52006PC0817

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.12.2006

KOM(2006) 817 v konečném znění

2006/0310 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL)

(předložená Komisí) {SEK(2006) 1682}{SEK(2006) 1683}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

● Odůvodnění a cíle návrhu

Evropský policejní úřad (Europol) byl vytvořen v roce 1995 na základě úmluvy mezi členskými státy[1]. Europol byl první organizací, která byla zřízena na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii. V té době nebyl mezinárodní organizovaný zločin tak rozšířený a evropská spolupráce otázkách justice a vnitra byla převážně omezena na spolupráci v rámci TREVI.

Od té doby bylo v této oblasti přijato významné acquis, a to včetně nástrojů, jimiž byly na základě rozhodnutí Rady zřízeny další orgány, jako např. Eurojust a EPA (Evropská policejní akademie). Hlavní výhodou rozhodnutí oproti úmluvě je skutečnost, že rozhodnutí je možno relativně snadno přizpůsobit změněným podmínkám, a to z toho důvodu, že nevyžadují ratifikaci.

Toto je významné pro Europol, neboť v minulosti bylo opakovaně nezbytné pozměnit právní předpisy, kterými je založen. Od založení Europolu v roce 1995 byly přijaty tři protokoly, kterými se pozměňuje Úmluva o Europolu, a to v letech 2000, 2002 a 2003, přičemž tyto protokoly obsahují ustanovení, které významně zvyšují jeho efektivitu[2]. Dodnes není ani jeden z těchto protokolů platný, neboť ještě nebyly ratifikovány všemi členskými státy.

V diskusích o způsobu práce Europolu se ukázalo, že i poté, co tyto tři protokoly vstoupí v platnost, by bylo vhodné přijmout další změny týkající se způsobu práce Europolu. Toto částečně vyplývá z nových nebo zvýšených bezpečnostních risik, jako např. terorismus, jež staví Europol před nové úkoly a vyžadují nový přístup. Zlepšení výměny informací a uplatnění zásady dostupnosti informací, které stanoví Haagský program, činí další změny právního rámce Europolu nezbytné, přičemž musí být zaručena dosavadní silná ochrana osobních údajů.

Významnou navrhovanou změnou je financování Europolu z rozpočtu Společenství. Toto by postavilo Europol na roveň Eurojustu a EPA a zvýšilo úlohu Evropského parlamentu při kontrole Europolu a tím zlepšilo demokratickou kontrolu Europolu na evropské úrovni. Také použití služebního řádu EU by znamenalo významné zjednodušení. Toto je v souladu s rezolucí přijatou Evropským parlamentem[3].

Navrhuje se založit Europol na základě rozhodnutí Rady se začleněním všech změn, které jsou obsaženy ve třech protokolech a dále dalších zlepšení, které Europolu umožní se obstát při řešení nových úkolů.

● Obecné souvislosti

Diskuse o právním základu Europolu není nová. Rada se již v roce 2001 zabývala možností nahradit úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady. Tehdy bylo přijato rozhodnutí vyřešit tuto otázku na Evropském konventu a následující mezivládní konferenci, která připravovala ústavní smlouvu. Stávající článek III–276 ústavní smlouvy zohledňuje politickou vizi budoucnosti Europolu, která byla vzata v úvahu při zpracování tohoto návrhu.

Bylo to rakouské předsednictví, které v nedávné době vrátilo otázku budoucnosti Europolu na pořad dne. Diskuse byla zahájena na neformálním zasedání Rady pro soudnictví a vnitřní věci v lednu 2006, v únoru následovala konference na vysoké úrovni o budoucnosti Europolu. Práce pokračovaly na zasedáních skupiny přátel předsednictví, která navrhla řadu možností, jak zlepšit práci Europolu (dokument Rady 9184/1/06 rev 1). Pro uskutečnění mnoha z těchto návrhů je zapotřebí změnit ustanovení právních předpisů upravujících Europol. Při přípravě tohoto návrhu byly důkladně zváženy tyto možnosti.

Závěry Rady o budoucnosti Europolu byly diskutovány v rámci struktur Rady a schváleny Radou pro soudnictví a vnitřní věci v červnu 2006. Tyto závěry představují jasné politické směrnice pro další práci na budoucnosti Europolu. Závěr č. 4 zní: „Příslušné orgány Rady by měly začít přezkoumávat, jestli a jak by bylo možné nahradit od 1. ledna 2008 nebo co nejdříve po tomto dni Úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady přijatým podle čl. 34 odst. 2 písm. c) SEU, pokud možno na základě konkrétní iniciativy nebo návrhu.”

● Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Právním základem Europolu je v současnosti stále ještě úmluva o Europolu, která stanoví jeho organizaci, určuje pravomoci, úkoly a vedení a obsahuje ustanovení týkající se jeho orgánů, zaměstnanců a rozpočtu. Úmluva také obsahuje mnoho ustanovení týkající se zpracování údajů, ochrany údajů a další otázek, včetně práv občanů. Vedle úmluvy o Europolu existuje celá řada sekundárních právních předpisů, které byly přijaty Radou či správní radou Europolu. Všechny tyto právní předpisy byly vzaty v úvahu při přípravě tohoto návrhu.

Důležitým hlediskem při přípravě tohoto návrhu bylo zajistit plynulý přechod z dnešního stavu do situace, kterou předvídá tento návrh. Tento proto obsahuje velký počet přechodných ustanovení, jejichž účelem je zajistit, že proces přechodu neohrozí operativní práci Europolu a že stávající práva zaměstnanců nebudou dotčena.

● Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je v souladu se stávajícími politikami a cíli Evropské unie, zejména s cílem zlepšit efektivitu donucovacích orgánů členských států při předcházení a boji se závažnými formami trestné činnosti.

Při přípravě návrhu byl vzat v úvahu také nejnovější návrh Komise týkající se výměny informací podle zásady dostupnosti informací a ochrany osobních údajů, které jsou zpracovávány v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

Toto rozhodnutí má také za cíl zajištění práva na svobodu a bezpečnost, práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu údajů osobního charakteru a zásad zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů (články 6, 7, 8, 48 a 49 Charty základních práv Evropské unie).

Zpracování osobních údajů podle tohoto rozhodnutí bude prováděno v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2007/XX/SVV ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a podle zvláštních ustanoveních obsažených v tomto předběžném návrhu. Mnoho z těchto ustanovení je již obsaženo v úmluvě o Europolu.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

● Konzultace zúčastněných stran

Komise nepořádala konzultace se zúčastněnými stranami, které by byly zaměřené na tuto otázku. Důvodem pro to je skutečnost, že rakouské předsednictví již uskutečnilo široké konzultace na všech úrovních. Tyto zahrnovaly diskuse na ministerské úrovni, na úrovni Výboru článku 36 (CATS) a na úrovni technických expertů, včetně odborníků na ochranu osobních údajů. Jak již bylo uvedeno výše, byly výsledky těchto konzultací vzaty v úvahu při přípravě návrhu.

● Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

● Posouzení dopadů

Před předložením návrhu byly zváženy různé alternativy.

První alternativou bylo zachovat stávající stav. Tato možnost byla zavržena, a to vzhledem k obtížím s postupem při doplnění úmluvy o Europolu. Účinná evropská donucovací organizace nemůže optimálně využít svoje možnosti, pokud změny právního předpisu, který je pro její činnost rozhodující, se stanou platnými až několik let poté, co o byly schváleny. Kromě toho ukázaly konzultace uskutečněné rakouským předsednictvím, že členské státy podporují mnoho návrhů na další zlepšení způsobu práce Europolu.

Druhou možností, která však byla také zavržena, bylo nahradit úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady, avšak současně navrhnout protokol, kterým se ruší úmluva o Europolu. Někteří odborníci totiž naznačovali, že by bylo nezbytné, aby takový protokol vytupil v platnost předtím než by nabylo platnosti rozhodnutí Rady o Europolu. Hlavní nevýhodou této možnosti je skutečnost, že protokol, kterým se ruší úmluva o Europolu, by musel být projít zdlouhavým ratifikačním procesem ve všech členských státech.

Po důkladné právní analýze bylo v pracovním dokumentu útvarů Komise [SEK (2006) 851 ze dne 21. června 2006] podrobně vysvětleno, proč Komise zastává názor, že je možno nahradit úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady aniž by bylo zapotřebí přijmout protokol, kterým se ruší úmluva o Europolu.

Třetí možnost by představovalo nahrazení úmluvy o Europolu rozhodnutím Rady, aniž by bylo stanoveno, že Europol bude financován z rozpočtu Společenství. Tento způsob financování však vyplývá z čl. 41 odst. 3 SEU, která stanoví jako obecné pravidlo, že operativní výdaje v souvislosti s prováděním hlavy VI půjdou k tíži rozpočtu Evropských společenství. Od tohoto pravidla je možné se odchýlit pouze na základě jednomyslného rozhodnutí Rady. Finanční rámec 2007–2013 již obsahuje prostředky pro toto financování těchto výdajů.

3. Právní stránka návrhu

● Shrnutí navrhovaných opatření

Účelem návrhu je nahradit úmluvu o Europolu rozhodnutím Rady. Obsahuje změny úmluvy, které vyplývají ze třech protokolů k této úmluvě, jako jsou rozšíření mandátu Europolu o skutkovou podstatu praní peněz, podpora v oblasti předcházení trestné činnosti jakož i v technických a kriminalistických metodách, možnost účasti ve společných vyšetřovacích týmech a možnost požádat členské státy o provedení nebo koordinaci vyšetřování a důkladnější informování Evropského parlamentu.

Podle návrhu by Europol měl být financován z rozpočtu Evropských společenství a na jeho zaměstnance by se měl vztahovat řád EU. Tím bude posílena role Evropského parlamentu na správě Europolu a zjednodušují se pravidla pro správu rozpočtu a personálu Europolu.

Za účelem zvýšení efektivity práce Europolu obsahuje návrh ustanovení týkající se mandátu a úkolů Europolu, jakož i zpracování a ochrany údajů.

Změny mandátu a úkolů:

Návrh rozšiřuje mandát Europolu na ty oblasti trestné činnosti, které úzce nesouvisí s organisovanou trestnou činností (článek 4). Tato změna usnadní poskytování podpory ze strany Europolu členským státům při přeshraničních vyšetřování trestných činů, u kterých není od samého začátku zřejmé, že se jedná o organisovanou trestnou činnost.

V souladu s doporučením č. 22 zprávy přátel předsednictví obsahuje návrh ustanovení, které vytváří právní základ pro to, aby Europol mohl přijímat údaje od soukromých osob (čl. 5 odst. 1).

Stanoví se také možnost podporovat členský stát v souvislosti s konáním větší mezinárodní události, která by mohla mít vliv na veřejný pořádek (čl. 5 odst. 1 písm. f).

Nové nástroje pro zpracování informací a zvýšení účinnosti stávajících nástrojů:

Hlavními nástroji Europolu jsou informační systém Europolu a analytické pracovní svazky.

Pokud to je nezbytné pro dosažení jeho cílů, bude Europol oprávněn používat nové nástroje zpracování informací např. týkající se teroristických skupin nebo dětské pornografie (článek 10). Rada přijme pravidla upravující zpracování osobních údajů v takovýchto systémech.

Europol vynaloží veškeré úsilí, aby dosáhl toho, že jeho systémy zpracování údajů budou kompatibilní se systémy zpracování údajů členských států a systémy používanými jinými orgány a agenturami Evropské unie, se kterými Europol může navázat spolupráci. Tímto způsobem budou vytvořeny technické podmínky pro rychlou výměnu údajů za předpokladu, že příslušné právní předpisy takovou výměnu umožňují a že budou dodržovány základní zásady ochrany údajů (čl. 10 odst. 5).

Národní orgány mají za účelem konzultace přímý přístup do informačního systému Europolu. Od povinnosti dokládat nezbytnost konkrétního zjištění údajů, jež je stanovená čl. 7 odst. 1 úmluvy o Europolu pro to, aby možné získat plný přístup do databáze přes styčného důstojníka, bylo upuštěno, neboť by v praxi představovala příliš velkou překážku pro efektivní práci (čl. 11).

Lhůta pro přezkum dalšího uchování údajů v databázích vedených Europolem se prodlužuje z jednoho na tři roky ode dne vložení údajů, a to z důvodu snížení administrativní zátěže analytiků zpracovávajících tyto složky (článek 20). Lhůta pro přezkum v délce třech let též odpovídá lhůtě stanovené čl. 16 odst. 4, přičemž pro každou analytickou složku musí být určeno, zdali je nezbytné, aby byla dále vedena. V důsledku snížení administrativní zátěže se analytici budou moci soustředit na svoji hlavní činnost, tj. vytváření kriminalistických analýz.

Nová ustanovení o ochraně údajů:

Zpracování osobních údajů podle tohoto rozhodnutí bude prováděno v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2007/XX/SVV ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a podle zvláštních ustanoveních obsažených v tomto předběžném návrhu. Mnoho z těchto ustanovení je již obsaženo v úmluvě o Europolu.

Pokud budou pro Europol vytvořeny možnosti zpracovávání osobních údajů, musí být takové zpracovávání v souladu s jasnými a přesnými právními předpisy, které musejí být schváleny Radou.

Analytické pracovní svazky smějí být archivovány nejvýše po dobu tří let. Pokud jsou údaje nezbytně zapotřebí pro účely příslušné databáze, smějí být analytické pracovní svazky, poté co o tom byla uvědoměna správní rada a společná kontrolní instance, archivovány další tři roky (článek 16).

Za účelem zjištění jakéhokoliv neoprávněného přístupu k údajům budou kontrolní mechanismy, jejichž pomocí se přezkoumává oprávněnost přístupu k údajům z automatizovaných databází, které se používají ke zpracovávání osobních údajů, zesíleny prodloužením doby, po kterou se údaje o zkouškách uchovávají, z šesti na osmnáct měsíců (článek 18).

Ochrana údajů bude zesílena ustanovením plně nezávislého inspektora ochrany údajů (článek 27).

● Právní základ

Čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii.

● Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se vztahuje na činnosti Unie.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu / těchto důvodů:

Není možné ustanovit instituci Evropské unie na úrovni členských států, které musejí spojit svoje úsilí, aby mohly lépe bojovat se závažnou mezinárodní trestnou činností a terorismem a to zejména pomocí centrálních analýz a výměny informací.

Návrh je omezen na to, aby poskytl Europolu ty nástroje, které mu umožní spolupráci a podporu s donucovacími orgány členských států a zároveň zvětší možnosti jeho nasazení.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

● Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu/těchto důvodů:

Stejně jako stávající úmluva o Europolu se tento návrh omezuje na stanovení institucionálního rámce a opatření pro zpracovávání a ochranu údajů, které jsou nezbytné pro efektivní fungování Europolu. Na vhodných místech se odkazuje na vnitrostátní právo, které určuje např. které údaje mohou být předávány Europolu a za jakých podmínek je to možné učinit. Zásada proporcionality byla zohledněna při stanovení příslušnosti Europolu, která je omezena na ty druhy závažné trestné činnosti, které jsou uvedeny v rámcovém rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu.

Finanční zátěž Společenství, která je důsledkem tohoto návrhu, je přiměřená stávajícím nákladům, které při financování Europolu nesou členské státy. Přechodem na postupy Společenství a odstraněním požadavku ratifikace změn právního aktu, kterým je Europol zřízen, se tímto návrhem sníží administrativní zátěž.

● Volba nástrojů

Rozhodnutí Rady založené na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU je nejvhodnějším nástrojem pro zřízení orgánu na základě hlavy VI Smlouvy o EU. Rámcové rozhodnutí není zapotřebí, neboť cílem návrhu není sbližovat právní předpisy členských států.

4. Rozpočtové důsledky

Ve finančním rámci 2007–2013 je pro financování Europolu z rozpočtu Společenství v letech 2010–2013 vyhrazeno celkem 334 milionů Euro. Tyto částky odpovídají poslednímu pětiletému finančnímu plánu Europolu. Roční rozpočet Europolu pro rok 2007 je téměř 68 milionů Euro. Celkový počet osob placených z tohoto rozpočtu v roce 2007 je 406.

