52008DC0903

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.1.2009

KOM(2008)903 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady: Řízení jaderných závazků vyplývajících z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu

OBSAH

1. Shrnutí 3

2. Účel sdělení 4

3. Souvislosti 4

4. Výsledky programu vyřazování z provozu (2004–2008) 4

4.1. Ispra (IT) 5

4.2. Karlsruhe (DE) 6

4.3. Geel (BE) 6

4.4. Petten (NL) 6

5. Celkové hodnocení programu (2008) 7

5.1. Stav programu v Ispře 7

5.1.1. Externí přezkum 7

5.1.2. Řízení rizika 7

5.1.3. Vliv na rozpočet 10

5.2. Stav programu v Karlsruhe, Geelu a Pettenu 11

5.2.1. Karlsruhe (DE) 11

5.2.2. Geel (BE) 12

5.2.3. Petten (NL) 12

6. Stav programu a rozpočet v dubnu 2008 (shrnutí) 12

7. Finanční dopad 13

8. Stanovisko skupiny nezávislých odborníků 13

9. Stanovisko rady guvernérů SVS 14

10. Závěry 14

PŘÍLOHA 1: Náklady a harmonogram programu 16

1. SHRNUTÍ

Účelem tohoto sdělení je poskytnout pro období 2004–2008 aktuální informace o vývoji programu vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a pro nakládání s jadernými odpady (program D&WM) řízeného Společným výzkumným střediskem (SVS) Evropské komise. Činnost v rámci tohoto programu je nejvíce patrná v lokalitě SVS – Ispře v Itálii, kde se nachází většina uzavřených jaderných zařízení SVS, zatímco proces vyřazování jaderných zařízení z provozu v lokalitách Geel (Belgie), Karlsruhe (Německo) a Petten (Nizozemsko) je prozatím relativně omezený – ve všech těchto lokalitách jsou jaderná zařízení stále v provozu.

V průběhu posledních čtyř let nabral program obrátky a dosáhl solidního pokroku v celé řadě svých klíčových aktivit. Vzhledem k absenci zařízení pro zpracování a skladování radioaktivních odpadů v Itálii, se SVS–Ispra zaměřilo na projektování a výstavbu zařízení na charakterizaci, zpracování a úpravu radioaktivních odpadů v této lokalitě (činnosti předcházející vyřazování z provozu). Dokud nebudou v Itálii existovat zařízení pro dočasné nebo konečné skladování, bude nutné veškeré odpady v Ispře (12 000 m3) po úpravě uložit v této lokalitě. Za tímto účelem zde SVS projektuje zařízení pro dočasné skladování. Velká část jaderného materiálu byla přepravena mimo lokalitu nebo je ve stavu předávání třetím stranám. Mezitím pokračovaly v ostatních třech lokalitách činnosti předcházející vyřazování z provozu, zaměřené na zastaralá zařízení a vybavení v minulosti sloužící k výzkumu a na odstranění paliv a jaderných materiálů z lokality.

Interní a externí hodnocení provedená v roce 2008 schválila místní strategie přijaté za účelem provádění programu D&WM a uznala, že v těchto lokalitách bylo dosaženo pokroku. Ohledně provádění programu v Ispře však panuje nejistota a byly zde zaznamenány některé vážné překážky, zejména:

- neexistence konečných italských norem pro skladování odpadu („podmínky přijatelnosti odpadů“) nutí SVS odložit úpravu některých odpadů;

- nejistota ohledně nákladů na konečné uložení odpadů v budoucí skladovací lokalitě v Itálii. To představuje pro Společenství potenciální významné finanční riziko a SVS připravuje s ohledem na toto riziko pohotovostní plány;

- mezní hodnota pro expozici veřejnosti je v Itálii nízká, což představuje další překážky pro nakládání s odpady a jejich dočasné skladování a v důsledku se projeví v ceně;

- existence „italských závazků“ v lokalitě Ispra, které jsou důsledkem dřívějších jaderných činností Itálie v této lokalitě a které zvyšují pracovní zátěž SVS a pro Společenství představují finanční riziko.

Kromě těchto překážek přispěly ke zpoždění určitých projektů v Ispře také omezený počet místních dodavatelů kvalifikovaných v jaderné oblasti a vnitřní postupy Komise pro zadávání zakázek a najímání pracovníků, které mají občas vzhledem k technické složitosti programu omezující účinek.

Společné působení vnějších a vnitřních faktorů, jako jsou např. postupy pro zadávání zakázek, vedlo ke zpomalení některých klíčových aktivit programu v Ispře, navýšení předpokládaných nákladů (+6 %) a prodloužení časového rozmezí programu (+8 let na dopravení do konečného vnitrostátního skladovacího střediska). Aby se vypořádalo s rostoucí nejistotou, přijalo SVS strategii pro zmírnění rizika. Předpokládané činnosti zahrnují navázání lepšího spojení se zúčastněnými stranami v Itálii, větší důvěru ve smlouvy na klíč a zjednodušení postupů pro zadávání zakázek. Co se týče pohotovostního plánování, v případě pokračující nejistoty ohledně podmínek přijatelnosti bude muset SVS znovu zaměřit program v Ispře na bezpečnou konzervaci radioaktivních odpadů a odložit jejich úpravu, dokud nebude zabezpečeno jejich konečné uložení.

SVS široce zapojilo do projednávání strategie vyřazování z provozu i odborníky z odvětví a skupinu nezávislých odborníků, kteří ohledně programu SVS poradenství již poskytují. Všichni tito odborníci přispěli k učiněným strategickým volbám a podpořili je.

