Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007DC0533

Třetí Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí země neuplatňují ve věci bezvízového styku zásadu vzájemnosti v souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení (ES) č. 851/2005 ve věci mechanismu vzájemnosti

/* KOM/2007/0533 konecném znení */

52007DC0533

Třetí Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí země neuplatňují ve věci bezvízového styku zásadu vzájemnosti v souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení (ES) č. 851/2005 ve věci mechanismu vzájemnosti /* KOM/2007/0533 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.9.2007

KOM(2007) 533 v konečném znění

TŘETÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí země neuplatňují ve věci bezvízového styku zásadu vzájemnostiv souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení (ES) č. 851/2005 ve věci mechanismu vzájemnosti

OBSAH

I. Úvod 3

II. Oznámení Bulharska a Rumunska o případech neuplatňování zásady vzájemnosti 4

III. Výsledky dosažené od předložení druhé zprávy Komise o uplatňování zásady vzájemnosti 4

1. Země, ve kterých bylo shledáno, že nejde o problémy s uplatňováním zásady vzájemnosti 4

1.1. Bolívie 4

1.2. Kostarika 4

2. Země, s nimiž je dosažena úplná vzájemnost 5

2.1. Mexiko 5

2.2. Nový Zéland 5

3. Země, ve kterých zavedení vzájemnosti probíhá 5

3.1. Brazílie 5

3.2. Brunej 5

3.3. Izrael 6

3.4. Japonsko 6

3.5. Malajsie 6

3.6. Panama 7

3.7. Paraguay 7

3.8. Singapur 7

4. Země, ve kterých došlo od vydání zprávy dne 3. října 2006 k pokroku při uplatňování vzájemnosti 8

4.1. Austrálie 8

5. Země, ve kterých od vydání zprávy dne 3. října 2006 nedošlo v uplatňování vzájemnosti k žádnému pokroku 9

5.1. Kanada 9

5.2. Spojené státy americké (USA) 10

IV. Závěry 11

I. ÚVOD

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (příloha I nařízení; dále jen „negativní seznam“), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (příloha II nařízení; dále jen „pozitivní seznam“)[1], ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ze dne 2. června 2005[2], je základním nástrojem pro naši společnou vízovou politiku a mechanismus vzájemnosti. První[3] a druhá zpráva o vzájemnosti v oblasti víz[4] detailně popisují tento mechanismus.

Komise ve své druhé zprávě došla k následujícím závěrům:

„Komise zastává názor, že dialog s třetími zeměmi ohledně nového mechanismu vzájemnosti se projevil jako účinný . Trvalé a významné snížení počtu „případů neuplatňování vzájemnosti“ (případ, kdy třetí země zachovává vízovou povinnost vůči státním příslušníkům jednoho členského státu) je podle Komise pozoruhodným výsledkem[5].

Nicméně v případě Spojených států zůstává situace zablokována, zatímco v případě Austrálie, Kanady a Bruneje se situace vyvíjí.. Další vývoj v těchto zemích bude určující pro úvahy o tom, jaké kroky podniknout, aby bylo dosaženo konkrétního pokroku ohledně uplatňování vzájemnosti.

Vzhledem k důležitosti plného uplatňování vzájemnosti, Komise oznamuje svůj záměr znova předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. března 2007 a předložit příslušné konkrétní návrhy, pokud situace spojená s neuplatňováním vzájemnosti bude přetrvávat, ačkoli oficiálně, podle čl. 1 odst. 5 nařízení (ES), tak má učinit až do 30. června 2008. “

Ve svých závěrech ze dnů 5.–6. října 2006 Rada potvrdila potřebu Společenství pokračovat ve snaze získat úplnou vzájemnost v oblasti víz v případě těch třetích zemí, u kterých jí ještě nebylo dosaženo.

V červnu 2007 Komise potvrdila, že zpráva o uplatňování zásady vzájemnosti v případě třetích zemích bude vzhledem k vývoji v některých třetích zemích předložena se zpožděním.

