52008DC0177

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.4.2008

KOM(2008) 177 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EU jako globální partner pro rozvojJak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí

{SEK(2008) 431}{SEK(2008) 432}{SEK(2008) 433}{SEK(2008) 434}{SEK(2008) 435}

OBSAH

1. 2008 – Klíčový rok pro rozvoj 4

2. Evropská pomoc v roce 2007 ve výši 46 milliard eur – Plníme své sliby? 6

3. Účinnější pomoc vyžaduje radikálnější změny 8

4. Evropský pól soudržnosti rozvojových politik 10

5. Podpora na rozvoj obchodu v zájmu rozvojových cílů tisíciletí 11

6. Závěr – Potřeba nového urychlení pokroku 12

Shrnutí

Od roku 2005 sdílí členské státy a Evropská komise společnou vizi rozvoje, která se odráží v Evropském konsensu o rozvoji. Zásady a cíle, které si Unie stanovila, doprovázejí úsilí o poskytování rozvojové pomoci. Jeho cílem je zejména podpora rozvojových zemí v jejich strategii zaměřené na snížení chudoby, a to zejména usnadněním přístupu k základnímu vzdělání pro dívky a chlapce, posílením zdravotních systémů v nejchudších zemích, zajištěním přístupu k pitné vodě pro znevýhodněné obyvatelstvo nebo také prosazováním programů posilujících kapacity a iniciativy v oblasti demokracie a řádné správy věcí veřejných.

Konference o financování rozvoje, která se konala v Monterrey v roce 2002, přehled o dosaženém pokroku na cestě k rozvojovým cílům tisíciletí (dále jen „RCT“) a přijetí Evropského konsensu v roce 2005 umožnily Evropské unii přijmout celou řadu závazků týkajících se objemu pomoci, její účinnosti, soudržnosti rozvojových politik a podpory na rozvoj obchodu. Komise zajišťuje kontrolu těchto závazků v rámci Unie. Toto sdělení, jakož i pracovní dokumenty, které jej doprovázejí, jsou odpovědí na tento závazek.

Cílem je zde přispět k vymezení společného evropského postoje zejména v souvislosti se schůzkami v Akkře a v Dohá[1], ale také v souvislosti s událostí na vysoké úrovni organizovanou v rámci OSN v září 2008, a tím potvrdit klíčovou úlohu Unie na mezinárodní scéně a její mobilizaci ve prospěch rozvojových cílů tisíciletí.

Vzhledem k údajům ve složce finanční pomoci vykazuje bilance za rok 2007 snížení pomoci, a to i přesto, že Evropská unie zůstává nadále hlavním dárcem a nejdůležitějším partnerem rozvojových zemí. Úsilí o pomoc představuje na jednoho Evropana položku ve výši 93 EUR za rok.

Členské státy se vyzývají, aby potvrdily své politické závazky a své finanční cíle do roku 2010 a 2015. Jsou povinny dostát závazkům přijatým v souvislosti s předvídatelností pomoci, a to zejména tím, že vypracují řádné víceleté předběžné harmonogramy finančních toků.

Co se týká podpory na rozvoj obchodu, musí členské státy podporovat své úsilí o společné zvýšení technické pomoci, aby tak mohly dosáhnout cílů stanovených na rok 2010.

Členské státy se rovněž vyzývají, aby prohloubily vyhledávání nových zdrojů pro financování vhodných opatření, a reagovaly tak na účinky změny klimatu.

Co se týká účinnosti pomoci, Unie si je vědoma toho, že rozvoj je spojen nejen s objemem pomoci, ale také s její kvalitou. Pokroku bylo dosaženo zejména přijetím politických a technických rámců v roce 2007 (např. kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce, spolufinancování Komise / členské státy, předvídatelnost plateb). Tento pokrok byl však příliš skromný a nestačil k provedení opravdových změn.

Komise v současnosti navrhuje aktivně pracovat na provádění těchto zásad, a to na základě konkrétních návrhů, které vypracovala. Unie musí v Akkře přijmout ambiciózní postoj, jehož cílem bude podpora skutečné dělby práce, větší rozpočtová pomoc a inkluzivní přístup k rozvoji upřednostňující rovnost pohlaví a zahrnující občanskou společnost i místní samosprávy, a to jak v Evropě, tak i v rozvojových zemích. Již započaté úsilí o účinnost, jehož cílem je zajištění doplňkovosti a kvality evropské pomoci v oblasti podpory obchodu, by se v budoucnu mělo také zvýšit. Komise vyzývá členské státy, aby se v nejvyšší možné míře snažily o předvídatelnost podpory na rozvoj obchodu, a to zejména v zemích AKT. Dále je vyzývá, aby se k ní přidaly a do konce roku s ní vypracovaly „evropské balíčky podpory na rozvoj obchodu“ a založily Regionální fondy na podporu dohod o hospodářském partnerství a procesů regionální integrace, pokud si to budou dotyčné regiony zemí AKT přát.

Co se týká soudržnosti politik, Unie se nachází v čele dění a zabývá se zejména účinky, které mají evropské politiky na rozvojové země a na cíle tisíciletí v dvanácti klíčových oblastech (například v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, životního prostředí a bezpečnosti). Tři politické oblasti s vysokým rozvojovým potenciálem (politiky v oblasti klimatu a energie, migrace a výzkumu) se staly předmětem analýzy a byly vypracovány konkrétní návrhy za účelem posílení součinnosti s rozvojovými cíli Unie.

