27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 256/88

1.1

Poté, co EHSV prostudoval souvislosti mezi inovacemi a průmyslovými změnami a množství důležitých evropských a národních iniciativ, se rozhodl ve svém stanovisku analyzovat a předložit doporučení týkající se aspektů inovačních systémů, které napomáhají přímému komerčnímu využívání výzkumných poznatků a posílení a podpoře rozvoje evropského průmyslového a hospodářského výkonu.

1.2

EHSV se domnívá, že je důležité upozornit na to, že v mnoha zemích a regionech existuje vzájemný úzký vztah mezi úspěšnou inovací a otevřeností společnosti a vzdělávacích systémů. Protože v našem století dochází k inovacím, a inovace jsou skutečně rozhodujícím faktorem, a to nejen v ekonomickém životě, ale také ve všech oblastech činnosti, mohou se lidské zdroje stát silným faktorem růstu. EHSV se domnívá, že tento faktor bude stále důležitější jako katalyzátor vývoje, a proto musí být inovace budovány především na základě rozsáhlého systému vzdělávání a odborné přípravy v souladu s kritériem celoživotního učení, který by měl využívat rovného přístupu ke znalostní základně s otevřenými zdroji a otevřeným obsahem.

1.3

EHSV se domnívá, že pro společnosti je životně důležité, aby dosáhly synergií mezi inovacemi, politikou lidských zdrojů a znalostními odvětvími, která fungují nejen jako základna inovací, ale také umožňují, aby tyto inovace vzkvétaly. Současně musí být nalezen způsob, který zajistí, aby se průmyslová restrukturalizace flexibilně přizpůsobovala změnám zaměstnaneckých struktur, a za tímto účelem musí být zavedeny nezbytné finanční podmínky.

1.4

EHSV se domnívá, že je velmi důležité zvýšit povědomí veřejnosti o úspěšných inovačních iniciativách a současně zvýšit jejich přítomnost na veřejnosti a posílit jejich podporu. Inovační role, kterou hraje společnost, má klíčový význam v celkovém inovačním procesu. Jiné než technologické inovace, jako jsou nové podnikatelské modely, lepší plánování, lepší organizace práce a kompetence, jsou stejně tak důležité jako technologické inovace. Obecně jsou inovace v oblasti organizace a organizačního vývoje nutné k tomu, aby bylo možné úplně využívat potenciálu technologických inovací.

1.5

Sociální partneři a zainteresované strany a instituce organizované občanské společnosti již hrají významnou úlohu při zajištění toho, aby impulsy vedoucí k modernizaci vyplývající z inovací, byly identifikovány, posilovány a přijímány; navrhujeme posílení této úlohy, a to nejen při formulaci strategických priorit a politik.

1.6

EHSV je přesvědčený, že by odpověď na evropský paradox – tj. naše síla v základním výzkumu, ale slabá transformace výzkumných poznatků do praktických, komerčních výsledků – měla spočívat v přesunutí důrazu ze zvyšování výdajů na VaV jako procenta HDP na měnící se strukturu těchto výdajů. Současně s vynaložením většího úsilí z hlediska rostoucích výdajů, musíme také věnovat více pozornosti novým přístupům.

1.6.1

Ve VaV do velké míry v členských státech převažuje aspekt nabídky – nabídka výzkumných poznatků VaV přesahuje poptávku ze strany podniků. Poptávku musíme stimulovat tak, že dojde ke snížení podnikatelských rizik, zlepšení podmínek výzkumu v soukromém sektoru, změně podnikatelského klimatu a podpoře spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a podnikateli.

1.6.2

Zvýšení udržitelné inovační schopnosti podnikání vyžaduje koordinované úsilí na evropské, národní a regionální úrovni v oblasti financování, VaV, průmyslu, zdanění, vzdělávání, ochrany životního prostředí a hromadných sdělovacích prostředků a komunikací.

1.6.3

Domníváme se, že stojí za to zvážit řešení, které bylo již uvedeno do praxe v některých členských státech: společnosti, které se zabývají vývojem nebo outsourcingem vývoje pro výzkumné organizace, by mohly obdržet dodatečné financování z rozpočtu nebo ze soukromého sektoru na základě vyjádření zájmu.