5. DALšÍ INFORMACE

● Simulace, pilotní fáze a přechodné období

Návrh stanoví přechodné období.

● Zjednodušení

Návrh představuje zjednodušení správních postupů jak pro EU, tak i pro orgány členských států, a to zejména v důsledku skutečnosti, že nebude třeba přijímat mnoho právních předpisů a rozhodnutí týkajících se rozpočtu a zaměstnanců a způsob práce bude přizpůsoben běžné praxi jiných orgánů a agentur EU.

● Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení platných právních předpisů.

● Přepracování znění právních předpisů

Návrh zahrnuje přepracování znění právních předpisů.

2006/0310 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (EUROPOL)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[4],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[5],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zřízení Evropského policejního úřadu (Europolu) bylo stanoveno ve Smlouvě o Evropské unii ze dne 7. února 1992 a upraveno v úmluvě založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu ("úmluva o Europolu")[6].

(2) K úmluvě o Europolu byla navržena řada změn, jež byly obsaženy ve třech protokolech, které kvůli zdlouhavému ratifikačnímu procesu ještě nejsou platné. Nahrazení úmluvy rozhodnutím usnadní přijímání budoucích nezbytných změn.

(3) Zjednodušení a zlepšení právních předpisů upravujících Europol může být částečně dosaženo zřízením Europolu jakožto agentury Evropské unie, která bude financována z všeobecného rozpočtu Evropských společenství, a to s ohledem na následné uplatnění všeobecných předpisů a postupů pro takové agentury na Europol.

(4) Stávající právní předpisy, kterými jsou zřízeny agentury nebo orgány Evropské unie v oblasti spadající pod hlavu VI Smlouvy o Evropské unii (Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti[7] a Rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV[8]) byly přijaty jako rozhodnutí Rady, neboť takováto rozhodnutí lze snadněji přizpůsobit měnícím se okolnostem a novým politickým prioritám.

(5) Zřízením Europolu jako agentury Evropské unie, která je financována ze všeobecného rozpočtu Evropských společenství, bude účastí Evropského parlamentu na přijímání rozpočtu Europolu posílena jeho pozice při kontrole Europolu.

(6) V důsledku skutečnosti, že se Europol bude řídit všeobecnými pravidly a postupy, které jsou závazné pro ostatní orgány a agentury, dojde ke snížení administrativní zátěže, což Europolu umožní uvolnit více zdrojů na jeho klíčové úkoly.

(7) Dalších zjednodušení a zlepšení práce Europolu může být dosaženo rozšířením možností spolupráce a podpory této agentury s donucovacími orgány členských států. Toto je možné uskutečnit, aniž by úředníkům Europolu byla propůjčena rozhodovací pravomoc.

(8) Jednou z možností takového zlepšení je vytvoření možnosti, aby Europol mohl příslušným orgánům členských států napomáhat při boji se závažnou trestnou činností při zrušení současného omezení, které podmiňuje takovou spolupráci je existencí konkrétních důkazů o zločinném spolčení.

(9) Určením Europolu jako kontaktního místa Evropské unie pro potírání padělání Eura není dotčena Mezinárodní úmluva o potírání penězokazectví, sjednaná v Ženevě dne 20. dubna 1929 a její protokoly.

(10) Je třeba, aby národní jednotky Europolu měly přímý přístup ke všem údajům obsaženým v informačním systému Europolu, aby se předešlo nadbytečným postupům.

(11) Toto rozhodnutí je v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech;

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů [9] se použije na údaje zpracovávané podle práva společenství, zejména na osobní údaje týkající se personálu Europolu.

(13) Je zapotřebí ustanovit inspektora ochrany údajů, který nezávislým způsobem zajistí zákonnost zpracování dat a soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí, které se týkají zpracování osobních údajů, včetně zpracování osobních údajů personálu Europolu, které jsou chráněny článkem 24 rozhodnutí (ES) č. 45/2001.

(14) Kromě zjednodušení ustanovení upravujících stávající systémy zpracování údajů je třeba Europolu umožnit vytvářet a spravovat další systémy zpracování údajů, které mu napomáhají vykonávat jeho úkoly; Je žádoucí, aby takovéto systémy zpracování údajů byly vytvářeny a provozovány v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů, jakož i podrobnými pravidly, které by měla přijmout Rada.

(15) Je zapotřebí zajistit spolupráci společného kontrolního orgánu s Evropským inspektorem ochrany údajů.

(16) Pro plnění jeho úkolů je vhodné, aby Europol spolupracoval s evropskými orgány a agenturami, přičemž je třeba zaručit odpovídající ochranu údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

(17) Europol by měl spolupracovat také s Eurojustem. Odpovídající úroveň ochrany údajů je zaručena rozhodnutím, kterým byl Eurojust zřízen.

(18) Europol by měl být s to uzavřít s orgány a agenturami Společenstvím a Unie dohody o spolupráci, aby všechny zúčastněné strany mohly účinněji bojovat s formami závažné trestné činnosti, které spadají do pravomoci obou stran, a aby se předešlo zdvojení téže činnosti.

(19) Možnosti spolupráce Europolu s třetími zeměmi a orgány je třeba lépe uspořádat, aby odpovídaly všeobecné politice Unie v této oblasti. Budoucí uspořádání této spolupráce je zapotřebí vyřešit novými ustanoveními.

(20) Řízení Europolu je třeba zlepšit zjednodušením postupů a obecnějším určením úkolů správní rady, méně častými zasedáním správní rady a zavedením přijímání rozhodnutí dvoutřetinovou většinou.

(21) Je vhodné přijmout ustanovení upravující zesílenou kontrolu Evropského parlamentu nad Europolem, aby tento byl i nadále odpovědnou a transparentní organizací, přičemž zároveň musí být zaručena důvěrnost operativních informací.

(22) Europol podléhá soudní kontrole podle článku 35 Smlouvy o Evropské unii.

(23) Aby Europol mohl nadále plnit své úkoly podle svých nejlepších možností, je třeba stanovit pečlivě uspořádané přechodná ustanovení.

(24) Protože cílů tohoto rozhodnutí, totiž zřízení agentury zodpovědné za spolupráci donucovacích orgánů na úrovni EU, nemůže být na úrovni členských států uspokojivě dosaženo a může jich proto z důvodu jejich rozsahu či účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, která je stanovena v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a na kterou odkazuje článek 2 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality nezachází toto rozhodnutí dále, než je pro tyto účely nezbytné.

(25) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a zachovává zásady uznané především Listinou základních práv Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

KAPITOLA I – ZŘÍZENÍ A ÚKOLY

Článek 1Zřízení

1. Tímto rozhodnutím se zřizuje Evropský policejní úřad, dále jen "Europol", jako agentura Evropské unie. Sídlo Europolu je Haag, Nizozemí.

2. Europol je právním nástupcem Evropského policejního úřadu, který byl zřízen úmluvou založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu ("úmluva o Europolu").

Článek 2 Způsobilost k právům a k právním úkonům

1. Europol má právní subjektivitu.

2. Europol má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou jejich právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Europol je oprávněn uzavřít s Nizozemským královstvím dohodu o sídle.

Článek 3 Cíl

Cílem Europolu je podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti závažné trestné činnosti a terorismu. Pro účely tohoto rozhodnutí se příslušnými orgány rozumí všechny veřejné subjekty v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení a boj s trestnou činností.

Článek 4Působnost

1. Působnost Europolu se vztahuje na závažné trestné činy, které se dotýkají dvou nebo více členských států, zejména organizovaná trestná činnost a terorismus.

2. Pro účely tohoto rozhodnutí se trestné činy uvedené v příloze I tohoto rozhodnutí považují za závažné trestné činy.

3. Působnost Europolu se vztahuje také na související trestné činy. Následující trestné činy se považují za související trestné činy:

- trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu,

- trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo dokončení trestných činů spadajících do působnosti Europolu,

- trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout nepotrestání trestných činů spadajících do působnosti Europolu.

4. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem stanoví kvalifikovanou většinou priority pro Europol týkající se předcházení a boje s trestnou činností spadající do působnosti Europolu, přičemž vezme v úvahu příslušné mechanismy Evropské unie v oblasti působnosti Europolu.

Článek 5 Úkoly

1. Klíčové úkoly Europolu jsou následující:

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměnu informací a zpravodajství předávaných orgány členských států nebo třetích zemí či jiných veřejných i soukromých subjektů;

b) koordinace, organizace a vedení vyšetřování a operativních akcí, prováděných společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s evropskými subjekty nebo subjekty ze třetích států;

c) bezodkladné oznamování informací příslušným orgánům členských států, které se těchto týkají a veškerých zjištěných souvislostí mezi trestnými činy;

d) napomáhání vyšetřování v členských státech předáváním veškerých relevantních informací národním jednotkám;

e) podáváním žádostí příslušným orgánům dotčených členských států o vedení nebo koordinaci vyšetřování ve zvláštních případech;

f) podpora členského státu poznatky a analýzami týkajícími se velkých mezinárodních akcí, které by případně mohly mít dopad na veřejný pořádek daného státu.

2. Úkoly uvedené v odstavci 1 zahrnují koordinaci vyšetřování týkajících se trestných činů spáchaných za použití internetu, zejména s ohledem na teroristické trestné činy a distribuci dětské pornografie a dalších nedovolených materiálů, jakož i monitorování internetu, jehož účelem je odhalení takových trestných činů a identifikace jejich pachatelů.

3. Jakákoli operativní akce Europolu musí být provedena ve spojení a po dohodě s orgány členských států, jejichž území je dotčeno. Používání donucovacích opatření spadá výlučně do pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů.

4. Europol má dále následující úkoly:

a) prohlubovat odborné znalosti týkající se vyšetřovacích postupů příslušných orgánů členských států a nabízet konzultace týkající se vyšetřování;

b) zprostředkovávat strategické poznatky a podporovat účinné a efektivní použití zdrojů dostupných na národní a unijní úrovni pro operativní činnosti a podporu takových činností;

c) vypracovávat hodnocení hrozeb a všeobecných situačních zpráv, které se týkají jeho úkolů, včetně ročního posouzení hrozeb organizované trestné činnosti.

5. V rámci jeho úkolů podle článku 3 může Europol podporovat členské státy zejména v následujících oblastech:

a) školení příslušníků příslušných orgány, a to popřípadě ve spolupráci s Evropskou policejní akademií;

b) organizace a materiální vybavení těchto orgánů usnadněním vzájemné technické podpory členských států;

c) metody předcházení trestné činnosti;

d) technické a kriminalistické metody a analýzy, jakož i metody vyšetřování.

6. Europol v rámci styků s třetími zeměmi a organizacemi přebírá úkoly kontaktního místa Evropské unie pro potírání padělání Eura.

Článek 6 Účast na společných vyšetřovacích týmech

1. Úředníci Europolu se v podpůrných funkcích mohou účastnit společných vyšetřovacích týmů, včetně týmů ustanovených podle článku 1 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech[10], podle článku 13 úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie[11] nebo podle článku 24 úmluvy ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami[12]. Úředníci Europolu mohou podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a dohodou uvedenou v odstavci 3, jakož i v souladu s právem toho členského státu, kde je společný vyšetřovací tým činný, napomáhat ve všech činnostech tohoto týmu a podle odstavce 5 vyměňovat informace se všemi členy společného vyšetřovacího týmu. V tomto rámci mohou také navrhovat, aby národní členové společného vyšetřovacího týmu přijali určitá donucovací opatření.

2. V případech, kdy je společný vyšetřovací tým ustanoven kvůli padělání eura, může být úředník Europolu, přímo odpovědný vedoucímu týmu, pověřen vedením vyšetřování. V případě rozdílných názorů mezi úředníkem Europolu a vedoucím týmu je rozhodující názor vedoucího týmu.

3. Podrobnosti účasti úředníků Europolu na společných vyšetřovacích týmech jsou upraveny v dohodě mezi ředitelem Europolu a příslušnými orgány těch členských států, které se účastní na společném vyšetřovacím týmu, na této dohodě se podílí také národní jednotky Europolu. Správní rada stanoví pravidla pro takové dohody.

4. Úředníci Europolu plní své úkoly pod vedením vedoucího týmu, přičemž berou ohled na podmínky stanovené v dohodě uzavřené podle odstavce 3.

5. Úředníci Europolu mohou kontaktovat přímo členy společného vyšetřovacího týmu a v souladu s ustanovením tohoto rozhodnutí a při zohlednění podmínek stanovených v dohodách podle článku 3 předávat členům a vyslaným členům společného vyšetřovacího týmu informace.

6. Úředníci Europolu podléhají během nasazení společného vyšetřovacího týmu ve vztahu k trestným činům, které spáchají či které jsou na nich spáchány, vnitrostátnímu právu toho členského státu, ve kterém je tým nasazen, které se použije na osoby se srovnatelnými úkoly.

Článek 7 Žádosti Europolu o zahájení vyšetřování

1. Členské státy přijímají žádosti Europolu o zahájení, provedení nebo koordinaci vyšetřování v určitých případech a tyto žádosti náležitě přezkoumávají. Členské státy sdělí Europolu, jestli příslušná vyšetřování byla zahájena.

2. Pokud se příslušné orgány dotčeného členského státu rozhodnou žádosti Europolu nevyhovět, sdělí tuto rozhodnutí Europolu, jakož i důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, ledaže nemohou důvody uvést, protože:

a) by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo

b) by to ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost osob.

3. Odpovědi na žádosti Europolu o zahájení, provedení nebo koordinaci vyšetřování v určitých případech, jakož i sdělení výsledků vyšetřování Europolu jsou Europolu předávány příslušnými orgány členských států podle ustanovení tohoto rozhodnutí a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

Článek 8 Národní jednotky

1. Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku, která bude plnit úkoly stanovené v tomto článku. V každém členském státě je jeden úředník jmenován vedoucím národní jednotky.

2. Národní jednotka působí jako styčné místo mezi Europolem a příslušnými národními orgány. Členské státy mohou povolit přímý styk mezi určenými příslušnými orgány a Europolem za podmínek určených dotyčným členským státem. Takovouto podmínkou může být předchozí zapojení národní jednotky.

3. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby národní jednotky mohly plnit své úkoly, zejména aby měly přístup k příslušným národním údajům.

4. Národní jednotky:

a) předávají Europolu z vlastního podnětu informace a zprávy nezbytné pro plnění jeho úkolů,

b) vyřizuje žádosti Europolu o informace, zprávy a konzultace,

c) průběžně aktualizuje informace a zprávy,

d) hodnotí v souladu s vnitrostátním právem informace a zpravodajství určené příslušným orgánům a předává je těmto orgánům,

e) podává žádosti o konzultace, informace a zpravodajství určené Europolu,

f) dodává Europolu informace, které mají být uloženy v jeho databázích,

g) zaručuje zákonnost každé výměny informací mezi ní a Europolem.

5. Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti, národní jednotka není v jednotlivých případech povinna předat informace a zpravodajství, pokud by tím

a) byl ohrožen úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost osob,

b) byly vyzrazeny informace týkající se zpravodajských služeb nebo zpravodajských činností v oblasti státní bezpečnosti.

6. Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nebudou účtovány Europolu.

7. Vedoucí národních jednotek se pravidelně schází, aby byli Europolu nápomocni radou, a to z vlastního podnětu nebo na žádost ředitele či správní rady Europolu.

Článek 9 Styční úředníci

1. Každá národní jednotka vyšle k Europolu alespoň jednoho styčného úředníka. S výhradou zvláštních ustanovení tohoto předpisu podléhají styční úředníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.

