52007DC0540

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.9.2007

KOM(2007) 540 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy

1. ÚVOD

Z vědeckých poznatků zkoumaných Mezivládním panelem pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, dále též „IPCC“)[1] vyplývají pro mezinárodní komunitu tři znepokojivé závěry: za prvé, dochází ke změně klimatu; za druhé, urychlení klimatických změn v poslední době je výsledkem činnosti člověka, která vede k emisím skleníkových plynů do atmosféry; a za třetí, většina regionů ve světě, obzvláště v rozvojových zemích, bude stále více změnami klimatu ovlivňována.

Evropská unie se ujala vedoucí role při podpoře mezinárodních opatření, jejichž cílem je se s klimatickými změnami vypořádat. V březnu 2007 hlavy států a předsedové vlád EU předložili návrh komplexní dohody na světové úrovni o klimatických změnách po roce 2012, jejímž cílem je omezit globální oteplování na 2 °C v porovnání se stavem před industrializací a zavázat se k významnému snížení emisí skleníkových plynů, i za neexistence mezinárodní dohody[2]. EU jako největší poskytovatel oficiální rozvojové pomoci se také chopila vedoucí role v mezinárodním úsilí o dosažení rozvoje, jak vyplývá z „Evropského konsensu“[3], z významných závazků k poskytování oficiální rozvojové pomoci a z podpory účinné a systematické pomoci. Ačkoli EU již v roce 2003 zdůraznila silnou vazbu mezi klimatickými změnami a chudobou[4], naléhavost a rozsah této výzvy vyžadují větší kolektivní snahu, zohledňující odpovědnost a závazky Evropy v boji proti chudobě.

Prognózy důsledků klimatických změn ukazují, že nejdříve a nejvýrazněji budou postiženy nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy. Navíc tyto země disponují nejméně zdroji, aby se mohly na změny připravit a přizpůsobit jim svůj způsob života. Klimatické změny pravděpodobně v mnoha těchto zemích povedou k dalšímu zpomalení při dosahování rozvojových cílů tisíciletí.

Toto sdělení navrhuje založení globální aliance pro změnu klimatu (Global Climate Change Alliance, dále též „aliance“) mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, především nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy, a stanoví cíle a fungování této iniciativy[5]. Aliance poskytne základnu pro dialog a výměnu zkušeností i pro praktickou spolupráci při řešení problému, který představuje kombinace boje s chudobou a boje s klimatickými změnami, čímž podpoří jednání na mezinárodní úrovni o dohodě o klimatických změnách po roce 2012 a přijetí účinných opatření na úrovni jednotlivých států.

Tato aliance musí být podpořena silným závazkem ze strany EU zvýšit finanční podporu opatřením na adaptaci v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, stejně zvýšit jako úsilí o zmírnění důsledků těchto změn, které podpoří programy na snížení chudoby v těchto zemích. Aliance bude klíčovým prvkem společných vnějších opatření EU v oblasti klimatických změn a bude doplňovat a podporovat další rozhovory a spolupráci.

2. Odůvodnění opatření

Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC předkládá regionální analýzu očekávaného dopadu klimatických změn. Pokud jde o Afriku, kde leží velká většina nejméně rozvinutých zemí, ze zprávy vyplývá, že je to jeden z kontinentů nejvíce ohrožených proměnlivostí a změnami klimatu z důvodu vícenásobné zátěže a malé přizpůsobivosti. Předpokládaným důsledkem je nedostatek vody, nedostatečné zajišťování potravin v důsledku sucha a desertifikace, stoupající hladiny moří, nová zdravotní rizika, extrémní klimatické jevy a tlaky způsobené migrací. Další části světa, včetně Asie, Latinské Ameriky a malých ostrovních rozvojových států, čelí obdobným výzvám. Ve většině případů se důsledky klimatických změn sčítají se stávajícími slabinami. Mnoho nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států již čelí potížím například se zajišťováním potravin a zabezpečením dodávek vody způsobeným postupným vyčerpáváním přírodních zdrojů. Také jsou často velmi špatně připraveny na přírodní katastrofy, které mnohokrát tyto země zpustošily[6]. Nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy mají přitom vzhledem ke svému omezenému ekonomickému rozvoji nejmenší zodpovědnost za hromadění skleníkových plynů, a tedy i za klimatické změny.

