52007DC0461

V Bruselu dne 1.8.2007

KOM(2007) 461 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI ZEMĚMI VŮČI SPOLEČENSTVÍ (STATISTIKY DO 31. PROSINCE 2006, ALE KOMENTÁŘ K PŘÍPADŮM A TEXT JE AKTUALIZOVÁN K DUBNU 2007) {SEC(2007) 1057}

1. ÚVOD

Loňská zpráva o sledování obchodních ochranných opatření uplatňovaných třetími zeměmi vůči EU zdůraznila význam tohoto úkolu v kontextu celkové obchodní politiky EU. Jednou z priorit GŘ pro obchod byla v kontextu zlepšování přístupu na trh určena zejména nutnost zajistit, aby třetí země nepoužívaly nástroje na ochranu obchodu nesprávně.

Jako součást strategie pro konkurenceschopnost Evropy Komise rovněž zahájila proces úvah (zelená kniha) o používání vlastních nástrojů na ochranu obchodu. Zelená kniha Komise nezpochybňuje zásadní význam nástrojů na ochranu obchodu, ale vyzývá k veřejnému zamyšlení nad tím, jakým způsobem je má EU nejlépe používat v měnící se světové hospodářské situaci.

Komise uznává, že třetí země mají právo používat nástroje na ochranu obchodu, avšak měly by se rovněž zamyslet nad svými praktikami a zlepšit, kde je to nutné, používání těchto nástrojů. Mnoho třetích zemí totiž tyto nástroje nadále používá způsobem, který příliš často má za následek uložení opatření, jejichž legitimita je sporná.

I kdyby v některých oblastech došlo k určitému zlepšení, nadále jsme svědky toho, jak jsou tyto nástroje nevhodně používány, zejména ochranná opatření a nedostatečné standardy u všech tří nástrojů (antidumping, vyrovnávací opatření a ochranná opatření). Patří k nim nedostatečně odůvodněné zahájení řízení, nepřihlédnutí k právům zúčastněných stran stejně jako nedostatečná analýza týkající se újmy a příčinné souvislosti. Komise problémy nadále řeší s cílem co nejvíce zmírnit nepříznivý účinek jakýchkoli obchodních ochranných opatření na naše vývozce.

Naše kontroly opatření třetích zemí jsou jako vždy prováděny s ohledem na příslušné dohody WTO. I když dotyčné země nejsou členy WTO, tato mezinárodní pravidla jsou měřítkem používaným pro určení, zda vyšetřující orgány vytvářejí a udržují spravedlivé a nestranné obchodní prostředí. Protože tato pravidla rovněž přísně dodržujeme, jsme nuceni uznat a přijmout, že země za určitých okolností mají na ochranná obchodní opatření legitimní nárok.

Komise se při správě těchto nástrojů drží velmi vysokého standardu a bude své nejlepší praktiky v oblasti nástrojů na ochranu obchodu nadále 'vyvážet' prostřednictvím intervencí v jednotlivých případech, poskytnutím technické pomoci a dialogem s našimi obchodními partnery na všech úrovních.

Tato zpráva popisuje práci Evropské komise v roce 2006 při sledování řízení na ochranu obchodu uplatňovaných třetími zeměmi vůči EU nebo jejím členským státům. Je třeba uvést, že u řízení, která probíhala již před rokem 2006, je tuto zprávu nutno číst ve spojení s loňskou zprávou Evropskému parlamentu, která obsahuje komentář k určitým případům až do konce září 2006. U těchto případů tato zpráva poskytuje aktualizaci týkající se veškerého vývoje od uvedeného data.

2. CELKOVÉ TRENDY

Na konci roku 2006 bylo proti Evropskému společenství nebo jeho členským státům uplatňováno celkem 143 opatření ve srovnání s 151 opatřeními na konci roku 2005. Jedná se o třetí rok, ve kterém byla zrušena mnohá z opatření uplatňovaných proti Společenství. Letošní snížení jejich počtu lze vysvětlit zavedením 27 nových opatření (prozatímních a konečných), přičemž zároveň 34 opatření zaniklo nebo bylo zrušeno.