2. Aniž jsou dotčeny čl. 8 odst. 4 a 5, má styčný důstojník následující úkoly:

a) předávat Europolu informace vysílající národní jednotky,

b) předávat informace Europolu vysílající národní jednotce,

c) spolupracovat s úředníky Europolu poskytováním informací a poradenstvím, a

d) vyměňovat informace národních jednotek se styčnými úředníky jiných členských států.

Dvoustranná výměna informací podle odst. 1 písm. d) se může týkat také trestných činů, které nespadají do působnosti Europolu, pokud je taková výměna informací přípustná podle vnitrostátního práva.

3. Článek 34 se přiměřeně použije na činnost styčných úředníků.

4. Práva a povinnosti styčných úředníků ve vztahu k Europolu určí správní rada.

5. Styční úředníci požívají v souladu s čl. 50 odst. 4 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

6. Europol zajistí, aby styční úředníci, byli v míře, která je slučitelná s jejich pozicí, plně informováni a zapojeni do činnosti Europolu

7. Europol bezplatně poskytne členským státům prostory v budově Europolu, které jsou nezbytné pro činnost dotyčných styčných úředníků. Všechny ostatní náklady spojené s vysláním styčných úředníků nese vysílající členský stát, a to včetně nákladů na vybavení styčných úředníků, pokud správní rada nedoporučí při sestavování rozpočtu Europolu jinak.

KAPITOLA II – SYSTÉMY ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 10Zpracování informací

1. Pokud je to nezbytné k dosažení jeho cílů, zpracovává Europol v souladu s tímto rozhodnutím informace a zpravodajství, včetně osobních údajů. Europol zřídí a provozuje informační systém Europolu uvedený v článku 11 a analytické pracovní svazky uvedené v článku 14.

2. Europol může zpracovávat údaje, aby zjistil, zdali jsou z hlediska jeho úkolů relevantní a jestli mohou být vloženy do jednoho z informačních systémů Europolu.

3. Pokud Europol zamýšlí zřídit systém zpracování osobních údajů jiný než je informační systém Europolu uvedený v článku 11 nebo analytické pracovní svazky uvedené v článku 14, stanoví Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem příslušné podmínky, jakož i časové lhůty pro uchování a smazání údajů, přičemž zohlední zásady uvedené v článku 26.

4. Správní rada rozhodne v souladu s podmínkami stanovenými podle odstavce 3 na základě návrhu ředitele o zřízení systémů zpracování údajů podle odstavce 3. Před přijetím rozhodnutí konzultuje správní rada společnou kontrolní instanci podle ustanovení odstavce 33.

5. Europol vynaloží veškeré úsilí, aby zaručil, že jeho systémy zpracování údajů budou kompatibilní se systémy zpracování údajů členských států a zejména se systémy používanými jinými orgány a agenturami Evropské unie, se kterými Europol může navázat spolupráci podle ustanovení článku 22, a to skrze osvědčené postupy a za pomocí otevřených norem.

Článek 11 Informační systém Europolu

1. Europol provozuje informační systém Europolu. Národní jednotky, styční úředníci, ředitel, zástupci ředitele a úředníci Europolu, kteří k tomu jsou řádně oprávněni, mohou přímo nahlížet do informačního systému Europolu.

2. Europol zajistí, že budou dodrženy ustanoveními tohoto rozhodnutí, které se týkají provozu informačního systému. Europol je zodpovědný za řádný chod informačního systému co se týče technických a provozních hledisek a přijme veškerá opatření, která jsou nezbytná pro to, aby opatření uvedená v článcích 20, 28, 30 a 34 týkající se informačního systému byla řádně provedena.

3. V členských státech jsou za komunikaci s informačním systémem zodpovědné národní jednotky. Jsou zejména odpovědné za bezpečnostní opatření uvedená v článku 34 týkající se zařízení na zpracování dat, která jsou používána na území daného členského státu, za přezkum podle článku 20 a, pokud tj. nezbytné podle právních a správních předpisů členského státu, za řádné provádění tohoto rozhodnutí v ostatních ohledech.

Článek 12 Obsah informačního systému Europolu

1. Informační systém Europolu smí být používán jen na zpracování takových údajů, které jsou nezbytná pro plnění úkolů Europolu. Jedná se data, která se týkají:

a) osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu nebo z účastenství na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účastenství na něm odsouzeny,

b) osob, u nichž jsou podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu vážné důvody se domnívat, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.

2. Údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen následující údaje:

a) příjmení, rodné příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména;

b) datum a místo narození;

c) státní příslušnost;

d) pohlaví; a

e) pokud je to nezbytné, další znamení, která jsou způsobilá k určení identity, zejména zvláštní nezměnitelná tělesná znamení.

3. Kromě údajů uvedených v odstavci 2, může být informační systém Europolu využit také ke zpracování následujících údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:

a) trestné činy, trestné činy, které tato osoba měla údajně spáchat a čas a místo (údajného) spáchání trestných činů,

b) nástroje, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestného činu,

c) Odbor, který vede vyšetřování případu a jejich spisové značky,

d) podezření z účasti na zločinném spolčení,

e) odsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do pravomoci Europolu,

f) orgán, zadávající údaje.

Tyto údaje mohou být vloženy také v případě, že se ještě netýkají žádné osoby. Pokud údaje vkládá sám Europol, vloží kromě své spisové značky také zdroj těchto údajů.

4. Doplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1, které jsou k dispozici Europolu nebo národním jednotkám, mohou být na žádost předána kterékoliv národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace podle ustanovení vnitrostátního práva.

5. Pokud je řízení proti dotčené osobě zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, pak jsou údaje, které se týkají tohoto případu, smazány.

Článek 13 Přístup k informačnímu systému

1. Národní jednotky, styční úředníci a ředitel, zástupci ředitele, jakož i řádně zmocnění úředníci Europolu, jsou oprávněni vkládat údaje do informačního systému Europolu a získávat z něj údaje. Europol může mít přístup k údajům, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů v jednotlivých případech. Národní jednotky a styční úředníci získají přístup v souladu s právními a správními předpisy státu, který získává přístup k údajům, pokud toto rozhodnutí nestanoví jinak.

2. Pouze ten orgán, který údaje zadal, je oprávněn je měnit, opravovat či smazat. Pokud má jiný orgán důvod se domnívat, že údaje uvedené v čl. 12 odst. 2 jsou nesprávné nebo má zájem je doplnit, uvědomí o tom bez odkladu orgán, který údaje vložil. Orgán, který údaje vložil, přezkoumá bez prodlení takové oznámení a pokud je to nezbytné, tak údaje změní, doplní, opraví nebo smaže.

3. Pokud jsou uloženy údaje uvedené v čl. 12 odst. 3, které se týkají určité osoby, může vložit dodatečné údaje podle čl. 12 odst. 3 kterýkoliv orgán. V případě zjevného rozporu mezi vloženými údaji provedou dotčené strany konzultace a dojdou k dohodě.

4. Pokud orgán zamýšlí smazat veškeré osobní údaje uvedené v čl. 12 odst. 2, které vložil a jinými orgány byly ke stejné osobě vloženy údaje uvedené v čl. 12 odst. 3, přechází odpovědnost za ochranu údajů a právo na změnu, doplnění, opravu a smazání těchto údajů podle čl. 12 odst. 2 na ten orgán, který vložil jako druhý údaje o této osobě podle čl. 12 odst. 3. Orgán, který zamýšlí údaje smazat o tom informuje orgán, na který přešla odpovědnost za ochranu údajů.

5. Odpovědnost za přípustnost přístupu k údajům, jejich vložení a změnu v informačním systému má orgán, který tento přístup, vložení či změnu provádí. Tento orgán musí být identifikovatelný. Předávání informací mezi národními jednotkami a příslušnými orgány členských států se řídí vnitrostátním právem.

6. Kromě národních jednotek a osob uvedených v odstavci 1 mohou mít do informačního systému Europolu přístup také příslušné orgány, které určí členské státy a to v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy a řízeními, pokud toto rozhodnutí nestanoví jinak. Z takového přístupu do informačního systému však vyplývá pouze skutečnosti, jestli se dotyčné údaje nacházejí v informačním systému Europolu. Další informace je možné získat prostřednictvím národní jednotky.

7. Informace o těchto příslušných orgánech, které byly určeny podle odstavce 6 včetně následných změn se předávají generálnímu sekretariátu Rady, který je zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14 Analytické pracovní svazky

1. Pokud je to nezbytné pro dosažení jeho cílů, může Europol údaje o trestných činech, které spadají do jeho pravomoci, a to včetně údajů o souvisejících trestných činech, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 3 ukládat, měnit a využívat v analytických pracovních svazcích. Takové analytické pracovní svazky mohou obsahovat údaje o následujících skupinách osob:

a) osoby uvedené v čl. 12 odst. 1,

b) osoby, které přicházejí v úvahu jako svědci v souvislosti s příslušnými trestnými činy nebo následujícími trestními řízeními,

c) osoby, které byly oběti jednoho z příslušných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu,

d) kontaktní a doprovázející osoby, a

e) osoby, které mohou poskytnout informace o příslušných trestných činech.

Shromažďování, ukládání a zpracovávání údajů uvedených v čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech není dovolené, s výjimkou případů, kdy to je nezbytně nutné pro účely dotčených svazků a kdy takové údaje doplňují osobní údaje, které již byly do svazku vloženy. Je zakázáno vybrat určitou skupinu osob pouze na základě údajů uvedených v čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech porušením výše uvedených pravidel týkajících se účelu.

Rada po konzultaci s Evropským parlamentem přijme kvalifikovanou většinou prováděcí pravidla pro analytické pracovní svazky obsahující další podrobná pravidla o těch druzích osobních údajů, které jsou uvedeny v tomto článku a ustanoveních týkající se bezpečnosti dotyčných údajů a vnitřního dohledu nad jejich používáním.

2. Analytické pracovní svazky se zřizují za účelem analýzy, čímž se rozumí shrnutí, zpracování nebo využití údajů za účelem podpory vyšetřování trestných činů. Pro každý analytický projekt je sestavena analytická skupina, ve které úzce spolupracují následující účastníci:

a) analytik a další úředníci Europolu, které určí ředitel Europolu,

b) styční úředníci a/nebo odborníci z členských států, ze kterých pocházejí informace nebo kterých se dotýká analýza ve smyslu odstavce 4.

Pouze analytik je oprávněn vkládat do svazku údaje a tyto údaje měnit. Všichni účastníci mají přístup k údajům obsaženým ve svazku.

3. Na žádost Europolu nebo z vlastního podnětu předávají národní jednotky s výhradou čl. 8 odst. 5 Europolu veškeré informace, které může potřebovat pro příslušný analytický pracovní svazek. Údaje pocházející od národních jednotek mohou být podle citlivosti předány analytické skupině jakýmkoli vhodným způsobem, a to jak se zapojením příslušného styčného úředníka, tak i bez jeho součinnosti. Europol sdělí národním jednotkám, jaký způsob předání informací upřednostňuje.

4. U všeobecných a strategických analýz jsou všem členským státům prostřednictvím styčných úředníků a odborníků v plném rozsahu sdělovány závěry těchto analýz, zejména předáním zpráv, které Europol vypracovává.

Pokud jde v analýze o jednotlivé případy, které se netýkají všech členských států a slouží bezprostředně operativním cílům, účastní se jí zástupci následujících členských států:

a) členských států, od nichž pocházejí informace, na jejichž základě byl založen analytický pracovní svazek nebo jichž se tato informace přímo dotýká a členské státy, které analytická skupina následně vyzvala, aby se účastnily analýzy, neboť se již také dotýká,

b) členské státy, které po zodpovězení indexového systému podle článku 15 dospěly k rozhodnutí, že musejí být informovány a uplatnily podle podmínek stanovených v odstavci 5 toto právo na informace.

5. Potřeba informací může být uplatněna zmocněnými styčnými úředníky. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje a zmocní omezený počet styčných úředníků. Jejich seznam předá správní radě.

Styčný úředník odůvodní potřebu informací podle odstavce 4 v písemném stanovisku, které je schváleno orgánem, jemuž je ve členském státě podřízen a které předá všem osobám, které se účastní analýzy. Následně se plně účastní probíhající analýzy.

Pokud jsou v analytické skupině proti této účasti vzneseny námitky, odloží se začátek jeho účasti do té doby, než je provedeno smírčí řízení, jenž se skládá ze třech následujících fází:

a) účastníci analýzy usilují o dohodu se styčným úředníkem, který podal žádost o informace, přičemž k nalezení dohody mají osm dní,

b) pokud nedojdou k dohodě, sejdou se během třech dní vedoucí dotyčných národních jednotek a vedení Europolu a usilují o nalezení shody,

c) Pokud stále není dosažena dohoda, sejdou se během osmi dní zástupci zúčastněných stran ve správní radě. Pokud dotyčný členský stát nestáhne svoji žádost o informace, rozhodne se o účasti tohoto členského státu rozhodnutím, které je přijato konsensem.

6. Členský stát, který předává Europolu údaje, sám rozhoduje o stupni citlivosti a jeho případných změnách a je oprávněn stanovit podmínky pro zacházení s těmito údaji. O další předání nebo operativním použití předaných údajů rozhoduje členský stát, který tyto údaje Europolu předal. Pokud není možné určit, který členský stát údaje Europolu předal, přijmou rozhodnutí o dalším předání údajů nebo jejich operativním použití účastníci analýzy. Členský stát nebo přizvaný odborník, který se účastní na probíhající analýze, nesmí bez předchozího souhlasu členských států, které se účastnily od počátku, údaje dále předat nebo je využívat.

7. Odchylně od odstavce 6, v případech, kdy Europol dojde v době vložení údajů do analytického pracovního svazku k závěru, že tyto údaje se týkají osoby nebo předmětu, o nichž údaje dodané jiným členským státem nebo třetí stranou již byly do svazku vloženy, jsou členské státy nebo dotčené třetí strany podle článku 17 informovány o zjištěném spojení.

8. Europol může přizvat odborníky z jiných orgánů ve smyslu článků 22 nebo 23, aby se podíleli na činnosti analytické skupiny pokud:

a) je v platnosti dohoda mezi Europolem a třetí stranou, která obsahuje příslušná ustanovení o výměně informací, včetně předávání osobních údajů, jakož i důvěrnosti vyměněných informací,

b) účast odborníků třetí strany je v zájmu členských států,

c) třetí strana je přímo dotčena činností analytické skupiny, a

d) všichni účastníci souhlasí s účastí odborníků třetí strany na činnosti analytické skupiny.

Pokud se analytický projekt týká podvodu nebo jiných nezákonných činností, které poškozují finanční zájmy Evropských společenství, Europol přizve odborníky z Evropského úřadu pro boj proti podvodům, aby se účastnili činnosti analytické skupiny.

Účast odborníků třetí strany na činnostech analytické skupiny bude upravena v dohodě mezi Europolem a třetí stranou. Správní rada stanoví pravidla pro takové dohody.

Dohody mezi Europolem a třetími stranami se zasílají společnému kontrolnímu orgánu uvedenému v článku 33, který může správní radě předat případné připomínky týkající se těchto dohod.

Článek 15Indexový systém

1. Pro údaje uložené v analytických pracovních svazcích zřídí Europol indexový systém.

2. Ředitel, zástupci ředitele, zmocnění úředníci Europolu, styční úředníci a zmocnění úředníci národních jednotek jsou oprávněni používat funkci indexu. Indexový systém je uspořádán tak, aby osoba, která ho používá, mohla zjistit, zdali jsou v analytickém pracovním svazku uloženy informace, které jsou důležité pro plnění úkolů této osoby.

3. Přístup do indexového systému je uspořádán tak, aby bylo možné zjistit, zdali je určitá informace obsažena v analytickém pracovním svazku, ale aby nebylo možné stanovit vazby nebo závěry týkající se obsahu svazku.

4. Správní rada stanoví určí poté, co jí bylo předloženo stanovisko společného kontrolního orgánu, podrobnosti upravující indexový systém.

