52008DC0656

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.10.2008

KOM(2008) 656 v konečném znění

GSP+

Zpráva o stavu ratifikace úmluv uvedených v příloze III nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (nařízení o GSP) v zemích, jimž byl rozhodnutím Komise ze dne 21. prosince 2005 poskytnut zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), a o doporučeních monitorovacích subjektů {SEK(2008) 2647}

(předložená Komisí)

GSP+

Zpráva o stavu ratifikace úmluv uvedených v příloze III nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (nařízení o GSP) v zemích, jimž byl rozhodnutím Komise ze dne 21. prosince 2005 poskytnut zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), a o doporučeních monitorovacích subjektů {SEK(2008) 2647}

VŠEOBECNÝ SYSTÉM PREFERENCÍ EU (GSP)

Všeobecný systém celních preferencí EU je systém preferenčních obchodních režimů, jimiž EU rozšiřuje preferenční přístup na své trhy pro rozvojové země. Jedná se o důležitý nástroj obchodní politiky EU, který těmto zemím pomáhá snižovat chudobu tím, že jim usnadňuje vytvářet příjem prostřednictvím obchodu.

EU přijala GSP na základě doporučení Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) v roce 1968, aby vytvořila „všeobecný systém celních preferencí“, v jehož rámci by rozvinuté země poskytovaly obchodní preference všem rozvojovým zemím. Do systému WTO/GATT je GSP začleněno rozhodnutím o rozdílném a výhodnějším zacházení, reciprocitě a plnější účasti rozvojových zemí (tzv. „zmocňovací doložka“).

Všeobecný systém preferencí EU je všeobecný, nereciproční, nediskriminační systém preferencí ve prospěch rozvojových zemí, jehož cílem je:

- zvyšování příjmů z vývozu rozvojových zemí,

- podpora jejich industrializace,

- urychlení tempa jejich hospodářského růstu.

Všeobecný systém preferencí EU je nejvelkorysejší ze všech systémů GSP uplatňovaných rozvinutými zeměmi. Poskytuje buď bezcelní přístup nebo snížení cel pro přibližně 6 400 produktů dovážených ze 177 zemí a území zvýhodněných systémem GSP.

Nový revidovaný všeobecný systém preferencí EU vstoupil v platnost dne 1. ledna 2006. Je jednodušší, transparentnější a stabilnější. Počet režimů v rámci GSP se z pěti snížil na tři. Působnost všeobecného systému GSP byla rozšířena na další produkty, především v odvětví zemědělství a v odvětví rybářství, které jsou pro rozvojové země významné. Prodlouženo bylo období použitelnosti, aby byla zajištěna větší předvídatelnost.

Byl vytvořen nový zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, „GSP +“, z něhož mají mít prospěch především zranitelné země, které ratifikovaly a účinně provedly základní mezinárodní úmluvy o lidských a pracovních právech, udržitelném rozvoji a řádné správě věcí veřejných. Režim zahrnuje 6 400 produktů, které do EU vstupují bezcelně. Realizace pobídkového režimu GSP+ byla urychlena, aby režim prozatímně vstoupil v platnost dnem 1. července 2005. Seznam zemí způsobilých pro GSP+ byl potvrzen před začátkem roku 2006, a to na základě vyhodnocení jejich účinného provádění základních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, řádné správě věcí veřejných a o životním prostředí.

ZVLÁŠTNÍ POBÍDKOVÝ REŽIM PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ŘÁDNOU SPRÁVU VĚCÍ VEŘEJNÝCH (GSP +)

Při sestavování nového pobídkového režimu GSP+ sledovala Evropská komise tyto cíle:

- využít mezinárodního obchodu jako prostředku na posilování hospodářského růstu a kladně reagovat na potřebu udržitelného rozvoje;

- docílit zjednodušení, snadnějšího monitorování a větší otevřenosti „GSP+“ oproti předchozím zvláštním pobídkám GSP tak, aby systém zároveň plně podporoval cíle EU ohledně udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných.