Rok 2008 musí být mezníkem, co se týká činnosti EU v oblasti rozvoje. EU se může a musí stát nositelem změn. Musí vydat jasný politický signál, a reagovat tak na očekávání partnerských zemí.

V průběhu červnového zasedání Evropské rady budou členské státy vyzvány k zaujetí politického a ambiciózního postoje.

EU se musí více než kdy jindy mobilizovat a spojit své síly k radikálnímu zlepšení životních podmínek všech obyvatel rozvojových zemí.

1. 2008 – KLÍčOVÝ ROK PRO ROZVOJ

Rok 2008 bude pro rozvoj klíčový. Několik událostí na vysoké úrovni učiní z rozvojových cílů tisíciletí politickou prioritu. Konference v Akkře[2] bude zkoumat plnění Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, která byla přijata v roce 2005. Vrcholná schůzka v Dohá[3] bude sledovat závazky přijaté na konferenci o financování rozvoje, která se konala v Monterrey v roce 2002. Událost na vysoké úrovni, jež proběhne dne 25. září v rámci Spojených národů, by měla posílit akční vůli mezinárodního společenství, jejímž výsledkem by mělo být dosažení stanovených cílů do roku 2015.

Rok 2008 bude klíčový i pro důvěryhodnost Evropy. V roce 2005 byly přijaty historické závazky z hlediska objemu i z hlediska kvality pomoci, které musí být dodrženy. Je to otázka individuální i kolektivní odpovědnosti Evropské unie v jejím boji proti chudobě.

Od přijetí Evropského konsensu o rozvoji v roce 2005[4], zaměřeného na RCT a na odstranění chudoby v souvislosti s udržitelným rozvojem, podnikla Evropská unie významné kroky s cílem posunout rozvojovou agendu kupředu.F V prosinci 2007 Evropská rada[5] vyzvala Komisi, aby vypracovala zprávu o přínosu Evropské unie, co se týká plnění RCT. Odpovědí na výzvu je toto sdělení a jeho doprovodné pracovní dokumenty. Přinášejí rozbor výchozího stavu a uvádějí změny potřebné k urychlení pokroku při dosahování RCT.

Mezinárodní společenství přijalo řadu opatření: rozvinuté země se zavázaly ke zvýšení pomoci a její účinnosti; rozvojové země se zavázaly k provádění politik v zájmu RCT a k účinnější koordinaci vnější podpory. I když je partnerským zemím přiznávána stěžejní role, pravděpodobnost dosažení RCT závisí z velké části na objemu pomoci, ale také na její účinnosti, které je neméně důležitá.

Některé země a oblasti zaznamenaly významný pokrok, ale snížení chudoby ve světě na polovinu není ještě zdaleka dokončeno. Doposud umírá každoročně 11 milionů dětí na vyléčitelné nemoci, přičemž většina z nich je mladší pěti let. Každá čtvrtá osoba nemá doposud přístup k pitné vodě a 114 milionům dětí se nedostává základního školního vzdělání. V současné době je 584 milionů žen negramotných. Subsaharská Afrika je stále pozadu. Jinde, a to především v jižní Asii, zůstává mnoho skupin obyvatel mimo dosah výhod růstu.

Vznikly nové iniciativy. Patří mezi ně zejména iniciativa generálního tajemníka Spojených národů pro rozvojové cíle tisíciletí v Africe[6] či „Výzva k akci“ v zájmu rozvojových cílů tisíciletí[7]. Partnerství EU/Afrika pro rozvojové cíle tisíciletí uzavřené na vrcholné schůzce v Lisabonu[8] poskytne rovněž nový rámec dialogu a opatření.

EU měla a stále má vedoucí postavení, protože 90 % růstu slíbené pomoci přichází z evropských zemí a protože Evropská unie zahájila důkladnou reformu svého systému dvoustranných podpor a podpor ze strany Společenství. EU se kromě pomoci rozhodla zajistit soudržnost svých politik s ohledem na rozvojové cíle. Politiky EU v tak různorodých oblastech, jako je obchod, bezpečnost, migrace či životní prostředí, jsou nyní prozkoumány z pohledu jejich dopadu na rozvoj a na možnosti pozitivního přínosu pro dosažení RCT.

Rozvojové cíle tisíciletí vyžadují dlouhodobé a trvalé úsilí. EU musí na konferencích v Akkře i v Dohá vystoupit s vysokými ambicemi. Musí rovněž mobilizovat podporu mezinárodního Společenství na vrcholné schůzce G8 i v průběhu události na vysoké úrovni, jež se uskuteční v rámci Spojených národů v měsíci září. Pro mezinárodní společenství a EU to bude zkouška důvěryhodnosti a zároveň příležitost vyhodnotit cestu, kterou máme před sebou do roku 2015.

Nové globální problémy, jako je zejména změna klimatu, jsou pro udržitelný rozvoj dalším velkým ohrožením. Veřejné mínění v Evropě si stále více uvědomuje, že Evropská unie může v souvislosti s rychlou globalizací dosáhnout interních cílů pouze jednotnou a soudržnou činností na mezinárodní scéně.