Článek 16 Příkaz založit analytický pracovní svazek

1. U každého analytického pracovního svazku Europol uvede v příkaze k jeho založení:

a) název svazku,

b) účel svazku,

c) skupiny osob, o nichž jsou uloženy údaje,

d) druh údajů, které mají být ukládány a jakékoliv údaje uvedené v čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, které jsou naprosto nezbytné,

e) celkové okolnosti vedoucí k rozhodnutí založit svazek,

f) účastníky analytické skupiny v době založení svazku,

g) podmínky, za nichž mohou být uložené osobní údaje předány, kterým příjemcům a jakým postupem,

h) časové lhůty pro přezkum údajů a trvání uložení,

i) způsob protokolování.

2. Ředitel Europolu bezodkladně informuje správní radu a společnou kontrolní instanci zřízenou podle článku 33 o příkazu k založení svazku a předá jim příslušné podklady. Společná kontrolní instance se může na správní radu obrátit s jakýmikoliv připomínkami, které považuje za nezbytné. Ředitel Europolu může požádat společnou kontrolní instanci, aby tak učinila během určité doby.

3. Správní rada může dát řediteli Europolu kdykoliv pokyn k tomu, aby pozměnil příkaz, kterým se svazek zakládá nebo aby analytický pracovní svazek uzavřel. Správní rada rozhodne, ke kterému dni je příslušná změna nebo uzavření svazku účinná.

4. Analytické pracovní svazky smějí být archivovány nejvýše po dobu tří let. Před uplynutím tříleté lhůty Europol přezkoumá potřebu dalšího trvání svazku. Pokud je to s ohledem na účel svazku nezbytně nutné, může ředitel Europolu rozhodnout o trvání svazku po další lhůtu třech let. Ředitel Europolu bezodkladně informuje správní radu a společnou kontrolní instanci zřízenou podle článku 33 o skutečnostech obsažených ve svazku, které odůvodňují nezbytnost jeho dalšího trvání. Společná kontrolní instance se může na správní radu obrátit s jakýmikoliv připomínkami, které považuje za nezbytné. Ředitel Europolu může požádat společnou kontrolní instanci, aby tak učinila během určité doby. Odstavec 3 se použije.

KAPITOLA III – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17Oznamovací povinnost

Aniž jsou dotčeny čl. 14 odst. 6 a 7 Europol bezodkladně sdělí národním jednotkám a na jejich žádost styčným úředníkům jakékoliv informace týkající se jejich členského státu a zjištěných souvislostí mezi trestnými činy spadajícími do působnosti Europolu. Informace a poznatky týkající se ostatních závažných trestných činů, které Europol zjistí při plnění svých úkolů, mohou být rovněž předány.

Článek 18Kontrola vyhledávání v databázi

Europol zavede vhodné kontrolní mechanismy, pomocí kterých je možné přezkoumat oprávněnost vyhledávání v jakékoliv jeho automatizované databázi, která je používaná ke zpracování osobních údajů.

Takto zjištěné údaje smějí být použity jen pro tento účel Europolem a kontrolními instancemi uvedenými v článcích 32 a 33 a pokud nejsou potřebné pro probíhající kontrolu, budou po osmi měsících smazány. Podrobnosti kontrolních mechanismů stanoví správní rada po konzultaci se společnou kontrolní instancí

Článek 19Použití údajů

1. Osobní údaje získané z databází Europolu zpracovávajících údaje smějí být předávány nebo používány jen příslušnými orgány členských států za účelem předcházení a potírání těch trestných činů, pro které je Europol příslušný a za účelem potírání dalších závažných trestných činů. Europol používá tyto údaje jen pro plnění svých úkolů.

2. Pokud předávající členský stát nebo předávající třetí strana stanoví určitá omezení, kterým podléhá použití takových údajů v tomto členském státě nebo třetí straně, musí být taková omezení dodržována také uživatelem těchto údajů, s výjimkou zvláštních případů, kdy vnitrostátní právo stanoví, že taková omezení neplatí pro použití těchto údajů soudy, zákonodárnými orgány nebo jakýmkoliv nezávislým zákonem zřízeným orgánem a kterému byl svěřen dohled nad příslušnými vnitrostátními orgány. V takovýchto případech se údaje použijí jen po předchozí konzultaci s předávajícím členským státem, jehož zájmy a stanoviska budou v co největší míře zohledněny.

3. Použití údajů pro jiné účely nebo jinými orgány, než jsou příslušné vnitrostátní orgány, je přípustné jen po předchozí konzultaci toho členského státu, který údaje předal, pokud to vnitrostátní právo tohoto členského státu dovoluje.

Článek 20 Lhůty pro uchovávání a smazání databází

1. Europol uchovává údaje v databázích jen po dobu nezbytnou pro plnění jeho úkolů. Nejdéle po třech letech od uložení údajů se přezkoumá, jestli je jejich další uložení nezbytné. Přezkum údajů uložených v informačním systému a jejich smazání provádí jednotka, která je do informačního systému vložila. Přezkum údajů uložených v jiných databázích Europolu a jejich smazání provádí Europol. Europol bez vyzvání informuje členské státy tři měsíce před uplynutím lhůty pro přezkoumání uchovávání údajů.

2. Jednotka uvedená ve větě třetí prvního odstavce může při přezkumu rozhodnout o tom, že údaje budou uloženy do dalšího přezkumu, pokud je to pro plnění úkolů Europolu nadále nezbytné. Pokud nebude rozhodnutí o dalším uchovávání údajů přijato, tyto údaje se automaticky smažou.

3. Pokud členský stát vymaže ze svých národních databází údaje, které byly předány Europolu a které jsou uloženy v jiných databázích Europolu, tuto skutečnost Europolu sdělí. V takových případech Europol údaje vymaže, až na případy, kdy má o ně nadále zájem, který je založen na poznatcích, které přesahují poznatky předávajícího členského státu. Europol informuje dotyčný členský stát o dalším uchovávání těchto údajů.

4. Smazání údajů se neprovede, pokud by to poškodilo zájmy dotyčné osoby, které jsou hodné ochrany. V takových případech budou údaje použity jen se souhlasem dotyčné osoby.

Článek 21 Přístup k národním a mezinárodním databázím

Pokud právní nástroje Evropské unie nebo mezinárodní či vnitrostátní právní akty opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v jiných vnitrostátních nebo mezinárodních informačních systémech, může Europol takovými způsoby získávat údaje, pokud jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů. Pokud příslušná ustanovení právních nástrojů Evropské unie nebo mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější předpisy o přístupu k a použití těchto údajů než toto rozhodnutí, řídí se jimi přístup a použití těchto údajů Europolem. Europol nesmí takové údaje použít způsobem, který by byl v rozporu s tímto rozhodnutím.

KAPITOLA IV – VZTAHY S PARTNERSKÝMI ORGÁNY

Článek 22Vztahy s jinými orgány a agenturami Evropského společenství nebo Evropské unie

1. Pokud je to významné pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat pracovní vztahy s orgány a agenturami, které byly zřízeny Smlouvou o založení Evropských společenství a Smlouvou o Evropské unii nebo na jejich základě. Takové vztahy mohou být podrobně upraveny v dohodách o spolupráci ve smyslu odstavce 2.

Europol naváže a udržuje úzkou spolupráci zejména s následujícími institucemi, orgány, agenturami a úřady, pokud to v jednotlivých případech je nezbytné pro předcházení nebo potírání trestných činů, které spadají do působnosti Europolu:

a) Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex),

b) Evropská centrální banka,

c) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA),

d) Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Osobní údaje jsou zpracovávány, jen pokud to je nezbytné pro řádné plnění úkolů, které patří do působnosti příjemce těchto údajů.

2. Europol může s institucemi, orgány, agenturami a úřady uvedenými v odstavci 1 uzavřít dohody o spolupráci. Tyto dohody o spolupráci mohou upravovat výměnu operativních, strategických a technických informací, včetně osobních údajů, jakož i koordinaci činností a mohou stanovit následující:

a) pravidelné konzultace, zejména k pracovním programům a strategiím a to s ohledem na jejich komplementaritu, jakož i ke všem otázkám společného zájmu,

b) koordinace a kooperace ve vztahu k činnostem, včetně vyšetřování a operativních opatření,

c) podmínky za kterých se další orgán či agentura může podílet na sbírání, uchovávání, zpracování, analýze a výměně informací a poznatků, včetně účasti nebo podpory analytických pracovních svazků, nebo přijímání údajů a závěrů vyplývajících z takových svazků.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 může Europol s úřadem OLAF přímo vyměňovat informace, včetně osobních údajů, stejným způsobem jako příslušné orgány členských států podle čl. 7 odst. 2 druhého protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[13].

4. Europol naváže a udržuje úzkou spolupráci s Eurojustem, aby tak byla zvýšena účinnost obou agentur při potírání závažných forem mezinárodní trestné činnosti, která spadá do jejich působnosti a aby se předešlo zdvojování práce. Europol informuje Eurojust zejména v případech, kdy žádá o zahájení trestního stíhání.

5. Europol naváže a udržuje úzkou spolupráci s Evropskou policejní akademií (EPA). Spolupráce s Evropskou policejní akademií je zaměřena na vzájemné konzultace a podporu v oblasti odborné přípravy, podpory při organizaci odborných kurzů a dalšího vzdělávání, uskutečňování společných školení, účast zaměstnanců EPA a Europolu na kurzech organizovaných druhou stranou a výměnu údajů kromě osobních údajů.

Článek 23 Vztahy se třetími orgány

1. Pokud to je zapotřebí pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat spolupráci se třetími orgány, které jsou zodpovědné za předcházení nebo potírání trestné činnosti, zejména s:

a) orgány třetích zemí,

b) mezinárodními organizacemi a orgány veřejného práva, které jsou jim podřízeny,

c) jinými orgány veřejného práva, které byly zřízeny na základě dohody mezi dvěma či více státy, a

d) Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol).

2. Rada stanoví kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem seznam třetích orgánů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c), se kterými Europol může navázat spolupráci.

3. Pokud to je nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol uzavřít správní dohody s orgány uvedenými v odst. 1 a 2. Tyto dohody upravují zejména výměnu strategických neosobních údajů. Osobní údaje jsou předávány jen v souladu s článkem 24.

Článek 24 Předávání osobních údajů třetím orgánům

1. Europol může za podmínek stanovených v odstavci 4 předávat osobní údaje, které drží, třetím orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud

a) to v jednotlivých případech je nezbytné pro předcházení či potírání trestných činů, které spadají do působnosti Europolu a,

b) Evropská unie uzavřela s příslušnou třetí zemí, mezinárodní organizací nebo orgánem mezinárodní smlouvu, která dovoluje předání takových údajů na základě posouzení existence odpovídající úrovně ochrany údajů tímto orgánem.

2. Odchylně od odstavce 1 může Europol za podmínek stanovených v odstavci 4 předat osobní údaje, která drží, orgánům uvedeným v čl. 23 odst. 1, pokud ředitel Europolu považuje předání těchto údajů za bezpodmínečně nutné pro ochranu základních zájmů dotyčných členských států v rámci cílů Europolu nebo k odvrácení bezprostředního kriminálního nebo teroristického ohrožení. Ředitel Europolu vždy zváží dotčené zájmy na straně jedné a úroveň ochrany údajů, kterou zaručuje příslušný orgán, na straně druhé.

3. Před předáním osobních údajů podle odstavce 2 zhodnotí ředitel přiměřenost úrovně ochrany údajů vyžadované třetími orgány, přičemž vezme v úvahu všechny okolnosti, které jsou významné při předávání osobních údajů, a to zejména:

a) povahu údajů,

b) účel použití údajů,

c) délku trvání zamýšleného zpracování,

d) obecná nebo zvláštní ustanovení o ochraně údajů, která se vztahují na třetí orgán,

e) skutečnost, zda třetí orgán souhlasil se zvláštními podmínkami týkajícími se údajů, které Europol vyžaduje.

4. Pokud byly osobní údaje předány Europolu členským státem, Europol je třetím orgánům předá jen se souhlasem příslušného členského státu. Členský stát může k takovému předání dát předchozí souhlas, a to buď obecný nebo omezený určitými podmínkami. Souhlas lze kdykoli odvolat.

Pokud osobní údaje nebyly předány členským státem, Europol ověří, že předání těchto údajů

a) neohrožuje řádné plněné úkolů náležejících do pravomoci členského státu,

b) nepředstavuje ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku členského státu nebo jiné omezení fungování společnosti.

5. Europol je za zákonnost předání údajů zodpovědný. Europol vede záznamy o všech předání údajů, která provedl podle tohoto článku a o důvodech těchto předání. Údajů jsou předány, pouze pokud se příjemce zaváže je použít výhradně pro účely, pro které byly předány. Toto neplatí pro předání osobních údajů Europolem za účelem vyžádání údajů od třetího orgánu.

Článek 25 Prováděcí pravidla upravující vnější vztahy Europolu

1. Rada stanoví kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu se třetími orgány uvedenými v čl. 23 odst. 1, tyto pravidla upravují také předávání osobních údajů Europolem třetím orgánům.

2. Správní rada stanoví prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu a dalších orgánů a agentur Evropského společenství a Evropské unie uvedených v článku 22 a výměnu osobních údajů mezi Europolem a těmito orgány a agenturami. Před přijetím těchto pravidel správní rada konzultuje společnou kontrolní instanci.

KAPITOLA V – OCHRANA A BEZPEČNOST ÚDAJŮ

Článek 26Stupeň ochrany údajů

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí, uplatňuje Europol při shromažďování, zpracovávání a používání osobních údajů zásady rámcového rozhodnutí Rady 2007/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Europol dodržuje tyto zásady při shromažďování, zpracování a využívání osobních údajů, a to i co se týče neautomatizovaných údajů, které jsou uloženy v kartotékách, tj. v jakémkoliv strukturovaném souboru osobních údajů, v němž je možné hledat podle určitých kritérií.

Článek 27Inspektor ochrany údajů

1. Europol jmenuje inspektora ochrany údajů, jenž je zaměstnancem Europolu. Je podřízen přímo správní radě. Při výkonu své funkce nepřijímá od nikoho pokyny.

2. Inspektor ochrany údajů má zejména tyto úkoly:

a) nezávislým způsobem zajišťuje zákonnost a soulad zpracování osobních údajů, včetně osobních údajů personálu Europolu, s tímto rozhodnutím,

b) zajišťuje, že v souladu s tímto rozhodnutím se vedou písemné záznamy o předávání a přijetí osobních údajů,

c) zajišťuje, aby dotyčné osoby byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto rozhodnutí.

d) spolupracuje s personálem Europolu zodpovědným za postupy, školení a poradenství v oblasti zpracování údajů.

3. Při plnění svých úkolů má inspektor ochrany údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu.

4. Pokud inspektor ochrany údajů dojde k závěru, že ustanovení tohoto rozhodnutí upravující zpracování osobních údajů nebyla dodržena, informuje o tom ředitele.

Pokud ředitel nezjedná nápravu během přiměřené lhůty, informuje inspektor ochrany údajů správní radu, která potvrdí přijetí tohoto sdělení.

Pokud správní rada nezjedná nápravu během přiměřené lhůty, informuje inspektor ochrany údajů společnou kontrolní instanci.

5. Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběru a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí inspektora ochrany údajů.

Článek 28 Odpovědnost za ochranu údajů

1. Odpovědnost za údaje zpracovávané Europolem, zejména za zákonnost jejich shromažďování, předávání Europolu a jejich vkládání, jakož i jejich správnost, aktuálnost a ověření lhůt pro jejich uchovávání nese:

a) členský stát, který údaje vložil nebo jiným způsobem předal,

b) Europol, pokud jde o údaje předané Europolu třetími stranami nebo ty, které jsou výsledkem analytické činnosti prováděné Europolem.