Ze 34 opatření, která zanikla, se 10 týká ukončení nebo pozbytí platnosti opatření týkajících se výrobků z oceli uplatňovaných USA v důsledku řady přezkumů. Kromě toho byla rovněž zrušena řada opatření uplatňovaných Indií (-6) a Argentinou (-5), což přispělo k celkovému snížení jejich počtu. V případě těchto dvou zemí hrály aktivní roli útvary Evropské komise vzhledem ke skutečnosti, že některá z těchto opatření byla ukončena v důsledku konzultací v rámci WTO, které si útvary Komise vyžádaly.

Počet nových opatření uložených v roce 2006 se oproti roku 2005 mírně zvýšil, 27 ve srovnání s 25. Hlavní rozdíl zaznamenaný mezi těmito dvěma roky je nárůst počtu ochranných opatření, který se zvýšil z 10 v roce 2005 na 15 v roce 2006, tj. o 50 %. To je způsobeno především nárůstem počtu opatření uložených Tureckem.

Pokud jde o rozpis různých nástrojů na ochranu obchodu , trend je stejný jako v uplynulých letech, přičemž zhruba dvě třetiny opatření zahrnují antidumpingová opatření. Zatímco počet vyrovnávacích opatření v posledních letech klesá, došlo ke zvýšení počtu ochranných opatření ze 24 v roce 2005 na 32 v roce 2006, což je nárůst o 25 %. Tento nárůst používání ochranných opatření ve všech třech kategoriích (zahájená řízení, uložená opatření a uplatňovaná opatření) potvrzuje alarmující trend při používání tohoto nástroje, který byl zjištěn loni. Věc by ovšem měla být vnímána ve světle skutečnosti, že na rozdíl od druhých dvou nástrojů, které se týkají příslušné země, jsou ochranná opatření uplatňována podle zásady erga-omnes. Celosvětový nárůst počtu ochranných opatření proto nutně ovlivní také ES, i když dotyčný produkt není z EU vyvážen ve významnějším množství. Z toho důvodu Komise nadále činí nátlak na uživatele tohoto nástroje, aby byli při jeho uplatňování obezřetnější, přičemž Komise zároveň usiluje o minimalizaci nepříznivého účinku veškerých uložených ochranných opatření. V tomto ohledu byly útvary Evropské komise relativně úspěšné, jak je popsáno níže.

Co se týká jednotlivých zemí , USA zůstávají hlavním uživatelem nástrojů na ochranu obchodu uplatňovaných vůči ES nebo jeho členským státům, přičemž v platnosti je 29 opatření, tj. 20 % z celkového počtu. Je tomu tak navzdory skutečnosti, že mnohá z těchto opatření byla zrušena nebo pozbyla platnosti. K dalším významným zemím patří Indie (18 opatření), Čína (10 opatření), Brazílie (9 opatření) a Turecko (8 opatření). S výjimkou Turecka byly v minulých letech všechny tyto země důležitými uživateli opatření. Turecko patří k nejčastějším uživatelům opatření vůči ES v důsledku rozsáhlého používání ochranných opatření. Vzhledem k přijetí 5 nových ochranných opatření v roce 2006 se Turecko při používání tohoto nástroje řadí na první příčku.

Nakonec je nutno uvést, že počet řízení zahájených třetími zeměmi, která ovlivňují Evropské společenství, se naneštěstí zvýšil z 20 v roce 2005 na 28 v roce 2006. Z tohoto celkového počtu zůstal počet zahájených antidumpingových řízení stejný jako v předcházejícím roce (9). V roce 2006 bylo zahájeno jedno antisubvenční řízení oproti žádnému v roce 2005. Tento nárůst byl způsoben především počtem zahájených řízení týkajících se ochranných opatření, 18 ve srovnání s 11 v roce 2005.

