52007SC0996

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.7.2007

SEK(2007) 996

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Doprovodný dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii Shrnutí posouzení dopadů {KOM(2007) 414 v konečném znění}{SEK(2007) 993}

Shrnutí

Toto posouzení dopadů vypracovaly útvary Komise jako podpůrný dokument ke sdělení Komise o řešení problému nedostatku vody a sucha.

1. PROCEDURÁLNÍ OTÁZKY

- Během zasedání Rady ve složení pro životní prostředí dne 9. března 2006 vyslovilo několik členských států požadavek řešit problém nedostatku vody a sucha na úrovni Evropské unie. Při zasedání Rady ve složení pro životní prostředí dne 27. června 2006 předložila Komise předběžné posouzení a oznámila svůj záměr přijmout nejpozději do července 2007 sdělení o problému nedostatku vody a sucha.

- Sdělení bylo vypracováno v souladu s minimálními normami pro konzultaci. Komise zorganizovala tři setkání se všemi zúčastěnými subjekty a členskými státy, které se tak mohly aktivně podílet na přípravě sdělení.

- Vytvoření politik a zavedení opatření k řešení problému nedostatku vody a sucha však v každém případě budou vyžadovat další důkladné posouzení dopadů některých vybraných opatření.

- Toto posouzení připojené ke sdělení o problému nedostatku vody a sucha je tedy rovnoměrně založeno na předběžných informacích a na dosud získaných zkušenostech.

- Na začátku roku 2007 Komise zadala vypracování studie, jejíž cílem bylo vyčíslit potenciál úspor vody v Evropě. Další studie se zaměří na rozdíly mezi jednotlivými regiony, pokud jde o potenciál úspor vody. Dále bude vypracován rozbor efektivnosti nákladů několika opatření, který poskytne důležité informace umožňující podrobné posouzení do konce roku 2007.

- Dne 5. června 2007 přijal výbor pro posouzení dopadu stanovisko k návrhu posouzení dopadů připojenému ke sdělení. Všechna doporučení ke zlepšení byla plně začleněna do posouzení dopadů.

2. PROBLÉMY, KTERÉ SE SDěLENÍ SNAžÍ řEšIT

- Dodnes bylo zaznamenáno 33 povodí zasažených nedostatkem vody. Tato povodí tvoří oblast o rozloze celkem 460 000 km² (přibližně 10 % celkové rozlohy EU) s celkovým počtem obyvatel ve výši 82 milionů (přibližně 16,5 % celkového počtu obyvatel EU).

- Od roku 1976 proběhlo několik období sucha, která zasáhla většinu členských států. V letech 2000 až 2006 bylo suchem zasaženo v průměru 15 % celkové rozlohy EU a 17 % celkového počtu obyvatel EU.

- Jeden z hlavních faktorů způsobujících nedostatek vody a sucho spočívá v prostorovém a časovém rozdělování vodních zdrojů.

- Politiky poplatků za vodu také zpravidla neodrážejí míru zranitelnosti vodních zdrojů v daných oblastech. Zásada „uživatel platí“ se uplatňuje pouze v nízké míře. Všechny tyto nedostatky vedou ke špatnému hospodaření s vodními zdroji, přestože existují účinné ekonomické nástroje, jejichž zavedení umožňuje rámcová směrnice o vodě (RSV).

- Špatné územní plánování a nepřiměřený příděl vody do jednotlivých hospodářských odvětví má za následek nerovnováhu mezi poptávkou po vodě a existujícími vodními zdroji.

- Nejvíce vody se spotřebuje v oblasti zemědělství (64 %), po které následují energetika (20 %), veřejné dodávky vody (12 %) a průmysl (4 %). Také cestovní ruch může představovat výraznou zátěž na odběr vody, zejména v jižní Evropě a v pobřežních oblastech s omezenými zdroji sladké vody.

