52007PC0593

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.10.2007

KOM(2007) 593 v konecném znení

2007/0214 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o schvalování typu vodíkových vozidel, kterým se mění směrnice 2007/46/ES

(předložená Komisí){SEK(2007) 1301}{SEK(2007) 1302}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1) SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je stanovit harmonizovaná pravidla pro konstrukci motorových vozidel s cílem zabezpečit fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysoký stupeň bezpečnosti obyvatel a vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Pro řádné fungování jednotného trhu v Evropské unii jsou nutné společné normy týkající se schvalování vozidel na vodíkový pohon. Opatření na úrovni Společenství zabrání vzniku rozdílných norem produktů v jednotlivých členských státech, které způsobují fragmentaci vnitřního trhu a vytváření nadbytečných překážek obchodování v rámci Společenství.

Současně by se s ohledem na existenci otázek bezpečnosti spojených s používáním vodíku k pohonu vozidel mělo zajistit, že vodíkové systémy budou stejně bezpečné jako tradiční technologie pohonu.

Všeobecné souvislosti

Vodík není zdrojem energie, je nicméně jejím perspektivním nosičem.

Použitím vodíku jakožto paliva pro silniční vozidla se nabízí řešení mobility šetrné k životnímu prostředí. Při použití vodíku jakožto paliva, a to jak v palivových článcích, tak ve spalovacích motorech, totiž nedochází k vytváření emisí uhlíku a skleníkových plynů. Při udržitelném způsobu výroby paliva by použití této techniky pohonu mohlo významně přispět ke zlepšení životního prostředí.

Nicméně vozidla na vodíkový pohon nejsou v současnosti zahrnuta do rámce schválení typu vozidel Evropského společenství. Tato situace vede k fragmentaci vnitřního trhu s těmito vozidly, což představuje překážku zavedení této ekologické technologie.

Vodík je navíc látka s vlastnostmi, které jsou odlišné od tradičních paliv užívaných k pohonu vozidel. Aby se projevil blahodárný vliv používání vodíkových vozidel na životní prostředí, měl by být zvýšen celkový podíl těchto vozidel v dopravě. Jedním z hlavních faktorů, které přispějí ke zvýšení počtu vodíkových vozidel na silnicích, je důvěryhodnost této nové technologie pro veřejnosti.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Na oblast upravovanou návrhem se nevztahují žádné platné předpisy.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je plně v souladu s cíli strategie trvale udržitelného rozvoje Evropské unie a výrazně přispívá k cílům Lisabonské strategie.

2) KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Při vypracování návrhu Komise konzultovala zúčastněné subjekty několika způsoby:

- Proběhla konzultace s pracovní skupinou pro vodík. Jde o specializovanou pracovní skupinu odborníků zúčastněných stran, jejímž úkolem je podpora Komise v otázkách týkajících se schválení typu vodíkových vozidel. Na práci této skupiny se podílí celá řada zúčastněných stran: vnitrostátní orgány, výrobci vozidel, dodavatelé součástí a průmyslové svazy.

- Zúčastněným subjektům byl v červnu 2006 rozeslán dotazník ohledně možností politik týkajících se rámce schvalování pro vodíková vozidla. Cílem dotazníku bylo získat názory zúčastněných stran na optimální možnost a náklady spojené se schvalováním v rámci každé z těchto možností.

- Poskytnutím připomínek pro posouzení dopadů a technickým poradenstvím při vypracovávání předlohy návrhu možného nařízení byl pověřen konzultant.

- V zájmu komplexnějšího porozumění důsledkům zvažovaných možností politik uspořádal tento konzultant setkání s hlavními automobilovými společnostmi, které se zabývají vodíkovou technologií, aby získal dodatečné údaje o bezpečnosti, technologii a souvisejících nákladech.

- V druhé polovině roku 2006 a počátkem roku 2007 proběhly prezentace výsledků práce konzultanta hlavním zúčastněným subjektům pracovní skupiny pro vodík.

- Veřejná konzultace k předběžné předloze návrhu nařízení o schválení typu vodíkových vozidel byla zahájena v červenci 2006. V rámci této konzultace se objevilo okolo 20 odpovědí ze strany různých zúčastněných subjektů.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly zohledněny

V průběhu internetové konzultace bylo zúčastněnými subjekty nastoleno množství otázek[1]. Posouzení dopadů, které je součástí tohoto návrhu, plně zohledňuje podstatné otázky, jež byly nastoleny, a zabývá se způsobem, jakým byly zohledněny.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Příslušné vědecké / odborné oblasti

Návrh vyžadoval analýzu nezbytných bezpečnostních opatření a posouzení možností politik, jakož i souvisejících hospodářských, společenských a environmentálních dopadů.

Použitá metodika

Konzultant vykonal tyto činnosti:

- přezkoumání příslušné literatury s cílem stanovit otázky bezpečnosti a životního prostředí související se zavedením používání vodíkových vozidel;

- sběr a vyhodnocení informací o dopadech různých možností politik na bezpečnost obyvatel, životní prostředí a hospodářství;

- posouzení odpovědí zúčastněných stran na dotazník týkající se možností politik, který útvary Komise rozeslaly v červnu 2006;

- kvalitativní a kvantitativní porovnání dopadů možností politik s ohledem na bezpečnost obyvatel, životní prostředí a hospodářství;

- přezkoumání technických požadavků předlohy návrhu možného nařízení s ohledem na účinnost řešení stanovených otázek bezpečnosti.

Hlavní konzultované organizace / hlavní konzultovaní odborníci

Připomínky pro posouzení dopadů a technické poradenství k předloze návrhu možného nařízení poskytla společnost TRL Ltd. ve Spojeném království.