Tato třetí zpráva hodnotí kroky, jež Komise podnikla od přijetí závěrů Radou ve dnech 5.–6. října 2006 vůči třetím zemím uvedeným na pozitivním seznamu, které vůči státním příslušníkům členských států zachovávají vízovou povinnost.

II. OZNÁMENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA O PřÍPADECH NEUPLATňOVÁNÍ ZÁSADY VZÁJEMNOSTI

Na základě přistoupení k Evropské Unii dne 1. ledna 2007 musely Bulharsko a Rumunsko v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 851/2005 prohlásit, ve kterých případech není uplatňována zásada vzájemnosti.

Dne 13. února 2007[6] Bulharsko prohlásilo, že není uplatňována zásada vzájemnosti v případě následujících zemí: Austrálie, Bolívie, Brunej, Kanada, Kostarika, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Panama, Singapur a Spojené státy americké. Bulharsko také prohlásilo, že podepsalo dohody o bezvízovém styku s Izraelem a Paraguayí, které ještě nejsou v platnosti vzhledem k probíhajícím ratifikačním procesům. V současnosti mají bulharští státní příslušníci vůči těmto dvěma zemím nadále vízovou povinnost.

Dne 21. února 2007[7] Rumunsko prohlásilo, že není uplatňována zásada vzájemnosti v případě následujících zemí: Austrálie, Brazílie, Brunej, Kanada, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Panama, Paraguay a Spojené státy americké.

III. VÝSLEDKY DOSAžENÉ OD PřEDLOžENÍ DRUHÉ ZPRÁVY KOMISE O UPLATňOVÁNÍ ZÁSADY VZÁJEMNOSTI

V návaznosti na potvrzení Rady ze dnů 5.–6 října 2006, že je třeba pokračovat v práci na získání úplné vzájemnosti v oblasti víz, Komise začala znovu aktivně jednat.

1. Země, ve kterých bylo shledáno, že nejde o problémy s uplatňováním zásady vzájemnosti

1.1. Bolívie

Oznámení: Bulharsko

Podle nařízení Rady (ES) č. 1932/2006, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001[8], byla Bolívie přeřazena do přílohy I, následkem čehož byla ode dne 1. dubna 2007 zavedena vízová povinnost vůči bolivijským občanům. Vzhledem k tomuto převedení se v případě Bolívie reciproční mechanismus nadále neuplatňuje.

1.2. Kostarika

Oznámení: Bulharsko

V oběžníku Generálního ředitelství pro migraci a cizince ze dne 14. července 2006, který kostarické orgány předložily Komisi dne 20. července 2006, je Bulharsko uvedeno v první skupině zemí, jejichž občané mohou na základě bezvízového styku pobývat v Kostarice maximálně 90 dnů.

2. Země, s nimiž je dosažena úplná vzájemnost

2.1. Mexiko

Oznámení: Bulharsko

Dne 26. února 2007[9] Bulharsko uvědomilo Komisi, že od 11. března 2007 jsou bulharští občané osvobozeni od vízové povinnosti, pokud jde o průjezd a krátkodobé pobyty v Mexiku nepřesahující devadesát dnů během šesti měsíců ode dne prvního vstupu.

Hodnocení:

Vzájemnost ve věci bezvízového styku je nyní plně uplatňována vůči všem členským státům a zemím přidruženým k Schengenské úmluvě.

2.2. Nový Zéland

Oznámení: Bulharsko a Rumunsko

Dne 13. března 2007 Nový Zéland uvědomil Komisi, že vůči občanům Bulharska a Rumunska ruší vízovou povinnost pro turistické pobyty na Novém Zélandu, jejichž délka nepřesahuje tři měsíce. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 30. července 2007.

Hodnocení:

Vzájemnost ve věci bezvízového styku je nyní plně uplatňována vůči všem členským státům a zemím přidruženým k Schengenské úmluvě.

