P6_TC1-COD(2007)0098

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. května 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vytvoření vnitřního trhu silniční dopravy s rovnými podmínkami hospodářské soutěže vyžaduje jednotné používání společných pravidel při povolování přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží nebo osob (dále jen „povolání provozovatele silniční dopravy“). Tato společná pravidla by mohla přispět k vyšší úrovni odborné způsobilosti dopravců, k racionalizaci trhu, ke zlepšení kvality poskytovaných služeb v zájmu dopravců, jejich zákazníků a ekonomiky jako celku a rovněž k větší bezpečnosti silničního provozu. Svou povahou mohou rovněž usnadnit účinný výkon práva usazování dopravců.

(2)

Směrnice Rady 96/26/ES ze dne 29. dubna 1996 o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob, jakož i o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů s cílem umožnit účinný výkon svobody usazování těchto dopravců v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy (4) stanovila minimální podmínky pro přístup k povolání silničního dopravce, jakož i vzájemné uznávání dokladů požadovaných za tímto účelem. Zkušenosti, posouzení dopadů a různé studie nicméně ukázaly, že tato směrnice se v jednotlivých členských státech používá velmi nestejnorodým způsobem. Tato nejednotnost má četné nepříznivé důsledky, zejména narušování hospodářské soutěže, jistou neprůhlednost trhu, rozdílnou úroveň kontrol a riziko, že podniky s nízkou úrovní odborné způsobilosti nedbají nebo méně dbají na dodržování předpisů o silniční bezpečnosti a sociálních předpisů, což může poškodit pověst daného odvětví.

(3)

Tyto důsledky jsou o to závažnější, že mohou narušit dobré fungování vnitřního trhu silniční dopravy. Přístup na trh mezinárodní přepravy zboží a některých operací kabotáže je totiž otevřený podnikům celého Společenství. Jedinou podmínkou stanovenou pro tyto podniky je, aby měly licenci Společenství, kterou mohou získat, splní-li podmínky pro přístup k povolání v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 [o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží] (5) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 [o společných pravidlech pro přístup na trh přepravy cestujících autokary a autobusy]  (6).

(4)

Je tedy zapotřebí modernizovat stávající pravidla pro přístup k povolání provozovatele silniční dopravy tak, aby bylo zajištěno jejich jednotnější a účinnější uplatňování. Jelikož dodržování těchto pravidel představuje hlavní podmínku pro přístup na trh Společenství a protože v oblasti přístupu na trh jsou používanými nástroji Společenství nařízení, jeví se nařízení jako nejvhodnější nástroj, kterým lze přístup k povolání řídit.

(5)	Pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže by se společná pravidla pro výkon povolání měla vztahovat v co nejširším měřítku na všechny podniky. Přesto však není nutné, aby do tohoto nařízení byly zahrnuty podniky, které provozují pouze dopravní činnosti se zanedbatelným vlivem na trh dopravy.

(6)

Členský stát, v němž je podnik usazen, by měl povinně dohlížet na to, aby podnik nepřetržitě plnil podmínky stanovené tímto nařízením s tím, že tento členský stát může v případě potřeby rozhodnout o pozastavení nebo odnětí povolení opravňujícího podnik působit na trhu. Řádné dodržování a spolehlivá kontrola podmínek přístupu k povolání vyžadují, aby měl podnik stálé a skutečné sídlo.

(7)

Je třeba, aby byly jasně určeny fyzické osoby s požadovanou bezúhonností a odbornou způsobilostí a jejich jména oznámena příslušným orgánům. Tyto osoby, nazývané „správci dopravy“, by měly mít bydliště v členském státu a skutečně anepřetržitě řídí dopravní činnosti podniků silniční dopravy. Je nutno upřesnit, za jakých podmínek se osoba považuje za pracovníka nepřetržitě a skutečně řídícího dopravní činnost podniku.

(8)

Bezúhonnost správce dopravy vyžaduje, aby nebyl odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo vystaven vážným sankcím, zejména za porušení předpisů Společenství v oblasti silniční dopravy. V oblastech, na které se vztahují předpisy Společenství, je zapotřebí společně definovat příslušné druhy porušení předpisů a úrovně závažnosti, které by mohly poškodit bezúhonnost podniku.

(9)	Komise by měla usilovat o to, aby závažná porušení předpisů byla v členských státech postihována stejně přísně, a měla by za tímto účelem přijmout příslušná opatření.

(10)

Podnik silniční dopravy by měl mít minimální úroveň finanční způsobilosti pro zajištění řádného chodu adobré správy podniku. Je třeba použít dobře definované finanční ukazatele, které bude možno odvodit z roční účetní závěrky. Podniky, které si to budou přát, by měly mít možnost prokázat svou finanční způsobilost prostřednictvím bankovní záruky nebo jiného finančního nástroje, např. pojištění , což pro ně může představovat jednodušší améně nákladnou metodu.

(11)

Vysoká úroveň odborné způsobilosti může zvýšit sociální a ekonomickou efektivitu odvětví silniční dopravy. Proto je zapotřebí, aby uchazeči o funkci správce dopravy absolvovali kvalitní odbornou přípravu. S cílem zajistit lepší jednotnost podmínek, za nichž odborná příprava a zkoušky probíhají, a rovněž transparentnost pro uchazeče, je třeba stanovit, že členské státy akreditují podle jimi stanovených kritérií vzdělávací azkušební střediska. Od vytvoření vnitřního trhu již nejsou vnitrostátní trhy odděleny. Proto by osoby, jejichž posláním je řídit dopravní činnosti, měly mít potřebné znalosti pro řízení jak vnitrostátních, tak mezinárodních dopravních operací. Seznam požadovaných znalostí pro získání osvědčení o odborné způsobilosti a podmínky organizace zkoušek se mohou stechnickým pokrokem měnit a je nutné, aby existovala možnost je aktualizovat.