3. TRENDY V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH

Tato část definuje hlavní trendy u obchodních ochranných opatření ve třetích zemích. Popis hlavních řízení u každé třetí země je uveden v příloze.

3.1. Spojené státy

Na konci roku 2006 uplatňovaly USA 29 obchodních ochranných opatření vůči dovozům ze zemí EU. Převážnou většinu tvoří antidumpingová opatření (24) a pouze 5 vyrovnávacích opatření. Tato čísla lze srovnat s celkovým počtem 39 opatření USA vůči EU na konci roku 2005, z nichž 27 bylo antidumpingových a 12 vyrovnávacích opatření.

Trend předchozích dvou let pokračoval i v roce 2006, kdy nebyla zahájena žádná nová šetření vůči vývozcům z EU. Na druhé straně USA zahájily různé přezkumy týkající se hlavně ocelářského průmyslu, přičemž mnohé z těchto přezkumů byly v roce 2006 ukončeny zrušením mnoha antidumpingových a vyrovnávacích opatření, která se týkala ocelových desek řezaných na délku, oceli odolné vůči korozi a trubek OCTG.

Pozornost byla opět zaměřena na ochranné obchodní aktivity USA týkající se smírčích řízení WTO, zejména řízení se vztahem k jejich praktikám „nulování“ a k provádění případu „privatizace“.

3.2. Indie a Pákistán

Indi e je zemí s druhým největším počtem opatření vůči ES, tj. celkem 18. V roce 2006 bylo 6 opatření zrušeno nebo pozbylo platnosti, přičemž byla uložena dvě nová opatření. Indie v roce 2006 zahájila pouze jedno antidumpingové řízení týkající se tří členských států EU ve srovnání se dvěma případy v roce 2005. Jedná se o třetí rok za sebou, v němž klesá počet řízení zahájených Indií vůči Společenství.

Jde o vítaný vývoj, neboť Indie je tradičně aktivním uživatelem tohoto nástroje. Jedním z hlavních cílů naší pozornosti byl ve vztahu k Indii v roce 2006 fakt, že Indie zahájila přezkum jednoho řízení (Flexible Slabstock Polyol), které bylo v roce 2004 předmětem konzultací v rámci WTO a u něhož se předpokládalo, že opatření prostě pozbudou platnosti. Přezkum řízení nadále pokračuje a jeho vývoj sledujeme.

Pákistán v roce 2006 nezahájil žádné nové šetření vůči ES, což je rozdíl oproti roku 2005, kdy byla zahájena 3 antidumpingová řízení. Během roku 2006 však pokračovala práce na dvou z těchto řízení zahájených v předchozím roce, což vyústilo v uložení opatření týkajících se kyseliny mravenčí a v ukončení šetření týkajícího se pocínovaného plechu. Podrobnosti o těchto případech jsou uvedeny v loňské zprávě.

3.3. Čína

Na konci roku 2006 Čína uplatňovala 10 opatření vůči EU ve srovnání s 9 v předchozím roce. Čína uložila dvě nová opatření, zatímco jedno pozbylo platnosti.

Čína zahájila pouze 1 antidumpingové řízení vůči EU týkající se bramborového škrobu. To znamená pokles ze 3 řízení, které Čína zahájila v roce 2005. Celkově vzato byla antidumpingová aktivita Číny podstatně nižší než v roce 2005, kdy se Čína ve druhé polovině roku stala na úrovni WTO iniciátorem číslo jedna.

V roce 2006 začalo být jasné, že špatná pověst Číny ve věci nedostatečné transparentnosti a neochoty poskytovat informace představují ve skutečnosti systémový problém. Komise neustále vznáší tuto otázku při jednání s Čínou, v kontextu jednotlivých řízení i v rámci dvoustranných kontaktů. Nadále činíme nátlak na čínské orgány a především na Úřad pro průmyslové újmy, aby zlepšily a standardizovaly praktiky poskytování informací pro zajištění plného dodržování práv na ochranu zúčastněných stran.