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek

Komise použila zprávu konzultanta jako vstupní údaje k analýze různých možností politik. Upřednostňované možnosti politik byly vybrány na základě analýzy nákladů a přínosů, jak je vysvětleno v posouzení dopadů, které tvoří součást návrhu.

Prostředky ke zveřejnění odborných stanovisek

Zpráva společnosti TRL je k dispozici na internetových stránkách GŘ pro podniky a průmysl[2].

Posouzení dopadů

Zvažovaly se čtyři možnosti politiky:

(1) Beze změny politiky: Tato možnost by nezahrnovala žádné další změny stávající situace. Vozidla na vodíkový pohon v současnosti nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Společenství týkajících se schvalování typů vozidel. Členské státy proto mohou udělovat jednotlivá schválení bez zavádění právních předpisů.

Pokud nedojde ke změně politiky týkající se schválení vozidel na vodíkový pohon, existuje vysoké riziko, že by mohlo být narušeno fungování vnitřního trhu Společenství. To by znamenalo výrazné náklady pro výrobce a možné důsledky pro bezpečnost obyvatel.

Existuje vysoké riziko, že při neprovedení žádných politických změn bude i nadále zapotřebí řešit problémy nízké kvality ovzduší a vysoké úrovně hluku ve městech Evropské unie, neboť znečišťování ovzduší a hluk budou mít i nadále nepříznivý vliv na lidské zdraví.

Tato možnost politiky by znamenala nerovnoměrný přístup k výrobcům vozidel, pokud jde o postup schvalování vozidel, jakož i nedostatek předvídatelnosti pro výrobce při navrhování vozidel. Navíc by představovala podstatnou překážku rozvoje vodíkové technologie v EU.

Z tohoto důvodu se tato možnost politiky nepovažuje za uskutečnitelnou.

(2) Právní předpisy na úrovni členských států: Tato možnost politiky by zahrnovala přijetí právních předpisů na úrovni členských států, aby se zohlednilo zavedení používání vodíkových vozidel.

S rozdílnými normami, které by členské státy vypracovaly, by v oblasti schvalování vozidel nadále přetrvávala roztříštěnost, což by vedlo k tomu, že by výrobci byli vystaveni příliš vysokým nákladům na vývoj a schválení a zároveň měli omezený přístup na trh. Tato možnost politiky by neukončila současnou nejistotu, pokud jde o schvalování vodíkových vozidel, a proto by odrazovala od dalších investic do vodíkové technologie.

Ve srovnání s možností „právních předpisů na úrovni EU“ by tato možnost politiky přinesla podstatně méně pozitiv pro životní prostředí a nezajistila by, že vodíková vozidla budou přinejmenším stejně bezpečná jako ta tradiční.

Tato možnost by proto vedla k fragmentaci vnitřního trhu a nezajistila by dosažení cílů politiky. Proto tento přístup není vhodný.

(3) Právní předpisy na úrovni Evropské unie: Tato možnost politiky by znamenala rozšíření právních předpisů ES týkajících se schvalování typu s cílem zahrnout vozidla na vodíkový pohon a stanovit harmonizovaná právní opatření pro tato vozidla.

Opatření na úrovni Společenství zabrání vzniku rozdílných norem produktů v jednotlivých členských státech, v jejichž důsledku dochází k fragmentaci vnitřního trhu a vytváření nadbytečných překážek obchodování v rámci Společenství. Harmonizované normy pro vozidla na vodíkový pohon by umožnily dosáhnout úspor z rozsahu, neboť by bylo možné uskutečnit sériovou výrobu pro celý evropský trh. Tato možnost politiky by otevřela trhy v některých členských státech, kde v současnosti nelze vozidla na vodíkový pohon prodávat.

Tato možnost podle posouzení dopadů přinese jasné výhody v tom, že zajistí řádné fungování vnitřního trhu, poskytne vysokou úroveň bezpečnosti obyvatel ve všech členských státech EU a rychleji sníží úroveň hluku a zvýší kvalitu ovzduší. Tím se zlepší zdraví lidí, což umožní vládám dosáhnout úspor.

Dále se zajistí, že Evropská unie udrží krok s ostatními důležitými automobilovými oblastmi světa, pokud jde o zavádění pokročilých technologií, což může zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví.

Návrh tedy vychází z této možnosti.

(4) Neregulační přístup: samoregulace pomocí dohodnutých závazků s automobilovým průmyslem s cílem zavést požadavky pro vozidla na vodíkový pohon.

Není jasné, zda dobrovolný závazek poskytne dostatečnou záruku, že vodíková vozidla budou stejně bezpečná jako ta tradiční nebo že budou dostupné přiměřené sankce pro případ porušení takového závazku. Tento přístup navíc pravděpodobně nezajistí, že se k vodíkovým vozidlům při postupu schvalování typu bude přistupovat stejně jako k vozidlům tradičním. Kromě toho není zřejmé, zda by použití dobrovolného přístupu poskytlo nějaké další výhody průmyslu, vládám nebo široké veřejnosti.

Možnost neregulačního přístupu proto nebyla dále zvažována.

Útvary Komise vypracovaly posouzení dopadů uvedené v pracovním programu pod referenčním číslem 2006/ENTR/044.

3) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Z posouzení dopadů vyplynulo, že upřednostňovanou možností politiky je přijetí nařízení EU za účelem zahrnutí vodíkových vozidel kategorií M1, M2, M3 a N1, N2, N3 do celkového rámce schvalování typu vozidel EU.

