52006PC0245

CS

V Bruselu dne 24.05.2006

KOM(2006) 245 v konečném znění

2004/0154 (KOD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95

Úprava v důsledku dohody ze dne 17. května 2006

o finančním rámci na období 2007–2013

(předložený Komisí podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

· Odůvodnění a cíle návrhu

Návrh pozměňuje původní návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (RTE) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95, předložený Komisí těmto dvěma orgánům ke společnému rozhodnutí [reference: 2004/0154 (COD)]. První čtení a přijetí legislativního usnesení proběhlo v Evropském parlamentu dne 26. října 2005. Žádná další etapa postupu spolurozhodování od té doby nebyla uzavřena.

Návrh má dopad na rozpočet a spadá do finančního rámce Společenství na období 2007-2013, o kterém bylo dosaženo interinstitucionální dohody v dubnu 2006. Rozpočtové zdroje stanovené v původním návrhu Komise (podložené důkladným posouzením potřeb) významně přesahují částky vyčleněné transevropským dopravním a energetickým sítím ve finančním rámci na období 2007-2013. Změna původního návrhu „finančního nařízení RTE“ proto vychází z potřeby přizpůsobit nařízení rozpočtovým zdrojům potvrzeným v dubnu 2006.

Zdroje vyčleněné ve finančním rámci představují pouze 40 % částky původně navržené pro odvětví dopravy a 45 % částky navržené pro odvětví energetiky. Proto je také nutné upravit způsoby poskytování pomoci (zejména způsoby výběru projektů a míry podpory). Kromě toho byly v pozměněném návrhu zohledněny komentáře vznesené v prvním čtení Evropským parlamentem. A konečně pak bylo do návrhu začleněno několik formulačních upřesnění.

· Obecné souvislosti

Smlouva o založení Evropského společenství stanoví, že Společenství může podporovat projekty společného zájmu příslušné transevropské sítě (článek 155). Na základě toho se poskytování finanční pomoci Společenství na projekty RTE od roku 1995 řídí nařízením (ES) č. 2236/95 [ve znění nařízení (ES) č. 1655/1999 ze dne 19. července 1999, (ES) č. 788/2004 ze dne 21. dubna 2004, (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004 a (ES) č. 1159/2005 ze dne 6. července 2005]. V odvětví dopravy (které využívá největší části zdrojů) bylo do roku 2005 přiděleno přibližně 5,5 miliardy EUR na projekty infrastruktury a inteligentní dopravní systémy (např. systém GALILEO), které společně přispěly, nebo po svém zprovoznění přispějí, k lepší efektivitě celkového systému dopravy v Evropě, čímž usnadní fungování vnitřního trhu a volný pohyb občanů, a tím zajistí mobilitu v trvale udržitelných podmínkách.

Pomoc Společenství přidělená z rozpočtu RTE je poskytována na projekty, které jsou připravené, financované a realizované orgány členských států, mezinárodními institucemi (např. Evropskou kosmickou agenturou) a veřejnými nebo soukromými subjekty/společnostmi. Soukromé firmy realizující projekty RTE působí v řadě případů na odpovědnost členských států a/nebo využívají financování z veřejných prostředků jednotlivých států. V odvětví energetiky obecně a v odvětví dopravy v určitých případech projekty financované v rámci RTE připravují, financují a realizují soukromé společnosti. Financování Společenství může podpořit fázi studie (až do výše 50 % příslušných nákladů), aby pomohla překonat rizika vyskytující se v prvních fázích projektu, nebo může přispět k financování realizace projektu. Zvýšená pozornost je věnována těm formám a nástrojům pomoci Společenství, které stimulují zapojení soukromého financování.

I přes nízkou míru financování Společenství v porovnání s náklady na příslušné projekty (náklady na zcela dokončenou transevropskou dopravní síť jsou odhadovány přibližně na 600 miliard EUR, které mají být investovány do roku 2020), jsou příspěvky z rozpočtu RTE zásadní pro samotnou existenci řady projektů (např. systém GALILEO) a jsou rozhodující pro dosažení cílů dokončení, spojení nejrůznějších investorů nebo zajištění vysoké technické úrovně pro mnohé další. Přidělování rozpočtových prostředků - které jsou v porovnání s celkovou potřebou nedostatečné - se vždy řídilo cílem zajistit tu nejvyšší evropskou přidanou hodnotu pro celou síť.

Pouze poskytnutí rozpočtových zdrojů v plném rozsahu tak, jak bylo stanoveno v původním návrhu (20,350 miliard EUR pro odvětví dopravy a 0,34 miliard EUR pro odvětví energetiky), by Společenství umožnilo efektivně stimulovat investice nezbytné k naplnění cíle, zvláště pokud jde o transevropskou dopravní síť. Výrazné snížení (na 8,013 miliard EUR pro dopravu a 0,155 miliard EUR pro energetiku) zvyšuje odpovědnost členských států za příslušné finanční úsilí tak, aby byly v plném rozsahu naplněny cíle dokončení projektu stanovené v příslušných „hlavních směrech“ pro vývoj sítě, přijatých Evropským parlamentem a Radou. Snížení zdrojů zároveň zesiluje výzvu směrem k soukromým investorům, aby se aktivněji zapojili do financování RTE, přičemž na druhou stranu mohou očekávat prospěch z lepší dostupnosti hospodářských oblastí a spotřebitelských center i vzdálených regionů. Při provádění sníženého rozpočtu bude Komise uplatňovat nejvhodnější metody hodnocení, aby se ujistila, že omezené finanční prostředky Společenství přinášejí transevropské síti Společenství tu nejvyšší možnou hodnotu.

· Platná ustanovení v oblasti tohoto návrhu

Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí, ve znění nařízení (ES) č. 1655/1999 ze dne 19. července 1999, (ES) č. 788/2004 ze dne 21. dubna 2004, (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004 a (ES) č. 1159/2005 ze dne 6. července 2005.

Navržené nařízení v podstatě zajišťuje, že Společenství bude v období 2007-2013 pokračovat ve financování projektů společného zájmu v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Hlavní zásady financování RTE, které se v současné době řídí nařízením (ES) č. 2236/95, zůstanou v rámci navrhovaného nařízení beze změny. Zavedené změny se týkají tří hlavních oblastí: 1) určování rozpočtových zdrojů, 2) změn způsobu financování na základě a) vývoje priorit rozvoje RTE a financování v posledním desetiletí a vývoje příslušných technických norem b) dostupnosti rozpočtových zdrojů a c) obecně uznávané potřeby posilovat vliv financování RTE při mobilizaci veřejných a soukromých investic a také 3) přizpůsobení vývoje právního/správního rámce, zvláště pokud jde o řízení rozpočtu Společenství.

Ačkoli rozpočtové zdroje dostupné pro období 2007-2013 v porovnání s předchozím obdobím výrazně poklesly pod úroveň odhadovaných potřeb, značně rozšiřují možnosti financování RTE. V dopravě představuje navýšení ze 4,4 na 8,1 miliard EUR téměř zdvojnásobení zdrojů, pokud uvážíme, že projekt GALILEO (který spotřeboval přibližně 15 % dostupných zdrojů v období 2000-2006) bude v budoucnu využívat nezávislé rozpočtové linie. Pro efektivní řízení navýšených zdrojů pro transevropskou dopravní síť Komise plánuje vytvoření výkonné agentury, kterou schválil regulativní výbor pro výkonné agentury dne 16. listopadu 2005.

· Slučitelnost s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je v souladu s ostatními politikami a cíli Unie, zvláště v těchto oblastech:

1) Fungování vnitřního trhu: usnadnění volného pohybu zboží, služeb a pracovníků propojením sítí jednotlivých členských států – tzn. doplnění chybějících spojů na hranicích jednotlivých členských států a zajištění interoperability odstraněním technologických překážek; zajištění trvalé shody s kapacitními potřebami podél hlavních evropských os – jak odstraněním míst snížené fyzické průchodnosti, tak širším uplatňováním inteligentních systémů k optimalizaci využívání infrastruktury.

2) Udržitelný rozvoj: příspěvek ke snížení emisí oxidu uhličitého a emisí toxických částic, a to: prosazováním trvalého rozvoje hlavních evropských os (prioritní projekty v oblasti dopravy a energetiky) – např. bojovat proti dopravním zácpám, podporovat koncentraci mezinárodního dopravního toku, přispívat k čistším městům, a zlepšovat tak kvalitu života občanů; vytvoření propojení mezi obory dopravy, aby byl podpořen rozvoj intermodálních řešení dopravy a aby byly sníženy emise vyplývající z dálkové silniční dopravy.

3) Regionální politika: efektivním propojením infrastruktury zlepšovat dostupnost – zvláště v oblastech postižených strukturálním znevýhodněním a/nebo se nacházejících v odlehlých oblastech, s cílem posílit jejich ekonomickou integraci.

4) Politika rozšiřování EU a sousedství: rozšiřovat propojení energetických a dopravních sítí (zvláště u železniční a lodní dopravy) za hranice současné EU, a tím usnadňovat rozvoj celoevropských koridorů jako základ efektivních služeb a plynulých obchodních toků.

Horizontálně návrh přispívá k naplnění cílů lisabonské agendy (vedle výše uvedených cílů např. propagace inovativních technologií pro řízení dopravního provozu) a plně odráží cíle zdravého a efektivního řízení rozpočtu Společenství.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

· Konzultace zúčastěných stran

Návrh se přímo vztahuje k hlavním směrům Společenství pro rozvoj transevropských dopravních a energetických sítí. V odvětví dopravy byla v roce 2003 vypracována studie o posouzení dopadů a byly konzultovány zúčastněné strany za účelem změny „hlavních směrů“, které byly přijaty v roce 2004 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě). Výsledky byly zveřejněny v dokumentu SEK (2003) 1060. V odvětví energetiky byly výsledky rozšířeného posouzení dopadu zveřejněny v dokumentu SEK (2003) 1369. Obě posouzení upozornila na potřebu náležité finanční pomoci z rozpočtu Společenství, která by stimulovala investice (veřejné i soukromé) jednotlivých členských států a zajistila včasné dokončení příslušných sítí. Zvláštní konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadu tedy nejsou v rámci pozměněného návrhu finančního nařízení RTE zapotřebí.

· Shromažďování a využití odborných znalostí

Příslušná vědecká / odborná odvětví

Potřeba investic do infrastruktury, zvláště v odvětví dopravy, byla posouzena v celoevropském měřítku na základě několika komplexních studií, mimo jiné i v rámci studie nazvané „Scénarios, prévisions de trafic et analyse des couloirs du réseau transeuropéen“ [Scénáře, předpovědi dopravního provozu a analýza koridorů transevropské sítě], která byla jménem Evropské komise provedena v roce 2004. Výsledky této studie a hlubší analýzy provedené Komisí v úzké spolupráci s členskými státy umožnily posoudit potřebné investice do transevropské dopravní sítě do roku 2020 a do 30 prioritních projektů této sítě tak, jak je stanoveno v rozhodnutí o hlavních směrech (rozhodnutí č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/1996/ES). Tato analýza Komisi zároveň umožnila odhadnout potřebné zdroje z rozpočtu Společenství v rámci rozpočtové linie pro transevropskou dopravní síť tak, jak je uvedeno v původním návrhu finančního nařízení RTE.

Použitá metodika

Metodika stanovená pro předpovědi dopravního provozu a průzkumy v členských státech prostřednictvím příslušných výborů RTE.

Hlavní konzultované odborníci / organizace

Poradenské firmy specializující se na danou oblast a vládní odborníci členských států.

Shrnutí obdržených a použitých rad

Nebyla zmíněna existence žádných potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky.

Očekávané získání podpory Společenství je zásadní pro mobilizaci investic nezbytných k zajištění včasného dokončení příslušných transevropských sítí.

Prostředky pro zveřejnění odborných stanovisek

Závěry odborníků byly začleněny do zpráv zveřejněných Komisí a byly zohledněny v návrzích hlavních směrů Společenství a finančního nařízení RTE.