V říjnu 2006 Sternova zpráva[7] zdůraznila, že svět nemá na vybranou, pokud jde o volbu mezi odvrácením klimatických změn a podporováním růstu a rozvoje. Pokud co nejdříve nezačneme reagovat na klimatické změny, budou mít v dlouhodobém horizontu jejich důsledky mnohem větší dopad na světovou ekonomiku, než budeme-li jednat okamžitě. Stern výslovně zmiňuje vysoké náklady, které klimatické změny způsobí nejchudším zemím, a vyzývá mezinárodní komunitu, aby tyto země podpořila.

V závěrech Evropské rady z března 2007 EU zdůraznila potřebu založení aliance s rozvojovými zeměmi. V návrzích je kladen důraz na důležitost hlubší spolupráce mezi EU a nejméně rozvinutými zeměmi především v následujících oblastech: přizpůsobování se klimatickým změnám, jejich sledování, zajišťování potravin, snižování rizika katastrof a lepší přístup k mechanismu čistého rozvoje. EU též vyzývá k zastavení emisí způsobených odlesňováním v rozvojových zemích a jejich následnému snížení během dvou až tří desetiletí. Na vrcholné schůzce skupiny G8 v Heiligendammu bylo znovu zdůrazněno, že snižování emisí vznikajících v důsledku odlesňování a přizpůsobování se klimatickým změnám jsou důležité oblasti priorit při spolupráci skupiny G8 s rozvojovými zeměmi, která se týká klimatických změn[8].

Nedávno přijatá zelená kniha o možnostech pro postup EU při přizpůsobení se změně klimatu v Evropě[9] obsahuje pilíř „začlenění přizpůsobení do vnějších akcí EU“. Kniha výslovně vyzývá k širšímu dialogu a spolupráci mezi EU a rozvojovými zeměmi v oblasti klimatických změn založením globálního spojenectví pro změnu klimatu.

3. Založení globální aliance pro změn U KLIMATU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A CHUDÝMI ROZVOJOVÝMI ZEMěMI, KTERÉ JSOU ZMěNOU KLIMATU NEJVÍCE OHROžENY

3.1. Obecný cíl

Podporou účinného dialogu a spolupráce v oblasti klimatických změn tato aliance pomůže zajistit, aby chudé rozvojové země, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, obzvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, zvýšily svou schopnost přizpůsobit se důsledkům klimatických změn, čímž přispěje k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Aliance též pomůže těmto zemím v účasti na celosvětovém úsilí o zmírnění následků klimatických změn, pokud tak přispěje k plnění cílů v oblasti snižování chudoby, v případě nejméně rozvinutých zemí však nebude požadováno, aby se zavázaly ke snižování emisí podle dohody o klimatických změnách po roce 2012.

3.2. Aliance pro dialog a výměnu

Aliance poskytne prostor pro dialog a výměnu zkušeností mezi EU a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, především nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy, o praktických přístupech, jak sladit rozvojové strategie a klimatické změny. Výsledky vzešlé z tohoto dialogu a výměny zkušeností budou zohledněny při vypracování dohody o klimatických změnách po roce 2012 tak, aby bylo podpořeno sjednocení představ o této dohodě mezi Evropou a rozvojovými zeměmi.

Aliance pouze doplňuje a podporuje probíhající proces na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu. EU věří, že založením fóra pro výměnu názorů a zkušeností s nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy mimo rámec vyjednávání přispěje k pokroku v provádění rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a souvisejících dohod.

Účast v alianci je určena zemím, které se skutečně zavázaly k přijetí opatření v reakci na klimatické změny. Poskytne možnost k pravidelným schůzkám mezi EU a zeměmi, které uvažují o členství v alianci, s využitím, kdykoli to bude nezbytné, stávajících regionálních struktur pro dialog a partnerství, jako je skupina afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT), Africká unie (AU)[10], malé ostrovní rozvojové státy (SIDS) a setkání Asie-Evropa (ASEM). Dále podpoří dialog jih-jih a výměnu zkušeností.

