27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 256/66

1.1

Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) je důležitou technologií, která se v průběhu času stane velmi významnou. Její současné a budoucí aplikace mohou jednoznačně zlepšit celou řadu obchodních postupů ve veřejném i soukromém sektoru a být významným přínosem jak pro jednotlivce, tak pro podniky. Zároveň může podněcovat k obrovskému rozvoji internetových aplikací a umožňovat to, co agentura OSN popsala jako „internet věcí“. Pokud však RFID nebude velmi pečlivě kontrolována, může také narušit soukromí, zničit občanské svobody a ohrozit bezpečnost jednotlivců a podniků.

1.2

Úplný název tohoto sdělení je Identifikace na základě rádiové frekvence v Evropě: kroky k rámci politiky. Komise již uskutečnila rozsáhlé konzultace, které poskytly základ pro toto sdělení. EHSV byl nyní vyzván, aby vypracoval průzkumné stanovisko. Na základě reakcí na sdělení vypracuje Komise na konci roku doporučení členským státům. Jakékoli právní předpisy, které by vyžadovaly více času, budou následovat. Toto stanovisko se tedy zaměří na obsah výše uvedeného doporučení.

1.3

Komise se rozhodla zřídit Skupinu zúčastněných stran jako diskusní fórum, které má pomoci formulovat její doporučení. EHSV by uvítal příležitost předložit toto stanovisko právě Skupině zúčastněných stran.

1.4

EHSV schvaluje opatření, která Komise navrhla v oblasti rádiového spektra, norem, zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Zdůrazňujeme, že je třeba ustanovit efektivní příspěvek průmyslu ve fóru pro normalizaci.

1.5

Vzhledem k tomu, že Komise zveřejní svá doporučení členským státům na konci tohoto roku, bylo by logické předpokládat, že přijme infrastrukturu pro bezpečnost a ochranu údajů v její dnešní podobě. To znamená především to, že orgány zabývající se ochranou údajů, které již v členských státech existují, budou odpovědným úřadem pro otázky ochrany údajů a soukromí v souvislosti s RFID. Tyto otázky jsou předmětem tohoto stanoviska.

1.6

RFID představuje obrovské hrozby pro soukromí a občanské svobody:

1.7

Důsledky těchto hrozeb jsou:

1.8

Sporným bodem je způsob, jakým by tyto zásady měly být zavedeny do praxe. V ideálním případě by jakýkoli podnik provozující transakce mezi podnikem a zákazníkem, např. v maloobchodě, prodeji lístků, kontrolách vstupu, v dopravních službách, poskytl zákazníkům určitou formu záruky, že tyto zásady budou dodržovány, určitý druh zákaznické charty. Z koncepčního hlediska by taková charta mohl zahrnovat všechny zásady osvědčené praxe v oblasti ochrany údajů, které jsou uvedeny v odstavci 4.5. Kromě toho EHSV navrhuje níže uvedená pravidla:

1.9

Určité výjimky k výše uvedeným pravidlům lze zvážit v případě, že

Jakákoli taková výjimka musí být oznámena odpovědnému úřadu.

1.10

RFID není zralá technologie, takže ještě nemůžeme pochopit její plný potenciál. Na jedné straně může přinést nepředstavitelné výhody pro naši technologickou civilizaci, na druhé straně může být dosud největším technologickým ohrožením soukromí a svobody. EHSV se domnívá, že by aplikace RFID měly být vyvíjeny v souladu s přísným etickým kodexem s ohledem na soukromí, svobodu a bezpečnost údajů, nicméně se domnívá, že by po poskytnutí nezbytných záruk měl vývoj aplikace pokračovat.

1.11

Stručně řečeno, kde jsou povoleny aplikace RFID, mělo by být provádění zcela transparentní pro každou zúčastněnou stranu. Aplikace určené k lepšímu nakládání se zbožím jsou obecně přijatelné. Aplikace zahrnující etiketování osob nejsou obecně přijatelné, s výjimkou přechodné doby. Aplikace, které spojují osoby se zbožím, mohou být přijatelné pro marketingové účely. Aplikace, které identifikují osoby prostřednictvím zakoupeného zboží, jsou obecně nepřijatelné. Kromě toho jsou některé aplikace ve svobodné společnosti nevhodné a nikdy by neměly být povoleny. Imperativní potřeba zachovat soukromí a anonymitu musí být ústředním bodem doporučení Komise určeného členským státům.

