52008DC0714

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.11.2008

KOM(2008)714 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

O VÝVOJI VÍZOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (VIS) V ROCE 2007 (předložená na základě povinnosti stanovené v článku 6 rozhodnutí Rady č. 2004/512/ES ze dne 8. června 2004)

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

O VÝVOJI VÍZOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (VIS) V ROCE 2007(předložená na základě povinnosti stanovené v článku 6 rozhodnutí Rady č. 2004/512/ES ze dne 8. června 2004)

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o vývoji Vízového informačního systému (VIS)

Zpráva o pokroku za leden až prosinec 2007(KOM (2008) …)

OBSAH

1. Úvod 3

2. Stav projektu 3

2.1. Pokrok za popisované období 3

2.1.1. Právní rámec pro VIS 3

2.1.2. Nový časový plán pro VIS 4

2.1.3. Vývoj centrálního systému 4

2.1.4. Vývoj systému pro porovnávání biometrických prvků 4

2.1.5. Příprava lokalit 5

2.1.6. Síť 5

2.1.7. Vnitrostátní plánování a koordinace 5

2.1.8. Rozšíření systému na konzuláty 6

2.2. Řízení projektu ze strany Komise 6

2.2.1. Plánování a rozpočet 6

2.2.2. Řízení rizik 7

2.2.3. Komunikace 7

2.2.4. Rada pro řízení projektu 8

2.3. Schůze výboru SIS II 8

3. Závěry a perspektivy 8

1. ÚVOD

Tato zpráva podává informace o práci Komise na vývoji Vízového informačního systému (VIS) v roce 2007 (leden – prosinec 2007). Je to čtvrtá zpráva o pokroku[1], kterou Komise předkládá Radě a Evropskému parlamentu v souladu s článkem 6 rozhodnutí Rady č. 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému[2]. Podle tohoto rozhodnutí Komise odpovídá ve spolupráci s výborem SIS II[3] za vývoj VIS, zatímco členské státy odpovídají za přizpůsobení a/nebo vývoj vnitrostátních systémů.

2. Stav projektu

2.1. Pokrok za popisované období

Projekt VIS je rozdělen do tří fází: v první fázi (Podrobná koncepce) byly dodány veškeré dokumenty, které jsou nutné k úplnému technickému popisu VIS. Ve druhé fázi (Vývoj, testování a zavádění) bude systém vytvořen a zaveden. Ve třetí fázi (Migrace a integrace) propojí členské státy své vnitrostátní systémy s centrální databází VIS. První fáze projektu byla ukončena během období popsaného v minulé zprávě a druhá fáze právě probíhá. Hlavní dodavatel v oblasti vývoje dokončil analýzu dodatečné práce, kterou je třeba při vývoji systému provést proto, aby VIS plně odpovídal navrhovanému právnímu rámci, který byl schválen v červnu 2007, a aby mohlo být připraveno rozhraní s biometrickou složkou, systémem pro porovnávání biometrických prvků (BMS).

2.1.1. P rávní rámec pro VIS

V červnu 2007 dosáhly Evropský parlament a Rada politické dohody o „legislativním balíčku VIS“, který se skládá z nařízení o Vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[4] a z rozhodnutí Rady přijatého v rámci třetího pilíře[5]. Evropský parlament o balíčku hlasoval na plenárním zasedání 7. června 2007. Rada schválila změny, které navrhl Evropský parlament, na zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 12. června 2007. Nařízení a rozhodnutí tvoří jeden legislativní celek. Nařízení o VIS vymezuje účel a funkce systému VIS a odpovědnost za něj. Upravuje rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o žádostech o krátkodobá víza a souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy. Pro zajištění spolehlivého ověření a identifikace zahrnují údaje, které se budou zpracovávat ve VIS, alfanumerické údaje, fotografie a otisky prstů žadatelů o víza.

Rozhodnutí o VIS se týká konzultačního přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování terorismu a dalších závažných trestných činů.

Politická dohoda o právním rámci pro VIS vyjasnila situaci a umožnila vypracovat nový časový plán (viz bod 2.1.2 níže).

2.1.2. Nový časový plán pro VIS

Podle původního plánu měl VIS začít fungovat v březnu 2007, ovšem bez biometrických údajů a pouze v 6 členských státech, které by k němu připojily alespoň jeden konzulát. Tento plán vycházel z předpokladu, že k přijetí právního rámce pro VIS dojde v létě 2006.