· Studie dopadu

Vzhledem k tomu, že návrh se přímo vztahuje k hlavním směrům Společenství pro rozvoj transevropských dopravních a energetických sítí a že studie dopadu byly provedeny v rámci těchto hlavních směrů, není zapotřebí provádět žádné samostatné studie dopadu.

Obecně je třeba opět zdůraznit, že poskytnutí finanční pomoci Společenství projektům společného zájmu umožní dokončit transevropské dopravní a energetické sítě s nejvyšší prioritou rychleji a efektivněji, než by bylo možné bez této pomoci. To znamená vytvoření významných výhod pro dopravu Společenství a jeho energetické systémy jako celek, což následně přispěje k ekonomickému růstu, tvorbě pracovních míst (dočasný pracovní poměr během výstavby a dlouhodobě trvalý pracovní poměr), přinese zlepšení kvality života pro občany (např. díky kratším přepravním časům) a výhody pro životní prostředí (snižováním emisí).

3. Právní stránka návrhu

· Shrnutí navrhovaných opatření

Návrh pozměňující původní návrh Komise z července 2004 stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí v období 2007-2013. Na základě finančního rámce pro toto období schváleného v dubnu 2006 stanoví rozpočtové zdroje pro poskytování pomoci projektům společného zájmu v těchto dvou oblastech infrastruktury.

Stanoví způsoby poskytování finanční pomoci Společenství s ohledem na dostupné rozpočtové zdroje, priority politiky rozvoje a financování RTE a také právní/správní rámec pro řízení rozpočtu Společenství. V tomto ohledu návrh především stanoví: způsoby výběru projektů, formy pomoci Společenství (včetně dvou nových forem: podílu na záručním nástroji a přispění k činnostem společných podniků na základě článku 171 Smlouvy o založení Evropského společenství), maximální míry pomoci Společenství (zvýšené sazby pro specifické kategorie projektů s vysokou prioritou s cílem zvýšit vliv při mobilizaci investic z různých veřejných a soukromých zdrojů). Objasňuje ustanovení o poskytování pomoci a zavádění odpovídajících rozhodnutí Komise (včetně opatření, která je zapotřebí přijmout v případě nesrovnalostí) a také úlohu příslušných členských států. Lépe definuje kategorie případných příjemců pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí a dále pak klíčové pojmy navrhovaného nařízení. Obecně lze říci, že navrhované způsoby a navrhovaná ustanovení podporují cíl posílení koncentrace pomoci Společenství na nejvyšší priority rozvoje sítí.

· Právní základ

Smlouva o založení Evropského společenství, článek 155.

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu / těchto důvodů:

Poskytnutí finanční pomoci Společenství v rámci rozpočtu RTE se týká nejvyšších priorit těchto dvou sítí obecně, tzn. priorit, které byly definovány z pohledu celého Společenství a které jsou stanoveny v hlavních směrech Společenství pro rozvoj těchto sítí. Tyto priority (jako např. realizace/odstranění míst snížené průchodnosti prioritních projektů, realizace úseků projektů, které jsou za hranicemi členských států, projektů přispívajících k optimalizaci využití infrastruktury – zvláště rozvojem a zaváděním inovativních technologií řízení pro různé obory dopravy, podporou obnovení rovnováhy oborů dopravy ve prospěch těch oborů dopravy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, realizace projektů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti, kvalitě služeb a interoperability RTE) přesahují priority stanovené z hlediska jednotlivých členských států. Jejich realizací přesáhne evropská přidaná hodnota výhody vyplývající z „priorit stanovených na základě hlediska jednotlivých členských států“. Pro co nejrychlejší a nejefektivnější realizaci těchto priorit transevropských sítí je pro Společenství zásadní poskytováním podpory vhodně stimulovat investiční snahy jednoltivých členských států.

Samotné členské státy by ani přes koordinované úsilí nebyly schopny dosáhnout všech výhod, kterých je možné využít díky opatřením na úrovni Společenství.

Cíle návrhu budou lépe dosaženy prostřednictvím opatření na úrovni Společenství z tohoto důvodu / těchto důvodů:

Potřeba opatření pro stimulaci financování projektů společného zájmu v oblasti transevropských sítí na úrovni Společenství přímo vychází z odpovědností Společenství za rozvoj těchto sítí, které se svou povahou řadí na úroveň Společenství.

Podpora Společenství projektům RTE by měla přispět k tvorbě pozitivních vlivů na ekonomický růst (lepší fungování vnitřního trhu, podíl na tvorbě pracovních míst v rámci dočasného i trvalého pracovního poměru), zlepšení kvality života a životní prostředí.

Členské státy i nadále zodpovídají za přípravu, financování a realizaci projektů na svých příslušných územích v plném souladu s vnitrostátními právními předpisy. Unie stimuluje investice do infrastruktury členských států tak, aby zajistila náležitou prioritu evropských priorit na úrovni jednotlivých členských států.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Navrhovaná opatření mají stimulovat a směrovat investice jednotlivých členských států do infrastruktury tak, aby bylo dosaženo vysokých výhod pro Společenství jako celek, zatímco proces rozhodování v oblasti plánování, financování a realizace infrastrukturních projektů společného zájmu i nadále podléhá příslušným vnitrostátním právním předpisům a postupům.

Komise a vlády jednotlivých členských států společně zodpovídají za řízení pomoci přidělované projektům RTE.

· Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu / těchto důvodů:

Návrh se týká změny stávajícího nařízení.

4. Důsledky pro účty

Návrh spadá do finančního rámce Společenství na období 2007-2013.

5. Doplňující informace

· Zjednodušení

Návrh počítá se zjednodušením správních postupů pro orgány veřejné moci (EU i jednotlivých členských států), zjednodušení správních postupů pro soukromý sektor.

Návrh přispívá k vyjasnění a zjednodušení postupů při poskytování pomoci a ke snížení správního zatížení.

2004/0154 (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o zalożení Evropského spoleżenství, a zejména na článek 156 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rada na svém zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března ve svých závěrech zdůrznila, že výkonné a integrované sítě v oblastech energetiky a dopravy jsou základním pilířem vnitřního evropského trhu a že lepší využívání stávajících sítí a zavedení chybějících spojení umožní zvýšit efektivnost a konkurenceschopnost a zajistit odpovídající úroveň kvality a také snížení bodů zahlcení a tím pádem lepší dlouhodobou životaschopnost. Tyto potřeby zapadají do rámce strategie přijaté hlavami států a vlád na vrcholné schůzce v Lisabonu a následně pravidelně připomínané.

(2) Evropská rada schválila na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 Evropskou akci pro růst tím, že vyzvala Komisi, aby přeorientovala případné výdaje na investice do fyzického kapitálu, zejména investice do infrastruktury transevropských sítí, jejichž prioritní projekty představují významné prvky pro posílení soudržnosti vnitřního trhu.

(3) Zpoždění zaznamenaná při realizaci výkonných transevropských spojení, zejména jejich přeshraničních úsekůpřeshraničních úseků, představují riziko vážného ohrožení konkurenceschopnosti Společenství a členských států a okrajových regionů, které nebudou moci nebo již nebudou moci plně využívat výhod velkého jednotného trhu.

(4) V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě [5] byly náklady na doplnění transevropské dopravní sítě do roku 2020 odhadnuty na 600 miliard EUR. Investice potřebné jen pro prioritní projekty ve smyslu přílohy III uvedeného rozhodnutí představují přibližně 140160 miliard EUR na období 2007-2013.

(4a) V souladu se sdělením NAIADES [6] a vzhledem ke stálosti vodních cest musejí prioritní projekty v oblasti říční dopravy získat motivující prostředky, stejně jako přeshraniční úseky.

(4b) Ve svém usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie na období 2007-2013 Evropský parlament zdůraznil strategický význam dopravních sítí pro dokončení jednotného trhu a pro rozvoj užších vztahů s kandidátskými zeměmi a zeměmi, které o statut kandidátských zemí usilují, nebo zemí, které patří do „okruhu přátel“. Evropský parlament mimo jiné také vyjádřil svoji vůli posoudit novátorské nástroje financování, jako jsou záruky na úvěry, evropské koncese, evropské úvěry a fond úrokové bonifikace.

(5) Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, uvedly jak Evropský parlament, tak Rada jako hlavní myšlenku potřebu posílení a přizpůsobení finančních nástrojů zvýšením úrovně spolufinancování Společenství tak, že se stanoví možnost zvýšení podílu spolufinancování Společenství zejména pro projekty vyznačující se přeshraničním charakterem, tranzitní funkcí nebo překonáváním přírodních překážek.

(6) S ohledem na částky přidělené transevropským dopravním a energetickým sítím (dále jen „RTE-T“ a „RTE-E“) a v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2007-2013 není možné splnit všechny potřeby spojené s uskutečněním priorit stanovených rozhodnutím č. 1692/1996/ES (RTE-T) a [rozhodnutím .../.../ES] (RTE-E). Na doplnění veřejného a soukromého financování jednotlivých členských států je tedy třeba soustředit tyto zdroje na určité kategorie projektů, které přinášejí největší přidanou hodnotu pro celou síť – zejména přeshraniční úseky a projekty týkající se odstranění určitých míst snížené průchodnosti a to tak, aby byla zaručena kontinuita infrastruktury RTE-T nebo RTE-E.

(7) [Rozhodnutí .../.../ES] Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pokyny pro transevropské energetické sítě a ruší rozhodnutí č. 96/391/ES, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/ES ze dne [7] [8], které určuje cíle, akční priority a vhodným způsobem upřednostňuje projekty společného zájmu pro doplnění a rozvoj této sítě včetně prioritních projektů a projekty, které jsou vyhlášeny jako projekty v evropském zájmu. Nezbytné investice, které umožňují všem členským státům plně se účastnit vnitřního trhu a doplňují spojení se sousedními zeměmi, členskými státy nebo třetími zeměmi, jsou řádově 28 miliard EUR do roku 2013 jen pro prioritní projekty. Uvedená částka zahrnuje přibližně 8 miliard EUR investic, které mají být realizovány ve třetích zemích.

La décision 1229/2003/CE du Parlement européen et du Conseil du 26 juin 2003 établissant un ensemble d’orientations relatives au réseau transeuropéen dans le secteur de l’énergie et abrogeant 1254/93/CE, identifie les objectifs, les priorités d’action et les projets d’intérêt commun pour compléter et développer ce réseau, y compris les projets prioritaires. Les investissements nécessaires, pour permettre à tous les États membres de participer pleinement au marché intérieur et pour compléter les interconnexions avec les pays voisins, sont de l’ordre de 28 milliards d’€ d’ici à 2013, pour les seuls projets prioritaires. Ce dernier montant comprend environ 8 milliards d’€ d’investissements à réaliser dans des pays tiers.

(8) Evropská rada na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 vyzvala mimo jiné Komisi, aby nadále studovala nutnost vytvoření specifického nástroje záruky Společenství určeného k pokrytí určitých následných rizik po fázi výstavby v rámci projektů dopravních transevropských sítí. Pokud se týká energetiky, Rada vyzvala Komisi, aby přeorientovala případné výdaje na investice do fyzického kapitálu s cílem stimulovat růst.

Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí [9], ve znění nařízení č. 1655/99/ES a nařízení č. 807/2004/ES, již představuje reálný pokrok, protože umožňuje pro projekty vyhlášené jako prioritní vyšší podíl financování, zvýšený na 20 % [10]. Zůstává nicméně závislé na pravidlech realizace, která by si zasloužila zjednodušení a rozpočtový rámec, jehož zdroje jsou omezené. Il apparaît donc nécessaire, en complément des financements nationaux publics et privés, d’accroître le concours communautaire en termes à la fois de montant et de taux d’intervention en vue de renforcer l’effet de levier des fonds communautaires permettant ainsi de réaliser les projets prioritaires arrêtés

A la lumière des développements de chacune des composantes des réseaux transeuropéens - transport et énergie - et de leurs caractéristiques intrinsèques, et dans l’optique d’une gestion plus efficace, il convient de prévoir plusieurs règlements distincts pour les domaines couverts jusqu’à présent par le seul règlement (CE) n° 2236/95.

