52006PC0401

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.7.2006

KOM(2006) 401 v konečném znění

2006/0140 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje mechanismus k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, pokud se jedná o tento mechanismus

(předložená Komisí) {SEK(2006) 953}{SEK(2006) 954}{SEK(2006) 955}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. ÚVOD

Dne 26. října 2004 přijala Rada nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (agentura FRONTEX, dálen jen „agentura“)[1].

Agentura zahájila svou činnost v průběhu roku 2005 a od té doby provedla s členskými státy řadu operací na vnějších hranicích.

Aniž by byl dotčen čl. 64 odst. 2 Smlouvy o ES, článek 8 nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 stanoví, že agenturá má poskytovat členským státům podporu, v případě že o ni tyto státy žádají za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích. Tato podpora může mít formu pomoci v oblasti koordinace s dalšími členskými státy a umístění odborníků agentury na ochranu a dozor na vnějších hranicích a také umístění jejich technického zařízení.

Praktické zkušenosti s koordinací operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, ať již pod záštitou agentury nebo bývalé společné jednotky odborníků na vnější hranice, ukazují, že je nutné stanovit společná pravidla týkající se úkolů, které příslušníci pohraniční stráže z jednoho členského státu, kteří působí na území jiného členského státu v rámci společné akce, mohou plnit.

S ohledem na kritickou situaci, které několik členských států čelí v důsledku vysokého přílivu nelegálních přistěhovalců přijíždějících po moři, se zdá důležité dále posílit solidaritu mezi členskými státy a Společenstvím v této oblasti, a to tím, že se zřídí pohraniční jednotky rychlé reakce, které mohou službám pohraniční stráže v takové situaci přímo a účinně pomáhat, zejména pokus jde o řádné provádění Schengenského hraničního kodexu.

Cílem tohoto návrhu je tedy zřízení mechanismu, který by umožnil členským státům, jež při kontrole svých vnějších hranic čelí mimořádným obtížím, dočasně využít odborných znalostí a pracovní síly pohraniční stráže jiných členských států. S cílem zabezpečit co nejefektivnější využití pohraniční stráže jiných členských států, návrh také stanoví úkoly, které by tato pohraniční stráž měla plnit v rámci operativní činnosti v jiném členském státě.

Tento návrh se nevztahuje na dvoustrannou spolupráci mezi členskými státy týkající se pomoci v oblasti každodenních kontrol a ostrahy jejich vnějších hranic. V takzvaném Haagském programu[2] představujícím součást závěrů zasedání Evropské rady ve dnech 4. – 5. listopadu 2004, který stanoví priority budoucího vývoje v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva, vyzvala Evropská rada k vytvoření „týmů národních odborníků, které mohou poskytnout rychlou technickou a operativní pomoc členským státům, které o ní požádaly, na základě řádných analýz rizik provedených agenturou pro vnější hranice a v jejím rámci, a to na základě návrhu Komise o příslušných pravomocech a financování těchto týmů.“

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 15. – 16. prosince 2005[3] vyzvala Komisi, aby do jara roku 2006 „předložila návrh na zřízení jednotek rychlé reakce sestavených z národních odborníků, kteří jsou schopni poskytnout rychlou technickou a operativní pomoc v době vysokého přílivu migrantů, a to v souladu s Haagským programem".

Účelem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce, a kterým se pozměňuje nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, je odpovědět na zmíněnou výzvu Evropské rady.

Návrh zohledňující výsledky studie o delegování výkonných pravomocí[4] slučuje vytvoření týmů národních odborníků a pohraničních jednotek rychlé reakce jednajících v rámci agentury se zavedením společných pravidel ohledně úkolů, které hostující příslušníci pohraniční stráže jiných členských států působících ve společných akcích nebo umístěných jako členové těchto jednotek pod záštitou agentury, mohou plnit.

Je třeba poznamenat, že pohraniční jednotky rychlé reakce budou naprosto odlišné než jednotky společné pomoci FRONTEX, které zřizuje sama agentura a než návrh na vytvoření sítě pro spolupráci v oblasti azylu, která mimo jiné usnadní vytvoření sítě odborníků v oblasti azylu, který má Komise v úmyslu předložit v průběhu roku 2006.

Předpokládaný návrh Komise na zřízení sítě pro spolupráci v oblasti azylu doplní stávající návrh kromě jiného tím, že usnadní dobrovolnou vytvoření sítě odborníků na azylovou problematiku, tlumočníků, psychologů atd. mezi žádajícím členským státem a jinými členskými státy, pokud tento žádající stát čelí náhlému přílivu velkého množství osob, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, což vyvíjí značný tlak na přijímací zařízení nebo azylové systémy tohoto státu.

Jednotky společné pomoci FRONTEX v zásadě představují konkrétní systém sdružování příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže členských států za účelem jejich účasti na pravidelných společných operacích organizovaných agenturou. Společné operace agentury řeší konkrétní situace nebo problémy, např. významné mezinárodní události na územích členských států nebo kontrolu určitých obtížných úseků na vnějších hranicích, a slouží dvěma účelům, k posílení úrovně kontroly a ostrahy dotyčných hranic a zároveň k poskytnutí odborné přípravy zúčastněným příslušníkům pohraniční stráže v daném místě. Společné operace a pilotní projekty se plánují jeden rok předem a z toho důvodu nejsou vhodné k řešení krizových situací. Pohraniční jednotky rychlé reakce jsou však vytvořeny pouze proto, aby pomáhaly členským státům řešit určité naléhavé situace, zejména příliv velkého počtu příslušníků třetích zemích usilujících o nezákonný vstup do Evropské unie na určitých místech vnějších hranic. Pohraniční jednotky rychlé pomoci nelze využít k účasti na společných operacích nebo pilotních projektech. Umístění pohraničních jednotek rychlé reakce na území žádajícího státu na rozdíl od společné operace, nevyžaduje žádnou odbornou přípravu ani výcvik, protože členy těchto jednotek jsou specializovaní odborníci, kteří zaplní mezery v oblasti kontroly a ostrahy, kterou vykonává vnitrostátní pohraniční stráž žádajícího státu. Doba umístění pohraničních jednotek rychlé reakce bude navíc v běžných podmínkách delší než průměrná doba trvání společných operací a náklady na společné operace, kterých se účastní příslušníci jednotek společné pomoci FRONTEX na rozdíl od nákladů na umístění pohraničních jednotek rychlé reakce, které nese výhradně Společenství, obvykle spolufinancují členské státy. To zjevně nevylučuje, že by příslušníci pohraniční stráže, jež jsou na seznamu pohraničních jednotek rychlé reakce, zároveň nemohli být součástí obecné sítě odborníků, kteří jsou agentuře k dispozici pro účast v jednotkách společné pomoci FRONTEX.