Návrh předpokládá změnu rámcové směrnice[3] za účelem zahrnutí vodíkových vozidel do postupu schvalování. Stanovují se v něm technické požadavky, které se použijí při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí (vodíkový zásobník a další vodíkové konstrukční části vyjma zásobníků) obsažených ve vodíkovém systému, aby se zajistilo řádné a bezpečné fungování příslušných vodíkových konstrukčních částí. Navíc obsahuje požadavky na schvalování typu vozidel, pokud jde o instalaci vodíkových konstrukčních částí nebo systémů do vozidel. Návrh předpokládá změnu jednotlivých směrnic a nařízení pro oblast schvalování typu, aby se zahrnuly zvláštní požadavky pro vozidla na vodíkový pohon.

Právní základ

Právní základem návrhu je odstavec 95 Smlouvy.

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť cílů politiky nelze uspokojivě dosáhnout prostřednictvím opatření ze strany členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Společenství. Je nezbytné přijmout opatření Evropské unie, neboť je zapotřebí zabránit vzniku překážek jednotného trhu.

Opatření na úrovni Společenství lépe splní cíle návrhu, protože zabrání fragmentaci vnitřního trhu, k níž by jinak mohlo dojít, a zajistí bezpečnost vodíkových vozidel.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů k zajištění řádného fungování vnitřního trhu, přičemž zároveň poskytuje vysokou úroveň bezpečnosti obyvatel a ochrany životního prostředí.

Výběr nástrojů

Navrhovaným nástrojem je nařízení. Jiné prostředky by nebyly vhodné z těchto důvodů:

- Nařízení se považuje za vhodné, protože poskytuje požadované zajištění souladu, aniž by bylo potřebné provedení do právních předpisů členských států.

Návrh využívá tzv. přístup rozdělení na úrovně („split-level approach“), jenž byl původně zaveden na žádost Evropského parlamentu a využit v různých jiných právních předpisech, např. v případě směrnice týkající se emisí těžkých nákladních vozidel[4] a nařízení týkající se fází Euro 5 a 6 emisí lehkých užitkových vozidel[5]. Tento přístup předpokládá, že návrh a přijetí právního předpisu se uskuteční podle dvou odlišných, ale souběžných postupů:

- za prvé, základní ustanovení stanoví Evropský parlament a Rada nařízením podle článku 95 Smlouvy o ES v rámci postupu spolurozhodování;

- za druhé, technické specifikace provádějící základní ustanovení budou uvedeny v nařízení, které Komise přijme za pomoci regulativního výboru (návrh vzniklý postupem projednávání ve výboru).

4) ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

5) DODATEČNÉ INFORMACE

Simulace, pilotní fáze a přechodné období

V návrhu jsou uvedena všeobecná přechodná období s cílem poskytnout výrobcům vozidel dostatečný čas pro přípravu.

Zjednodušení

Návrhem se zjednodušují administrativní postupy veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních). Návrh je obsažen v pracovním a legislativním programu Komise pod značkou 2006/ENTR/044.

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu nepovede ke zrušení právních předpisů.

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh předpokládá, že technické požadavky nařízení budou v budoucnosti přizpůsobeny technickému pokroku.

Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

2007/0214 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o schvalování typu vodíkových vozidel, kterým se mění směrnice 2007/46/ES

(text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[8],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Vnitřní trh zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, v níž je nutné zajistit volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. K tomuto účelu se uplatňuje ucelený systém ES schvalování typu motorových vozidel. Technické požadavky schvalování typu motorových vozidel s ohledem na vodíkový pohon je třeba sladit, aby nedošlo k přijetí rozdílných požadavků v jednotlivých členských státech a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu i vysoká úroveň ochrany životního prostředí a bezpečnosti obyvatel.

(2) Toto nařízení je novým zvláštním nařízením v rámci postupu schvalování typu Společenství podle směrnice 2007/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne [DATUM], kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice)[9]. Přílohy IV, VI a XI uvedené směrnice by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(3) Na žádost Evropského parlamentu byl do právních předpisů EU o motorových vozidlech zaveden nový regulační přístup. Toto nařízení by proto mělo stanovit pouze základní ustanovení o požadavcích pro schvalování typu vodíkových systémů a konstrukčních částí, zatímco technické specifikace budou stanoveny v prováděcích opatřeních přijatých v návaznosti na postupy projednávání ve výborech.

(4) V odvětví dopravy by mělo být cílem zvýšení podílu vozidel šetrných k životnímu prostředí a měly by být vyvinuty i další snahy v zájmu toho, aby se na trh uvádělo více takových vozidel. Zavedení vozidel užívajících alternativní paliva může výrazně zlepšit kvalitu ovzduší ve městech.

(5) Vodík se považuje za čistý způsob pohonu vozidel, neboť výfuky vozidel na vodíkový pohon nevydávají ani uhlíkaté znečišťující látky, ani emise skleníkových plynů. Mělo by se nicméně dbát na udržitelný způsob výroby vodíkového paliva, aby byl celkový dopad zavedení používání vodíku jakožto paliva motorových vozidel na životní prostředí příznivý.

(6) Vymezením schvalovacího rámce pro vozidla využívající vodíkový pohon se posílí důvěra potenciálních uživatelů i široké veřejnosti v tuto novou technologii.

(7) Je proto nezbytné vypracovat příslušný rámec, jenž urychlí uvádění vozidel s inovativními technologiemi pohonu a využívající alternativní paliva s malým dopadem na životní prostředí na trh.

(8) Většina výrobců významně investuje do rozvoje vodíkové technologie a již taková vozidla začala uvádět na trh. Je pravděpodobné, že v budoucích letech se celkový podíl vozidel na vodíkový pohon ve vozovém parku zvýší. Je proto nezbytné stanovit společné požadavky týkající se bezpečnosti těchto vozidel.

(9) Je nezbytné provést bezpečnostní opatření, aby vodíkový systém a jeho konstrukční části získaly schválení typu.