3. Země, ve kterých zavedení vzájemnosti probíhá

3.1. Brazílie

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 9. července 2007 Komise přijala doporučení Radě zahájit jednání s Brazílií o dohodě mezi Evropským společenstvím a Brazílií o zrušení vízové povinnosti. Byl by to první případ vyjednání dvoustranné dohody o bezvízovém styku mezi Společenstvím a třetí zemí.

3.2. Brunej

Oznámení: Bulharsko a Rumunsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 6. října 2006 Brunej uvědomila Komisi o rozhodnutí přijatém její vládou, že od 1. října 2006 ruší vůči všem členským státům schengenského prostoru vízovou povinnost pro pobyty do třiceti dnů. Nicméně z informací uvedených na některých brunejských vládních webových stránkách nevyplývá, že se vízová povinnost pro pobyty do třiceti dnů ruší vůči všem členským státům schengenského prostoru a přidruženým zemím. Brunejské orgány byly požádány o objasnění stávající situace. V souvislosti s oznámením učiněným Bulharskem a Rumunskem Komise požádala brunejské orgány, aby přijaly nezbytná opatření k tomu, aby bylo občanům Bulharska a Rumunska v otázce víz přiznáno rovné zacházení.

Hodnocení:

Hodnocení může být provedeno až po obdržení stanoviska brunejských orgánů.

3.3. Izrael

Oznámení: Bulharsko a Rumunsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 27. dubna 2007 Bulharsko uvědomilo Komisi, že dohoda mezi Bulharskem a Izraelem o zrušení vízové povinnosti vstoupila v platnost. Bulharští občané jsou proto od 15. července 2007 osvobozeni od vízové povinnosti, pokud jde o průjezd a krátkodobé pobyty nepřekračující tři měsíce v průběhu šesti měsíců.

Dne 17. července 2007 Komise požádala izraelské orgány, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění bezvízového pobytu do tří měsíců pro rumunské občany.

Hodnocení:

Vůči Bulharsku je vzájemnost ve věci bezvízového styku již uplatňována. V případě Rumunska může být hodnocení provedeno až po obdržení stanoviska izraelských orgánů.

3.4. Japonsko

Oznámení: Rumunsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 6. července 2007 Komise požádala japonské orgány, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění bezvízového pobytu do tří měsíců pro rumunské občany.

Hodnocení:

Hodnocení může být provedeno až po obdržení stanoviska japonských orgánů.

3.5. Malajsie

Oznámení: Bulharsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 14. ledna 2007 malajsijské orgány uvědomily Komisi, že na základě mechanismu vzájemnosti prodloužily na devadesát dnů dobu, po kterou mohou občané Estonska, Lotyšska a Slovinska pobývat bez víza na jejím území.

V případě Bulharska Komise požádala malajsijské orgány o objasnění, jak dlouho mohou nyní občané Bulharska pobývat bez víza na území Malajsie, a o prodloužení bezvízového pobytu na tři měsíce, je-li současná délka povoleného pobytu kratší.

Hodnocení:

Komise vítá pokrok, kterého Malajsie dosáhla při obnovování úplné vzájemnosti zajištěním bezvízového pobytu na tři měsíce občanům všech členských států, a očekává, že co nejdříve tento pokrok bude rozšířen také na poslední žádost o dosažení úplné vzájemnosti vůči občanům Bulharska.

3.6. Panama

Oznámení: Bulharsko a Rumunsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 5. července 2007 Komise požádala panamské orgány, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění bezvízového pobytu do tří měsíců pro bulharské a rumunské občany.

Hodnocení:

Hodnocení může být provedeno až po obdržení stanoviska panamských orgánů.

3.7. Paraguay

Oznámení: Bulharsko a Rumunsko

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Dne 9. července 2007 Komise požádala paraguayské orgány, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění bezvízového pobytu do tří měsíců pro bulharské a rumunské občany.

Hodnocení:

Hodnocení může být provedeno až po obdržení stanoviska paraguayských orgánů.

3.8. Singapur

Aktuální stav:

Bezvízový styk omezen na třicet dnů s možností pobyt dvakrát prodloužit o třicet dnů přímo na místě.