- V Evropě existuje obrovský potenciál úspor vody. Vlivem špatného hospodaření se nadále plýtvá minimálně s 20 % vody.

- Obecně se hovoří o nedostatku jednotnosti a v některých případech dochází dokonce ke kontraproduktivním vlivům na ochranu vodních zdrojů, neboť problémy spojené s vodou nebyly dostatečně začleněny do příslušných odvětvových politik

- Období sucha byla a jsou často řešena jako krizové situace, které jsou ovlivněny nedostatečnou časovou připraveností na extrémní situace.

- Nedostatek vody v povodích již měl výrazné hospodářské, sociální a environmentální dopady a tudíž i dopady na náklady.

- Sucho má okamžité a výrazné hospodářské, sociální a environmentální dopady, které mohou přetrvávat i po jeho skončení.

- Přímý ekonomický dopad v důsledku období sucha se za posledních třicet let odhaduje minimálně na 100 miliard EUR.

Scénář nepřinášející žádné změny v politice

- Do 70. let 21. století pravděpodobně vzroste celkový podíl evropských povodí, která se potýkají s vážným nedostatkem vody, ze současných 19 % na 34–36 %.

- Hospodářský a sociální vývoj může mít na dostupnost vodních zdrojů stejně výrazný vliv jako změna klimatu.

- S největším nárůstem zátěže na vodní zdroje se v příštích desetiletích zřejmě budou potýkat země jihovýchodní Evropy.

- Rámcová směrnice o vodě poskytuje všechny potřebné nástroje k dosažení skutečně udržitelného vodohospodářství, otázkou nicméně zůstává jejich účinné provedení (zejména v oblasti poplatků za vodu a návratnosti nákladů).

Nebudou-li přijata opatření k řešení, bude se situace pravděpodobně vyvíjet následujícím směrem:

- V široké míře zůstane zachováno špatné územní plánování v povodích s nejvážnějším nedostatkem vody.

- V domácnostech a mnoha hospodářských odvětvích bude nadále plýtváno s vodou a voda bude využívána neracionálním způsobem.

3. CÍLE

Návrh se zaměřuje na tyto všeobecné politické cíle:

- Řešit narůstající dopady problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii.

- Zajistit dlouhodobou ochranu dostupných vodních zdrojů.

- Trvale zajistit dostupnost vody v Evropě a podporovat udržitelné způsoby využívání vody.

Konkrétní cíle:

- Zlepšit úroveň připravenosti na přibývající období sucha.

- Zmírnit veškeré environmentální, hospodářské a sociální dopady způsobené nedostatkem vody a suchem.

- Vytvořit podmínky pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj v Evropě s ohledem na změnu klimatu a narůstající problém nedostatku vody a sucha.

Operační cíle zahrnují tyto cíle:

- Stanovit nejvhodnější a nákladově nejefektivnější opatření, která umožní účinné řešení problému nedostatku vody a sucha.

- S ohledem na dostupnost vody v povodích případně zvážit stanovení priorit či systému priorit, ze kterých budou vycházet politická rozhodnutí.

4. HLAVNÍ MOžNOSTI POLITICKÝCH řEšENÍ ZAMěřENÝCH NA DOSAžENÍ TěCHTO CÍLů

Kromě scénáře, který nepřináší žádné změny v politice, byly vypracovány tři možné varianty řešení.

- Varianta A: řešení založené výhradně na dodávkách vody

V rámci této varianty přicházejí v úvahu tato opatření:

- podpora rozvoje nových dodávek vody na základě stávajících právních přepisů EU;

- podpora širokosáhlého rozvoje nových dodávek vody s důrazem na využití fondů EU a státních finančních prostředků.

- Varianta B: řešení založené výhradně na politikách poplatků za vodu

V rámci této varianty přicházejí v úvahu tato opatření:

- zavedení účinných poplatků za vodu;

- návratnost nákladů.