2. CÍL

Hlavním cílem Společenství v oblasti vnějších hranic je vytvoření integrované správy hranic, což zajistí vysokou a jednotnou úroveň kontroly osob a ostrahy vnějších hranic. Tento cíl považovaný za základní předpoklad pro existenci oblasti svobody, bezpečnosti a práva vyžaduje mimo jiné, jak předpokládá čl. 62 odst. 2 a) Smlouvy o ES, společná pravidla ohledně norem a postupů, které musí členské státy dodržovat při provádění kontrol osob na vnějších hranicích.

Právní ustanovení Schengenského acquis o vnějších hranicích byla po přijetí kodexu Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob[5] Evropským parlamentem a Radou přepracována a aktualizována.

Obdobně byl po zřízení agentury zaveden mechanismus Společenství pro koordinaci operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, čímž se operativně posílilo řádné provádění společných ustanovení zakotvených ve výše uvedeném kodexu Společenství.

Dalším krokem je rozvoj evropského integrovaného systému správy hranic. Z toho důvodu je cílem tohoto návrhu nařízení odpovídajícím způsobem zvýšit účinnost operativních činností, které probíhají v rámci agentury, a dále podporovat solidaritu mezi členskými státy a Společenstvím v oblasti vnějších hranic, a to následujícím způsobem:

a) zřízením mechanismu pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a zavedením ustanovení, která agentuře umožní sestavit a umístit pohraniční jednotky rychlé reakce, které tvoří příslušníci vnitrostátní pohraniční stráže členských států. Tyto jednotky mohou být dočasně umístěny v žádajícím státě, který čelí naléhavé situaci, zejména přílivu velkého množství státních příslušníků třetí země usilujících o nezákonný vstup do Evropské unie na určitých místech vnějších hranic a

b) zavedením společných ustanovení o úkolech hostujících příslušníků pohraniční stráže jiných členských států za účelem jejich účasti na společných operacích nebo jejich umístění coby členů pohraničních jednotek rychlé reakce v žádajícím členském státě.

Návrh nařízení se v podstatě skládá ze dvou částí. První část se týká zavedení mechanismu k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce, jejich úkolů a financování. Druhá část pozměňuje nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 za účelem zařazení pohraničních jednotek rychlé reakce do rámce agentury.

2.1. Pohraniční jednotky rychlé reakce

Je třeba podotknout, že každý členský stát může sám rozhodnout, zda se chce aktivně zapojit do pohraničních jednotek rychlé reakce tím, že k vytvoření těchto jednotek poskytne příslušníky pohraniční stráže či nikoli. Pohraniční jednotky rychlé reakce mohou být navíc v členském státě umístěny pouze na jeho žádost. Návrh nařízení však definuje úkoly související s kontrolou osob a ostrahou na vnějších hranicích, které hostující příslušníci pohraniční stráže a členové musejí být schopni plnit. Toto vymezení úkolů je nezbytné pro to, aby úspěch společných operací na vnějších hranicích a umístění pohraničních jednotek rychlé reakce nezávisel na velmi rozdílných vnitrostátních právních předpisech členských států, které upravují rozsah, v jakém se mohou hostující pohraniční stráže podílet na činnostech souvisejících s kontrolou a ostrahou vnějších hranic, jak to ostatně funguje v současné době.

Je to důležité také z hlediska efektivity nákladů. Pokud se Společenství zaváže k tomu, že zorganizuje a uhradí umístění specializovaných příslušníků pohraniční stráže z jiných členských států na území žádajícího státu s cílem pomoci mu s plněním úkolu souvisejících s kontrolou a ostrahou jeho vnějších hranic, pak by tito odborníci měli být rozmístěni co nejúčinnějším způsobem, tj. měli by se účastnit činností souvisejících s kontrolou a ostrahou rovnocenně s vnitrostátními útvary pohraniční stráže příslušného členského státu.

Pokud jde o pohraniční jednotky rychlé reakce, návrh předpokládá sestavení seznamu příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže, které jsou členské státy ochotny poskytnout agentuře za účelem jejich umístění na území žádajícího členského státu v podmínkách vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích tohoto členského státu. Příslušníci pohraniční stráže, kteří slouží v pohraničních jednotkách rychlé reakce, nezískají postavení zaměstnanců agentury, ale zůstanou příslušníky příslušné vnitrostátní pohraniční stráže a budou tak představovat stálou síť odborníků, které může agentura povolat v případě, že obdrží žádost o umístění pohraničních jednotek rychlé reakce. Členské státy, které oznámily, že jsou ochotny agentuře poskytnout příslušníky pohraniční stráže ke zřízení pohraničních jednotek rychlé reakce, tak učiní za účelem jejich krátkodobého umístění v jiném členském státě a k pravidelné odborné přípravě a výcviku v souladu s ročním plánem. Náklady související s účastí příslušníků pohraničních jednotek rychlé reakce, s výjimkou pravidelného platu, hradí agentura[6].

Agentura s cílem zajistit, aby členové pohraničních jednotek rychlé reakce dosahovali stejné úrovně odbornosti ohledně záležitostí souvisejících s kontrolou hranic a byli schopni účinně spolupracovat v krizových situacích, nabízí členům pohraničních jednotek rychlé reakce základní a další odbornou přípravu. V případě, že agentura členy jednotky požádá, aby se těchto činností a také umístění na území členského státu účastnili, musí tak učinit. Členové jednotky obdrží od agentury po dobu odborné přípravy, výcviku a umístění denní příspěvky. Agentura může v rámci pohraničních jednotek rychlé rekce[7] nabývat technické zařízení pro kontrolu a ostrahu vnějších hranic.

Jak z návrhu vyplývá, může členský stát, který čelí situaci vyžadující zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, požádat agenturu, aby na jeho území dočasně rozmístila jednu či více pohraničních jednotek rychlé reakce. Před tím, než agentura o žádosti rozhodne, posoudí situaci na vnějších hranicích žádajícího státu na základě příslušných informací, který ji tento nebo jiný členský stát poskytl. V případně nutnosti může agentura za tímto účelem vykonat speciální hodnotící misi. Využije také své obecné a cílené analýzy rizik. Z navrhovaného znění článku 8a nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 vyplývá, že agentura nemá povinnost umístit bezpodmínečně pohraniční jednotky rychlé reakce za všech okolností. Rozhodnutí bude záviset na závažnosti situace. V některých případech může místo toho výkonný ředitel agentury rozhodnout, že za účelem vyřešení problémů, které se na vnějších hranicích vyskytly, poskytne agentura žádajícímu členskému státu pomoc v oblasti koordinace s ostatními členskými státy . Výkonný ředitel může rovněž rozhodnout, že žádajícímu členskému státu poskytne vlastní odborníky k poradenským účelům. Umístění pohraničních jednotek rychlé reakce tak bude vyhrazeno pro vážnější situace, kdy se jiné prostředky pomoci budou zdát jako nedostatečné.