3.3 Aliance pro účinnou spolupráci

Kromě dialogu a výměny zkušeností aliance poskytne technickou a finanční podporu pro přizpůsobení se klimatickým změnám a zmírňující opatření a pro začlenění otázky klimatických změn do rozvojových strategií. Níže je navrženo pět oblastí priorit a souvisejících opatření, které budou muset být dále projednány a zpřesněny prostřednictvím dialogu v rámci aliance. Poslední oblast priorit, jíž je začlenění otázky klimatických změn do úsilí o snižování chudoby, má průřezovou povahu, tudíž se týká také dalších oblastí priorit.

1. Přizpůsobení se klimatickým změnám

Cíl: Pomoci rozvojovým zemím zlepšit rozsah znalostí o důsledcích klimatických změn, vyvinout a provést strategie pro adaptaci. |

- Ke všem opatřením pro přizpůsobení se klimatickým změnám je nutný podrobný výzkum pravděpodobných důsledků klimatických změn v určité zemi či regionu a spolehlivá pozorování klimatu. Zjištěné údaje musí být převedeny na úroveň praktických informací použitelných politickými činiteli a těmi, kdo přijímají rozhodnutí. Výzkum je klíčový zejména v odvětvích citlivých na klimatické změny, jako je vodohospodářství a zemědělství, na nichž je postaveno zajišťování potravin, a dále též v oblasti možných vlivů klimatických změn na moře a oceány.

- Potřeby nejméně rozvinutých zemí spojené s přizpůsobováním jsou stanoveny v národních akčních programech pro přizpůsobení. Do současnosti byly tyto programy dokončeny v dvaceti nejméně rozvinutých zemích[11] a tento proces dále pokračuje ve většině zbývajících nejméně rozvinutých zemích s finanční podporou Fondu pro nejméně rozvinuté země, řízeného Globálním environmentálním nástrojem. Nyní je úkolem zavést tyto programy a vytvořit akční plány na přizpůsobení se v zemích, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, ale jsou stejně ohroženy. Národní akční programy vymezují hlavně následující oblasti: pomoc v oblasti vodohospodářství (např. lepší hospodaření s vodou), zemědělství (např. výzkum druhů odolných proti suchu), zdraví (např. prevence malárie v populacích, kde se nově rozšířila), výroba a využívání udržitelné energie; pomoc nezaměřená na určitá odvětví, např. zvyšování informovanosti, šíření vědomostí, rozvoj studijních programů a odstraňování překážek v přenosu technologií.

- Přizpůsobování se klimatickým změnám poskytuje EU, nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům široké příležitosti ke spolupráci. Cílem zelené knihy Komise o přizpůsobení se změnám klimatu je vyvolat diskusi o nejúčinnějších opatřeních pro přizpůsobení se klimatickým změnám, která mají být přijata v Evropě. EU se podělí o výsledky jejího plnění s partnerskými rozvojovými zeměmi a bude je podporovat v rozvoji stejně komplexních přístupů k přizpůsobování se v rámci aliance.

Navrhované oblasti intervence ►Podpora rozvoje akčních plánů na přizpůsobení se v dalších ohrožených zemích kromě nejméně rozvinutých zemí prostřednictvím technické pomoci, podpory kapacit a usnadnění spolupráce mezi účastníky. ►Podpora provádění akčních plánů na přizpůsobení se v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, které se zavázaly účinně přijímat opatření v reakci na klimatické změny. ►Financování pilotních adaptačních projektů, zaměřených na odvětví vodohospodářství a zemědělství, stejně jako na udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. ►Podpora mezinárodních výzkumů založených na spolupráci o dopadech klimatických změn v rozvojových zemích a regionech a o vyhledávání a návrzích inovačních řešení v oblasti přizpůsobování se klimatickým změnám, např. prostřednictvím 7. rámcového programu EU pro výzkum a tematického programu v oblasti zajišťování potravin. |

2. Snižování emisí vznikajících v důsledku odlesňování

Cíl: Snížení emisí CO2 vznikajících v důsledku odlesňování v rozvojových zemích vytvořením ekonomických pobídek na ochranu lesů při zachování životních podmínek a ekosystémů závislých na lesích. |

- Asi 20 % emisí CO2 je způsobeno odlesňováním. V nejméně rozvinutých zemích je 62 % celkových emisí způsobeno změnami využití půdy, převážně odlesňováním. Oblasti s nejvyšší mírou odlesňování na světě jsou Afrika, Latinská Amerika a jihovýchodní Asie/Tichomoří[12]. Odlesňování má četné hospodářské, společensko-politické, demografické a environmentální příčiny jako: těžba dřeva, rozšiřování zemědělských oblastí, rozvoj infrastruktury, využívání biomasy jako hlavního zdroje energie, ale také selhání politik a orgánů státní správy, a kulturní činitelé.