(12)

Spravedlivá hospodářská soutěž a silniční doprava s naprostým dodržováním předpisů vyžadují, aby byla včlenských státech zajištěna jednotná úroveň dohledu akontroly. Vnitrostátní orgány pověřené kontrolou podniků aplatnosti jejich povolení hrají vtomto ohledu zásadní úlohu aje nezbytné zajistit, aby vpřípadě potřeby podnikaly patřičné kroky, jako jsou v nejzávažnějších případech zejména pozastavení nebo odejmutí povolení nebo prohlášení správců dopravy, kteří si znedbalosti nebo úmyslně nevedou řádně, za nezpůsobilé. Tomu musí předcházet řádné posouzení kroků z hlediska zásady proporcionality. Před uložením takových sankcí je nicméně nutno podnik předem upozornit a poskytnout mu rozumnou lhůtu pro zjednání nápravy.

(13)

Organizovanější správní spolupráce mezi členskými státy by zlepšila účinnost dohledu nad podniky působícími v několika členských státech a mohla by snížit administrativní náklady. Elektronické registry podniků propojené na evropské úrovni s ohledem na dodržování předpisů Společenství o ochraně osobních údajů jsou schopny takovou spolupráci usnadnit a snížit náklady související s kontrolami jak pro podniky, tak i pro správní orgány. Ve většině členských států již vnitrostátní registry existují. Stejně tak existují i infrastruktury pro jejich vzájemné propojení mezi členskými státy. Soustavnější využívání těchto vnitrostátních registrů podniků a jejich propojení na evropské úrovni lze tedy zajistit s menšími náklady a významně tak přispět ke snížení administrativních nákladů na kontroly a ke zlepšení jejich účinnosti.

(14)

Některé údaje v těchto registrech týkající se porušení předpisů a sankcí jsou osobního rázu. Členské státy by proto měly přijmout nezbytná opatření pro zajištění dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7), zejména co se týče kontroly zpracování těchto údajů orgány veřejné moci, právo dotčených osob na informace, jejich právo přístupu a právo podat námitku. Pro účely tohoto nařízení je nezbytné uchovávat tento druh údajů po dobu nejméně dvou let, aby se zabránilo usazení nezpůsobilých podniků v jiných členských státech.

(15)

Vzájemné propojení vnitrostátních registrů má zásadní význam pro to, aby byla umožněna rychlá a účinná výměna informací mezi členskými státy a aby bylo zaručeno, že dopravci nebudou v pokušení dopustit se nebo nebudou riskovat, že se dopustí závažného protiprávního jednání v jiných členských státech, než je země jejich usazení. Toto propojení vyžaduje, aby byl společně definován přesný formát vyměňovaných údajů a rovněž technické postupy výměny.

(16)	V zájmu účinné výměny informací mezi členskými státy je třeba určit vnitrostátní kontaktní místa a stanovit některé společné postupy, pokud jde o lhůty a povahu minimálních poskytovaných informací.

(17)

S cílem usnadnit svobodu usazování je třeba pro přístup ke zmiňovaným činnostem v hostitelském členském státě považovat za dostatečný důkaz bezúhonnosti předložení náležitých dokladů vydaných příslušným orgánem země předchozího usazení silničního dopravce a přitom se ujistit, že dotčené osoby nebyly prohlášeny za nezpůsobilé pro výkon daného povolání v jiných členských státech, ve kterých byly předtím usazeny.

(18)	Pokud jde o odbornou způsobilost, členský stát usazení by měl v zájmu svobody usazování uznat jako dostatečný důkaz jednotný vzor osvědčení vydaného v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

(19)

Je třeba pečlivěji sledovat používání ustanovení tohoto nařízení na úrovni Společenství, což předpokládá, že budou Komisí předkládány pravidelné zprávy o bezúhonnosti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podniků v odvětví silniční dopravy vycházející ze zpráv vypracovaných na základě vnitrostátních registrů.

(20)	Je třeba, aby členské státy stanovily sankce, jež se budou ukládat při porušení ustanovení tohoto nařízení. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(21)

Vzhledem k tomu, že cílů zamýšlené akce, tj. modernizace pravidel upravujících přístup k povolání provozovatele silniční dopravy tak, aby bylo v členských státech zajištěno jejich jednotnější a srovnatelné provádění, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy samy, a lze jich tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy přijímat příslušná opatření. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku toto nařízení nepřekračuje nezbytný rámec pro dosažení těchto cílů.

(22)	Je třeba přijmout nezbytná opatření pro provedení tohoto nařízení v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(23)

Je třeba především pověřit Komisi, aby vypracovala seznam kategorií, druhů aúrovně závažnosti vážných porušení předpisů, vjejichž důsledku by provozovatelé silniční dopravy mohli za určitých okolností pozbýt požadované bezúhonnosti, aby přizpůsobila technickému pokroku přílohu tohoto nařízení týkající se posuzovaných znalostí pro uznání odborné způsobilosti ze strany členských států, jakož i přílohu uvádějící vzor osvědčení oodborné způsobilosti, a aby vypracovala seznam porušení předpisů , které mohou, za určitých okolností a při zachování zásady proporcionality vzhledem k povaze porušení předpisů, vést orgány k pozastavení nebo odnětí povolení kvýkonu povolání nebo k vydání prohlášení onezpůsobilosti. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo jej doplnit o nové, jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Zdůvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu skontrolou k aktualizaci vzoru osvědčení o odborné způsobilosti zkráceny.

(24)	Směrnice 96/26/ES by měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Cíl a oblast působnosti

1.   Toto nařízení upravuje přístup k povolání provozovatele silniční dopravy a výkon tohoto povolání.

2 .   Toto nařízení se vztahuje na všechny podniky usazené ve Společenství, které vykonávají povolání provozovatele silniční dopravy. Vztahuje se rovněž na podniky, které povolání provozovatele silniční dopravy mají v úmyslu vykonávat , přičemž je-li řeč o podnicích, které vykonávají povolání provozovatele silniční dopravy, předpokládá se případně, že se jedná i o podniky, které mají výkon tohoto povolání v úmyslu .