Tímto nařízením je třeba zavést program, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Tento program, který musí respektovat acquis Společenství zejména v oblasti životního prostředí, musí přispět k posílení vnitřního trhu a mít stimulující vliv na konkurenceschopnost a růst Společenství.

Vzhledem k tomu, že cíle realizace transevropských dopravních a energetických sítí nemohou být dosaženy dostatečným způsobem členskými státy, zejména vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat akce jednotlivých členských států, které tudíž mohou být lépe realizovány na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity uvedené v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality tak, jak je vyhlášena v uvedeném článku, toto nařízení nepřesahuje to, co je nutné pro dosažení těchto cílů.

(9) Finanční pomoc Společenství z rozpočtu transevropských sítí se musí soustředit na projekty nebo části projektů představující největší evropskou přidanou hodnotu a musí podněcovat účastníky, aby urychlili realizaci prioritních projektů v rozhodnutích č. 1692/96/ES a č. [.../.../CE]1229/2003/ES. Musí rovněž umožnit financování i jiných projektů společného zájmu evropských infrastruktur definovaných v uvedených rozhodnutích.

(10) Finanční pomoc Společenství je poskytována s cílem rozvíjet investiční projekty v transevropských dopravních a energetických sítích, poskytnout pevný finanční závazek, mobilizovat institucionální investory a podněcovat vytváření finančních partnerství veřejného a soukromého sektoru. V oblasti energetiky musí finanční pomoc především pomoci překonat finanční překážky, které by mohly vyvstat při přípravě projektů a při jejich vývoji před realizací stavby, a bude muset být soustředěna na přeshraniční úseky prioritních projektů a na propojení se sousedními zeměmi.

(10a) Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 4. července 2005 o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS [11] zdůraznila, že je třeba zajistit rychlý a koordinovaný přechod k tomuto systému, aby byla zajištěna interoperabilita transevropské sítě. K tomu je nutná cílená a časově omezená podpora Společenství, a to jak pro prvky spojené s infrastrukturou, tak i pro prvky, které jsou na palubě.

(11) Pro určité projekty může být členský stát / členské státy zastoupeny mezinárodními organizacemi. Provádění určitých projektů svěřuje Komise společným podnikům podle článku 171 Smlouvy o založení Evropského společenství. Tato zvláštní situace vyžaduje rozšíření pojmu příjemce finančního příspěvku Společenství podle tohoto nařízení.

(12) Musí být možné, aby finanční pomoc Společenství mohla nabýt několika forem intervence, a to formu přímé subvence (studie a práce), úrokových zvýhodnění, nástrojů záruky na úvěr, účasti na kapitálových rizikových fondech, a musí být také schopna krýt specifická následná rizika po fázi výstavby. Nezávisle na jeho formě by měla být finanční pomoc Společenství poskytnuta podle ustanovení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [12], a podle jeho prováděcích pravidel s výjimkou případů, kdy se toto nařízení výslovně odchyluje od těchto pravidel.

Le concours financier communautaire doit pouvoir prendre plusieurs formes d'intervention, à savoir subvention directe, bonification d'intérêt, instruments de garantie de prêt, participation aux fonds de capital à risque et doit pouvoir également couvrir des risques spécifiques postérieurs à la phase de construction.

(13) Pro použití finanční pomoci Společenství při projektech velkého rozsahu, které trvají několik let, je vhodné umožnit závazek Společenství na víceletém základě, který podle financovaného projektu odliší povolení víceletého programu a položky závazků, které jsou povolovány každoročně. Skutečně pouze finanční závazek, který je pevný, atraktivní a zavazující Společenství dlouhodobě, umožní snížit nejistoty spojené s realizací těchto projektů a mobilizovat jak veřejné, tak soukromé investory.

(13a) Je třeba počítat s institucionálními nebo smluvními prostředky na podporu financování veřejno-soukromého partnerství, které prokázaly svoji účinnost, a k nimž jsou připojeny právní záruky slučitelné s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a vnitřního trhu, čímž se mezi členské státy šíří osvědčené postupy.

(14) Zvláštní pozornost musí být věnována účinné koordinaci veškerých akcí Společenství, které mají dopad na transevropské sítě, zejména financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti i podporám Evropské investiční banky.

(15) Toto nařízení musí zřídit na celou dobu své realizace finanční rámec, který tvoří pro rozpočtové orgány výsadní referenci ve smyslu bodu 3337 interinstitucionální dohody ze dne 617. května 19992006 uzavřené mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu [13].

(16) Vzhledem k tomu, že cíle realizace transevropských dopravních a energetických sítí nemohou být realizovány dostatečným způsobem členskými státy, zejména vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat akce jednotlivých členských států, které tudíž mohou být lépe realizovány na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity uvedené v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality tak, jak je vyhlášena v uvedeném článku, toto nařízení nepřesahuje to, co je nutné pro dosažení těchto cílů.

(17) Compte tenu de l'expérience acquise dans l'application du règlement no 2236/95 et de la nature des compétences conférées à la Commission par le présent règlement,. Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [14].

(18) S ohledem na rozvoj každé ze složek transevropských sítí – dopravy a energetiky – a jejich vlastních charakteristik a z hlediska efektivnějšího řízení je vhodné stanovit několik různých nařízení pro oblasti, které doposud spadaly do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 2236/95.

(19) Tímto nařízením by se měla stanovit pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí v souladu s právem a politikami Společenství zejména v oblasti hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje, zadávání veřejných zakázek a také účinného provádění politik Společenství v oblasti interoperability.

Par le présent règlement, il y a lieu d'instaurer un programme déterminant les règles générales pour l’octroi d’un concours financier communautaire dans le domaine des réseaux transeuropéens de transport et d’énergie.. Ce programme qui doit respecter l’acquis communautaire, notamment en matière d’environnement - doit concourir au renforcement du marché intérieur et avoir un effet stimulant sur la compétitivité et la croissance de la Communauté.

Compte tenu de l'expérience acquise dans l'application du règlement no 2236/95 et de la nature des compétences conférées à la Commission par le présent règlement, il y a lieu d’arrêter les mesures nécessaires pour la mise en œuvre du présent règlement en conformité avec la décision nº1999/468/CE du Conseil du 28 juin 1999 fixant les modalités de l’exercice des compétences d’exécution conférées à la Commission [15].

(20) Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše a s ohledem na to, že se tímto nařízením přijímají zvláštní ustanovení v oblasti dopravy a energetiky i nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …, že se tímto nařízením i nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …. ze dne [16] přijímají ustanovení o systémech družicové lokalizace a navigace, by mělo být pozměněno nařízení (ES) č. 2236/95 tak, aby se jeho oblast působnosti omezovala pouze na oblast telekomunikací,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ :

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel

Toto nařízení vymezuje podmínky a pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství projektům společného zájmu v oblasti dopravních a energetických transevropských sítí na základě čl. 155 odst. 1 Smlouvy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „projektem společného zájmu“ projekt nebo část projektu identifikovaná jako společný zájem pro Společenství v oblasti dopravy v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a v oblasti energetiky v rámci [rozhodnutí .../.../ES] rozhodnutí č. 1229/2003/ES;

2) „prioritním projektem“ projekt společného zájmu umístěný na ose nebo projekt považovaný za prioritní pro Společenství v oblasti dopravy v rámci přílohy III rozhodnutí č. 1692/96/ES a v oblasti energetiky v rámci [rozhodnutí .../.../ES]rozhodnutí č. 1229/3003/ES;

3) „částí projektu“ jakákoliv finančně, technicky nebo časově nezávislá činnost přispívající k realizaci projektu;

3a) „přeshraničním úsekem“: přeshraniční úseky uvedené v článku 19b rozhodnutí č. 1692/96/ES, které zahrnují také přeshraniční úseky, které prostřednictvím třetího státu zajišťují kontinuitu prioritního projektu mezi dvěma členskými státy;

4) „místem snížené průchodnosti“: překážky z pohledu rychlosti a/nebo kapacity, které neumožňují zaručit kontinuitu dopravních toků, a zejména v rámci prioritních projektů;

5) „příjemcem“: jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací, společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy, veřejných nebo soukromých podniků nebo subjektů, které mají plnou odpovědnost za projekt a které nabízejí investice z vlastních prostředků nebo prostředků dodaných třetími stranami na realizaci projektu,

un organisme public ou privé ayant la responsabilité de la maîtrise d’ouvrage du projet et se proposant d’investir des fonds propres ou des fonds fournis par des tiers en vue de mettre en oeuvre le projet ;

6) „studiemi“: studie potřebné pro definici projektu včetně přípravných a hodnotících studií a studií proveditelnosti a ověřování a jakákoliv jiná opatření technické pomoci včetně přípravných akcí na práce potřebné pro úplnou definici projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako např. průzkumné akce na příslušných staveništích a příprava finančního návrhu;

7) „prácemi“: nákup a dodávka komponent, systémů a služeb a realizace stavebních prací a instalací týkajících se projektu včetně přejímky instalací a spuštění projektu;

8) „následnými riziky po fázi výstavby“: rizika nastávající v prvních letech po dokončení výstavby, která jsou způsobená specifickými faktory a která způsobují snížení provozních příjmů oproti předpokladům;

9) „náklady na projekt“: celkové náklady na studie a/nebo práce, které jsou přímo svázané s realizací projektu a pro realizaci potřebné a které příjemce skutečně nese;

10) „způsobilými náklady“: část nákladů na projekt, kterou Komise uvažuje pro výpočet finanční pomoci Společenství.

Kapitola II

Způsobilé projekty, formy a pravidla finanční pomoci pomoci, souběh financování

Článek 3

Způsobilost projektů a žádostí o finanční pomoc Společenství

1. Finanční pomoc Společenství podle tohoto nařízení mohou získat pouze projekty společného zájmu identifikované v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. [.../.../ES]1229/2003/ES.

Způsobilost žádosti o finanční pomoc Společenství týkající se těchto projektů je podmíněna dodržováním právních předpisů Společenství a prováděním politik Společenství.

L’éligibilité est conditionnée au respect des règles communautaires, en particulier en matière de concurrence, de protection de l’environnement, de passation des marchés publics, ainsi qu'à la mise en œuvre effective des dispositions communautaires en matière d'interopérabilité des réseaux, notamment ferroviaires.

3.2 Pouze v oblasti dopravy je způsobilost také podmíněna závazkem žadatele o finanční pomoc Společenství a případně dotčeného členského státu nebo dotčených členských států, že finančně přispěje na projekt ucházející se o finanční pomoc Společenství případným mobilizováním soukromých prostředků.

Dans le domaine du transport uniquement, l’éligibilité est également conditionnée à l’engagement par chaque État membre concerné de contribuer financièrement au projet candidat au concours financier communautaire, en mobilisant, le cas échéant, des fonds privés.

Projekty v oblasti dopravy související s přeshraničními úseky nebo částí těchto úseků mohou být příjemcem finanční pomoci Společenství, pokud mezi dotčenými členskými státy existuje dvojstranná dohoda o úplném dokončení přeshraničního projektu na příslušném území jednotlivých členských států.

Článek 4

Předkládání žádostí o finanční pomoc

Žádosti o finanční pomoc Společenství předkládá Komisi členský stát nebo několik členských států, mezinárodní organizace, společné podniky, nebo se souhlasem příslušného členského státu / příslušných členských států, veřejné či soukromé podniky nebo subjekty.

Les demandes de concours financier communautaire sont présentées à la Commission par le ou les États membres concernés.Dans le domaine de l’énergie, elles peuvent également être présentées avec l’accord de ce ou ces derniers, par les entreprises ou organismes publics directement concernés.

Article 5

Výběr projektů

1. Projekty společného zájmu získávají finanční pomoc Společenství v závislosti na stupni jejich přispění k cílům a prioritám definovaným v rámci rozhodnutí č. 1692/1996/ES a č.° [.../.../ES].