Právě s tímto záměrem byl vypracován nový pobídkový režim „GSP +“, z něhož mají mít prospěch zranitelné země, které ratifikovaly a účinně provedly základní mezinárodní úmluvy o udržitelném rozvoji, lidských a pracovních právech a o řádné správě věcí veřejných. Obchodní preference předpokládané režimem GSP+ jsou poskytnuty rozvojové zemi, která ratifikovala a účinně provedla úmluvy uvedené v části A přílohy III nařízení Rady (ES) č. 980/2005 (nařízení o GSP) (úmluvy OSN o lidských právech a základní úmluvy MOP o pracovních právech) a alespoň sedm z jedenácti úmluv uvedených v části B přílohy III (udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných) a která se dále zavazuje ratifikovat a účinně provést do 31. prosince 2008 úmluvy uvedené v části B přílohy III, které dosud neratifikovala a účinně neprovedla.

Zjednodušení GSP+ je zajištěno tím, že kritéria způsobilosti vycházejí z ratifikace a řádného provádění mezinárodně uzavřených úmluv. Režim GSP+ se snadněji monitoruje, poněvadž již existují spolehlivé hodnotící mechanismy, které monitorují postup provádění těchto úmluv. Je také otevřenější, protože sledování a hodnocení toho, v jaké míře jsou dodržovány požadavky režimu, vychází z veřejných zpráv a pozorování příslušných mezinárodních organizací. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že hodnocení je závislé na dostupnosti zpráv, které se týkají období zvažovaného pro použitelnost nařízení.

Jak je stanoveno v nařízení o GSP, zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných je založen na nedělitelném pojetí udržitelného rozvoje, jak je uznáno mezinárodními úmluvami a nástroji, jako jsou Deklarace OSN o právu na rozvoj z roku 1986, Deklarace o životním prostředí a rozvoji přijatá v Riu v roce 1992, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci z roku 1998, Deklarace tisíciletí OSN z roku 2000 a Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji z roku 2002. Rozvojové země, které jsou zranitelné v důsledku chybějící diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému (aspekt, který se hodnotí na základě objektivních kritérií uvedených níže), přičemž přijímají úkoly a povinnosti vyplývající z ratifikace a účinného provádění základních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných, by proto měly mít prospěch z dodatečných celních preferencí. Účelem těchto preferencí je posílit další hospodářský růst a tím kladně reagovat na potřebu udržitelného rozvoje.

Realizace pobídkového režimu GSP+ byla urychlena, aby režim prozatímně vstoupil v platnost dnem 1. července 2005. Rozvojové země, jak je rovněž stanoveno v nařízení o GSP, které již v okamžiku vstupu nařízení o GSP v platnost splňovaly kritéria podle zvláštního režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, tedy začaly mít z toho režimu prospěch od července 2005. Proto byly prozatímně uvedeny na seznamu jako zvýhodněné země. Nadále měly z preferencí prospěch, když po podání oficiální žádosti Komise do 15. prosince 2005 potvrdila jejich způsobilost.

V souladu s kritérii způsobilosti pro „GSP +“, jak jsou stanovena v čl. 9 odst. 1 nařízení o GSP, lze preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných poskytnout zemi, která:

- ratifikovala a účinně provedla úmluvy uvedené v části A přílohy III, a

- ratifikovala a účinně provedla alespoň sedm z úmluv uvedených v části B přílohy III, a

- zaváže se, že do 31. prosince 2008 ratifikuje a účinně provede úmluvy uvedené v části B přílohy III, které ještě neratifikovala a účinně neprovedla, a

- zaváže se, že zachová ratifikaci úmluv a jejich prováděcích právních předpisů a opatření, a souhlasí s pravidelným sledováním a přezkumem svých výsledků provádění v souladu s prováděcími ustanoveními úmluv, které ratifikovala, a

- je považována za zranitelnou zemi.

Kritéria zranitelnosti jsou stanovena v čl. 9 odst. 3 nařízení o GSP a jako zranitelnou definují zemi, která:

- která není Světovou bankou během tří po sobě jdoucích let klasifikována jako země s vysokými příjmy a jejíchž pět největších tříd dovozu do Společenství zařazeného do systému GSP představuje více než 75 % celkové hodnoty dovozu zařazeného do systému, a

- jejíž dovoz do Společenství zařazený do systému GSP představuje méně než 1 % hodnoty celkového dovozu do Společenství zařazeného do systému.

Pro stanovení zranitelnosti byly použity údaje dostupné ke dni 1. září 2004, a to jako průměr za poslední tři po sobě jdoucí roky.

