52007DC0405

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.7.2007

KOM(2007) 405 v konečném znění

PRVNÍ ZPRÁVA PRO EVROPSKÝ VÝBOR PRO CENNÉ PAPÍRY A EVROPSKÝ PARLAMENT

o sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všeobecně uznávaných účetních zásad jednotlivých třetích zemí (GAAP) {SEK(2007) 968}

1. ÚVOD A PRÁVNÍ ZÁKLAD

Tato zpráva se zaměřuje na příslušné harmonogramy práce stanovené vnitrostátními orgány Kanady, Japonska a USA pro sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards (IFRS)) a jejich vnitrostátních všeobecně uznávaných účetních zásad (Generally Accepted Accounting Principles (GAAP)). Obsahuje rovněž určité předběžné informace o úsilí v oblasti sbližování, které vynakládají některé jiné třetí země.

Požadavek na vypracování této zprávy o harmonogramech práce pro sbližování vyplývá ze dvou právních opatření, která Evropská komise přijala dne 4. prosince 2006[1] ohledně využívání informací připravených podle mezinárodně uznávaných účetních standardů emitenty ze třetích zemí.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 (dále jen „nařízení o IAS“) se od společností kotovaných na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu a řídících se právem členského státu Evropské unie vyžaduje, aby při sestavování svých konsolidovaných účetních závěrek pro účetní období, které začíná lednem 2005, používaly IFRS přijaté EU (dále jen „schválené IFRS“).

Požadavek týkající se používání IFRS schválených v Evropské unii byl nařízením o prospektech[2] rozšířen na emitenty ze třetích zemí, kteří předkládají v EU veřejné nabídky cenných papírů, a směrnicí o průhlednosti[3] na emitenty cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu EU, kteří pocházejí ze třetích zemí. Podle těchto předpisů musejí emitenti připravit své finanční údaje v souladu s IFRS, nebo s vnitrostátními účetními standardy třetí země (GAAP třetí země), které jsou „rovnocenné“ schváleným IFRS. Na tyto požadavky se vztahovalo dočasné osvobození do 1. ledna 2007.

Následně bylo na základě úsilí regulátorů účetních standardů v Kanadě, Japonsku a USA a jiných jurisdikcích a vzhledem k úsilí o sbližování s IFRS, které již bylo započato, dohodnuto odložit toto datum o další dva roky. Komise proto dne 4. prosince 2006 přijala dvě výše zmíněná právní opatření, podle nichž mohou emitenti ze třetích zemí nadále používat GAAP některých třetích zemí pro účely nařízení o prospektech ve všech prospektech podaných před dnem 1. ledna 2009 a pro účely směrnice o průhlednosti pro všechna účetní období, která začínají před lednem 2009[4].

V období do roku 2009 se podle článku 35 nařízení o prospektech (ve znění nařízení (ES) č. 1787/2006) a článku 2 rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti od Komise vyžaduje, aby Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský parlament pravidelně informovala o pokroku při sbližování a o pokroku při odstraňování požadavků na uvádění v soulad, které se vztahují na emitenty z EU.

2. DEFINICE ROVNOCENNOSTI

Rozhodujícím prvkem práce v této oblasti je stanovení vhodné definice rovnocennosti za účelem zjištění, zda jsou GAAP třetí země „rovnocenné“ IFRS. Podle nařízení o prospektech a rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti se od Komise vyžaduje, aby v souladu se stanoveným harmonogramem vypracovala definici rovnocennosti, vytvořila mechanismus rovnocennosti a poté stanovila rovnocennost GAAP třetích zemí. Tato právní opatření od Komise vyžadují, aby ve všech těchto záležitostech konzultovala CESR. Na základě první konzultace CESR navrhl tuto definici rovnocennosti:

Pro účely rovnocennosti by investoři měli být schopni přijmout podobné rozhodnutí bez ohledu na to, zda jim byly poskytnuty finanční výkazy sestavené na základě IFRS, nebo GAAP třetí země.