2. V oblasti dopravy je zvláštní pozornost věnována těmto projektům a programům:

a) projekty předložené společně nejméně dvěma členskými státy, zejména v případě přeshraničních úsekůprojektů,

b) projekty týkající se míst snížené průchodnosti v případě prioritních projektů;

c) projekty, přispívající ke spojitosti sítě a k optimalizaci její kapacity,

d) prioritní projekty, které přispívají k integraci vnitřního trhu v rozšířeném Společenství a k obnovení rovnováhy oborů dopravy při upřednostňování těch oborů dopravy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, zejména dopravy zboží na velké vzdálenosti; za tímto účelem musí být každá žádost o financování vysokorychlostní železniční trati doprovázena podrobnou analýzou uvolněných kapacit v konvenční síti ve prospěch zboží z důvodu převodu dopravy osob na vysokorychlostní tratě,

e) projekty přispívající ke zlepšení jakosti služeb nabízených na transevropské síti a které napomáhají, mimo jiné prostřednictvím pomoci na infrastrukturu, bezpečnosti uživatelů a zajišťují interoperabilitu mezi sítěmi jednotlivých členských států;

f) projekty týkající se zavedení evropského systému řízení železničního provozu ERTMS (European Rail Traffic Management System) i systémů řízení leteckého, námořního, říčního a pobřežního provozu, které zajistí interoperabilitu sítí jednoltivých členských států.

programmes de déploiement des systèmes de gestion du trafic ferroviaire et ce dans toutes ses composantes, ainsi que des systèmes de gestion du trafic aérien et maritime qui garantissent l’interopérabilité.

3. V oblasti energetiky je zvláštní pozornost věnována projektům, které přispívají k:

a) spojitosti sítě a optimalizaci její kapacity,

b) integraci vnitřního trhu s energií, zejména přeshraničních úseků,

c) jistotě zásobování energií a zejména propojení se třetími zeměmi,

d) připojení obnovitelných zdrojů energie a / nebo

e) bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených sítí.

Article 6

Formes d’aide

Le concours financier communautaire couvre les études et les travaux ainsi que les risques postérieurs à la phase de construction.

Článek 6

Formy a pravidla finanční pomoci Společenstvípomoci

1. Finanční pomoc Společenství pro studie a práce týkající se projektů podle čl. 3 odst. 1, může nabývat několika následujících forem pomoci:

a) subvence na studie a práce;

b) úrokových příspěvků na úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou (EIB) či jinými veřejnými či soukromými finančními institucemi;

c) záruky na úvěry pro krytí následných rizik po fázi výstavby;

d) účasti na fondech rizikového kapitálu;

e) případně kombinace pomocí Společenství podle bodů a) až d) s cílem získání účinku maximální stimulace od mobilizovaných rozpočtových zdrojů;

f) příspěvku na činnosti společných podniků.

2. Finanční pomoc Společenství nepřesáhne tyto sazby:

a) pokud se týká studií, 50 % způsobilých nákladů na studie bez ohledu na dotčený projekt společného zájmu;

b) pokud se týká prací :

i) na prioritních projektech v odvětví dopravy:

– maximálně 20 % způsobilých nákladů na práce;

– maximálně 30 % způsobilých nákladů na práce na přeshraniční úseky těchto projektů a prioritní projekty, které se týkají vodních cest s výhradou, že jejich fáze realizace začne před rokem 2010 a že dotčené členské státy daly Komisi veškeré nutné záruky týkající se finanční životaschopnosti a harmonogramu realizace projektu;

ii) na prioritních projektech v oblasti energetiky, maximálně 20 % způsobilých nákladů na práce,

iii) na projektech jiných než prioritní projekty v oblasti dopravy a energetiky, maximálně 10 % způsobilých nákladů na práce;

c) pokud jde o evropský systém řízení železničního provozu ERTMS:

i) na pozemní prvky maximálně 50 % způsobilých nákladů na studie a práce;

ii) na prvky, které jsou na palubě:

– maximálně 50 % nákladů na vývoj a realizaci prototypů na instalaci ERTMS na stávající kolejová vozidla za podmínky, že prototyp bude certifikován v nejméně dvou členských státech;

– maximálně 50 % nákladů na práce spojené s instalací sériového vybavení na instalaci ERTMS na nová či stávající kolejová vozidla; v těchto mezích může Komise stanovit maximální částku na zásah pro jednu vlakovou soupravu;

d) pokud jde o provádění jednotného evropského nebe, zejména o projekt SESAR (Single European Sky Air traffic management Research), tato sazba může dosáhnout maximálně 50 % způsobilých nákladů na studie a práce.

2. Le concours financier communautaire n’excède pas les taux suivants :

a) en ce qui concerne les études 50% du coût total éligible des études, quelque soit le projet d’intérêt commun concerné ;

b) en ce qui concerne les travaux :

i) pour les projets prioritaires dans le domaine des transports 30% maximum du coût total éligible des travaux ; à titre exceptionnel, les sections transfrontalières de ces projets bénéficient d’un taux de concours de 50% maximum du coût total éligible des travaux, sous réserve qu'ils soient lancés avant 2010 et que les États membres concernés aient présenté à la Commission un plan donnant toutes les garanties nécessaires sur le plan de l’apport financier des États membres et sur le calendrier de mise en œuvre du projet , ce taux est modulé en fonction des bénéfices retirés par d’autres Etats membres ;

ii) pour les projets prioritaires dans le domaine de l’énergie, 20% maximum du coût total éligible des travaux ;

iii) pour les autres projets dans le domaine des transports 15 % maximum du coût total éligible des travaux ; à titre exceptionnel, pour les projets s’inscrivant dans le déploiement de systèmes d’interopérabilité, de sécurité et de sûreté, ce taux peut atteindre 50 % maximum du coût total éligible des travaux avec une modulation en fonction des bénéfices retirés par d’autres Etats membres ;

iv) pour les autres projets dans le domaine de l’énergie, 10% maximum du coût total éligible.

3. Komise přijme postupem podle čl. 17 odst. 2 pravidla, harmonogram a výše plateb pro nástroje uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) tohoto článku.

Článek 7

Souběh finančních pomocí Společenství

1. Les concours financiers relatifs aux études, et ceux relatifs aux travaux sont cumulables.

2. Les interventions de la BEI sont compatibles avec l’octroi d’un concours financier au titre du présent règlement.

1. Finanční pomoc Společenství podle tohoto nařízení je vyloučena pro části projektu, které využívají jiných zdrojů financování na náklady rozpočtu Společenství.

2. Pomoci EIB jsou slučitlené s poskytováním finanční pomoci podle tohoto nařízení.

Článek 8

Kompatibilita a Koordinace s politikami Společenství

1. Les projets d'intérêt commun financés au titre du présent règlement doivent être conformes aux dispositions du traité, aux actes adoptés en vertu de ceux-ci et aux politiques communautaires, y compris celles qui concernent la protection de l'environnement, le développement durable, l'interopérabilité, la concurrence et la passation des marchés publics.

Komise dbá na koordinaci a soudržnost projektů podniknutýchspolufinancovaných v rámci tohoto nařízení s akcemi podniknutými díky příspěvkům z rozpočtu Společenství, pomocím EIB a dalším finančním nástrojům Společenství.

Kapitola III

Programy, realizace, kontrola

Article 9

Mise en œuvre

La Commission est responsable de la mise en œuvre du présent règlement.

précise les modalités et conditions d’exécution des projets d’intérêt commun dans les décisions d’octroi de concours financier.

Článek 9

Víceleté programy a roční program

1. Komise sestaví postupem podle čl. 15 odst. 2 víceletý program a roční program.

2. Víceletý program se vztahuje na prioritní programy i projekty ERTMS a SESAR a stanoví kritéria poskytování finanční pomoci Společenství a finanční rámec na celé období 2007-2013. Celková částka tohoto rámce musí být v rozmezí 65 až 85 % rozpočtových zdrojů podle článku 18.

3. Roční program definuje kritéria poskytování za účelem finanční pomoci na projekty společného zájmu, které nejsou zahrnuty do víceletého programu. Chaque année, les ressources non utilisées dans le cadre de la programmation pluriannuelle RTE-T sont affectées au financement des projets d’intérêt commun qui font partie du programme annuel.

Článek 10

Poskytování finanční pomoci Společenství

1. Komise rozhodne o výši finanční pomoci poskytnuté na způsobilé projekty nebo části vybraných způsobilých projektů a upřesní podmínky a způsoby realizace.

2. Komise oznámí příslušným příjemcům a členským státům každé poskytnutí finanční pomoci.

Chaque projet d’intérêt commun, sélectionné au titre de la programmation pluriannuelle, fait l’objet d’une décision d’octroi unique de la Commission, arr^tée conformément à l’article 17, paragraphe 2. L’engagement budgétaire de chaque tranche annuelle est réalisé par la Commission sur la base de la décision, d’octroi, compte tenu d’une évaluation de l’état d’avancement des projets, des besoins prévisionnels et des disponibilités budgétaires.

Chaque des projets d’intérêt commun, en dehors de ceux visés aux paragraphes 1 fait l’objet d’une décision d’octroi et d’engagement budgétaire de la Commission.

La Commission notifie aux États membres concernés la décision d’octroi ainsi que les modalités du concours financier correspondant. et en informe les bénéficiaires.

Článek 11

Finanční ustanovení

1. U projektů, na které se vztahuje víceletý program, mohou být rozpočtové závazky rozloženy do ročních tranší. Komise přidělí různé roční tranše s ohledem na pokrok nebo fáze projektů, které získaly finanční pomoc, s ohledem na předpokládané potřeby a rozpočtové možnosti.

Rámcový časový rozvrh přidělování různých ročních tranší se sdělí příjemci.

2. Finanční pomoc Společenství se smí vztahovat pouze na způsobilé náklady souviásející s projektem, které hradí příjemci nebo třetí strany pověřené provedením projektu.

Způsobilé nejsou zejména náklady vzniklé před datem podání žádosti o finanční pomoc. DPH není způsobilým nákladem.

3. Platby jsou prováděny formou předběžného financování, případně rozděleného do několika tranší, průběžných plateb a platby zůstatku.

Platební podmínky jsou přesto definovány s ohledem zejména na víceletou realizaci projektů infrastruktury.

Předběžné financování, nebo případně jeho první tranše, je zaplacena, jakmile je finanční pomoc poskytnuta.

Průběžné platby se provádějí na základě žádostí o platbu, s výhradou dodržení ustanovení článku 13 tohoto nařízení.

Konečná platba se provede po přijetí závěrečné zprávy o projektu předložené příjemcem a potvrzené příslušným členským státem. Závěrečná zpráva vysvětluje zejména skutečně vynaložené výdaje.

1. Le concours communautaire ne peut couvrir que les dépenses afférentes au projet et supportées par les bénéficiaires ou par des tiers chargés de l'exécution de celui-ci.

2. Ne sont pas éligibles les dépenses encourues avant la date à laquelle la Commission a reçu la demande de concours y afférente.

3. Les décisions d'octroi d'un concours financier prises par la Commission en vertu de l'article 12 valent engagement des dépenses autorisées par le budget.

4. En règle générale, les paiements sont effectués sous la forme d'avance, de versements intermédiaires et d'un versement final. L'avance, qui ne doit pas normalement dépasser 50 % de la première tranche annuelle, est versée lorsque la demande de concours a été approuvée. Les versements intermédiaires sont effectués sur la base des demandes de paiement et en considération de l'état d'avancement du projet ou de l'étude ainsi que, si nécessaire, compte tenu, d'une manière rigoureuse et transparente, des plans financiers révisés.

5. Les modalités de paiement tiennent compte du fait que la mise en oeuvre des projets d'infrastructure s'échelonne sur plusieurs années et qu'il importe dès lors de prévoir un échelonnement analogue du financement.

6. La Commission effectue le paiement final après acceptation du rapport final relatif au projet ou à l'étude, présenté par le bénéficiaire et certifié par l’Etat membre, exposant toutes les dépenses effectivement encourues.

Článek 12

Odpovědnosti členských států

1. Členské státy vynaloží v oblasti své odpovědnosti vše na provádění projektů společného zájmu, které využívají finanční pomoc Společenství poskytnutou v rámci tohoto nařízení.