1.7

EHSV by chtěl zdůraznil, že uznání a ochrana duševního vlastnictví v EU nejsou ve stále větší míře schopny plnit zostřující se požadavky globální hospodářské soutěže. Je důležité, abychom i nadále uznávali význam publikování vědeckých poznatků a úlohu výsledného hodnocení – význam „vědeckého trhu“; stejně tak představuje komerční využívání a patentování výzkumných nálezů, uplatňování práv duševního vlastnictví a silnější prosazování zájmů Společenství problém, který vyžaduje větší pozornost a komplexní opatření. EHSV se domnívá, že spolu s vývojem práva Společenství musí členské státy zvažovat vhodné politické nástroje pro tvorbu právních předpisů týkajících se práv duševního vlastnictví, včetně institucionálního sledování využívání patentů, jakož i lepší spolupráci uvnitř EU.

1.8

EHSV věří, že je třeba zavést manažerské funkce pro strategické inovace, jakož i řešení otázek školení výzkumníků a obchodních specialistů v této oblasti, aby bylo možné zaměřit se na inovace, dynamicky podporovat konkurenceschopnost a směřovat k udržitelnému rozvoji. Především je důležité integrovat informační a komunikační technologie do vzdělávání (1), tak aby e-learning věnoval zvláštní pozornost odborné přípravě v inovačním managementu a rozvoji doprovodných systémů pobídek a organizačních podmínek.

1.9

Podle názoru EHSV musí být v zájmu podpory inovací vyvinuto úsilí, které spojí prioritní cíle průmyslové změny s cíli vzdělávání a odborné přípravy, což umožní včas reagovat na potřeby a změny trhu, včetně oblasti odborného vzdělávání. Důležité je zajistit mobilitu výzkumníků a vhodnou mobilitu v inovačním managementu, což umožní širokou spolupráci mezi manažery institucí, které se zabývají inovacemi, a jejich protějšky ve vědeckých a technologických parcích.

1.10

EHSV se domnívá, že manažerské a organizační struktury, které jsou schopny zefektivnit přenos technologií, hrají při podpoře průmyslové změny zvláštní úlohu. Průmyslové, vědecké a technologické parky a technologická centra jsou velmi důležité nástroje pro malé a střední podniky, kterým poskytují nezbytné odborné znalosti a pomoc spolu s nezbytnými laboratořemi při zakládání podniků, usazování, zajištění podílu na trhu a při udržení kroku s technologickým pokrokem. Je stále důležitější poskytovat podnikům nezbytné podmínky pro inovace s obsahem vysoké kvality a za relativně nízkou cenu, aby mohly orgány pro přenos technologií fungovat v sítích tak, že budou schopny vykonávat logistické úkoly prostřednictvím využívání informačních a komunikačních technologií. Komise musí zvážit různé přístupy určené pro rozvoj těchto struktur se zvláštním důrazem na podporu vývoje vědy a technologických pólů (pólů konkurenceschopnosti) a znalostních center. Vědecké póly (póly konkurenceschopnosti), které zahrnují univerzity, vědecko-technologické parky, inkubátory a technologická centra, by měly mít klíčovou úlohu při prosazování priorit vývoje EU; dále by měla být přijata opatření ke zjednodušení zakládání stávajících struktur.

1.11

EHSV se domnívá, že důrazně stanovené cíle EU, jako je vize Lisabonské strategie učinit z Evropy v dohledné době nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, nebyly zohledněny v diskusích o rozpočtu, a hlavně ani v dohodnutých číslech tohoto rozpočtu. Komise věnuje významné prostředky do programů VaV, ale jejich úloha a význam nerostou spolu s očekáváními. Aby tyto programy účinně fungovaly, musely by znásobit svůj dopad v členských státech a musely by vytvářet další programy, které by zohlednily specifickou situaci každé země. To se však neděje. EHSV se domnívá, že by Komise měla zrevidovat svůj systém pro řízení inovací a poskytnout podporu pro účinnější koordinaci úsilí členských států, aby bylo možné silněji pocítit násobný účinek prostředků VaV, zejména s ohledem na priority vývoje EU.