3.    Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na:

a)	podniky, které vykonávají povolání provozovatele silniční přepravy zboží výhradně s motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž maximální povolená hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny. Členské státy však mohou pro všechny nebo některé kategorie přepravy tuto mez snížit;

b)	podniky, které bezplatně vykonávají služby silniční přepravy osob výlučně pro nekomerční účely, které mají jiný hlavní předmět činnosti než provozování silniční přepravy osob a které používají vozidla řízená jejich vlastními zaměstnanci.

c)	podniky, které vykonávají povolání provozovatele silniční přepravy výhradně s motorovými vozidly s nejvyšší povolenou rychlostí 40 km/h.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)	„povoláním provozovatele silniční dopravy“ rozumí povolání provozovatele silniční přepravy osob nebo povolání provozovatele silniční přepravy zboží;

b)	„povoláním provozovatele silniční přepravy zboží“ rozumí činnost jakéhokoli podniku dopravujícího zboží na cizí účet buď motorovým vozidlem, nebo jízdní soupravou;

c)

„povoláním provozovatele silniční přepravy osob“ rozumí činnost jakéhokoli podniku poskytujícího přepravu cestujícím, kterou nabízí veřejnosti nebo některým kategoriím uživatelů za úplatu hrazenou přepravovanou osobou nebo organizátorem přepravy, prostřednictvím motorových vozidel způsobilých s ohledem na typ konstrukce a vybavení k přepravě více než devíti osob včetně řidiče;

d)

„podnikem“ rozumí jakákoli fyzická osoba, jakákoli právnická osoba existující za účelem zisku i jiná, jakékoli sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity existující za účelem zisku i jiné, a každý subjekt spadající pod orgán veřejné moci, který má vlastní právní subjektivitu nebo který je závislý na orgánu s touto subjektivitou;

e)	„správcem dopravy“ rozumí fyzická osoba zaměstnaná podnikem, nebo vpřípadě, že tímto podnikem je fyzická osoba, pak tato osoba samotná nebo , pokud je tak stanoveno, jiná fyzická osoba, kterou určí prostřednictvím smlouvy, která skutečně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti tohoto podniku;

f)	„povolením k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy“ rozumí správní rozhodnutí, které opravňuje podnik splňující podmínky stanovené tímto nařízením k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy;

g)

„příslušným orgánem“ rozumí orgán členského státu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, který za účelem povolení výkonu povolání ověřuje, zda podnik splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, a který je oprávněn vydat, pozastavit nebo odejmout povolení kvýkonu povolání provozovatele silniční dopravy;

h)	„členským státem usazení“ rozumí členský stát, vněmž je usazen podnik, jehož správce dopravy pochází nebo nepochází zjiné země;

Článek 3

Požadavky na výkon povolání provozovatele silniční dopravy

Podniky, které vykonávají povolání provozovatele silniční dopravy musí splňovat tyto požadavky:

a)	být v souladu s článkem 5 skutečně a trvale usazeny vjednom zčlenských států;

b)	být v souladu s článkem 6 bezúhonné;

c)	být v souladu s článkem 7 finančně způsobilé;

d)	vykazovat v souladu s článkem 8 požadovanou odbornou způsobilost.

Podmínky, jež je zapotřebí splnit u uvedených požadavků, jsou upřesněny v kapitole II. Toto nařízení nebrání členským státům, aby rozhodly o uložení dalších závazných podmínek pro podniky, které se ucházejí o povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy.

Článek 4

Správce dopravy

1.   Podnik, který vykonává povolání provozovatele silniční dopravy, oznámí alespoň jednu fyzickou osobu , správce dopravy, splňující požadavky stanovené včl. 3 písm. b) a d) a tyto podmínky:

a)	skutečně a nepřetržitě řídit dopravní činnost podniku;

b)

mít k danému podniku skutečný vztah, tzn. být jeho zaměstnancem , partnerem, ředitelem, akcionářem nebo mít s tímto podnikem obdobný smluvní vztah nebo jej řídit , nebo je-li podnikem fyzická osoba, být touto osobou , nebo, pokud se jedná o partnerský podnik, být zmocněn jej právně zastupovat a činit jeho jménem závazná rozhodnutí ;

c)	mít bydliště v některém členském státu.

Podnik oznámí svého určeného či své určené správce dopravy příslušnému orgánu.

2.     Pokud podnik nesplňuje požadavek odborné způsobilosti stanovený včl. 3 písm. d), může mu příslušný orgán vydat povolení kvýkonu povolání provozovatele silniční dopravy bez určeného správce dopravy v souladu s odstavcem 1 pod podmínkou, že:

a)	určí jinou fyzickou osobu mající bydliště v některém členském státě , která splňuje požadavky stanovené včl. 3 písm. b) a d) a která je oprávněna prostřednictvím smlouvy vykonávat úkoly správce dopravy jménem podniku , a uvědomí o tom příslušný orgán ;

b)

smlouva mezi podnikem a správcem dopravy stanoví úkoly, které má příslušná osoba nepřetržitě plnit, a uvádí její povinnosti správce dopravy stím, že vymezené úkoly budou zahrnovat zejména řízení údržby vozidel, kontrolu smluv a dopravních dokladů, účetnictví, přidělování nákladů či služeb řidičům a vozidlům a kontrolování postupů voblasti bezpečnosti;

c)	určená osoba neřídí jako správce dopravy dopravní činnosti více než čtyř různých podniků . Příslušný orgán může stanovit nejvyšší počet vozidel , které může správce dopravy provozovat, přičemž počet vozidel provozovaných jedním správcem dopravy nesmí překročit 50 ;

d)	určená osoba je nezávislá na jiných podnicích, které tento podnik žádají o provozování dopravy nebo které dopravu pro tento podnik provozují.