2.1

RFID je technologie umožňující automatickou identifikaci a sběr údajů pomocí rádiových frekvencí. Nejvýraznějším rysem této technologie je to, že pomocí elektronické etikety dovoluje přiřazení jednoznačného identifikátoru a jiných informací jakémukoli objektu, živočichu či dokonce osobě, a přečtení těchto informací prostřednictvím bezdrátového zařízení.

2.2

Samotné etikety tvoří elektronický obvod, který ukládá údaje, a anténa, která tyto údaje šíří prostřednictvím rádiových vln. Čtecí zařízení RFID aktivuje etikety za účelem získání uložených informací. Pokud čtecí zařízení vysílá rádiové vlny, všechny etikety v dosahu budou komunikovat. Pro řízení čtecího zařízení a sběr a filtrování informací je zapotřebí software.

2.3

Existují různé typy systémů RFID. Etikety mohou být buď aktivní nebo pasivní. Aktivní etikety mají vlastní baterii, která pohání vnitřní elektronické obvody a vyrábí rádiové vlny, aktivní etikety mohou vysílat dokonce v nepřítomnosti čtecího zařízení RFID. Pasivní etikety jsou poháněny energií rádiové vlny přenášené čtecím zařízením a nemají vlastní zdroj energie. Etikety mohou být „pouze pro čtení“ (read only) nebo „pro čtení a zápis“ (read-write). Výroba etiket pouze pro čtení je levnější a tyto etikety se používají ve většině běžných aplikací.

2.4

Dosah systému RFID závisí na rádiové frekvenci, síle čtecího zařízení a materiálu mezi etiketou a čtecím zařízením. U pasivních systémů může dosah činit až několik metrů, u aktivních systémů ale překračuje 100 metrů.

2.5

RFID je v hierarchii bezdrátových technologií nejníže. Na žebříčku podle vzdálenosti, kterou signál urazí, zaujímají nejvyšší pozici satelitní komunikační systémy jako GPS. Po nich následují širokoplošné technologie mobilních telefonů, jako je GSM a GPRS, dále signály s kratším dosahem v rámci budov, například Wi-Fi, pak osobní sítě jako Bluetooth a nakonec RFID. Každá z těchto technologií je samostatná a nezávislá, takže například neexistuje riziko, že by satelitní systémy četly etikety RFID. Přenos údajů mezi jednotlivými systémy je však možný pomocí zařízení, jako jsou například mobilní telefony.

2.6

Některé příklady možných přínosů aplikací RFID:

2.7

Mnoho aspektů používání RFID ilustruje příklad životního cyklu knih. Samotný počet knih v tisku představuje pro vydavatele, distributory, knihovny a maloobchodníky logistickou noční můru. Kromě logistiky dodavatelského řetězce je třeba knihy sledovat, jakmile jsou jednou zařazeny do polic, aby bylo možné je najít a dát zpět na původní místo. Knihovny dále musí kontrolovat cyklus výpůjčky a kupující mohou mít potíže se sledováním všech svých vlastních knih. Etikety RFID na knihách přináší řešení všech těchto problémů. Kontrola výpůjček v knihovnách bude analogií k jakékoli jiné aplikaci, kde předměty cirkulují nebo se půjčují.

2.8

Pro ilustraci povahy hrozeb, které tato technologie přináší, uvádíme níže výňatek z patentové přihlášky IBM (číslo 20020615758) z listopadu roku 2002. Jedná se o určování totožnosti a sledování osob používajících předměty s etiketami RFID.

„Metoda a systém pro určování totožnosti a sledování osob používajících předměty s etiketami RFID, které nosí s sebou. Záznamy o předchozích nákupech každé osoby nakupující v obchodě jsou sbírány prostřednictvím terminálů na místě prodeje a ukládány v transakční databázi. Jakmile člověk, který má při sobě nebo na sobě předmět s etiketou RFID, vstoupí do obchodu nebo jiného vymezeného prostoru, skener etiket RFID umístěný v tomto prostoru naskenuje etikety RFID na této osobě a načte z nich informace. Informace nasbírané z etiket RFID se propojí s transakčními záznamy uloženými v transakční databázi podle známých korelačních algoritmů. Na základě výsledků této korelace lze určit přesnou totožnost této osoby nebo určité charakteristické znaky o ní. Tato informace se používá pro monitorování pohybu této osoby po obchodě nebo v jiných prostorách.“

Patentová přihláška American Express číslo 20050038718 je podobná.

