52007PC0566

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 4.10.2007

KOM(2007) 566 v konečném znění

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 a ukončuje se částečný prozatímní přezkum tohoto dovozu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96.

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu |

Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká používání nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, naposledy pozměněného nařízením Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005 (dále jen „základní nařízení“) na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie. |

Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými základním nařízením. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízení Rady č. 1676/2001 týkající se uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1424/2006 (Úř. věst. L 270, 29.9.2006, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1288/2006 ze dne 25. srpna 2006 (Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1). Rozhodnutí Komise č. 2006/173/ES (Úř. věst. L 68, 8.3.2006), kterým se zrušuje rozhodnutí Komise č. 2001/645/ES, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. |

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů |

Konzultace zúčastněných stran |

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. |

Právní stránka návrhu |

Shrnutí navrhovaných opatření Připojený návrh spočívá v přezkumu před pozbytím platnosti, který se týká antidumpingových opatření uplatňovaných od roku 2001, a v částečném prozatímním přezkumu, který je omezen na prošetření dumpingu jednoho konkrétního vývozce. Navrhuje se zachovat antidumpingová opatření na dovoz PET filmu na shodné úrovni ve srovnání s předchozími právními předpisy. Navrhuje se proto, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, který by měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. |

Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005. |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. |

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Společenství, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: nařízení. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené, jelikož základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. |

Rozpočtové důsledky |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 a ukončuje se částečný prozatímní přezkum tohoto dovozu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96.

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Stávající opatření

1. Rada nařízením (ES) č. 1676/2001[2], naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1424/2006[3], uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření, která jsou předmětem nynějších přezkumů, měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 18 % uloženého z dovozu od jednotlivě vyjmenovaných vývozců, se zbytkovou celní sazbou 17,3 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 1676/2001 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

2. Opatření uložená na dovoz z Indie v původním šetření byla rozšířena nařízením (ES) č. 1975/2004[4] na dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli.

3. Komise rozhodnutím č. 2001/645/ES[5] přijala závazky nabídnuté pěti indickými výrobci v souvislosti s původním šetřením. Tyto závazky byly zrušeny rozhodnutím č. 2006/173/ES[6].

4. Rada nařízením (ES) č. 367/2006 naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1288/2006[7] uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie. Opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 7 % do 19,1 % uloženého z dovozu od jednotlivě vyjmenovaných vývozců, se zbytkovou celní sazbou 19,1 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 367/2006 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „předchozí antisubvenční šetření“.

2. Žádost o přezkum

5. Dne 23. května 2006 a poté 3. července 2006 podali žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení omezenou na prošetření dumpingu společnosti Jindal Poly Films Limited (dále jen „Jindal“) tito výrobci ve Společenství: Du Pont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“). Žadatelé zastupují velkou část podílu na výrobě PET filmu ve Společenství.

6. Žadatelé předložili tvrzení a podali dostatečné zjevné důkazy, že: (a) existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a působení újmy výrobnímu odvětví Společenství a že (b) okolnosti týkající se dumpingu, na jejichž základě byla stanovena opatření pro společnost Jindal, se změnily, přičemž tyto změny mají setrvalou povahu.

3. Šetření

7. Poté co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, oznámila dne 22. srpna 2006[8] napřed zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a pak dne 25. srpna 2006[9] zahájení částečného prozatímního přezkumu, a to formou oznámení o zahájení těchto přezkumů, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Částečný prozatímní přezkum byl svým rozsahem omezen na prošetření dumpingu týkajícího se společnosti Jindal. Období přezkumného šetření (dále jen „OPŠ“) bylo pro oba přezkumy stanoveno od 1. července 2005 do 30. června 2006. Prošetření trendů relevantních pro vyhodnocení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se vztahovalo na období od roku 2003 do konce OPŠ (dále jen „posuzované období“).

4. Dotčené strany

9. Komise oficiálně uvědomila známé dotčené vyvážející výrobce, představitele vyvážející země, výrobce ve Společenství, dovozce a uživatele o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. V případě obou přezkumů byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

10. Všem zúčastněným stranám, které o slyšení požádaly a prokázaly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, byla tato příležitost poskytnuta.

11. Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, s ohledem na zjevně značný počet vyvážejících výrobců PET filmu v Indii jmenovaných v žádosti bylo v oznámení o zahájení šetření avizováno použití technik výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Pro účely rozhodnutí, zda bude výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, pak pro účely samotného provedení výběru vzorku byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se přihlásili a dle specifikace v oznámení o zahájení šetření poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s PET filmem během OPŠ. Šest vyvážejících výrobců v Indii dalo najevo svou ochotu spolupracovat. Z těchto šesti vyvážejících výrobců byly pro potřeby vzorku vybrány tři společnosti (Ester Industries Limited, Garware Polyester Limited a Jindal) a obdržely dotazník. Podle zjištění představovaly tyto společnosti největší reprezentativní objem vývozu PET filmu do Společenství, který bylo během dostupné doby přiměřeně možné podrobit přezkumu podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

12. Komise kromě toho zaslala dotazníky všem dalším stranám známým jakožto dotčené, případně stranám, které se přihlásily během lhůty stanovené v oznámení o zahájení šetření. Úplné odpovědi byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jednoho dovozce/uživatele a čtyř uživatelů.

13. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, jež pokládala za nezbytné pro stanovení dumpingu a újmy, stejně jako pro stanovení, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a újmy a zda zachování opatření bude v zájmu Společenství. V prostorách následujících zúčastněných stran byly vykonány inspekce na místě:

(a) Výrobci ve Společenství

- Dupont Teijin Films (Lucembursko)

- Mitsubishi Polyester Film GmbH (Německo)

- Nuroll SpA (Itálie)

- Toray Plastics Europe (Francie)

(b) Vyvážející výrobci v Indii

- Ester Industries Limited, Nové Dillí

- Garware Polyester Limited, Aurangabad

- Jindal Poly Films Limited, Nové Dillí

(c) Dovozce/uživatel ve spojení se sídlem ve Společenství

- Rexor SAS (Francie)

(d) Dovozce/uživatel

- Coverne SpA (Itálie)

(e) Uživatelé

- Safta SpA (Itálie)

- Metalvuoto SpA (Itálie)

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

14. Dotčený výrobek je týž jako při původním šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

2. Obdobný výrobek

15. Stejně jako při původním šetření bylo zjištěno, že PET film vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Indii a PET film vyvážený do Společenství z Indie a PET film vyráběný a prodávaný výrobci ve Společenství má shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a způsoby využití. Jde proto o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. ČÁSTEČNÝ PROZATÍMNÍ PŘEZKUM: DUMPING

1. Běžná hodnota

16. Pro účely stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve ověřeno, že celkový tuzemský prodej společnosti Jindal je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že činí 5 % nebo více z prodaného celkového množství dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

17. Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

18. U těch typů výrobku, kde tuzemský prodej tvořil 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo pak zkoumáno, zda se dostatečné prodeje uskutečnily v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven nebo nižší než 80 %, nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že dotčený typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

19. Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

20. Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

2. Vývozní cena

21. Převážná většina vývozního prodeje dotčeného výrobku do Společenství během OPŠ se realizovala nezávislým odběratelům. Vývozní cena proto byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozní ceny buď skutečně zaplacené nebo splatné.

22. Některé z vývozních prodejů se uskutečnily jedné společnosti ve spojení se sídlem ve Společenství. Tato společnost ve spojení neprováděla další prodej zboží přímo, nýbrž zboží podstatným způsobem přeměnila v takovém rozsahu, že bylo zjištěno, že stanovení ceny vyváženého výrobku není reálně možné na základě ceny přeměněného výrobku při dalším prodeji v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ceny účtované společností Jindal její společnosti ve spojení byly srovnány s cenami uplatňovanými společností Jindal vůči jejím nezávislým odběratelům ve Společenství za stejné typy výrobku během OPŠ. Jelikož bylo zjištěno, že tyto dvě skupiny cen jsou pro jednotlivé typy výrobku v souladu, byl učiněn závěr, že ceny účtované společností Jindal její straně ve spojení se sídlem ve Společenství jsou spolehlivé a lze je použít pro výpočet vývozní ceny.

3. Srovnání

23. Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeno náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na slevy, rabaty, dopravné, pojistné, manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

24. Společnost Jindal vznesla požadavek na úpravu na běžnou hodnotu u dovozního cla nevybraného v rámci režimu předběžné licence z dovozu surovin použitých pro výrobu zboží na vývoz. Režim předběžné licence povoluje bezcelní dovoz surovin za podmínky, že společnost vyveze odpovídající množství a hodnotu výsledného výrobku, určené v souladu s oficiálně stanovenými normami pro vstupy a výstupy. Dovoz v režimu předběžné licence lze využít buď pro výrobu zboží na vývoz nebo pro doplnění tuzemských vstupů používaných k výrobě takového zboží. Společnost tvrdila, že vývoz dotčeného výrobku do Společenství byl využíván ke splnění ustanovení platných pro režim předběžné licence, pokud jde o dovoz surovin. Nebyl učiněn žádný závěr, zda v případě tohoto požadavku je úprava odůvodněná, jelikož by to vzhledem k tomu, že společnost dle zjištění tak jako tak neprováděla během OPŠ dumping, nemělo vliv na konečný výsledek přezkumného šetření.

4. Dumpingové rozpětí

25. Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen.

26. Toto srovnání prokázalo existenci záporného dumpingového rozpětí.

5. Trvalá povaha změněných okolností

27. V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo také zkoumáno, zda nálezy zjištěné v průběhu tohoto šetření lze opodstatněně pokládat za trvalé povahy.

28. V této souvislosti se připomíná, že při dvou následných šetřeních přinesly závěry nařízení Rady (ES) č. 1676/2001[10] a nařízení Rady (ES) č. 63/2005[11] zjištění, že společnost Jindal neprovádí dumping. Tato zjištění o neexistenci dumpingu byla potvrzena i nynějším šetřením a neexistují žádné prvky, jež by naznačovaly, že by tato situace neexistence dumpingu neměla být trvalé povahy.

29. Po zvážení se tudíž má zato, že stávající opatření ve vztahu ke společnosti dosahují zamýšlených účinků a mají být zachována beze změny.

D PŘEZKUM PŘED POZBYTÍM PLATNOSTI

D.1 PRAVDěPODOBNOST PřETRVÁVÁNÍ NEBO OPěTOVNÉHO OBNOVENÍ DUMPINGU

1. Předběžné poznámky

30. Podle Eurostatu množství dotčeného výrobku dovezené do Společenství z Indie během OPŠ dosáhlo 23 472 tun. V rámci tohoto množství připadalo během OPŠ na tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku asi 97 % a na samotnou společnost Jindal zhruba 90 % celkového objemu vývozu z Indie do Společenství během OPŠ.

31. Během období šetření (dále jen „OŠ“) původního šetření (od 1. dubna 1999 do 31. března 2000) činil objem dovozu z Indie 50 590 tun. Během OŠ předchozího antisubvenčního šetření (od 1. října 2003 do 30. září 2004) činil objem dovozu z Indie 12 679 tun.