Kapitola II

Závazné podmínky

Článek 5

Podmínky týkající se požadavku usazení

Ke splnění požadavku stanoveného včl. 3 písm. a) je podnik v dotčeném členském státě povinen:

a)

mít sídlo s prostorami, v nichž po dobu stanovenou zákonem uchovává na chráněném nosiči dat svou podnikovou dokumentaci, zejména veškeré účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán vydávající povolení k výkonu povolání přístup pro účely kontrolydodržování podmínek stanovených tímto nařízením , přičemž musí být dodrženy všechny příslušné normy pro ochranu osobních údajů.

b)	mít k dispozici jedno nebo více vozidel buď vlastních , nebo na jiném základě, zejména na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy nebo kupní smlouvy, která jsou registrována v tomto členském státě;

c)	skutečně a nepřetržitě provádět svou činnost v provozním středisku umístěném v tomto členském státě, s nezbytným vybavením, a být schopen na žádost doložit , kde v členském státě usazení jsou vozidla zaparkována, pokud právě nejsou používána.

Článek 6

Podmínky týkající se požadavku bezúhonnosti

1.   Pro účely čl. 3 písm. b) a s výhradou odstavce 2 stanoví členské státy podmínky, které podnik a správce dopravy musí podle tohoto nařízení dodržet, aby oba splnili požadavek bezúhonnosti.

Tyto podmínky zahrnují následující požadavky:

a)

ze žádného závažného důvodu není zpochybněna bezúhonnost dopravního podniku, jeho správců dopravy či jakékoli příslušné osoby, např. z důvodu odsouzení nebo pokuty za vážné porušení vnitrostátních předpisů platných v oblasti: i) obchodního práva; ii) úpadkového práva; iii) platových a pracovních podmínek platných pro toto odvětví; iv) silničního provozu; v) odpovědnosti za škodu při výkonu povolání; a vi) obchodování s lidmi či drogami.

b)

správce dopravy nebo dopravní podnik nebyl v jednom či více členských státech odsouzen z důvodu závažného porušení předpisů Společenství týkajících se zejména: i) dob řízení a odpočinku řidičů, pracovní doby a instalace a používání kontrolních měřících přístrojů; předmětem kontrol by mělo rovněž být důsledné dodržování předpisů, archivování údajů a ochrana získaných osobních údajů; ii) maximální hmotnosti a rozměrů užitkových vozidel v mezinárodní dopravě; iii) výchozí kvalifikace a dalšího vzdělávání řidičů; iv) technické způsobilosti užitkových vozidel k jízdě včetně povinných technických kontrol motorových vozidel; v) přístupu na trh mezinárodní silniční přepravy zboží nebo případně přístupu na trh přepravy osob; vi) bezpečnosti silniční přepravy nebezpečných nákladů; vii) instalace a používání omezovačů rychlosti u některých kategorií vozidel; viii) řidičského průkazu; ix) přístupu k povolání.

2.   Pro účely odst.1 pododstavce 2 písm. b):

a)

odsouzení nebo pokuty správce dopravy nebo dopravního podniku v jednom nebo více členských státech za nejzávažnější porušení předpisů Společenství , která jsou stanovena v příloze III, vedou ke ztrátě bezúhonnosti po řádně provedeném správním řízení, případně po kontrole v prostorách podniku, pokud příslušný orgán výjimečně a z řádně opodstatněných důvodů nezjistí, že by se jednalo o nepřiměřenou reakci. V takovém případě jsou výjimečné a řádně opodstatněné důvody zapsány do vnitrostátního registru a uvedeny ve zprávě podle čl. 25 odst. 1. Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení týkající se přijetí přílohy IIa s cílem zohlednit vývoj acquis Společenství v oblasti silniční dopravy, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3.

b)

nejpozději dne 1. ledna 2010 přijme Komise seznam kategorií, druhů a míry závažnosti porušení předpisů , která mohou vést ke ztrátě bezúhonnosti. Při stanovování priorit pro kontroly podle čl. 11 odst. 2 zohlední členské státy informace o těchto porušeních, včetně informací získaných z jiných členských států.

Opatření , jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním v souvislosti s tímto seznamem , se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3.

Komise proto nejpozději do 1. ledna 2010:

i)	určí kategorie a druhy porušení předpisů, ke kterým dochází nejčastěji;

ii)	definuje úroveň závažnosti porušení předpisů podle toho, do jaké míry mohou vést ke ztrátám na životě či k vážným zraněním;

iii)	stanoví četnost výskytu, při jejímž překročení se opakovaná porušení předpisů považují za závažnější, a zohlední přitom počet řidičů nasazených na dopravní činnosti, které řídí správce dopravy.

3.   Podmínka bezúhonnosti je považována za nesplněnou, dokud nedojde k rehabilitaci nebo jinému opatření s rovnocenným účinkem v souladu se stávajícími vnitrostátními právními předpisy v této oblasti.

Článek 7

Podmínky týkající se požadavku finanční způsobilosti

1.   Pro účely čl.3 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období trvale schopen plnit své finanční závazky. Za tímto účelem musí podnik na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokázat, že každým rokem disponuje kapitálem a rezervami ve výši nejméně 9 000 EUR na jediné užívané vozidlo anejméně 5 000 EUR nakaždé další užívané vozidlo.

Kapitálové zdroje se prokazují prostřednictvím ověřené obchodní rozvahy nebo daňové rozvahy. Při první žádosti o přístup k povolání provozovatele silniční dopravy je třeba předložit ověřenou počáteční rozvahu.

Pro účely tohoto nařízení se hodnota eura stanoví každý rok v národních měnách členských států, které se neúčastní třetí etapy měnové unie. Použijí se kursy platné první pracovní den v říjnu a zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dne 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Účetními položkami uvedenými v prvním pododstavci se rozumí položky definované ve směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 podle článku 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností  (9).