2.9

RFID je jednoznačně mnohem více než jen elektronický čárový kód. Ve výše uvedeném výňatku z patentové přihlášky jsou klíčové rozdíly následující:

2.10

Předmětem diskuse je, má-li etiketa zůstat aktivní za pokladnou obchodu. Na jedné straně to představuje ohrožení soukromí. Na druhé straně by to mohlo být ku prospěchu kupujícím. Možnost čtecích zařízení RFID doma by například mohlo pomoci při uspořádání ve vinných sklepech, ledničkách, šatních skříních a knihovnách. Logicky by proto volba měla zůstat na daném jednotlivci, ale technologie a aplikace mu musí tuto volbu poskytnout.

2.11

RFID má mnohem více aplikací než jen identifikaci maloobchodních výrobků. Technologii RFID využívají identifikační přístupové karty EHSV. Velmi rozšířené je používání karet RFID pro platby a přístup do londýnského metra. U kreditních karet bude brzy zavedena metoda využívající RFID pro provádění transakcí nízkých hodnot bez zadávání PIN kódu. Technologie RFID se využívá rovněž pro vybírání mýtného a v aplikacích pro určení totožnosti řidičů. Přístup k lyžařským vlekům v některých evropských lyžařských střediscích je kontrolován destičkami RFID, které lyžaři nosí v kapse lyžařské kombinézy. Zpravodaj tohoto stanoviska má běžně u sebe tři karty RFID a jednu destičku RFID. Jeho psa lze identifikovat pomocí podkožního čipu RFID. Tyto čipy se začínají velmi běžně používat na celém světě pro štítkování zvířat, které zajistí jejich sledovatelnost v potravním řetězci. Odtud už by to byl jen krůček k používání těchto etiket u zločinců a problémových pacientů, stejně jako je tomu u psů.

2.12

Identifikační karta, kterou používá EHSV, je neškodnou aplikací RFID. Totožnost se stává mnohem větším problémem, je-li etiketa RFID všitá do pracovního oblečení nebo uniforem, a pohyby uniformované osoby tak mohou být neustále sledovány skenery umístěnými ve všech klíčových bodech objektu. Je však třeba uznat, že to může být v některých případech žádoucí, např. z bezpečnostních důvodů. V každém případě by se sledování pohybu jednotlivce, pokud nebude provázeno patřičnými bezpečnostními opatřeními, mohlo stát významným porušením soukromí, které vyžaduje náležité odůvodnění a velmi pečlivou kontrolu.

2.13

Podle The Economist bizarní předzvěst budoucích aplikací představuje vstupenka do VIP prostor plážového klubu Baja Beach Club v Barceloně, mikročip implantovaný do paže klienta. Tento čip, o něco málo větší než zrnko rýže a obalený ve skle a silikonu, se používá pro určování totožnosti lidí při vstupu a placení nápojů. Zavádí jej zdravotní sestra v lokální anestezii. V podstatě se jedná o etiketu RFID.

3.1

Za předpokladu, že budou překonány překážky stojící v cestě inovaci, má RFID šanci stát se novou hybnou silou růstu a zaměstnanosti, a je tudíž důležitá ve vztahu k politikám a výrazně přispívá k Lisabonské strategii.

3.2

V roce 2006 Komise uskutečnila veřejné konzultace k RFID, které zdůraznily očekávání ve vztahu k této technologii, jež vycházejí z výsledků rychlého zavedení, ale také odhalily obavy občanů z aplikací RFID spojených s určováním totožnosti osob a/nebo jejich sledováním.

3.3

Další vývoj a rozšířené zavedení RFID by mohlo dále posílit úlohu informačních a komunikačních technologií jako hybné síly inovace a podpory hospodářského růstu.

3.4

Je potřeba jasného a předvídatelného rámce právních předpisů a politik, díky němuž bude tato nová technologie přijatelná pro uživatele. Jelikož technologie RFID je svou podstatou přeshraniční, měl by tento rámec zajišťovat jednotnost v rámci vnitřního trhu.