2. Členské státy provádějí technické sledování a finanční kontrolu projektů v úzké spolupráci s Komisí a potvrzují skutečnost a soulad výdajů vynaložených na projekt nebo jeho část. Příjemci mohou požádat o účast Komise při kontrolách na místě.

3. Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2 a poskytnou jí zejména popis systémů kontroly, řízení a sledování, zřízených pro zajištění úspěšného dokončení projektů.

Článek 12a

Slučitelnost s právem Společenství a s politikami Společenství

Projekty nebo části projektů financované podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s právem Společenství a politikami Společenství, zejména v otázce hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje, zadávání veřejných zakázek a interoperability.

Článek 13

Odvolání, snížení, pozastavení a zrušení pomoci

1. Po řádném posouzení a poté, co Komise dala příjemci, případně příslušnému členskému státu nebo příslušným členským státům možnost předložit ve stanovené lhůtě jejich připomínky,

a) odvolá, kromě řádně zdůvodněných případů, finanční pomoci poskytnuté na projekty nebo části projektů týkajících se projektů společného zájmu, jejichž realizace nezačala do dvou let po datu zahájení uvedeném v podmínkách poskytnutí pomoci;

b) může pozastavit, snížit nebo zrušit finanční pomoc v následujících případech:

i) pokud se část finanční pomoci nebo celá finanční pomoc již nezdá odůvodněná;

ii) v případě porušení právních předpisů Společenství a politik Společenství při realizaci projektu nebo části projektu;

iii) v případě porušení jedné z podmínek, které vytvářejí rámec pro poskytnutí finanční pomoci, zejména pokud důležitá změna, která ovlivňuje povahu nebo způsoby realizace, byla provedena bez schválení Komise;

c) může s ohledem na všechny podstatné skutečnosti žádat o navrácení vyplacené finanční pomoci, pokud deset let po poskytnutí nebyla dokončena realizace části projektu, který byl příjemcem této pomoci.

2. Komise zpětně vybere všechny již vyplacené částky nebo jejich části:

a) pokud je to nutné, zejména po odvolání, zrušení, snížení nebo žádosti o navrácení finanční pomoci;

b) v případě souběhu finančních pomocí Společenství.

1. Sauf dans des cas dûment justifiés auprès de la Commission, les concours financiers communautaire accordés pour les projets d’intérêt commun qui n’ont pas démarré dans les deux ans suivant la date prévue pour leur commencement, indiquée dans la décision d’octroi des concours, sont annulés par la Commission.

2. Si, pour la réalisation d’un projet, une partie ou la totalité du concours qui lui a été allouée ne semble pas se justifier, la Commission procède à un examen approprié du dossier et, notamment, demande à l'État membre, et/ou au bénéficiaire, de présenter leurs observations dans un délai déterminé.

3. À la suite de l'examen visé au paragraphe 2, la Commission peut réduire, suspendre ou supprimer le concours pour l'opération en question si l'examen fait apparaître qu'une irrégularité a été commise ou que l'une des conditions dont a été assortie la décision d'octroi du concours n'a pas été respectée, notamment qu'il a été apporté, sans que l'approbation de la Commission ait été demandée, une modification importante affectant la nature ou les modalités d'exécution du projet.

4. Tout cumul non autorisé donne lieu au recouvrement des sommes indûment versées.

5. Si, dix ans après l'attribution d'un concours financier communautaire à un projet, ce projet n'a pas été mené à son terme, la Commission peut demander, dans le respect du principe de proportionnalité, le remboursement de l'aide payée, en tenant compte de tous les facteurs pertinents.

6. Toute somme donnant lieu à répétition de l'indu doit être reversée à la Commission.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a ověřování na místě podle nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 [17].

2. Pro akce Společenství financované tímto nařízením se pojmem „nesrovnalosti“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 Rady [18] rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakkékoli jiné porušení podmínek vytvářejících rámec pro poskytování finanční pomoci Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného výdaje.

3. Podmínky vytvářející rámec pro poskytování finanční pomoci Společenství Rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení předpokládají zejména sledování a finanční kontrolu Komise – nebo jakéhokoliv zástupce, který je Komisí oprávněn – a audity Účetního dvora, případně i na místě.

4. Dotčený členský stát a Komise si neprodleně předávají všechny vhodné informace týkající se provedených kontrol.

Kapitola IV

Závěrečná ustanovení

Článek 15

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. V případě, když je odkazováno na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady1999/468/ES, při dodržování ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. EIB určí svého zástupce ve výboru, který nehlasuje.

Článek 16

Hodnocení

1. Komise a členské státy mohou s pomocí příjemců provést hodnocení postupu realizace projektů společného zájmu a programů, stejně jako hodnocení dopadu jejich realizace, za účelem zjištění, zda byly dosaženy stanovené cíle včetně ochrany životního prostředí.

2. Komise může požádat členský stát přijímající pomoci, aby předložil specifické hodnocení projektů společného zájmu financovaných v rámci tohoto nařízení, nebo jí případně poskytl informace a potřebnou pomoc pro provedení hodnocení těchto projektů.

Článek 17

Informace a zveřejnění

1. Komise předkládá jednou za tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uskutečněných činnostech v rámci tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje hodnocení výsledků dosažených díky pomoci Společenství v různých oblastech působnosti, s ohledem na původní cíle, a dále kapitolu o obsahu a realizaci právě probíhajícího víceletého programu. Tato zpráva obsahuje také informace o zdrojích financování každého projektu.

2. Dotyčné členské státy a případně příjemci pomoci zajistí, aby pomoc poskytnutá podle tohoto nařízení byla vhodným způsobem zveřejněna s cílem informovat veřejnost o úloze Společenství při provádění projektů společného zájmu.

Článek 18

Rozpočtové zdroje

1 Referenční částka při běžných cenách pro provádění tohoto nařízení na období 2007-2013 je 20 690 8 168 milionů EUR, z čehož je 20 350 8 013 milionů na dopravu a 340 155 milionů na energetiku.

2 Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 19

Administrativní a technická pomoc

Finanční pomoc Společenství projektům uvedeným v článku 3 se může rovněž vztahovat na výdaje související s přípravnými činnostmi, činnostmi v oblasti sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou přímo nezbytné pro řízení RTE a pro uskutečňování jeho cílů, zejména studie, schůze, informační a publikační akce, výdaje související s informačními sítěmi určenými k výměně informací, jakož i všechny další výdaje na administrativní a technickou pomoc, které Komise může pro řízení RTE využívat. To může pokrývat také náklady na administrativní a technickou pomoc nutnou na přechod mezi realizací RTE podle tohoto nařízení a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 2236/95. V případě nutnosti mohou být prostředky přiděleny k rozpočtu po roce 2013, aby tyto výdaje byly kryty, s cílem umožnit řízení akcí, které nebyly provedeny ke dni 31. prosince 2013.

Článek 20

Ustanovení o změně

Před koncem roku 2010 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě obecnou zprávu o nabytých zkušenostech s mechanismy stanovenými tímto nařízením pro poskytování finanční pomoci Společenství.

Evropský parlament a Rada postupem podle čl. 156 prvního pododstavce Smlouvy rozhodne, zda a za jakých podmínek budou opatření stanovená tímto nařízením moci být zachována nebo pozměněna po skončení období uvedeného v článku 18.

Článek 21

Změna nařízení (ES) č. 2236/95

Nařízení (ES) č. 2236/95 se mění takto:

1) Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských telekomunikačních sítí“.

2) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Definice a oblast působnosti

Toto nařízení vymezuje podmínky a pravidla pro poskytování pomoci Společenství na projekty společného zájmu v oblasti transevropských telekomunikačních sítí na základě čl. 155 odst. 1 Smlouvy.“

3) V článku 4 se zrušuje odstavec 3.

4) V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Míra finanční pomoci Společenství je stanovena v čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. *

*Úř. věst. L , , s. “

5) Článek 5 a se zrušuje.

6) V čl. 9 odst. 1 písm. a) se zrušuje čtvrtá odrážka.

7) Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Poskytnutí finanční pomoci

Podle článku 274 Smlouvy rozhodne Komise o poskytnutí finanční pomoci podle tohoto nařízení na základě posouzení žádosti s ohledem na kritéria výběru.“

8) V článku 11 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7. Postupem podle čl. 17 odst. 3 Komise určí rámec pro pravidla, harmonogram a výši plateb úrokových příspěvků, příspěvků na záruky a pomoc ve formě účasti na kapitálových rizikových fondech, pokud se týká investičních fondů nebo srovnatelných finančních institucí majících jako prioritu dodávání rizikových kapitálů pro projekty transevropských sítí“.

9) Článek 14 se zrušuje.

10) V čl. 15 odst. 3 první větě se odkaz na články 5 a 6 nahrazuje odkazem na čl. 5 odst. 1 a 2 a na článek 6.

11) V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise předkládá každý rok výroční zprávu o činnostech vykonaných podle tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato zpráva obsahuje vyhodnocení výsledků dosažených v různých oblastech prostřednictvím pomoci poskytnuté Společenstvím s ohledem na původní cíle.“

12) Příloha se zrušuje.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Akce v oblasti dopravy a energetiky probíhající v den platnosti tohoto nařízení jsou nadále upraveny nařízením (ES) č. 2236/95 ve znění, které je v platnosti od dne 31. prosince 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE

Domaine(s) politique(s): Promotion de la compétitivité, de la sécurité et de la soutenabilité en matière environnementale des réseaux transeuropéens.Activité(s): Réseau Transeuropéen de Transport et d’Energie |

|

Dénomination de l’action: Soutien financier pour des projets d’interet commun dans le reseau transeuropeen de transport et d’energie |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

06.0301 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport

060303 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport

06.01.04.04 : Soutien financier aux projets d'intérêt commun du réseau transeuropéen de transport — Dépenses pour la gestion administrative

06.03.02 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseaux transeuropéen de l’énergie

060304 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseaux transeuropéen de l’énergie

06.01.04.05 : Soutien financier aux projets d'intérêt commun du réseau transeuropéen de l'énergie — Dépenses pour la gestion administrative

06010431 : Agence exécutive RTE

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): millions d'euros en CE

29.690 8.074,8 millions d’€ en crédits d’engagement.

La décision de l’autorité législative est prise sans préjudice des décisions budgétaires prises dans le cadre de la procédure annuelle.

2.2 Période d’application:

2007-2013

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros (à la 3e décimale)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

Crédits d'engagement | 908,8838,6 | 1781,2958,7 | 23441.037,8 | 2874,51.070,9 | 3544,51.250,9 | 4240,51.365,9 | 4931,51.551,9 | 0,0 | 0,0 | 206258.074,8 |

Crédits de paiement | 359 ,910,0(*) | 982,3882,6 | 1741,2940,2 | 2385,61.017,1 | 2982,51.137,0 | 3621,21.221,7 | 4304,81.397,7 | 2764773,1 | 1483,6695,3 | 206258.074,8 |

(*) A mobiliser par transfert de la ligne '06.0301 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport', au cas où des paiements s'avèrent déjà nécessaires en 2007

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d’appui (DDA) (cf. point 6.1.2)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 6,214,4 | 6,813,3 | 813,2 | 10,513,1 | 10,513,1 | 11,513,1 | 11,513,1 | 0,0 | 0,0 | 6593,2 |

CP | 6,214,4 | 6,813,3 | 813,2 | 10,513,1 | 10,513,1 | 11,513,1 | 11,513,1 | 0,0 | 0,0 | 6593,2 |

Sous-total a+b | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 915853,0 | 1788972,0 | 23521.051,0 | 28851.084,0 | 35551.264,0 | 42521.379,0 | 49431.565,0 | 0,0 | 0,0 | 206908.168,0 |

CP | 366,124,4 | 989,1895,9 | 1749,2953,4 | 2396,11.030,2 | 29931.150,1 | 3632,71.234,8 | 4316,31.410,8 | 2764773,1 | 1483,6695,3 | 206908.168,0 |

c) Incidence financière globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement

(cf. points 7.2 et 7.3)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE/CP | 10,9738,4 | 10,9733,4 | 10,9733,4 | 10,9733,4 | 10,9733,4 | 10,9733,4 | 10,9733,4 | 0,0 | 0,0 | 76,81128,6 |

TOTAL a+b+c | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 926,0861,4 | 1799,0975,4 | 2363,01.054,4 | 2896,01.087,4 | 3566,01.276,4 | 4263,01.382,4 | 4954,01.568,4 | 0,0 | 0,0 | 20766,88196,6 |

CP | 377,132,9 | 1000,1899,3 | 1760,2956,8 | 2407,11.033,6 | 3004,01.153,5 | 3643,71.238,1 | 4327,31.414,2 | 2764,6773,1 | 1483,6695,3 | 20766,88196,6 |

2.4 Compatibilité avec la programmation financière et le cadre financière

[X] Proposition compatible avec l’accord interinstitutionnel sur le cadre financier la Communication de la Commission concernant 2007-2013 du 10 février 2004 (COM (2004) 101).