Tato definice je odvozena z doporučení CESR z června 2005 ohledně rovnocennosti GAAP USA, Kanady a Japonska. V tomto doporučení CESR objasnil, že rovnocennost neznamená totožnost. CESR předpokládal, že určité rozdíly mezi GAAP třetích zemí a IAS/IFRS nepovedou k rozdílným investičním rozhodnutím. Komise se domnívá, že jako výchozí bod tato definice poskytuje vhodná kritéria pro vymezení rovnocennosti.

3. POUžÍVÁNÍ GAAP TřETÍCH ZEMÍ V EVROPSKÉ UNII

CESR vypracoval seznam GAAP třetích zemí, které v současnosti používají emitenti, s jejichž cennými papíry se obchoduje na regulovaném trhu v EU. Podle CESR představují emitenti ze třetích zemí, kteří používají GAAP třetích zemí, přibližně 5,8 % celkového počtu emitentů, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaných trzích EU.

CESR uvedl, že při vypracovávání níže uvedené tabulky mohli být někteří emitenti započítáni vícekrát, pokud jsou jejich cenné papíry přijaty k obchodování ve více než jedné zemi, a/nebo pokud byly v témže členském státě nebo v několika členských státech přijaty k obchodování různé druhy cenných papírů.

Vnitrostátní GAAP: | Počet emitentů ze třetích zemí kotovaných na regulovaném trhu EU, kteří používají tyto GAAP |

Argentiny | 5 |

Austrálie | 17 |

Brazílie | 4 |

Kanady | 45 |

Chile | 1 |

Číny | 20 |

Kolumbie | 1 |

Egypta | 10 |

Hongkongu | 2 |

Indie | 70 |

Indonésie | 2 |

Izraele | 8 |

Japonska | 84 |

Libanonu | 3 |

Malajsie | 3 |

Mexika | 2 |

Maroka | 1 |

Nového Zélandu | 2 |

Pákistánu | 1 |

Peru | 3 |

Filipín | 3 |

Ruska | 14 |

Singapuru | 2 |

Jižní Afriky | 9 |

Jižní Koreje | 30 |

Švýcarska | 4 |

Thajska | 4 |

Tuniska | 1 |

Turecka | 7 |

USA | 233 |

Venezuely | 1 |

Zambie | 1 |

Zimbabwe | 1 |

Celkem | 594 |

Zdroj: CESR

Tyto údaje nejsou vyčerpávající, jelikož CESR nemohl získat příslušné údaje pro všechny regulované trhy EU[5].

4. AKTUÁLNÍ INFORMACE O SBLIžOVÁNÍ GAAP KANADY, JAPONSKA A USA A IFRS

GAAP USA

Hlavním cílem Komise je odstranění požadavku na uvádění GAAP USA v soulad, které se vztahuje na emitenty z EU. Komise USA pro burzu a cenné papíry (US Securities and Exchange Commission (SEC)) vypracovala plán, v němž stanovila kroky vedoucí k ukončení požadavku na uvádění v soulad a uvedla, že k tomu je sice zapotřebí dosáhnout měřitelného pokroku v prioritních otázkách, ale nikoli definitivní úrovně sblížení.

Počátkem roku 2006 americká Rada pro účetní standardy (US Financial Accounting Standards Board (FASB)) a Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board (IASB)) uzavřely memorandum o porozumění, které koncipuje pracovní program pro sbližování amerických GAAP a IFRS. V memorandu o porozumění je práce na sbližování rozdělena do dvou hlavních kategorií podle předpokládaného časového rámce pro dokončení. V krátkodobém výhledu je cílem práce v oblasti sbližování dospět do roku 2008 k závěru, pokud jde o to, zda by významné rozdíly v malém počtu klíčových oblastí měly být odstraněny pomocí jednoho či několika krátkodobých projektů týkajících se stanovení standardů, a pokud ano, dokončit nebo v podstatě dokončit práci v těchto oblastech. Zdá se, že tempo celkového pokroku je uspokojivé. Kromě krátkodobého výhledu memorandum o porozumění stanoví, aby obě rady spolupracovaly a do roku 2008 dosáhly významného pokroku v dalších důležitých oblastech, v nichž se stávající postupy považují za „vhodné pro zlepšení“. Zdá se, že práce na většině z nich pokračuje tempem, při němž by požadavky stanovené v plánu měly být splněny včas. Totéž se vztahuje i na projekt konsolidace.