- V rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu se uznává důležitost účinného zapojení se do boje s odlesňováním a smluvní strany projednávají politiky a přístupy ke snížení emisí vznikajících v důsledku odlesňování v mezinárodní dohodě o klimatických změnách na období po roce 2012. Cílem jednání je, aby rozvojové země přijaly dobrovolné závazky, na jejichž základě budou podniknuta opatření ke snížení stávající úrovně odlesňování. Tyto země pak budou na základě nevyprodukovaných emisí odměněny. Očekává se, že se smluvní strany dohodnou v prosinci 2007 na Bali o zahájení prvních akcí, které pomohou zemím v přípravě na budoucí plán snižování emisí vznikajících v důsledku odlesňování.

- V programu EU pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví je užit účinný prvek – vývoz dřeva do EU, které bylo vytěženo pouze prokazatelně zákonným způsobem –, k zamezení nezákonné těžby dřeva a podpoře udržitelného hospodaření s lesy, čímž se nepřímo přispěje k snížení emisí. V současnosti probíhají jednání v rámci tohoto programu v přibližně patnácti zemích, které vyrábějí dřevo.

Navrhované oblasti intervence ►V období do roku 2012 pomoc s vybudováním kontrolních systémů a národních kapacit ke sledování odlesňování, posílení orgánů státní správy a vytvoření národních strategií pro boj proti odlesňování. ►Podpora experimentálních, inovačních mechanismů založených na výkonu, které vytvoří kladné pobídky ke snížení emisí vznikajících v rozvojových zemích v důsledku odlesňování. ►Rozšiřování programů, jako je iniciativa pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví, které přispívají ke zlepšování správy udržitelných přírodních zdrojů a zároveň snižují emise a zachovávají ekosystémy a životní podmínky. |

3. Zvyšování účasti na mechanismu čistého rozvoje

Cíl: Pomoci rozvojovým zemím prostřednictvím mechanismu čistého rozvoje při účasti na celosvětovém trhu s uhlíkem a při jeho využití. |

- Mechanismus čistého rozvoje umožňuje společnostem či zemím, které musí na základě Kjótského protokolu snížit emise, investovat do projektů zaměřených na snižování emisí v rozvojových zemích. Tyto projekty musí přispívat k udržitelnému rozvoji. Mechanismus čistého rozvoje vede k významným dlouhodobým investicím; vytváří pracovní místa a příjmy, podněcuje převod technologií a pomáhá rozvojovým zemím v přijímání takových plánů rozvoje, které berou ohled na klima a nízkou produkci uhlíku. Projekty mechanismu čistého rozvoje se týkají mnoha odvětví včetně udržitelné výroby a využití energie, zpracování odpadu, opětovného zalesňování a biopaliv.

- Zeměpisné rozložení projektů v rámci mechanismu čistého rozvoje zůstává nerovnoměrné. V současnosti je nejvíce projektů v Asii a Střední/Jižní Americe[13]. Příčiny jsou různé, včetně složité a vysoce nákladné registrace, ale též slabé výkonnosti orgánů státní správy a špatného investičního prostředí. Ke zvýšení účasti nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států v mechanismu čistého rozvoje je nutno se zaměřit na budování kapacit i na technickou podporu.