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán přijmout jako důkaz finanční způsobilosti podniku potvrzení poskytnuté jednou nebo více bankami nebo jinou finanční institucí včetně pojišťoven , které za něj budou společně a nerozdílně ručit prostřednictvím bankovní záruky nebo jiného obdobného prostředku na částky stanovené v odst. 1 písm. a). Výzvu k plnění bankovní záruky nebo pojištění může podat příslušný orgán, který vydává povolení k výkonu povolání, a může být uvolněna pouze s jeho souhlasem. Příslušný orgán také určí podmínky, za kterých je možné podat výzvu k plnění bankovní záruky nebo pojištění a za kterých může být uvolněna ve prospěch jiných věřitelů.

3 .   Roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1 nebo záruka uvedená v odstavci 2 , které musí být ověřeny, se týkají hospodářského subjektu usazeného na území členského státu, v němž je podána žádost o povolení, a nikoli případných dalších subjektů usazených v jiném členském státě.

Článek 8

Podmínky týkající se požadavku odborné způsobilosti

1.   Pro účely čl. 3 písm. d) má dotčená osoba či dotčené osoby znalosti odpovídající úrovni vzdělání stanovené v příloze I oddílu I v oborech, které jsou zde vyjmenovány. Způsobilost se zjišťuje na základě složení povinné písemné zkoušky, kterou pokud tak členský stát rozhodne, může doplňovat ústní zkouška. Tyto zkoušky se pořádají v souladu s přílohou I oddílem II.

2.     Dotčené osoby skládají zkoušky ve státě svého bydliště.

3.   Písemné a ústní zkoušky k ověření odborné způsobilosti mohou pořádat pouze orgány a subjekty akreditované za tím účelem členským státem podle kritérií, která tento stát určí. Členské státy pravidelně ověřují, zda podmínky, za kterých jimi akreditované orgány a subjekty pořádají zkoušky, jsou v souladu s přílohou I.

4.   Členské státy akreditují podle jimi stanovených vzájemně kompatibilních kritérií subjekty způsobilé poskytnout uchazečům kvalitní odborné vzdělání pro účinnou přípravu ke zkouškám arovněž další vzdělávání určené k aktualizaci znalostí pro zájemce z řad správců dopravy. Členské státy pravidelně ověřují, zda tyto subjekty i nadále splňují kritéria, na jejichž základě byly akreditovány.

5.   Členské státy mohou od zkoušky osvobodit ty osoby , které prokáží nejméně desetileté nepřetržité praktické zkušenosti , které nabyly před zveřejněním tohoto nařízení na řídící úrovni vdopravním podniku.

6.     S cílem zajistit, aby byli řídící pracovníci informováni o vývoji v daném odvětví, mohou členské státy podporovat odbornou přípravu, která je popsána v příloze I, a zkoušku popsanou v čl. 8 odst. 1, jež budou správci dopravy absolvovat v desetiletých intervalech.

7.     Členské státy zajistí, aby správci dopravy s praktickými zkušenostmi, kteří se vracejí k výkonu své profese po pětileté přestávce, absolvovali veškeré doškolení a rekvalifikaci nutné pro to, aby mohli prokázat, že jsou nadále profesně způsobilí a že jsou obeznámeni se současným stavem právních předpisů ve své profesi.

8.   Členské státy mohou držitele vysokoškolských nebo technických diplomů vydaných v jejich státě, které zahrnují absolvování přednášek v oborech vyjmenovaných v seznamu uvedeném v příloze I a které pro tento účel zvláště vymezí, osvobodit od odborné přípravy v oborech, kterých se tyto diplomy týkají , a od zkoušky .

9.   Jako důkaz odborné způsobilosti musí být předloženo potvrzení vydané orgánem nebo subjektem uvedeným v odstavci 3. Toto potvrzení je nepřenosné na jinou fyzickou nebo právnickou osobu . Potvrzení se vystavuje v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze II a je opatřeno úředním razítkem orgánu nebo subjektu, který ho vydal.

10.   Komise přizpůsobuje přílohu I a přílohu II technickému pokroku. Tato opatření mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3, pokud jde o přílohu I, a regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 4, pokud jde o přílohu II.

11.   Výměnu zkušeností a informací mezi členskými státy v oblasti vzdělávání, zkoušek a akreditací podporuje zejména, nikoli však výlučně, výbor uvedený v článku 24 a každý další subjekt, který může určit Komise.

Kapitola III

Povolení a dohled

Článek 9

Příslušné orgány

1.   Pro zajištění řádného provádění tohoto nařízení určí každý členský stát jeden nebo více příslušných orgánů. Tyto příslušné orgány jsou oprávněny:

a)	posuzovat žádosti předkládané podniky;

b)	povolovat výkon povolání a pozastavit nebo odejmout tato povolení;

c)	prohlásit fyzickou osobu za nezpůsobilou k řízení dopravní činnosti podniku jakožto správce dopravy;

d)	provádět požadované kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje požadavky stanovené v článku 3.

2.   Příslušné orgány zveřejňují veškeré podmínky požadované podle tohoto nařízení, případné další vnitrostátní předpisy, závazné postupy pro uchazeče a rovněž příslušná vysvětlení.

Článek 10

Posouzení a evidence žádostí

1.     Dopravní podnik , který splňuje požadavky stanovené v článku 3, je po podání žádosti oprávněn k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy. Příslušný orgán se ujistí, že podnik, který žádost předkládá, splňuje požadavky stanovené v uvedeném článku.

2.   Příslušný orgán nese odpovědnost za aktualizaci a vedení elektronického registru uvedeného v článku 15.

Příslušný orgán zaznamená do elektronického registru uvedeného v článku 15 oficiální název podniku, jméno správce dopravy určeného tímto podnikem a údaj o tom, zda je tato osoba schopna řídit dopravu, adresu sídla, počet používaných vozidel a v případě, že povolení platí pro mezinárodní dopravu, rovněž sériové číslo licence Společenství a číslo úředně ověřených kopií.

3.   Lhůta na posouzení žádosti o povolení příslušným orgánem by měla být co nejkratší a nesmí přesáhnout tři měsíce.

4.   Po 1. lednu 2012 příslušný orgán při posuzování bezúhonnosti podniku v případě pochybností ověří, zda určený správce nebo správci dopravy nejsou – v době podání žádosti – prohlášeni v některém členském státě za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku na základě článku 13.