2. ÚčEL SDěLENÍ

Účelem tohoto sdělení je aktualizovat informace poskytované Evropskému parlamentu a Radě o vývoji programu vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s jadernými odpady (program D&WM[1]) řízeného Společným výzkumným střediskem (SVS) Evropské komise. Toto sdělení navazuje na sdělení vydaná v roce 1999 KOM(1999) 114 a v roce 2004 SEK(2004) 621.

3. SOUVISLOSTI

SVS založené článkem 8 Smlouvy o Euratomu bylo původně výlučně zaměřené na jadernou energii, ale postupem času diverzifikovalo svou činnost tak, aby odpovídala i potřebám ostatních generálních ředitelství Komise a dalších institucí. Jaderná činnost v současné době tvoří 30 % aktivit SVS. Na základě smlouvy musí SVS řídit své jaderné závazky a vyřazovat svá zařízení z provozu poté, co byla definitivně uzavřena. K tomuto účelu byl dohodou s Evropským parlamentem a Radou vytvořen rozpočtový okruh.

Program D&WM se vztahuje na všechna jaderná zařízení SVS, přestože množství z nich je stále v provozu, a to zejména v Geelu, Karlsruhe a Pettenu. Uzavřená jaderná zařízení se nacházejí převážně v Ispře. Z praktického hlediska se Komise zavázala vyřadit zastaralá zařízení z provozu až po jejich celkovém a neomezeném uvolnění – tzn. bez radiologických omezení. To umožní používání těchto zařízení na nejaderné účely.

4. VÝSLEDKY PROGRAMU VYřAZOVÁNÍ Z PROVOZU (2004–2008)

Jak je uvedeno výše, v lokalitách Geel, Karlsruhe a Petten se provádí činnost výzkumu a vývoje v jaderné oblasti, zatímco v Ispře jsou s výjimkou cyklotronu a laboratoří užívaných k podpoře programu SVS pro jadernou bezpečnost všechna zařízení (reaktory a horké laboratoře) již několik let definitivně uzavřena. Program vyřazování z provozu je tedy v Ispře v pokročilejším stadiu, a proto se tento oddíl zabývá Isprou podrobněji než jinými lokalitami.

4.1. Ispra (IT)

Situace v Itálii se liší od situace v jiných hostitelských zemích SVS v tom, že v Itálii neexistuje poskytovatel služeb zpracování radioaktivních odpadů, ani vnitrostátní úložiště pro dočasné skladování nebo konečné uložení odpadů. Z tohoto důvodu musí SVS v Ispře postavit několik zařízení pro zpracování a úpravu odpadů přímo ve své lokalitě. V souladu s italským právem musí být tento odpad schopen dočasného skladování po dobu, jejíž délka dosud není určena, ale mohlo by to být až 50 let.

Tento konkrétní požadavek byl zohledněn při definování programu Ispra a SVS tomu přizpůsobilo svou strategii.

Program Ispra má pět hlavních cílů, které mají být prováděny v tomto pořadí:

- zachování bezpečnosti zastaralých zařízení v souladu s platnými bezpečnostními normami; tyto činnosti jsou nazývané „bezpečná konzervace“[2];

- výstavba nebo modernizace zařízení na charakterizaci, zpracování, úpravu a dočasné skladování odpadů;

- úprava jaderného materiálu s výhledem na jeho skladování na místě nebo jeho předání třetím stranám;

- zpětné získání, zpracování a další upravení stávajících odpadů;

- vyřazení zastaralých zařízení z provozu a nakládání s tímto vzniklým odpadem.

Program se od roku 2004 hlavně zaměřoval na vytvoření zařízení na charakterizaci a zpracování odpadů. Na konci roku 2007 byla dokončena tato zařízení:

- zařízení pro zpracování kapalného odpadu;

- zařízení pro dekontaminaci pevného odpadu prostřednictvím otryskávání;

- zařízení pro charakterizaci fyzikálních a radiologických vlastností pevného odpadu, dovolující monitorovat obsah a radiologické složení barelů na odpad;

- monitorovací zařízení odpadu, který je velmi mírně radioaktivní nebo není radioaktivní a který může být recyklován pomocí standardních průmyslových distribučních kanálů.

Kromě toho byly provedeny nebo se dokončují následující činnosti:

- 20 tun neozářeného paliva bylo posláno do Spojených států a do Francie.

- 1 500 zdrojů záření, které byly vyřazeny z provozu, je ve stavu předávání třetí straně;

- probíhá odstraňování alkalických kovů;

- probíhá úprava a modernizace horkých komor s cílem umožnit úpravu ozářených jaderných materiálů, které se stále nacházejí v této lokalitě;

- probíhá fyzikální a radiologická charakterizace šesti hlavních zastaralých zařízení (reaktorů a horkých laboratoří);

- byly provedeny další činnosti za účelem údržby nebo splnění nových zákonných požadavků.

Proběhly i některé činnosti předcházející vyřazování z provozu včetně demolice chladicí věže reaktoru Ispra-1, potrubí na vedení kapalného odpadu do bývalého zařízení na zpracování a demolice několika druhotných budov; dále bylo odstraněno vybavení a více než 1 200 tun kovů a jiných materiálů připraveno na odsun.