3.4. Latinská Amerika

Počet opatření uplatňovaných latinskoamerickými zeměmi v roce 2006 se ve srovnání s předchozím rokem snížil. To je důsledek významného poklesu počtu opatření uplatňovaných Argentinou (-5 opatření) a snížením počtu nových opatření.

V roce 2005 vyvíjely latinskoamerické země relativně nízkou aktivitu, avšak v roce 2006 tyto země zahájily 8 řízení v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. Po tříletém období, během něhož Argentina nepoužila vůči ES nástroje na ochranu obchodu, byla v roce 2006 zahájena 3 antidumpingová řízení a 1 řízení o zavedení ochranných opatření. Tato řízení, která stále probíhají, nemají pro ES valný hospodářský význam. Mexiko proti některým členským státům zahájilo 2 antidumpingová řízení, což představuje pokles ve srovnání s jeho aktivitou v předchozím roce. Chile i Panama zahájily po jednom řízení o zavedení ochranných opatření, v obou případech s prakticky nulovým dopadem na vývozce v EU.

3.5. Rusko a Ukrajina

Počet opatření uložených těmito dvěma zeměmi se zvýšil, neboť v roce 2006 obě země zavedly po 2 nových opatřeních.

Během roku 2006 Rusko a Ukrajina zahájily celkem 5 ochranných opatření, což bylo stejně jako v předchozím roce. V roce 2006 však většinu řízení zahájila Ukrajina, kdežto v roce 2005 to bylo Rusko. V roce 2006 Ukrajina uložila dvě ochranná opatření týkající se kuličkových ložisek a karboxymethylcelulosy. Tato opatření však vzhledem ke své povaze nijak neovlivňují vývozy z EU. Opatření uložená Ruskem se týkají lamp a ocelových trubek.

3.6. Turecko

V roce 2005 Turecko vůči Společenství nezahájilo žádné akce týkající se nástrojů na ochranu obchodu, avšak v roce 2006 opět vyvinulo značnou aktivitu v oblasti ochranných opatření, když zahájilo celkem 5 řízení. Všech 5 řízení v roce 2006 vyústilo v uložení opatření. Vzhledem k různorodosti dotyčných produktů a k povaze zmíněných opatření byl v některých případech jejich dopad větší než v jiných.

3.7. Austrálie

V roce 2006 Austrálie vůči EU zahájila jedno řízení o vyrovnávacím opatření, kdežto v roce 2005 nezahájila žádné. Zpráva za loňský rok zmiňuje skutečnost, že Austrálie na základě přezkumu zrušila vyrovnávací opatření týkající se brandy nestočené do lahví pocházející z Francie. Mezi subvencováním a újmou domácímu výrobnímu odvětví nebyla zjištěna příčinná souvislost. Bylo tudíž poněkud překvapivé, když v červenci 2006 australské úřady zahájily nové šetření vyrovnávacího opatření týkajícího se brandy stočené do lahví a brandy nestočené do lahví pocházející z Francie. Výsledkem šetření bylo v březnu 2007 uložení konečných opatření.

Navzdory skutečnosti, že výrobní odvětví z EU nespolupracovalo, Komise řízení sledovala a určila některé procesní nedostatky, zejména nedostatečné poskytování informací. Stanoviska v této záležitosti byla předložena australským úřadům.

3.8. Tunisko

Dne 16. června 2006 Tunisko poprvé zahájilo dvě ochranná šetření týkající se výrobků z železa (hardware) a ze skla. V obou případech tuniské výrobní odvětví podalo verze stížností, které nebyly důvěrné, a v nichž žádalo o ochranná opatření. Tyto stížnosti byly velmi povrchní a neposkytovaly náležité zdůvodnění pro zahájení šetření. Rovněž spektrum výrobků zahrnutých do obou řízení bylo příliš široké, než aby bylo možné považovat je za jeden podobný výrobek: u výrobků ze skla se jednalo o nejrůznější druhy skleněných nádob až po skleněné nádobí, zatímco šetření výrobků z železa zahrnuje široké spektrum výrobků od zámků, kohoutků až po kování nábytku.