(10) Je nezbytné zohlednit instalaci vodíkového systému a jeho konstrukčních částí do vozidla při schvalování tohoto vozidla.

(11) Vzhledem ke specifickým vlastnostem tohoto paliva mohou vozidla na vodíkový pohon vyžadovat zvláštní přístup ze strany záchranných služeb. Je proto nezbytné stanovit požadavky na označování vozidel, aby byly tyto služby informovány o palivu, které je ve vozidle uloženo.

(12) Výrobce by rovněž měl přijmout náležitá opatření, aby předešel případům chybného tankování vozidla.

(13) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[10].

(14) Zejména by měla být Komisi svěřena pravomoc k zavedení požadavků a zkušebních postupů týkajících se nových forem skladování a užívání vodíku, přídavných vodíkových konstrukčních částí a pohonného systému. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc ke stanovení specifických postupů, zkoušek a požadavků s ohledem na ochranu při nárazu vodíkových vozidel a bezpečnostní požadavky na integrovaný systém. Vzhledem k tomu, že se jedná o opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(15) Cílů tohoto nařízení, zejména realizaci vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se vozidel používajících vodík, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Z důvodu rozsahu potřebné činnosti lze těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Společenství. Společenství proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku toto nařízení nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daného cíle.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje požadavky pro schvalování typu vozidel, pokud jde o vodíkový pohon, a schvalování typu vodíkových konstrukčních částí a vodíkových systémů. Toto nařízení rovněž stanovuje požadavky pro instalaci takových konstrukčních částí a systémů.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

(1) vozidla na vodíkový pohon kategorií M a N, včetně ochrany při nárazu a elektrické bezpečnosti takových vozidel;

(2) vodíkové konstrukční části určené pro motorová vozidla kategorií M a N uvedené na seznamu v příloze I;

(3) vodíkové systémy určené pro motorová vozidla kategorií M a N, včetně nových forem skladování a používání vodíku.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1) „vozidlem na vodíkový pohon“ jakékoli motorové vozidlo využívající čistý vodík nebo směs vodíku a zemního plynu jakožto palivo k pohonu;

(2) „pohonným systémem“ spalovací motor nebo systém palivových článků využívaný k pohonu vozidla;

(3) „vodíkovou konstrukční částí“ vodíkový zásobník a všechny ostatní části vozidla, které přicházejí do přímého styku s vodíkem nebo které tvoří část systému nainstalovaného z důvodu použití vodíku;

(4) „vodíkovým systémem“ sestava vodíkových konstrukčních částí a spojovacích částí namontovaná ve vozidlech na vodíkový pohon, s výjimkou pohonných systémů či pomocných pohonných jednotek;

(5 ) „maximálním povoleným pracovním tlakem“ maximální tlak, kterému může být dle svého určení vystavena konstrukční část a který tvoří základ pro stanovení pevnosti této příslušné konstrukční části;

(6) „jmenovitým pracovním tlakem“ v případě zásobníků stabilizovaný tlak o jednotné teplotě 288 K (15 °C) pro plný zásobník nebo v případě ostatních částí úroveň tlaku, pod kterým příslušná část běžně funguje;

(7) „vnitřním zásobníkem“ část zásobníku určená k použití tekutého vodíku, která obsahuje kryogenní vodík.

Pro účely bodu 4 se za vodíkové systémy považuje následující:

a) systém monitorování a kontroly;

b) systém rozhraní vozidla;

c) systém omezující nadměrný průtok;

d) systém ochrany proti přetlaku;

e) systém zjišťující selhání výměníku tepla

Článek 4

Povinnosti výrobců

1. Výrobci prokážou, že všechna nová prodávaná vozidla na vodíkový pohon zaregistrovaná nebo používaná v rámci Společenství a veškeré vodíkové konstrukční části či vodíkové systémy prodávané nebo používané v rámci Společenství jsou typově schváleny v souladu s tímto nařízením.

2. Výrobci pro účely schvalování typu vozidla vybaví vozidla na vodíkový pohon vodíkovými konstrukčními částmi a systémy, které jsou zkoušeny a instalovány v souladu s tímto nařízením.

3. Výrobci pro účely schvalování typu konstrukčních částí a systémů zajistí, že jsou vodíkové konstrukční části a systémy zkoušeny v souladu s tímto nařízením.

4. Výrobci poskytnou schvalovacím orgánům specifické údaje o vozidle a podmínkách zkoušek.

5. Výrobci poskytnou údaje pro pravidelnou kontrolu vodíkových systémů a konstrukčních částí po celou dobu životnosti vozidla.

Článek 5

Všeobecné požadavky na vodíkové konstrukční části a systémy

Výrobce zajistí, aby:

a) vodíkové konstrukční části a systémy fungovaly správně a bezpečně a aby spolehlivě odolaly v elektrických, mechanických, teplotních a chemických provozních podmínkách, aniž by docházelo k únikům nebo viditelným deformacím;

b) byl vodíkový systém chráněn proti přetlaku;

c) materiály uvedených částí vodíkových konstrukčních částí a systémů, které vstupují do přímého styku s vodíkem, byly s vodíkem slučitelné;

d) byly vodíkové konstrukční části a systémy po celou dobu životnosti odolné vůči očekávaným teplotám a tlakům;

e) vodíkové konstrukční části a systémy spolehlivě odolávaly celému rozsahu provozních teplot stanovených prováděcími opatřeními;

f) byly vodíkové konstrukční části označeny v souladu s prováděcími opatřeními;

g) měly všechny vodíkové konstrukční části s usměrněným průtokem měly jasně označen směr průtoku.

Článek 6

Požadavky na vodíkové zásobníky určené k použití tekutého vodíku

Vodíkové zásobníky určené k použití tekutého vodíku se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze II.