1.12

V souvislosti s financováním EHSV vítá různé snahy Evropské investiční banky (skupina EIB) s cílem podpořit hospodářský výkon Evropy a inovační kapacitu, a to jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. EHSV by chtěl zdůraznit, že EIB je pouze jedním prvkem z celé škály finančních nástrojů – pro rozpočet EU je důležité, aby bylo zajištěno, že financování inovací bude v souladu s cíli Lisabonské strategie. Kromě toho je zapotřebí podobných příspěvků z národních a regionálních rozpočtů.

1.13

Na základě dosavadních zkušeností se EHSV domnívá, že aktivity skupiny EIB obecně způsobily pákový efekt. EHSV proto žádá, aby skupina EIB i nadále tento efekt sledovala a zkoumala a spolu s Evropskou komisí a dalšími finančními institucemi obecně tyto aktivity koordinovala, a bylo tak dosaženo co největšího pákového efektu.

1.14

Podle názoru EHSV má skupina EIB obrovskou kapacitu jak jako veřejnoprávní banka, tak jako poskytovatel služeb. EHSV doporučuje, aby skupina EIB rozšířila svou činnost manažera finančních prostředků tím, že zapojí soukromé i financování Společenství.

2.1

Sdělení Komise KOM(2006) 589, které bylo zveřejněno pro neformální zasedání hlav států a předsedů vlád EU, které se konalo během finského předsednictví dne 20. října 2006 v Lahti (Finsko), se zabývá otázkami souvisejícími s různými dopady inovací na průmyslovou změnu. Podle sdělení má EU a její členské státy mnoho inovačních aktiv. Trpíme však také mnoha paradoxy – my, Evropané, objevujeme a inovujeme, ale často naše objevy netransformujeme do nových výrobků, pracovních míst ani patentů; máme mnoho malých a vysoce začínajících inovačních podniků, které však jednoduše nevyrůstají do velkých, celosvětově úspěšných podniků; a dále, zatímco v určitých odvětvích, jako jsou například telekomunikace, přebírání inovací (v IKT) podpořilo významným způsobem produktivitu, v ostatních odvětvích se tak nestalo, jak to dokazuje několik příkladů. Inovace a průmyslová změna vyžadují dokonalou a flexibilní legislativu týkající se registrace patentů a duševního vlastnictví. Za tímto účelem je třeba revidovat návrh nařízení Rady o patentu Společenství z 1. srpna 2000 a uvést jej v soulad s rychle se měnícími ekonomickými trendy (viz zejména povinné licence a příčiny zamítnutí patentu Společenství). Proto je třeba, aby existovaly postupy ke zjednodušení využívání registrovaných patentů v různých průmyslových a/nebo obchodních aplikacích a uznávání duševního vlastnictví inovací individuálními provozovateli – výzkumníky, manažery, inženýry – nebo skupinami provozovatelů, včetně určení toho, které inovace jsou součástí podniku nebo administrativní struktury a které jsou mimo tuto strukturu.

2.2

Inovace mohou mít optimální dopad na průmyslovou změnu za předpokladu, že existuje systém koordinace nástrojů na úrovni společností, odvětví, regionů, členských států a EU, poskytující podnikům, zaměstnancům, vědeckým a vzdělávacím institucím a dalším zainteresovaným organizacím zapojeným do tohoto procesu jednoduše přístupné a uživatelsky přátelské nástroje.

2.3

V rámci jednotlivých podniků patří mezi aktivní hnací mechanismy podporující inovaci zejména (i) strategický management inovací, (ii) strategický management lidských zdrojů, (iii) rozvoj dovedností, (iv) využívání nových metod organizace práce, (v) společenské smlouvy týkající se inovací. Přechod od statické k dynamičtější organizaci práce, která je zaměřená na respektování a budování jednotlivých pracovních a odborných dovedností a schopností a umožňuje výběr mezi programy dalšího vzdělávání a/nebo rekvalifikačními programy, musí podporovat znalosti a inovace a celoplošné vytváření širší škály nových konceptů.

2.4

V rámci jednotlivých podniků patří mezi aktivní hnací mechanismy řízené změny především (i) hodnocení schopností a osobní plány rozvoje kariéry, (ii) outsourcing služeb, (iii) další vzdělávání a rekvalifikace a (iv) kolektivní smlouvy a sociální plány týkající se podnikové restrukturalizace.