2. Dumping dovozu během OPŠ

2.1 Předběžná poznámka

32. Jak je výše zmíněno v 11. bodě odůvodnění, byl sestaven vzorek ze tří vyvážejících výrobců. Pokud jde o společnost Jindal, platí zjištění uvedená v 16. až 26. bodě odůvodnění.

2.2 Běžná hodnota

33. Pro účely stanovení běžné hodnoty pro společnosti Garware a Ester bylo nejdříve ověřeno, že vykázaný tuzemský prodej za každého z těchto vyvážejících výrobců je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že tvoří 5 % nebo více vykázaného množství prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

34. Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej všech jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

35. Pro ty typy výrobku, kde tuzemský prodej tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo poté zkoumáno, zda bylo dosaženo dostatečného prodeje v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven nebo nižší než 80 %, nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že daný typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

36. Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk.

37. Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

2.3 Vývozní cena

38. Co se týče stanovení vývozních cen, je nutno si připomenout, že současné šetření slouží ke zjištění toho, zda v případě, že budou zrušena ochranná opatření, bude dumping přetrvávat nebo se obnoví. V této souvislosti nelze stanovení vývozních cen použitých pro výpočet dumpingu omezovat na prošetření chování vývozců v minulosti, nýbrž je nutno zkoumat také pravděpodobný vývoj vývozních cen v budoucnu. Jinými slovy, je třeba stanovit, zda jsou vývozní ceny z minulosti spolehlivým ukazatelem pravděpodobných vývozních cen do budoucna.

39. Vzhledem k existenci cenových závazků v průběhu části OPŠ bylo zejména zkoumáno, zda existence těchto závazků měla vliv na vývozní ceny v minulosti, a to natolik, aby díky tomu bylo možno na ně spoléhat při stanovení budoucího chování. Dále se též poznamenává, že cenové závazky společností Garware a Ester byly odvolány dne 9. března 2006, přičemž OPŠ pokrývá období od 1. července 2005 do 30. června 2006. V případě společnosti Garware i Ester bylo zjištěno, že vývozní transakce, které probíhaly během OPŠ, kdy platil cenový závazek, byly uskutečňovány v cenách natolik blízkých MDC (minimálním dovozním cenám), že to vyvolalo pochybnosti, zda je lze hodnotit jako ceny setrvalé povahy a stanovené nezávisle na MDC. Podobná argumentace již byla popsána ve 28. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 366/2006[12].

40. Co se týče společnosti Garware, transakce uskutečněné během OPŠ po odvolání závazku pokrývají asi 20 % celkového objemu vývozu a byly po uvedeném odvolání závazku prováděny trvale. Pokud jde o množství vyvezená po uplynutí platnosti závazku dne 8. března 2006, ceny uplatňované při těchto transakcích se pokládají za ceny reprezentativně vypovídající o tom, jakou cenovou politikou by se společnost Garware řídila, kdyby závazky neexistovaly. Z tohoto důvodu byly ceny uplatňované při těchto transakcích použity pro výpočet vývozní ceny u všech objemů vyvezených společností Garware v průběhu celého OPŠ.

41. Co se týče společnosti Ester, transakce uskutečněné během období po odvolání závazku tvoří pouze 5 % celkového množství a jsou omezeny na velmi krátké období, následující bezprostředně po odvolání závazku. Proto není možné pokládat ceny při těchto transakcích za reprezentativní pro vývozní ceny, které by společnost byla uplatňovala v případě neexistence závazku. Jak již bylo uvedeno ve 39. bodě odůvodnění výše, vývozní ceny do Společenství, které společnost Ester uplatňovala před odvoláním závazku, se velmi blížily MDC. Kromě toho bylo také zjištěno, že vývozní ceny společnosti Ester do třetích zemí byly, jak podle vyhodnocení na základě váženého průměru, tak na základě srovnání jednotlivých typů, výrazně pod cenami do Společenství, z čehož vyplynula pravděpodobnost, že v případě neexistence závazků by ceny do Společenství byly uvedeny do stejné úrovně s cenami za stejné typy výrobku do dalších třetích zemí. Z toho byl tudíž vyvozen závěr, že vývozní ceny společnosti Ester do Společenství z doby, kdy platil závazek, nelze v souvislostech nynějšího přezkumu před pozbytím platnosti použít pro stanovení spolehlivých vývozních cen ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že společnost Ester prodávala během OPŠ dotčený výrobek v podstatných množstvích na světovém trhu, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke všem třetím zemím, a to v případě všech typů, které byly prodávány do Společenství v průběhu té části OPŠ, kdy byl závazek v platnosti. Pokud jde o část OPŠ po uvedeném odvolání závazku, vývozní cena byla stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke Společenství.

2.4 Srovnání

42. Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo provedeno v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na dopravné, pojistné, na manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

43. Vyvážející výrobci uplatnili u omezeného počtu vývozů požadavek na úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, a to na základě hodnoty zvýhodnění získaných na vývoz v rámci režimu „ Duty Entitlement Passbook“ (DEPB) po uskutečnění vývozu. V uvedeném režimu lze částky připsané za vývoz dotčeného výrobku použít ke kompenzaci splatného cla z dovozu libovolného zboží nebo je lze bez omezení prodat jiným společnostem. Kromě toho neexistují žádná omezení, podle nichž by se dovážené zboží muselo používat pouze při výrobě vyváženého výrobku. Výrobci neprokázali, že zvýhodnění v rámci režimu DEPB po uskutečnění vývozu ovlivnila srovnatelnost cen a zejména že v důsledku zvýhodnění v režimu DEPB platili odběratelé na tuzemském trhu trvale odlišné ceny. Tento požadavek byl proto odmítnut.