Prostory pro zpracování a dočasné skladování odpadů byly reorganizovány a zmodernizovány tak, aby zde mohla být umístěna nová zařízení. V současné době se navrhuje budova na dočasné skladování až 12 000 m3 upraveného odpadu, což odpovídá celkovému předpokládanému odpadu v Ispře.

4.2. Karlsruhe (DE)

Na rozdíl od Ispry má SVS-Karlsruhe možnost přemístit většinu svých radioaktivních odpadů do dočasného úložiště spravovaného výzkumným centrem „Forschungszentrum Karlsruhe GmbH“, které zodpovídá za shromažďování, zpracování a úpravu radioaktivních odpadů v tomto regionu s výhledem na jeho konečné uložení v budoucím vnitrostátním úložišti.

Od roku 2004 SVS-Karlsruhe úspěšně odstraňuje odpady vzniklé na základě minulých výzkumných prací a vyřazuje z provozu zastaralé vybavení, jako jsou rukávové boxy užívané k manipulaci s nebezpečnými materiály. Každý rok bylo v průměru vyřazeno z provozu dvacet rukávových boxů.

4.3. Geel (BE)

V roce 2004 ukončilo SVS-Geel počáteční fázi svého programu vyřazování z provozu, která spočívala v sanaci radiochemické laboratoře. Od roku 2004 byla také ještě před plánovaným termínem z lokality odstraněna část neozářených jaderných materiálů.

4.4. Petten (NL)

Vedle provádění výzkumu a vývoje v oblasti nejaderné energie vlastní Institut pro energii (IE) reaktor s vysokým tokem neutronů (High Flux Reactor, HFR), který je používán k výzkumu bezpečnosti reaktorů: nakládání s palivem a součástmi, bezpečnost budoucích reaktorů (IV. generace). Od roku 2004 převedlo SVS provozní licenci reaktoru HFR na společnost NRG (NL), která již reaktor provozovala s licencí SVS. Vzhledem k tomu, že od nynějška je provozovatelem a držitelem licence jeden subjekt, došlo tak k vyjasnění zodpovědností vůči vnitrostátním bezpečnostním orgánům. SVS je nicméně stále majitelem reaktoru HFR, zatímco provozní náklady tohoto reaktoru včetně příspěvku na jeho konečné vyřazení z provozu jsou hrazeny konečnými uživateli.

Od roku 2004 odeslalo SVS-Petten zpět do Spojených států dávku 420 palivových článků, které tvoří závazky vzniklé v minulosti. Kromě toho bylo v roce 2007 vlastnictví dávky vysoce ozářeného historického materiálu převedeno na společnost NRG. V rámci rozpočtu programu neproběhly žádné další finanční operace a není plánována žádná další činnost před konečným uzavřením reaktoru, což se neočekává před rokem 2016.

5. CELKOVÉ HODNOCENÍ PROGRAMU (2008)

Počátkem roku 2008 provedlo SVS hodnocení programu vyřazování z provozu ve svých lokalitách s cílem prověřit pokrok v provádění programu D&WM v období let 2004 až 2008. Výsledek hodnocení dovolil SVS znovu upravit strategii programu, s ní související náklady a harmonogram.

5.1. Stav programu v Ispře

5.1.1. Externí přezkum

Vedle vlastního interního přezkumu požádalo SVS o provedení přezkumu programu Ispra průmyslovou společností specializovanou na řízení jaderných projektů a vyřazování z provozu. Tento přezkum byl proveden v první polovině roku 2008 a jeho cílem bylo identifikovat prvky stávajícího programu D&WM, které ovlivňují obecná rizika programu, pokud jde o náklady a časový plán.

Přezkum celkově potvrdil volbu strategie pro vyřazování z provozu i zvolený technický přístup k programu D&WM v Ispře. Bylo shledáno, že zvolená strategie odpovídá aktuálním osvědčeným postupům vyřazování z provozu, které upřednostňují včasný přístup k vyřazování zohledňující zařízení pro skladování nebo konečné uložení odpadu, bezpečnostní požadavky a rozpočtová omezení.

Vnější přezkum potvrdil zjištění interního přezkumu týkající se řady omezení a obtíží, ze kterých vyplývají významná rizika a nejistota ohledně délky programu a nákladů, a doporučil přijmout opatření na zmírnění těchto rizik. Tato rizika, přetrvávající nejistota a strategie jejich zmírnění jsou popsány níže.

5.1.2. Řízení rizika

Když byl program D&WM SVS-Ispra v roce 2003 sestaven, počítalo se s tím, že vnitrostátní skladovací středisko radioaktivních odpadů bude otevřeno v roce 2012. V důsledku pochybností kolem střediska zvoleného v roce 2003 se nyní otevření italské lokality pro konečné uložení odpadu kategorie 2 (s krátkým poločasem rozpadu a nízkou až střední aktivitou) očekává nejdříve v roce 2020, zatímco by ve stejné lokalitě mohlo vzniknout i zařízení pro pouze dočasné (ne konečné) skladování odpadu kategorie 3 (s dlouhým poločasem rozpadu a vysokou aktivitou).

Vývoj programu SVS-Ispra je znesnadněn obtížnými vnitrostátními podmínkami: absencí konečných norem pro skladování odpadu a také neúměrně přísnými vnitrostátními předpisy. Program je navíc omezován podmínkami na místním trhu a vnitřními pravidly Komise.