2.5

Mezi základní aktivní hnací mechanismy, které lze používat jak na odvětvové, tak na regionální úrovni, patří (i) rozvoj místních výrobních uskupení, (ii) sítě orientované na inovace a partnerství, (iii) inovační póly, vědecké, technologické a průmyslové parky, (iv) regionální inovační strategie a rozvojové plány spolu s institucemi, které je mají zavádět, a (v) znalostní regiony.

2.6

Evropská komise neustále sleduje, které oblasti jsou v souvislosti s evropskými inovacemi nejslibnější.

2.7

Evropský hospodářský a sociální výbor by chtěl také zdůraznit, že v žádném odvětví nelze vyloučit možný rychlý růst inovační kapacity nebo nárůst přidané hodnoty. Stojí za to podpořit jakoukoli inovační myšlenku související s novými způsoby využívání materiálů, rozvojem technologií nebo nových výrobků, která zajistí novou úroveň kvality a vytvoří přidanou hodnotu.

2.8

Nejlepším způsobem, jak by měly vlády členských států aktivně usnadňovat dopad inovací, je koordinace jejich vlastních národních politik pro zaměstnanost, průmysl, inovace, ochranu životního prostředí, vzdělávání a obchod na všech úrovních veřejné správy. Přidaná hodnota, kterou mají partnerství se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností v tomto procesu, je zřejmá. Na národní úrovni je také třeba zdůraznit následující prvky: (i) výzkum zdrojů nových pracovních míst a systém předvídání k jejich identifikaci, (ii) programy odborné přípravy a rekvalifikace, (iii) strategie celoživotního učení, (iv) právní předpisy pro trh práce usnadňující mobilitu a rozvoj dovedností.

2.9

Inovační přeshraniční přístupy ke spolupráci mohou hrát obzvlášť významnou a specifickou roli katalyzátoru v oblasti inovací a průmyslové změny. Jde o společné technologické iniciativy (STI) v oblasti nanotechnologií, inovačního lékařství, vodíkových a palivových článků, vložených počítacích systémů, letectví a letecké dopravy a globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti. Dále by v této souvislosti měl být zdůrazněn význam evropských technologických platforem spolu s prosazování jejich rozvoje. Zvlášť dobrým příkladem je všeobecné rozšiřování zkušeností Evropské platformy pro ocelářské technologie, Platformy pro ekologické uhlí a Vodní platformy, což jsou iniciativy, které již vykázaly ve svých ve svých odvětvích solidní výkon.

2.10

Na úrovni evropských institucí by měly být koordinovány, aktivně využívány a rozvíjeny níže uvedené prvky: (i) Lisabonská strategie, (ii) strategie udržitelného rozvoje, (iii) partnerství pro růst a zaměstnanost, (iv) evropský sociální dialog (jak odvětvový, tak meziodvětvový), (v) programy Společenství pro VaV, inovace, zaměstnanost a celoživotní učení, (vi) regionální politika Společenství, (vii) Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), (viii) Evropské středisko pro sledování změn a (ix) evropský systém pro předvídání nových zdrojů tvorby pracovních míst.

2.11

Perspektivní je iniciativa založení Evropského technologického institutu (EIT) (2). V tomto stanovisku bychom měli zdůraznit, že právě současná počáteční fáze rozvoje provozního rámce institutu nabízí největší prostor k tomu, aby bylo zajištěno, že institut bude skutečným přínosem pro přeměnu inovací na nové výrobky a pracovní místa.

2.12

Mezi iniciativami Evropské komise bychom měli především zmínit sdělení KOM(2006) 728 v konečném znění s názvem Cesta k účinnějšímu využívání daňových pobídek pro VaV, které bylo zveřejněno dne 21. listopadu 2006.

2.13

Stejně důležité pro podporu VaV spolu s inovacemi je iniciativa Komise týkající se norem pro státní podporu (3).

2.14

Evropský hospodářský a sociální výbor souhlasí s tím, že je důležité především: (i) budovat vedoucí úlohu Evropy ve strategických technologiích budoucnosti, (ii) jednat efektivně tak, aby byly navázány silnější vazby mezi akademickými, výzkumnými a obchodními kruhy a (iii) zlepšit obecné podmínky.