Navrhované oblasti intervence ►Zvýšení úsilí při budování kapacit potřebného pro účast v mechanismu čistého rozvoje a poskytnutí technické podpory pro hospodárný rozvoj projektů. ►Zkoumání možností, jak podporovat projekty a typy projektů vhodné pro specifické podmínky v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, včetně vývoje metodik pro takovéto projekty. |

4. Podpora snižování rizika katastrof

Cíl: Zlepšit připravenost rozvojových zemí a společenství na přírodní katastrofy v důsledku klimatických změn, zmírnit rizika a dopad s nimi spojené. |

- Předpovědi ukazují, že klimatické změny povedou k větší proměnlivosti klimatu a stále extrémnějším klimatickým jevům, jako jsou tajfuny, záplavy a sucho, jakož i souvisejícím nebezpečím, jako jsou laviny, sesuvy půdy a bahenní proudy. Vzhledem k nepředvídatelné povaze mnoha jevů je třeba dát prioritu účinným opatřením pro snižování rizika katastrof v zemích a regionech, které jsou nejvíce tomuto riziku vystaveny. Zvláštní pozornost musí být věnována opatřením, která budou přímo prospěšná ohroženým skupinám obyvatelstva[14].

- Světová konference o omezování katastrof v Japonsku v roce 2005 vedla k přijetí rámce pro činnost v letech 2005-2016 z Hyogo: Budování odolnosti národů a společenství vůči katastrofám. Rámec obsahuje požadavek na větší důraz na otázky spojené s klimatickými změnami ve strategiích snižování rizika katastrof, vzhledem k důležité souvztažnosti mezi snižováním rizika a přizpůsobováním se klimatickým změnám[15]. EU je plně odhodlána tento rámec podporovat a stanoví, jak k němu přispěje, v připravované strategii EU zaměřené na snižování rizika katastrof v rozvojových zemích.

Navrhované oblasti intervence ►Zlepšení a rozšíření sledování klimatu, předpovědí a informačních systémů a využití shromážděných údajů k zavedení účinných pohotovostních opatření, např. systémů včasného varování, ze kterých budou těžit strategie snižování rizik katastrof a další politiky rozvoje. ►Posilování schopnosti regionů vypořádat se s snižováním rizika katastrof spojeným se změnami klimatu, včetně sdílení informací, řízení znalostí, včasného varování a pohotovostního plánování. ►Nalezení opatření, která pomohou rozvojovým zemím ohrožovaným katastrofami zavést rámec pro činnost z Hyogo, včetně řešení základních rizikových faktorů, zvyšování odolnosti a přístupů pro sdílení rizika (např. systémů pojištění). |

5. Začlenění otázky klimatických změn do úsilí o snižování chudoby

Cíl: Pomoci rozvojovým zemím soustavně začleňovat otázku klimatických změn do rozvojových strategií a investic a soustavně začleňovat otázku klimatických změn do rozvojové spolupráce. |

- Klimatické změny ovlivňují mnohá odvětví a je nutno tento problém začlenit do úsilí o snižování chudoby v zájmu zajištění trvale udržitelného rozvoje. Je třeba podpořit vlády nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států ve snaze uceleně začleňovat otázku klimatických změn do stávajících i nových politik. Do rámce spolupráce mezi dárci z EU a partnerskými zeměmi musí být otázky spojené s klimatickými změnami též začleněny[16]. Pokud se klimatické změny nebudou brát v potaz, investice do rozvoje učiněné v současnosti by mohly přispět ke globálnímu oteplování nebo být ohroženy změnami klimatu.

- Z nynějšího přezkumu[17] plánu EU[18] pro klimatické změny a rozvoj lze vyvodit řadu poučení. Významně vzrostl politický profil klimatických změn a informovanost o nich mezi činiteli v oblasti rozvoje. Evropská komise a členské státy EU podporují celou řadu činností souvisejících s otázkou klimatických změn v partnerských zemích. Systematické hodnocení klimatických rizik a začlenění otázky klimatických změn do rozvojových strategií a programů („odolnost vůči klimatu“) jsou však stále v raném stadiu jak na úrovni rozvojových zemích, tak v agenturách pro regionální rozvoj.