CESR poskytl předběžné informace o pokroku, jehož bylo dosaženo v pracovních programech pro sbližování Kanady, Japonska a USA, přičemž jako základ použil doporučení CESR z roku 2005 a popsal jak stávající situaci, tak i očekávaný vývoj v období 2007/2008. Zpráva CESR[6] však výslovně uvádí, že by se neměla brát jako hodnocení nebo posouzení pokroku při sbližování v této fázi, ale jako popis stávající situace podle informací získaných z veřejných zdrojů.

Technické doporučení zjistilo hlavní rozdíl v oblasti rozsahu konsolidace (IAS 27), kde se jako nápravné opatření navrhuje doplňkový výkaz. Projekt konsolidace je zahrnut v programu pro sbližování, přičemž diskusní dokument se očekává v létě 2007 a konzultativní dokument v druhé polovině roku 2008.

Další možné významné rozdíly zjištěné v technickém doporučení (tj. rozdíly, u nichž bylo jako nápravné opatření stanoveno kvantitativní určení dopadů) se týkaly: IFRS 3 – Spojování podniků, IAS 28 – Investice do přidružených společností (jednotnost účetních politik), IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv, IAS 38 – Nehmotná aktiva (kapitalizace nákladů na vývoj) a IAS 41 – Zemědělství (rozdíly v reálné hodnotě určitých zemědělských položek). Spojování podniků je zahrnuto v pracovních programech pro sbližování a konečné standardy se očekávají v roce 2007. IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv a IAS 38 – Nehmotná aktiva jsou rovněž zahrnuty do pracovních programů pro sbližování, v současnosti se však nacházejí ve fázi výzkumu zaměstnanci bez jednoznačného stanovení harmonogramu. IAS 28 – Investice do přidružených společností a IAS 41 – Zemědělství v současné době do programu pro sbližování zařazeny nejsou.

SEC začala v roce 2006 s přezkumem prvních podání finančních výkazů založených na IFRS společnostmi z EU. Od té doby pracovníci SEC popisují své připomínky jako „požadování informací“ v případech, kdy jim záležitosti nebyly jasné. Otázky se zaměřily na prezentaci a zveřejnění údajů ve finančních výkazech.

CESR a SEC se dohodly na společném pracovním plánu a zveřejnily jej dne 2. srpna 2006. Tento pracovní plán představuje významný krok při vytváření operativní spolupráce a spolupráce v oblasti dohledu mezi regulačními orgány s cílem zajistit jednotné uplatňování IFRS a GAAP USA. Kromě toho Rada pro finanční výkaznictví (Financial Reporting Council (FRC)), SEC a Úřad Spojeného království pro finanční služby (Financial Services Authority (FSA)) dne 25. dubna 2007 podepsaly prováděcí protokol k uvedenému pracovnímu plánu SEC a SECR, neboť se týká výměny informací o uplatňování IFRS emitenty kotovanými ve Spojeném království a v USA.

V dubnu 2007 se obě strany v rámci pravidelného každoročního summitu EU-USA dohodly na přijetí opatření vedoucích ke sbližování, rovnocennosti či případnému vzájemnému uznávání regulačních standardů založených na zásadách vysoké kvality. Zvláštní pozornost bude věnována zejména vytvoření podmínek pro uznávání GAAP USA a IFRS v rámci obou jurisdikcí. Na potvrzení této dohody podepsali prezident USA, předseda Evropské rady a předseda Komise dne 30. dubna dohodu, která s ohledem na finanční výkaznictví obsahovala toto prohlášení:

„ Finanční trhy. Podporovat a usilovat o zajištění podmínek pro to, aby se všeobecně uznávané účetní zásady USA a mezinárodní standardy účetního výkaznictví uznávaly v obou jurisdikcích bez potřeby uvádění v soulad nejpozději do roku 2009[7].“

V návaznosti na tiskové prohlášení z dubna[8] oznámila SEC dne 20. června 2007 svůj návrh umožnit zahraničním emitentům podávat finanční výkazy podle IFRS bez požadavku na uvádění v soulad[9]. Období pro podávání připomínek bylo stanoveno na 75 dní ode dne zveřejnění ve Federálním rejstříku.