Komise tyto námitky vznesla při slyšení, které se uskutečnilo v Tunisu, a požádala tuniské orgány, aby jednotlivé druhy výrobků šetřily odděleně. Komise tato šetření nadále sleduje a požádala o plné a smysluplné poskytnutí informací o výsledcích po ukončení šetření.

4. PřETRVÁVAJÍCÍ PROBLÉMY

V posledních letech jsme zjistili problémy, které stále u obchodních ochranných opatření třetích zemí převládají. Přestože v některých jednotlivých případech můžeme vidět zlepšení, v celkové perspektivě tyto problémy zůstávají nezměněny, tj. zahajování řízení bez dostatečných důvodů, nedostatečná analýza újmy a příčinné souvislosti a nerespektování práva zúčastněných stran na obranu. Bohatá judikatura, která existuje o každém z těchto témat, ukazuje, že tyto problémy se opakují na celém světě. Kromě těchto přetrvávajících problémů by na seznam mělo být přidáno rovněž zneužívání ochranných opatření vzhledem k tomu, že s ohledem na výše popsaný trend se z něj nyní stal systémový problém.

4.1. Zahajování řízení bez dostatečných důvodů

Fáze zahájení každého řízení je samozřejmě klíčová. Spouští proces, který má mnohé důsledky pro zúčastněné bez ohledu na fakt, zda řízení skončí uložením opatření nebo nikoliv. Zahájení každého řízení již ze své povahy vytváří nejisté obchodní prostředí a tím ovlivňuje normální obchodní toky. Kromě toho hospodářským subjektům, které při řízení spolupracují, vznikají značné náklady na zdroje včetně personálu, času a samozřejmě financí. Je proto nezbytně nutné, aby uživatelé nástrojů na ochranu obchodu nezahajovali řízení, dokud se nejprve nepřesvědčí, že skutečně existují důkazy, podle nichž je zahájení řízení odůvodněné. Útvary Komise budou nadále velmi pečlivě zkoumat tuto fázi řízení vedených třetími zeměmi a v případě potřeby předloží stanoviska vyšetřujícím orgánům.

4.2. Nedostatečná analýza újmy a příčinné souvislosti

Ve stále více liberalizovaném celosvětovém hospodářství čelí hospodářské subjekty celosvětové konkurenci a musí se přizpůsobit, aby zůstaly konkurenceschopné. Neschopnost přizpůsobit se může často vést k požadavkům na ochranu tam, kde to není nezbytně odůvodněné. Aby mohla být uložena legitimní obchodní ochranná opatření, musí být nejdříve prokázáno, že újma domácímu výrobnímu odvětví je důsledek dumpingu působícího újmu, subvencování nebo, u ochranného opatření, důsledek náhlého, masivního a nepředvídatelného zvýšení dovozů. Až příliš často však vyšetřující orgány nezkoumají, zda problémy, kterým čelí domácí výrobní odvětví, nejsou způsobeny spíše jinými faktory než dovozy. To je zřejmě jeden z hlavních nedostatků u šetření na ochranu obchodu prováděných třetími zeměmi.

4.3. Práva zúčastněných stran na obranu

Stejně jako u každého soudního procesu je pro zajištění spravedlivého řízení nezbytné respektovat práva zúčastněných stran. Platí to zvláště v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. Mnoho zemí však při správě nástrojů na ochranu obchodu tento životně důležitý prvek opakovaně ignoruje. Nedostatečná kvalita poskytovaných informací stejně jako velmi špatná kvalita informací poskytovaných v dokumentech, které nejsou důvěrné, opakovaně narušují práva zúčastněných stran na obhajobu. To představuje další zásadní problém, který byl zjištěn u řízení na ochranu obchodu vedených třetími zeměmi a u něhož je na zlepšení vynakládáno značné množství energie. Tento problém je rovněž uveden v zelené knize, ve které jsou k úvaze zdůrazněny čtyři aspekty vlastních praktik EU včetně úlohy úředníka pro slyšení, veřejných slyšení při rozhodování o statusu tržního hospodářství, stejných pravidel pro všechny, pokud jde o informace a přístup k dokumentům, které nejsou důvěrné.