Evropa k tomu má nástroje i politický rámec. Je naléhavě nutné přejít od slov k činům.

Rok 2008 musí být mezníkem, co se týká činnosti EU v oblasti rozvoje. Evropa musí více než kdy jindy spojit své síly s cílem zlepšit radikálním způsobem naděje na dosažení RCT, a to tak, že se zaměří na objem pomoci, na její účinnost a na soudržnost politik ve prospěch rozvoje. Evropa musí být strůjcem dynamického procesu schopného podnítit mezinárodní úsilí prostřednictvím specifických opatření.

2. EVROPSKÁ POMOC V ROCE 2007 VE VÝšI 46 MILLIARD EUR – PLNÍME SVÉ SLIBY?

Pomoc EU se musí znovu vyvíjet novým tempem.

Již druhým rokem jsme svědky celkového snížení objemu rozvojové pomoci poskytované mezinárodním společenstvím. I přes silnou politickou mobilizaci ve prospěch RCT se mezinárodní společenství poskytovatelů finančních prostředků zcela zřejmě setkává s obtížemi při plnění svých závazků.

Evropská unie se poprvé podílí na této negativní tendenci. Je sice pravdou, že se některým členským státům podařilo znovu dosáhnout dobrého výkonu z roku 2006 či jej dokonce zlepšit, celková tendence však stále klesá. Vyjádřeno v eurech a v procentech hrubého národního důchodu, snahy evropské pomoci v roce 2007 představovaly 0,38 % v porovnání s 0,46 % zaznamenanými v roce 2006. I přes tuto skutečnost zůstává Evropská unie největším dárcem na světě a zejména v Africe a je i nadále motorem růstu pomoci.

Evropa chce a musí být hnací silou, jejímž cílem je opětná mobilizace mezinárodního společenství, zejména v průběhu konference v Dohá v prosinci. K tomu je zapotřebí, aby Evropa znovu potvrdila svou vůli dosáhnout společného cíle, tedy 0,56 % v roce 2010 a 0,7 % v roce 2015. Nepotřebujeme nové sliby. Naší povinností je dosáhnout konkrétních výsledků na základě stávajících závazků. Taková akční agenda by mohla znovu potvrdit závazky týkající se pomoci poskytované Unií a vymezit specifické etapy a opatření s cílem dosáhnout RCT v oblasti školství, zdravotnictví, životního prostředí, vodohospodářství, zemědělství, růstu a infrastruktury. To vyžaduje oživení politické vůle všech členských států a uvědomění, že rozvoj je dnes nejlepší dlouhodobou reakcí na výzvy globalizace, ať se jedná o migraci, bezpečnost, finanční a daňové systémy, ochranu přírodních zdrojů planety, bezpečnost potravin či mezinárodní stabilitu.

Serióznost v předvídatelnosti pomoci

V souladu s politickými sliby je nutné poskytnout partnerským zemím předvídatelnost, kterou potřebují k naplánování svých strategií, priorit a akcí. Méně nahodilá a více předvídatelná pomoc je třeba i pro makroekonomickou stabilitu. Předvídatelnost pomoci se měří na několika úrovních: na úrovni toku pomoci, víceletých programů a plateb.

Komise předložila pro každou úroveň své návrhy:

- Co se týče předvídatelnosti toku pomoci, Komise trvá na nezbytné potřebě vytvořit víceleté ambiciózní a zároveň reálné kalendáře, které umožní sledovat pro každý členský stát postupné zvyšování rozpočtu pomoci od nynějška do roku 2010 a 2015. Výsledky z roku 2007 budou muset být posuzovány v rámci této perspektivy.

- Co se týče plánování pomoci, rostoucí počet členských států nyní schvaluje strategické dokumenty poskytující partnerské zemi údaje o zdrojích ve střednědobém výhledu. To je pozitivní. Vůle vypracovat tyto strategické dokumenty v rámci společného plánování se však uplatnila pouze okrajově. V několika zemích byla provedena společná analýza, ale skutečná strategie společného řešení vznikla pouze v Jižní Africe, Sieře Leone a Somálsku. Práce dále pokračují v Ghaně a Mali. Nyní se na snaze o vypracování společných plánů podílí celkem 13 členských států. Přezkum v polovině období týkající se strategických dokumentů jednotlivých zemí v letech 2009 a 2010 poskytne v této souvislosti nové příležitosti.

- Předvídatelnost plateb je stěžejním bodem pořadu jednání v Akkře a iniciativy pana Ban Ki-Moona. Komise se snažila odpovědět na výzvu Rady a členských států a navrhla v tomto duchu smlouvu o RCT, která umožňuje poskytovat zemím, jež dosahují těch nejlepších výsledků, minimální úroveň roční rozpočtové pomoci v průběhu šesti let. Členské státy přijaly v tomto ohledu své závazky[9]. Návrh smlouvy o RCT je jediný, který těmto rozhodnutím odpovídá.