V rámci téhož tiskového prohlášení bylo rovněž naznačeno, že by SEC mohla umožnit také společnostem se sídlem ve Spojených státech používat ve svých finančních výkazech IFRS namísto GAAP USA.

GAAP Japonska

V březnu 2005 japonská Rada pro účetní standardy (Accounting Standards Board of Japan (ASBJ)) a IASB zahájily společný projekt (sbližování) s konečným cílem dosáhnout sblížení japonských GAAP a IFRS. V průběhu tohoto projektu ASBJ urychlila revizi japonských účetních standardů za účelem snížení rozdílů mezi těmito GAAP. V rámci tohoto přístupu ASBJ a IASB stanovily „krátkodobé projekty“ a „dlouhodobější projekty“. Krátkodobé projekty mají být podle plánu dokončeny počátkem roku 2008. U dlouhodobějších projektů, např. uznávání výnosů a vykazování výkonu (prezentace finančních výkazů), nehmotná aktiva (včetně výdajů na VaV), rozsah konsolidace (včetně jednotek zvláštního určení (Special Purpose Entities)), snížení hodnoty dlouhodobých aktiv a penzijní požitky, se ASBJ rozhodla zahájit (výzkumné) projekty s cílem sladit práci s projekty uskutečňovanými IASB a FASB.

Na žádost Komise CESR poskytl předběžné informace o pokroku, jehož bylo dosaženo ohledně pracovních programů pro sbližování s uvedením jak současné situace, tak i očekávaného vývoje v období 2007/2008. Přehled otázek stanovených CESR nebo otázek, s ohledem na něž existuje projekt sbližování, je uveden v příloze 2 tohoto dokumentu.

Tři z šestadvaceti otázek stanovených CESR v roce 2005 byly klasifikovány jako záležitosti, které vyžadují doplňkové výkazy. Jedná se o tyto tři záležitosti a očekávaný pokrok při sbližování:

1. Spojování podniků (metoda sdružování zájmů)

V prosinci 2006 byl zřízen projektový tým. Výzkumná zpráva by měla být vydána v třetím čtvrtletí 2007. V závislosti na diskusi k této výzkumné zprávě by diskusní dokument mohl být vydán ve čtvrtém čtvrtletí 2007. Podle nedávno zveřejněné analýzy tokijské burzy cenných papírů nebyla metoda sdružování zájmů použita při žádném spojení podniků v první polovině účetního období, které skončilo dnem 30. září 2006.

Tato skutečnost by měla mít vliv na nové uvážení metody sdružování zájmů.

2. Rozsah konsolidace (lepší zveřejňování a konsolidace jednotek zvláštního určení)

Pro tuto záležitost byl zřízen technický výbor a byly zahájeny diskuse k tomuto tématu.

Co se týká diskusí o zveřejnění, ASBJ vydala „Pokyny k zveřejňování údajů některých jednotek zvláštního určení“ dne 23. března 2007 s účinností pro účetní období začínající dnem 1. dubna 2007 či později. Co se týká diskusí o rozsahu konsolidace, do konce roku 2007 bude vydán diskusní dokument.

Je nutno uvést, že pokroku při sbližování bylo dosaženo rovněž v dalších oblastech:

- V oblasti IAS 2 Zásoby a ohledně otázky používání metody LIFO (last-in-first-out (poslední do skladu, první ze skladu)) zřídila ASBJ v lednu 2007 projektový tým s cílem dospět k rozhodnutí do počátku roku 2008.

- Co se týká IAS 36 Snížení hodnoty aktiv , ASBJ zřídila v lednu 2007 projektový tým. Cílem projektového týmu je předložit radě ASBJ do konce roku 2007 výzkumnou zprávu.

- Co se týká diskusí o IAS 38 Nehmotná aktiva a otázky kapitalizace nákladů na vývoj, ASBJ očekává, že diskusní dokument bude vydán do konce roku 2007.