2. Europol zodpovídá dále za všechny jím zpracovávané údaje, a to od okamžiku, kdy se rozhodne vložit tyto údaje do jedné z jeho automatizovaných nebo neautomatizovaných databází. Za údaje, které byly předány Europolu, ale zatím nebyly vloženy do databází Europolu, nadále odpovídá strana, která je předala. Europol je však odpovědný za to, že k takovým údajům, do doby než jsou vloženy do databáze, mají přístup jen zmocnění úředníci Europolu, a to za tím účelem, aby rozhodli, zdali tyto údaje mohou být Europolem zpracovávány, nebo zmocnění úředníci té strany, která údaje dodala. Pokud má Europol po provedení odhadu důvod se domnívat, že předané údaje jsou nepřesné nebo neaktuální, informuje stranu, která údaje předala.

3. Europol ukládá údaje takovým způsobem, aby bylo možné zjistit, který členský stát nebo třetí strana údaje předal nebo zdali jsou výsledkem analytické činnosti Europolu.

Článek 29 Práva dotčené osoby

1. Každá osoba má právo na přístup k osobním údajům, které se jí týkají a jež jsou zpracovávány Europolem, nebo na přezkum těchto údajů za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Každá osoba, která chce uplatnit svá práva, která jí příslušejí podle toho článku, může podat bezplatnou žádost v členském státě, který si zvolí, a to u orgánu, který je za tímto účelem jmenován. Tento orgán předá tuto žádost Europolu bezodkladně, v každém případě během měsíce ode dne doručení žádosti.

3. Tato žádost je Europolem plně zpracována během třech měsíců ode dne doručení Europolu v souladu s tímto článkem a s právními předpisy a řízeními toho členského státu, ve kterém byla podána.

4. Přístup k osobním údajům se zamítne, pokud

a) takový přístup by mohl ohrozit některou z činností Europolu,

b) takový přístup by mohl ohrozit některé vnitrostátní vyšetřování, při kterém Europol pomáhá;

c) takový přístup by mohl ohrozit práva a svobody třetích osob.

5. Před tím než Europol rozhodne o přístupu, konzultuje příslušné donucovací orgány dotčených členských států. Pro přístup k údajům vloženým do analytických pracovních svazků je nezbytný souhlas Europolu a členských států, které se účastní analýzy, a členských států, které jsou přímo dotčeny předáním těchto údajů. Pokud členský stát zamítne přístup k osobním údajům, uvědomí Europol o tomto zamítnutí s uvedením důvodů.

6. Pokud jeden nebo více členských států anebo Europol nesouhlasí s přístupem této osoby k údajům, které se jí týkají, sdělí Europol této osobě, že provedl přezkoumání a neuvede přitom informace, ze kterých by žadatel mohl dovodit, zdali Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají.

Článek 30 Oprava a výmaz údajů

14. Každá osoba má právo požádat Europol o opravu nebo výmaz nesprávných údajů, které se jí týkají. Pokud se při výkonu tohoto práva nebo jiným způsobem ukáže, že údaje uložené Europolem, které mu byly předány třetími stranami nebo které jsou výsledkem jeho vlastní analytické činnosti, jsou nesprávné nebo že jejich vložení nebo uchovávání je v rozporu s tímto rozhodnutím, Europol takové údaje opraví nebo smaže.

2. Pokud údaje, které jsou nesprávné nebo byly zpracovány v rozporu s tímto rozhodnutím, byly Europolu předány přímo členskými státy, dotčené členské státy jsou povinny je ve spolupráci s Europolem opravit či smazat.

3. Pokud nesprávné údaje byly předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích dodaných členskými státy důsledkem nesprávného předání nebo pokud údaje byly předány v rozporu s tímto rozhodnutím nebo chyby jsou důsledkem vložení, převzetí nebo uložení nesprávným způsobem nebo v rozporu s ustanoveními tohoto rozhodnutí Europolem, je Europol povinen údaje opravit nebo smazat ve spolupráci s dotčenými členskými státy.

4. V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 jsou členské státy nebo třetí strany, které obdržely tyto údaje, bezodkladně uvědomeny. Přijímající členské státy a třetí strany jsou povinny tyto údaje rovněž opravit nebo smazat.

5. Europol informuje žadatele, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny nebo smazány. Pokud žadatel není spokojen s odpovědí Europolu nebo pokud během třech měsíců neobdržel žádnou odpověď, může tuto věc předat společné kontrolní instanci.

Článek 31 Opravné prostředky

1. V odpovědi na žádost o kontrolu, přístup k údajům nebo žádost o opravu a smazání údajů Europol informuje žadatele o možnosti odvolání ke společné kontrolní instancí, pokud není spokojen s rozhodnutím. Žadatel je oprávněn postoupit věc společné kontrolní instanci, pokud v lhůtách stanovených v článcích 29 nebo 30 neobdrží odpověď na svou žádost.

2. Pokud žadatel podá odvolání ke společné kontrolní instanci, přezkoumá odvolání tato instance.

3. Pokud se odvolání týká údajů vložených členským státem do informačního systému Europolu, společná kontrolní instance přijme rozhodnutí podle vnitrostátního práva toho členského státu, ve kterém byla žádost podána. Společná kontrolní instance nejprve konzultuje národní kontrolní instanci nebo příslušný soudní orgán v tom členském státě, ze kterého údaje pocházejí. Národní kontrolní instance nebo příslušný soudní orgán provedou nezbytná přezkoumání, zejména za účelem zjištění, jestli rozhodnutí, kterým byl odepřen přístup k údajům, bylo přijato v souladu s příslušným vnitrostátním právem. V případě potvrzení rozhodnutí, kterým byl odepřen přístup k údajům, je rozhodnutí, které může být rozšířeno na zamítnutí předání jakýchkoliv informací, přijato v úzké součinnosti s národní kontrolní instancí nebo příslušným soudním orgánem.

4. Pokud se odvolání týká údajů vložených Europolem do informačního systému Europolu, údajů uchovávaných v analytických pracovních svazcích nebo jiném systému zřízeném Europolem pro zpracování osobních údajů podle článku 10 a Europol nebo členský stát trvají na zamítnutí přístupu k údajům, může společná kontrolní instance zrušit toto zamítavé rozhodnutí většinou dvou třetin svých členů po vyslechnutí Europolu nebo dotčeného členského státu. Pokud není nalezena taková většina, společná kontrolní instance sdělí žadatele zamítavé rozhodnutí, přičemž mu nesdělí jakékoliv informace, z nichž by žadatel mohl odvodit, že jsou o jeho osobě uloženy údaje.

5. Pokud se odvolání týká kontroly údajů, které byly vloženy členským státem do informačního systému Europolu, společná kontrolní instance zajistí, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly v úzké spolupráci s národním kontrolním úřadem toho členského státu, který tyto údaje vložil. Společná kontrolní instance oznámí žadateli, že kontroly byly provedeny, přičemž mu nesdělí jakékoliv informace, z nichž by žadatel mohl odvodit, že jsou o jeho osobě uloženy údaje.

6. Pokud se odvolání týká kontroly údajů vložených do informačního systému Europolu Europolem nebo údajů uložených v pracovních analytických svazcích, společná kontrolní instance se ujistí, zda Europol provedl nezbytné kontroly. Společná kontrolní instance oznámí žadateli, že kontroly byly provedeny, přičemž mu nesdělí jakékoliv informace, z nichž by žadatel mohl odvodit, že jsou o jeho osobě uloženy údaje.

Článek 32 Národní kontrolní instance

1. Každý členský stát zřídí národní kontrolní instanci, jejímž úkolem je nezávisle a v souladu s příslušným vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost ukládání a přístupu k osobním údajům a jejich předávání příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, jestli ukládání, přístup nebo sdělování těchto údajů porušuje práva subjektu údajů. Za tímto účelem má kontrolní instance podle příslušných vnitrostátních postupů v prostorách národní jednotky nebo styčných úředníků přístup k údajům vloženým členským státem do informačního systému Europolu nebo jakéhokoliv jiného systému zřízeného Europolem za účelem zpracovávání osobních údajů podle článku 10.

Národní kontrolní orgány mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a spisů příslušných styčných úředníků u Europolu.

Národní kontrolní instance dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných úředníků, pokud je tato činnost relevantní s ohledem na ochranu osobních údajů. Sdělují společné kontrolní instanci veškerá přijatá opatření, která se týkají Europolu.

2. Každá osoba má právo požádat národní kontrolní instanci o prověření, že vložení nebo předání údajů, které se ho týkají, Europolu nebo přístup k těmto údajům dotyčným členským státem byl zákonný.

Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem země, ve které je žádost podána.

Článek 33Společná kontrolní instance

1. Zřizuje se společný kontrolní orgán, jehož úkolem je, v souladu s tímto rozhodnutím, dohlížet na činnost Europolu, aby bylo zaručeno, že ukládáním, zpracováváním a používáním údajů Europolem, nejsou porušována práva jednotlivců. Společný kontrolní orgán dále dohlíží na oprávněnost předávání údajů pocházejících od Europolu. Společný kontrolní orgán je složen z nejvýše dvou členů nebo zástupců (jimž případně mohou asistovat náhradníci) každého nezávislého národního kontrolního orgánu, kteří mají nezbytné schopnosti. Jsou jmenováni každým členským státem na dobu pěti let. Každá delegace má jeden hlas.

Společný kontrolní orgán zvolí ze svého středu předsedu.

Při výkonu svých úkolů nepřijímají členové společného kontrolního orgánu pokyny od žádného orgánu.

2. Europol napomáhá společnému kontrolnímu orgánu při výkonu jeho úkolů. Přitom Europol zejména

a) předává informace, o které kontrolní orgán žádá, zajišťuje přístup ke všem dokumentům a spisům, jakož i přístup k údajům uloženým v databázích,

b) umožňuje kontrolnímu orgánu kdykoliv přístup do všech svých prostor,

c) vykonává rozhodnutí o odvolání společného kontrolního orgánu.

3. Společný kontrolní orgán je příslušný pro přezkum otázek týkajících se provádění a výkladu v souvislosti s činností Europolu při zpracování a použití osobních údajů, přezkumu otázek týkajících se kontrol prováděných nezávisle národními kontrolními orgány členských států nebo týkajících se výkonu práva na informace, jakož i vypracování harmonizovaných návrhů na společné řešení stávajících problémů.

4. Každá osoba má právo požádat společný kontrolní orgán o kontrolu, zdali způsob, kterým byly osobní údaje Europolem sbírány, ukládány, zpracovávány a používány, je správný a zákonný.

5. Pokud společný kontrolní orgán zjistí jakákoliv porušení ustanovení tohoto rozhodnutí o ukládání, zpracovávání nebo používání osobních údajů, předá, pokud to uzná za vhodné, řediteli Europolu stížnost a požádá ho o vyjádření během časové lhůty, kterou určí. Ředitel průběžně informuje správní radu celého řízení. Pokud společný kontrolní orgán není s odpovědí ředitele spokojen, společná kontrolní instance předá věc správní radě.

6. Společný kontrolní orgán spolupracuje s dalšími orgány dohledu a Evropským inspektorem ochrany údajů, pokud to je třeba pro plnění jeho úkolů a přispívá to k jednotnějšímu používání a předpisů a řízení o zpracování údajů.

7. Společný kontrolní orgán vypracovává v pravidelných intervalech zprávy o činnosti, které se týkají jak jejích vlastních činností, tak i činností národních orgánů dohledu, pokud tato činnost souvisí s Europolem. Tyto zprávy jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Správní rada má možnost vyjádřit připomínky, které jsou ke zprávám připojeny.

Společný kontrolní orgán rozhodne, jestli a jakým způsobem bude jeho zpráva o činnosti zveřejněna.

8. Společný kontrolní orgán přijme dvoutřetinovou většinou svůj jednací řád a předloží ho Radě ke schválení. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem.

9. Společný kontrolní orgán ustanoví vnitřní výbor, přičemž každý členský stát je zastoupen jedním zplnomocněným zástupcem, který je oprávněn hlasovat. Úkolem výboru je přezkoumávat vhodným způsobem odvolání podle článku 31. Na žádost mohou být strany slyšeny výborem, přičemž jim může být nápomocen poradce, pokud si to přejí. Rozhodnutí přijímaná v tomto rámci jsou pro všechny zúčastněné strany konečná.

10. Společný kontrolní orgán může dále ustanovit jeden nebo více dalších výborů.

11. Společný kontrolní orgán je slyšen o té části rozpočtu Europolu, která se ho týká. Jeho stanovisko je připojeno k návrhu uvedeného rozpočtu.

12. Společnému kontrolnímu orgánu je nápomocen sekretariát, jehož úkoly jsou stanoveny v jednacím řádu.

Článek 34 Bezpečnost údajů

1. Europol přijme nezbytná technická a organizační opatření pro provádění tohoto rozhodnutí. Opatření se považují za nezbytná, jestliže úsilí, které vyžadují, je přiměřené cíli, jehož mají z hlediska ochrany dosáhnout.

2. Pokud jde o automatizované zpracování údajů v Europolu, přijme každý členský stát a Europol opatření, jež mají:

a) zabránit neoprávněným osobám v přístupu k zařízením pro zpracování údajů, která se používají pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením),

b) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo mazání nosičů dat (kontrola nosičů dat),

c) zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo mazání uložených osobních údajů (kontrola ukládání),

d) zabránit užití automatizovaných systémů zpracování údajů neoprávněnými osobami, jež jsou uživateli zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatele),

e) zajistit, aby osoby oprávněné používat automatizovaný systém zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, ke kterým je jim přístup povolen (kontrola přístupu k údajům),

f) zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům mohou být osobní údaje předány za použití zařízení pro sdělování údajů (kontrola sdělování),

g) zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných datových systémů nebo systémů zpracování údajů a kdy a kdo je vložil (kontrola vkládání),

h) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů v průběhu přenosů osobních údajů nebo v průběhu přepravy nosičů dat (kontrola přepravy),

i) zajistit, aby nainstalované systémy mohly být v případě výpadku okamžitě obnoveny (obnova);

j) zajistit, aby systém fungoval bezchybně, výskyt chyb ve funkcích byl okamžitě hlášen (spolehlivost) a aby uložené údaje nemohly být poškozeny špatným fungováním systému (integrita).

KAPITOLA VI – ORGANISACE

Článek 35Orgány Europolu

Orgány Europolu jsou:

a) správní rada,

b) ředitel,

Článek 36Správní rada

1. Správní rada se skládá z jedné delegace z každého členského státu a jedné delegace Komise. Delegace každého členského státu má jeden hlas. Delegace Komise má tři hlasy, kromě schvalování rozpočtu a pracovního programu, v těchto případech má šest hlasů.

2. Správní radě předsedá zástupce členského státu, který vykonává předsednictví v Radě Evropské unie.

3. Ředitel se účastní zasedání správní rady bez práva hlasovat.

4. Členové správní rady a ředitel mohou být doprovázení odborníky.

5. Správní rada zasedá nejméně dvakrát ročně, ne však více než čtyřikrát ročně. Dodatečná zasedání mohou být svolána v případě nutnosti, přičemž dobu zasedání stanoví předseda.

6. Správní rada přijme svůj jednací řád.

7. Správní rada se usnáší dvoutřetinovou většinou svých členů.

8. Správní rada:

a) dohlíží na řádné vedení úřadu ředitele,

b) přijímá rozhodnutí nebo prováděcí opatření podle ustanovení tohoto rozhodnutí,

c) přijímá na návrh ředitele a po získání souhlasu Komise prováděcí pravidla pro zaměstnance Europolu,

d) po konzultaci s Komisí přijímá finanční nařízení a jmenuje účetního podle nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002,

e) sestavuje seznam alespoň třech uchazečů na místo ředitele, které po konzultaci s Komisí předkládá Radě,

f) je zodpovědná za plnění dalších úkolů, které jí Rada svěří zejména v prováděcích ustanoveních k tomuto rozhodnutí.

9. Správní rada každoročně přijímá:

a) návrh odhadu rozpočtu a předběžný návrh rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, které předkládá Komisi, jakož i konečný rozpočet,

b) po stanovisku Komise pracovní plán pro budoucí činnosti Europolu, přičemž bere v úvahu operativní požadavky členských států a důsledky na rozpočet a počet zaměstnanců Europolu,

c) souhrnnou zprávu o činnostech Europolu během předchozího roku.