Potřeba rovnocenné snahy

Rozdělení úkolů na mezinárodní úrovni musí být předmětem seriózního jednání mezi EU a jejími partnery. EU je zdaleka nejštědřejším dárcem, a to zejména vzhledem k závazkům přijatým na summitu G8 v Gleneagles. Mohla by se tudíž ujmout 90 % zvýšení pomoci v období 2007–2010. Evropská unie musí použít veškerou svou politickou váhu k přesvědčení tradičních partnerů, jako jsou zejména Spojené státy a Japonsko, a rozvíjejících se zemí (Čína, Indie, Jižní Korea, Brazílie), jejichž úloha roste, aby se spravedlivě podílely na snahách v zájmu rozvoje.

Řešení největšího problému, kterým je změna klimatu

Svět prožívá strašný paradox, kdy nejchudší a nejzranitelnější země nejsou odpovědné za ničivé účinky změny klimatu, ale jsou jimi nejvíce postiženy. Klima nezná hranic, nerozlišuje kontinenty ani propastné rozdíly mezi severem a jihem[10]. Mezinárodní společenství nese zvláštní odpovědnost za pomoc těmto státům, aby se vydaly cestou růstu, jenž by byl charakterizován nižšími emisemi skleníkových plynů, a aby se přizpůsobily změně klimatu, což se odráží i v dohodě z Bali o zahájení jednání za účelem uzavření celosvětové dohody o změně klimatu do roku 2009.

To je jeden z cílů, které si Evropská unie vytyčila, když přijala návrh Komise na vytvoření globální aliance pro boj proti změně klimatu a dvoustranné a regionální iniciativy ve spolupráci s Latinskou Amerikou a Asií. Musíme tyto kroky uskutečňovat organizovaně. V této souvislosti Komise vítá práci mezinárodního výboru pro boj proti změně klimatu založeného švédskou vládou, jehož závěry můžeme sdílet v rámci EU.

Komise je přesvědčena, že financování politik v oblasti klimatu v partnerských zemích nelze provádět pouze na základě veřejné rozvojové pomoci, a proto po konzultacích se Světovou bankou zvažuje možnost půjčky na celosvětové úrovni, která by mohla využít zdroje plynoucí z obchodování s emisemi na budoucím trhu s uhlíkem. V sázce je mnoho. Očekává se odpověď od všech zúčastněných stran.

V této souvislosti Komise znovu zdůrazňuje, že je důležité zahrnout otázku změny klimatu do strategií spolupráce a koordinovat nástroje pomoci EU sloužící ke snížení rizika katastrof v souladu s Evropským konsensem o rozvoji a Evropským konsensem o humanitární pomoci[11].

Členské státy se vyzývají, aby potvrdily své politické závazky a své finanční cíle do roku 2010 a 2015, aby dodržely závazky přijaté v souvislosti s předvídatelností pomoci na třech úrovních navrhovaných Komisí a aby přitom mimo jiné vypracovaly víceleté harmonogramy popisující nárůst veřejné pomoci ve prospěch rozvoje. Dále se vyzývají, aby prohloubily vyhledávání nových zdrojů pro financování opatření zaměřených proti účinkům změny klimatu.

3. ÚčINNěJšÍ POMOC VYžADUJE RADIKÁLNěJšÍ ZMěNY

Je zcela nezbytné spojit růst zdrojů s účinnějšími prováděcími mechanismy. Pokud by se měl dvojnásobný objem pomoci Africe projevit jako dvojnásobný počet projektů, situace by byla nezvládnutelná. Tanzanie musí pro dárce ročně připravit 2400 zpráv. V Mali působí více než 26 dárců výhradně v oblasti rozvoje venkova.

Mezinárodní struktura pomoci je stále složitější v důsledku vzniku vertikálních struktur, jako jsou celosvětové fondy a programy, a přílivu nových veřejných a soukromých subjektů působících často mimo stanovené kódy a stávající mechanismy koordinace.

To vše hovoří ve prospěch potřeby lépe harmonizované pomoci, která by byla ve velké míře přizpůsobena partnerským zemím. Jedná se zde o něco zcela jiného než o procedury, jedná se o kvalitativní skok, o skutečnou změnu kultury.

EU, která v roce 2005 sehrála klíčovou roli pro přijetí Pařížské deklarace i na vrcholné schůzce Spojených národů, má dnes zvláštní odpovědnost. Musí být i nadále hnací silou tohoto celosvětového procesu. I přes určité jednoznačné úspěchy však po třech letech nebyla dosažena „kritická masa“ potřebná k úspěchu; všichni zúčastnění si dosud nové nástroje neosvojili.

Fórum v Akkře bude mít zásadní význam. Budeme mít dva cíle. Musíme podat zprávu o tom, čeho bylo dosaženo, s jakými obtížemi jsme se setkali a jaké byly jejich příčiny, ale také o úspěších a o příznivých zkušenostech. Učiníme tak s ohledem na ukazatele stanovené v Pařížské deklaraci i na dodatečné závazky přijaté EU. Akkru však nelze zredukovat na pouhou bilanci. Deklarace ministrů („ Accra Agenda for Action “) musí být ambiciózní a vizionářská.

Je třeba přejít od koncepcí a politických závazků ke konkrétní realizaci. Je proto potřeba odvážně odpovědět na čtyři otázky:

- Dělba práce se musí stát skutečností. Kodex pravidel chování přijatý v květnu 2007, jehož používání je ještě v plenkách, musí být zaváděn aktivněji, což předpokládá jeho přijetí všemi účastníky, včetně pracovníků EU působících v terénu. Komise předloží pro každou zemi konkrétní návrhy.