- Jednotnost účetních politik (dceřiné společnosti v zámoří a přidružené společnosti)

Na základě vydání Practical Issues Task Force (PITF) č. 18 (květen 2006) budou účetní politiky platné pro zahraniční dceřiné společnosti významně sjednoceny s účetními politikami platnými pro mateřské společnosti. PITF č. 18 se bude používat s účinností od dubna 2008 (přičemž se podporuje dřívější používání). Pokud jde o přidružené společnosti, ASBJ zřídila v lednu 2007 projektový tým. Na základě diskusí může být konzultativní dokument vydán do konce roku 2007.

Na prvních dvou schůzkách odborníků Evropské komise a japonského Úřadu pro finanční služby (Financial Services Agency (FSA)) byl projednán pokrok dosažený s ohledem na pracovní program. Podle projektového plánu v lednu 2008 dospěje 7 z celkem 16 projektů nebo dílčích projektů do fáze konečného projektu a 2 (případně 5) se bude nacházet ve fázi projednávání za účelem dokončení na úrovni rady.

GAAP Kanady

V lednu 2006 se kanadská Rada pro účetní standardy (Accounting Standard Board of Canada (AcSB)) rozhodla převést účetní výkaznictví kanadských podniků odpovědných veřejnosti na IFRS. Definice podniků odpovědných veřejnosti v současnosti zahrnuje kotované společnosti a subjekty, které získávají finanční prostředky od veřejného sektoru, např. banky a pojišťovny.

Prováděcí plán AcSB pro začlenění IFRS do kanadských GAAP zveřejněný dne 30. června 2006 předpokládá, že IFRS budou zavedeny od 1. ledna 2011. Konečná podoba tohoto časového plánu by měla být hotova do 31. března 2008 na základě přezkumu pokroku, který v současnosti probíhá.

5. PRÁCE OSTATNÍCH TřETÍCH ZEMÍ V OBLASTI SBLIžOVÁNÍ

GAAP Číny

V únoru 2006 ministerstvo financí Čínské lidové republiky (dále jen „MF“) oficiálně oznámilo vydání účetních standardů pro obchodní podniky („ASBE“). Tyto ASBE zahrnují téměř všechna témata v rámci stávajících IFRS, ačkoliv byly zaznamenány některé výjimky z IFRS. Tyto standardy, které nabyly účinnosti dne 1. ledna 2007, jsou závazné pro všechny čínské kotované společnosti. K používání těchto standardů jsou vybízeny rovněž ostatní čínské společnosti.

MF a IASB potvrdily, že sbližování pokračuje. MF určilo řadu účetních záležitostí, které by mohly IASB pomoci při hledání řešení pro projekty IFRS, které se v současnosti realizují v oblasti zveřejňování transakcí se spřízněnými stranami - zejména „osvobození státem kontrolovaných podniků“ – (IASB zveřejnila dne 22. února 2007 konzultativní dokument), spojování subjektů podléhajících společnému řízení a oceňování reálnou hodnotou.

V listopadu 2006 vydalo čínské ministerstvo financí omezené prováděcí pokyny k 32 z celkem 38 účetních standardů pro obchodní podniky (ASBE), které přijalo v únoru 2006 s účinností pro finanční zprávy čínských kotovaných společností za rok 2007. Pokyny MF jsou v současnosti k dispozici pouze v čínštině.

GAAP Indie

V březnu 2006 oznámil indický předseda vlády, že jeho vláda zavede nové ucelené právní předpisy pro společnosti, které budou zahrnovat sladění indických účetních standardů s IFRS. Nové právní předpisy nahradí stávající 50 let staré indické právo společností a jejich cílem je podpořit větší průhlednost a účinnou správu.

Indický Institut autorizovaných účetních znalců (Institute of Chartered Accountants of India (ICAI)) vytvořil pracovní skupinu za účelem přezkoumání možnosti plného přijetí všech mezinárodních standardů účetního výkaznictví bez úprav jakožto indických standardů. Tato skupina vypracuje koncepční dokument o přijetí IFRS v Indii.