5.   Podniky, které mají povolení k výkonu povolání dopravců, oznamují příslušnému orgánu, který jim toto povolení vydal, změny údajů uvedených v odstavci 2 ve lhůtě 28 dnů.

Článek 11

Kontroly

1.   Příslušné orgány dbají na to, aby podniky, jež oprávnily k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy , trvale splňovaly požadavky stanovené v článku 3. Za tímto účelem ověřují jednou za pět let, zda podniky stále splňují všechny uvedené požadavky.

Komise upraví četnost pravidelných kontrol podle technického pokroku, zejména pokud jde o vnitrostátní elektronické registry podle článku 15. Jelikož účelem těchto opatření je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3.

2.   Pro doplnění ověření uvedených v odstavci 1 provádějí příslušné orgány kontroly zaměřené na podniky, jež byly vyhodnoceny jako rizikové podle systému zavedeného členskými státy v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (10). Členské státy rozšíří tento systém klasifikace rizik na všechna porušení předpisů uvedená v článku 6 tohoto nařízení.

3.   Na žádost Komise zajistí členský stát provedení požadovaných kontrol s cílem ověřit, zda podnik stále splňuje podmínky přístupu k danému povolání. Členský stát informuje Komisi o výsledcích kontrol provedených na tuto žádost, a bylo-li zjištěno, že podnik již nesplňuje podmínky stanovené tímto nařízením, rovněž o přijatých opatřeních.

Článek 12

Postup při upozornění a odejmutí povolení

1.     Zjistí-li příslušný orgán, že hrozí, že podnik již nebude splňovat požadavky stanovené v článku 3, příslušný orgán podnik na tuto skutečnost upozorní. Pokud příslušný orgán zjistí, že jeden z těchto požadavků již není splňován, může mu poskytnout lhůtu umožňující zjednat nápravu, a to v tomto rozsahu:

a)	lhůta nepřesahující tři měsíce pro přijetí náhradníka za správce dopravy, který již nesplňuje požadavky bezúhonnosti nebo odborné způsobilosti, s možností prodloužení o další tři měsíce v případě úmrtí nebo fyzické nezpůsobilosti správce dopravy;

b)	lhůta nepřesahující tři měsíce , musí-li podnik v zájmu nápravy situace prokázat, že má skutečné a trvalé sídlo;

c)	lhůta nepřesahující šest měsíců, není-li splněn požadavek finanční způsobilosti, s cílem prokázat na základě finančního plánu s reálnými hypotézami, že od následujícího účetního období bude požadavek finanční způsobilosti opět trvale splňován.

2.     Příslušný orgán může uložit podnikům , jejichž povolení bylo pozastaveno nebo odejmuto , aby jejich správci dopravy navštěvovali odborné kurzy a složili zkoušku stanovenou v článku 8 dříve, než bude přijato jakékoli rehabilitační opatření .

3.     Pokud příslušný orgán zjistí , že podnik již nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v článku 3 , pozastaví nebo odejme povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy vydané tomuto podniku, a to nejpozději v lhůtách stanovených v odstavci 1 .

Článek 13

Prohlášení o nezpůsobilosti správce dopravy

1.   V případě závažných porušení předpisů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) , jejichž závažnost je dána jejich soustavností, úmyslností nebo pokusy o zatajení skutečností a za něž nese odpovědnost správce dopravy , prohlásí příslušný orgán správce dopravy podniku, jemuž bylo odejmuto povolení, za nezpůsobilého křízení dopravní činnosti podniku.

2.   Dokud nebude uplatněno rehabilitační opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními ustanoveními , bude osvědčení o odborné způsobilosti podle čl. 8 odst. 9 osoby prohlášené za nezpůsobilou křízení dopravní činnosti neplatné ve všech členských státech.

Článek 14

Rozhodnutí příslušných orgánů a odvolání

1.     Negativní rozhodnutí přijímaná příslušnými orgány členských států na základě tohoto nařízení, včetně zamítnutí žádosti, pozastavení nebo odejmutí stávajícího povolení a prohlášení o nezpůsobilosti správce dopravy , musí být odůvodněná.

Tato rozhodnutí berou v úvahu dostupné informace o porušení předpisů v ostatních členských státech daným podnikem nebo některým ze správců dopravy, které by mohlo mít dopady na bezúhonnost podniku, a rovněž všechny ostatní informace, které má příslušný orgán k dispozici.

Stanoví rehabilitační opatření, jež lze uplatnit v případě pozastavení povolení nebo prohlášení o nezpůsobilosti.

2.   Členské státy dbají na to, aby dotčené podniky a osoby měly možnost podat opravný prostředek a odvolat se proti rozhodnutím uvedeným vodstavci 1 , a to i k soudu .

Kapitola IV

Zjednodušení a správní spolupráce

Článek 15

Vnitrostátní elektronické registry

1.   Pro účely provádění tohoto nařízení, zejména článků 10, 11, 12, 13 a 25, vede každý členský stát vnitrostátní elektronický registr podniků silniční dopravy a správců dopravy , které příslušný orgán určený tímto státem oprávnil k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy. Zpracování údajů obsažených v tomto registru podléhá kontrole orgánu veřejné moci určeného za tímto účelem , který nese též odpovědnost za používání a aktualizaci těchto údajů. Vnitrostátní elektronický registr bude obsahovat jednu veřejně přístupnou část a jednu část s důvěrnými údaji. Elektronický registr je přístupný on-line všem příslušným orgánům tohoto členského státu uvedeným v článku 9. Část s důvěrnými údaji je přístupná jiným než příslušným orgánům pouze tehdy, jedná-li se o orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a jejichž úředníci jednají pod přísahou.

Nejpozději do 1. ledna 2010 definuje Komise společně s členskými státy minimální strukturu údajů, které musí být do vnitrostátního elektronického registru zadávány.