4.4. Rozsáhlé používání ochranných opatření

V posledních letech dochází k znepokojivému trendu nárůstu nových ochranných opatření. To je zřejmě způsobeno faktem, že některé země považují tyto nástroje za snadný a rychlý způsob, jak podniknout akce proti dovozům, protože na rozdíl od antidumpingových a antisubvenčních opatření není nutné dokazovat nekorektní prvek v obchodních tocích, ale „pouze“ nárůst dovozů, který způsobuje újmu nebo způsobením újmy hrozí. V tomto ohledu některé země často využívají ochranných opatření k řešení problémů, které by normálně vyřešily jiné nástroje na ochranu obchodu jako antidumping nebo antisubvenční politika. Je tomu tak proto, že povaha problému se vlastně často týká levných dovozů z určitých zemí spíše než celkového a náhlého nárůstu dovozů.

To je problematické ze dvou důvodů. Zaprvé, vzhledem ke skutečnosti, že standardy WTO pro újmu v případě ochranných opatření jsou mnohem přísnější než standardy požadované v případě jiných nástrojů, uložená ochranná opatření často nejsou v souladu s pravidly WTO. Například standard pro újmu v případě ochranných opatření (vážná újma) je vyšší než u jiných nástrojů na ochranu obchodu (materiální újma) a musí být prokázáno, že (zvýšení dovozů) je důsledkem nepředvídatelného vývoje. Útvary Komise opakovaně řeší nedostatečný soulad těchto opatření s WTO.

Zadruhé, vzhledem k vícestranné povaze nástroje, i když vývozy z EU nejsou příčinou problému, tyto vývozy jsou přesto také postiženy ochrannými opatřeními, která jsou uplatňována podle zásady erga-omnes. Pokud jsou zahájena šetření ochranných opatření, úloha útvarů Komise spočívá ve snaze o co největší snížení dopadu veškerých těchto opatření na vývozy z EU.

5. HLAVNÍ ÚSPěCHY

Jak již bylo uvedeno ve zprávě za předchozí rok, činnost Komise při sledování řízení třetích zemí nesporně měla jistý dopad na počet zahájených řízení a opatření uplatňovaných vůči EU nebo členským státům, který se za poslední roky snižuje.

Aniž bychom opakovali podrobnosti obsažené ve zprávě za loňský rok, je vhodné si připomenout úspěšné případy jako zastavení řízení o zavedení ochranných opatření na chemické látky v Rusku, zastavení antidumpingového šetření pocínovaného plechu v Pákistánu a marocké řízení o zavedení ochranných opatření na keramické obklady, které vyústilo ve sjednání vysokých kvót pro vývozce z EU.

Kromě toho k dalším úspěchům za rok 2006 patří:

a) Nulování – zrušení opatření

Na základě řešení sporu na úrovni WTO, o což požádala Evropská komise, v dubnu 2007 USA provedly, ačkoli pouze částečně, rozhodnutí WTO týkající se metodologie nulování. Intenzivní práce útvarů Evropské komise za spolupráce s vývozci a členskými státy, kterých se to týká, byla nakonec odměněna. Zpochybňovaná antidumpingová cla totiž byla pro mnohé evropské vývozce úplně zrušena nebo podstatně snížena: zatímco u dvou (a zřejmě dokonce u tří) řízení byla nařízení úplně zrušena, v dalších řízeních dosáhlo šest jednotlivých vývozců zrušení cel a desíti dalším vývozcům byla antidumpingová cla snížena.