3.5.1

Objevily se vážné obavy z toho, že tato všudypřítomná a nepostradatelná technologie by mohla ohrozit soukromí: Technologii RFID lze využívat ke sběru informací, které je možné přímo nebo nepřímo spojit s nějakou osobou, jejíž totožnost byla zjištěna nebo již lze zjistit, a které se tudíž považují za osobní údaje. Etikety RFID mohou obsahovat osobní údaje. S využitím technologie RFID by bylo možné sledovat nebo zjistit pohyb osob nebo vypozorovat zákonitosti jejich chování. RFID je technologií, která může obtěžovat. Vyskytly se obavy z porušování základních hodnot, narušení soukromí a ze zvýšeného dozoru, zejména na pracovišti, který by vyústil v diskriminaci, vyloučení, využívání obětí a možnou ztrátu zaměstnání.

3.5.2

Je jasné, že používání RFID musí být společensky a politicky přijatelné a eticky a právně přípustné. S RFID budou spojeny četné ekonomické a společenské přínosy, pouze pokud budou zavedeny účinné záruky, co se týče ochrany údajů, soukromí a souvisejících etických rozměrů, které jsou předmětem diskuse o tom, zda veřejnost RFID přijme.

3.5.3

Rámec právních předpisů Společenství o ochraně údajů a soukromí v Evropě je široce koncipován a dobře připraven na výzvy, jež představuje inovace. Ochranou osobních údajů se zabývá směrnice o obecné ochraně údajů (1), která se vztahuje na všechny technologie včetně RFID. Směrnici o obecné ochraně údajů doplňuje směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2). Podle těchto směrnic je povinností veřejných orgánů v členských státech zajistit, že zavedení aplikací RFID je v souladu s právními předpisy týkajícími se soukromí a ochrany údajů. Proto je možné, že nastane potřeba poskytnout podrobné pokyny k praktickému provádění aplikací RFID a vypracovat příslušné kodexy chování.

3.5.4

Co se týče bezpečnosti, bude díky společnému úsilí daného odvětví, členských států a Komise prohloubeno pochopení systémových otázek a souvisejících bezpečnostních hrozeb, které mohou být spojeny s rozsáhlým zavedením technologií a systémů RFID. Důležitým aspektem reakce na výše uvedené problémy bude specifikace a přijetí konstrukčních kritérií, jejichž cílem bude zamezit rizikům pro soukromí a bezpečnost, a to nejen na technologické úrovni, ale také na úrovni organizačního a obchodního postupu. Je proto nutné pečlivě posoudit náklady a přínosy specifických rizik souvisejících s bezpečností a soukromím předtím, než budou systémy RFID zvoleny a než budou zavedeny jejich aplikace.

3.5.5

Existují obavy v souvislosti s otevřeností a neutralitou databází jednoznačných identifikátorů, jež tvoří podstatu systému RFID, s uchováváním shromážděných údajů, manipulací s nimi a s používáním těchto údajů třetími stranami. Jedná se o významnou otázku, neboť RFID bude nositelem nové vlny rozvoje internetu, který nakonec propojí miliardy inteligentních zařízení a důmyslných senzorických technologií a tímto způsobem vytvoří celosvětovou síťovou komunikační infrastrukturu. Tato nová etapa rozvoje internetu je označována jako „internet věcí“.

3.5.6

Systém registrace a pojmenovávání totožnosti v tomto budoucím „internetu věcí“ by měl být zabezpečen před kolapsem a neúmyslným použitím, jež by mohly způsobit katastrofu. Neměl by se stát předmětem dílčích zájmů, které by tyto databáze a systémy mohly využít pro vlastní účely. Měly by se zabezpečit požadavky na bezpečnost, etický charakter a soukromí ve vztahu ke všem zúčastněným stranám, ať už jednotlivcům nebo společnostem, jejichž citlivé obchodní informace jsou zahrnuty v obchodních postupech, které RFID umožňují.