Část vnitrostátního elektronického registru týkající se podniků silniční dopravy členského státu obsahuje tyto údaje:

a)	jméno a právní formu podniku;

b)	adresu jeho sídla;

c)	jména správců dopravy určených pro splnění podmínky bezúhonnosti a odborné způsobilosti a, je-li odlišné, i jméno zákonného zástupce;

d)	typ povolení, počet vozidel, na něž se vztahuje, a případně sériové číslo licence Společenství a úředně ověřených kopií a registrační značku každého vozidla, které je na základě povolení provozováno mimo členský stát, ve kterém je podnik usazen;

e)	počet, kategorii a druh závažných porušení předpisů, které vedly k uložení sankce v průběhu posledních dvou let;

f)	jména osob, které byly prohlášeny za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku v průběhu posledních dvou let, a rovněž platná rehabilitační opatření.

Část vnitrostátního elektronického registru týkající se správců silniční dopravy členského státu obsahuje tyto údaje:

a)	jméno správce silniční dopravy, který byl prohlášen za osobu způsobilou k řízení dopravní činnosti nebo podniku;

b)	název, právní formu a sídlo řízeného podniku či řízených podniků .

Členské státy se mohou rozhodnout, že informace obsažené v pododstavci 3 v písmenech e) a f) budou uchovávat v oddělených registrech. V takovém případě jsou příslušné údaje dostupné na žádost nebo přímo všem příslušným orgánům dotčeného členského státu. Požadované informace budou poskytnuty do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.

V každém případě mají jiné než příslušné orgány přístup k informacím uvedeným v pododstavci 3 v písmenech e) a f) pouze tehdy, jedná-li se o orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a jejichž úředníci jednají pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.

2.   Údaje týkající se podniku, jehož povolení bylo pozastaveno nebo odejmuto, zůstávají vregistru po dobu dvou let od okamžiku , kdy pozastavení nebo odnětí licence vypršelo, a poté jsou neprodleně odstraněny .

Údaje týkající se jakékoli osoby prohlášené za nezpůsobilou pro toto povolání zůstanou v registru, dokud nedojde k obnovení bezúhonnosti této osoby podle ustanovení čl. 6 odst. 3. Po této rehabilitaci nebo ekvivalentních opatřeních jsou údaje neprodleně odstraněny.

Tyto údaje zahrnují důvody, které vedly k pozastavení nebo odejmutí povolení nebo k prohlášení o nezpůsobilosti, a jejich dobu platnosti.

3.   Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření k tomu, aby všechny údaje elektronického registru byly aktuální a přesné, zejména údaje uvedené v odst. 1 pododstavci 3 písm. e) a f).

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vzájemné propojení vnitrostátních elektronických registrů na úrovni Společenství nejpozději do 31. prosince 2010. Propojení bude provedeno tak, aby příslušný orgán kteréhokoli členského státu mohl nahlížet do elektronických registrů všech členských států. Komise učiní veškeré nutné kroky s cílem usnadnit provádění tohoto odstavce.

5.   Pro účely odstavce 4 stanoví Komise společná pravidla týkající se formátu vyměňovaných údajů a technických postupů při automatickém nahlížení do elektronických registrů jiných členských států v souladu s poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 16

Ochrana osobních údajů

V souvislosti s používáním směrnice 95/46/ES členské státy zejména zajistí, aby:

a)	každá osoba byla informována, jsou-li zaznamenány údaje, které se jí týkají, nebo mají-li být tyto údaje zpřístupněny třetí osobě. Informace uvádí název orgánu odpovědného za zpracování údajů, druh zpracovaných údajů a odůvodnění;

b)	každá osoba měla přístup k údajům, které se jí týkají, u orgánu odpovědného za jejich zpracování. Toto právo je zaručeno bez omezení, v přiměřených intervalech a bez prodlev nebo nepřiměřených výdajů pro žadatele;

c)	každá osoba měla právo na opravu, odstranění nebo zablokování neúplných nebo nepřesných údajů, které se jí týkají;

d)	každá osoba měla právo podat z oprávněných a naléhavých důvodů námitku proti zpracování údajů, které se jí týkají. V případě odůvodněné námitky nesmějí být tyto údaje dále zpracovávány.

Článek 17

Správní spolupráce mezi členskými státy

1.   Pokud některý členský stát zjistí porušení předpisů podnikem, jemuž vydal povolení příslušný orgán jiného členského státu, a závažnost takového jednání by mohla způsobit pozastavení nebo odejmutí povolení na základě tohoto nařízení, sdělí členský stát tomuto druhému členskému státu všechny informace, které má o tomto porušení předpisů, a rovněž o sankcích, které uložil.

2.   Každý členský stát určí vnitrostátní kontaktní místo pověřené výměnou informací s ostatními členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi název a adresu příslušného kontaktního místa nejpozději do […]. Komise sestaví seznam všech vnitrostátních kontaktních míst a zašle jej členským státům.

3.   Členské státy, které si vyměňují informace v rámci tohoto nařízení, využívají vnitrostátní kontaktní místa určená v souladu s odstavcem 2.

4.   Členské státy, které si vyměňují informace o porušeních předpisů uvedených v čl. 6 odst. 2 nebo případně o správcích dopravy, kteří byli prohlášeni za nezpůsobilé, dodržují postup a lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. …/2008 [o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh silniční přepravy zboží], nebo případně včl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. … / 2008 [o společných pravidlech pro přístup na trh přepravy cestujících autokary a autobusy]. Členský stát, který obdrží od jiného členského státu oznámení o závažném porušení předpisů, které vedlo k odsouzení, zaznamená toto porušení předpisů do svého vnitrostátního elektronického rejstříku.

Kapitola V

Vzájemné uznávání potvrzení a jiných dokladů

Článek 18

Potvrzení a jiné doklady osvědčující bezúhonnost

1.   Aniž je dotčen čl. 10 odst. 4, přijme členský stát usazení pro účely přístupu kpovolání provozovatele silniční dopravy jako dostatečný důkaz bezúhonnosti výpis zrejstříku trestů nebo, není-li kdispozici, rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členských států , kde měl správce dopravy dříve své bydliště .