Tyto dokumenty jsou předkládány ke schválení Radě. Rada je pro informaci se předá i Evropskému parlamentu.

10. Správní rada může v případě nezbytné nutnosti rozhodnout o vytvoření pracovních skupin, které dávají doporučení, vytvářejí a navrhují strategie nebo poskytují jakékoli další poradenství, jež správní rada považuje za nezbytné. Správní rada vypracuje pravidla, jimiž se vytváření a činnost pracovních skupin řídí.

11. Správní rada vykonává vůči řediteli pravomoci stanovené v čl. 38 odst. 3, aniž je dotčen čl. 37 a vůči inspektorovi ochrany údajů stanovené v článku 27.

12. Správní rada připravuje rozhodnutí Rady podle čl. 4 odst. 4, čl. 10 odst. 3, čl. 14 odst. 1, čl. 23 odst. 2, čl. 25 odst. 1, čl. 33 odst. 8 a čl. 39 odst. 1.

13. Správní rada se při přípravě rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3, čl. 14 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 radí se společným kontrolním orgánem podle článku 33.

Článek 37 Ředitel

1. Europol je řízen ředitelem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou ze seznamu nejméně třech uchazečů, který předkládá správní rada. Ředitel je jmenován na dobu čtyř let, přičemž jedno opakované jmenování je přípustné.

2. Řediteli napomáhají zástupci ředitele, kteří jsou jmenováni postupem stanoveným v odstavci 1 na období čtyř let s možností jednoho opakovaného jmenování. Jejich úkoly podrobně stanoví ředitel.

3. Správní rada přijme pravidla upravující výběr uchazečů o pozici ředitele nebo zástupce ředitele. Před jejich vstupem v platnost tato pravidla schválí Rada kvalifikovanou většinou.

4. Ředitel odpovídá za:

a) plnění úkolů svěřených Europolu,

b) běžnou správu,

c) vykonává ve vztahu k zaměstnancům pravomoci stanovené v čl. 38 odst. 3,

d) řádnou přípravu a provádění rozhodnutí správní rady,

e) sestavení předběžného návrhu rozpočtu, předběžného plánu pracovních míst a návrhu pracovního programu,

f) provádění rozpočtu Europolu,

g) pravidelně informuje správní radu o dosahování priorit stanovených Radou, jakož i o vnějších vztazích Europolu,

h) všechny ostatní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto rozhodnutím nebo správní radou.

5. Za plnění svých povinností odpovídá ředitel správní radě.

6. Ředitel je zákonným zástupcem Europolu.

7. Ředitel a zástupci ředitele mohou být odvoláni rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska správní rady. Správní rada přijme pravidla upravující tyto případy. Před jejich vstupem v platnost tato pravidla schválí Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 38 Personál

1. Na ředitele Europolu, zástupce ředitele a na zaměstnance Europolu zaměstnané po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatnění tohoto služebního řádu a pracovního řádu.

2. Pro účely provádění nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 stanovící služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a stanovící zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise je Europol agenturou ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

3. Europol uplatňuje ve vztahu ke svým zaměstnancům a řediteli pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému k uzavírání smluv, a to v souladu s čl. 36 odst. 11 a čl. 37 odst. 4 písm. c) tohoto rozhodnutí.

4. Zaměstnanci Europolu jsou složeni ze zaměstnanců přijatých podle pravidel a nařízení uvedených v odstavci 1. Mají postavení stálých zaměstnanců, dočasných zaměstnanců nebo smluvních zaměstnanců. Úředníci společenství mohou být orgány společenství propůjčeni Europolu jako dočasní zaměstnanci.

5. Členské státy mohou k Europolu vysílat národní experty. Pro vysílání národních expertů přijme správní rada nezbytná prováděcí pravidla.

KAPITOLA VII –DŮVĚRNOST ÚDAJŮČlánek 39Důvěrnost

1. Europol a členské státy přijmou přiměřená opatření k ochraně důvěrných informací, které Europol získal nebo které jsou s Europolem vyměňovány na základě tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou vhodná pravidla o důvěrnosti. Tyto pravidla zahrnují ustanovení o případech, za kterých Europol může s třetími stranami vyměňovat důvěrné informace.

2. Pokud Europol zamýšlí pověřit osoby citlivou činností, zavazují se členské státy provést na žádost ředitele Europolu podle vnitrostátního práva bezpečnostní prověrku osob jejich státní příslušnosti a vzájemně si za tímto účelem poskytovat úřední pomoc. Orgán příslušný podle vnitrostátních předpisů sdělí Europolu pouze výsledek bezpečnostní prověrky. Výsledek je pro Europol závazný.

3. Zpracováním údajů v Europolu mohou členské státy a Europol pověřit pouze osoby, které absolvovaly zvláštní školení a byly prověřeny. Správní rada přijme pravidla pro bezpečnostní prověrky úředníků Europolu. Ředitel pravidelně informuje správní radu o stavu bezpečnostních prověrek zaměstnanců Europolu.

Článek 40 Povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti

1. Ředitel Europolu, členové správní rady, zástupci ředitele, personál Europolu a styční úředníci se zdrží jakéhokoliv jednání a vyjádření názoru, které by mohly škodit Europolu nebo jeho činnostem.

2. Ředitel Europolu, členové správní rady, zástupci ředitele, personál Europolu, styční úředníci, jakož i všechny další osoby, které podléhají zvláštní povinnosti zachování mlčenlivosti či důvěrnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost vůči všem neoprávněným osobám i vůči veřejnosti o všech skutečnostech a informacích, se kterými se seznámili při plnění svých povinností nebo v rámci své činnost. Toto neplatí pro skutečnosti nebo informace, které s ohledem na jejich význam nevyžadují důvěrnost. Povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti trvá i po skončení funkce nebo ukončení činnosti. Europol upozorní na zvláštní povinnost podle věty první a na právní důsledky jakéhokoliv jejího porušení. Toto upozornění se písemně zaznamenává.

3. Ředitel Europolu, členové správní rady, zástupci ředitele, personál Europolu, styční úředníci, jakož i všechny další osoby, které podléhají povinnosti stanovené v odstavci 2, nesmějí před soudem ani mimosoudně vypovídat o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při plnění svých povinností nebo v rámci své činnost, aniž by o tom předem uvědomili ředitele, v případě ředitele pak správní radu.

Podle případu se ředitel nebo správní rada obrátí na soudní orgán nebo jiný příslušný orgán, aby zajistil, že budou přijata nezbytná opatření podle vnitrostátního práva platného pro příslušný orgán. Takováto opatření mohou spočívat v takovém přizpůsobení způsobů výpovědi svědka, aby byla zaručena důvěrnost informací nebo, pokud to je podle vnitrostátního práva přípustné, odepřena výpověď týkající se údajů, pokud to je nezbytné pro ochranu zájmů Europolu nebo členského státu.

V případech, kdy právní předpisy členského státu stanoví právo odepřít výpověď, potřebují osoby uvedené v odstavci 2, které byly předvolány jako svědci, pro svědeckou výpověď povolení. Povolení uděluje ředitel, v případě výpovědi ředitele správní rada. Pokud je styčný úředník vyzván k výpovědi týkající se informací, které získal z Europolu, povolení je uděleno poté, co byl získán souhlas členského státu, který jej vyslal. Povinnost získat povolení trvá i po skončení funkce či zaměstnání nebo ukončení činnosti.

Dále pokud existuje možnost, že se svědecká výpověď bude týkat informace a poznatků, které členský stát sdělil Europolu nebo které se přímo dotýkají členského státu, před udělením povolení se získá stanovisko příslušného členského státu.

Povolení ke svědecké výpovědi je možno odepřít pouze pokud to je nezbytné pro ochranu převažujících zájmů Europolu nebo členského státu či členských států, jež je třeba chránit.

4. Každý členský stát řeší jakékoliv porušení povinnosti zachování mlčenlivosti a důvěrnosti stanovené v odstavcích 2 a 3 jako porušení povinností stanovených jeho právními předpisy o ochraně služebních či pracovních tajemství nebo ustanovení o ochraně utajovaných informací.

Zajistí, aby příslušná pravidla a ustanovení platila také pro jeho zaměstnance, kteří jsou v rámci své činnosti ve styku s Europolem.

KAPITOLA VIII – ROZPOČTOVÁ USTANOVENÍ – KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 41Rozpočet

1. Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají od 1. ledna 2010 příjmy Europolu z příspěvku Společenství uvedeného v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise).

2. Výdaje Europolu zahrnují výdaje na personál, správu, infrastrukturu a provoz.

3. Ředitel sestavuje předběžný odhad příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok a spolu s předběžným plánem pracovních míst jej předkládá správní radě. Plán pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z poznámky o vyslaných vnitrostátních odbornících a obsahuje počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Europolem v daném rozpočtovém roce.

4. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5. Správní rada schválí návrh odhadu včetně předběžného plánu pracovních míst společně s předběžným pracovním programem, a každoročně je nejpozději do 31. března předá Komisi. Pokud má Komise proti návrhu odhadu námitky, informuje správní radu do 30 dnů po obdržení návrhu odhadu.

6. Komise předloží odhad spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán”).

7. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

8. Rozpočtový orgán schvaluje změny příspěvku Europolu a plánu pracovních míst při přijímání souhrnného rozpočtu Evropské unie.

9. Správní rada přijímá rozpočet Europolu a plán pracovních míst. Stávají se konečnými po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se náležitě upraví přijetím upraveného rozpočtu.

10. Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije postup stanovený v odstavcích 5 až 9.

11. Správní rada sdělí rozpočtovému orgánu co nejdříve svůj záměr provést každý projekt, který by mohl mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zvláště pokud jde o projekty týkající se nemovitostí, jako například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.

Článek 42 Plnění a kontrola rozpočtu

1. Ředitel provádí rozpočet Europolu.

2. Nejpozději do 28. února po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Europolu účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných institucí v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen "obecné finanční nařízení").

3. Nejpozději do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty Europolu Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok se zasílá též Evropskému parlamentu a Radě.

4. Poté, co ředitel podle článku 129 obecného finančního nařízení obdrží vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům Europolu, vypracuje na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku Europolu a předá ji správní radě, aby k ní zaujala stanovisko.

5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce Europolu.

6. Nejpozději do 30. června následujícího roku předá ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.

7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8. Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle opis této odpovědi správní radě.

9. Na doporučení Rady udělí Evropský parlament do 30. dubna druhého roku po roku, za který se uděluje absolutorium, řediteli Europolu absolutorium za plnění rozpočtu za daný rozpočtový rok.

Článek 43 Finanční ustanovení

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy platné pro Europol. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002[14], pouze pokud je to nezbytné pro činnosti Europolu. Pro přijetí ustanovení, které se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován.

Článek 44

Kontrola a hodnocení

Ředitel ustanoví systém kontroly, jehož účelem je zjišťovat ukazatele účinnosti a efektivity plnění úkolů Europolem.

Do pěti let od účinnosti tohoto rozhodnutí a každých pět let poté zadá správní rada nezávislé externí hodnocení týkající se uplatňování tohoto rozhodnutí jakož i činností vykonávaných Europolem.

Každé hodnocení zhodnotí účinky tohoto rozhodnutí, užitečnost, závažnost, efektivitu a účinnost Europolu. Správní rada vypracuje v dohodě s Komisí přesné zadání.

Na základě tohoto hodnocení vypracuje zprávu, která zahrnuje závěry a doporučení vyplývající z hodnocení. Tato zpráva se předkládá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.

KAPITOLA IX – DALŠÍ USTANOVENÍ

Článek 45Přístup k dokumentům Europolu

Na základě návrhu ředitele a nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy je toto rozhodnutí použitelné, přijme správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům Europolu, přičemž zohlední zásady a omezení stanovené v nařízení (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady[15].

Článek 46Jazyky

1. Pro Europol platí nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství[16].

2. Překlady potřebné pro práci Europolu jsou vyhotovovány překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie.

Článek 47Informování Evropského parlamentu

Předseda správní rady a ředitel mohou vystoupit před Evropským parlamentem, aby vysvětlili všeobecné otázky týkající se Europolu.

Článek 48Boj proti podvodům

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[17] platí pro Europol.

Europol přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na ředitele Europolu, zástupce ředitele a personál Europolu.

Článek 49Dohoda o sídle

Nezbytná ustanovení týkající se zaopatření poskytnutého Europolu ve státě sídla a plnění poskytovaná státem sídla, jakož i zvláštní pravidla platná ve státě sídla pro ředitele Europolu, členy správní rady, personál Europolu a jejich rodinné příslušníky, jsou stanovena v dohodě o sídle uzavřené po získání souhlasu správní rady mezi Europolem a Nizozemským královstvím.

Článek 50Výsady a imunity

1. Na ředitele, zástupce ředitele a personál Europolu se vztahuje protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

2. Imunity uvedené v odstavci se netýkají úředních jednání, která jsou nezbytná pro plnění úkolů, která vyplývají z účasti personálu Europolu na společných vyšetřovacích týmech.

3. Ustanovení přílohy II o výsadách a imunitách se vztahují na Europol a členy jeho správní rady.

4. Nizozemské království a ostatní členské státy přijmou ujednání, že styční úředníci vyslaní z ostatních členských států, jakož i jejich rodinní příslušníci požívají těch výsad a imunit, které jsou nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných úředníků u Europolu.

Článek 51 Odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů

1. V souladu se svým vnitrostátním právem odpovídá každý členský stát za škodu způsobenou kterékoli osobě v důsledku právních nebo věcných chyb v údajích uložených nebo zpracovávaných v Europolu. Poškozeny může žalovat o náhradu škody pouze členský stát, ve kterém byla zapříčiněna vzniklá škoda; žalobou o náhradu škody se poškozený uplatní u soudů, které jsou příslušné podle vnitrostátního práva tohoto členského státu. Členský stát se nemůže vůči poškozenému zprostit odpovědnosti za škodu podle jeho vnitrostátního práva s odkazem na to, že jiný členský stát předal nepřesné údaje.

2. Pokud v důsledku chybného předání údajů nebo porušení povinností stanovených v tomto rozhodnutí jedním nebo více členskými státy nebo nedovoleného či nesprávného uložení nebo zpracování údajů Europolem, byly způsobeny právně nebo věcně chybné údaje, jsou Europol nebo příslušný členský stát nebo státy povinny nahradit náhradu škody, která byla plněna podle odstavce 1, kromě případů, kdy údaje byly tím členským státem, na jehož území byla škoda způsobena, použity v rozporu s tímto rozhodnutím.

3. Spor mezi členským státem a Europolem nebo jiným členským státem o zásady nebo částku náhrady je předán správní radě, která tuto záležitost vyřeší.

Článek 52 Další odpovědnost.

1. Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem, které se použije pro dotyčnou smlouvu.

2. V oblasti mimosmluvní odpovědnosti je Europol povinen, nezávisle na odpovědnosti podle článku 51, nahradit škodu, která byla způsobena vinou ředitele, zástupců ředitele, členů správní rady nebo personálu při výkonu jejich povinností bez ohledu na různá řízení pro žaloby na náhrady škody, které existují v právních řádech členských států.

3. Poškozený má vůči Europolu právo domáhat se zdržení jednání nebo aby v jednání nepokračoval.

4. Vnitrostátní soudy členských států příslušné pro spory týkající se odpovědnosti Europolu podle tohoto odstavce se určí odkazem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech[18].

Článek 53 Odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s účastí Europolu na společných vyšetřovacích týmech

1. Členský stát, na jehož území byla způsobena škoda úředníky Europolu během jejich nasazení při operativních opatření podle článku 6 v tomto členském státě, nahradí tuto škodu tak, jako by ji nahradil, pokud by byla způsobena jeho vlastními úředníky.