Výkonný ředitel rozhodne o žádosti do pěti pracovních dnů ode dne jejího podání a o tomto rozhodnutí, které bude obsahovat hlavní odůvodnění, uvědomí písemně žádající členský stát a správní radu agentury.

V případě, že se výkonný ředitel rozhodně žádosti vyhovět, bude vypracován operační plán, v němž bude podrobně uvedena doba trvání umístění pohraničních jednotek rychlé reakce, přesné zeměpisné polohy, kde budou použity, úkoly těchto jednotek, jejich složení a počet, úkoly, které na ně byly delegovány, dále jejich postavení v rámci řídících struktur a jména a hodnosti velitelů jednotek z řad vnitrostátní pohraniční stráže žádajícího členského státu. Je třeba poznamenat, že aktuální složení pohraničních jednotek rychlé reakce se bude lišit případ od případu v závislosti na situaci a potřebách na místě. Všechny změny a aktualizace operačního plánu navržené žádajícím členským státem nebo styčnou osobou agentury musí schválit výkonný ředitel a žádající členský stát.

Pohraniční jednotky rychlé reakce, které mají být umístěny, budou přizpůsobeny konkrétní situaci v žádajícím členském státě. Jednotky budou umístěny do pěti pracovních dnů ode dne schválení operačního plánu.

Styčná osoba jmenovaná výkonným ředitelem z řad zaměstnanců agentury doprovází pohraniční jednotky rychlé reakce při jejich umístění na území žádajícího státu. Styčná osoba zastupuje agenturu vůči členům jednotek a také vůči členskému státu, v němž jsou umístěny. Tato osoba má postavení pozorovatele a podává agentuře zprávy o všech aspektech umístění.

Styčná osoba:

- jedná jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem;

- jedná jako spojovací článek mezi agenturou a členy pohraničních jednotek rychlé reakce a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech týkajících se podmínek pro umístění členů v jednotkách;

- monitoruje provádění operačního plánu;

- posuzuje důsledek umístění jednotek.

Hostitelský členský stát informuje styčnou osobu o všech rozhodnutích, která jeho orgány v souvislosti s pohraničními jednotkami rychlé reakce přijmou.

Po dobu umístění pohraničních jednotek rychlé reakce hradí agentura veškeré jejich cestovní náklady a náklady na ubytování, stejně jako náklady styčné osoby. Pohraničním jednotkám rychlé reakce velí žádající členský stát. Členové jednotek po dobu svého umístění nepřijímají žádné rozkazy od členských států jejich původu.

2.2. Úkoly hostující pohraniční stráže a členů pohraničních jednotek rychlé reakce týkající se kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích

Právní postavení hostující pohraniční stráže určitého členského státu působící v jiném členském státě se v současné době v každém státě zásadním způsobem liší. V některých členských státech existuje možnost delegovat na tyto příslušníky pohraniční stráže celou řadu úkolů, zatímco v jiných členských státech lze na hostující příslušníky pohraniční stráže převést pouze minimum úkolů.

Vzhledem k tomu, že kontrola osob na vnějších hranicích se řídí právními předpisy Společenství a že agentura Společenství koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy na vnějších hranicích, nelze již stávající právní postavení hostujících příslušníků pohraniční stráže, které se řídí vnitrostátními právními předpisy, považovat za dostatečné, aby dosáhlo žádoucích výsledků.

Pokud například hostující příslušníci pohraniční stráže, kteří se účastní společné operace koordinované agenturou v členském státě A, nemohou kontrolovat osoby na hraničních přechodech, ale musí zůstat v pozici pozorovatelů, zatímco v sousedním členském státě B ti stejní příslušníci pohraniční stráže, kteří se účastní stejného druhu společné operace, takové kontroly provádět mohou, potom výsledek těchto dvou společných operací bude úplně odlišný, ať už z hlediska efektivity nákladů anebo podpory spolupráce mezi příslušníky vnitrostátní pohraniční stráže členských státu na evropské úrovni. To se samozřejmě týká umístění pohraničních jednotek rychlé reakce v členských státech.

Obdobně je nutné vytvořit seznam úkolů, které lze delegovat na hostující příslušníky pohraniční stráže jiného členského státu. Návrh nařízení však výslovně omezuje rozsah harmonizace úkolů týkajících se kontroly a ostrahy vnějších hranic, které hostující příslušníci pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce mohou plnit, při společné operaci koordinované agenturou a při umístění pohraničních jednotek rychlé reakce v rámci agentury na území žádajícího členského státu.

Úkoly, které hostující příslušníci pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce mají plnit v rámci účasti na společných operacích koordinovaných agenturou a umístění na území žádajícícho státu, jsou tyto:

Pokud jde o kontrolu osob na vnějších hranicích:

1. kontrolovat cestovní doklady všech osob překračujících hranici s cílem ověřit platnost a pravost těchto dokladů a zjistit totožnost těchto osob;

2. používat technická zařízení ke kontrole cestovních dokladů podle písm. a);

3. navázat se všemi osobami překračujícími hranice rozhovor s cílem zjistit účel a okolnosti cesty a také zda tyto osoby disponují dostatečnými prostředky na živobytí a požadovanými doklady;

4. kontrolovat, zda tyto osoby nemají záznam o odepření vstupu v rámci Schengenského informačního systému (SIS);

5. opatřit cestovní doklad razítkem podle článku 10 kodexu Společenství, a to při vstupu i odchodu ze země;

6. zjistit způsob dopravy osob překračujících hranice a předměty v jejich vlastnictví, v souladu s vnitrostátními předpisy hostitelského členského státu.

Pokud jde o ostrahu vnějších hranic:

7. využívat technické prostředky k monitorování oblasti vnějších hranic;

8. podílet se na pěších a motorizovaných hlídkách v blízkosti vnějších hranic hostitelského členského státu;

9. zabránit osobám v nezákonném překročení vnějších hranic hostitelského členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.