2.5 Dumpingové rozpětí

44. Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen. Tam, kde vývozní ceny vycházely z cen do třetích zemí, byly vypočteny příslušné ceny CIF na hranice Společenství navýšením jejich ceny ze závodu do třetích zemí o vážený průměrný rozdíl mezi cenami jednotlivých typů výrobku ze závodu a cenami CIF na hranice Společenství.

45. Toto srovnání prokázalo dumpingové rozpětí v pásmu od 15 % do 25 %. Připomíná se, že v případě společnosti Jindal bylo zjištěno záporné dumpingové rozpětí (viz 26. bod odůvodnění výše).

3. Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

Vliv odstranění stávajících opatření na dumpingový dovoz

3.1 Nevyužité kapacity

46. Volná kapacita všech známých indických vývozců během OPŠ byla odhadnuta na 32 000 tun. Je však nutno konstatovat, že z tohoto celkového objemu připadá zhruba 25 000 tun na indické vývozce s nulovým antidumpingovým clem. Případné zrušení antidumpingových opatření bude mít pravděpodobně jen malý dopad na vývozní politiku těchto společností. Z toho plyne, že zhruba pouze 7 000 tun připadá na indické vývozce zatížené antidumpingovým clem v sazbě jiné než 0 %. Volná kapacita této druhé skupiny, která během OPŠ představovala přibližně 30 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství a 3 % spotřeby Společenství, by mohla být v případě zrušení opatření nasměrována do Společenství.

3.2 Pobídky pro přesměrování objemu prodeje do Společenství

47. Podle srovnání jednotlivých typů výrobku byly během OPŠ – v případě do vzorku zařazených indických vývozců s dumpingovým rozpětím jiným než 0 % – vývozní ceny do třetích zemí o 20 % až 30 % nižší než vývozní ceny stejných vyvážejících výrobců do Společenství. Prodej těchto dvou vývozců do třetích zemí se uskutečňoval ve významných množstvích, která činila 80 % až 90 % jejich celkového prodeje na vývoz. Po úvaze se proto má zato, že výši vývozních cen do třetích zemí lze pokládat za indikaci pro výši cen u vývozního prodeje do Společenství v případě, že by byla zrušena opatření.

48. Některé z největších vývozních trhů světa pro PET film jsou chráněné vysokými celními tarify. Jmenovitě dovoz PET filmu z Indie do USA podléhá antidumpingovému clu v rozmezí od 2,32 % do 24,11 % a vyrovnávacímu clu v rozmezí od 9 % do 25,27 %, v závislosti na tom, kterého indického vývozce se týká.

3.3 Závěr

49. Lze tudíž vyvodit závěr, že při relativních úrovních cen a výše popsaných volných kapacitách a pobídkách existuje pravděpodobnost (i) přetrvávání dumpingu, (ii) zvyšování množství vyváženého do Společenství, pokud by byla zrušena platná antidumpingová opatření.

D.2 DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

50. Čtyři výrobci ve Společenství (Dupont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe) při šetření plně spolupracovali. Během OPŠ představovali zhruba 95 % výroby Společenství. Představují proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

51. Poznamenává se, že situace týkající se ochrany výroby PET filmu ve Společenství se od původního šetření změnila. Je skutečností, že společnost Kodak Industrie (Francie) již nadále PET film ve Společenství nevyrábí a společnost 3M svou činnost převedla na společnost I.T.P. SpA (Itálie), která v současnosti dále transformuje svůj provoz na novou a odchylnou výrobu. Je také nutno zdůraznit, že jelikož se Česká republika stala od 1. května 2004 členem Evropské unie, je společnost Fatra a.s. (usazená v České republice) součástí výroby Společenství.

D.3 SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba na trhu Společenství

52. Stanovení celkové spotřeby Společenství je založeno na statistice dovozu Eurostatu, na prodeji do Společenství výrobním odvětvím Společenství a na prodeji dalších výrobců se sídlem ve Společenství.

Tabulka 1

Spotřeba Společenství | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Objem (v tunách) | 253 890 | 250 231 | 251 612 | 257 177 |

Index (2003=100) | 100 | 99 | 99 | 101 |

53. Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla spotřeba během OPŠ o 1 % (více než 3 000 tun).

2. Dovoz z Indie, Brazílie a Izraele: objem, podíl na trhu a dovozní ceny

54. Objem dovozů do Společenství z Indie se v mezidobí od roku 2003 do OPŠ zvýšil o 86 % a tržní podíl vzrostl z 5 % na 9 %, zatímco ceny poklesly o 12 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

Tabulka 2

Dovoz z Indie | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Objem (v tunách) Index (2003=100) | 12 597 100 | 15 972 127 | 23 912 190 | 23 472 186 |

Podíl na trhu | 5 % | 6 % | 10 % | 9 % |

Ceny v EUR/tuna | 2 005 | 1 890 | 1 866 | 1 755 |

Index (2003=100) | 100 | 94 | 93 | 88 |

55. Dovoz z Brazílie a Izraele, u něhož dle zjištění dochází k obcházení, jak je zmíněno shora ve 2. bodě odůvodnění, prudce poklesl po rozšíření antidumpingových opatření uložených z dovozu z Indie též na tyto dovozy. Ceny PET filmu pocházejícího z těchto zemí se zvýšily po uložení opatření proti obcházení o 219 %.