Článek 7

Požadavky na vodíkové konstrukční části jiné než zásobníky určené k použití tekutého vodíku

1. Vodíkové konstrukční části jiné než zásobníky určené k použití tekutého vodíku se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze III a s ohledem na jejich typ.

2. Přetlaková zařízení se navrhnou tak, aby zajistila, že tlak ve vnitřním zásobníku nebo v dalších vodíkových konstrukčních částech nepřekročí povolenou hodnotu. Hodnoty se stanoví úměrně k maximálnímu povolenému pracovnímu tlaku vodíkového systému. Výměníky tepla musejí být vybaveny bezpečnostním systémem pro zjištění selhání.

Článek 8

Požadavky na vodíkové zásobníky určené k použití stlačeného (plynného) vodíku

1. Vodíkové zásobníky určené k použití stlačeného (plynného) vodíku se klasifikují podle bodu 1 přílohy IV.

2. Vodíkové zásobníky uvedené v odstavci 1 se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze IV a s ohledem na jejich typ.

3. Poskytuje se podrobný popis všech hlavních vlastností a tolerancí materiálů použitých při konstrukci zásobníků, včetně výsledků testů, jimž byl materiál podroben.

4. Povoluje se použití směsi plynného vodíku a zemního plynu jakožto paliva.

Článek 9

Požadavky na vodíkové konstrukční části jiné než zásobníky určené k použití stlačeného (plynného) vodíku

1. Vodíkové konstrukční části jiné než zásobníky určené k použití stlačeného (plynného) vodíku se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze V a s ohledem na jejich typ.

2. Povoluje se použití směsi plynného vodíku a zemního plynu jakožto paliva.

Článek 10

Všeobecné požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů

Vodíkové konstrukční části a systémy se instalují v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.

Článek 11

Časový rozvrh pro uplatnění

1. Ode dne uvedeného v druhém pododstavci článku 15 odmítnou vnitrostátní orgány udělit schválení typu ES či vnitrostátní schválen typu s ohledem na nové typy vozidel z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem nebo udělit schválení typu ES či vnitrostátní schválení typu týkající se konstrukční části s ohledem na nové typy vodíkových součástí a systémů, které nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením.

2. Ode dne [datum, 36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] nepovažují vnitrostátní orgány z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem v případě nových vozidel, které nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením, prohlášení o shodě za nadále platné pro účely článku 26 směrnice 2007/46/ES a zakážou registraci, prodej a používání takových vozidel a u nových vodíkových konstrukčních částí a systémů, které nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením, zakážou jejich prodej a používání.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 tohoto článku a s výhradou vstupu v platnost prováděcích opatření přijatých podle čl. 12 odst. 1, pokud o to výrobce zažádá, nesmějí vnitrostátní orgány z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem odmítnout udělit schválení typu ES či vnitrostátní schválení typu pro nový typ vozidla či nový typ vodíkové konstrukční části či systému nebo zakázat registraci, prodej nebo používání nového vozidla či zakázat prodej nebo používání nové vodíkové konstrukční části nebo systému, pokud dotyčné vozidlo, konstrukční část nebo systém splňují požadavky stanovené tímto nařízením.

Článek 12

Prováděcí opatření

1. Komise přijme postupem podle čl. 39 odst. 9 směrnice 2007/46/ES tato prováděcí opatření:

a) správní předpisy pro ES schvalení typu vozidel v souvislosti s vodíkovým pohonem a schvalování vodíkových konstrukčních částí a systémů;

b) údaje, které mají poskytnout výrobci pro účely schvalování typu a pravidelné kontroly uvedené ve čl. 4 odst. 4 a 5;

c) podrobná pravidla zkušebních postupů stanovená v přílohách II až V;

d) podrobná pravidla týkající se vodíkových konstrukčních částí a systémů stanovená v příloze VI;

e) požadavky na prodej a spolehlivé fungování vodíkových konstrukčních částí a systémů, jak jsou stanoveny článkem 5.

2. Komise může postupem podle čl. 39 odst. 9 směrnice 2007/46/ES přijmout tato prováděcí opatření:

a) zvláštní technické požadavky pro provádění čl. 8 odst. 4 a čl. 9 odst. 2;

b) specifikace pro požadavky týkající se kteréhokoli z těchto případů:

- nové formy uchovávání či používání vodíku;

- ochrana při nárazu vozidla;

- integrovaný systém bezpečnostních požadavků zahrnující přinejmenším zjištění případů unikání a bezpečností požadavky týkající se čistícího plynu;

- elektrická izolace a bezpečnost;

c) další opatření nezbytná pro uplatnění tohoto nařízení.

Článek 13

Změny směrnice 2007/46/ES

Přílohy IV, VI a XI směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.

Článek 14

Sankce za nedodržení nařízení

1. Členské státy stanoví předpisy týkající se sankcí za porušení podmínek tohoto nařízení ze strany výrobců a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatnění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do [datum, osmnáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] a neprodleně jí oznámí každou jejich následnou změnu.