2. Pokud není s dotčeným členským státem dojednáno jinak, nahradí Europol v plné výši náhradu škody, kterou tento členský stát vyplatil poškozeným nebo osobám oprávněným podle odstavce 1. Spor mezi členským státem a Europolem nebo jiným členským státem o zásady nebo částku náhrady je předložen správní radě, která tuto záležitost vyřeší.

KAPITOLA X – PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 54Univerzální právní nástupnictví

1. Toto rozhodnutí se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným na základě Úmluvy o Europolu před účinností tohoto rozhodnutí.

2. Odstavec 1 platí zejména pro dohodu o sídle uzavřenou na základě článku 37 úmluvy o Europolu, jakož i dohod uzavřených mezi Nizozemským královstvím a dalšími členskými státy na základě článku 41 odst. 2 úmluvy o Europolu a pro všechny mezinárodní smlouvy, včetně jejich ustanovení o výměně informací a smluv uzavřených, závazků tížících a majetku získaného Europolem zřízeným na základě úmluvy o Europolu.

Článek 55 Ředitel a zástupci ředitele

1. Ředitel a zástupci ředitele jmenovaní na základě článku 29 úmluvy o Europolu jsou, po zbývající část jejich funkčního období, ředitelem a zástupci ředitele ve smyslu článku 37 tohoto rozhodnutí. Pokud jejich funkční období končí v průběhu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí, prodlužuje se jejich funkční období automaticky do dne jednoho roku ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí.

2. Pokud ředitel nebo jeden nebo více zástupců ředitele není ochoten nebo není schopen vykonávat funkci podle odstavce 1, jmenuje správní rada prozatímního ředitele nebo prozatímní zástupce ředitele na dobu nejdéle 18 měsíců do doby než jsou provedena jmenování podle čl. 37 odst. 1 a 2.

Článek 56 Personál

1. Odchylně od článku 38 trvají všechny pracovní smlouvy uzavřené Europolem zřízeným podle úmluvy o Europolu přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

2. Všem osobám zaměstnaným na základě smluv uvedených v odstavci 1 bude nabídnuto uzavřít smlouvy podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68[19] pro různé třídy stanovené v plánu pracovních míst. Za tímto účelem bude během dvou let ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí orgánem oprávněným uzavírat smlouvy zahájeno vnitřní výběrové řízení omezené na personál zaměstnaný Europolem přede dnem účinnosti tohoto rozhodnutí za účelem zjištění schopností, efektivnosti a morální zachovalosti osob, které mají být zaměstnány. Úspěšným uchazečům bude nabídnuta smlouva podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

3. Služební řád Europolu[20] platí i nadále pro ty členy personálu, kteří nebyli zaměstnáni podle odstavce 2. Odchylně od kapitoly 5 služebního řádu Europolu se na personál Europolu použije procentní sazba roční úpravy odměn přijatá Radou podle článku 65 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Článek 57 Rozpočet

1. Postup udělení absolutoria za rozpočty, stanovený na základě čl. 35 odst. 5 úmluvy o Europolu, se provádí v souladu s finančním nařízením přijatým na základě čl. 35 odst. 9 úmluvy o Europolu.

2. Všechny výdaje vyplývající ze závazků přijatých Europolem v souladu s finančním nařízením přijatým na základě čl. 35 odst. 9 úmluvy o Europolu před účinností tohoto rozhodnutí, které dosud nebyly uhrazeny, budou kryty z rozpočtu Europolu stanoveného tímto rozhodnutím.

3. Před vypršením lhůty devíti měsíců od účinnosti tohoto rozhodnutí stanoví správní rada jednomyslně částku pro pokrytí výdajů uvedených v odstavci 2. Odpovídající částka, financovaná z kumulovaného přebytku rozpočtů schválených na základě čl. 35 odst. 5 úmluvy o Europolu, bude převedena do prvního rozpočtu na rok 2006 sestaveného podle tohoto rozhodnutí a tvoří účelově vázaný příjem určený ke krytí těchto výdajů.

Nejsou-li přebytky dostatečné pro pokrytí výdajů uvedených v odstavci 2, poskytnou členské státy nezbytné finanční prostředky na základě úmluvy o Europolu.

4. Zbytek přebytku rozpočtů schválených na základě čl. 35 odst. 5 úmluvy o Europolu bude vrácen zpět členským státům. Částka, která má být vyplacena každému z členských států, se vypočítá na základě ročních příspěvků členských států do rozpočtů Europolu stanovených podle čl. 35 odst. 2 úmluvy o Europolu.

Platba bude provedena během třech měsíců po stanovení částky uvedené v odstavci 2 a po udělení absolutoria pro rozpočty schválené podle čl. 35 odst. 5 úmluvy o Europolu.

článek 58 Opatření, jež je třeba připravit před účinností tohoto rozhodnutí

1. Správní rada ustanovená na základě úmluvy o Europolu, jakož i ředitel jmenovaný na základě této úmluvy a společný kontrolní orgán zřízený na základě úmluvy o Europolu připraví přijetí níže uvedených úprav:

a) úprava práv a povinností styčných důstojníků uvedených v čl. 9 odst. 4,

b) prováděcí předpis pro analytické pracovní svazky podle čl. 14 odst. 1 pododstavec třetí,

c) prováděcí předpis pro mezinárodní vztahy Europolu podle čl. 25 odst. 1,

d) prováděcí předpis upravující vztahy Europolu s jinými orgány a agenturami Evropského společenství a Evropské unie podle čl. 25 odst. 2,

e) prováděcí předpis pro personál Europolu podle čl. 36 odst. 8 písm. c),

f) pravidla pro výběr a odvolání ředitele a zástupců ředitele podle čl. 37 odst. 3 a 7,

g) pravidla o důvěrnosti podle čl. 39 odst. 1,

h) finanční pravidla podle článku 43.

2. Za účelem přijetí předpisů podle odst. 1 písm. a), d), e), h) se správní rada schází ve složení stanoveném v čl. 36 odst. 1. Správní rada přijímá tyto předpisy podle postupů, na které se odkazuje v odst. 1 písm. a), d), e), h).

Rada přijímá předpisy uvedené v odst. 1 písm. b), c), f), g) podle postupů, na které se odkazuje v odst. 1 písm. b), c), f), g).

KAPITOLA XI – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59 Provedení

Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy byly v souladu s tímto rozhodnutím [nejpozději do 18 měsíců od jeho přijetí].

Článek 60Nahrazení

Toto rozhodnutí nahrazuje Úmluvu o Europolu a Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu ode dne 1. ledna 2010.

Článek 61Zrušení

Všechna opatření provádějící Úmluvu o Europolu se zrušují s účinkem od 1. ledna 2010.

Článek 62Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se ode dne 1. ledna 2010. Články 58 a 59 se použijí ode dne vstupu v platnost.

PŘÍLOHA I

Formy trestné činnosti uvedené v čl. 4 odst. 2:

Níže uvedené trestné činy vymezené právními předpisy členských států se považují za závažnou trestnou činnost:

- účast na zločinném spolčení,

- terorismus,

- obchodování s lidmi,

- pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,

- nezákonné obchodování s omamnými a psychotropními látkami,

- nezákonné obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

- korupce,

- podvody včetně podvodů postihujících zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,

- legalizace výnosů z trestné činnosti,

- padělání peněz včetně eura,

- počítačová trestná činnost,

- trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nezákonného obchodování s ohroženými živočišnými druhy a ohroženými rostlinnými druhy a odrůdami,

- napomáhání překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,

- vražda, těžká újma zdraví,

- nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,

- únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,

- rasismus a xenofobie,

- organizovaná nebo ozbrojená loupež,

- nedovolené obchodování s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,

- podvody,

- vydírání a vymáhání peněz za ochranu,

- výroba padělků a nedovolených napodobenin,

- padělání veřejných listin a obchodování s nimi,

- padělání platebních prostředků,

- nedovolené obchodování s hormony a jinými růstovými stimulátory,

- nedovolené obchodování s jadernými nebo radioaktivními materiály,

- obchodování s odcizenými motorovými vozidly,

- znásilnění

- žhářství,

- trestné činy, jejichž stíhání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,

- únos vzdušného dopravního prostředku nebo plavidla,

- sabotáž.

PŘÍLOHA II

Výsady a imunity týkající se Europolu a členů jeho správní rady.

1) Imunita vůči právnímu řízení a imunita vůči prohlídce, zabavení, vyvlastnění, propadnutí věci a jiné formě zásahu

1. Europol má imunitu vůči právnímu řízení, pokud jde o závazky uvedené v článku 51 tohoto rozhodnutí týkající se neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů.

2. Majetek, finanční prostředky a aktiva Europolu mají imunitu vůči prohlídce, zabavení, vyvlastnění, propadnutí věci a jiné formě zásahu bez ohledu na jejich umístění na území členských států a držitele.

2) Nedotknutelnost archivů

Archívy Europolu jsou nedotknutelné, bez ohledu na skutečnost, kde se na území členských států nacházejí a kdo je vede. Archívy Europolu zahrnují všechny záznamy, korespondenci, dokumenty, rukopisy, počítačové a mediální údaje, fotografie, filmy, videa a zvukové záznamy patřící Europolu nebo některým z jeho zaměstnanců a jiné podobné materiály, které podle jednomyslného stanoviska správní rady a ředitele tvoří součást archívů Europolu.

3) Osvobození od daní a poplatků

1. Europol, aktiva, příjmy a ostatní majetek jsou v rámci oficiálních činností osvobozeny od všech přímých daní.

2. Europol je při větších nákupech pro služební účely osvobozen od nepřímých daní a cel zahrnutých do ceny od movitého nebo nemovitého majetku a služeb. Výjimku lze udělit formou náhrady.

3. Zakoupené zboží, které je podle tohoto bodu osvobozené od daně z přidané hodnoty a spotřebních daní nemůže být prodáno nebo jiným způsobem převáděno, ledaže je to v souladu s podmínkami schválenými členským státem, který výjimku udělil.

4. Výjimku nelze udělit u daní a cel, které představují poplatky za zvláštní poskytované služby.

4) Osvobození finančních aktiv od omezení

Aniž by podléhal finančním kontrolám, nařízením, oznamovacím požadavkům v souvislosti s finančními transakcemi nebo moratoriím, může Europol volně:

a) nakupovat měny prostřednictvím uznávaných míst, tyto měny vlastnit a nakládat s nimi,

b) vést účty v jakékoli měně.

5) Úlevy a imunity, pokud jde o sdělování

1. Členské státy dovolují Europolu pro služební účely volně a bez potřeby zvláštního povolení sdělovat informace a toto právo Europolu chrání. Europol má právo využívat kódy a odesílat a přijímat služební korespondenci a další služební sdělení prostřednictvím kurýrů nebo v zapečetěných schránkách, na které se vztahují stejné výsady a imunity jako na diplomatické kurýry a schránky.

2. Europolu se při jeho služebním sdělování, pokud toto probíhá v souladu s Mezinárodní úmluvou o telekomunikacích ze dne 6. listopadu 1982, dostává zacházení, které není méně výhodné, než je zacházení poskytované členskými státy jakékoli mezinárodní organizaci nebo vládě, včetně diplomatických misí těchto vlád, pokud jde o priority pro sdělování prostřednictvím pošty, kabelogramu, telegrafu, dálnopisu, rádia, televize, telefonu, faxu, satelitu nebo jinými prostředky.

6) Vstup na území, pobyt a vycestování

Členské státy v případě nutnosti usnadní vstup, pobyt a vycestování členů správní rady Europolu za účelem služebních záležitostí. To nebrání požadavku na dostatečné prokázání toho, že osoby požadující zacházení podle tohoto bodu jsou členy správní rady Europolu.

7) Výsady a imunity členů správní rady Europolu

Členové správní rady Europolu požívají tyto imunity:

a) Aniž je dotčen článek 40 tohoto rozhodnutí, imunita vůči právnímu řízení jakéhokoli druhu, pokud jde o ústní nebo písemný projev a o činy provedené zaměstnanci při výkonu služebních funkcí; tato imunita platí i poté, co dané osoby přestanou být členy správní rady Europolu,

b) nedotknutelnost všech jejich služebních listin a dokumentů a ostatních úředních materiálů.

8) Výjimky z imunity

Imunita udělená členům správní rady Europolu se nevztahuje na občanskoprávní žaloby třetí strany o náhradu škody, včetně smrti nebo zranění osob, které způsobily zmíněné osoby v důsledku dopravní nehody.

9) Ochrana

Členské státy na žádost ředitele učiní všechny přiměřené kroky v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aby zajistily nezbytnou bezpečnost a ochranu členů správní rady Europolu, jejichž bezpečnost je ohrožena vzhledem k jejich službám v Europolu.

10) Zbavení imunit

1. Výsady a imunity udělené na základě těchto ustanovení se udělují v zájmu Europolu a ne pro osobní prospěch jednotlivých osob. Europol a všechny osoby, které požívají těchto privilegií a imunit, jsou povinny dodržovat právní předpisy členských států.

2. Ředitel je povinen zbavit Europol imunity v případech, pokud by tato imunita bránila výkonu spravedlnosti a pokud tímto zbavením imunity nejsou dotčeny zájmy Europolu. V případě členů správní rady Europolu jsou za jejich zbavení imunity odpovědné příslušné členské státy. Jsou povinny zbavit členy správní rady v případech, pokud by tato imunita bránila výkonu spravedlnosti a pokud tímto zbavením imunity nejsou dotčeny zájmy Europolu.

3. Pokud byl Europol zbaven imunity podle bodu 1.2 provádějí se prohlídky a zabavení nařízené soudními orgány členských států za přítomnosti ředitele nebo jím pověřené osoby, a to ve shodě s pravidly o utajení stanovenými v tomto rozhodnutí.

4. Europol spolupracuje vždy s příslušnými orgány členských států, aby se zjednodušil řádný chod spravedlnosti a aby bylo zabráněno veškerému zneužívání výsad a imunit udělených na základě tohoto rozhodnutí.

5. Pokud se příslušný orgán nebo soud členského státu domnívá, že došlo k zneužití výsad nebo imunit udělených těmito ustanoveními, členský stát odpovědný za zbavení imunity podle odstavce 2 na žádost konzultuje příslušné orgány s cílem určit, zda k takovému zneužití došlo. Pokud tyto konzultace nevedou k výsledku přijatelnému pro obě strany, urovná se záležitost v souladu s postupem uvedeným v bodě 11.

11) Urovnávání sporů

1. Spory týkající se odmítnutí zbavit Europol nebo členy správní rady Europolu imunity projednává Rada v souladu s postupem uvedeným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii s cílem urovnat spor.

2. Pokud nedojde k urovnání takových sporů, Rada jednomyslně rozhodně o způsobech, podle kterých mají být spory urovnány.

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

This document is intended to accompany and complement the Explanatory Memorandum. As such, when completing this Legislative Financial Statement, and without prejudice to its legibility, an attempt should be made to avoid repeating information contained in the Explanatory Memorandum. Before filling in this template, please refer to the specific Guidelines that have been drafted to provide guidance and clarification for the items below.

1. NAME OF THE PROPOSAL:

Proposal for a COUNCIL DECISION establishing the European Police Office (EUROPOL)

2. ABM / ABB FRAMEWORK

Policy area: Area of Freedom, Security and Justice (titre 18)

Activity: Security and safeguarding liberties (chapitre 18.05)

3. BUDGET LINES

3.1. Budget lines (operational lines and related technical and administrative assistance lines (ex- B..A lines)) including headings :

18 05 02: Europol

3.2. Duration of the action and of the financial impact:

From 2010 onwards

(expected date of adoption and entry into force of the decision is 2008 but the decision will only take effect after the adoption of implementing measures, by 2010)

3.3. Budgetary characteristics ( add rows if necessary ) :

Budget line | Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective |

18 05 02 | Non-comp | Diff[21]/[22] | NO | NO | NO | No [3a…] |

4. SUMMARY OF RESOURCES

4.1. Financial Resources

4.1.1. Summary of commitment appropriations (CA) and payment appropriations (PA)

EUR million (to 3 decimal places)

Total number of human resources | 2 | 2 | 2 | 2 |

See also attached establishment plan and indication of contract staff needs

5. CHARACTERISTICS AND OBJECTIVES

Details of the context of the proposal are required in the Explanatory Memorandum. This section of the Legislative Financial Statement should include the following specific complementary information:

5.1. Need to be met in the short or long term

Europol exists since 1995. Its objectives are to support and strengthen action by the competent authorities of the Member States and their mutual co-operation in preventing and combating serious crime and terrorism. The competence of Europol shall cover serious crime affecting two or more Member States, in particular organised crime and terrorism.