2.15

Z hlediska zlepšování obecných podmínek by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím aspektům: (i) jednotnému trhu, (ii) financování inovací, (iii) právu duševního vlastnictví v 21. století a (iv) pomoci obchodu v EU při budování zahraničně-obchodních a ekonomických vazeb a zajištění přístupu na trhy třetích zemí.

2.16

Dále by měla být co nejdříve provedena odvětvová hodnocení, aby bylo možné co nejvíce zlepšit podmínky specifické pro jednotlivá odvětví. Při tomto hodnocení by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím aspektům: (i) faktorům souvisejícím s MSP, (ii) příspěvku k provádění Lisabonské strategie a (iii) vytváření sítí mezi regiony.

3.1

EHSV by chtěl upozornit na to, že je třeba celé škály finančních nástrojů a jejich koordinované používání k tomu, aby bylo zajištěno, že účinky inovací spojené s průmyslovou změnou budou co nejlepší. Všechny vhodné produkty na finančních a kapitálových trzích musí být dostupné bez ohledu na to, zda je vytvořily běžné finanční instituce, regionální nebo národní vlády nebo Evropská unie. Finanční nástroje musí být dostupné, aby pokryly celý inovační proces až do jeho úplného dokončení, a musí být k dispozici prostředky k zajištění tržního tlaku/tahu. V kontextu širšího předmětu financování se toto stanovisko zaměřuje na jednoho z klíčových subjektů v této oblasti, skupinu Evropské investiční banky, která slučuje nástroje Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

3.2

EIB a EIF si stanovily podporu evropského hospodářského výkonu a inovací za jeden ze svých prvořadých cílů. Za účelem dosažení tohoto cíle jako příspěvku k Lisabonské strategii a Evropské akci pro růst budou zmobilizovány a vytvořeny vhodné finanční nástroje. Hlavním přínosem EIB v rámci procesu budování inovačnější a konkurenceschopnější Evropy je Iniciativa inovace 2010 (i2i) s tím, že cílová výše půjčky dosáhne 50 miliard eur na deset let, které jsou určeny k podpoře investičních projektů v celé Evropě v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; výzkumu, vývoje a inovací (VVI); a v moderních informačních a komunikačních technologiích (ICT), včetně služeb audiovisuálních sdělovacích prostředků a obsahových a elektronických služeb.

3.2.1

Výše finančních prostředků, které již podpořily projekty prostřednictvím i2i od roku 2000, se odhaduje na 46 miliard eur do konce roku 2006, což znamená, že by cílová částka ve výši 50 miliard eur mohla být do roku 2010 překročena. Aby bylo možné investovat finanční prostředky na podporu VaV a do inovačních produktů, procesů a systémů, rozšířila EIB svou finanční kapacitu také prostřednictvím strukturovaného finančního nástroje (SFN), který není určen k plnění cílů VaV. Jedná se o podporu jednotlivců, kteří se účastní projektů a zakládají podniky, což vyžaduje úvěry pod investičním stupněm, a tudíž s vyšším rizikem. Aby bylo možné financovat investiční činnost MSP, vytváří EIB úvěrové linky s příslušnými finančními zprostředkovateli.

3.2.2

S cílem reagovat na specifické požadavky MSP, jsou dále vyvíjeny inovační transakce, včetně mechanismů sdílení rizika a/nebo kombinací národních a regionálních nástrojů podpory s produkty EIB. EIF se zaměřuje na malé a střední podniky (MSP) prostřednictvím rizikového kapitálu a záruk. Podporu EIB, kterou poskytuje MSP, doplňují opatření EIF.

3.2.3

S ohledem na přístup malých a středních podniků k úvěrům je třeba zmínit negativní dopady dohody Basilej II. Zhruba řečeno, tato dohoda zavádí specifické závazky pro bankovní systém, které nutí banky, aby udělaly hodnocení každého malého a středního podniku žádajícího o úvěr. Aby bylo možné toto hodnocení vypracovat, budou muset malé a střední podniky poskytnout řadu informací, které budou obsáhlejší z hlediska kvality i kvantity. Malé a střední podniky, které nemají informační systémy plánování podnikových zdrojů (ERP), nebudou schopny poskytnout všechny požadované informace. Systémy ERP jsou velmi drahé a velká většina malých a středních podniků je nemá, čímž se stávají nezpůsobilými pro získání úvěru za příznivých podmínek, což bude mít negativní dopad na jejich rozvoj. EIB a Evropská komise by měly zůstat pozorné a monitorovat úroveň přístupu malých a středních podniků k financování, které požadují, a také vztahy mezi tímto přístupem a dopady dohody Basilej II.