Tabulka 3

Dovoz z Brazílie a Izraele | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Objem (v tunách) Index (2003=100) | 6 855 100 | 5 527 91 | 271 5 | 419 6 |

Podíl na trhu | 2 % | 2 % | 0 % | 0 % |

Ceny v EUR/tuna (údaje Eurostatu) Index (2003=100) | 1 581 100 | 1 741 110 | 4 170 264 | 3 461 219 |

56. Je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle zjištění z nynějšího šetření společnost Jindal neprováděla dumping a že dle zjištění z dřívějších šetření neprováděly dumping ostatní společnosti (zejména Flex Industries Limited a Polyplex Corporation Limited). Přiměřeně tomu se při nynějším šetření posuzují pouze ty dovozy, u nichž bylo zjištěno obcházení. Dumpingový dovoz z Indie a dovozy podléhající antidumpingovému clu se v mezidobí od roku 2003 do OPŠ snížily o 70 % – viz tabulku 4 níže. Prudký pokles těchto dovozů je do značné míry způsoben uložením opatření proti obcházení na dovozy z Brazílie a Izraele.

Tabulka 4 (zdroj údaje Eurostatu a společností)

Dovoz z Indie+Brazílie+Izraele | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Objem (v tunách) | 10 383 | 8 881 | 3 618 | 2 766 |

Index (2003=100) | 100 | 86 | 35 | 27 |

Podíl na trhu | 4 % | 4 % | 1 % | 1 % |

Ceny v EUR/tuna | 1 855 | 1 852 | 1 891 | 1 785 |

3. Dovoz z dalších třetích zemí

57. Dovoz z dalších třetích zemí se za posuzované období zvýšil o 24 % (ze zhruba 62 000 tun v roce 2003 na asi 77 000 tun během OPŠ) a tomuto dovozu odpovídající podíl na trhu ve Společenství vzrostl o 5 procentních bodů (z 25 % na 30 %.). Hlavní dovozy se uskutečňovaly z Jižní Koreje, USA, Thajska a Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“). Průměrná cena za tunu klesla v období od roku 2003 do OPŠ o 11 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

Tabulka 5

Země | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Jižní Korea | Objem dovozu (v tunách) | 25 895 | 23 983 | 22 225 | 23 878 |

Index (2003= 100) | 100 | 93 | 86 | 92 |

Podíl na trhu | 10 % | 10 % | 9 % | 9 % |

Ceny v EUR/tuna | 2 137 | 2 146 | 2 239 | 2 098 |

USA | Objem dovozu | 14 611 | 18 636 | 20 544 | 13 432 |

Index (2003 = 100) | 100 | 128 | 141 | 92 |

Podíl na trhu | 6 % | 7 % | 8 % | 5 % |

Ceny v EUR/tuna | 7 575 | 6 067 | 4 974 | 6 690 |

Thajsko | Objem dovozu | 2 858 | 6 511 | 8 647 | 8 647 |

Index (2003=100) | 100 | 228 | 303 | 303 |

Podíl na trhu | 1 % | 3 % | 3 % | 3 % |

Ceny v EUR/tuna | 1 742 | 1 764 | 1 811 | 1 758 |

SAE | Objem dovozu (v tunách) | 1 | 26 | 2 478 | 5 898 |

Index (2004 =100) | 100 | 9 422 | 22 427 |

Podíl na trhu | 0 % | 1 % | 2 % |

Ceny v EUR/tuna | 2 872 | 1 854 | 1 790 |

Celkem Jižní Korea, USA, Thajsko a SAE | Objem dovozu (v tunách) | 43 366 | 49 157 | 53 894 | 51 855 |

Index (2003=100) | 100 | 80 | 100 | 110 |

Podíl na trhu | 17 % | 20 % | 21 % | 20 % |

Celkem jiné země než Indie, Brazílie a Izrael | Objem dovozu (v tunách) | 62 300 | 65 683 | 74 191 | 77 054 |

Index (2003=100) | 100 | 105 | 119 | 124 |

Podíl na trhu | 25 % | 26 % | 30 % | 30 % |

Cena | Vážená průměrná cena v EUR/tuna Index | 3 848 100 | 3 756 98 | 3 431 90 | 3 428 89 |

4. Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

58. V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise prozkoumala všechny příslušné ekonomické faktory a ukazatele s dopadem na stav výrobního odvětví Společenství.

4.1 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

59. V průběhu posuzovaného období zůstávala kapacita stabilní (zhruba 190 000 tun) a výroba a využití kapacity se snížily o 4 %.

Tabulka 6

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Výroba v tunách Index (2003=100) | 176 682 100 | 175 465 99 | 165 348 94 | 168 875 96 |

Kapacita v tunách Index (2003=100) | 190 694 100 | 185 863 97 | 186 721 98 | 189 832 100 |

Využití kapacity Index (2003=100) | 93 % 100 | 94 % 101 | 89 % 96 | 89 % 96 |

4.2 Zásoby

60. Zásoby dotčeného výrobku poklesly od roku 2003 do roku 2004 z 23 929 tun na 22 241 tunu, mírně vzrostly v roce 2005 a poklesly na 21 272 tuny během OPŠ. Tento pokles byl vyvolán především snižováním výroby.

Tabulka 7

Zásoby | 2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Tun Index (2003=100) | 23 929 100 | 22 241 93 | 23 209 97 | 21 272 89 |

4.3 Objem prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství a podíl na trhu

61. Objem prodaný výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství se od roku 2003 do roku 2005 snížil o 5 % ze 142 755 tun na 135 956 tun, mírně rostl od roku 2005 do OPŠ, dosáhl však přitom pouze 98 % úrovně prodeje v roce 2003. Prodej společnostem ve spojení byl zanedbatelný (za posuzované období se pohyboval v rozmezí od 200 do 300 tun ročně). Kromě toho podíl na trhu výrobního odvětví Společenství poklesl v období od roku 2003 do OPŠ o 2 procentní body.