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

V září 2006 singapurské orgány potvrdily, že občané tří zemí nepotřebují víza pro pobyty do devadesáti dnů na základě různých právních nástrojů: program bezvízového styku („Visa Waiver Program“) pro Američany a dohody o volném obchodu pro občany Austrálie a Jižní Koreje.

Hodnocení:

Vzhledem k tomu, že podmínky pro vstup a pobyt platící pro občany těchto tří zemí jsou příznivější, než jaké jsou uplatňovány vůči občanům EU, přístup vzájemnosti vůči Singapuru by měl být přezkoumán.

Komise navrhuje jednat o nejvhodnějších způsobech, jak se přiblížit k podmínkám uplatňovaným vůči občanům výše zmíněných zemí. Mělo by být posouzeno, zda může být tohoto cíle z právního a politického hlediska dosaženo jednostranným rozhodnutím singapurských orgánů. Případně by mělo být zvážena dvoustranná dohoda mezi Evropským společenstvím a Singapurem o osvobození od vízové povinnosti.

4. Země, ve kterých došlo od vydání zprávy dne 3. října 2006 k pokroku při uplatňování vzájemnosti

4.1. Austrálie

Aktuální stav:

Státní příslušníci čtrnácti členských států (Belgie, Dánska, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Španělska a Švédska), stejně jako státní příslušníci Islandu a Norska, musí mít elektronické cestovní povolení („Electronic Travel Authority“).

Státní příslušníci jedenácti nových členských států (Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska) musí mít elektronické vízum (e676). Žádosti státních příslušníků sedmi zemí, tj. České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, a Slovinska jsou vyřizovány automaticky v rámci tzv. „autogrant facility“.

Od 1. července 2007 se víza e676 pro pobyty do tří měsíců a obchodní víza v maximální délce pobytu do tří měsíců udělují bezplatně.

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Od vydání zprávy dne 3. října 2006 začala Austrálie udělovat víza automaticky třem dalším členským státům: Litvě od 1. prosince 2006, Maďarsku od 15. ledna 2007 a Kypru od 1. července 2007.

Dne 28. března 2007 Bulharsko a Rumunsko získaly přístup k službě elektronického turistického víza e676.

Australské orgány dále objasnily čtyři referenční hodnoty užívané k hodnocení, zda má být stát zařazen do režimu udělování elektronického víza e 676 a následně do režimu automatického udělování víz („autogrant facility“). Tyto referenční hodnoty jsou:

- schválení počtu udělených víz;

- modifikovaný počet návštěvníků, kteří se nevrátí do své země: jedná se návštěvníky překračující délku povoleného pobytu;

- počet víz udělených k dočasné ochraně: jedná se o návštěvníky s turistickým vízem, kteří následně žádají o vízum k dočasné ochraně;

- počet zrušených víz.

Australské orgány dále oznámily, že Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko dosud nemohou přejít na režim automatického udělování víz, tato skutečnost bude znovu přezkoumána v červenci/srpnu 2007. Též oznámily, že ačkoli 65–70 % žádostí v režimu automatického udělování víz je vyřizováno „automaticky“, neplatí to pro určité skupiny osob, např. pro osoby mladší 18 let, u nichž je vyžadován doklad o souhlasu rodičů, a pro osoby starší 70 let, u nichž je vyžadován doklad o dobrém zdravotním stavu. Dále oznámily, že v polovině roku 2008 bude zaveden elektronický systém udělování víz eVisitors. Pro všechny členské státy jako první země, na které se bude tento systém vztahovat, bude systém eVisitors platit bez ohledu na jejich status.

Hodnocení:

Komise vítá pokrok, jehož bylo dosaženo přechodem Bulharska a Rumunska k statusu e676, přechodem Kypru, Litvy a Maďarska k režimu automatického udělování víz („autogrant facility“) a od 1.července 2007 zrušením poplatku za víza e676 pro pobyty nepřesahující tři měsíce.