- Poskytovatelé prostředků musí používat systémy dotyčných zemí. Stejným způsobem postupovala zejména Komise, která zvýšila část obecné a odvětvové rozpočtové pomoci[12].

- Řízení podle výsledků vyžaduje nově zhodnotit způsob navrhování a uplatňování našich podmínek.

- Předvídatelnost musí být zajištěna na úrovni toku, plánování a plateb.

Mimo jiné:

- Jeden z nástrojů umožňujících větší účinnost pomoci a transparentnější poskytování informací o aktivitách a výsledcích dosažených poskytovali finančních prostředků působících v terénu je atlas, který Komise vypracovala v roce 2005. V roce 2008 Komise předloží nový atlas dárců, atlas nestabilních situací a několik oblastních atlasů. Pravidelně budou vypracovány atlasy podle témat nebo atlasy podle podoblastí (například jednou za 6 měsíců), které by byly předmětem jednání a podkladem k rozhodování na úrovni EU v oblasti dělby práce.

- Praxe spolufinancování se musí i nadále rozšiřovat. Spolufinancování Společenství zaznamenalo menší úspěchy než dvoustranné spolufinancování, avšak měl by být o něj větší zájem po úpravách předpisového rámce. V této oblasti jsou známy překážky i jejich řešení. A ta je třeba provést neprodleně.

EU je nyní silnější o 12 členských států, které se plně nepodílely na přípravě Pařížské deklarace a které mohou významně přispět na základě svých vlastních zkušeností s přechodným obdobím a s přijímáním veřejné podpory[13]. Mohou pomoci Evropské unii, aby se v Akkře stala nositelem změn.

Organizace občanské společnosti (dále jen „OOS“) byly „chybějícím prvkem“ Pařížské deklarace. Síla OOS tkví v rozmanitosti jejich poslání. Občanská společnost je plnohodnotným účastníkem rozvoje. Je třeba ji do tohoto procesu zapojit, podpořit v její snaze o vymezení vlastních zásad účinnosti pomoci.

Totéž platí o místních samosprávách, které vyjadřují stále větší přání přispívat k rozvoji a aktivně se na něm podílet. Zde se také jedná o nový rozměr rozvojové politiky, který je třeba zvážit. V tomto smyslu by mohla být zkušenost získaná prostřednictvím evropské politiky regionálního rozvoje v oblasti posilování regionální a místní dimenze hospodářského rozvoje zdrojem inspirace pro rozvojové země.

Komise má za to, že agenda účinnosti pomoci musí také zahrnovat problematiku prevence konfliktů a nestability.

Své místo v agendě účinnosti musí mít také prosazování rovnosti žen a mužů jakožto základního lidského práva a strategie v zájmu plnění RCT.

Rada se vyzývá, aby přijala ambiciózní postavení EU v Akkře v zájmu skutečné dělby práce, větší rozpočtové pomoci, větší předvídatelnosti a inkluzivního přístupu zahrnujícího občanskou společnost, místní samosprávy a rovnost pohlaví. EU se může a musí stát nositelem změn. Musí vydat jasný politický signál a reagovat tak na očekávání partnerských zemí.

4. EVROPSKÝ PÓL SOUDRžNOSTI ROZVOJOVÝCH POLITIK

Pomoc je nezbytná, ale není dostačující. Zásada soudržnosti politik přijata Evropskou unií je nejen zásadou účinnosti, ale také zásadou morální. Dopad politik boje proti chudobě prováděných Evropou ve prospěch nejchudších obyvatel nesmí být dotčen účinky jiných politik EU. Každé rozhodnutí týkající se politik Evropské unie musí přihlížet k jejich účinkům na RCT.

EU se zavázala, že posílí soudržnost ve dvanácti oblastech s možným důležitým dopadem na RCT. Jde o prevenci prostřednictvím analýzy dopadu, o úpravu pomocí vhodných reforem, jak tomu bylo v případě zemědělské nebo rybářské politiky, ale také o hledání součinnosti, která by nejchudším zemím umožnila využít příležitostí, jež jim nabízí politiky Evropské unie[14].

Tento přístup založený na zásadě soudržnosti umožňuje Evropské unii účinněji přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

EU posílí své snahy o soudržnost v zájmu RCT ve všech oblastech vymezených v roce 2005. Komise také zvážila prostor k jednání, který lze zaměřit na tato tři témata:

- na politiky z oblasti obnovitelných energií a zejména biopaliv v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky. EU musí pomoci rozvojovým zemím využít příležitostí plynoucích z trhu s biopalivy pro boj proti chudobě, avšak zároveň pozorně dohlížet na možné dopady této politiky, a to zejména co se týká výroby potravin, využití půdy a životního prostředí. To předpokládá pravidelnou kontrolu plně zahrnující dimenzi rozvoje, dodržování kritérií udržitelnosti, podporu obchodu s biopalivy, zejména s nejchudšími zeměmi, výzkum a přenos technologií;