Faktory, které omezují vývoj programu, a opatření přijatá SVS na jejich zmírnění lze shrnout následujícím způsobem:

A: Absence konečných norem pro skladování odpadu (nebo „podmínek přijatelnosti“, WAC). To se odvíjí od faktu, že dosud nebylo rozhodnuto o vnitrostátním úložišti pro uložení radioaktivních odpadů. Dokud nebudou tyto podmínky definitivně stanoveny, přetrvává pro SVS riziko, že odpad bude muset být později znovu upravován. Finanční riziko, které by z toho vyplynulo, by bylo velice vysoké.

- Opatření SVS: Pro zmírnění tohoto rizika zintenzívnilo SVS styky s italskými orgány s cílem získat jejich závazek týkající se odpadu, který by mohl být upravován v Ispře na základě prozatímních podmínek přijatelnosti odpadu kategorie 2[3]. Počáteční reakce italského ministerstva byla kladná. Komise pokračuje v navazování kontaktů na politické úrovni s cílem dosáhnout formální dohody o konečném uložení a podmínkách přijatelnosti odpadu. Vzhledem k tomu, že dosud neexistují podmínky přijatelnosti pro odpad kategorie 3, pozměnilo mezitím SVS projekt budovy na dočasné skladování odpadu v Ispře tak, aby byla určena pouze pro odpad kategorie 2. Mimo to zvažuje SVS upravovat pouze odpad kategorie 2, který je nutné z bezpečnostních důvodů znovu vyzvednout (např. bitumenované sudy) a počkat dokud nebudou vydány konečné podmínky přijatelnosti nebo dokud italské správní orgány neučiní formální závazek ohledně úpravy dalších odpadů kategorie 2, a zejména odpadů kategorie 3. Změna orientace strategie měla na program značný dopad, protože projekt dočasného skladiště musel být přepracován s ohledem na příjem pouze odpadu kategorie 2, a jeho otevření se nyní předpokládá místo roku 2009 v roce 2012. Výše zmíněná omezení mají vliv i na kontejnerizaci odpadu určeného na dočasné skladování, kterou brzdí nedostupnost kontejnerů vyhovujících novým italským předpisům; z tohoto důvodu projektuje SVS vlastní způsobilé kontejnery.

B: Absence prahových hodnot pro uvolnění odpadu. V Itálii je uvolňování velice mírně radioaktivních materiálů v zásadě povoleno. Materiály, které nepředstavují pro obyvatelstvo radiologické riziko, recyklovány tedy být mohou. Prahové hodnoty pro uvolnění se stanovují případ od případu pro každý radionuklid (ve všech případech však platí pevně stanovená maximální hodnota: 1 Bq/g; skutečná hodnota se může pohybovat v rozmezí od 1 do přibližně 0.1 Bq/g). Lokalita Ispra získala toto povolení v červenci 2008, ale jeho platnost je omezena na odpad a materiály, které již byly během provozu zařízení v této lokalitě vyprodukovány. Proto je nyní možné tento typ odpadu uvolnit.

- Opatření SVS: Jakmile budou příslušným orgánům předány žádosti o licenci na vyřazování jednotlivých zařízení z provozu, bude SVS požadovat podobné povolení.

C: Nízká mezní hodnota pro expozici veřejnosti. V Itálii je mezní dávka expozice veřejnosti ionizujícímu záření pocházejícímu z jaderných činností (včetně vyřazování z provozu, zpracování a dočasného skladování odpadu) nejnižší v Evropě – 10 µSv/rok, tj. 15krát až 100krát nižší než odpovídající mezní hodnoty stanovené v jiných evropských zemích – pokud není správními orgány udělena zvláštní výjimka. Tato hodnota je nízká i ve srovnání s návrhy doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu (International Commission on Radiological protection, ICRP)[4]. Tato přísná výše mezní dávky je pro plánované činnosti vyřazování z provozu vážným omezujícím faktorem.

- Opatření SVS: SVS zesílilo budovu pro dočasné skladování v lokalitě s cílem snížit v jejím okolí expozici záření. To představuje další, i když mírné zvýšení nákladů programu. Stávající mezní dávka by mohla i v budoucnu způsobovat problémy pro další činnosti vyřazování z provozu a vést ke zvýšení nákladů.

D: Existence „italských závazků“ v lokalitě Ispra. Některá zařízení a historický odpad v Ispře patří zcela nebo zčásti italským orgánům[5]. Tato zařízení a odpad představují tzv. „italské závazky“, jejichž hodnota se odhaduje na několik desítek milionů EUR. SVS sestavilo vlastní seznam toho, co k těmto závazkům náleží, ale tento seznam a související náklady ještě nebyly italskými zúčastněnými stranami akceptovány. Chybějící dohoda mezi zúčastněnými stranami ovlivňuje provádění programu a zvyšuje nejistotu, pokud jde o finanční zátěž rozpočtu Společenství.

- Opatření SVS: SVS poskytlo italským zúčastněným subjektům všechnu dostupnou dokumentaci s cílem dosáhnout řešení pro související projekty. Komise pokračuje v navazování kontaktů na politické úrovni, což má vést k dosažení formální dohody o italských závazcích.

E: Nejistota kolem programu a nákladů na konečné uložení odpadu. Vzhledem k absenci konečného úložiště nejsou známy náklady na konečné uložení ani parametry sloužící k výpočtu těchto nákladů[6]. Tato nejistota ovlivňuje volbu způsobu zpracování odpadu a postupů pro jeho úpravu[7], a tím pádem i časový harmonogram a náklady programu.