2.5 Incidence financière sur les recettes

[X] Aucune implication financière (concerne des aspects techniques relatifs à la mise en œuvre d'une mesure).

3. CARACTÉRISTIQUES BUDGÉTAIRES

Nature de la dépense | Nouvelle | Participation AELE | Participation pays candidats | Rubrique PF |

DNO | CD | NON | NON | NON | N° 1A |

4. BASE JURIDIQUE

L’article 156 du traité.

Le règlement (CE) n° 2236/95 du Conseil du 18 septembre 1995 déterminant les règles générales pour l'octroi d'un concours financier communautaire dans le domaine des réseaux transeuropéens, modifié par le règlement (CE) nº 1655/1999 du Parlement européen et du Conseil du 19 juillet 1999 modifié par le règlement (CE) n° 788/2004 du 21 avril 2004, le règlement n° (CE) n° 807/2004 du 21 avril 2004, et le règlement (CE) n° 1159/2005 du 6 juillet 2005.

La décision n° 1692/96/CE du Parlement européen et du Conseil du 23 juillet 1996 sur les orientations pour le développement du réseau transeuropéen de transport, telle qu’elle a été modifiée par la décision n° 884/2004/CE, et son rectificatif (JO L 201 du 7.6.2004.

(La décision n° 1346/2001/CE du Parlement européen et du Conseil du 22 mai 2001 modifiant la décision n° 1692/96/CE en ce qui concerne les ports maritimes, les ports de navigation intérieure et les terminaux intermodaux ainsi que le projet n° 8 de l’annexe III et amendée par la décision n° 884/2004/CE du 29 avril 2004).

La décision n° 1229/2003/CE du Parlement européen et du Conseil du 26 juin 2003 établissant un ensemble d'orientations relatif aux réseaux transeuropéens dans le secteur de l'énergie, et abrogeant la décision no 1254/96/CE

La décision 96/391/CE du Conseil du 28 mars 1996 déterminant un ensemble d’actions en vue d’établir un contexte plus favorable au développement des réseaux transeuropéens dans le secteur de l’énergie.

La [décision .../.../CE] du Parlement européen et du Conseil établissant des orientations relatives aux réseaux transeuropéens d'énergie et abrogeant la décision 96/391/CE et la décision n° 1229/2003/CE

L'enveloppe financière du programme peut également couvrir les dépenses afférentes aux actions de préparation, de suivi, de contrôle, d'audit et d'évaluation, directement nécessaires à la gestion du programme et à la réalisation de ses objectifs, notamment, des études, des réunions, des actions d'information et de publication, (des dépenses liées aux réseaux informatiques visant l'échange d'informations), ainsi que toute autre dépense d'assistance administrative et technique à laquelle peut recourir la Commission pour la gestion du programme.

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE : POINTS SPÉCIFIQUES POUR LE RÉSEAU TRANSEUROPÉENS DE TRANSPORT

Dénomination de l’action: Soutien financier pour des projets d’interet commun dans le reseau transeuropeen de transport |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

voir ci-dessus

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1. Enveloppe totale de l’action (partie B): millions d'euros en CE

20,350 7.925,4 millions d’€ en crédits d’engagement.

2.2. Période d’application:

2007-2013

2.3. Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros (à la 3e décimale)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

Crédits d'engagement | 817,4 889,0 | 937,5 1761,5 | 1016,62294,5. | 1.049,72825,0 | 1.229,73485,0. | 1.344,74182,0. | 1.529,74853,0. | 0,0 | 0,0 | 7.925,4 20290,0 |

Crédits de paiement | 10,0(*)354,0 | 861,4 968,5 | 919,0 1712,5 | 995,92345,0 | 1.115,82930,0. | 1.200,53565,0. | 1.376,24240,0. | 758,1 2715,0 | 688,4 1460,0 | 7.925,4 20290,0. |

(*) A mobiliser par transfert de la ligne '06.0301 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport', au cas où des paiements s'avèrent déjà nécessaires en 2007

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d’appui (DDA) (cf. point 6.1.2)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 13,6176,0 | 12,4696,5 | 12,3977,5 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | | | 87,660,0 |

CP | 13,6176,0 | 12,4696,5 | 12,3977,5 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | | | 87,660,0 |

Sous-total a+b | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 831,0 895 | 950,0 1768 | 1.029,0.2302 | 1.062,02835 | 1.242,03495 | 1.357,04192 | 1.542,04863 | 0,0 | 0,0 | 8.013,0 20350 |

CP | 23,6360 | 873,9 975 | 931,4 1720 | 1.008,22355 | 1.128,12940 | 1.212,83575 | 1.388,54250 | 758,1 2715 | 688,4 1460 | 8.013,0 20350 |

c) Incidence financière globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement

(cf. points 7.2 et 7.3)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE/CP | 7,922 10,4 | 2,838 10,4 | 2,838 10,4 | 2,838 10,4 | 2,838 10,4 | 2,838 10,4 | 2,838 10,4 | | | 24,95 72,8 |

TOTAL a+b+c | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

CE | 838,9 905,4 | 952,8 1778,4 | 1.031,82312,4. | 1.064,82845,4. | 1.244,83505,4. | 1.359,84202,4. | 1.544,84873,4. | 0,0 | 0,0 | 8.038,0 20422,8 |

CP3 | 31,5 370,4 | 876,8 985,4 | 934,3 1730,4 | 1.011,02365,4. | 1.130,92950,4. | 1.215,63585,4 | 1.391,34260,4. | 758,1 2715,0 | 688,4 1460,0 | 8.038,0 20422,8. |

3. CARACTÉRISTIQUES BUDGÉTAIRES

voir ci-dessus

4. BASE JURIDIQUE

voir ci-dessus

5. DESCRIPTION ET JUSTIFICATION

5.1. Nécessité d'une intervention communautaire [19]

La nécessité de l'intervention communautaire se justifie par l'obligation de contribuer à l'établissement et au développement du réseau transeuropéen de transport, considéré comme une politique essentielle pour le bon fonctionnement du marché intérieur et pour la cohésion économique et sociale (articles 154 à 156). Cette contribution prend la forme du cofinancement des projets d'intérêt commun identifiés dans les orientations communautaires pour le développement du réseau transeuropéen de transport (décision n° 1692/96/CE du Parlement européen et du Conseil du 23 juillet 1996, telle qu’elle a été modifiée par la décision n° 884/2004/CE du 29 avril 2004 et son rectificatif (JO L 201 du 7.6.2004)

5.1.1. Objectifs poursuivis

La Commission dans son Livre blanc sur la politique commune des transports [20] avait cependant tiré la sonnette d’alarme sur les retards dans la réalisation de ce réseau. Notamment, malgré les engagements pris par les États au Conseil européen d’Essen en décembre 1994 de réaliser d’ici 2010 quatorze grands projets d’infrastructure, à la fin 2003, seulement trois de ces projets avaient été terminés : en particulier, moins du quart des investissements nécessaires pour les liaisons transnationales de ces projets ont été trouvés. Si cette situation ne devait pas évoluer, pour achever l’ensemble du réseau transeuropéen de transport tel que révisé en 2004, il faudrait encore plus de 20 ans, compte tenu du fait que les ressources publiques, des États, de la Communauté ou des régions, allouées à ces projets restent très en deça des besoins.

Avec l’arrivée des dix nouveaux États membres au sein de l’Union, le trafic entre États membres va quasiment doubler d’ici 2020 [21]sur des infrastructures parfois obsolètes ou dont la capacité est déjà aujourd’hui très en deçà des besoins. Le manque de connexions transeuropéennes performantes pour faire face à cette demande risque ainsi d’handicaper sérieusement la compétitivité de l’Union et des États et les régions périphériques qui ne pourront pas – ou ne pourront plus - profiter pleinement des effets bénéfiques du grand marché unique. Pour faire face à ces défis, la Commission a présenté – en octobre 2003 – une proposition de révision des orientations relatives au réseau transeuropéen de transport, et en particulier une mise à jour de la liste des projets prioritaires – désormais au nombre de 30 - couvrant l’Union élargie. Celle-ci a été adoptée par le Parlement et le Conseil le 21 avril 2004. dernier.

Si la Communauté est dotée des compétences en matière de planification des réseaux transeuropéens, celles-ci ne sont cependant pas accompagnées du volet financier adéquat pour soutenir la réalisation ces réseaux. Les financements communautaires présentent pourtant des avantages significatifs par rapport aux financements nationaux. Ils offriront une stabilité dans le financement que beaucoup des budgets nationaux, soumis aux aléas de la conjoncture et des changements d’arbitrages, n’offrent pas; ils jouent un effet de levier incitant les États membres à investir dans des projets à forte valeur ajoutée européenne mais également pour les inciter à se coordonner entre eux. Ils contribuent à la mise en œuvre de la politique des transports, notamment en stimulant la combinaison optimale de l’investissement dans des infrastructures nouvelles ou aménagées avec l’utilisation efficace de l’infrastructure existante et en donnant une attention spécifique aux modes « soutenables » , ce qui devrait permettre, en particulier en privilégiant les modes plus « soutenables », notamment les connexions ferroviaires transfrontalières [22] en particulier, d’éliminer des goulets d’étranglement, d’encourager des solutions de transport multi-modal et de mieux relier les régions périphériques aux régions centrales de l’Union. et ils Les financements communautaires pourraient également servir de catalyseur pour le montage de partenariats public-privé.

Malgré tous ces avantages, les ressources allouées aux réseaux transeuropéens sur la période 2000-2006, soit 4 425 4.170 M€ destinés au transport (y compris 255 M€ pour des projets dans les nouveaux États membres) - ont été largement insuffisantes par rapport aux coûts de réalisation du réseau. Ceci représente une moyenne d’environs à peine 600 M€ par an sur la période, ce qui reste très insuffisant par rapport aux besoins financiers identifiés pour le réseau transeuropéen de transport et par rapport aux demandes de soutien formulées par les Etats membres qui représentent plusieurs fois cette enveloppe estimées conjointement par les États membres et la Commission

Les besoins financiers des 30 projets prioritaires, approuvés par le Parlement européen et le Conseil dans le cadre au sens de l’annexe III de la décision sur les orientations communautaires relatives aux réseaux transeuropéens de transport, identifiés par le Conseil et le Parlement représentent à eux seuls 225 milliards d’€ dont la plus grande partie des coûts sera supportée entre 2007 et 2013, ce qui représente environ 140 milliards d’€.

