje EBS, jako je například zabezpečení dodávek energií a dopady změny klimatu na bezpečnost;

35.

zastává názor, že bojové skupiny jsou nástrojem, který pomáhá členským státům při transformaci jejich ozbrojených sil, a nástrojem k posílení interoperability a ke zřízení společné strategické kultury obrany; konstatuje, že bojové skupiny dosud nebyly využity, mimo jiné kvůli příliš úzce definovaným podmínkám jejich nasazení, a lituje toho, že současné pojetí bojových skupin proto neřeší problémy s vytvářením sil při konkrétních operacích; domnívá se, že tuto otázku je třeba co nejrychleji objasnit, aby se zabránilo zbytečnému překrývání ve výstavbě vojenských struktur;

36.

je si vědom skutečnosti, že vytváření sil je v prvé řadě otázkou politické vůle a společného hodnocení; vyzývá Radu, aby přezkoumala možnosti, jak zlepšovat vytváření sil, například dalším rozvíjením konceptu bojových skupin, což by vedlo ke zvýšení počtu členů stálé společné pracovní skupiny EU nebo k rozšíření repertoáru dostupných možností v rámci základního cíle, aby bylo možné rychle vytvořit síly odpovídající okolnostem mise;

37.

vyzývá k vytvoření operačního střediska EU pro stálé plánování a operační schopnost vést vojenské operace EBOP;

38.

navrhuje umístit Eurocorps jako stálé jednotky pod velení EU a vyzývá všechny členské státy, aby k tomu přispěly;

39.

vyzývá k soustavnému zlepšování interoperability mezi ozbrojenými silami členských států EU; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími rozdíly ve výcviku a výzbroji různých ozbrojených sil členských států a požaduje, aby byla vypracována vojenská obdoba programu Erasmus zavádějící společný výcvik vojenského personálu, který by se účastnil operací;

40.

připomíná, že úspěch operací EBOP závisí na tom, zda je vojenský personál řádně vybaven a zásobován; vyzývá Radu, aby vytvořila společné normy lékařské a sociální péče při operacích; domnívá se, že by tyto společné normy a pravidelná výměna osvědčených postupů, koordinovaná například vojenským personálem EU, podpořily úsilí o rozvoj kapacit v jednotlivých členských státech, a tím jim pomohly postupně vytvořit výkonné síly;

41.

lituje, že zřízení EOA přichází příliš pozdě na to, aby se zabránilo vzniku tří různých národních programů bezpilotního letounu namísto jediného evropského projektu, což umožnilo některým společnostem zapojit se do více projektů, a tak čerpat peníze daňových poplatníků několikrát, a neponechalo EOA jinou možnost než začlenit bezpilotní letoun do regulovaného letového prostoru; vyjadřuje se pro jediný evropský satelitní projekt v oblasti zpravodajských služeb i komunikací;

42.

vítá obranný „balíček“ Komise, zejména její návrh směrnice v oblasti vojenských zakázek a návrh směrnice v oblasti pohybu vojenského materiálu uvnitř Společenství; zastává názor, že se jedná o nezbytné kroky, které poskytnou vojenským jednotkám členských států a EU nejlepší možné interoperabilní vybavení;

43.

vítá prohlášení řídící rady EOA ze dne 14. května 2007, zejména výzvu, aby se snížila závislost klíčových obranných technologií na mimoevropských zdrojích, a rovněž vítá, že byl položen důraz na to, aby EU byla autonomní a z provozního hlediska nezávislá;

44.

zdůrazňuje, že rostoucí úloha EU, zejména v podobě civilních misí EBOP, vytváří tlak na stálé zvyšování rozpočtu SZBP, a požaduje proto, aby mu Rada poskytovala více informací a poskytovala je včas, aby mohl Parlament připravit svá rozhodnutí o ročním rozpočtu;

45.

vyzývá Radu a Komisi, aby připravily návrhy, na jejichž základě by Parlament, Rada a Komise mohly projednat a schválit dostatečně pružné postupy zadávání veřejných zakázek vhodné pro civilní mise EBOP, které často vyžadují rychlá rozhodnutí; vítá skutečnost, že Komise nedávno umožnila personálu misí EBOP, aby se účastnil jejích odborných školení v oblasti zadávání zakázek a finančních postupů;

46.

lituje, že ustanovení článku 28 Smlouvy o EU jsou zbytečně složitá, pokud jde o rychlé financování činností EBOP mimo rozpočet EU; trvá na úplném provedení interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (7) a požaduje, aby strukturovaný dialog mezi Radou a Parlamentem, který tato dohoda stanoví, řádně fungoval; v delším horizontu požaduje, aby byl mechanismus Athena začleněn do rozpočtu SZBP, přičemž by však měla být zachována jeho flexibilita;