Komise považuje za nezbytné, aby hostující příslušníci pohraniční stráže, kteří se účastní společných operací koordinovaných agenturou, a členové pohraničních jednotek rychlé reakce umístění v žádajícím státě, tyto úkoly plnili. Úkoly se odvíjí od společných ustanovení o kontrolách osob a ostraze vnějších hranic, jak stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob.

Hostující členové pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce jsou navíc oprávněni používat vlastní uniformu, ale s odznakem, který zřetelně signalizuje, že se účastní společné operace/ umístění pohraničních jednotek rychlé reakce. Vystaví jim také doklad totožnosti prokazující skutečnost, že jsou oprávněni plnit výše uvedené úkoly.

Problematika trestněprávní a civilněprávní odpovědnosti hostujících příslušníků pohraniční stráže a členů pohraničních jednotek rychlé reakce po dobu trvání jejich služby v jiném členském státě, než v tom, jehož jsou státními příslušníky, je rovněž upravena, a to podle vzoru rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech[8].

Úkoly, které mají plnit hostující příslušníci pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce, nesouvisejí se společnými návratovými operacemi, protože úloha agentury v tomto ohledu je omezena na poskytování nezbytné podpory členským státům při organizování společných návratových operací. Tento návrh navíc řeší způsob integrace hostujících příslušníků pohraniční stráže a členů pohraničních jednotek rychlé reakce do systému vnitrostátní pohraniční stráže hostujícího členského státu po dobu trvání společné operace nebo po dobu umístění těchto jednotek na území tohoto členského státu. Ve většině případů se povaha společných návratových operací a pravomocí potřebných k jejich provedení výrazně liší od výše uvedených společných operací na vnějších hranicích a vyžadovala by jiný právní rámec.

3. PROVÁDĚNÍ

Pohraniční jednotky rychlé reakce sestaví agentura v úzké spolupráci se členskými státy. Agentura nese odpovědnost za řízení jednotek, ať už z hlediska administrativního (vedení seznamu příslušníků pohraniční stráže, kteří jsou k dispozici, a organizování jejich specializované odborné přípravy) anebo pokud jde o přijímání všech rozhodnutí o umístění jednotek v žádajících členských státech.

Ustanovení definující úkoly související s kontrolou osob a ostrahou vnějších hranic, které plní hostující příslušníci pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce, se provedou v rámci operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států na základě koordinace ze strany agentury.

4. FINANCOVÁNÍ

Náklady na vytvoření a provoz pohraničních jednotek rychlé reakce včetně odborné přípravy, výcviku a umístění jsou hrazeny z rozpočtu agentury.

5. VOLBA PRÁVNÍHO ZÁKLADU

Právním základem tohoto nařízení, jehož bezprostředním cílem je dále posílit účinnost operativní spolupráce členských států v oblasti kontrol osob na vnějších hranicích a podpořit solidaritu mezi členskými státy a Společenstvím v této oblasti, jsou čl. 62 odst. 2 písm. a) a článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství.

6. SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Hlava IV – vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob svěřuje pravomoci v této oblasti Společenství. Odpovědnost však musí být sdílena podle článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. ,tj. pokud činnost prováděná na úrovni Společenství poskytuje zjevné výhody oproti provádění na úrovni členského státu, z důvodu rozsahu nebo účinku navrhované činnosti. Tento návrh nařízení uvedená kritéria splňuje.

Subsidiarita

Jednotlivé členské státy nemohou zajistit, aby právní předpisy o delegaci úkolů na hostující příslušníky pohraniční stráže jiných členských států za účelem jejich účasti na společných operacích na vnějších hranicích koordinovaných agenturou a k rozmístění na území žádajícího státu byly soudržné a harmonizované. K zajištění dostatečné míry harmonizace je proto nezbytný právní akt Společenství.

Stejně tak vytvoření a řízení pohraničních jednotek rychlé reakce nelze realizovat na úrovni členských států, ale vyžaduje akci a koordinaci ze strany Společenství.

Proporcionalita

Nařízení stanoví společná pravidla o delegaci úkolů na hostující příslušníky pohraniční stráže jiných členských států za účelem jejich účasti na společných operacích na vnějších hranicích koordinovaných agenturou a k umístění pohraničních jednotek rychlé reakce na území žádajícího členského státu. Nařízení také stanoví zřízení pohraničních jednotek rychlé reakce. Tyto záležitosti se musí řídit jasnými a jednotnými pravidly uvedenými v nařízení, které je vhodným nástrojem ke změně nařízení o založení agentur Společenství. Toto nařízení nejde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

2006/0140 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje mechanismus k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, pokud se jedná o tento mechanismus

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. a) a článek 66 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[9],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[11],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. října 2004 přijala Rada nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (agentura FRONTEX, dále jen „agentura“).

(2) Členský stát, který čelí okolnostem vyžadujícím zvýšenou technickou a operativní pomoc na svých vnějších hranicích může, aniž by byl dotčen čl. 64 odst. 2 Smlouvy o ES a podle článku 8 nařízení (ES) č. 2007/2004 požádat agenturu o pomoc v podobě koordinace v případě, že se účastní více států, a/nebo umístění odborníků agentury s cílem podpořit své příslušné orgány.

(3) S ohledem na kritické situace, kterým jsou členské státy občas vystaveny na svých vnějších hranicích, zejména v případě přílivu velkého počtu příslušníků třetích zemí usilujících o nezákonný vstup do Evropské unie přes určitá místa vnější hranice, se stávající možnosti poskytnout účinnou praktickou pomoc při kontrole osob a ostraze vnějších hranic na evropské úrovni nepovažují za dostatečné.

(4) Členský stát by měl kromě toho mít možnost v rámci agentury požádat, aby na jeho území byly rozmístěny pohraniční jednotky rychlé reakce, které tvoří speciálně vyškolení odborníci z jiných členských států, a dočasně tak poskytli pomoc jeho vnitrostátní pohraniční stráži.

(5) Z toho důvodu by měl být zřízen mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce.

(6) Za účelem účinné spolupráce s vnitrostátní pohraniční stráží by odborníci měli být schopni plnit úkoly související s kontrolou osob a ostrahou vnějších hranic po dobu svého umístění v členském státě žádajícím pomoc.

(7) Obdobně je třeba zvýšit účinnost společných operací koordinovaných agenturou tím, že se hostujícím příslušníkům pohraniční stráže jiných členských států umožní dočasně po dobu jejich rozmístění v žádajícím členském státě plnit úkoly související s kontrolou osob a ostrahou vnějších hranic.