V září 2006 byl tento plán přepracován po technické stránce, protože se ukázalo, že se strategie zavádění systému změnila na postupné zapojování regionů, které začne v severní Africe a bude zahrnovat biometrické údaje . Tento plán počítal s přijetím právního rámce v lednu 2007.

Útvary Komise se rozhodly, že i přes panující právní nejistotu budou pokračovat ve vývoji VIS na základě stávajících právních návrhů, a naplánovaly vývojovou činnost až do konce roku 2007, ne však na pozdější dobu, protože vývojová činnost do velké míře závisí na požadavcích obsažených v právním základě, na kterém v té době ještě nebyla dosažena shoda.

Vzhledem k tomu, že vývoj systému v členských státech byl pozdržen kvůli stejnému problému, připravoval se nový časový plán v úzké spolupráci s odborníky z členských států, aby se zajistilo, že výsledný plán bude realistický. V únoru a březnu 2007 bylo uspořádáno několik seminářů souvisejících s přijetím právního základu, na nichž se s členskými státy projednávaly různé možnosti vývoje a nevyřešené technické problémy. Přepracovaný časový plán byl nakonec předložen v září 2007, po jednáních s manažery projektů VIS v jednotlivých členských státech, která se konala v červnu a červenci 2007 (po dosažení politické dohody o právním rámci), a po souhlasu výboru SIS II.

Podle přepracovaného plánu, který přihlíží ke všem požadavkům právního základu, by měl být centrální VIS připraven ke zprovoznění do konce května 2009. Mezitím je nutné uskutečnit řadu hlavních dílčích kroků, do září 2008 je třeba vypracovat úplné podrobné technické specifikace, do konce září 2008 zavést síťová propojení v členských státech, které jsou zapojeny do testování operačního systému, a na konci listopadu 2008 začít provádět testy s členskými státy s cílem dokončit je do května 2009.

2.1.3. Vývoj centrálního systému

Původním cílem bylo vyvinout a vyzkoušet centrální systém do konce roku 2006. To nebylo možné, protože do té doby nebylo dosaženo politické dohody o nařízení o VIS, v němž je mimo jiné vymezen účel a funkce VIS a odpovědnost za něj. Útvary Komise se rozhodly postupovat proaktivně i v době, kdy ještě neexistovala politická dohoda o nařízení o VIS, které bylo nakonec dosaženo v červnu 2007, a dále rozvíjely VIS na základě existujícího návrhu.

V roce 2007 členské státy obdržely řadu produktů, které mají rozhodující význam pro podobu připravovaného systému[6]. V přepracovaných verzích specifikací (verze 1.62 dokumentu pro ovládání rozhraní dodaná v říjnu 2007 a verze 1.2 podrobných technických specifikací dodaná v listopadu 2007) se přihlíží k dohodě o právních návrzích a požadavcích na rozhraní se systémem pro porovnávání biometrických prvků.

2.1.4. Vývoj systému pro porovnávání biometrických prvků

Podle původního plánu vývoje VIS měly být biometrické složky systému (BMS – systém pro porovnávání biometrických prvků) začleněny teprve po zprovoznění alfanumerické části systému. Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci však 24. února 2005 požádala, aby VIS obsahoval biometrické funkce hned od svého zavedení.

Hlavní dodavatel v oblasti vývoje dokončil analýzu práce, kterou je třeba při vývoji systému provést proto, aby VIS plně odpovídal navrhovanému právnímu rámci a mohlo být připraveno jeho rozhraní s BMS. Díky tomu byly na konci roku 2007 dodány konečné podrobné funkční specifikace. Smlouva o vývoji BMS musela být pozastavena do doby, než dostatečně pokročí vývoj VIS. Aktualizace v oblasti biometriky budou muset být zařazeny do dalšího dokumentu pro ovládání rozhraní (verze 1.7). Členské státy mezitím obdržely softwarové balíčky pro kontrolu kvality a prezentaci fungování BMS, která podrobně vysvětlovala postup práce s biometrickými údaji na konzulátech a hraničních přechodech.

V současné době se připravují další testy (včetně nástrojů). Testování bude probíhat v různých fázích, na centrální úrovni i ve spolupráci s členskými státy.