D’une façon générale, les objectifs poursuivis sontont pour but :

- d’améliorer l’écoulement du trafic au bénéfice des usagers et des entreprises ;

- d'accélérer la réalisation par les États membres des projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport, et en particulier des sections projets transfrontalièreers des projets prioritaires du réseau transeuropéen de transport, afin qu’au moins 75% des projets prioritaires aient été complétés en 2013, y compris pour ce qui est des sections internationales ;

- de surmonter les obstacles financiers pouvant se poser dans la phase de mise en œuvre de ces projets et d'assurer de meilleurs montages financiers des projets, en minimisant le recours aux fonds publics, grâce à la souplesse des modalités d'intervention ;

- de stimuler la participation de capitaux privés au financement des projets ainsi que le partenariat entre secteurs public et privé;

- de contribuer, grâce à Pour l’Union dans son ensemble l’achèvement de ces projets, à une réduction significative permettra de réduire des émissions de CO2. Selon une étude réalisée à la demande de la Commission en 2003 et 2004 [23], l’achèvement de ces projets devrait permettre de réduire les émissions de CO2 de 4% ; , ainsi que la pollution atmosphérique, en particulier dans les zones sensibles de montagne, devrait également être diminuée de façon significative. La congestion routière devrait être réduite, quant à elle, de 14%; et ils feront gagner des les gains de temps en résultant pour dans les transports entre régions ont été estimées dans cette même étude à l’équivalent de valant 8 milliards € par an. Ils contribueront à stabiliser la répartition modale et pourront même l’inverser en faveur des modes de transports les plus respectueux de l’environnement sur certains axes internationaux. Des études plus récentes confirment, malgré certaines évolutions relatives aux hypothèses sur lesquelles se basent les estimations (concernant les taux de croissance économique et de trafic en particulier) des réductions significatives des émissions et de la pollution atmosphérique causées par le transport – notamment grâce à une nouvelle impulsion qui sera donnée à la mise en œuvre de technologies innovantes (y compris les systèmes de transport intelligents dans le domaine du RTE-T). Par ailleurs, en contribuant à développer les échanges entre Etats membres, et en améliorant l’accessibilité, ces projets devraient accroître le potentiel de croissance de 0,2 à 0,3% du PIB, ce qui correspondrait à la création ou au maintien d’un million d’emplois permanents.

5.1.2. Dispositions prises relevant de l’évaluation ex ante

Voir les conclusions de l'évaluation des incidences élargie : SEC(2003) 1369

Cette évaluation arrive à la conclusion que la nécessité d'une action conjointement avec le support pour les procédures d'autorisation et l’accélération des investissements demandent une coordination accrue du côté de la Commission, ainsi que de l'action du côté de la demande.

La création d'un contexte plus favorable pour l'investissement dans les réseaux d'énergie est une pierre angulaire essentielle puisque la construction de nouveaux projets de lignes de transmission exige l'attention non seulement de tous les participants de marchés de l'énergie mais également des autorités gouvernementales et locales. Dans ce contexte, la Commission européenne promouvra la coopération entre les États membres en vue d'améliorer des procédures d'autorisation pour les projets sur les réseaux transeuropéens d'énergie et va soutenir des projets techniques de coopération entre les opérateurs responsables de la gestion, contrôle des réseaux transeuropéens d'énergie. Comme première priorité la sélection des projets vraiment importants à partir d'une grande liste de projets éligibles doit être adressée. Ces projets doivent répondre aux deux critères suivants : ils sont des interconnexions transfrontalières ou ils ont un impact significatif sur la capacité de transmission transfrontalière. Pour cet objectif il est nécessaire d'établir un instrument approprié, par exemple un forum, pour la décision d'attribuer aux différents projets prioritaires le niveau le plus élevé de la priorité, par une déclaration d'intérêt européen. Il est souligné que cette déclaration est la conséquence de définir des axes prioritaires au niveau le plus élevé (annexe 1 de la décision) dans les orientations récemment adoptées et la liste étendue de projets à un niveau inférieur (annexe 3 de la décision).

Pour établir un contexte plus favorable il est également essentiel d'assurer que le règlement se développera d'une manière harmonisée et cohérente de sorte qu'il n'introduira pas des distorsions du marché au niveau national. Ces risques peuvent être évités si le dialogue et la coopération de haut niveau entre les régulateurs sont établis. La coordination entre les régulateurs et TSOs est cruciale d'améliorer la cohérence du marché. La coordination appropriée employée par la nécessité de la Commission pour être dynamique et le problème orienté et non statique et formel. La compétence de tous les secteurs impliqués doit devenir entendue et les experts correspondants invité. La participation à la fois des États membres concernés et de la Commission, chacune dans sa propre série de compétence, est indispensable pour réaliser les projets transfrontaliers de projets prioritaires particulièrement. En particulier, la Commission peut désigner un coordinateur pour un axe prioritaire donné ou pour un projet prioritaire individuel.

La troisième composante dans l'effort pour progresser dans la réalisation de l'infrastructure exigée est donnée par à l'échelle européenne la planification coordonnée qui établira les outils pour développer des études et des simulations couvrant le réseau européen entier. L'action a deux phases, consultations et exécutions. L'échange des résultats et de la compétence au cours de la consultation avec les États membres, y compris les parties concernées clés, constitue un aspect important dans la première phase. L'objectif est de se mettre d'accord sur un plan détaillé pour la construction de réseau ainsi que l'investissement correspondant. La deuxième, c'est-à-dire phase d'exécution peut être décrite par un système de predictor-corrector, où le rapport du TSOs annuellement sur leur stratégie d'investissement et les autorités de régulation donnent le feedback concernant la production existante et prévue, la transmission et la répartition. Ce feedback peut incorporer des mesures visant à corriger la ligne de conduite quand les obstacles ou les retards se produisent.

De cette façon les caractéristiques positives se fondant sur la viabilité économique du secteur de l'énergie et la force des marchés libéralisés sont intégrées. L'option de coordination minimale n'a pas été trouvée appropriée pour maîtriser les défis.

À plusieurs occasions les insuffisances possibles de poursuivre simplement la politique actuelle TEN-E, c'est-à-dire l'option de coordination équilibrée, ont été élucidées. L'on a pourrait faire valoir que l'option proposée de la coordination accrue est fondamentalement l'adaptation appropriée de la politique actuelle TEN-E. Nous pouvons approuver cette vue comme évolution peut-être naturelle.

Pour ce qui concerne l'option d'approche réglementaire européenne, on peut résumer les arguments en disant que le moment n'est pas encore venu pour les mesures réglementaires vraiment radicales. Il y a beaucoup d'inquiétudes exprimées en ce qui concerne les conséquences pour l'industrie, l'emploi et la société en général. Encore il est fait valoir que certaines mesures appropriées sont incorporées dans TEN-E les actions politiques futures.

En bref, l'option appelée la 'coordination accrue' vise à incorporer les éléments forts à la fois de la force du marché et de la surveillance réglementaire dans la politique future TEN-E. Cela 'a augmenté la coordination et implique deux nouveaux instruments, à savoir la déclaration de l'intérêt européen pour la sélection des projets importants et le coordinateur désigné de commission pour un axe donné ou du projet pour finaliser la nouvelle infrastructure. Cette nouvelle politique devrait être mise en application en développant des actions dynamiques conjointement avec les dispositions variables à titre indicatif et la coordination, adaptées aux défis et aux besoins spécifiques et très différents.

La troisième composante dans la stratégie visant la réalisation de l'infrastructure exigée est donnée par la planification consolidée européenne avec les phases de consultation et d'exécution respectivement.

5.2. Actions envisagées et modalités de l'intervention budgétaire

Population visée

Administrations nationales et régionales de transport, sociétés et consortia réalisateurs des projets, instituts et fondations techniques, groupes économiques d’intérêt européen, usagers des infrastructures de transport. Selon le nouveau Règlement, les demandes de concours sont présentées à la Commission par le ou les Etats membres directement concernés.

Choix des modalités d’intervention

Comme déjà indiqué, laLa Commission considère que le soutien maximal aux projets du réseau transeuropéen appartenant à la catégorie des projets ferroviaires transfrontaliers, notamment ceux situés sur les projets prioritaires, devant franchir des barrières naturelles ou bien les projets visant à l’élimination de goulets d’étranglement devrait être augmenté dans une fourchette allant jusqu’à 3050 % du coût total afin de déclencher un effet multiplicateur et notamment d’attirer des investisseurs privés.

La modalité d’intervention pour les projets spécifiques dépend en premier lieu de la situation et du degré de maturité de chaque projet.

Les études de faisabilité sont appropriées pour garantir que les projets sont bien définis depuis leur conception jusqu’à leur lancement.

Les autres types d’intervention, c’est-à-dire des bonifications d’intérêt, contributions aux primes de garantie d’emprunt et au capital à risque, sont retenus de façon à s’assurer que le type de financement retenu est le plus approprié pour le développement du projet considéré. Ceci est valable également pour les subventions dans les cas où elles permettent par le biais de l’additionnalité, l’accélération des projets, rendue impossible jusqu’alors par manque de fonds et par l’insuffisance de rentabilité financière pour des projets économiquement viables. Dans le but d’élargir le choix des instruments d’intervention, lLa mise en œuvre d’un instrument de garantie fonds de garantie permettra également de couvrir des risques postérieurs à la construction dans le cas de montages de type partenariat public-privéPPP. Cet instrument sera conçu en coopération avec la BEI et devra être approvisionné par le budget RTE et la BEI à parts égales jusqu’à un maximum de 500 millions € chacun.

Des informations précises sont fournies par le demandeur de l’aide (et bénéficiaire éventuel, à savoir uns ou des États membres, des organisations internationales, des entreprises communes au sens de l’articles 171 du traité CE, des organismes publics, privés ou publics/privés ou promoteurs selon les indications citées à travers dans les formulaires de demande de soutien financier pour des études et pour des travaux projets éligibles, c'est-à-dire les coûts éligibles estimés. Dans ce cadre, chaque demandeur doit Le plan de financement est aussi élaborer é un plan de financement, par les Etats Membres ou promoteurs en utilisant le tableau "Ventilation des coûts et plan de financement". qui se trouve dans le formulaire de demande de soutien financier. Ils doivent aussi déclarer avoir vérifié la possibilité d'utilisation d'autres sources de financement, notamment privées.

Seuls des projets identifies comme projet d’intérêt commun dans Lles orientations communautaires pour le développement du RTE-T (décision n° 1692/96/CE, modifiée par la décision n° 884/2004) sont éligibles. De plus, selon ces orientations, une priorité appropriée doit être donnée aux 30 projets prioritaires établis dans l’annexe III de ces dernières. comprennent une série de projets d’intérêt commun et parmi ces projets on dénombre 30 projets prioritaires qui bénéficieront en priorité du financement à travers le budget RTE-T (entre 65 et 85% du total).

La sélection des projets bénéficiant d’un cofinancement RTE-T se fera sur la base des informations envoyées par les Etats membres, une première appréciation de ces informations permet d’estimer qu’un certain nombre de ces projets répondent aux objectifs liés aux réseaux transeuropéens Transport.La sélection des projets qui pourront bénéficier d’un concours financier communautaire se fait sur base de leur degré de contribution aux objectifs et priorités établis dans les orientations communautaires pour le développement du RTE-T ainsi que dans le Livre blanc « La politique européenne des transports à l’horizon 2010 : l’heure des choix ».

Dans ce contexte, une attention particulière est portée à : des projets prioritaires ainsi qu’aux tronçons transfrontaliers de ces projets, des projets contribuant à la continuité du réseau et l’optimisation de sa capacité, des projets contribuant à l’amélioration de la qualité de service offerte sur le réseau, favorisant la sécurité et la sûreté des usagers et assurant l’interopérabilité ainsi qu’aux projets liés au déploiement du système européen de gestion du trafic ferroviaire (ERTMS) et des systèmes de gestion de trafic aérien, fluvial et côtier qui garantissent l’interopérabilité.

Selon le règlement RTE actuel, les demandes de concours financier sont présentées à la Commission par les Etats membres ou les promoteurs. Celles-ci font alors l’objet d’un examen approfondi afin de vérifier la conformité de la dotation de chaque projet, y compris les projets transfrontaliers. A cet égard, il est tenu compte, en accord avec le règlement, des points suivants :

a) Degré de contribution du projet spécifique aux objectifs énoncés dans le traité, ainsi qu’aux objectifs et priorités couvertes par les orientations communautaires pour le développement du RTE ;

b) Viabilité économique/financière potentielle ;

c) Maturité du projet (y compris exécution budgétaire antérieure) ;

d) Effet de stimulation de l’intervention communautaire sur les financements “publics/privés”;

e) Effets socio-économiques directs et indirects, notamment sur l’emploi ;

f) Impact sur l’environnement ;

g) garantie du respect du droit communautaire ;

h) calendrier d’exécution et information sur l’enveloppe financière et la participation prévue d’entités publiques ou autres ;

i) bénéfices retirés par les autres Etats membres.