The forms of crime to be regarded as serious crime (as laid down in the Annex to this Decision) are in line with the list provided for in the European Arrest warrant. It includes participation in a criminal organisation, terrorism, trafficking in human beings, sexual exploitation of children and child pornography, illicit trafficking in narcotic drugs and psychotropic substances, illicit trafficking in weapons, munitions and explosives, corruption, fraud, including that affecting the financial interests of the European Communities within the meaning of the Convention of 26 July 1995 on the protection of the European Communities' financial interests, laundering of the proceeds of crime, counterfeiting currency, including of the Euro, computer-related crime, environmental crime, including illicit trafficking in endangered animal species and in endangered plant species and varieties, facilitation of unauthorised entry and residence, murder, grievous bodily injury, illicit trade in human organs and tissue, kidnapping, illegal restraint and hostage-taking, racism and xenophobia, organised or armed robbery, illicit trafficking in cultural goods, including antiques and works of art, swindling, racketeering and extortion, counterfeiting and piracy of products, forgery of administrative documents and trafficking therein, forgery of means of payment, illicit trafficking in hormonal substances and other growth promoters, illicit trafficking in nuclear or radioactive materials, trafficking in stolen vehicles, rape, arson, crimes within the jurisdiction of the International Criminal Court, unlawful seizure of aircraft/ships, sabotage.

PRESENT TASKS:

Europol has the following principal tasks:

(1) the collection, storage, processing, analysis and exchange of information and intelligence forwarded particularly by the authorities of the Member States or third countries or bodies;

(2) the coordination, organisation and implementation of investigative and operational action carried out jointly with the Member States’ competent authorities or in the context of joint investigation teams, where appropriate in liaison with Eurojust;

(3) to notify the competent authorities of the Member States without delay of information concerning them and of any connections identified between criminal offences;

(4) to aid investigations in the Member States by forwarding all relevant information;

(5) to ask the competent authorities of the Member States concerned to conduct or coordinate investigations in specific cases;

(6) to provide intelligence and analytical support to a Member State in connection with a major international event with a public order policing impact.

Europol also has the following additional tasks:

(1) to develop specialist knowledge of the investigative procedures of the competent authorities in the Member States and to provide advice on investigations;

(2) to provide strategic intelligence to assist with and promote the efficient and effective use of the resources available at national and at Union level for operational activities and support of such activities;

(3) to prepare threat assessments and general situation reports related to its objective, including a yearly organised crime threat assessment.

Europol may in addition assist Member States in particular in the following areas:

(1) training of members of their competent authorities, where appropriate in cooperation with Cepol;

(2) organisation and equipment of those authorities through facilitating the provision of technical support between the Member States;

(3) crime prevention methods;

(4) technical and forensic methods and analysis, as well as investigative procedures.

NEW TASKS

The tasks performed today especially Analysis work files and exchange of intelligence are to be developed and more targeted to specific needs of law enforcement cooperation.

The involvement of Europol in joint investigation teams should be enhanced as well.

In addition, Europol will have the new possibility to establish additional systems for processing personal data other than the Europol Information System or the Analysis Work Files.

Europol now relies (for 2007) on a budget of 68 million euros – still based on intergovernmental financing– which is distributed as follows (cf. OJ C 180, 2.8.2006):

Personnel: | 41 435 000 |

Other (administrative) expenditure: | 6 559 000 |

Meetings mainly of the management board): - incl. staff cost for 915.000 euros - | 4 190 000 |

Information technology: | 15 710 000 |

TOTAL 2007 | 67 894 000 |

The staff number amounts to 406 persons. Due to the specific activity of Europol, most part of the expenses is related to staff costs. In the financial framework an amount of 82 million has been entered for Europol. This corresponds to an average increase of 6% a year.

5.2. Value-added of Community involvement and coherence of the proposal with other financial instruments and possible synergy

The replacement of the Convention by a Decision will simplify any amendment of Europol's framework by avoiding a lengthy ratification process. Application of EU staff regulations will avoid yearly burdensome procedures for the revision of the conditions of work and salaries of the staff. The Commission's role should also be enhanced in the decision making process as regards the work programme and the setting of priorities to Europol.

The chairman of the Management Board and the Director may appear before the European Parliament with a view to discuss general questions relating to Europol (presently it is the Chair, who may be accompanied by the Director). This will enhance the democratic control over Europol.

5.3. Objectives, expected results and related indicators of the proposal in the context of the ABM framework

The main outputs are the collection, storage and analysis of data and the management of information system. Relevant indicators are the number of analysis work files opened and the amount of data exchanged by the member states.

Europol shall also be involved in joint investigation teams. The number of operations conducted and the number of disrupted crimes, seizures or arrests are indicators of this activity.

Europol also produces intelligence products, threat assessments and general situation reports, including a yearly organised crime threat assessment.

In addition Europol will provide technical support to the Member States, will develop training, crime prevention methods, forensic methods and analysis.

5.4. Method of Implementation (indicative)

Show below the method(s)[28] chosen for the implementation of the action.

ٱ Centralised Management

ٱ Directly by the Commission

ٱ Indirectly by delegation to:

ٱ Executive Agencies

ٱ Bodies set up by the Communities as referred to in art. 185 of the Financial Regulation

ٱ National public-sector bodies/bodies with public-service mission

ٱ Shared or decentralised management

ٱ With Member states

ٱ With Third countries

ٱ Joint management with international organisations (please specify)

Relevant comments:

6. MONITORING AND EVALUATION

6.1. Monitoring system

The Director will establish a monitoring system in order to collect indicators the effectiveness and efficiency of the duties performed within Europol.

6.2. Evaluation

6.2.1. Ex-ante evaluation

The need for a change to Europol’s legal framework was recognised in the Hague Programme of 2004. At that time, the expectation still was that the Constitutional Treaty would enter into force and redefine Europol’s framework, mandate and tasks.

The Friends of the Presidency issued an option paper on the improvement needed.

The conclusion of the impact assessment was that even under the present Treaty a series of improvement is necessary, starting from the transformation of the Europol Convention into a Council Decision, together with EU financing and EU staff rules and 2/3 majority voting in the Management Board. On the operational side, main improvements needed include new processing tools (like databases), widening of possibilities for Europol to support Member States, direct access to national law enforcement databases and the introduction of a data protection officer.

6.2.2. Measures taken following an intermediate/ex-post evaluation (lessons learned from similar experiences in the past)

Work conducted in 2006 by the successive Presidencies on the future of Europol led to the adoption of Council conclusions in June 2006 and discussion on draft conclusions in December 2006 . They underline the need to replace the Convention by a Decision and support EU financing and EU staff rules .

6.2.3. Terms and frequency of future evaluation

At the end of each year the Management board shall submit an annual report to the Commission, the Council and the European Parliament in conformity with Article 9(1).

Within five years after this Decision takes effect and every five years thereafter, the Governing Board shall Commission an independent external evaluation of the implementation of this Decision as well as of the activities carried out by Europol.

Each evaluation shall assess the impact of this Decision, the utility, relevance, effectiveness and efficiency of Europol. The Management Board shall issue specific terms of reference in agreement with the Commission.

On this basis it will issue a report including the evaluation findings and recommendations. This report shall be forwarded to the Commission, the European Parliament and the Council and shall be made public.

7. ANTI-FRAUD MEASURES

The financial rules applicable to Europol shall be adopted by the Management Board after having consulted the Commission. They may not depart from Commission Regulation (EC, Euratom) No 2343/2002 of 23 December 2002[29] on the framework Financial Regulation for the bodies referred to in Article 185 of Council Regulation (EC, Euratom) No 1605/2002 on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Communities[30], unless specifically required for Europol’s operation and with the Commission’s prior consent. The budgetary authority shall be informed of these derogations.

The Director shall implement Europol’s budget.

1. By 1 March at the latest following each financial year, Europol’s accounting officer shall communicate the provisional accounts to the Commission’s accounting officer together with a report on the budgetary and financial management for that financial year. The Commission’s accounting officer shall consolidate the provisional accounts of the institutions and decentralised bodies in accordance with Article 128 of Council Regulation (EC, Euratom) No 1605/2002 of 25 June 2002 on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Communities (Financial Regulation).

2. By 31 March at the latest following each financial year, the Commission’s accounting officer shall forward Europol’s provisional accounts to the Court of Auditors, together with a report on the budgetary and financial management for that financial year. The report on the budgetary and financial management for that financial year shall also be forwarded to the European Parliament and the Council.

3. On receipt of the Court of Auditors’ observations on Europol’s provisional accounts, pursuant to Article 129 of the Financial Regulation, the Director shall draw up Europol’s final accounts under his own responsibility and forward them to the Management Board for an opinion.

4. The Management Board shall deliver an opinion on Europol’s final accounts.

5. By 1 July of the following year at the latest, the Director shall send the final accounts, together with the opinion of the Management Board, to the Commission, the Court of Auditors, the European Parliament and the Council.

6. The final accounts shall be published.

7. The Director shall send the Court of Auditors a reply to its observations by 30 September at the latest. He or she shall also send this reply to the Management Board.

8. Upon a recommendation from the Council, the European Parliament shall, before 30 April of year n + 2, give a discharge to the Director of Europol in respect of the implementation of the budget for year n.

8. DETAILS OF RESOURCES

8.1. Objectives of the proposal in terms of their financial cost

Commitment appropriations in EUR million (to 3 decimal places)

Year n | Year n+1 | Year n+2 | Year n+3 | Year n+4 | Year n+5 |

Officials or temporary staff[32] (XX 01 01) | A*/AD | 2 |

B*, C*/AST |

Staff financed[33] by art. XX 01 02 |

Other staff[34] financed by art. XX 01 04/05 |

TOTAL | 2 |

See also establishment plan and indication of contract staff needs.

TABLEAU DES EFFECTIFS STATUTAIRES |

Catégories et grades | Emplois | prévisions |

2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |

Réellement pourvus au 31.12.2005 | Autorisés dans le budget communautaire. | Autorisés dans le budget communautaire. |

Perm. | Temp. | Perm. | Temp. | Perm. | Temp. |

AD 16 |

AD 15 |

AD 14 | 1 | 1 | 1 | 1 |

AD 13 | 3 | 3 | 3 | 3 |

AD 12 | 3 | 3 | 3 | 3 |

AST 11 |

AST 10 |

AST 9 |

AST 8 |

AST 7 |

AST 6 |

AST 5 | 30 | 30 | 30 | 30 |

AST 4 | 24 | 24 | 24 | 24 |

AST 3 |

AST 2 | 1 | 1 |

Total général | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 406 | 424 | 447 | 469 |

Total Effectifs | 0 | 0 | 406 | 424 | 447 | 469 |

The increase in the nr of AD9/AD12 (3 each year) is limited to 20% of the total increase in AD grades each year

The assumption is that in addition approximately 10 Contract staff will be employed

8.2.2. Description of tasks deriving from the action

Commission staff should participate in the Management Board and the Head of national units meetings, as well as any ad hoc meetings and meetings in the Council in respect of Europol.

8.2.3. Sources of human resources (statutory)

(When more than one source is stated, please indicate the number of posts originating from each of the sources)

( Posts currently allocated to the management of the programme to be replaced or extended

( Posts pre-allocated within the APS/PDB exercise for year n

( Posts to be requested in the next APS/PDB procedure

( Posts to be redeployed using existing resources within the managing service (internal redeployment)

( Posts required for year n although not foreseen in the APS/PDB exercise of the year in question

8.2.4. Other Administrative expenditure included in reference amount (XX 01 04/05 – Expenditure on administrative management)

EUR million (to 3 decimal places)

Budget line (number and heading) | Year n | Year n+1 | Year n+2 | Year n+3 | Year n+4 | Year n+5 and later | TOTAL |

1 Technical and administrative assistance (including related staff costs) |

Executive agencies[35] |

Other technical and administrative assistance |

- intra muros |

- extra muros |

Total Technical and administrative assistance |

8.2.5. Financial cost of human resources and associated costs not included in the reference amount

EUR million (to 3 decimal places)

Type of human resources | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Year n+4 | TOTAL 2010-2013 |

Officials and temporary staff (XX 01 01) | 0.234 | 0.234 | 0.234 | 0.234 | 0.936 |

Staff financed by Art XX 01 02 (auxiliary, END, contract staff, etc.) (specify budget line) |

Total cost of Human Resources and associated costs (NOT in reference amount) | 0.234 | 0.234 | 0.234 | 0.234 | 0.936 |

Calculation– Officials and Temporary agents

Reference should be made to Point 8.2.1, if applicable

2x117.000 = 234.000 euros

;;

Calculation– Staff financed under art. XX 01 02

Reference should be made to Point 8.2.1, if applicable

8.2.6. Other administrative expenditure not included in reference amount EUR million (to 3 decimal places) |

2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Year n+4 | Year n+5 and later | TOTAL |

XX 01 02 11 01 – Missions | 0.020 | 0.020 | 0.020 | 0.020 | 0.080 |

XX 01 02 11 02 – Meetings & Conferences |

XX 01 02 11 03 – Committees[36] |

XX 01 02 11 04 – Studies & consultations |

XX 01 02 11 05 - Information systems |

2. Total Other Management Expenditure (XX 01 02 11) |

3. Other expenditure of an administrative nature (specify including reference to budget line) |

Total Administrative expenditure, other than human resources and associated costs (NOT included in reference amount) | 0.020 | 0.020 | 0.020 | 0.020 | 0.080 |

::

Calculation - Other administrative expenditure not included in reference amount

Two members of Commission staff attending to an average of 10 missions yearly for a cost estimated at 1000 euros. [pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

[2] OJ C 358, 13.12.2000, s. 1, OJ C 312, 16.12.2002, s. 1, OJ C 2, 6.1.2004, s. 1

[3] Viz Rezoluce č. B6-0625/2006 Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006 o pokrocích dosažených při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

[7] Úř. věst. L 63, 6.3.2002, p.1.

[8] Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 1.

[9] Úř. věst. L 8, 12.01.2001, s. 1.

[10] Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.

[11] Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1.

[12] Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 2.

[13] Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 12.

[14] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[15] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[16] Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

[17] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[18] Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

[19] Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 31/2005 (Úř. věst. L 8, 12.1.2005, s. 1).

[20] Úř. věst. L 26, 30.1.1999, s. 23.

[21] Differentiated appropriations.

[22] Non-differentiated appropriations hereafter referred to as NDA.

[23] Expenditure that does not fall under Chapter xx 01 of the Title xx concerned.

[24] Expenditure within article xx 01 04 of Title xx.

[25] Expenditure within chapter xx 01 other than articles xx 01 04 or xx 01 05.

[26] See points 19 and 24 of the Interinstitutional agreement.

[27] Additional columns should be added if necessary i.e. if the duration of the action exceeds 6 years.

[28] If more than one method is indicated please provide additional details in the "Relevant comments" section of this point.

[29] OJ L 357, 31.12.2002, p. 72.

[30] OJ L 227, 19.8.2006, p. 3.

[31] As described under Section 5.3.

[32] Cost of which is NOT covered by the reference amount.

[33] Cost of which is NOT covered by the reference amount.

[34] Cost of which is included within the reference amount.

[35] Reference should be made to the specific legislative financial statement for the Executive Agency(ies) concerned.

[36] Specify the type of committee and the group to which it belongs.