- Opatření SVS: SVS provádí pohotovostní plánování pro případ, kdyby nejistota ohledně podmínek přijatelnosti přetrvávala – v takovém případě bude SVS muset znovu zaměřit „program Ispra“ na bezpečnou konzervaci a odložit úpravu odpadů, dokud nebude zabezpečeno jeho konečné uložení. Mimo to za účelem vypořádání se s nejistotou panující kolem programu zdokonalí SVS modelování rizik a dopadů na program a věnuje větší úsilí předběžnému plánování budoucích fází programu.

F: Omezený počet místních průmyslových podniků kvalifikovaných v jaderné oblasti, které by zajistily pracovní činnosti v lokalitě: tato situace má vliv na výsledky nabídkových řízení, která zpravidla obdrží málo poměrně drahých nabídek. Z tohoto důvodu je často nezbytné zveřejnit nové nabídkové řízení s revidovanými požadavky nebo pozměněným postupem pro zadávání zakázek.

- Opatření SVS: SVS upraví svoje postupy pro zadávání zakázek s cílem zkrátit lhůty a vzbudit větší zájem společností ucházejících se o nabídkové řízení. Celkově se však SVS-Ispra odklání od smluv o poskytování služeb menšího a středního rozsahu a upřednostňuje řešení na klíč.

G: Vnitřní postupy Komise pro zadávání zakázek , které vzhledem k technické složitosti programu mají často příliš omezující charakter např. v tom, že poskytují příliš málo prostoru pro účinné vyjednávání nabídek.

- Opatření SVS: Úmyslem SVS je co nejlépe využít pravidla Komise pro zadávání zakázek a najímání pracovníků, aby bylo umožněno vypořádat se s objemnými a riskantními průmyslovými operacemi, a zejména jednat s dodavateli o poskytování řešení na klíč na základě široké řady technických možností a funkčních požadavků. Kromě toho posiluje SVS-Ispra způsobilost týmu pracujícího na vyřazování z provozu v oblasti průmyslové řízení.

5.1.3. Vliv na rozpočet

Celkový rozpočet programu Ispra byl v roce 2007 revidován s cílem snížit rizika a nejistotu související s dalším prováděním programu (srov. s bodem 5.1.2) a zohlednit přijaté nebo plánované změny, které ovlivňují časové rozvržení projektů vyřazování z provozu a náklady na ně.

V důsledku toho dosahuje celkový revidovaný rozpočet programu Ispra výše 676 milionů EUR (2003), tzn. ve srovnání s předpovědí pro rok 2004 navýšení o 37,4 milionu EUR čili o 5,9 %. Z tohoto důvodu muselo být odpovídajícím způsobem upraveno i časové rozvržení finančních závazků.

Hlavní faktory, které způsobují rozdíly v nákladech, jsou tyto:

- Náklady na zprovoznění zařízení sloužících k nakládání s odpady by se měly snížit o 6 milionů EUR (2003) (–11 %), a to za účelem vykompenzování vyšších nákladů na zařízení pro zpracování kapalného a pevného odpadu snížením nákladů na výstavbu budovy na dočasné skladování odpadu, která je nyní určena pouze pro odpad kategorie 2, a dále také prováděním služeb přímo v lokalitě místo výstavby stálých zařízení (super-lisování, cementování). Náklady na tyto služby jsou uvedeny níže pod položkou nakládání s odpady.

- Předpokládané náklady na zpětné získání a nakládání s historickými odpady nacházejícími se v lokalitě byly přehodnoceny v závislosti na reakci trhu na nabídková řízení a v závislosti na požadavcích přijatelnosti obalových souborů s odpady v budoucím vnitrostátním úložišti. Náklady byly navýšeny o 31 milionů EUR (2003) (+75 %).

- Správa zařízení pro zpracování odpadu a poskytování výše zmíněných služeb (super-lisování, cementování) bude svěřena externím dodavatelům. Výše nákladů činí 16 milionů EUR (2003).

- Náklady na nakládání s jadernými materiály (jejich odstranění a dočasné uskladnění) se ukázaly být podstatně vyšší, než se očekávalo. Předpokládaná výše nákladů byla tedy přehodnocena na 24 milionů EUR (2003) (+109 %), z čehož 16 milionů EUR se vztahuje k částce již zaplacené za převedení vlastnictví neozářených jaderných materiálů třetím stranám.

- Prodloužení programu (+8 let), ke kterému došlo v důsledku zpožděného otevření skladovacího střediska v Itálii a obtíží spojených se zadáváním zakázek, způsobí i navýšení nákladů na údržbu a monitorování zařízení až do roku 2028. Předpokládané dodatečné náklady na tuto položku činí 28 milionů EUR (2003) (+35 %).

- Náklady na demontáž jaderných zařízení (reaktorů a horkých laboratoří) byly rovněž přehodnoceny na 10 milionů EUR (2003) (+10 %), protože bylo nutné zohlednit zvýšení nákladů na obalové soubory s odpady, které musí odpovídat zákonným požadavkům na odolnost kontejnerů proti korozi po dobu 50 let.

- Cena konečného uložení obalových souborů s odpady v budoucím skladovacím středisku v Itálii byla vzhledem k zmírnění nejistoty ohledně objemu upraveného odpadu snížena o 27 milionů EUR (2003) (–15 %) . Nemělo by se však zapomínat na to, že příslušné náklady na skladování ještě nebyly oficiálně potvrzeny. Tyto náklady nicméně patří mezi jedny z nejvyšších nákladů vzniklých členským státům.