GAAP Ruska

V roce 2002 vláda rozhodla o přechodu ruských kotovaných společností na IFRS. V rámci tohoto plánu se od kotovaných společností v Rusku požadovalo, aby počínaje rokem 2004 sestavovaly konsolidované finanční výkazy pomocí IFRS. Finanční výkazy jednotlivých společností, které jsou členy skupiny, měly být i nadále sestavovány podle ruských GAAP. Pokud jde o banky, rovněž od jednotlivých bank se požadovalo, aby kromě výkazů podle ruských GAAP sestavovaly finanční výkazy podle IFRS. V současnosti se pouze od bank požaduje, aby sestavovaly konsolidované účetní závěrky podle IFRS a jednotlivé účetní závěrky podle místních GAAP. Od roku 2005 nedošlo k žádnému pokroku, pokud jde o požadavek na kotované společnosti, aby sestavovaly účetní závěrky podle IFRS; společnosti sestavují své účetní závěrky podle místních (ruských) GAAP, které dosud obsahují určité rozdíly oproti IFRS. Kromě zákonem stanovených GAAP některé kotované společnosti dobrovolně sestavují účetní závěrky rovněž podle IFRS (nebo GAAP USA).

6. ZÁVěRY

V této první zprávě Komise vítá každý z harmonogramů orgánů Kanady, Japonska a USA s ohledem na práci, která se uskutečňuje v rámci programů pro sbližování.

Pokud jde o USA, Komise bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při sbližování. Komise dále vítá prohlášení pracovníků SEC, v nichž se uvádí, že „nechtějí předepisovat výklad IFRS“[10], a bere na vědomí, že se jejich přezkumy podání finančních výkazů evropských emitentů za první rok používání IFRS soustředily na otázky prezentace a zveřejnění. V návaznosti na dohodu dosaženou mezi Spojenými státy a EU dne 30. dubna Komise rovněž vítá prohlášení SEC týkající se navrhovaných změn pravidel, jež mají umožnit podávání finančních výkazů podle IFRS bez požadavku na uvádění v soulad. Komise přikládá velký význam práci SEC na plánu pro odstranění požadavku týkajícího se uvádění v soulad s GAAP USA, což bude hlavním tématem zprávy Komise v dubnu 2008. Vzhledem k tomu, že harmonogramy EU a USA pro rovnocennost již byly uvedeny v soulad, mají obě strany možnost pečlivě sledovat vývoj v jurisdikci druhé země. V této souvislosti je jednoznačně zapotřebí prohloubit spolupráci mezi Evropskou komisí a SEC. Měly by se konat pravidelné schůzky zástupců Komise a SEC za účelem zřízení společných fór a zhodnocení vývoje.

Neustálý pokrok při odstraňování požadavku na uvádění v soulad do značné míry závisí rovněž na důvěře a komunikaci mezi regulačními orgány. Spolupráci a sdílení informací mezi regulačními orgány je třeba zlepšit, a proto Komise plně podporuje pracovní plán SEC a CESR, jenž zahrnuje dialog o provádění IFRS. S ohledem na skutečnost, že IFRS jsou založeny na zásadách, by regulační orgány měly co nejvíce zohledňovat stanoviska příslušných orgánů jiných zemí týkající se uplatňování a prosazování IFRS a měly by se snažit vyvarovat protikladným závěrům.

Pokud jde o Japonsko, je vítáno vydání „projektového plánu ASBJ“ z října 2006 zaměřujícího se na projekty související se sbližováním. Při vydání projektového plánu ASBJ byl prvořadý důraz kladen na zmapování práce, která má být dokončena do konce roku 2007, a rovněž na objasnění vyhlídek stavu sbližování na počátku roku 2008. Upřednostnily se iniciativy týkající se 26 otázek, u nichž CESR ve svém doporučení pro Komisi z roku 2005 doporučil nápravná opatření. Komise vítá tento pozitivní vývoj, zdůrazňuje však, že je nezbytné udržet (a v některých oblastech dokonce zvýšit) tempo činností v oblasti sbližování. Za účelem dosažení cílů stanovených v pracovním programu musejí japonské orgány zachovat úroveň činnosti v oblasti sbližování na velmi vysoké úrovni a poskytovat přesné a úplné informace o pokroku, včetně jakéhokoli případného zpoždění. Program je ambiciózní, ale dosažení cílů je důležitým základem pro rozhodnutí o rovnocennosti.

Komise vítá oznámení Kanady z roku 2006 o přijetí IFRS pro účetní výkaznictví kanadských podniků odpovědných veřejnosti a stanovení data 1. ledna 2011 jakožto termínu pro tento přechod. Komise věří, že se v roce 2008 potvrdí tento nebo dokonce dřívější termín a časový plán přechodu na IFRS nebo začlenění IFRS do GAAP Kanady.