(8) Je proto nezbytné do nařízení (ES) č. 2007/2004 vložit nová ustanovení o úkolech hostujících příslušníků pohraniční stráže jiných členských států a speciálně vyškolených odborníků jiných členských států umístěných ve členském státě na jeho žádost v rámci agentury.

(9) Nařízení (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10) Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, konkrétně zavedení společné legislativy týkající se úkolů, které mají plnit hostující příslušníci pohraniční stráže jiných členských států a zřízení jednotek složených z expertů z jiných členských států, které se umísťují na žádost určitého členského státu na jeho území, nelze dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity, jak stanoví článek 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Toto nařízení zohledňuje základní práva a dodržuje zásady uvedené v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady vyjádřené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a také v Listině základních práv Evropské unie.

(12) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES[12] o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(13) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES[13] a 2004/860/ES[14].

(14) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis podle ustanovení hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(15) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000[15] o žádosti Spojeného království, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis. Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(16) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002[16] o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis. Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(17) Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. d) a odst. 2 tohoto nařízení, která se vztahují k přístupu k Schengenskému informačnímu systému (SIS), představují ustanovení, jež ze schengenského acquis vycházejí anebo na něj odkazují, a to ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktů o přistoupení z roku 2003 a 2005.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Toto nařízení zřizuje mechanismus za účelem poskytování rychlé technické a operativní pomoci žádajícímu státu, který čelí naléhavé situaci, zejména přílivu velkého množství státních příslušníků třetí země usilujících o nelegální vstup do Evropské unie přes určitá místa vnějších hranic, a to v podobě pohraničních jednotek rychlé reakce. Nařízení dále stanoví úkoly, které mají hostující příslušníci pohraniční stráže a členové pohraničních jednotek rychlé reakce po dobu operací prováděných v jiném členském státě, než jejich vlastním, plnit.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1) „agenturou“ se rozumí Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie za účelem rozmístění pohraničních jednotek rychlé reakce;

(2) „společnými operacemi“ se rozumí společné operace podle článku 3 nařízení (ES) č. 2007/2004;

(3) „pilotními projekty“ se rozumí pilotní projekty podle článku 3 nařízení (ES) č. 2007/2004;

(4) „hostujícími příslušníky pohraniční stráže“ se rozumí příslušníci útvarů pohraniční stráže ostatních členských států, které se účastní společných operací a pilotních projektů [na území členského státu];

(5) „členy jednotky (jednotek)“ se rozumí příslušníci útvarů pohraniční stráže členských států, kteří slouží u pohraničních jednotek rychlé reakce;

(6) „žádajícím členským státem“ se rozumí členský stát, který žádá agenturu, aby rozmístila pohraniční jednotky rychlé reakce na jeho území;

(7) „hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, na jehož území se provádí společná operace, pilotní projekt nebo v němž jsou rozmístěny pohraniční jednotky rychlé reakce;

(8) „domovským členským státem“ se rozumí členský stát, ve kterém je příslušník pohraniční stráže nebo člen jednotek příslušníkem vnitrostátní pohraniční stráže.

Článek 3 Složení a umístění pohraničních jednotek rychlé reakce

1. Složení pohraničních jednotek rychlé reakce určí agentura podle článku 8b nařízení (ES) č. 2007/2004.

Agentura jednotky rozmístí podle článku 8f tohoto nařízení.

2. Členské státy předloží jména všech příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže, které mají v úmyslu uvolnit pro potřeby agentury do pohraničních jednotek rychlé reakce.

3. Členské státy na základě žádosti poskytnou agentuře k dispozici osoby uvedené v odstavci 2 k dispozici za účelem jejich účasti na těchto činnostech:

10. kurzech odborné přípravy a výcviku podle plánu v rámci ročního pracovního programu agentury;

11. krátkodobém umístění v jiném členském státě.

4. Náklady související s těmito činnostmi uvedenými v odstavci 3 hradí agentura podle článku 8d nařízení (ES) č. 2007/2004.

Článek 4 Práva a povinnosti členů jednotek

1. Členové jednotek zůstávají příslušníky vnitrostátní pohraniční stráže svých členských států a státy jim nadále vyplácí platy. Po dobu svého umístění v jednotkách, však členové plní pouze pokyny hostitelského členského státu v souladu s operačním plánem schváleným agenturou a daným členským státem podle čl. 8f odst. 3 nařízení (ES) č. 2007/2004.

2. Příslušníci pohraniční stráže, jejichž jména byly poskytnuta agentuře podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, se účastní základní a další odborné přípravy podle úkolů a také pravidelných výcviků poskytovaných agenturou podle článku 8 e nařízení (ES) č. 2007/2004.

3. Tito příslušníci obdrží po dobu účasti v kurzech a na cvičeních organizovaných agenturou a po dobu umístění jakožto členové jednotek denní příspěvky podle článku 8d nařízení (ES) č. 2007/2004.

Článek 5 Umístění pohraničních jednotek rychlé reakce

1. Po dobu umístění pohraničních jednotek rychlé reakce převezme velení nad těmito jednotkami hostující členský stát v souladu s operačním plánem. Žádající členský stát neprodleně informuje agenturu o všech rozhodnutích, která přijaly jeho příslušné orgány ohledně jednotek, včetně všech návrhů na změny nebo aktualizace operačního plánu.

2. Hostující členský stát poskytne veškerou nezbytnou pomoc styčné osobě agentury, která doprovází pohraniční jednotky rychlé reakce, včetně úplného přístupu k jednotkám po dobu umístění.

Článek 6 Úkoly hostujícícho příslušníka pohraniční stráže a členů jednotek

1. V rámci společných operací a pilotních projektů koordinovaných agenturou a umístění pohraničních jednotek rychlé reakce plní hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek po dobu těchto činností úkoly podle článků 7 a 8.

2. Při plnění úkolů uvedených v článcích 7 a 8 hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek dodržují právní předpisy Společenství a vnitrostátní předpisy hostitelského členského státu. Jednají pod velením příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže hostitelského členského státu.

3. Hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek jsou při plnění úkolů uvedených v článcích 7 a 8 oprávněni používat své vlastní uniformy.

Na svých uniformách nosí modrou pásku a odznak Evropské unie sloužící k jejich identifikaci jakožto účastníků společné operace nebo pilotního projektu koordinovaného agenturou anebo umístění pohraničních jednotek rychlé reakce.

Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu a občanům budou u sebe příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek nosit úřední doklad podle článku 9, který na požádání předloží.

4. Hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek oprávněni ve svém domovském členském státě s sebou nosit služební zbraně, mohou tyto zbraně při plnění úkolů uvedených v článcích 7 a 8 nosit pouze se souhlasem hostitelského členského státu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 7 Hraniční kontroly

1. Hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek, kteří se podílejí na činnostech souvisejících s hraničními kontrolami ve smyslu článku 7 nařízení (ES) č. 562/2006 plní v hostitelském členském státě tyto úkoly:

12. kontrolují cestovní doklady všech osob překračujících hranici s cílem ověřit platnost a pravost těchto dokladů a zjistit totožnost těchto osob;

13. používají technická zařízení ke kontrole cestovních dokladů podle písm. a);

14. navazují se všemi osobami překračujícími hranice rozhovor s cílem zjistit účel a okolnosti cesty a také zda tyto osoby disponují dostatečnými prostředky na živobytí a požadované doklady;

15. kontrolují, zda tyto osoby nemají záznam o odepření vstupu v rámci Schengenského informačního systému (SIS);

16. opatřují cestovní doklady razítkem podle článku 10 nařízení (ES) č. 562/2006 při vstupu i odchodu ze země;

17. zjišťují způsob dopravy osob překračujících hranice a předměty v jejich vlastnictví, v souladu s vnitrostátními předpisy hostujícícho členského státu.

2. Přístup hostujících příslušníků pohraniční stráže a členů jednotek do Schengenského informačního systému a do vnitrostátních databází pro účely odst. 1 písm. d) se řídí právními předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy hostitelského členského státu.

3. Hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek o odmítnutí vstupu podle článku 13 nařízení (ES) č. 562/2006 rozhodují pouze po konzultaci a na základě schválení velitele vnitrostátní pohraniční stráže hostitelského členského státu.

Veškerá odvolání proti tomuto rozhodnutí se zasílají příslušným orgánům hostitelského členského státu.

Článek 8 Ostraha

Hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek, kteří se podílejí na činnostech souvisejících s ostrahou ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 562/2006, plní v hostitelském členském státě tyto úkoly:

18. využívají technické prostředky k monitorování oblasti vnějších hranic;

19. podílejí se na pěších a motorizovaných hlídkách v oblasti vnějších hranic hostitelského členského státu;

20. zabraňují osobám v nezákonném překročení vnějších hranic hostitelského členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.

Článek 9 Úřední doklad

1. Hostitelský členský stát vydává hostujícím příslušníkům pohraniční stráže a členům jednotek doklad pro účely zajištění jejich totožnosti a také jako důkaz o tom, že mají právo plnit úkoly uvedené v článcích 7 a 8. Tyto doklady musejí obsahovat následující informace:

21. jméno a státní příslušnost hostujícího příslušníka pohraniční stráže/člena jednotky;

22. hodnost hostujícího příslušníka pohraniční stráže/člena jednotky;

23. aktuální digitální fotografii hostujícího příslušníka pohraniční stráže/člena jednotky;

24. informace o společné operaci/umístění, které/kterého se hostující příslušník pohraniční stráže/člen jednotky účastní;

25. úkoly, které hostující příslušník pohraniční stráže nebo člen jednotky může plnit podle článků 7 a 8;

26. období, během kterého hostující příslušník pohraniční stráže nebo člen jednotky úkoly uvedené v článcích 7 a 8 provádí.

2. Tento doklad se po skončení společné operace, pilotní projektu nebo po ukončení umístění pohraničních jednotek rychlé reakce vrací zpět hostitelskému členskému státu.

Článek 10 Občanskoprávní odpovědnost hostujících příslušníků pohraniční stráže a členů jednotek

1. V případě, že hostující příslušníci pohraniční stráže a členové jednotek působí v jiném členském státě, než jehož jsou příslušníky pohraniční stráže, nese domovský členský stát (státy) odpovědnost za jakoukoli škodu, kterou tyto osoby způsobí po dobu trvání společných operací nebo umístění jednotek, a to podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského státu.

2. Hostitelský členský stát nahradí škodu obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí k náhradě škody podle vnitrostátních právních předpisů.

3. Domovský členský stát (státy) uhradí hostitelskému členskému státu plně všechny částky, které tento stát zaplatil obětem nebo osobám oprávněným k náhradě škody jménem obětí.

4. Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím osobám a s výjimkou odstavce 3, se každý členský stát zdrží, v případě uvedeném v odstavci 1, požadování náhrady za škody, které mu způsobí jiný členský stát.

Článek 11 Trestněprávní odpovědnost hostujících příslušníků pohraniční stráže a členů jednotek

Po dobu trvání společných operací, pilotních projektů nebo umístění pohraničních jednotek rychlé reakce se na hostující příslušníky pohraničníky stráže a členy jednotek, pokud se jedná o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží jako na příslušníky pohraniční stráže hostitelského členského státu.

Článek 12 Změna

Nařízení (ES) č. 2007/2004 se mění takto:

(1) V čl. 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno g), které zní:

„g) rozmísťuje pohraniční jednotky rychlé reakce na území členských států žádajících o pomoc v době, kdy čelí naléhavé situaci, zejména přílivu velkého množství státních příslušníků třetí země usilujících o nezákonný vstup do Evropské unie na určitých místech vnějších hranic.“

(2) V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Agentura může nabývat technické zařízení za účelem kontroly a ostrahy vnějších hranic, které budou využívat odborníci v [ rámci] pohraničních jednotkách rychlé reakce po dobu trvání jejich umístění v dotyčném členském státě nebo státech.”

(3) Vkládají se nové články 8a až 8h, které znějí:

„Článek 8a Pohraniční jednotky rychlé reakce

V případě, že se zdá, že opatření uvedená v čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) neřeší naléhavou situaci, může agentura do žádajícího státu na přiměřenou dobu vyslat jednu nebo více pohraničních jednotek rychlé reakce.

Článek 8b Složení pohraničních jednotek rychlé reakce

1. Agentura sestaví a povede seznam jmen příslušníků pohraniční stráže, který jí členské státy předložily podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [tohoto nařízení ]

Při sestavování seznamu agentura zohlední relevantní odborné zkušenosti příslušníků pohraniční stráže, zejména jejich znalost jazyků.

2. Agentura při určování složení pohraničních jednotek rychlé reakce za účelem vyslání zohlední konkrétní okolnosti, které v žádajícím členském státě panují. Jednotka bude sestavena v souladu s operačním plánem vypracovaným podle čl. 8f odst. 3.