Navrhované oblasti intervence ►Prosazování začlenění akčních plánů na přizpůsobení se do strategií zaměřených na snižování chudoby a do dalších rozvojových strategií. ►Podpora budování kapacit orgánů státní správy nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států ohledně začleňování otázky klimatických změn do jejich politik. ►Zkoumání projektů a programů v oblasti vývoje financovaných z prostředků EU včetně těch na úrovni odvětví či rozpočtových podpor z hlediska možného dopadu na životní prostředí a následného strategického posuzování vlivů na životní prostředí. Evropská komise se bude soustavně zabývat otázkami spojenými s klimatickými změnami, jak jejich zmírňováním, tak přizpůsobováním se jim, a to u příležitosti střednědobého přezkumu strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony, a bude je brát plně v úvahu při přípravě strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony pro další plánovací cyklus, který začíná v roce 2012. |

4. Financování globální aliance pro změnu klimatu

Evropská komise se zavazuje uvolnit značné finanční prostředky pro provedení aliance ve výše navržených prioritních oblastech. Ačkoli je velmi obtížné stanovit přesnou výši nákladů souvisejících s řešením otázky klimatických změn v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, z prvních odhadů vyplývá, že budou vyžadovány velké finanční prostředky[19].

Pro EK je klíčovým nástrojem pro naplnění aliance tematický program pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně energie. Pro období 2008–2010 bylo z dodatečných zdrojů tomuto programu přiděleno 50 milionů EUR, které byly konkrétně vyčleněny pro alianci. Další fondy tematického programu, které mohou přispět k dosažení cílů aliance, jsou: část z 25 milionů EUR v rámci okruhu akčního plánu EU pro klimatické změny a rozvoj a sdělení Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia : Postup do roku 2020 a na další období [20]; a 70 milionů EUR v rámci okruhu vyčleněnému pro lesy.

Kromě financování z programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně energie, bude Evropská komise zkoumat cesty, jak získat další podporu prostřednictvím zeměpisných programů. V rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) kromě národních a regionálních balíčků, které mohou přispět alianci, byly navrženy předběžné částky pro programy ve všech afrických, karibských a tichomořských zemích:[21] 100 milionů EUR na klimatické změny a životní prostředí; 100 milionů EUR na snižování rizika katastrof. Budou též zkoumány možnosti doplnění cílů aliance ve vztahu k Asii, Latinské Americe a dalším regionům, na které se vztahuje nástroj rozvojové spolupráce.

Je zřejmé, že finanční prostředky ze zdrojů EK mohou pokrýt jen malou část všech potřeb. Členské státy EU si stanovily náročný cíl zvýšit oficiální rozvojovou pomoc na 0,56 % HDP do roku 2010. Pro EU to znamená nárůst o více než 20 miliard EUR. Má-li se aliance stát přitažlivou a důvěryhodnou iniciativou, je nezbytné, aby k tomu členské státy přispěly.

Evropská komise vyzývá členské státy EU, aby v alianci spojily své síly a pracovaly na dosažení společné dohody o jejím naplnění. Toto společné úsilí by mělo být v podobě společného mechanismu financování aliance řízeného Komisí a spravovaného tak, aby odráželo účast Komise a členských států. |

Účelem plateb v rámci aliance bude podpořit a doplnit další bilaterální nebo multilaterální iniciativy a fondy. V rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu bylo vytvořeno několik fondů pro financování projektů souvisejících s klimatickými změnami[22]. Přírůstkové/dodatečné náklady vynaložené při řešení klimatických změn budou z těchto fondů financovány především prostřednictvím projektů. Účelem aliance je budování a posilování stávajícího dialogu a spolupráce v oblasti klimatických změn mezi EU a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, obzvláště nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy, a pomoci začleňovat činnosti spojené s otázkou klimatických změn do národních rozvojových strategií a investic i do rozvojové spolupráce. Kde je to vhodné, otázka klimatických změn by mohla být souborně řešena prostřednictvím rozpočtových podpor.

5. Závěry

EU je největší poskytovatel oficiální rozvojové pomoci ve světě a předložila konkrétní návrhy na snížení emisí skleníkových plynů ve snaze udržet nárůst teploty pod 2 °C. aliance spojí tuto vizi se společnou činností, aby dostála legitimnímu požadavku ze strany nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států na to, aby klimatické změny neohrozily jejich úsilí o rozvoj a boj s chudobou.

Aliance dá Evropské unii prostřednictvím intenzivního dialogu ve spojení se značnou rozvojovou pomocí, kterou poskytne EK a členské státy, jedinečnou příležitost prokázat své mezinárodní vedoucí postavení a znovu potvrdit principy multilateralismu a celosvětové odpovědnosti, jež tvoří základ jejích mezinárodních vztahů.