2.   Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých podmínek bezúhonnosti, které nemohou být prokázány dokladem uvedeným v odstavci 1, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům jiných členských států potvrzení o splnění těchto podmínek vydané příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členských států , kde měl správce dopravy dříve své bydliště . Toto potvrzení se musí týkat konkrétních skutečností pokládaných členským státem usazení za významné.

3.   Nevydává-li členský stát nebo členské státy , kde měl správce dopravy dříve své bydliště, doklad požadovaný vsouladu sodstavci 1 a 2, lze jej nahradit místopřísežným nebo čestným prohlášením, které dotyčná osoba učiní před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem členského státu , kde měl správce dopravy dříve své bydliště ; tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném nebo čestném prohlášení.

4.   Doklady vydané v souladu s odstavci 1 a 2 nesmějí být při předložení starší tří měsíců. Tato podmínka se vztahuje rovněž na prohlášení učiněná v souladu s odstavcem 3.

Článek 19

Potvrzení finanční způsobilosti

Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých dalších podmínek finanční způsobilosti, kromě podmínek uvedených v článku 7, přijme jako dostatečný důkaz o splnění těchto podmínek státními příslušníky ostatních členských států potvrzení vydané příslušným správním orgánem členského státu nebo členských států , kde měl správce dopravy dříve své bydliště . Toto potvrzení se musí týkat konkrétních informací pokládaných novým členským státem, v němž je podnik usazen, za významné.

Článek 20

Potvrzení odborné způsobilosti

1.   Členské státy uznávají za dostatečný důkaz odborné způsobilosti potvrzení vystavená v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze II, která za tímto účelem vydávají akreditované orgány nebo subjekty.

2.   Potvrzení vydaná přede dnem […] jako důkaz odborné způsobilosti na základě předpisů platných do tohoto dne se považují za osvědčení, jehož vzor je uveden vpříloze II, a jsou uznávána jako důkaz odborné způsobilosti ve všech členských státech. Členské státy sdělí Komisi, která osvědčení uznávají pro účely tohoto článku za doklad o odborné způsobilosti .

Kapitola VI

Závěrečná ustanovení

Článek 21

Sankce

1.   Členské státy zavedou systém sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich ukládání. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení nejpozději do 1. ledna 2012 a veškeré pozdější změny vco nejkratší lhůtě.

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují zejména pozastavení povolení k výkonu povolání, odnětí povolení a prohlášení o nezpůsobilosti dotčených správců dopravy. Tyto sankce zahrnují rovněž zabavení vozidla používaného podnikem, který provádí přepravu bez povolení stanoveného tímto nařízením.

Článek 22

Přechodná ustanovení

Podniky, které získaly povolení k výkonu povolání provozovatele silničního dopravy před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, dosáhnou souladu s ustanoveními tohoto nařízení nejpozději do dvou let po tomto dni.

Článek 23

Vzájemná pomoc

Příslušné orgány členských států při používání tohoto nařízení úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc. Vyměňují si informace o všech odsouzeních za závažná porušení předpisů nebo jiné konkrétní skutečnosti , které mohou mít důsledky pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy, přičemž dodržují platná ustanovení v oblasti ochrany osobních údajů .

Článek 24

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě  (11).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Lhůty uvedené v čl. 5a odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou stanoveny na jeden měsíc.

Článek 25

Zprávy o výkonu povolání

1.   Členské státy jednou za dva roky vypracují zprávu o činnosti příslušných orgánů a předloží ji Komisi. Zpráva obsahuje:

a)	analýzu daného odvětví týkající se bezúhonnosti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti;

b)	počet vydaných povolení podle typu a podle roku vydání, počet pozastavených a odejmutých povolení, počet prohlášení o nezpůsobilosti a příslušné důvody;

c)	počet osvědčení o odborné způsobilosti vydaných každý rok;

d)	klíčové statistiky o vnitrostátních elektronických registrech a jejich použití příslušnými orgány ;

e)	analýzu výměny informací s jinými členskými státy, která zahrnuje zejména počet ročně zjištěných porušení předpisů oznámených jinému členskému státu a obdržených odpovědí v souladu s čl. 17 odst. 3 a roční počet žádostí a obdržených odpovědí v souladu s čl. 17 odst. 4.

2.   Na základě těchto vnitrostátních zpráv vypracuje Komise jednou za dva roky zprávu o výkonu povolání provozovatelů silniční dopravy určenou Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva obsahuje zejména hodnocení výměny informací mezi členskými státy. Zpráva se zveřejní současně se zprávou uvedenou v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006  (12).

3.     Nejpozději 1. června 2009 předloží Komise zprávu o pravděpodobném dopadu rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na obchodní dopravu vozidly, která jsou svou konstrukcí a vybavením vhodná k přepravě až devíti osob včetně řidiče; Komise případně převezme příslušnou iniciativu.

Článek 26

Seznamy příslušných orgánů

Každý členský stát předá Komisi do 1. června 2009 seznam příslušných orgánů, které určil pro vydávání povolení kvýkonu povolání provozovatele silniční dopravy, a seznam akreditovaných orgánů nebo subjektů pověřených organizací zkoušek a vydávání osvědčení . Konsolidovaný seznam těchto orgánů nebo subjektů celého Společenství zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Sdělení vnitrostátních opatření

Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou voblasti působnosti tohoto nařízení nejpozději šest dnů ode dne jejich přijetí, přičemž poprvé tak učiní do 1. června 2009.

Článek 28

Zrušení

Směrnice 96/26/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2009.

---

(1)  Úř. věst. C […], […], s. […].

(2)  Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. května 2008.

(4)  Úř. věst. L 124, 23. 5. 1996, s. 1. .

(5)  Úř. věst. L …

(6)  Úř. věst. L …

(7)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. .

(9)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. .

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).

(11)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. .

(12)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.