- Varianta C: integrovaný přístup

V rámci této varianty přicházejí v úvahu tato opatření:

- předcházení suchu

- podpora účinného přídělu vody a udržitelného územního plánování;

- podpora úsporných technologií a postupů nakládání s vodou;

- vytváření návyků zaměřených na úsporu vody v Evropě;

- nové dodávky vody.

5. ANALÝZA DOPADů

5.1. Varianta A: řešení založené výhradně na dodávkách vody

Dopady na životní prostředí

- Důležitou roli v oblasti veřejných dodávek vody, zavlažování a průmyslu mají vodní nádrže, nicméně výstavba nových přehrad či převádění vod mohou vážným způsobem ovlivnit fungování sladkovodního ekosystému v povodích řek a mohou mít negativní dopad na ekologický stav vodních útvarů.

- Vzhledem k tomu, že v současnosti přesně neznáme environmentální dopady všech alternativních řešení, jako je odsolování, ani množství energie, které spotřebují, a tudíž ani to, zda jsou slučitelné s energetickou politikou pro Evropu, je nezbytné vypracovat další posouzení rizik dříve, než Komise přijme jakékoli konečné stanovisko.

Hospodářské dopady

- Očekává se, že krátkodobé hospodářské dopady budou pozitivní. Jakákoli nová infrastruktura dodávek vody je totiž schopna podpořit rozvoj hospodářských činností v dané oblasti.

- Výstavba přehrad a převádění vod však znamenají velký počet nedostatků, které byly zejména zdůrazněny Světovou komisí pro přehrady. Několik probíhajících projektů rovněž poukázalo na další nedostatky alternativních řešení.

- V Evropě existuje pouze několik možností nových velkých zdrojů dodávek vody, které by nezpůsobovaly vzrůstající zátěž na již zranitelné vodní zdroje a spotřebu zbývajících zdrojů až do úplného vyčerpání. Proto bude nutné hledat nové příležitosti mimo území Evropy, v sousedních zemích, které mají stále dostatečné zásoby vody, jako je Rusko.

- Jedním z očekávaných dopadů je skutečnost, že se některá hospodářská odvětví z důvodu nižších zisků rozhodnou částečně či úplně přesunout své aktivity do země mimo Evropskou unii, kde za vodu zaplatí méně.

Sociální dopady

- Krátkodobé přímé sociální dopady by měly být pozitivní, pokud se nové infrastruktury zaměří především na veřejné dodávky vody. Nové hospodářské činnosti mohou podpořit vytváření nových pracovních míst.

Tento přínos se však může snížit, pokud zavedení nových dodávek vody přenese náklady z některých hospodářských odvětví na domácnosti nebo pokud se v případě převádění vod objeví sociální a politické spory mezi povodími, od kterých se voda odebírá, a povodími, která ji přijímají.

5.2. Varianta B: řešení založené výhradně na politikách poplatků za vodu

- Dopady politik poplatků za vodu se mění v závislosti na sociálně-ekonomických a přírodních podmínkách.

- Politiky poplatků za vodu obvykle nejsou samy o sobě dostačující k tomu, aby přinesly kompletní řešení problému nedostatku vody a sucha, ale mohou být účinné v kombinaci s jinými doplňujícími opatřeními.

Dopady na životní prostředí

- V oblasti zemědělství vede zavedení poplatků za vodu k výnosnějšímu využití půdy. Stávající ceny jsou však často velmi nízko pod úrovní ceny, při které by pro farmáře úspory vody znamenaly výrazné finanční zisky.

- Dostupné údaje také ukazují, že zavedení systému měření způsobuje pokles spotřeby vody v domácnostech, avšak pouze do určité hranice, za kterou již nárůst cen neovlivňuje úroveň spotřeby.

- Ukázalo se, že poptávka po vodě určené pro průmysl je zejména z důvodu široké škály možného využití velmi pružná.