2. K typům porušení nařízení, na které se vztahuje postih, náleží:

a) nepravdivá prohlášení v průběhu schvalovacích postupů nebo postupů vedoucích ke stažení;

b) padělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu;

c) neposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení nebo k odejmutí schválení typu;

d) odmítnutí zpřístupnit informace;

e) používání odpojovacích zařízení.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne [DATUM – 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost], s výjimkou čl. 11 odst. 3, který se použije ode dne vstupu nařízení v planost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…] […]

PŘÍLOHA I Seznam konstrukčních částí, na které se vztahuje schvalování typu

Schvalování typu se vztahuje na tyto vodíkové konstrukční části:

a) konstrukční části určené k použití tekutého vodíku:

1. zásobník;

2. automatický ventil (v případě prvního automatického ventilu po proudu nebo v případě bezpečnostního zařízení);

3. zpětný ventil nebo nevratný ventil (v případě bezpečnostního zařízení);

4. ohebné palivové vedení (v případě prvního automatického uzavíracího ventilu proti proudu nebo jiných bezpečnostních zařízení);

5. výměník tepla (v případě prvního automatického uzavíracího ventilu proti proudu);

6. ruční ventil (v případě prvního ručního ventilu po proudu nebo v případě bezpečnostního zařízení);

7. regulátor tlaku (v případě prvního automatického uzavíracího ventilu proti proudu);

8. přetlakový ventil;

9. čidlo tlaku, teploty a toku (v případě bezpečnostního zařízení);

10. spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva;

b) konstrukční části určené k použití stlačeného (plynného) vodíku:

(1) zásobník;

(2) automatický ventil;

(3) sestava zásobníku;

(4) upevňovací díly;

(5) ohebné palivové vedení;

(6) výměník tepla;

(7) vodíkový filtr;

(8) ruční ventil;

(9) nevratný ventil;

(10) regulátor tlaku;

11. přetlakové zařízení;

12. přetlakový ventil;

13. hrdlo;

14. snímatelný konektor systému uchovávání;

15. čidla (tlaku, teploty, vodíku nebo toku), jsou-li použita jakožto bezpečnostní zařízení.

PŘÍLOHA IIPoužitelné postupy zkoušení vodíkových zásobníků určených k používání tekutého vodíku

Typ zkoušky |

Zkouška na roztržení |

Zkouška ohněm |

Zkouška maximální úrovně naplnění |

Zkouška tlaku |

Zkouška těsnosti |

Postupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu vodíkových zásobníků, zahrnou:

16. Zkoušku na roztržení: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá stanovené síle vysokého tlaku, tlaku při roztržení (bezpečnostní faktor vynásobený hodnotou maximálnímu povolenému pracovnímu tlaku). K získání schválení typu překročí hodnota skutečného tlaku při roztržení při zkoušce minimální požadovanou hodnotu tlaku při roztržení.

17. Zkoušku ohněm: Účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne.

18. Zkoušku maximální úrovně naplnění: Účelem této zkoušky je prokázat, že hladina vodíku v průběhu postupu plnění nikdy nezpůsobí otevření přetlakových zařízení.

19. Zkoušku tlaku: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá stanovené úrovni vysokého tlaku. K prokázání této vlastnosti se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě po stanovenou dobu. Zásobník nesmí po zkoušce vykazovat žádné známky viditelné trvalé deformace, ani viditelných úniků.

20. Zkoušku těsnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky netěsnosti. K prokázání této vlastnosti se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky netěsnosti v podobě trhlin, pórů či dalších podobných závad.

PŘÍLOHA III Použitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí jiných než vodíkových zásobníků určených k používání tekutého vodíku

Typ zkoušky |

1 | 2 | 3 | 4 |

Zkouška na roztržení | ( | ( | ( | ( |

Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí | ( | ( | ( | ( |

Zkouška úniku před prasknutím | ( | ( | ( | ( |

Zkouška ohněm | ( | ( | ( | ( |

Zkouška průrazem | ( | ( | ( | ( |

Zkouška vystavení chemickým látkám | ( | ( | ( |

Zkouška kompozitu na toleranci vad | ( | ( | ( |

Zrychlená zkouška na roztržení při namáhání | ( | ( | ( |

Zkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách | ( | ( | ( |

Zkouška na poškození při nárazu | ( | ( |

Zkouška těsnosti | ( |

Zkouška prostupnosti | ( |

Zkouška hrdla ve zkrutu | ( |

Zkouška cyklem vodíkového plynu | ( |

1. Klasifikace zásobníků určených k používání stlačeného (plynného) vodíku:

Typ 1 Bezešvý kovový zásobník

Typ 2 Zásobník s obručovitým ovinutím a bezešvou kovovou vložkou

Typ 3 Zásobník s plným ovinutím a bezešvou či svařovanou kovovou vložkou

Typ 4 Zásobník s plným ovinutím a nekovovou vložkou

2. Postupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu uvedených zásobníků:

21. Zkouška na roztržení: Účelem této zkoušky je stanovit hodnotu tlaku, při němž dojde k roztržení zásobníku. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě, která by měla být vyšší než hodnota jmenovitého pracovního tlaku zásobníku. Tlak při roztržení zásobníku překročí stanovený tlak. Tlak při roztržení zásobníku se zaznamená a uschová výrobcem po celou dobu životnosti zásobníku.

22. Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá vysokým změnám tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystavovuje tlakovým cyklům až do bodu selhání nebo dokud nebude dosaženo stanoveného počtu cyklů postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. Zásobník by měl vydržet bez selhání stanovený počet cyklů. Zaznamená se počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání. Výrobce tyto výsledky uschová po celou dobu životnosti zásobníku.

23. Zkouška na únik před prasknutím: Účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkové zásobníky dojde nejprve k úniku před prasknutím. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlakovým cyklům postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. K selhání zásobníků dojde prostřednictvím úniku, nebo se překročí stanovený počet zkušebních cyklů a k selhání nedojde. Zaznamená se počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání.

24. Zkouška ohněm: Účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne. U zásobníku vystaveného pracovnímu tlaku dochází pouze k uvolňování tlaku prostřednictvím přetlakového zařízení a nedojde k roztržení.

25. Zkouška průrazem: Účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkového zásobníku nedojde k roztržení, pronikne-li jím střela. Za tímto účelem se celý zásobník i s ochranným obalem vystaví tlaku a prostřelí. Zásobník se nesmí roztrhnout.