- na migrační politiku a na problém úniku mozků , tedy na problematiku zvláště významnou v odvětvích, jako zdravotnictví, školství nebo výzkum a inovace. Komise navrhuje programy „školení v oblasti vývozu“, zlepšování práv (zejména práv sociálních) pracovníků, kteří se vracejí do země původu, a dohody o zaměstnání uzavírané mezi členskými státy a rozvojovými zeměmi a umožňující řídit nábor pracovníků a zároveň chránit zranitelná odvětví. Bylo by také třeba zvážit různé režimy občanství, které by posílily vztahy migrantů k přijímající zemi a k zemi původu;

- na politiky výzkumu . Komise Radě navrhne společnou výzkumnou rozvojovou strategii v zájmu lepší koordinace snah Evropské unie v této oblasti. Komise se zavazuje v první etapě této strategie podporovat prostřednictvím 7. rámcového programu větší účast výzkumných center chudých zemí a rozšířit výzkumnou činnost v oblastech zvláště užitečných pro RCT (zejména zemědělský výzkum; výzkum v oblasti zdravotnictví, včetně výzkumu týkajícího se nemocí souvisejících s chudobou a nemocí, kterým se nevěnovala dostatečná pozornost; výzkum v oblasti veřejných systémů zdravotní péče, reprodukčního zdraví, migrace, obnovitelných energií, vodohospodářství a udržitelného rozvoje). Tyto iniciativy musí být spojeny s konkrétními podpůrnými opatřeními na posílení výzkumných kapacit tam, kde to bude nutné.

Rada se vyzývá, aby v rámci mezinárodní agendy pro plnění RCT a pro zvýšení účinnosti pomoci prosazovala zásady soudržnosti rozvojových politik. Dále se vyzývá, aby se vyjádřila k zaměření politik určených k využití rozvojového potenciálu v oblasti biopaliv, migrace a výzkumu.

5. PODPORA NA ROZVOJ OBCHODU V ZÁJMU ROZVOJOVÝCH CÍLů TISÍCILETÍ

EU je prvním partnerem mezi rozvinutými zeměmi, který přijal strategii podpory na rozvoj obchodu[15]. Je to významný krok, který má EU umožnit, aby dosáhla finančních cílů, které si v této oblasti stanovila, a aby zde konkrétně použila zásady účinné pomoci.

EU se společně zavázala poskytovat od nynějška do roku 2010 2 miliardy EUR ročně (1 miliardu za Společenství, 1 miliardu za členské státy) na technickou pomoc obchodu a zvýšit svou pomoc v ostatních oblastech (kapacity výroby, infrastruktury). Prioritu mají státy AKT vzhledem k jejich specifické situaci a k úkolům plynoucím z dohod o hospodářském partnerství, které jsou projednávány s EU. Zemím AKT bude přiděleno 50 % nárůstu technické pomoci obchodu.

Vedle finančního rozměru je dalším pilířem strategie zásada účinnosti, a to zejména odpovědnost partnerských zemí a jejich přizpůsobení se daným systémům.

I když byla tato strategie přijata nedávno, monitorovací zpráva Komise vykazuje povzbudivé, avšak zároveň sporné výsledky.

Podpora na rozvoj obchodu byla již zahrnuta do rozvojové spolupráce Evropské unie. Objem technické pomoci obchodu poskytnuté v roce 2006 členskými státy dosáhl 641 milionů EUR, k nimž je třeba přičíst podporu Společenství ve výši 941 milionů EUR, tedy téměř 60 % celkového objemu. Společenství tedy již prakticky splnilo svůj závazek dosáhnout ročně 1 miliardu EUR. Aby společně dosáhly předpokládané miliardy, budou muset členské státy zvýšit svou technickou pomoc do roku 2010 o 56 %. Tento cíl je uskutečnitelný, ale vyžaduje neustálé úsilí.

Celková podpora EU na rozvoj obchodu (zahrnující technickou pomoc obchodu, výrobní kapacity a infrastruktury) se významně zvýšila a v roce 2006 dosáhla 7, 279 miliardy EUR.

Co se týče výhledů, je nicméně znepokojující, že pouze 6 členských států může do roku 2010 vykázat předpokládané zvýšení výdajů na technickou pomoc obchodu a že žádný z členských států nemůže zaručit dodržení cíle, kterým je přidělění 50 % nárůstu podpory zemím AKT. Regionální programy 10. Evropského rozvojového fondu budou pro členské státy příležitostí k tomu, aby tak učinily a schválily svůj výhled týkající se podpory, jež je doplňkem podpory Společenství.

Co se týče kvality podpory EU na rozvoj obchodu, monitorovací zpráva uvádí dobré úmysly pokračovat v koordinaci a komplementaritě. Devět členských států se již zapojilo do společné analýzy obchodní situace a sedm z nich do procesu společného plánování. Šest členských států a Komise, jež společně představují 83 % podpory EU na rozvoj obchodu, již uplatnily většinu doporučení Rady[16].

Rada je vyzvána, aby doporučila členským státům podpořit jejich snahy a společně zvýšit technickou pomoc obchodu tak, aby bylo v roce 2010 dosaženo úrovně o 56 % vyšší než v roce 2006, a tím došlo ke splnění stanovených finančních cílů a k zvýšení započatého úsilí o zajištění komplementarity a kvality pomoci Evropské unie.