Je též povzbuzující, že se pracuje na technických přípravách k zavedení systému eVisitors, čímž bude do poloviny roku 2008 zajištěn rovný přístup k občanům všech členských států. Komise bude zatím pečlivě sledovat vývoj podmínek pro udělování víz, obzvláště co se týká systému elektronického cestovního povolení a režimu automatického udělování elektronického víza e676.

5. Země, ve kterých od vydání zprávy dne 3. října 2006 nedošlo v uplatňování vzájemnosti k žádnému pokroku

5.1. Kanada

Aktuální stav:

Vízová povinnost je zachována pro státní příslušníky Bulharska, České republiky, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska.

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

V listopadu 2006 kanadské orgány vysvětlily hlavní kritéria užívaná při posuzování možného zrušení vízové povinnosti, jimiž jsou: počet zamítnutých víz, počet imigračních přestupků, zabezpečení pasů, systém vydávání pasů, informace o ztracených a odcizených pasech, bezpečnostní a uprchlické nároky. Daly najevo, že objasnění těchto kritérií a jejich uplatňování bude po oficiálním schválení předloženo dotčeným členským státům a Komisi.

Mezi Komisí a kanadskými úřady byl výměnou dopisů zaveden nový rámec pro spolupráci. V rámci těchto „společných konzultačních setkání o záležitostech přistěhovalectví a azylu“ byla zřízena společná vízová pracovní skupina vysokých úředníků, která se bude zabývat vízovými otázkami a podmínkami. Po politováníhodném zpoždění při předkládání objasňování kritérií se první „společné konzultační setkání o záležitostech přistěhovalectví a azylu“ konalo 20. července 2007. Na tomto setkání kanadské orgány přednesly přezkum kritérií pro bezvízovou povinnost a prohlásily, že v následujících měsících vykonají technické návštěvy v každém z dotčených členských států. Mají v úmyslu vykonat návštěvy za účelem jednání o technických otázkách ve čtyřech členských státech v listopadu 2007 a ve čtyřech dalších v únoru 2008. V otázce vyhošťování státních příslušníků dala Komise najevo, že pokud by Kanada měla zájem jednat o readmisních dohodách, měla by být uzavřena readmisní dohoda mezi ES a Kanadou, vzhledem k tomu, že otázka readmise je v pravomoci ES.

Na summitu EU a Kanady v Berlínu 4. června 2007 oznámil kanadský ministerský předseda, že si je vědom důležitosti bezvízového cestování pro EU. Dal najevo, že Kanada založila svá rozhodnutí na hodnocení situace každé země, nikoli na principu vzájemnosti, a také, že v tomto ohledu je velmi důležité brát v úvahu přeshraniční cestování mezi USA a Kanadou. Nicméně dal též najevo, že všechny členské státy, které mají dosud vízovou povinnost, směřují správným směrem, a že by bylo možné koncem tohoto roku zrušit vízovou povinnost pro občany jednoho nebo dvou členských států.

Hodnocení:

Kanada zprůhlednila proces přezkoumávání víz a poskytla více informací o kritériích a jejich uplatňování, třebaže s výrazným zpožděním. Vízová povinnost nebyla zrušena pro žádný členský stát od září 2006, kdy byla zrušena vůči Estonsku.

Komise na základě prohlášení kanadského ministerského předsedy a vysvětlení poskytnutých při návštěvách za účelem jednání o technických otázkách očekává, že poté co byla objasněna hodnotící kritéria přezkumu víz, proces přezkumu u ostatních členských států bude neprodleně pokračovat. Aby Kanada prokázala odhodlání vyřešit tuto otázku, Komise navrhuje, aby byla vyzvána ke zrušení vízové povinnosti vůči jednomu nebo několika členským státům EU do konce tohoto roku a dále aby v první polovině roku 2008 prokázala další hmatatelný pokrok v uplatňování vzájemnosti. Pokud takového pokroku nebude dosaženo, mělo by být uváženo podniknutí příslušných kroků vůči Kanadě.