2.1.5. Příprava lokalit

Práce na modernizaci zásobování ústřední jednotky VIS ve Štrasburku elektrickou energií byly dokončeny 16. srpna 2007 (Komise je finančně podpořila udělením grantu francouzské veřejné správě). Hardwarové vybavení VIS pro ústřední jednotku ve Štrasburku bylo dodáno ve dnech 3. a 4. září 2007 a instalace, bez samotné aplikace, byla dokončena na konci října 2007.

Hardwarové vybavení pro zálohovou jednotku centrálního VIS v rakouském St. Johann im Pongau bylo dodáno v říjnu 2007 a instalace, bez samotné aplikace, byla dokončena v polovině listopadu 2007.

Po vypracování studie o distribuci elektrické energie pro BMS a po řadě intenzivních jednání mezi místními dodavateli a Evropskou komisí byla uzavřena dohoda o distribuci energie pro BMS a o způsobu instalace systému v obou jednotkách.

2.1.6. Síť

Do rozsahu projektu VIS spadá vytvoření rozsáhlé komunikační sítě mezi vnitrostátními rozhraními v jednotlivých členských státech a centrálním VIS, která umožní komunikaci mezi vnitrostátními systémy a centrálním systémem. Tato síť splňuje požadavky na dostupnost, bezpečnost, zeměpisné pokrytí a úroveň služeb. Zakázka na síť s-TESTA byla přidělena v roce 2006 konsorciu firem OBS (Orange Business Services) a HP (Hewlett-Packard).

Síť měla být původně instalována ve dvou vlnách: nejprve v členských státech, které se podílejí na testování operačního systému, tedy v Německu, Estonsku, Finsku, Itálii, Švédsku, Slovinsku, Norsku a Portugalsku, a později v členských státech, které se podílejí na testování předběžného přijímání systému (testování centrálního systému ve spojení s velkým počtem vnitrostátních systémů).

Na konci roku 2007, po schválení nového celkového plánu pro VIS, útvary Komise přepracovaly plán dodání sítě. Dodavatelé sítě souhlasili s tím, že všem členským státům síť nainstalují do 30. června 2008.

Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními, by mělo být přijato v roce 2008.

2.1.7. Vnitrostátní plánování a koordinace

Úroveň pokroku se v jednotlivých členských státech lišila kvůli různým okolnostem. Celkově byl pokrok vnitrostátních projektů v roce 2007 dobrý. Velice pozitivní výsledky byly zaznamenány v zemích, které se mají účastnit testování operačního systému (na konci roku 2007 sedm z osmi dotčených členských států nahlásilo, že mohou splnit všechny lhůty).

Útvary Komise každý měsíc organizují v rámci výboru SIS II schůzi pracovní skupiny pro manažery projektů v členských státech, na níž se projednává plánování, rizika a činnosti na úrovni centrálních i vnitrostátních projektů. Vzhledem k tomu, že členské státy připravují pro tyto schůze měsíční zprávy, zvýšila se kvalita, soulad a užitečnost informací, které jsou o jejich vnitrostátních projektech k dispozici. V září 2007, tedy po schválení přepracovaného plánu VIS, útvary Komise upravily ve formulářích pro podávání měsíčních zpráv údaje o hlavních dílčích krocích a obnovily systém vykazování. Většina členských států nyní podává informace prostřednictvím tohoto nového systému. Útvary Komise mezitím obdržely rovněž informace o pokroku, kterého na vnitrostátní úrovni dosáhly státy, které budou plně aplikovat schengenské acquis až později[7].

2.1.8. Rozšíření systému na konzuláty

Podle čl. 48 odst. 1 předlohy nařízení o VIS by se měly biometrické údaje shromažďovat okamžitě od zahájení provozu VIS. Za tímto účelem pokračoval v roce 2007 druhý pilotní projekt týkající se získávání, uchovávání a ověřování biometrických údajů žadatelů o víza (BIODEV II), který řídily francouzské a belgické orgány, ale na němž se podílelo i několik dalších členských států. Projekty BIODEV a BIODEV II mají ukázat, jakým způsobem je možné usnadnit zavádění VIS na konzulátech a hraničních přechodech členských států vytvořením společných nástrojů pro záznam údajů nebo jiných iniciativ konzulární spolupráce. Výsledky projektu BIODEV byly členským státům oznámeny na konci tohoto období, kterým se zabývá tato zpráva, a další zjištění projektu BIODEV II by měla být k dispozici v roce 2008.