3.5.7

Požadavky obou stran, které se aktivně podílejí na zřízení informačního systému RFID (např. podnikatelských subjektů, veřejné správy, nemocnic) a koncových uživatelů, kterých se bude systém týkat (občanů, spotřebitelů, pacientů, zaměstnanců) je nutné zvážit během fáze návrhu tohoto systému. Jelikož koncoví uživatelé se většinou fáze návrhu neúčastní, podpoří Komise vypracování souboru pokynů týkajících se aplikací (kodex chování, osvědčené postupy), jehož se ujme základní skupina odborníků zastupujících všechny strany. Do konce roku 2007 vydá Komise doporučení, v němž představí zásady, kterými by se s ohledem na používání RFID měly řídit veřejné orgány a ostatní zúčastněné strany.

3.5.8

Komise rovněž zváží začlenění příslušných ustanovení do budoucího návrhu na změnu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a souběžně bude zohledňovat podněty přicházející z budoucí Skupiny zúčastněných stran RFID, pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 a dalších souvisejících iniciativ, jako je Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích. Na tomto základě Komise posoudí, zda je potřeba dalších kroků v podobě právních předpisů, které by zajistily ochranu údajů a soukromí.

3.5.9

Komise bude pečlivě sledovat přechod na „internet věcí“, přičemž se očekává, že RFID bude jeho důležitou součástí. Na konci roku 2008 Komise zveřejní sdělení, v němž bude analyzována povaha a účinky tohoto vývoje, se zvláštním ohledem na otázky soukromí, důvěry a správy. Posoudí alternativy politiky, včetně možnosti dalších kroků v podobě právních předpisů jak pro zajištění ochrany údajů a soukromí, tak pro řešení jiných cílů veřejné politiky.

3.5.10

Připomínky k otázkám bezpečnosti, soukromí a etiky jsou uvedeny v části 4 tohoto stanoviska.

3.6.1

Kromě celé oblasti bezpečnosti, soukromí a etiky, další otázky politiky, které vyvstávají v souvislosti s RFID, zahrnují rádiové spektrum, normy a zdravotní, bezpečnostní a environmentální otázky.

3.6.2

V zájmu snadné mobility a nízkých nákladů je důležitá harmonizace podmínek užívání spektra. Komise nedávno schválila rozhodnutí (2006/808/ES) týkající se frekvencí RFID v pásmu ultra krátkých vln. Toto přidělení je pro časový horizont 3 až 10 let považováno za přiměřené, pokud se však vyskytne potřeba dalších částí spektra, učiní Komise příslušné kroky a využije při tom své pravomoci podle rozhodnutí o rádiovém spektru (676/2002/ES). EHSV tento postoj přijímá.

3.6.3

Efektivní přijetí nových mezinárodních norem ISO a harmonizace regionálních norem je zásadní pro hladké zavedení služeb. Příslušné evropské normalizační orgány – CEN a ETSI – jsou plně zapojeny. Komise vyzývá evropské normalizační orgány, aby ve spolupráci s daným odvětvím zajistily soulad vývoje norem s evropskými požadavky, zejména pokud jde o soukromí, bezpečnost, PDV a otázky licencí. Protože se průmyslové normy a vlastnické patenty často vyvíjejí společně, EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila, co bude v jejích silách, a donutila odvětví a normalizační orgány, aby jednaly rychle a zabránily tomu, aby evropské aplikace RFID byly přehnaně závislé na nákladném cizím duševním vlastnictví.

3.6.4

Co se týče životního prostředí, zařízení RFID kompletně upravují směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Co se týče otázky zdraví, existuje potenciální problém elektromagnetických polí spojených se zařízeními RFID. Intenzita elektromagnetických polí související s aplikacemi RFID je obecně nízká, proto se očekává, že expozice pracovníků a široké veřejnosti elektromagnetickým polím souvisejícím s RFID bude výrazně pod současnými standardními limity. Nicméně s ohledem na obecný vzestup bezdrátových aplikací bude Komise neustále provádět přezkum právního rámce. EHSV tento postoj přijímá.

4.1

Vzhledem k tomu, že Komise zveřejní svá doporučení určená členským státům na konci tohoto roku, bylo by logické předpokládat, že přijme infrastrukturu pro bezpečnost a ochranu údajů v její dnešní podobě. To především znamená, že orgány zabývající se ochranou údajů, které již v členských státech existují, budou odpovědným úřadem pro otázky ochrany údajů a soukromí v souvislosti s RFID.

4.2

Ve svém sdělení Komise mimo jiné uvedla, že zřídí novou Skupinu zúčastněných stran a bude ji konzultovat. EHSV by chtěl toto stanovisko předložit uvedené skupině.