Tímto uplatňováním naneštěstí nebyly vyřešeny všechny problémy a Komise bude muset zvážit všechny dostupné možnosti k podpoře okamžitého uplatňování ze strany USA a také se zabývat probíhajícími spory včetně nové žádosti o zřízení panelu WTO, pokud to bude považováno za nutné.

b) Zrušení opatření ze strany Indie

V průběhu roku 2005 Indie na žádost vývozců z ES zahájila přezkumy mnoha opatření podléhajících konzultacím v rámci WTO. Zatímco několik z těchto přezkumů vedlo k ukončení opatření, indická domácí výrobní odvětví se proti zrušení mnoha z nich odvolala. V některých případech byla opatření dokonce znovu uplatněna, přičemž se čeká, až o těchto odvoláních rozhodne příslušný indický odvolací tribunál. ES se proti tomuto vývoji ostře postavila a s potěšením zaznamenala, že během roku 2006 domácí výrobní odvětví většinu odvolání stáhla, nebo tato odvolání zamítly indické soudy.

c) Ukončení opatření ze strany Argentiny

Po dlouhém a obtížném jednání v kontextu ujednání o řešení sporů a poté, kdy Argentina souhlasila s ukončením vyrovnávacích opatření týkajících se tří produktů (olivový olej, pšeničný lepek a konzervované broskve), byla tato opatření nakonec v průběhu roku 2006 zrušena. Pokud jde o opatření týkající se konzervovaných broskví, konsolidovaná celní sazba však zároveň byla zvýšena za účelem kompenzace zrušení vyrovnávacího cla.

d) Dopad ochranných opatření

Jak je uvedeno výše, počet uplatňovaných ochranných opatření se v posledních letech zvýšil, což vyvolává obavy, protože vývozci z EU jsou jimi také postiženi, i když nejsou příčinou problémů. Pokud se však těmto opatřením nebylo možné vyhnout, Komise celkem úspěšně bránila zájmy vývozců z EU podporou typů opatření, která by měla co nejmenší účinek. To byl případ řízení v Turecku (vysavače a motocykly) a opatření Ukrajiny (látky z bavlny a pletené textilie).

I když tento výsledek lze považovat za dobrý, Komise přesto stále volá po opatrnějším používání tohoto nástroje, přičemž trvá na tom, že by měl být používán jen za opravdu výjimečných okolností, což by mělo mít za následek uložení mnohem méně ochranných opatření.

6. ZÁVěR

V roce 2006 počet uplatňovaných opatření vůči ES již třetím rokem za sebou klesal. Pro vývozce z EU je to pochopitelně dobrý vývoj, i když nárůst počtu nových šetření ve srovnání s předchozím rokem ukazuje, že aktivita na ochranu obchodu se v krátkodobém horizontu může zvýšit.

Přestože bylo u obchodních ochranných praktik třetích zemí zjištěno určité zlepšení, problémy zjištěné v minulosti dosud přetrvávají a objevily se další.

V tomto kontextu, ve chvíli, kdy Komise zvažuje vlastní používání nástroje, mnoho třetích zemí pokračuje v používání těchto nástrojů sporným způsobem, což někdy má za následek opatření, která nejsou právně odůvodněná. Následkem toho je jistě nutné, aby Komise nadále sledovala akce třetích zemí pro zajištění respektování pravidel WTO a dvoustranných pravidel třetími zeměmi a pro pomoc a ochranu zájmů výrobních odvětví EU / členských států s cílem snížit hospodářský dopad opatření třetích zemí na vývozce.

Problémy se řeší přímými zásahy do jednotlivých případů, upozorňováním na obecné systémové problémy v rámci formálních i neformálních dvoustranných kontaktů s dotyčnými zeměmi, jednáním v příslušných výborech WTO a také pokračujícím školením zástupců třetích zemí ohledně našich vlastních názorů a postupů v oblasti nástrojů na ochranu obchodu.

V tomto ohledu bylo dosaženo příznivých výsledků a různí vývozci z EU se spoléhají na podporu a rady Komise. ES bude proto nadále hrát aktivní úlohu při řešení zneužívání obchodních ochranných opatření, protože tato opatření jsou považována za překážky obchodu a narušení konkurenceschopnosti a přístupu na trh pro evropské vývozce.