2.2. Řízení projektu ze strany Komise

2.2.1. Plánování a rozpočet

V souhrnném rozpočtu na rok 2007 představovaly prostředky na závazky 32 milionů EUR. Mezi hlavní výdajové složky v roce 2007 patřila příprava lokalit, síť, příprava biometriky (dodatečné údaje), bezpečnostní audit, externí pomoc při řízení projektu, audit a hodnocení, režijní náklady vývojové fáze, studie a změny VIS (kvůli změnám právních textů). Na konci popisovaného období bylo přiděleno na závazky 73,35 % z celkových prostředků pro VIS a bylo vyplaceno 69,30 % prostředků na platby. Zpoždění dohody o právním rámci vedlo ke zpoždění určitých závazků. Tato situace následně ovlivnila využívání některých prostředků na platby v roce 2007. Na období, na které se bude vztahovat další zpráva, byly zajištěny prostředky na závazky ve výši 20 milionů EUR.

Prostředky na závazky a na platby v roce 2007

Dostupné prostředky na závazky | Vyčerpáno | Celkem % | Dostupné prostředky na platby | Vyčerpáno* | Celkem % |

27 258 110,14 EUR | 19 994 843,72 EUR | 73,35 % | 20 023 656,59 | 13 875 607,13 | 69,30 % |

2.2.2. Řízení rizik

V souladu s osvědčeným postupem se rizika související s projektem nepřetržitě zjišťují, hodnotí a sledují na třech úrovních. Hlavní dodavatel v oblasti vývoje vyhodnocuje rizika, která souvisejí s činnostmi v rámci jeho zakázky (vývoj centrálního systému, poskytování podpory a školení). Členské státy sledují rizika, která souvisejí s jejich vnitrostátními projekty. Útvary Komise dále vyhodnocují celková rizika projektu, například úkoly hlavního dodavatele v oblasti vývoje, vnitrostátní projekty, zadávání zakázek na síťové služby, přípravy provozních lokalit a přijímání právních nástrojů. Komise pravidelně projednává rizika s členskými státy na schůzích, které se týkají vnitrostátních projektů, a s radami pro řízení projektu, v nichž jsou zastoupeny státy, které předsedaly, předsedají nebo budou předsedat Radě (viz bod 2.2.4).

Na konci roku 2006 bylo pod dohledem Komise vytvořeno oddělení pro podporu projektu, řízené dodavatelem v oblasti služeb zákazníkům, které projektovému týmu VIS pomáhá při sledování rizik, přijímání opatření a koordinaci komunikace mezi různými zúčastněnými subjekty. Toto oddělení zahájilo svou činnost v roce 2007.

V období, o němž zpráva pojednává, se díky dohodě o stabilních právních návrzích a přepracování časového plánu významně snížila celková míra rizika. Hlavní současná rizika se týkají doby vývoje systému, dostupnosti sítě, testování, dostupnosti zdrojů, zbývající legislativní práce a bezpečnostní dokumentace. Nejvíce je v současné době ohroženo včasné dokončení vývoje systému. Mezi nejvýznamnější rizika patří možnost, že poskytovatel sítě nebude schopen instalovat centrální síťové rozhraní podle plánu. V oblasti testování existuje riziko, že nedostatečný počet členských států bude včas připraven na určité testy centrálního systému, do nichž by se tyto státy měly zapojit (testy operačního systému a testy předběžného přijímání). Mohlo by se také stát, že schválení dokumentů, které obsahují návrh testů, bude trvat déle, než se předpokládalo. Významná rizika souvisí s dostatkem finančních prostředků a lidských zdrojů (z různých důvodů, například v případě zpoždění systému SIS II, by nebylo možné převést zaměstnance pracující na tomto systému na projekt VIS, v případě odchodu zaměstnanců by mohly nastat problémy se získáváním nových odborníků, mohlo by se stát, že hlavní dodavatel nebude schopen dokončit vývoj v dohodnutém časovém rámci). Další zpoždění při formálním přijímání nařízení o VIS vážně ohrozí práci ve výborech, která by měla být dokončena před zprovozněním systému. Dokončení vývoje systému by mohlo být rovněž ohroženo pozdním přijetím Společné konzulární instrukce a pozměněného Schengenského hraničního kodexu. V oblasti bezpečnosti hrozí riziko, že konečná znění některých dokumentů (kromě bezpečnostních cílů) nemusí být k dispozici včas. Pro řešení všech rizik byly připraveny akční plány.