Tabulka 8

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Objem prodeje v tunách Index (2003=100) | 142 755 100 | 144 282 101 | 135 956 95 | 139 212 98 |

Podíl na trhu vyjádřený v celkové spotřebě | 56 % | 58 % | 54 % | 54 % |

4.4 Prodejní ceny a náklady

62. Jednotkové prodejní ceny během posuzovaného období poklesly o 2 % (z 2 891 EUR/tuna v roce 2003 na 2 819 EUR/tunu během OPŠ), stejně jako průměrné náklady na tunu, které se snížily z 3 216 EUR/tunu v roce 2003 na 3 137 EUR/tunu během OPŠ. K tomuto snižování nákladů docházelo navzdory skutečnosti, že průměrné náklady na většinu surovin (v důsledku prudkého zvýšení cen ropy) podstatně stouply. Tyto údaje dokládají, že pokud se mělo výrobní odvětví Společenství dokázat vyhnout ztrátě příliš velkého podílu na trhu, nemohlo si dovolit plně krýt své výrobní náklady prodejními cenami.

Tabulka 9

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Vážená průměrná cena (v EUR/tuna) Index | 2 891 100 | 2 865 99 | 2 929 101 | 2 819 98 |

Vážené průměrné náklady (v EUR/tuna) Index (2003=100) | 3 216 100 | 3 112 97 | 3 152 98 | 3 137 98 |

4.5 Růst

63. Výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období ztrácelo na mírně rostoucím trhu podíl na trhu.

4.6 Zaměstnanost, produktivita a mzdy

64. Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství klesla mezi rokem 2003 a OPŠ o 13 %. Ačkoli se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 5 %, realizovaly se racionalizační snahy a produktivita na zaměstnance vzrostla o 9 %. Míra nákladů práce na vyrobenou tunu tak poklesla o 4 %.

Tabulka 10

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Zaměstnanost Index (2003=100) | 2 263 100 | 2 112 93 | 2 027 90 | 1 978 87 |

Produktivita v tunách na pracovníka Index (2003=100) | 78 100 | 83 106 | 82 104 | 85 109 |

Mzdy v tis. EUR Index (2003=100) | 138 876 100 | 132 916 96 | 129 098 93 | 127 375 92 |

Průměrná mzda na pracovníka Index (2003=100) | 61 362 100 | 62 922 103 | 63 669 104 | 64 407 105 |

Mzdy na vyrobenou tunu Index (2003=100) | 786 100 | 758 96 | 781 99 | 754 96 |

4.7 Ziskovost a návratnost investic

65. Ziskovost prodeje je tvořena ziskem dosaženým prodejem dotčeného výrobku ve Společenství. Návratnost investic byla vypočtena na základě návratnosti celkových aktiv.

66. Ziskovost a návratnost investic z prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům ve Společenství přes drobná zlepšení v letech 2004 a 2005 zůstávala po celé posuzované období záporná. Během OPŠ byla ziskovost i návratnost investic výrazně nízká (ziskovost –11 % a návratnost investic –3,1 %) a opětovně se snížila po roce 2005.

Tabulka 11

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ(1.7.05–30.6.06) |

Ziskovost Index (2003=100) | –11,2 % – 100 | – 8,6 % – 77 | – 7,6 % – 68 | –11,3 % –101 |

Návratnost investic Index (2003=100) | –2,6 % – 100 | –2,1 % –81 | –1,9 % –75 | –3,1 % –118 |

4.8 Peněžní tok

67. Trend peněžního toku se zhoršoval, zejména během OPŠ.

Tabulka 12

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Peněžní tok v tis. EUR Index (2003=100) | 35 305 100 | 34 690 98 | 21 980 62 | 15 128 43 |

4.9 Investice a schopnost získávat kapitál

Tabulka 13

2003 | 2004 | 2005 | OPŠ (1.7.05–30.6.06) |

Investice v tis. EUR Index (2003=100) | 21 745 100 | 18 131 83 | 16 772 77 | 17 724 82 |

68. V období od roku 2003 do OPŠ se investice do výroby PET filmu snížily o 18 %. Během OPŠ se zvýšila hodnota investic o 6 % ve srovnání se situací v roce 2005, investice však ve srovnání s úrovní roku 2003 zůstávaly nižší. Během šetření bylo zjištěno, že investice byly vkládány převážně do zvyšování kvality výrobku a do údržby a zachování výrobní kapacity.

69. Tato nízká úroveň investic je do značné míry odůvodněna skutečností, že mateřské společnosti výrobního odvětví Společenství nejevily zájem o investování nebo o poskytování záruk za investice do neziskových činností, jako je výroba PET filmu v Evropě.

4.10 Velikost dumpingového rozpětí a zotavení z předchozího dumpingu

70. Při analýze velikosti dumpingu se bere v úvahu skutečnost, že jsou v platnosti opatření, jež mají odstranit dumping působící újmu. Jak je uvedeno výše, z dostupných informací vyplývá, že jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nadále prodává do Společenství za dumpingové ceny. Přestože je zjištěné dumpingové rozpětí významné, jeho dopad na situaci výrobního odvětví Společenství během OPŠ významný nebyl, a to vzhledem k tomu, že podíl na trhu dumpingového dovozu z Indie a dovozů, u nichž bylo zjištěno obcházení, tvořil 1 % celkové spotřeby Společenství. Společnost Jindal nepochybně přispěla ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Je však zároveň nutno brát zřetel na to, že i kdyby dovoz od společnosti Jindal byl z analýzy vyňat, nebylo by výrobní odvětví Společenství schopno zotavit se z předchozího dumpingu po zavedení antidumpingových opatření v roce 2001 kvůli obcházení (proti němuž byla přijata opatření teprve na konci roku 2004) a nevhodnosti závazků, které byly zrušeny teprve v loňském roce. Nelze zapomínat, že před uložením cel proti obcházení a zrušením závazků byla úroveň dovozu od indických společností, u něhož byl zjištěn dumping, více než trojnásobná oproti OPŠ.