3.3

Podpora inovací ze strany skupiny EIB vyžaduje vývoj nových mechanismů a produktů financování vhodných pro rizikový profil transakcí. Současně s cílem zvýšit přidanou hodnotu a synergie mezi různými finančními nástroji Společenství se provádí nové společné iniciativy skupiny EIB a Komise prostřednictvím vytváření partnerství s programy financovanými z rozpočtu EU, jako je např. Sedmý rámcový program (FP7) a Program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). I když se tyto společné iniciativy neomezují pouze na finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF), k jehož spuštění došlo v roce 2007, a nové iniciativy, které provedl EIF podle CIP, jsou jejich velmi dobrým příkladem.

3.4.1

RSFF (finanční nástroj na sdílení rizik) je novou inovační iniciativou, kterou vytvořila Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou na podporu investic v Evropě v oblasti výzkumu, technologického vývoje a demonstrací a která je prováděna v soukromém sektoru, a je také inovací, která vytváří vhodné záruky pro úvěry rizikovějších evropských projektů v oblasti inovací. Tento nový program by měl usnadnit přístup k dluhovému financování činností s vyšším než průměrným rizikovým profilem na základě sdílení rizika Evropským společenstvím, EIB a organizátory projektů VVI. Financování EIB poskytované podle RSFF bude dostupné pro evropské společenství pro výzkum jako doplněk dotací FP7.

3.4.2

RSFF, prováděný za použití stejného rámce podle již existujících norem EIB SFF, bude mít dvě části financované z příspěvků Evropské komise (FP7) a EIB, z nichž každá dosáhne výše až 1 miliardy eur na období 2007-2013. Pro financování projektů výzkumu, vývoje a demonstrací bude také možné využívat zdrojů FP7, přičemž zdroje EIB mohou být využívány k financování inovačních projektů. Využívání těchto dvou částí až do výše 2 miliard eur za účelem zajištění rizika, což umožní rozsáhlejší financování výzkumných, vývojových a inovačních programů s vyšším než průměrným rizikem, znamená, že se od EIB očekává, že bude schopna podpořit dodatečné financování až do výše 10 miliard eur, což je suma, která poskytne již opravdové oživení. Cílem RSFF je podporovat evropské výzkumné iniciativy, jako jsou Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFR), Evropská technologická platforma, Společné technologické iniciativy nebo projekty zahájené v rámci Eureka (Evropská agentura pro koordinaci výzkumu).

3.4.3

Na základě myšlenky sdílení rizika mezi Společenstvím, EIB a příjemci RSFF slouží jako dodatečný nástroj pro financování výzkumu, vývoje a inovací, čímž otevírá širokou škálu možností jak pro soukromý sektor, tak pro společenství pro výzkum, a doplňuje soubor stávajících nástrojů pro financování VVI. RSFF umožňuje, aby EIB vytvořila finanční produkty s cílem vyvážit tržní nedostatky v souladu se specifickými potřebami daného odvětví a každého organizátora projektu, čímž rozšíří pole potenciálních příjemců finanční podpory. RSFF bude k dispozici pro právnické osoby jakéhokoli rozsahu a vlastnictví, včetně velkých a středních společností, MSP, výzkumných organizací, univerzit, spolupracujících struktur, společných podniků nebo společností vytvořených za zvláštním účelem. Prostřednictvím smluv uzavřených s bankovním sektorem týkajících se sdílení rizika RSFF přispěje k oživení celkové schopnosti finanční komunity podporovat činnosti VVI, zejména s ohledem na MSP.