- Další úpravy cen jsou důsledkem zahrnutí nákladů na dodatečné služby pro zařízení (provedené externími společnostmi) a odečtení příspěvku Itálie v rámci plnění „italských závazků“ v této lokalitě. Kombinace těchto dvou položek představuje snížení nákladů o 6 milionů EUR (2003). V tomto případě jde o velice opatrný odhad.

- Co se týče zaměstnanců, předpokládané náklady se snižují o 32 milionů EUR (–30 %). Jedná se o důsledek zamýšleného zadávání většího objemu prací externím společnostem, což ovšem vedlo k některým výše zmíněným zvýšením nákladů.

5.2. Stav programu v Karlsruhe, Geelu a Pettenu

5.2.1. Karlsruhe (DE)

SVS-Karlsruhe čelí podobným omezením jako Ispra, protože ani v Německu dosud není v provozu konečné vnitrostátní skladovací středisko. Uskutečňují se dva projekty: v bývalém rudném dole „Schacht KONRAD“ pro skladování odpadu s nízkou aktivitou a v Gorlebenu pro skladování všech druhů odpadů včetně odpadu s vysokou aktivitou.

Hlavní změna, která právě probíhá, spočívá v odstranění menších množství ozářených jaderných materiálů různých forem a nestejnorodého charakteru. Jde o zbytky pocházející z různých pokusů, které se standardně provádějí buď ve spolupráci s jinými výzkumnými centry, nebo jménem provozovatelů jaderných zařízení. SVS-Karlsruhe se pokusilo vyjednat zpracování části těchto materiálů obsahujících plutonium v laboratoři třetí strany, ale ukázalo se, že náklady by byly příliš vysoké. V současnosti se zvažuje pouze možnost skladování, ale to by zahrnovalo charakterizaci a úpravu materiálů, což rovněž závisí na podmínkách přijatelnosti ve skladovacích střediscích v Německu. Z těchto důvodů byly činnosti, které čekají na specifikace a dostupnost zařízení, odloženy. Součástí programu je i rozumná rozpočtová rezerva, která má tento problém pomoci vyřešit. Pokud by však došlo ke zvýšení požadavků na přijatelnost těchto materiálů ke konečnému uložení, nemusely by tyto rozpočtové prostředky být dostačující.

Německá vláda upřesnila v roce 2007 svoje záměry týkající se skladovacího střediska KONRAD, jehož otevření se plánuje v roce 2013. Právní předpisy, podle kterých se řídí příspěvky uživatelů německých skladovacích středisek, byly od minulého sdělení v důsledku rozhodnutí spolkového soudního dvora změněny. Výše záloh na příspěvek výzkumných center byla značně zvýšena, a to i se zpětnou platností.

Výše příspěvku SVS-Karlsruhe byla na období let 1977 až 2012 zvýšena o 21 milionů EUR (2003). Plánované otevření KONRADu vedlo k sestavení nových norem pro přijatelnost odpadu, který byl již upraven.

Další opatření musí být přijata a sledována vnitrostátním kontrolním orgánem. Dodatečné náklady hrazené SVS činí 7,2 milionu EUR (2003).

Mimo to musí SVS-Karlsruhe pro splnění podmínek pro udělení licence postavit novou laboratoř. Budoucí závazek týkající se této nové laboratoře se odhaduje na 10 milionů EUR (2003).

V důsledku toho byl rozpočet revidován a nyní dosahuje výše 427,2 milionu EUR (ve srovnání s 389 miliony EUR za poslední sdělení), což znamená navýšení o 9,7 % nebo o 38,2 milionu EUR (2003). Proto muselo být revidováno i plánování finančních závazků (viz Příloha 1).

5.2.2. Geel (BE)

Náklady a plánování zůstaly stejné jako v odhadech z roku 2004 (viz Příloha 1), tj. 42,0 milionů EUR (2003).

5.2.3. Petten (NL)

Od roku 1996 je provoz reaktoru HFR provázen zaváděním opatření, která mají zajistit jeho vyřazení z provozu. Tato opatření jsou hrazena doplňkovým programem financovaným Nizozemskem a Francií na používání reaktoru k vědeckým účelům. Na konci roku 2007 dosáhla výše nákladů na tato opatření 8,2 milionu EUR. S ohledem na nejistotu panující kolem budoucnosti reaktoru HFR rozhodlo SVS v roce 2004, že nebude prozatím brát tato opatření v potaz. Celkový rozpočet na vyřazování jaderných zařízení v Pettenu z provozu zůstal tedy nezměněn a činí 69 milionů EUR (2003).

6. STAV PROGRAMU A ROZPOčET V DUBNU 2008 (SHRNUTÍ)

Tato tabulka shrnuje pokrok v provádění programu a srovnává odhad z roku 2003 se skutečným pokrokem (duben 2008), tj. porovnává výdaje očekávané v roce 2003 se skutečnými výdaji.

V milionech EUR (2003) | Celkový rozpočet | Odhad v roce 2003 | Skutečnost | % z celkového rozpočtu |

Geel | SEK 2004 | 41,9 | 6,8 | 16,1% |

KOM 2008 | 41,9 | 6,9 | 16,6% |

Ispra | SEK 2004 | 638,6 | 165,6 | 25,9% |

KOM 2008 | 676,0 | 119,5 | 17,7% |

Karlsruhe | SEK 2004 | 389,0 | 30,1 | 7,7% |

KOM 2008 | 427,2 | 43,2 | 10,1% |

Petten | SEK 2004 | 68,8 | 11,1 | 16,1% |

KOM 2008 | 69,1 | 17,1 | 24,7% |

Nepředvídané výdaje | SEK 2004 | 6,9 | 0,6 | 8,4% |

KOM 2008 | 7,5 | 0,8 | 11,1% |

Celkem | SEK 2004 | 1145,3 | 214,2 | 18,7% |

KOM 2008 | 1221,7 | 187,5 | 15,3% |

Následující tabulka shrnuje rozdílné hodnoty z roku 2004 a z roku 2008, pokud jde o náklady na program D&WM (všechny částky jsou v milionech EUR (2003)).