Komise vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší snahu o předvídatelnost podpory na rozvoj obchodu, a to zejména v zemích AKT. Dále je vyzývá, aby se k ní přidaly a do konce roku s ní vypracovaly „evropské balíčky podpory na rozvoj obchodu“ a založily Regionální fondy na podporu dohod o hospodářském partnerství a procesů regionální integrace, pokud si to budou dotyčné regiony zemí AKT přát.

6. ZÁVěR – POTřEBA NOVÉHO URYCHLENÍ POKROKU

Rada a členské státy, které zasedají v Radě, se vyzývají ke společnému přistoupení k výše uvedeným návrhům s cílem potvrdit a dodržet své finanční závazky, zásadně změnit způsob řízení pomoci, zlepšit součinnost mezi politikami EU a RCT a uplatnit přitom zásadu soudržnosti rozvojových politik.

Kromě objemu a účinnosti pomoci jsou pro dosažení RCT nutná specifická opatření v oblastech, jako je školství, zdravotnictví, životní prostředí, vodohospodářství, zemědělství, růst a infrastruktura. To je úloha, kterou si vytyčila skupina na vysoké úrovni činná v oblasti RCT v Africe. Jedná se rovněž o cíl iniciativy „Výzva k akci“. Tyto iniciativy, jež jsou podepřeny naléhavou potřebou urychleného pokroku směrem k RCT, vyžadují akční agendu, která by poskytla společnou odpověď Unie. Evropská rada je vyzvána, aby tuto odpověď podpořila s ohledem na práci prováděnou v rámci evropského výzkumného projektu rozvojových politik[17]. V tomto ohledu je záměrem Komise předložit na červnovém zasedání Evropské rady první dokument zaměřený na RCT.

Takové snahy jsou nezbytně nutné. Tyto návrhy ale z operačního hlediska pouze tlumočí závazky, které byly již přijaty v roce 2005. Brát RCT vážně znamená, že je třeba se dívat do budoucna a mít na paměti dvě zásadní skutečnosti. Na jednu stranu není dosažení stanovených cílů konečným účelem, pokud by měla být chudoba v roce 2015 snížena pouze o polovinu. Na druhou stranu je dosažení cílů stanovených před 8 lety ještě obtížnější kvůli novým důležitým výzvám, jako je změna klimatu, demografický vývoj, nestabilita na finančních trzích, daňové systémy, degradace přírodních zdrojů a životního prostředí.

To všechno musí Evropskou unii povzbudit k vynaložení většího úsilí, jehož cílem je dodržet finanční a politické cíle, které si vytyčila, a přimět další dárce k tomu, aby se i oni svým úsilím podíleli na rozvoji.

Obrázek 1: Celkové toky pomoci v letech 2000–2010 (v milionech EUR, ve stálých cenách 2006)

[pic]

Prameny: Výpočty Evropské komise založené na údajích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)/DAC (Výbor pro rozvojovou pomoc)