Pokud jde o Čínu, vydání ASBE, které zahrnují téměř všechna témata podle stávajících IFRS (ačkoliv byly zaznamenány určité výjimky z IFRS), se považuje za pozitivní krok. Komise vybízí čínské orgány, aby pokračovaly v práci na sbližování, a uvítala by podrobný harmonogram s uvedením hlavních fází, jejichž dosažení se předpokládá v blízké budoucnosti.

V Indii je povzbuzující rozhodnutí sladit indická účetní pravidla s IFRS spolu s nově vytvořenou pracovní skupinou pro přezkoumání možnosti úplného přijetí IFRS. Komise by uvítala další informace o těchto plánech na přijetí IFRS bez úprav, zejména co se týká časových rámců pro dosažení hlavních fází, jež se případně plánují v blízké budoucnosti.

Co se týká Ruska, nedávné diskuse s ruskými orgány potvrzují, že rozhodnutí vlády o přechodu ruských kotovaných společností na IFRS a uvedení ruských GAAP do souladu s mezinárodními standardy jsou dosud na programu jednání. Komise doufá, že stávající překážky, které tuto práci zpomalily, budou brzy odstraněny. Komise by uvítala bližší vysvětlení, co se týká možnosti rychlého obnovení práce, a jakmile bude práce znovu zahájena, oznámení časových rámců pro uvedení ruských GAAP do souladu s IFRS.

Komise bude pokračovat v podrobném sledování a bude Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský parlament pravidelně informovat o pokroku při sbližování, co se týká GAAP Kanady, Japonska a USA, jak se požaduje podle čl. 35 odst. 5A nařízení o prospektech a čl. 2 odst. 2 rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti. Otázky související se sbližováním se objevují v diskusích regulačních orgánů a mezi Komisí a orgány dotčených třetích zemí existují pravidelné kontakty na úrovni zaměstnanců. Komise bude Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský parlament rovněž pravidelně informovat o vývoji diskusí regulačních orgánů a o dosaženém pokroku, pokud jde o sbližování ostatních třetích zemí uvedených v čl. 35 odst. 5A písm. c) nařízení o prospektech a čl. 1 písm. c) rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti s IFRS. Takovéto pravidelné informování představuje povinnost podle čl. 35 odst. 5B nařízení o prospektech a čl. 2 odst. 3 rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti.

EU je největší jurisdikcí využívající IFRS a má velký zájem na vytváření celosvětových standardů. Komise proto vítá všechny iniciativy, které připravují cestu k celosvětovému uznávání IFRS.

Příloha: Plán IASB - FASB, projektový plán týkající se vývoje japonských účetních standardů, kanadský pracovní program pro sbližování.

[1] Nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 ze dne 4. prosince 2006 a rozhodnutí Komise (ES) č. 2006/891 ze dne 4. prosince 2006 („rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti“).

[2] Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004 („nařízení o prospektech“). Toto nařízení provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 („směrnice o prospektech“).

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 („směrnice o průhlednosti“).

[4] Viz článek 1 rozhodnutí Komise 2006/891/ES a čl. 35 odst. 5A nařízení o prospektech ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006/ES.

[5] Členové CESR zjistili rovněž přibližně 130 emitentů ze třetích zemí, kteří v současnosti používají vnitrostátní GAAP členských států (např. GAAP Spojeného království).

[6] Doporučení CESR Evropské komisi ohledně pracovních programů kanadských, japonských a amerických normotvůrců, definice rovnocennosti a seznamu GAAP třetích zemí v současnosti používaných na kapitálových trzích EU (6. března 2007).

[7] Framework For Advancing Transatlantic Economic Integration Between The European Union And The United States Of America – příloha 2: Lighthouse Priority Projects.

[8] Tiskové prohlášení SEC 2007-72 ze dne 24. dubna 2007.

[9] Veřejná schůze SEC, 20. června 2007.

[10] Projev Johna A. Whitea, ředitele odboru korporátních financí (SEC), Londýn, 15. ledna 2007.