12.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 271/45

A.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svých doporučeních ohledně hlubinných druhů z roku 2002 a z roku 2004 poukazuje na to, že většina druhů se nachází mimo rámec bezpečných biologických limitů; vzhledem k tomu, že EU omezila rybářské aktivity v mnohem menší míře, než požadují doporučení ICES; dále vzhledem k tomu, že pro stanovení kvót, jež zaručí udržitelný rybolov, je zapotřebí lepších biologických údajů,

B.

vzhledem k tomu, že oceánské loďstvo, ať už působí ve vodách třetích zemí, v oblastech regulovaných některou regionální rybolovnou organizací nebo v neregulovaných oblastech volného moře, má rybolov provádět racionálně a odpovědně v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu, Dohodou OSN o provedení ustanovení Úmluvy o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, a s kodexem FAO pro zodpovědný rybolov, a vzhledem k tomu, že dohoda OSN o rybích populacích i kodex FAO vyžadují uplatňování zásady obezřetnosti,

C.

vzhledem k tomu, že EU se na vrcholné schůzce v Johannesburgu v roce 2002 zavázala zajistit udržitelnost světového rybolovu a pokud možno do roku 2015 zachovat či obnovit rybolovné zdroje, především nadměrně lovené populace, na úroveň maximálního udržitelného výnosu,

D.

vzhledem k tomu, že ochrana mořského prostředí a udržitelný rybolov jsou možné pouze za souhlasu a spolupráce všech dotčených států,

E.

vzhledem k tomu, že systematické shromažďování věrohodných údajů je úhelným kamenem analýzy populací a vědeckého poradenství, a je tudíž pro uplatňování společné rybářské politiky (SRP) zásadně důležité, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše zmíněném sdělení uznala, že údaje pro vědecké hodnocení stavu populací hlubinných ryb jsou nedostatečné a co se týče jejich definic, existují zde nesrovnalosti,

F.

vzhledem k tomu, že zpráva, kterou v dubnu 2007 zveřejnil Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu, se zabývá změnou harmonogramu předkládání vědeckých zpráv a zlepšením jejich kvality;

G.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí přijmout přiměřená sociálně-ekonomická opatření, aby se rybářům nahradily náklady na omezení činnosti související s plány obnovy populací,

H.

vzhledem k tomu, že se ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí (1) zasazuje o řadu opatření na podporu udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů,

1.

vítá úsilí loďstva Společenství o provádění politiky udržitelného rybolovu a poukazuje na určitý rozpor mezi situací prezentovanou ve sdělení Komise a skutečností;

2.

poukazuje na to, že než budou přijata opatření pro řízení, měla by se provést analýza důvodů, proč se neuplatňují stávající opatření a jaké jsou příčiny toho, že členské státy neplní své povinnosti nebo je plní opožděně či využívají jiné postupy, což ztěžuje rozbor faktorů týkajících se tohoto druhu rybolovu;

3.

upozorňuje na to, že neustálé změny předpisů a předkládání nových návrhů ve chvíli, kdy ještě nebyl dostatek času pro provedení stávajících návrhů a pro odpovídající zpracování získaných informací, vedou k tomu, že SRP ztrácí důvěryhodnost, a že současná omezení intenzity rybolovu jsou přínosnější jen pro některé druhy;

4.

souhlasí s Komisí, že systematické shromažďování věrohodných údajů představuje úhelný kámen pro hodnocení populací a vypracování vědeckých stanovisek; vyzývá Komisi, členské státy a odvětví rybolovu k zaplnění existujících mezer, aby bylo možno přizpůsobit opatření pro kontrolu intenzity jednotlivým druhům rybolovu, přičemž uznává, že hlubinný rybolov je většinou smíšený;

5.

připomíná Komisi, že ačkoli byly celkové přípustné odlovy a omezení intenzity tohoto rybolovu stanoveny nahodile z důvodu nedostatečných biologických poznatků, je třeba dodržovat obezřetný přístup ke každému druhu považovanému za hlubinný, sledovat jeho využívání a odpovídajícím způsobem stanovit celkové přípustné odlovy na základě přesných vědeckých studií;

6.

konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) požaduje uplatňování přístupu předběžné opatrnosti, který podle definice v článku 3 znamená, že „nedostatek příslušných vědeckých údajů by neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídících opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí“;

7.

zdůrazňuje potřebu zavést u hlubinného rybolovu zákaz výmětů, což by odborníkům umožnilo přesněji zkoumat komplexní rozmanitost vyložených druhů, z nichž některé nejsou jedlé;

8.

domnívá se, že by v rámci opatření k omezení vedlejších odlovů a k odstranění výmětů měla Komise upravit úrovně intenzity odlovu podle cílových druhů ryb a podle druhů ryb, které jsou pouze vedlejšími úlovky, a zároveň posílit postupy pro sledování a kontrolu;

9.

upozorňuje na skutečnost, že mnoho hlubinných ryb je loveno nezáměrně v podobě vedlejších úlovků, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na kontrolu rybářské aktivity s cílem omezit vedlejší úlovky; podotýká však, že omezení týkající se velikosti ok sítě nejsou vhodná z důvodu tvarů a velikostí hlubinných druhů;

10.