AKTUÁLNÍ SITUACE V DUBNU 2008

Podle čl. 9 odst. 4 nařízení o GSP Komise sleduje stav ratifikace a účinné provádění úmluv uvedených v příloze III. Před koncem období použitelnosti tohoto nařízení a v době dostačující pro projednání příštího nařízení předloží Komise Radě zprávu o stavu ratifikace těchto úmluv, včetně doporučení monitorovacích subjektů.

Z toho důvodu tato zpráva předpokládá, že 15 zemí zvýhodněných v režimu GSP+ podá popis skutečného stavu (duben 2008) ratifikace a účinného provádění úmluv uvedených v příloze III nařízení o GSP.

Sledování a hodnocení účinného provádění režimu GSP+ by mělo vycházet ze zjištění monitorovacích mechanismů zavedených pod záštitou příslušných mezinárodních organizací, jako je OSN, MOP a další, stejně jako monitorovacích mechanismů, které stanoví samotné úmluvy a které tyto organizace dají veřejně k dispozici. To zajišťuje jasný a nestranný proces posuzování. Toto posouzení vychází ze zpráv vydaných těmito subjekty v období od prosince 2005 do dubna 2008.

Dne 21. prosince 2005 zveřejnila Komise rozhodnutí, kterým stanovila seznam přijímajících zemí způsobilých pro režim GSP+[1]. Pobídkový režim GSP+ byl na období 2006–2008 poskytnut zemím, které podaly požadovanou oficiální žádost o způsobilost pro GSP+ ve lhůtě do 31. října 2005 a splňovaly podmínky stanovené nařízením o GSP.

Seznam zahrnoval 15 zemí z následujících oblastí světa:

- Latinská Amerika: čtyři země Andského společenství ( Bolívie , Kolumbie , Ekvádor , Peru ); šest středoamerických zemí ( Kostarika , Salvador[2] , Guatemala , Honduras , Nikaragua , Panama ) a Venezuela;

- východní Evropa ( Moldavská republika[3], Gruzie)

- Asie (Srí Lanka, Mongolsko).

A. Současný stav ratifikace

Téměř tři roky poté, co tyto země začaly mít z GSP+ prospěch, je stav ratifikace následující:

- Všechny přijímající země již ratifikovaly všechny úmluvy uvedené v části A přílohy III.

- Některé země, které dosud neratifikovaly úmluvy obsažené v části B přílohy III, tak nyní činí. Stav v červenci 2005 byl takový, že žádná z 15 přijímajících zemí způsobilých pro GSP+ neratifikovala všech 11 úmluv části B; v období do dubna 2008 již deset zemí (Bolívie, Kostarika, Ekvádor, Srí Lanka, Mongolsko, Nikaragua, Panama, Peru, Salvador a Moldavsko) ratifikovalo všechny úmluvy části B; čtyři země (Kolumbie, Guatemala, Honduras a Venezuela) ratifikovaly všechny úmluvy kromě jedné, a Gruzie ještě musí ratifikovat dvě úmluvy.

B. Současný stav účinného provádění

Pokud jde o účinné provádění, doporučení monitorovacích subjektů MOP a OSN, uvedená v příloze IV pracovního dokumentu útvarů Komise doplňujícího tuto zprávu o GSP+, odhalují různé nedostatky v procesu provádění, ale v zásadě dokládají uspokojivý současný stav.

[1] Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005 o seznamu přijímajících zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 26 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí.

[2] V době podání žádosti ze dne 24. října 2005 o zahrnutí do konečného seznamu zemí majících prospěch z GSP + byl Salvador jedinou zemí, která se odvolávala – jak stanoví nařízení o GSP – na neslučitelnost ustanovení obsaženýchv úmluvách MOP č. 87 a 98 se svou ústavou. V září 2006 Salvador chybějící úmluvy ratifikoval.

[3] Dne 21. ledna 2008 přijala Rada nařízení (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko, jímž se nahrazují preference, které byly Moldavsku předtím uděleny v rámci systému GSP. Závazky týkající se ratifikace a účinného provádění dohod, úmluv a protokolů uvedenýchv příloze III nařízení o GSP byly převzaty nařízením (ES) č. 55/2008.