26. Zkouška vystavení chemickým látkám: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá vystavení stanoveným chemickým látkám. Za tímto účelem se zásobník vystaví různým chemickým roztokům. Tlak na zásobník se zvýší na danou hodnotu a provede se zkouška na roztržení. Zásobník dosáhne stanoveného tlaku při roztržení, jehož hodnota se zaznamená.

27. Zkouška kompozitu na toleranci vad: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá vystavení vysokému tlaku. Za tímto účelem se v boční stěně zásobníky vyřežou vady stanoveného tvaru a zásobník se vystaví stanovenému počtu tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nedojde k unikání, ani nedojde k roztržení zásobníku, může však dojít k selhání prostřednictvím úniku v průběhu zbývajících zkušebních cyklů. Zaznamená se počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání.

28. Zrychlená zkouška na roztržení při namáhání: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá dlouhodobému vystavení vysokému tlaku a vysokým teplotám v mezi povoleného provozního rozsahu. Za tímto účelem se zásobník po stanovenou dobu vystaví stanoveným tlakovým a teplotním podmínkám a následně projde zkouškou na roztržení uvedenou v bodě a). Zásobník dosáhne stanoveného tlaku při roztržení.

29. Zkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá změnám tlaku v různých teplotních podmínkách. Za tímto účelem se zásobník bez ochranného obalu podrobí zkouškovým cyklům hydrostatickým tlakem a současně se vystaví mezním podmínkám okolí a následně se provede zkouška těsnosti a zkouška na roztržení uvedené pod body k) a a). Zásobníky nesmějí při zkoušce tlakovým cyklem vykazovat známky roztržení, úniku nebo roztřepení vlákna. Zásobník se nesmí při stanoveném tlaku roztrhnout.

30. Zkouška na poškození při nárazu: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník zůstane funkční i po vystavení stanoveným mechanickým nárazům. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkoušce nárazu pádem a provede se stanovený počet tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nedojde k unikání, ale může dojít k selhání zásobníku prostřednictvím unikání v průběhu zbývajících zkušebních cyklů.

31. Zkouška těsnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky úniku. Za tímto účelem se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky úniku v podobě trhlin, pórů či podobných defektů.

32. Zkouška prostupnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že prostupnost vodíkového zásobníku nepřesahuje stanovenou míru. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku vodíkového plynu o hodnotě jmenovitého pracovního tlaku a následně se monitoruje prostupnost v uzavřené komoře po stanovenou dobu a za stanovených teplotních podmínek.

33. Zkouška hrdla ve zkrutu: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá stanovenému zkrutu. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkrutu z různých směrů. Následně se provede zkouška těsnosti a zkouška na roztržení uvedené výše pod písmeny k) a a). Zásobník splní požadavky zkoušky těsnosti a zkoušky na roztržení. Zaznamená se hodnota uplatněného zkrutu a tlak při unikání a roztržení.

34. Zkouška cyklem plynného vodíku: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník při použití plynného vodíku odolá vysokým změnám tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystaví řadě tlakových cyklů s použitím plynného vodíku a podrobí se zkoušce těsnosti uvedené výše pod bodem k). Prověří se známky opotřebení, jako např. vznik únavových trhlin nebo elektrostatický výboj. Zásobník splní požadavky zkoušky těsnosti. Zásobník nesmí vykazovat známky opotřebení, jako např. únavové trhliny nebo elektrostatický výboj.

PŘÍLOHA V Použitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí jiných než vodíkových zásobníků určených k používání stlačeného (plynného) vodíku

TYP ZKOUŠKY |

VODÍKOVÁ KONSTRUKČNÍ ČÁST | Zkoušky materiálu | Zkouška odolnosti proti korozi | Zátěžová zkouška | Zkouška cyklem hydraulického tlaku | Zkouška vnitřní těsnosti | Zkouška vnější těsnosti |

Přetlaková zařízení | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Automatické ventily | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Ruční ventily | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Nevratné ventily | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Přetlakové ventily | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Výměníky tepla | ( | ( | ( | ( |

Zásobníky | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Regulátory tlaku | ( | ( | ( | ( | ( | ( |

Čidla pro vodíkové systémy | ( | ( | ( | ( | ( |

Ohebná palivová vedení | ( | ( | ( | ( | ( |

Upevňovací díly | ( | ( | ( | ( | ( |

Vodíkové filtry | ( | ( | ( | ( |

Snímatelné konektory systému uchovávání | ( | ( | ( | ( | ( |

S výhradou zvláštních požadavků na jakoukoli vodíkovou konstrukční část zahrnují zkušební postupy, které mají být při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí použity, tyto zkoušky:

Zkoušky materiálu:

2.1. Zkouška slučitelnosti s vodíkem uvedená v bodě j) přílohy III.

2.2. Zkouška stárnutí: Účelem této zkoušky je ověřit, zda nekovové materiály použité ve vodíkových konstrukčních částech odolají stárnutí. U zkoušených vzorků nejsou povoleny žádné viditelné trhliny.

2.3. Zkouška slučitelnosti s ozonem: Účelem této zkoušky je ověřit, zda je elastomerový materiál vodíkové konstrukční části slučitelný s ozonem. U zkoušených vzorků nejsou dovoleny žádné viditelné trhliny.

3. Zkouška odolnosti vůči korozi uvedená v bodě e) přílohy III.

4. Zátěžová zkouška uvedená v bodě c) přílohy III.

5. Zkouška cyklem hydraulického tlaku stanovená v bodě i) přílohy III. Vodíkové konstrukční části nesmějí vykazovat viditelné známky deformace nebo protlačování a splní požadavky zkoušky vnitřní a vnější těsnosti.