žádá Komisi, aby provedla sociálně-ekonomické hodnocení lovu hlubinných druhů ryb i posouzení dopadu, který by nové snížení intenzity rybolovu mělo na dané odvětví, i dopadu pokračujícího vyčerpávání rybích druhů, na kterých je rybolov závislý; domnívá se, že je zásadní dosáhnout rovnováhy mezi sociálně-ekonomickými požadavky a udržitelností životního prostředí;

11.

připomíná, že řízení mnohých populací se odehrává v mezinárodních vodách, a tudíž je zapotřebí koordinovat činnost různých regionálních rybolovných organizací, aby přijímaná opatření zohledňovala všechna loďstva, která se věnují tomuto druhu rybolovu; domnívá se, že by EU měla usilovat o zajištění úplného a účinného provádění rezoluce Valného shromáždění OSN č. 61/105 v souvislosti s lovem hlubinných druhů i s rybolovem při dně na volném moři; je přesvědčen, že všechna omezení by se měla vztahovat na rybáře ze všech smluvních stran, aby tak nedocházelo ke znevýhodnění;

12.

navrhuje, aby v hlubokomořských oblastech, kde se dosud rybolov neprovozuje, byl rybolov povolen teprve tehdy, až budou tyto oblasti prozkoumány, vědecky bude prokázáno, že je možno provozovat udržitelný rybolov bez rizika ochuzení biologické rozmanitosti a poškození přírodních stanovišť, a až budou zavedena odpovídající řídící opatření;

13.

žádá Komisi, aby zavedla nové programy pro shromažďování vědeckých informací, při nichž může v případě potřeby využít výzkumná plavidla; domnívá se, že příkladem může být zmapování oblasti „Hatton Bank“, kde se loví hlubinné druhy ryb, provedené Španělským úřadem pro rybolov v zóně spravované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, a kde se výzkum soustředil na rozložení podmořských hor, korálových útesů v chladných vodách a hydrotermálních vývěrů s cílem určit citlivé oblasti v místě působení rybářských plavidel;

14.

souhlasí s Komisí, že je zapotřebí pro tento typ rybolovu zaujmout přístup zohledňující ekosystém, avšak upozorňuje, že opatření musejí být alespoň minimálně věrohodná a nesmějí se používat paušálně, ale na základě hodnocení dopadů na životní prostředí. Cílem je předejít uzavírání zón, v nichž žádná rizika nehrozí, a naopak uzavřít zóny rybolovu při dně v místech výskytu nebo předpokládaného výskytu citlivých mořských ekosystémů nebo tam, kde se rybí populace nacházejí mimo rámec bezpečných biologických limitů; pokud se má nová evropská námořní politika stát skutečností, musejí se za prioritu považovat kartografický výzkum mořského dna, výzkum vztahů mezi prvky, které vytvářejí ekosystémy a znalost přírodních zdrojů oceánu;

15.

opakuje, že rybářům a sdružením, jež je zastupují, je třeba naslouchat a že mají být zapojeni do definování opatření na ochranu mořského prostředí, řízení zdrojů a obnovu populací;

16.

souhlasí s tvrzením Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu v tom, že je téměř ve všech druzích rybolovu zapotřebí věnovat více lidských i finančních zdrojů na analýzu biomasy a úmrtnosti jednotlivých druhů ryb; zároveň se domnívá, že aby byly vědecké poznatky přijaty všemi dotčenými stranami, je zapotřebí stanovit jasný strategický směr, který umožní předejít zdvojování činností a nedostatku synergie;

17.

vyjadřuje znepokojení nad neúčinností a špatným prováděním současných nařízení SRP; vyzývá Komisi, aby zlepšila postupy pro sledování a kontrolu v členských státech;

18.

zdůrazňuje, že pro zabezpečení fungujícího systému kontroly a dohledu je třeba vyvíjet nové techniky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vyvíjení kontrolních technik a v této souvislosti poukazuje na možnosti, které skýtají elektronické lodní deníky;

19.

zdůrazňuje výhody, které přinese vybudování sítě chráněných mořských oblastí v rámci sítě Natura 2000 a věří, že tento krok bude mít pozitivní vliv na nadměrně lovené rybí populace; vybízí členské státy, aby využily všech možností, které skýtají mořské prvky sítě Natura 2000;

20.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem zajistit uplatňování a případně zdokonalení stávajících mezinárodních dohod o hlubinném rybolovu;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společné pokyny, vyměňovaly si osvědčené postupy, zlepšovaly využití dostupné technologie Společenství a zapojily nezávislé skupiny odborníků a nevládní organizace s cílem lépe provádět opatření usilující o omezení nezákonného rybolovu a prodeje nelegálních úlovků na evropských trzích;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rybolovné metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a neškodí mu, ani neohrožují biologickou rozmanitost v důsledku nechtěných vedlejších úlovků a zbytečných zranění způsobených jiným živým organismům;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.