Hospodářské dopady

- Zavedení politik poplatků za vodu, které pokryjí náklady spojené s životním prostředím i s nedostatkem vody, může vést k účinnému rozdělování vodních zdrojů a tím zvýšit společenský blahobyt. Případové studie o makroekonomickém dopadu udržitelného zemědělství, které byly vypracovány v několika členských státech, ukazují, že případy, ve kterých byly v důsledku ustálení politik zavedeny podmínky udržitelného zemědělství u velkého množství orné půdy, vedly k finančním ziskům.

Sociální dopady

- Článek 9 RSV stanoví podmínky návratnosti nákladů na vodohospodářské služby a mimo jiné upřesňuje, že členské státy musí přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady. Členské státy tedy mají možnost přizpůsobit své politiky poplatků za vodu s ohledem na sociální hlediska.

5.3. Varianta C: integrovaný přístup

Potenciál úspor a racionálního hospodaření s vodou

- Na základě odhadu potenciálu úspor vody v Evropě bylo zjištěno, že zavedením vhodných opatření může být ušetřeno minimálně 20 % vody.

- Snížení poptávky po vodě je možné, aniž by došlo k ohrožení běžných hospodářských činností, a může znamenat přínos pro hospodářství, společnost a životní prostředí.

- Plýtvání s vodou lze považovat za nadbytečný náklad (vedle nákladů na provoz, dodávky a zpracování), jehož odbouráním by se velmi ušetřilo.

- Velmi často se řízení poptávek po vodě projevuje jako ekonomicky mnohem výhodnější než zvyšování dodávek vody. Několik málo studií umožňujících takové porovnání ukazuje na poměr 1 ku 3 či dokonce 1 ku 10 mezi náklady na metr krychlový ušetřené vody a náklady na metr krychlový vody z dodávek.

Hospodářské dopady

Důležité je zmínit, že zavedení některých zvláštních opatření bude ještě vyžadovat stanovení vhodných doprovodných opatření s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů, odvětví a sociální podmínky. I tato opatření bude třeba podrobně posoudit.

- Problém nedostatku vody a sucha může být řešen pomocí různých nástrojů odvětvových politik, které je nicméně možné upravit tak, aby řešily problémy spojené s dostupností vody ještě účinněji .

- Ke zlepšení situace již přispěly postupně zaváděné reformy SZP, zejména podpora rozvoje venkova. Problémem však nadále zůstává nadbytečný odběr vody, který je částečně způsoben nedostatečným provedením zásady odbourání vazeb v některých členských státech. Budoucí úpravy SZP a „kontrola stavu“ v roce 2008 by se mohly stát příležitostí k přezkoumání možnosti hlubšího začlenění problému dostupnosti vody mezi příslušné nástroje SZP. V tomto ohledu je například třeba přezkoumat, do jaké míry by SZP a „kontrola stavu“ v roce 2008 mohly podpořit úplné odbourání vazeb a zlepšit podporu vodohospodářství v rámci programů rozvoje venkova.

- Důležité je také zajistit, aby se příští přezkumy strukturálních fondů zaměřily na oblasti, které se potýkají s problémy spojenými s dostupností vody. Rozšíření rozpočtů těchto fondů a stanovení možných vazeb mezi jednotlivými politikami by evropským politikám v oblasti životního prostředí nezpůsobilo žádné náklady příležitostí.

- V souvislosti s dopadem motivačních opatření v odvětví energetiky poskytuje posouzení dopadu použitých nástrojů důležité informace, podle nichž lze určit pravděpodobný účinek podobných nástrojů ve vodohospodářském odvětví.

- Podpora rozvoje úsporných technologií a produktů šetrných k vodě bezpochyby povede k povzbuzení trhu a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, tak jako v odvětví energetiky.

Sociální dopady

- Politiky zaměřené na úspory vody mají pozitivní sociální dopad, zejména na vytváření trvalých pracovních míst ve veřejné sféře.