V milionech EUR (2003) | Zvláštní prostředky | Mzdové náklady | Celkem | % z celkového rozpočtu |

Geel | SEK 2004 | 39,8 | 2,1 | 41,9 | 3,7% |

KOM 2008 | 39,8 | 2,1 | 41,9 | 3,4% |

Ispra | SEK 2004 | 531,3 | 107,3 | 638,6 | 55,8% |

KOM 2008 | 601,1 | 74,9 | 676,0 | 55,3% |

Karlsruhe | SEK 2004 | 340,0 | 49 | 389,0 | 34,0% |

KOM 2008 | 378,2 | 49 | 427,2 | 35,0% |

Petten | SEK 2004 | 67,0 | 1,8 | 68,8 | 6,0% |

KOM 2008 | 67,0 | 2,1 | 69,1 | 5,7% |

Nepředvídané výdaje | SEK 2004 | 0,0 | 6,9 | 6,9 | 0,6% |

KOM 2008 | 0,3 | 7,2 | 7,5 | 0,6% |

Celkem | SEK 2004 | 978,2 | 167,2 | 1145,3 | 100% |

KOM 2008 | 1086,4 | 135,3 | 1221,7 | 100% |

Celkové náklady programu nyní činí 1 222 milionů EUR (2003) a od roku 2004 vzrostly o 6,7 % nebo o 76,3 milionu EUR (2003).

7. FINANčNÍ DOPAD

Na období 2008–2013 není očekáván další finanční dopad.

V milionech EUR (běžné ceny)

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

28,7 | 32,66 | 26,9 | 26,27 | 32,72 | 30,90 |

Částky plánované pro nový víceletý finanční rámec budou vymezeny v dalším sdělení Radě a Evropskému parlamentu očekávaném v roce 2011.

8. STANOVISKO SKUPINY NEZÁVISLÝCH ODBORNÍKů

Při zahájení programu byla Společným výzkumným střediskem navržena a radou guvernérů schválena skupina nezávislých odborníků v oblasti vyřazování z provozu a zpracování odpadu, která má středisku poskytovat poradenství v oblasti řízení jeho programu D&WM. Skupina je složena z evropských odporníků, pocházejících z různých členských států, a schází se dvakrát do roka. Její poradenství se týká strategie vyřazování z provozu a zpracování odpadu, dostupných technologií, organizace a řízení nabídkových řízení; řízení vnitřních zdrojů, školení a dalších aspektů týkajících se tohoto programu.

Skupina byla požádána zejména o stanovisko ohledně strategických aspektů programu v Ispře, včetně například možností pro dočasné skladování. SVS obdrželo cenné poradenství a konečně i definitivní schválení přijaté strategie.

Skupina přispěla i k textu tohoto sdělení, o kterém se příznivě vyjádřila a doplnila následující komentář:

- Pokud jde o otázku podmínek přijatelnosti odpadu, měla by Itálie potvrdit, že odpad dnes upravovaný na základě stávajících norem nebude muset být později znovu upraven anebo alespoň že náklady vzniklé dalšími možnými úpravami nebudou muset být hrazeny v rámci programu Ispra D&WM.

- V Itálii je mezní dávka expozice veřejnosti ionizujícímu záření pocházejícímu z jaderných činností (včetně vyřazování z provozu, zpracování a dočasného skladování odpadu) nejnižší v Evropě – 10 µSv/rok, tj. 15krát až 100krát nižší než odpovídající mezní hodnoty stanovené v jiných evropských zemích; tato hodnota je nízká i ve srovnání s návrhy doporučení Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu (ICRP)[8]. Vliv těchto mezních hodnot na náklady na některá zařízení, která mají být v Ispře postavena, by měl být patřičně zohledněn.

9. STANOVISKO RADY GUVERNÉRů SVS

- Rada guvernérů souhlasí s předložením navrhovaného sdělení Radě a Evropskému parlamentu o pokroku v programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpadem a oceňuje pokrok, který SVS k dnešnímu dni učinilo, co se týče původního programu.

- Rada guvernérů schvaluje revidovaný plán včetně upraveného rozpočtu a časového harmonogramu, oceňuje snahy SVS o vyrovnání nákladů původního programu a podporuje SVS v pokračování jednání s vnitrostátními orgány.

- Pokud jde o podchycení omezení/nejistoty, navrhuje rada guvernérů, aby byly Rada a Parlament do dvou let od data tohoto sdělení informovány o aktuálním pokroku.

10. ZÁVěRY

Od vydání posledního sdělení v roce 2004 byl učiněn významný pokrok. Odstranění jaderných materiálů, zprovoznění několika zařízení na zpracování a charakterizaci odpadu a zahájení charakterizace větších zařízení, která mají být vyřazena z provozu, patří mezi některé z klíčových posunů v programu.