5.2. Spojené státy americké (USA)

Aktuální stav:

Zachování vízové povinnosti pro státní příslušníky Bulharska, České republiky, Estonska, Řecka, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska a Slovenska.

Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti:

Neprodleně poté, co Komise přijala druhou zprávu, místopředseda Frattini zaslal dopis americkému ministrovi pro vnitřní bezpečnosti panu Chertoffovi, v němž pan Frattini uvedl, že USA nedosáhly hmatatelného pokroku a zdůraznil, že činění rozdílů ve vízových povinnostech mezi občany členských států není ani pochopitelné, ani přijatelné. Požádal o stanovení jasných a transparentních kritérií, jejichž výsledkem by byly řady referenčních hodnot plánu objasňujícího různé fáze. Komise dále projednávala tuto záležitost na technické a politické úrovni, zejména na setkání ministerské trojky EU–USA v oblasti svobody, bezpečnosti a práva dne 6. listopadu 2006. Při této příležitosti dal pan Chertoff najevo, že vláda USA připravuje návrhy možných legislativních změn v programu bezvízového styku s větším důrazem na bezpečnost než dříve.

V průběhu své návštěvy v Estonsku dne 28. listopadu 2006 prezident Bush oznámil svůj úmysl provést v programu bezvízového styku změny, které by posílily bezpečnost cestování v rámci tohoto programu a umožnily USA urychlení vstupu nových zemí do tohoto programu. Americká vláda bude úzce spolupracovat s Kongresem a mezinárodními partnery USA na posílení bezpečnostních prvků programu.

Dne 8. února 2007 předložila americká vláda návrh právního předpisu, jímž se aktualizuje program bezvízového styku. Následně jednotliví členové Kongresu USA předložili několik alternativních návrhů tohoto právního předpisu.

V návaznosti na setkání Rady ve složení pro SVV ve dnech 12.–13. června 2007 Komise a německé předsednictví zaslaly dne 29. června 2007 dopis panu Chertoffovi. Další společné dopisy Komise a portugalského předsednictví byly zaslány důležitým členům Kongresu dne 23. července 2007. Připomnělo se v nich, že vzájemnost v oblasti víz je součástí společné vízové politiky EU a byly v nich předneseny úvahy o některých diskutovaných prvcích pozměňovacích návrhů programu bezvízového styku. Ve vztahu k readmisi bylo nabídnuto, že pokud by nedostačovaly povinnosti stanovené mezinárodním právem, může být uzavřena readmisní dohoda mezi ES a USA, vzhledem k tomu, že otázka readmise je v pravomoci ES.

Dne 3. srpna 2007 prezident Bush svým podpisem potvrdil a uvedl v platnost zákon schválený Sněmovnou reprezentantů, který využívá podnětů komise vyšetřující útoky z 11. září. („H. R. 1. Implementing Recommendations of the 9/11 Commission Act of 2007“). Aktualizace programu bezvízového styku je obsahem oddílu 711 tohoto zákona. Jejími klíčovými prvky jsou: zavedení systému elektronického cestovního povolení („Electronic Travel Authorization“), jenž může být zpoplatněn; pružnost dosažená zvednutím míry zamítnutých žádostí jiných než přistěhovaleckých víz z tří na deset procent za určitých podmínek nebo zavedením nejvyšší míry překročení délky povoleného pobytu, což je ještě nutno stanovit; vytvoření biometrického systému pro výstup ze země schopného ověřit odlet minimálně 97 procent cizích státních příslušníků, kteří opouštějí zemi z amerických letišť; způsobilost cestovat do USA v rámci programu bezvízového styku není zárukou, že osoba bude do USA vpuštěna; hlášení o ztracených a odcizených pasech buď prostřednictvím Interpolu nebo jinak; přijímání třetími zeměmi repatriace všech občanů, bývalých občanů nebo státních příslušníků, jimž byl vydán pravomocný a vykonatelný příkaz k vyhoštění; a dvoustranné dohody o výměně informací o cestujících.