Dopady na životní prostředí

- Úspory vody zamezí plýtvání a zároveň omezí přímé vypouštění odpadních vod do vodních útvarů. V širším měřítku povede snížení čerpání vody z přírodních zdrojů ke zlepšení stavu vodních útvarů a k ochraně ekosystému.

Je třeba zaměřit se na varianty, které výrazně napomohou zlepšit veškeré postupy řízení poptávky po vodě. Vzhledem k celkovému potenciálu úspor a racionálního využívání vody v Evropě vyžaduje situace stanovení jasného systému priorit, ze kterého budou vycházet politická rozhodnutí. V rámci tohoto systému by měly být nové zdroje dodávek vody považovány za jednu z variant, která následuje až po vyčerpání ostatních variant řízení poptávky zahrnujících účinné politiky poplatků za vodu a nákladově efektivní alternativy.

6. POROVNÁNÍ VARIANT

Varianta A Řešení založené výhradně na dodávkách vody | Varianta B Řešení založené výhradně na politikách poplatků za vodu | Varianta C Integrovaný přístup |

Krátkodobě | Dlouhodobě | Krátkodobě | Dlouhodobě |

Hospodářské dopady | ++ | - | + | ++ | +++ |

Sociální dopady | + | - | +/- | +/- | + |

Dopady na životní prostředí | - | - | + | ++ | +++ |

- Výše uvedená tabulka představuje souhrn hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů jednotlivých variant, které byly posuzovány v první části dokumentu.

- Varianta A může mít v krátkodobém výhledu významný pro hospodářství a společnost, nicméně její dopady na životní prostředí jsou negativní. Posouzení jejích dlouhodobých dopadů poukázalo na nepřiměřený poměr mezi náklady a přínosy pro hospodářství, společnost a životní prostředí.

- Varianta B by měla mít pozitivní dopady na hospodářství a životní prostředí, jakmile bude zavedena účinná politika poplatků za vodu a jakmile se uživatelé vody budou podílet na návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. Sociální dopady závisí na výši zavedených poplatků za vodu, v některých hospodářských odvětvích a pro některé skupiny obyvatel mohou působit negativně.

- Výsledky varianty C se dostaví postupně. Od počátku se očekávají se pozitivní dopady na hospodářství, které by měly dlouhodobě narůstat. Pozitivní sociální dopady se rovněž projeví až časem. Tato varianta by měla přinést významné a narůstající pozitivní dopady na životní prostředí. V porovnání s ostatními variantami představuje tato varianta největší přínos pro životní prostředí.

Na základě tohoto posouzení se tedy varianta C jeví jako nejslibnější, neboť dlouhodobě zajišťuje nejlepší poměr mezi náklady a přínosy.

- V každém případě bude vytvoření politik a stanovení opatření k řešení problému nedostatku vody a sucha vyžadovat další důkladná posouzení dopadů. Dalším krokem bude podrobný přezkum sběru dat a kvantitativního posouzení opatření, které byly vybrány z široké škály možností navrhovaných ve sdělení.

- Je rovněž jasné, že zavedení některých zvláštních opatření bude vyžadovat stanovení vhodných doprovodných opatření s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů, odvětví a sociální podmínky. Tato opatření budou také vyžadovat podrobné posouzení.

7. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Nedostatek vody a sucho představují základní environmentální problém, na který se bude třeba zaměřit. Jeho řešení je zároveň základní podmínkou udržitelného hospodářského růstu v Evropě.

Komise bude hodnotit dosažený pokrok při naplňování stanovených cílů a o výsledcích podá zprávu Radě a Evropskému parlamentu. Zpráva bude předložena v rámci fóra zúčastněných subjektů, které se bude konat v roce 2008.

Komise s ohledem na výsledky projednání tohoto sdělení v Radě ministrů a v Evropském parlamentu zváží následné iniciativy a akce.