2.2.3. Komunikace

Útvary Komise podávají členským státům pravidelné zprávy o stavu centrálního projektu VIS na schůzích výboru SIS II a pracovní skupiny pro VIS. Jak bylo uvedeno výše, členské státy každý měsíc aktualizují své zprávy o pokroku při provádění vnitrostátních projektů.

V roce 2007 rovněž pokračovala osvědčená praxe bilaterálních setkání mezi manažery vnitrostátních projektů a technickým týmem Komise pro VIS, na nichž mohly členské státy podrobně hovořit o pokroku svých vnitrostátních projektů, centrálních projektů a o dalších tématech, která je zvláště zajímala.

Během popisovaného období se uskutečnilo jedenáct jednodenních společných schůzí manažerů vnitrostátních projektů a pracovní skupiny a dvě jednodenní schůze manažerů vnitrostátních projektů.

2.2.4. Rada pro řízení projektu

Rada pro řízení projektu VIS byla zřízena v roce 2004. Od roku 2005 jsou jejími členy zástupci zemí, které právě předsedají Radě, zástupci všech zemí, které byly předsednickými zeměmi od zřízení Rady pro řízení projektu, a zástupci dvou budoucích předsednických zemí, aby byla zaručena kontinuita zapojení členských států do projektu. Během popisovaného období se tato rada sešla osmkrát, aby řešila otázky řízení projektu se subjekty, které jsou do projektu zapojeny, hlavním dodavatelem v oblasti vývoje a dodavatelem v oblasti zajištění kvality.

2.3. Schůze výboru SIS II

Výbor SIS II se v popisovaném období sešel jedenáctkrát a jednal o pokroku při vývoji projektu VIS.

Kromě pravidelných zasedání výboru SIS II uspořádaly útvary Komise schůze pracovních skupin pro VIS složených z vnitrostátních odborníků, na nichž se jednalo o podrobných technických otázkách. Tyto schůze se obvykle zabývaly tématy, o něž měly zájem členské státy, a problémy souvisejícími s různými složkami projektu. Komise, členské státy a hlavní dodavatel v oblasti vývoje uspořádali prezentace o tématech, o něž členské státy vyjádřily zájem. Dále se konaly semináře, aby byl zajištěn užší kontakt mezi členskými státy a zvýšilo se jejich zapojení. Kromě toho byly uspořádány neformální schůzky s manažery vnitrostátních projektů, na nichž se jednalo o novém časovém plánu projektu VIS.

3. Závěry a perspektivy

V roce 2007 se dospělo k politické dohodě o právním rámci, která umožnila připravit nový časový plán projektu a vyjasnit kroky zbývající k zapojení BMS do VIS. Díky politické dohodě o právním rámci v polovině roku 2007 bylo možné pokračovat ve vývoji v návaznosti na proaktivní činnost, která v první polovině roku probíhala na základě předchozích verzí právních návrhů. Na konci období, o němž pojednává tato zpráva, byl projekt zcela v souladu s novým časovým plánem dokončeným v září 2007. Pokud jde o finanční záležitosti, v první polovině roku byly některé závazky pozastaveny do dosažení politické dohody o právním rámci v červnu 2007. Poté probíhalo finanční plnění co nejefektivněji a nejúčelněji. Díky tomu bylo jsou roční výsledky pro závazky i platby pozitivní. Komunikace s členskými státy byla i nadále výborná a vzájemné vztahy se prohlubovaly na jednáních pracovních skupin.

[1] Pro třetí zprávu viz pracovní dokument útvarů Komise ze dne 13. června 2007 o vývoji Vízového informačního systému (VIS), SEK(2007) 833.

[2] Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

[3] Rámec pro projednávání vývojové fáze projektů SIS II a VIS ve výborech je vymezen v čl. 5 odst. 1 nařízení č. 2424/2001 (Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4).

[4] PE-CONS 3630/1/07 REV1.

[5] Dokument Rady 13607/07.

[6] Jednalo se zejména o tři verze dokumentu pro ovládání rozhraní a souvisejících simulátorů dokumentu, čtyři verze podrobných technických specifikací, konečné znění podrobných funkčních specifikací a návrh plánu přijímání (verze 1.30).

[7] Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Švýcarsko