3.4.4

Aby bylo zajištěno rychlé spuštění RSFF s dostatečným množstvím finančních prostředků, Rada pro konkurenceschopnost v červenci 2006 nejprve rozhodla přidělit 500 milionů eur do vypracování zprávy v polovině období 7. rámcového programu. Dalších 500 milionů eur bude pravděpodobně uvolněno z rozpočtu Společenství do roku 2013, a to na základě střednědobých hodnocení a možných žádostí pro používání nových nástrojů. Přestože jsou obecné podmínky pro využívání financování a operací RSFF, včetně požadavků způsobilosti, pravidel a sdílení rizika mezi institucemi, stanovené ve specifických programech FP7 týkajících se spolupráce a kapacity, podrobná opatření budou upravena dvoustrannou dohodou uzavřenou mezi Evropskou komisí a EIB, která byla podepsána 5. června 2007.

3.5.1

EIF provádí příkazy jménem svých akcionářů (EIB, Evropská komise) nebo třetích stran (na úrovni členského státu) s cílem podporovat inovace a financování MSP v souladu s cíli Společenství. Do konce roku 2006 celkové transakce EIF dosáhly výše 15 miliard eur, z čehož bylo 11,1 miliard eur na záruky a 3,7 miliard eur na operace rizikového kapitálu.

3.5.2

Lisabonská strategie, jejímž cílem je posílit evropskou konkurenceschopnost, je jednou z hlavních hnacích sil činnosti EIF (EIF je jediným evropským orgánem, který se specializuje na financování MSP). 3,7 miliardami eur investovanými do 224 fondů rizikového kapitálu EIF pomohl překlenout inovační mezeru vložením přibližně 20 miliard eur do rychle rostoucích MSP a začínajících podniků (včetně některých celosvětově úspěšných projektů jako Skype, Bluetooth/Cambridge Silicon Radio nebo Kelkoo). V závěrech předsednictví Evropská rada v březnu 2005 doporučila, aby EIF rozšířil svou činnost na financování technologického přenosu. V roce 2006 byly podepsány první transakce technologického přenosu pro činnost v oblasti licencí a oddělených podniků.

3.5.3

V rámci nového finančního výhledu EIF řídí program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a je jedním z hlavním subjektů v rámci iniciativy JEREMIE. Oba programy mají za cíl větší financování MSP a finanční inženýrství.

3.5.3.1

CIP jako jeden z hlavních nástrojů EU pro politiku MSP a inovací, zajišťuje rizikový kapitál (včetně financování činností technologického přenosu, sítí „business angels“ a ekoinovací) a poskytuje přístup k záručním mechanismům MSP.

3.5.3.2

Podle iniciativy JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises) se mohou národní a regionální úřady rozhodnout, zda využijí zdrojů z EFRR ve formě tržních finančních nástrojů šitých na míru, jako jsou vlastní jmění, rizikový kapitál, záruky nebo úvěry. Iniciativa JEREMIE byla navržena tak, aby optimalizovala financování ERDF investováním dodatečných prostředků, přičemž její provádění usnadňuje flexibilnější regulační rámec. V roce 2007 by mělo kapitálové navýšení EIF doplnit prostředky CIP a JEREMIE a očekává se, že do roku 2013 bude mít prospěch z finančních nástrojů EIF více než milion MSP.

3.5.3.3

Vzhledem k velkému pákovému efektu (např. z 1 eura z rozpočtu Společenství získáme prostřednictvím pákového efektu až 50 eur pro MSP ve formě záruky) a silné úloze katalyzátoru vůči finanční komunitě (zejména v případě finančních prostředků rizikového kapitálu) by měly být finanční nástroje Společenství považovány za příklad osvědčených metod v souvislosti s lisabonskou agendou. Aby bylo možné zajistit širší zájem o technologické aplikace podle CIP, měla by se pozornost zaměřit na univerzity a MSP a větší důraz by měl být kladen na finanční projekty, na publicitu, která by pomohla identifikovat duševní kapitál, na schvalování a vydávání schválení, na dohody o spolupráci a na výsledný prospěch; b) aby bylo možné zajistit úspěšné provedení prostřednictvím iniciativy JEREMIE podobně jako u norem pro financování a státní podporu.

3.5.4

V roce 2006 EIB a EIF podepsaly dohodu o spolupráci, která umožňuje inovačním MSP slučovat úvěrové linky EIB a záruky EIF. Je pravděpodobné, že takové operace se budou dále rozvíjet, zejména v souvislosti s iniciativou JEREMIE.