5. Závěr o situaci na trhu Společenství

71. Množství PET filmu spotřebované na trhu Společenství se zvýšilo o 1 %, zatímco objem prodeje výrobním odvětvím Společenství poklesl o 2 %.

72. Hospodářská situace ve výrobním odvětví Společenství se u většiny faktorů újmy zhoršila: výroba, výrobní kapacita a využití kapacity (–4 %), objem prodeje (–2 %) a hodnota (–5 %), podíl na trhu (–2 procentní body), peněžní tok a ziskovost, investiční činnost a návratnost investic.

73. Restrukturalizační snahy vyvíjené výrobním odvětvím Společenství v oblasti zaměstnanosti, snižování nákladů a zvyšování produktivity na zaměstnance nedokázaly vyrovnat dopad zvyšování cen v průběhu posuzovaného období. Výrobní náklady byly vyšší než prodejní cena. Zároveň s tím působila nízká cenová úroveň dumpingového dovozu z Indie a z dalších zemí, u nichž bylo zjištěno obcházení. Konstatuje se nicméně, že cenový tlak na výrobní odvětví Společenství byl částečně zapříčiňován dovozem společnosti Jindal, u níž během OPŠ dumping zjištěn nebyl a na niž připadalo zhruba 90 % celkového dovozu PET filmu z Indie.

74. S ohledem na výše uvedené zůstává situace výrobního odvětví Společenství nadále nejistá a jakýkoli nárůst dumpingových dovozů by podle vší pravděpodobnosti tuto situaci zhoršil.

D.4 Pravděpodobnost přetrvávání či opětovného obnovení újmy

75. Jak je uvedeno výše, situace výrobního odvětví Společenství zůstává nejistá. Pokud by měla být zrušena antidumpingová opatření, dojde k významnému nárůstu dumpingových dovozů. Jak bylo již dříve naznačeno ve 46. bodě odůvodnění, indičtí vývozci podléhající antidumpingovému clu disponují potenciálem pro navýšení svých objemů vývozu ve velkém rozsahu, a jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, některé z největších vývozních trhů pro PET film ve světě jsou ochraňovány vysokými tarify, zvláště pak trh s PET filmem v USA.

76. Při neexistenci antidumpingových cel by indické dumpingové dovozy mohly vyvíjet na trh Společenství významný cenový tlak. Existují proto zjevné náznaky nasvědčující pravděpodobnému obnovení újmy.

77. Vzhledem k výše uvedenému by případné vystavení výrobního odvětví Společenství zvýšeným objemům dovozu z Indie za dumpingové ceny způsobilo další zhoršení finanční situace odvětví. Na tomto základě se tudíž činí závěr, že zrušení opatření proti Indii by se vší pravděpodobností mělo za následek obnovení újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

D.5 ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

78. V souladu s článkem 21 základního nařízení se posuzovalo, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku.

79. V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda stanovení zájmu Společenství vycházelo z posouzení všech různých zúčastněných zájmů, tj. ze strany výrobního odvětví Společenství, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

80. Je třeba připomenout, že podle posouzení při původním šetření není přijetí opatření v rozporu se zájmem Společenství. Dále ta skutečnost, že nynější šetření je přezkumem, a tedy analýzou situace, během níž antidumpingová opatření již byla v platnosti, umožňuje posoudit všechny nežádoucí záporné dopady stávajících antidumpingových opatření na dotčené strany.

81. Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu neexistují závažné důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

82. Pro účely posouzení pravděpodobného dopadu uložení, či neuložení opatření byly vyžádány informace od všech zúčastněných stran, o nichž bylo buď známo, že jsou dotčené, nebo které se přihlásily samy. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, devíti nezávislým dovozcům a 23 uživatelům. Komise kromě toho kontaktovala všechny ostatní výrobce ve Společenství, kteří neposkytli informace požadované pro spolupráci na šetření, aby získala základní informace o jejich výrobě a prodejích.

1. Dopad na výrobní odvětví Společenství

83. Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství se nadále nachází ve zranitelné situaci, jež je popsána v 58. až 74. bodě odůvodnění.

84. Očekává se, že zachování opatření uleví narušení trhu a stlačování cen. Opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila přinejmenším udržet své prodeje a požívat výhod úspor z rozsahu.

85. V opačném případě, pokud by antidumpingová opatření byla ukončena, je pravděpodobné, že negativní trend finanční situace výrobního odvětví Společenství bude přetrvávat, nebo se dokonce zhoršovat. Výrobní odvětví Společenství je obzvláště poznamenáno propadem výnosů, který je důsledkem stlačených cen a klesajícího podílu na trhu.

86. Z uvedeného se vyvozuje, že zachování antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

2. Dopad na dovozce a uživatele

87. Při šetření spolupracovali a úplné odpovědi dodali pouze jeden dovozce/uživatel a čtyři uživatelé. Představují 16,3 % celkové spotřeby PET filmu Společenstvím, a jak uvedli, prodloužení antidumpingových cel by nemělo na jejich společnosti zásadnější dopad.

3. Závěr o zájmu Společenství

88. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům se činí závěr, že uložení opatření by nemělo významný negativní účinek, nebo dokonce žádný účinek na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku.

89. Na tomto základě se vyvozuje závěr, že proti zachování antidumpingových opatření neexistují žádné závažné důvody vyplývající ze zájmu Společenství.

E. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

90. Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a posouzeních, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Stranám byla také poskytnuta lhůta pro předložení stanovisek ke sděleným informacím.

91. Na základě výše uvedených skutečností a zvážení se činí závěr, že v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení by měl být ukončen částečný prozatímní přezkum omezený na společnost Jindal a mělo by být zachováno antidumpingové clo v sazbě 0 % uložené v původním šetření z dovozu PET filmu vyráběného a vyváženého do Evropského společenství společností Jindal.

92. Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, měla by být ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení a na základě výše uvedených zjištění zachována antidumpingová opatření použitelná na dovoz PET filmu z Indie.

PřIJALA TOTO NAřÍZENÍ:

Článek 1

Částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie, obvykle deklarovaného pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, v rozsahu, v němž se tato opatření týkají indického vyvážejícího výrobce Jindal Poly Films Limited, se tímto ukončuje.

Článek 2

93. Tímto se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu, který spadá pod kódy KN ex 3920 62 19 (kódy TARIC 3920 62 19 03, 3920 62 19 06, 3920 62 19 09, 3920 62 19 13, 3920 62 19 16, 3920 62 19 19, 3920 62 19 23, 3920 62 19 26, 3920 62 19 29, 3920 62 19 33, 3920 62 19 36, 3920 62 19 39, 3920 62 19 43, 3920 62 19 46, 3920 62 19 49, 3920 62 19 53, 3920 62 19 56, 3920 62 19 59, 3920 62 19 63, 3920 62 19 69, 3920 62 19 76, 3920 62 19 78 a 3920 62 19 94) a ex 3920 62 90 (kódy TARIC 3920 62 90 33 a 3920 62 90 94), pocházejícího z Indie.

94. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobky vyrobené níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost | Konečné clo (%) | Doplňkový kód TARIC |

Ester Industries Limited 75-76, Amrit Nagar, Behind South Extension Part-1, Nové Dillí - 110 003, Indie | 17,3 | A026 |

Flex Industries Limited A-1, Sector 60, Noida 201 301, (U.P.), Indie | 0,0 | A027 |

Garware Polyester Limited Garware House, 50-A, Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East), Mumbai 400 057, Indie | 6,8 | A028 |

Jindal Poly Films Limited 56 Hanuman Road, Nové Dillí 110 001, Indie | 0,0 | A030 |

MTZ Polyfilms Limited New India Centre, 5th floor, 17 Co-operage Road, Mumbai 400 039, Indie | 18,0 | A031 |

Polyplex Corporation Limited B-37, Sector-1, Noida 201 301, Dist. Gautam Budh Nagar, Utarpradéš, Indie | 0,0 | A032 |

SRF Limited Express Building 9-10 Bahadur Shah Zaraf Marg Nové Dillí 110-02 Indie | 3,5 | A753 |

Všechny ostatní společnosti | 17,3 | A999 |

95. Poskytne-li jakákoli strana Komisi dostatek důkazů, že:

- během období od 1. dubna 1999 do 31. března 2000 a od 1. července 2005 do 30. června 2006 nevyvážela zboží popsané v odstavci 1,

- není ve spojení s některým vývozcem nebo výrobcem, na něhož se vztahují opatření uložená nařízením (ES) č. 366/2006 a

- po skončení období od 1. července 2005 do 30. června 2006 vyvezla dotčené zboží nebo uzavřela neodvolatelný smluvní závazek na vývoz jeho významného množství do Společenství,

může Rada prostou většinou na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem pozměnit odstavec 2 přidáním uvedené strany na seznam společností, na něž se vztahují antidumpingová opatření, uvedený v tabulce v odstavci 2, přičemž konečné clo je vážená průměrná sazba cla 3,5 %.

96. Konečné zbytkové antidumpingové clo uvedené v odstavci 2 se tímto rozšiřuje na dovoz téhož polyethylentereftalátového filmu zasílaného z Brazílie a zasílaného z Izraele (ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli) (kódů TARIC

3920 62 19 01, 3920 62 19 04, 3920 62 19 07,

3920 62 19 11, 3920 62 19 14, 3920 62 19 17,

3920 62 19 21, 3920 62 19 24, 3920 62 19 27,

3920 62 19 31, 3920 62 19 34, 3920 62 19 37,

3920 62 19 41, 3920 62 19 44, 3920 62 19 47,

3920 62 19 51, 3920 62 19 54, 3920 62 19 57,

3920 62 19 61, 3920 62 19 67, 3920 62 19 74, 3920 62 19 77,

3920 62 19 92, 3920 62 90 31, 3920 62 90 92)

s výjimkou těch vyrobených společnostmi:

Terphane Ltda BR 101, km 101, City of Cabo de Santo Agostinho, State of Pernambuco, Brazílie (doplňkový kód TARIC A569)

Jolybar Filmtechnic Converting Ltd (1987), Hacharutsim str. 7, Ind. Park Siim 2000, Natania South, 42504, POB 8380, Izrael (doplňkový kód TARIC A570)

Hanita Coatings Rural Cooperative Association Ltd., Kibbutz Hanita, 22885, Izrael (doplňkový kód TARIC A691)

97. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

[2] Úř. věst. L 227, 13.8.2001, s. 1.

[3] Úř. věst. L 270, 29.9.2006 s. 1.

[4] Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 1.

[5] Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 56.

[6] Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s.37

[7] Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1

[8] Úř. věst. C 197, 22.8.2006, s. 2.

[9] Úř. věst. C 202, 25.8.2006, s. 16.

[10] Úř. věst. L 227, 13.8.2001, s. 1

[11] Úř. věst. L 63, 10.3.2005, s. 1

[12] Úř. věst. L 68 , 8.3.2006 s. 6.