Článek 8c Kontaktní osoby členských států

Pro potřeby komunikace s agenturou ohledně všech záležitostí týkajících se pohraničních jednotek rychlé reakce jmenují členské státy kontaktní osoby. Kontaktní osoba musí být nepřetržitě k zastižení.

Článek 8d Náklady

1. S výjimkou pravidelných platů, hradí agentura tyto náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s uvolněním příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže ve prospěch pohraničních jednotek rychlé reakce pro účely uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (ES) č. …/… [tohoto nařízení ] :

27. cestovní náklady ze členského státu původu do hostitelského členského státu;

28. náklady související s očkováním;

29. náklady týkající se speciálního pojištění v souvislosti s umístěním;

30. denní příspěvky podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. …/… …/… [tohoto nařízení] .

2. Správní rada vytvoří podrobná pravidla ohledně vyplácení denních příspěvků členům pohraničních jednotek rychlé reakce.

Článek 8e Odborná příprava a výcvik

Agentura zajistí příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou uvedeni na seznamu podle čl. 8b odst. 1, základní a další odbornou přípravu týkající se plnění jejich úkolů. Dále povede podle rozpisu uvedeného v ročním pracovním programu agentury pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže.

Článek 8f Postup přijímání rozhodnutí o umístění pohraničních jednotek rychlé reakce

1. Výkonný ředitel v rámci rozhodování o žádosti členského státu o umístění pohraničních jednotek rychlé reakce podle článku 8a zohlední zjištění vyplývající z analýzy rizik, kterou agentura provede, a dále zohlední všechny důležité informace poskytnuté žádajícím nebo jiným členským státem. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníka agentury, aby situaci na vnějších hranicích žádajícího členského státu posoudil.

2. Výkonný ředitel rozhodne o žádosti o umístění pohraničních jednotek rychlé reakce co nejdříve, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne přijetí této žádosti. Výkonný ředitel zároveň písemně uvědomí žádající členský stát a správní radu o svém rozhodnutí. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá.

3. V případě, že výkonný ředitel rozhodne o umístění jedné či více pohraničních jednotek rychlé reakce, agentura a žádající členský stát neprodleně vypracuje operační plán podle článku 8g.

4. Jakmile je operační plán schválen, výkonný ředitel o tom informuje členské státy, jejichž příslušníci pohraniční stráže budou umístěni v pohraničních jednotkách rychlé reakce. Informace poskytne kontaktní osobě určené podle článku 8c v písemné formě a také uvede datum, kdy budou jednotky umístěny. Poskytne zároveň kopii operačního plánu.

5. Umístění pohraničních jednotek rychlé reakce proběhne nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy agentura společně se žádajícím členským státem schválí operační plán.

Článek 8g Operační plán

1. Agentura a žádající členský stát schválí operační plán, v němž jsou uvedeny podrobné podmínky umístění pohraničních jednotek rychlé reakce. Operační plán obsahuje následující údaje:

31. předpokládaná doba trvání umístění pohraničních jednotek rychlé reakce;

32. přesné zeměpisné umístění na území žádajícího členského státu, v němž budou umístěny pohraniční jednotky rychlé reakce;

33. úkoly pohraničních jednotek rychlé reakce po dobu jejich umístění;

34. složení pohraničních jednotek rychlé reakce;

35. technické zařízení, které bude umístěno společně s pohraničními jednotkami rychlé reakce;

36. všechny další úkoly, které žádající členský stát deleguje na pohraniční jednotky rychlé reakce po dobu jejich umístění;

37. jména a hodnosti příslušníků pohraniční stráže žádajícího členského státu, kteří budou pohraničním jednotkám rychlé reakce velet po dobu jejich umístění a postavení jednotek v rámci řídících struktur.

2. Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují dohodu výkonného ředitele agentury a žádajícího státu.

Článek 8h Styčná osoba

1. Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří budou styčnou osobou/osobami mezi pohraničními jednotkami a agenturou, již budou zastupovat, a kteří budou mít postavení pozorovatele/pozorovatelů. Výkonný ředitel oznámí hostitelskému členskému státu jméno této styčné osoby.

2. Styčná osoba podává agentuře zprávy o všech aspektech umístění pohraničních jednotek.

Styčná osoba:

38. jedná jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem;

39. jedná jako spojovací článek mezi agenturou a členy pohraničních jednotek rychlé reakce a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ohledně všech záležitostí souvisejících s podmínkami pro jejich umístění v těchto jednotkách;

40. monitoruje provádění operačního plánu;

41. hodnotí následky umístění pohraničních jednotek rychlé reakce zejména z hlediska navržení možných změn a aktualizací operačního plánu agentury.

3. Styčná osoba se při plnění svých povinností řídí pouze pokyny vydávanými agenturou.“

(4) Článek 10 se zrušuje.

Článek 13

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12 se použije pouze od [ tři měsíce ode dne jeho vstupu v platnost ].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, pokud se jedná o tento mechanismus.

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související činnosti, kterých se návrh týká:

Oblast politiky: 18 – Spravedlnost a vnitřní věci

Činnosti: 18 02 – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

18 02 03 01: Správní výdaje (Hlavy 1 a 2)

18 02 03 02: Provozní výdaje (Hlava 3)

3.2. Doba trvání činnosti a finančního dopadu:

Činnost bude zahájena dnem, kdy navrhované nařízení vstoupí v platnost. Doba trvání bude totožná s dobou platnosti tohoto nařízení.

Tímto navrhovaným nařízením se mění nařízení o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Navrhované nařízení přiděluje agentuře nový úkol. Neexistují žádné finanční dopady na příjmy. Finační dopady existují pouze na straně rozpočtových výdajů a souvisejí s dodatečným úkolem, který navrhované nařízení předpokládá.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

18 02 03 01 | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | Č. 3A |

18 02 03 02 | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | Č. 3A |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

Částky uvedené v této tabulce se týkají pouze finančních zdrojů, které bude agentura vyžadovat na plnění nových úkolů v důsledku návrhu . Proto v ní nejsou zahrnuty náklady týkající se dalších úkolů, které již agentura plní.

Tyto částky jsou započítány do částek předpokládaných ve víceletém finančním programování (dokument V předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007) a jako takové nepředstavují žádost o dodatečné položky.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a dále | Celkem |

Operativní výdaje[17] |

Položky závazků (PZ) | 8.1 | a) | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 12.600 |

Položky plateb (PP) | b) | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 12.600 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[18] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 12.600 |

Položky plateb | b+c | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 2.100 | 12.600 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[19] – nepoužije se |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d) |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e) |

Celkové orientační finanční náklady zásahu—nepoužije se |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e |

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá finanční spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a dále | Celkem |

Norsko a Island | f | 0.043 | 0.043 | 0.043 | 0.043 | 0.043 | 0.043 | 0.259 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 2.143 | 2.143 | 2.143 | 2.143 | 2.143 | 2.143 | 12.859 |

Nařízení, kterým se zřizuje Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004) rozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.