[1] IPCC. Čtvrtá hodnotící zpráva: Klimatické změny 2007.

[2] KOM (2007) 2, Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia: Postup do roku 2020 a na další období, 10.1.2007, a závěry Evropské rady (7224/07), 9.3.2007.

[3] V Evropském konsensu se stanoví společné cíle a zásady rozvojové spolupráce EU. Viz závěry Rady (14820/05), 22.11.2005.

[4] KOM (2003) 85, Změna klimatu v kontextu rozvojové spolupráce, 11.3.2003, a závěry Rady (15164/04) o změně klimatu v kontextu rozvojové spolupráce, 24.11.2004.

[5] Pracovní dokument útvarů Komise, v němž se bude podrobně popisovat provádění této iniciativy, je plánován na prosinec 2007.

[6] Ohledně podrobné diskuse o dopadu klimatických změn na chudé země viz dokument „Chudoba a klimatické změny“ z roku 2003.

[7] N. Stern, Ekonomické důsledky klimatických změn, Londýn, říjen 2006.

[8] Komuniké vrcholné schůzky skupiny G8 z Heiligendammu – Růst a zodpovědnost ve světovém hospodářství, 7.6.2007.

[9] KOM (2007) 354.

[10] Evropská komise nedávno navrhla založit Partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti klimatických změn, zastřešované aliancí. Viz KOM (2007) 357.

[11] Aktualizovaný seznam viz internetová adresa http://unfccc.int/national_reports/napa/items/2719.php.

[12] FAO, Stav lesů ve světě, 2007.

[13] Jen 22 z celkového počtu 766 registrovaných projektů v rámci mechanismu čistého rozvoje je v Africe a jen dva v nejméně rozvinutých zemích, jmenovitě v Ugandě a Tanzanii. Viz http://cdm.unfccc.int/Statistics/index.html.

[14] Např. extrémně chudí lidé, ženy, děti, starší a zdravotně postižené osoby a etnické menšiny.

[15] Pracovní skupina pro ohrožení a přizpůsobování se klimatickým změnám. Vztah mezi přizpůsobováním se klimatickým změnám a řízením snižování rizika katastrof k udržení trvalého rozvoje, listopad 2006.

[16] Toto je součástí širších závazků EU ohledně začleňování environmentálních otázek do jejích vnějších činností.

[17] Zveřejnění zprávy o pokroku se předpokládá v září 2007.

[18] Akční plán EU pro klimatické změny a rozvoj na období 2004–2008) stanoví čtyři strategické oblasti začlenění vlivu klimatických změn do úsilí o snižování chudoby: i) zvýšení politického profilu klimatických změn; ii) podpora přizpůsobování se; iii) podpora cest rozvoje, které zmírňují klimatické změny a vytvářejí málo skleníkových plynů; a iv) rozvoj schopností. Viz závěry Rady (15164/05), 22.11.2005.

[19] Sekretariát UNFCC ve své zprávě o analýze stávajících a možných investic a finančních toků důležitých pro vypracování účinné a odpovídající mezinárodní odpovědi na klimatické změny odhaduje, že dodatečné investice a finanční toky potřebné pro přizpůsobení se v roce 2030 budou činit několik desítek miliard USD. Pracovní dokument o dialogu 8 (2007).

[20] KOM (2007) 2.

[21] Jednání mezi EK a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi o strategii spolupráce mezi těmito zeměmi v rámci 10. Evropského rozvojového fondu právě probíhají.

[22] Fond pro nejméně rozvinuté země (v dubnu 2007 se zavazuje poskytnout 115,8 milionů USD), Zvláštní fond pro klimatické změny (v dubnu 2007 se zavazuje poskytnout 62 milionů USD) a Fond pro přizpůsobení, který má do roku 2012 získat 400 milionů USD. Od roku 1991 se Globální environmentální nástroj zavázal poskytnout přibližně 1,98 miliardy USD na činnosti spojené se změnami klimatu, většinu této částky na činnosti ke zmírnění těchto změn. Příručka UNFCCC, 2006, http://www.gefweb.org/.