ORP EU(oficiální rozvojová pomoc EU) 2004– 2007 – Prognózy ORP 2008 –2010

| 2004 |2005 |2006 |2007 |2008 |2009 |2010 | | |ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | ORP v milionech EUR | ORP v % HND | | | | | | | | | | | | | | | | | | Rakousko |546 |0,23 |1.266 |0,52 |1.193 |0,47 |1.313 |0,49 |933 |0,33 |970 |0,33 |1.552 |0,51 | | Belgie |1.178 |0,41 |1.580 |0,53 |1.576 |0,50 |1.427 |0,43 |1751 |0,50 |2191 |0,60 |2.669 |0,70 | | Bulharsko |– |– |– |– |1 |0,00 |16 |0,06 |33 |0,10 |51 |0,14 |68 |0,17 | | Kypr |4 |0,03 |12 |0,09 |21 |0,15 |18 |0,12 |21 |0,13 |24 |0,14 |28 |0,15 | | Česká republika |87 |0,11 |109 |0,11 |128 |0,12 |131 |0,11 |134 |0,10 |144 |0,10 |155 |0,10 | | Dánsko |1.639 |0,85 |1.697 |0,81 |1.782 |0,80 |1.872 |0,81 |1932 |0,80 |2014 |0,80 |2.109 |0,80 | | Estonsko |4 |0,04 |8 |0,07 |12 |0,09 |17 |0,12 |23 |0,14 |29 |0,15 |35 |0,16 | | Finsko |547 |0,37 |726 |0,46 |664 |0,40 |711 |0,40 |838 |0,44 |956 |0,48 |1.067 |0,51 | | Francie |6.820 |0,41 |8.067 |0,47 |8.446 |0,47 |7.261 |0,39 |8772 |0,45 |9791 |0,48 |10.810 |0,51 | | Německo |6.064 |0,28 |8.112 |0,36 |8.314 |0,36 |8.961 |0,37 |10567 |0,42 |12183 |0,46 |13.798 |0,51 | | Řecko |258 |0,16 |309 |0,17 |338 |0,17 |366 |0,16 |603 |0,25 |839 |0,32 |1.076 |0,39 | | Maďarsko |56 |0,07 |80 |0,10 |119 |0,13 |66 |0,07 |69 |0,07 |130 |0,13 |182 |0,17 | | Irsko |489 |0,39 |578 |0,42 |814 |0,54 |869 |0,54 |913 |0,54 |1036 |0,58 |1.139 |0,60 | | Itálie |1.982 |0,15 |4.096 |0,29 |2.901 |0,20 |2.870 |0,19 |5235 |0,33 |6905 |0,42 |8.706 |0,51 | | Lotyšsko |7 |0,06 |8 |0,07 |10 |0,06 |12 |0,06 |13 |0,06 |16 |0,06 |20 |0,07 | | Litva |8 |0,04 |12 |0,06 |18 |0,08 |30 |0,11 |37 |0,12 |49 |0,14 |67 |0,17 | | Lucembursko |190 |0,83 |206 |0,86 |232 |0,84 |266 |0,90 |299 |0,91 |326 |0,92 |358 |0,93 | | Malta |8 |0,18 |8 |0,18 |7 |0,15 |8 |0,15 |9 |0,17 |10 |0,17 |10 |0,17 | | Nizozemsko |3.384 |0,73 |4.116 |0,82 |4.344 |0,81 |4.540 |0,81 |4754 |0,80 |5072 |0,81 |5.245 |0,80 | | Polsko |95 |0,05 |165 |0,07 |239 |0,09 |260 |0,09 |340 |0,10 |517 |0,14 |679 |0,17 | | Portugalsko |830 |0,63 |303 |0,21 |315 |0,21 |294 |0,19 |495 |0,30 |697 |0,41 |898 |0,51 | | Rumunsko |– |– |– |– |3 |0,00 |80 |0,07 |136 |0,12 |191 |0,15 |247 |0,17 | | Slovenská republika |23 |0,07 |45 |0,12 |44 |0,10 |49 |0,09 |73 |0,12 |97 |0,15 |120 |0,17 | | Slovinsko |25 |0,10 |29 |0,10 |35 |0,12 |40 |0,12 |54 |0,15 |61 |0,16 |69 |0,17 | | Španělsko |1.962 |0,24 |2.428 |0,27 |3.039 |0,32 |4.196 |0,41 |5422 |0,50 |6149 |0,54 |7.218 |0,60 | | Švédsko |2.191 |0,78 |2.706 |0,94 |3.151 |1,02 |3.166 |0,93 |3539 |1,00 |3709 |1,00 |3.875 |1,00 | | Spojené království |6.339 |0,36 |8.666 |0,47 |9.932 |0,51 |7.247 |0,36 |8554 |0,44 |10006 |0,49 |12.232 |0,56 | | CELKEM EU 15 |34.418 |0,35 |44.857 |0,44 |47.040 |0,43 |45.361 |0,40 |54605 |0,47 |62845 |0,51 |72.752 |0,57 | | CELKEM EU 10/12 |316 |0,07 |479 |0,08 |637 |0,09 |726 |0,09 |942 |0,10 |1319 |0,13 |1.681 |0,16 | | CELKEM EU 25/27 |34.735 |0,33 |45.336 |0,41 |47.676 |0,41 |46.087 |0,38 |55547 |0,44 |64164 |0,49 |74.432 |0,54 | | | | | | | | | | | | | | | | | | EU 25/27 ORP v USD |43.156 | |56.344 | |59.839 | |63.090 | | | | | | | | |

Prameny: OECD/DAC v průběhu let 2004 – 2006. Údaje Komise založené na informacích poskytovaných členskými státy Komisi nebo Výboru pro rozvojovou pomoc za rok 2007.

Šedá políčka obsahují informace poskytnuté členskými státy. Bílá políčka jsou údaje Komise nebo simulace. ORP v běžných cenách.

[1] Třetí fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, Akkra, 2.– 4. září 2008. Následná mezinárodní konference o financování rozvoje, 29. listopadu – 2. prosince 2008.

[2] Třetí fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, Akkra, 2.–4. září 2008.

[3] Následná mezinárodní konference o financování rozvoje, 29. listopadu – 2. prosince 2008.

[4] Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

[5] Odstavec 77 závěrů Evropské rady ze dne 14. prosince 2007.

[6] Řídící skupina na vysoké úrovni.

[7] Zahájená v červenci 2007.

[8] Prosinec 2007.

[9] Závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 24. května 2005 a odstavec 27 Evropského konsensu.

[10] Viz zejména zpráva UNDP 2007–2008 „Boj proti změně klimatu: lidská solidarita v rozděleném světě“.

[11] Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

[12] 44 % pro státy AKT v rámci 10. Evropského rozvojového fondu.

[13] Všechny podepsaly Evropský konsensus z roku 2005 a 4 z nich podepsaly Pařížskou deklaraci.

[14] Zpráva EU o soudržnosti politik v zájmu rozvoje, 20.9.2007, KOM(2007) 545 a SEK(2007) 1202.

[15] Rada Evropské unie – Dokument 13070/07 – 11. října 2007.

[16] Zásady účinnosti strategie podpory na rozvoj obchodu se týkají zejména mechanismů hodnocení potřeb dotyčné země, zapojení obchodu do strategie rozvoje a spolupráce, zohlednění otázek udržitelnosti, analýzy plánování a sdíleného financování.

[17] Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy – 11.4.2006 „Vítají s uspokojením návrh Komise týkající se podpory evropské sítě výzkumných středisek v oblasti rozvoje a se zájmem očekávají pokračování prací na této iniciativě.“