Plná účast Norska a Islandu na činnostech agentury Frontex je možná na základě dohody. V souvislosti s umožněním účasti těchto dvou zemí se předpokládá jejich finanční příspěvek.

Orientační příspěvek: 2,06 % (údaje za rok 2006).

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[20] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí(Rok n-1) | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Hlavním cílem tohoto navrhovaného nařízení je zlepšit operativní spolupráci mezi členskými státy na vnějších hranicích EU prostřednictvím zařazení dalšího úkolu na seznam úkolů, které již agentura plní v souladu s nařízením Rady (ES) 2007/2004 ze dne 26. října 2004. Nový úkol se týká „pohraničních jednotek rychlé reakce“ které budou odpovědné za kontrolu a ostrahu pozemních, vzdušných a námořních hranic. Pro podrobné informace viz dále „Důvodová zpráva".

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Navrhovaným nařízením se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení agentury. Doplňuje stávající nařízení tak, že k úkolům, které již agentura plní, přidává nové. Tak jako platné nařízení, bude navrhované nařízení doplňovat i jiné stávající finanční nástroje jako např. ARGO. Tento návrh dále staví na přidané hodnotě získané v důsledku zřízení agentury a to tak, že agentura plní horizontální úkoly, které byly předtím vnitrostátními projekty, ale které nebyly řízeny centrálně, s cílem zabezpečit jejich soudržnost a jednotnost.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Cíl:

Účinná kontrola a ostraha pozemních, vzdušných a námořních hranic členských států.

Výsledky:

Zřízení pohraničních jednotek rychlé reakce, které by pomáhaly členským státům v situacích vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc.

Ukazatele:

Počet pohraničních jednotek rychlé reakce umístěných za účelem poskytování technické a operativní pomoci členským státům, které o ní požádají.

Počet kurzů k odborné přípravě a výcviků, jichž se příslušníci pohraniční stráže v rámci pohraničních jednotek rychlé reakce účastnili.

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídilo, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

Činnost bude prováděna Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (agentura FRONTEX) zřízenou na základě nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Dohled nad činnostmi realizovanými agenturou zahrnujícími novou činnost v důsledku navrhovaného nařízení bude nadále prováděn prostřednictvím výroční zprávy o činnosti schválené správní radou za předcházející rok a také prostřednictvím pracovního programu na následující rok. Tyto dokumenty budou předloženy Komisi, Radě a Evropskému parlamentu.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení ex ante

Posouzení dopadu provádí Komise.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex-post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Nevztahuje se na tento návrh.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Do tří let ode dne, kdy agentura zahájí svou činnost, a každých pět let poté zadá správní rada nezávislé externí hodnocení uplatňování nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení agentury. Vzhledem k tomu, že návrh nařízení pozměňuje nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, bude se hodnocení rovněž týkat tohoto návrhu.

Hodnocení přezkoumá, jak účinně agentura plní své poslání, včetně svého nového úkolu, který jí na základě tohoto návrhu nařízení, byl přiděleny. Posoudí rovněž dopad agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni.

Správní rada obdrží hodnocení a podá Komisi doporučení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a Komise je může postoupit Radě spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy. Podle potřeby připojí akční plán s časovým rozvrhem. Nálezy i doporučení vyplývající z hodnocení se zveřejňují.

7. Opatření proti podvodům

Rozpočet agentury plní výkonný ředitel. Výkonný ředitel/ředitelka předloží každý rok Komisi, správní radě a Účetnímu dvoru podrobné vyúčtování všech příjmů a výdajů za předchozí rozpočtový rok. Kromě toho bude Služba interního auditu Komise napomáhat při řízení finančních operací agentury prostřednictvím kontroly rizik, sledováním shody a tím, že učiní doporučení s cílem zvýšit účinnost a efektivity operací a zajistit hospodárné využívání finančních zdrojů agentury.

Agentura zavede systém vnitřního auditu podobný systému, který zavedla Komise v rámci své vlastní restrukturalizace.

Zaměstnanci agentury budou v boji proti podvodům plně spolupracovat s úřadem OLAF.

Účetní dvůr přezkoumá účetní závěrky v souladu s článkem 248 Smlouvy o ES a vydá výroční zprávu o činnosti agentury.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[23] (XX 01 01) | A*/AD |

B*, C*/AST |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02[24] |

Ostatní zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 04/05[25] |

CELKEM |

8.2.2. Popis úkolů vyplývajících z opatření

Koordinace všech činností souvisejících s prováděním nových úkolů přidělených agentuře, které se týkají zřízení pohraničních jednotek rychlé reakce odpovědných za kontrolu a ostrahu pozemních, vzdušných a námořních hranic.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (18 02 03 01 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a náklady s tím související nezahrnuté do referenční částky NEUPLATŇUJÍ SE, protože se nevyžadují žádné dodatečné zdroje.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference |

XX 01 02 11 03 – Výbory[27] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

[1] Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[2] Dok. 14292/04 ZÁV. 3.

[3] Dok.: 15914/05 REV 1 ZÁVĚR 3.

[4] Studie o delegování výkonných pravomocí na příslušníky pohraniční stráže, kteří působí na vnějších hranicích EU (studii připravila společnost UNISYS v roce 2006).

[5] Nařízení (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006.

[6] Agentura hradí tyto náklady: náklady na ubytování, denní příspěvky, cestovné a v případě, že je to nezbytné, náklady na očkování a/nebo speciální pojištění.

[7] Agentura může v případě nutnosti nabývat technické zařízení za účelem kontroly a ostrahy hranic, které budou využívat pohraniční jednotky rychlé reakce. Jedná se např. o radiokomunikační zařízení, binokulární dalekohledy atd.

[8] Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.

[9] Úř. věst. C, s.

[10] Úř. věst., C, s.

[11] Úř. věst., C, s.

[12] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[13] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26.

[14] Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78.

[15] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[16] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[17] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[18] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[19] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[20] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[21] V případě potřeby (např. pokud trvání akce přesáhne 6 let) se přidají doplňující sloupce.

[22] Jak je popsáno v bodě 5.3.

[23] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[24] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[25] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[26] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[27] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.