Hodnocení:

Ačkoli s USA nebylo dosaženo hmatatelného pokroku ohledně vzájemnosti v oblasti víz, Komise je podporována v přesvědčení, že USA se zavázaly změnit a skutečně mění program bezvízového styku. V úvahu by měla být brána plně jak ochrana národní bezpečnosti USA, tak dodržování práva a politiky EU sloužících zájmům členských států, které chtějí být součástí programu bezvízového styku, a nevytvoření zatížení občanů těch členských zemí, které již mají právo cestovat v programu bezvízového styku. Uplatňování novelizovaného právního předpisu, včetně všech důsledků pro EU a členské státy, bude pečlivě sledováno, obzvláště zavádění systému elektronického cestovního povolení. Komise zastává názor, že by v současnosti nebylo vhodné zavést vůči USA protiopatření, protože nový právní předpis byl právě přijat a bude proveden. Komise očekává, že hodnotící mise do členských států usilujících o zařazení do programu začnou během období provádění nového právního předpisu a že USA učiní vše, co je v jejich silách, aby naplnily úmysl oznámený prezidentem Bushem, že reforma programu bezvízového styku má umožnit urychlený vývoj tohoto programu tak, aby zahrnul i ještě nezačleněné členské státy EU.

IV. ZÁVěRY

Komise má zato, že dialog s třetími zeměmi ohledně nového mechanismu vzájemnosti se ukázal jako účinný. Od jeho zavedení v červnu 2005, za o něco více než dva roky, bylo dosaženo úplné vzájemnosti v oblasti víz nebo jí bude brzy dosaženo s řadou důležitých třetích zemí. Je tomu tak navzdory nové výzvě, kterou představují případy neuplatňování zásady vzájemnosti ohlášené Bulharskem a Rumunskem. Například Nový Zéland a Mexiko zrušily vízovou povinnost pro Bulharsko a Rumunsko za méně než šest měsíců od vstupu těchto dvou členských států do EU. Komisi se dále podařilo dosáhnout významného pokroku v rozhovorech s Austrálií, u níž se předpokládá, že bude rovně zacházet s občany všech členských států od poloviny roku 2008. Brzy by měla být vyjednána souhrnná dohoda s Brazílií o zrušení vízové povinnosti.

Co se týká USA, přijetí nového právního předpisu, kterým se mění program bezvízového styku, by mělo umožnit rozšíření jeho platnosti na všechny členské státy. Teď, když je přijat, budou pečlivě přezkoumány jeho podmínky a časový harmonogram jejich uplatňování. Komise si vyhrazuje právo navrhnout protiopatření, nepodařilo-li by se včas dosáhnout očekávaného pokroku v dosažení úplné vzájemnosti v oblasti víz.

Kanada si předsevzala zprůhlednit proces přezkoumávání víz a poskytovat více informací o kritériích. V tuto chvíli však nebylo dosaženo pokroku ve zrušení vízové povinnosti. Aby Kanada prokázala odhodlání vyřešit tuto otázku, Komise navrhuje, aby byla vyzvána ke zrušení vízové povinnosti pro jeden nebo několik členských států EU do konce tohoto roku a dále aby v první polovině roku 2008 prokázala další hmatatelný pokrok v uplatňování vzájemnosti. Pokud takového pokroku nebude dosaženo, mělo by být uváženo podniknutí příslušných kroků vůči Kanadě.

V souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení (ES) č. 851/2005 Komise podá znovu zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 30. června 2008.

[1] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3.

[3] KOM (2006) 3 v konečném znění.

[4] KOM (2006) 568 v konečném znění.

[5] Viz přílohy 1A a 1B zprávy o vzájemnosti ze dne 10. ledna 2006.

[6] Úř. věst. C 75, 3.4.2007, s. 5.

[7] Úř. věst. C 75, 3.4.2007, s. 6.

[8] Úř. věst. L 29, 3.2.2007, s. 10.

[9] Úř. věst. C 75, 3.4.2007, s. 5.

Top