47.

požaduje, aby bylo v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 vypracováno hodnocení v polovině období, které posoudí, zda se externí mechanismy EU (rozpočet SZBP, nástroj stability, nástroj pro rozvojovou spolupráci a nástroj evropské politiky sousedství) využívají ve vzájemném souladu a zda se patřičně doplňují, a to v celé řadě akcí krizového řízení EU (vojenských i civilních);

48.

zdůrazňuje, že legitimním orgánem na evropské úrovni, v němž by měla probíhat parlamentní kontrola a sledování EBOP a dohled na jejím uplatňováním, je Evropský parlament, a to díky svým stykům s národními parlamenty (konference předsedů výboru pro zahraniční věci, konference předsedů výborů pro obranu, Parlamentní shromáždění NATO) a díky tomu, že bude uplatněn protokol o úloze národních parlamentů připojený k Lisabonské smlouvě;

49.

vzhledem k novému potenciálu, který SZBP a EBOP, která se přemění ve společnou bezpečnostní a obrannou politiku, získá na základě Lisabonské smlouvy, si přeje užší spolupráci příslušných výborů Evropského parlamentu a národních parlamentů s Parlamentním shromážděním NATO;

50.

vyzývá Politický a bezpečnostní výbor, aby společně s Parlamentem vytvořil mechanismus předávání důvěrných informací o nových krizích nebo o událostech, které by mohly ohrozit mezinárodní bezpečnost; tento systém by se měl podobat mechanismům, které mají parlamenty několika členských států, a v závislosti na stupni utajení by mohl nabývat různých podob – od neveřejných schůzí výborů až po schůze Politického a bezpečnostního výboru se jmenovanými členy příslušných výborů a podvýborů;

51.

zdůrazňuje, že Parlament by měl i nadále přijímat doporučení nebo usnesení před zahájením jakékoli operace EBOP (včetně vytvoření bojové skupiny), a to v konzultaci s národními parlamenty, aby bylo stanovisko Evropského parlamentu známo ještě před zahájením operace EBOP; zastává názor, že aby byla zajištěna určitá flexibilita v době mezi plenárními zasedáními Parlamentu nebo v případě, kdy jednotky musí být rozmístěny velmi rychle, bude třeba upravit jednací řád tak, aby umožnil příslušnému výboru přijímat jménem Parlamentu doporučení nebo usnesení;

52.

žádá Radu, aby do společných akcí, kterými schvaluje operace EBOP, vždy vkládala odkaz na doporučení nebo usnesení Parlamentu, a tak prokázala, že usiluje o dodatečnou demokratickou legitimitu svých vnějších akcí v podobě rozhodnutí Parlamentu;

53.

vyjadřuje politování nad tím, že Turecko vzneslo námitky proti uplatnění strategické spolupráce mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí na základě dohody „Berlín plus“ a nad rámec této dohody; je znepokojen negativními důsledky postupu Turecka pro bezpečnost vyslaných pracovníků EU, zejména členů EUPOL v Afghánistánu a členů EULEX v Kosovu, a vyzývá Turecko, aby své námitky vzalo co nejdříve zpět;

54.

domnívá se, že plán USA na vytvoření protiraketového systému v Evropě může být v současné době překážkou úsilí o mezinárodní odzbrojení; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že Rusko pozastavilo plnění svých závazků vyplývajících ze Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, což vyvolalo obavy o strategickou rovnováhu v Evropě; zdůrazňuje, že obě tyto otázky mají vliv na bezpečnost všech evropských zemí, a neměly by proto být předmětem pouze dvoustranných diskusí mezi USA a jednotlivými evropskými zeměmi; vyzývá Radu a členské státy, aby společně s NATO vytvořily rámec určený pro zapojení co největšího počtu evropských zemí do diskuse; vyzývá Radu a NATO, aby posoudily odhadované budoucí jaderné hrozby ze strany některých zemí a nebezpečí nových závodů ve zbrojení v Evropě a aby navrhly jejich vhodné mnohostranné řešení s možností začlenění navrhovaného protiraketového systému USA do rámce NATO;

55.

domnívá se, že Evropská unie a NATO se vzájemně posilují a žádá, aby spolu úzce spolupracovaly;

56.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Parlamentnímu shromáždění NATO a generálním tajemníkům Organizace spojených národů, NATO, Africké unie, OBSE, OECD a Rady Evropy.