6. Zkouška vnitřní těsnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že u stanovených vodíkových konstrukčních částí nedochází k vnitřní netěsnosti. Za tímto účelem se vodíkové konstrukční části vystaví tlaku za různých teplotních podmínek a sleduje se těsnost. Vodíková konstrukční část zůstává bez bublin a vnitřní netěsnost se u ní nesmí projevit ve vyšší míře, než je stanovená hodnota.

7. Zkouška vnější těsnosti stanovená v bodě b) přílohy III.

PŘÍLOHA VIPožadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů

1. Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl chráněn proti poškození.

Měl by být izolován od tepelných zdrojů ve vozidle.

2. Vodíkový zásobník je možné nahradit jiným vodíkovým zásobníkem pouze za účelem doplnění paliva nebo údržby.

V případě spalovacího motoru se zásobník nesmí instalovat v prostoru vozidla vyhrazeném pro motor.

Zásobník se náležitě chrání proti veškeré korozi.

3. Je nutné přijmout opatření, kterými se předejde unikání vodíku během doplňování paliva a zajistí bezpečné sejmutí snímatelného systému pro uchovávání vodíku.

4. Spoj pro doplňování paliva se zajistí proti špatnému seřízení a chrání před špínou a vodou.

5. Vodíkový zásobník se připevní a upevní tak, aby absorboval stanovená zrychlení bez vzniku poškození na bezpečnostních částech ve chvíli, kdy jsou vodíkové zásobníky plné.

6. Přívody pro vodíkové palivo se zajistí automatickým ventilem. Přívod pro doplňování paliva se zajistí ventilem. Ventily se uzavřou, pokud to vyžaduje špatná funkce vodíkového systému nebo jakákoli jiná událost vedoucí k úniku vodíku. Když se vypne pohonný systém, odpojí se přívod paliva ze zásobníku do pohonného systému a zůstává uzavřen až do doby, dokud se nepožaduje uvedení systému v činnost.

7. Žádná vodíková konstrukční část včetně ochranných materiálu, které tvoří součást takových konstrukčních částí, nesmí přesahovat obrys vozidla nebo ochrannou konstrukci. To neplatí, je-li vodíková konstrukční část náležitě chráněna a žádná její součást není umístěna vně této ochranné konstrukce.

8. Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl přiměřeně chráněn proti poškození, jako je např. poškození způsobené pohyblivými částmi vozidla, nárazy, štěrkem či v důsledku nakládání nebo vykládání vozidla či posunutím nákladu.

9. Žádná vodíková konstrukční část nesmí být umístěna v blízkosti výfuku spalovacího motoru nebo jiného zdroje tepla, není-li proti teplu patřičně chráněna.

10. Větrací nebo vytápěcí systém v prostoru pro cestující a v místech, kde je možné unikání nebo hromadění vodíku, se konstruuje tak, aby vodík nebyl vtahován do vozidla.

11. V případě nehody se přiměřeně zajistí, aby přetlakové zařízení a s ním spojený větrací systém zůstaly funkční. Větrací systém přetlakového zařízení se náležitě chrání před nečistotami a vodou.

12. Prostor pro cestující ve vozidle je oddělen od vodíkového systému, aby se zabránilo hromadění vodíku. Zajistí se, aby žádné palivo unikající z zásobníku či jeho příslušenství neunikalo do prostoru pro cestující vozidla.

13. Vodíkové konstrukční části, z nichž by mohl unikat vodík do prostoru pro cestující nebo do zavazadlového prostoru či jiného nevětraného prostoru, se uzavřou do plynotěsné skříně nebo zajiští rovnocenným ochranným prostředkem, jak je stanoveno v prováděcích právních předpisech.

14. Elektrická zařízení obsahující vodík se izolují takovým způsobem, aby součástmi obsahujícími vodík neprocházel žádný proud, aby se v případě lomu zabránilo elektrickým jiskrám.

Kovové části vodíkového systému jsou elektricky propojeny s uzemněním vozidla.

15. Pro potřeby záchranných služeb je možné použít štítky označující přítomnost tekutého nebo stlačeného (plynného) vodíku.

PŘÍLOHA VII

Změny směrnice 2007/46/ES

1. V příloze IV části I bodu 62 se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Předmět | Odkaz na regulační akt | Odkaz na Úřední věstník | Vztahuje se na |

62 | Vodíkový systém | […./…/ES] | X |

3. V dodatku přílohy VI bodu 62 se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Předmět | Odkaz na regulační akt | Ve znění | Použitelné pro varianty |

62. Vodíkový systém | […./…/ES] |

4. V dodatku 1 přílohy XI bodu 62 se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod | Předmět | Odkaz na regulační akt | M1 ( 2 500 (1) kg | M1 ( 2 500 (1) kg | M2 | M3 |

62 | Vodíkový systém | […./…/ES] | Q | G + Q | G + Q | G + Q |

5.

V dodatku 2 přílohy XI bodu 62 se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

62 | Vodíkový systém | […./…/ES] | X |

[1] http://ec.europa.eu/enterprise/automotive/pagesbackground/hydrogen/consultation/contributions.htm

[2] http://ec.europa.eu/enterprise/automotive/pagesbackground/hydrogen/hydrogen_final_report.pdf

[3] Směrnice 2007/46/ES

[4] Směrnice 2005/55/ES (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s .1), směrnice 2005/78/ES (Úř. věst. L 313, 29.11.2005, s. 1).

[5] Nařízení (ES) č. 715/2007, Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Návrh nové „rámcové směrnice“, která se nyní nachází v procesu přijímání. KOM(2003) 418 a KOM(2004) 738.

[10] Úř. věst L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).