Společné působení vnějších a vnitřních faktorů, jako jsou např. postupy pro zadávání zakázek, vedlo ke zpomalení některých klíčových aktivit programu v Ispře, navýšení předpokládaných nákladů (+6 %) a prodloužení časového rozmezí programu (+8 let na dopravení do konečného vnitrostátního skladovacího střediska).

Stále však přetrvává určitá nejistota, zejména s ohledem na situaci v Ispře.

SVS se zapojilo do rozsáhlého řízení rizik s cílem se s touto nejistotou vypořádat. Faktorem se svrchovanou důležitostí zůstává vyřešení podmínek přijatelnosti odpadu, které by mohly případně zablokovat cestu ke konečnému uložení. Pokud by nejistota panující kolem podmínek přijatelnosti odpadu přetrvávala, muselo by SVS znovu zaměřit program vyřazování z provozu v Ispře na bezpečnou konzervaci a odložit úpravu odpadu, dokud nebude zabezpečeno jeho konečné uložení.

PŘÍLOHA 1: Náklady a harmonogram programu

Geel | Ispra | Karlsruhe | Petten | Brusel | CELKEM |

|Závazky |Zaměstnanci |Závazky |Zaměstnanci |Závazky |Zaměstnanci |Závazky |Zaměstnanci |Závazky |Zaměstnanci &

nepředvídané výdaje |Závazky |Zaměstnanci | |Rok |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 |SEK

2004 |KOM

2008 | |Celkem |39,832 |39,832 |2,104 |2,104 |531,336 |601,133 |107,311 |74,887 |340,001 |378,201 |49 |49,002 |67 |67 |1,819 |2,071 | |0,275 |6,939 |7,181 |978,169 |1.086,442 |167,174 |135,245 | | <2003 |6,149 |6,149 | | |21,36 |21,36 |8,789 |8,471 |11,611 |11,611 | | | | | | | | | | |39,12 |39,12 |8,789 |8,471 | |2003-07 |0,52 |794 |0,1 | |116,511 |71,473 |18,921 |17,964 |18,113 |30,66 |0,415 |0,882 |10,9 |16,66 |0,156 |0,408 | |0,275 |0,58 |0,561 |146,044 |119,862 |20,173 |19,814 | |2008 | |106 | | |20,975 |22,333 |5,2 |3,4 |3,533 |2,927 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,264 |0,307 |24,508 |25,367 |5,614 |3,872 | | 2009 | | | | |24,8 |25,267 |5,2 |3,4 |3,533 |2,896 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,264 |0,314 |28,333 |28,163 |5,614 |3,88 | | 2010 | | | | |18,65 |16,915 |5,2 |3,4 |3,533 |5,715 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,264 |0,328 |22,183 |22,63 |5,614 |3,894 | | 2011 | | | | |14,65 |15,056 |5,3 |3,4 |3,533 |6,505 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,269 |0,336 |18,183 |21,561 |5,719 |3,902 | | 2012 | | | | |19,84 |19,285 |5,3 |3,4 |3,533 |6,915 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,269 |0,345 |23,373 |26,2 |5,719 |3,910 | | 2013 | | | | |16,55 |19,686 |5,3 |3,4 |3,533 |4,453 |0,15 |0,165 | | | | | | |0,269 |0,36 |20,083 |24,139 |5,719 |3,925 | | >2013 |33,163 |32,783 |2,004 |2,104 |278 |389,758 |48,1 |28,05 |289,079 |306,519 |47,685 |47,130 |56,1 |50,34 |1,663 |1,663 | | |4,758 |4,63 |656,342 |779,4 |104,21 |83,577 | | Všechny částky v milionech EUR (2003)

Pozn.: Sloupec „Rok“ označuje rok spotřeby; tj. před rokem 2003 (<2003), během období let 2003–2007, následující roky do roku 2013, období po roce 2013 (>2013).

Prostředky na krytí závazků jsou prostředky vynaložené na pořízení vybavení, činnosti a služby; prostředky na zaměstnance byly vynaložené na zaměstnance SVS.

[1] D&WM: Vyřazování z provozu a nakládání s odpadem (Decommissioning and Waste Management)

[2] To znamená udržet uzavřená zařízení v bezpečném a zajištěném stavu, který by odpovídal stárnutí zařízení a možným změnám ve vnitrostátních a mezinárodních bezpečnostních pravidlech. Tato fáze předchází vyřazení zařízení z provozu.

[3] Odpad kategorie 2 (středně–nízce radioaktivní odpad, s krátkým poločasem rozpadu) tvoří 95 % radioaktivních odpadů v Ispře.

[4] Publikace ICPR 103, svazek 37, čísla 2–4, 2007, s. 116–117 (expozice veřejnosti záření – dlouhodobá expozice): „Mezní hodnota dávky by měla být menší než 1mSv, ale přiměřená by byla hodnota, která nepřesahuje přibližně 0.3mSv.“

[5] Agentura ENEA a společnost ENEL.

[6] Otázka ceny konečného uložení je stále otevřená: pokud by cena byla založena na objemu odpadu nebo zabraném prostoru v úložišti, mohlo by to mít dopad na strategii SVS pro nakládání s odpadem.

[7] Např. v závislosti na ceně konečného uložení by se mohlo místo lisování a zalívání betonem uvažovat o spalování odpadu.

[8] Publikace ICPR 103, svazek 37, čísla 2–4, 2007, s. 116–117 (expozice veřejnosti záření – dlouhodobá expozice): „Mezní hodnota dávky by měla být menší než 1mSv, ale přiměřená by byla hodnota, která nepřesahuje přibližně 0.3mSv.“