4.3

RFID představuje obrovskou hrozbu pro soukromí a občanské svobody:

4.4

Již ve svém 7. rámcovém programu výzkumu a vývoje Komise poskytla pravidla etického používání technologií, protože tyto technologie se dotýkají bezpečnosti údajů a soukromí („příručka pro žadatele“, jež se týká projektů, na nichž spolupracuje více stran, s. 54) (3). RFID je klasickým příkladem vývoje vztahu mezi technologií a zákonným právem na soukromí či veřejným očekáváním tohoto práva při sběru a sdílení údajů. Problémy související se soukromím vyvstávají vždy, když jsou jedinečně identifikovatelné údaje související s osobou nebo osobami sbírány a uchovávány v digitální nebo jiné formě. Nesprávná či neexistující kontrola poskytování informací může být základní příčinou problematiky soukromí. Nejčastějšími zdroji údajů, jichž se problematika ochrany údajů dotýká, jsou zdravotnictví, trestní soudnictví, finance, genetika a lokalizace. Právě lokalizace je pro RFID klíčovou otázkou.

4.5

Ve svých pravidlech (4) zacházení s ochranou údajů a soukromí Komise stanovila osm právně vymahatelných zásad správné praxe. Tato pravidla stanoví, že údaje musí být:

Tato pravidla jsou zcela vhodná pro otázky soukromí a bezpečnosti údajů související s aplikacemi RFID.

4.6

Ve stanovisku EHSV základní zásady správné praxe jsou:

4.7

Sporným bodem je způsob, jakým by tyto zásady měly být zavedeny do praxe. V ideálním případě by jakýkoli podnik provozující transakce mezi podnikem a zákazníkem, např. v maloobchodě, prodeji lístků, kontrolách vstupu, v dopravních službách, poskytl zákazníkům určitou formu záruky, že tyto zásady budou dodržovány, určitý druh zákaznické charty. Z koncepčního hlediska by taková charta mohl zahrnovat všechny zásady osvědčené praxe v oblasti ochrany údajů, které jsou uvedeny v odstavci 4.5. Kromě toho EHSV navrhuje níže uvedená pravidla:

4.8

Určité výjimky k výše uvedeným pravidlům lze zvážit v případě, že:

Jakákoli taková výjimka musí být oznámena odpovědnému úřadu.

4.9

Druhem aplikací, které by mohly získat všeobecnou výjimku, je sledování osob nebo zboží po přechodnou dobu. V oblasti letecké dopravy by mohla být při odbavení etiketována zavazadla, aby bylo možné zlepšit bezpečnost a jistotu při manipulaci se zavazadly, a cestující by mohli být etiketováni s cílem zlepšit přesnost letů a urychlit bezpečnostní postupy. Další aplikací by mohlo být sledování pacientů po přijetí do nemocnice kvůli operacím. Klíčem k přijatelnosti tohoto druhu aplikací by byla jistota zničení etiket na konci příslušné přechodné doby.

4.10

RFID není zralá technologie, takže ještě nemůžeme pochopit její plný potenciál. Na jedné straně může přinést nepředstavitelné výhody pro naši technologickou civilizaci, na druhé straně může být dosud největším technologickým ohrožením soukromí a svobody. EHSV se domnívá, že by aplikace RFID měly být vyvíjeny v souladu s přísným etickým kodexem s ohledem na soukromí, svobodu a bezpečnost údajů, nicméně se domnívá, že by po poskytnutí nezbytných záruk měl vývoj aplikace pokračovat.

4.11

Stručně řečeno, kde jsou povoleny aplikace RFID, mělo by být provádění zcela transparentní pro každou zúčastněnou stranu. Aplikace určené k lepšímu nakládání se zbožím jsou obecně přijatelné. Aplikace zahrnující etiketování osob nejsou obecně přijatelné, s výjimkou přechodné doby. Aplikace, které spojují osoby se zbožím, mohou být přijatelné pro marketingové účely. Aplikace, které identifikují osoby prostřednictvím zakoupeného zboží, jsou obecně nepřijatelné. Kromě toho jsou některé aplikace ve svobodné společnosti nevhodné a nikdy by neměly být povoleny. Imperativní potřeba zachovat soukromí a anonymitu musí být ústředním bodem doporučení Komise určeného členským státům.