5.3. Modalités de mise en œuvre

Gestion directe par la Commission uniquement avec du personnel statutaire ou externe – la possibilté d’avoir recours à une agence exécutive est cependant prise en compte dans la proposition de Règlement.

6. INCIDENCE FINANCIÈRE

6.1. Incidence financière totale sur la partie B (pour toute la période de programmation)

6.1.1. Intervention financière

Crédits d'engagement en millions d'euros (à la 3e décimale)

Ventilation | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

Programme RTE pluriannuel | 760,75694,8 | 1502,8796,9 | 1956,7864,1 | 2409,75892,3 | 2970,751.045,3 | 3563,21.143,0 | 4133,551.300,3 | 0 | 0 | 17297,56.736,6 |

Autres projets d’intérêt commun | 134,25122,6 | 265,2140,6 | 345,3152,5 | 425,25157,5 | 524,25184,5 | 628,8201,7 | 729,45229,5 | 0 | 0 | 3052,51.188,8 |

Total | 895817,4 | 1768937,5 | 23021.016,6 | 28351.049,7 | 34951.229,7 | 41921.344,7 | 48631.529,7 | 0 | 0 | 203507.925,4 |

6.1.2. Assistance technique et administrative (ATA), dépenses d'appui (DDA) et dépenses TI (crédits d’engagement)en M€

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012-2013 | Total |

1) Assistance technique et administrative (ATA): | | | | | | | |

a) Bureaux d’assistance technique (BAT) | | | | | | | |

b) Autre assistance technique et administrative:- intra-muros:- extra-muros:dont pour la construction et la maintenance de systèmes de gestion informatisés: | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 2,0 | |

Sous-total 1 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 2,0 | |

2) Dépenses d’appui (DDA): | | | | | | | |

a) Études | 3,54,5 | 2,35,0 | 2,36,0 | 2,38,5 | 2,38,5 | 4,617 | |

b) Réunion d’experts | | | | | | | |

c) Information et publications | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 1 | |

d) Agence RTE-T | 8,617 | 8,669 | 8,597 | 8,489 | 8,489 | 16,978 | |

Sous-total 2 | 12,6175,0 | 11,4695,5 | 11,3976,5 | 11,2899,0 | 11,2899,0 | 22,57818,0 | |

| | | | | | | |

| | | | | | | |

TOTAL | 13,6176,0 | 12,4696,5 | 12,3977,5 | 12,28910,0 | 12,28910,0 | 24,57820,0 | |

6.2. Calcul des coûts par mesure envisagée en partie B (pour toute la période de programmation) [24]

Crédits d'engagement en millions d'euros (à la 3e décimale)

Ventilation | Type de réalisations /outputs (projets, dossiers …) | Nombre de réalisations/ outputs(total pour années 1…n) | Coût unitaire moyen | Coût total(total pour années 1…n) |

| 1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Etudes et travaux pour la réalisation des projets RTE-T | Etudes techniques, environnementales, économiques, financières Travaux | 40160 | 5,5748,14 | 2237702,4 |

COÛT TOTAL | | 200 | | 7.925,4 |

(Si nécessaire, expliquer le mode de calcul.)

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

7.1. Incidence sur les ressources humaines

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle.

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

Situation actuelle (jusqu'à fin 2007) Types d’emplois | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

| Nombre d’emplois permanents | Nombre d’emplois temporaires | | |

Fonctionnaires ou agents temporaires | A B C | 271120 | | 271120 | (Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée.) |

Autres ressources humaines | | | | |

Total | 58 | | 58 70 | |

Situation future Types d’emploisVariation par rapport à la situation actuelle | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

| Nombre d’emplois permanents | Nombre d’emplois temporaires | | |

Fonctionnaires ou agents temporaires | A B C | 37 (+ 10)29 (+ 18)27 (+ 7) | | 37 (+ 10)29 (+ 18)27 (+ 7) | (Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée.) |

Autres ressources humaines | | | | |

Total | 93 (+ 35) | | 93 (+ 35)26 (*) | |

(*)70 personnes en 2007 puis diminution progressive à 26 personnes une fois l'agence RTE-T totalement opérationnelle.

7.2. Incidence financière globale des ressources humaines

Type de ressources humaines | Montants en euros | Mode de calcul * |

FonctionnairesAgents temporaires | 10.044.000 | 108.000 € en moyenne par fonctionnaire et par an |

Autres ressources humaines(indiquer la ligne budgétaire) | | |

Total | 10.044.000 | |

Type de ressources humaines en 2007 (70 pers) | Montants en euros | Mode de calcul * |

FonctionnairesAgents temporaires | 7.560.000 | 108.000 € en moyenne par fonctionnaire et par an |

Autres ressources humaines(indiquer la ligne budgétaire) | | |

Total | 7.560.000 | |

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

Type de ressources humaines a partir de 2007 (26 pers) | Montants en euros | Mode de calcul * |

FonctionnairesAgents temporaires | 2.808.000 | 108.000 € en moyenne par fonctionnaire et par an |

Autres ressources humaines(indiquer la ligne budgétaire) | | |

Total | 2.808.000 | |

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

7.3. Autres dépenses de fonctionnement découlant de l’action

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Montants en euros | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7)A0701 – MissionsA07030 – RéunionsA07031 – Comités obligatoires (1)A07032 – Comités non obligatoires (1)A07040 – ConférencesA0705 – Études et consultations Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 200.000 162.000 | 200 missions par an et 1.000 € par mission4 réunions du comité réglementaire obligatoire RTE-T par an à 27 et 1.500 € par personne |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) | | |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) | | |

Total | 362.000 | |

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.

I. Total annuel (7.2 + 7.3)II. Durée de l’actionIII. Coût total de l’action (I x II) | 10.406.000 euros 7 années72.842.000 euros |

En 2007

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Montants en euros | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7)A0701 – MissionsA07030 – RéunionsA07031 – Comités obligatoires (1)A07032 – Comités non obligatoires (1)A07040 – ConférencesA0705 – Études et consultations Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 200.000162.000 | 200 missions par an et 1.000 € par mission4 réunions du comité réglementaire obligatoire RTE-T par an à 27 et 1.500 € par personne |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) | | |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) | | |

Total | 362.000 | |

A partir de 2007

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Montants en euros | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7)A0701 – MissionsA07030 – RéunionsA07031 – Comités obligatoires (1)A07032 – Comités non obligatoires (1)A07040 – ConférencesA0705 – Études et consultations Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 30.000 | 30 missions par an et 1.000 € par mission |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) | | |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) | | |

Total | 30.000 | |

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.

I. Total annuel (en 2007) (7.2 + 7.3)II. Durée de l’actionIII. Coût total de l’action (I x II) | 7.922.000 euros1 an7.922.000 euros |

I. Total annuel (a partir de 2007) (7.2 + 7.3)II. Durée de l’actionIII. Coût total de l’action (I x II) | 2.838.000 euros6 années17.028.000 euros |

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1. Système de suivi

Le règlement prévoit la nécessité d'un suivi et l'évaluation de chaque action. Il est ainsi prévu que les décisions de la Commission incluent, le cas échéant, des indicateurs physiques établis en accord avec les États membres.

D'autre part, selon les termes des décisions standard de la Commission, les bénéficiaires doivent fournir annuellement des informations sur le déroulement des actions (Project Status Report) qui alimentent les analyses permettant l'évaluation conjointe avec les États membres sur les modalités de réalisation des projets.

Les études, pour lesquelles des indicateurs ne peuvent pas être élaborés, seront évaluées conjointement avec les États membres, en fonction des objectifs poursuivis.

8.2. Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Indicateurs d’impact selon les objectifs poursuivis

L’impact et les résultats vis-à-vis les objectifs spécifiques seront évalués autant que possible selon les effets dérivés :

- augmentation des capacités et de l’efficacité des infrastructures RTE-T;

- sécurité des transports (passagers, cargos dangereux etc.) et réduction du nombre d’accidents ;

- évolution d’indicateurs socio-économiques par rapport aux prévisions ex-ante;

- réduction de la congestion;

- réduction de pollution ;

- évaluation qualitative chez les utilisateurs des réseaux ;

- bénéfices retirés par d’autres États membres;

- avantages économiques engendrés par l’intervention communautaire (y compris justification des choix d’instruments financiers, en l’occurrence bonifications d’intérêt, subventions directes, primes de garantie, etc.).

Ces indicateurs seront chiffrés selon les types d’action évalués et après discussion avec les États membres.

Évaluation ponctuelle: pour un nombre limité d’actions, il est possible de lancer des évaluations de projets ou d’un ensemble de projets.

Par ailleurs, une évaluation à mi-parcours sera réalisée avant fin 2010 pour adapter le programme si nécessaire. Une évaluation générale des résultats de l'activité RTE-Énergie sera réalisée à la fin du programme.

Cette évaluation visera à mesurer les résultats des actions financées dans le cadre des RTE-transport et à voir dans quelle mesure ces actions ont contribué par leur impact à atteindre ou à s’approcher des objectifs politiques de l’Union. Elle permettra également l’adaptation future des orientations RTE-transport.

9. MESURES ANTI-FRAUDE

Les dispositions anti-fraude sont établies par le règlement modifié qui prévoit des dispositions renforcées par rapport au règlement en vigueur et définit que les États membres et la Commission, chacun dans son domaine de compétence, prennent les mesures nécessaires pour vérifier l’exécution des projets, prévenir et sanctionner les irrégularités et récupérer les fonds perdus suite à une irrégularité.

1. Afin de garantir l’opportunité, la légalité et la régularité des dépenses couvertes dans le cadre des projets financés au titre du présent règlement, les États membres et la Commission, chacun dans son domaine de compétence, prennent les mesures nécessaires pour:

– vérifier régulièrement que les projets et les études bénéficiant d’un soutien financier communautaire ont été exécutés correctement ;

– prévenir et sanctionner les irrégularités, récupérer les fonds perdus à la suite d’une irrégularité, y compris les intérêts y afférents.

2. L’ État membre effectue les contrôles nécessaires y inclus les contrôles sur place afin de vérifier et certifier la régularité et l’exactitude des demandes de paiements établies. L’ État membre peut demander la participation de la Commission lors des contrôles sur place.

L’Office de Lutte Anti-Fraude de la Commission (OLAF) peut également procéder à des contrôles et vérifications sur place en application du règlement (Euratom, CE) n° 2185/96 du Conseil.

Pour les actions communautaires financées par le présent règlement, la notion d’irrégularité visée à l’article 1, paragraphe 2, du règlement (CE, Euratom) n° 2988/95 s’entend comme toute violation d'une disposition du droit communautaire ou toute méconnaissance d'une obligation contractuelle résultant d'un acte ou d'une omission par une entité juridique qui a ou aurait pour effet de porter préjudice au budget général de l'Union européenne ou à des budgets gérés par celles-ci par une dépense indue.

Les décisions prises au titre du présent règlement prévoient notamment un suivi et un contrôle financier de la Commission (ou tout représentant autorisé par elle) et des audits de la Cour des comptes, le cas échéant sur place.

L’ État membre concerné et la Commission se transmettent immédiatement toutes les informations appropriées concernant les résultats des contrôles effectués.

3. L’ État membre est responsable du remboursement des sommes indûment payées.

Plus spécifiquement, la Commission a mis en place une série de mesures, destinées à réduire le risque de fraude, parmi lesquelles on peut citer :

– la mise en place de procédures financières et contractuelles dérivées des dispositions du règlement financier et de ses modalités d’application ; ces procédures permettent d’assurer une application homogène des règles ;

– la vérification de la réalité de la prestation sur la base de rapports techniques détaillés ainsi que la vérification systématique des décomptes financiers avant paiement en tenant compte des obligations contractuelles ainsi que des principes d’économie et de bonne gestion financière ;

– la réalisation d’audits financiers sur place, soit selon un programme basé sur l’analyse de risques, soit en cas de doute sur un contractant ;

– la revue de l’adéquation du système de contrôle interne par la capacité d’audit interne, sur base d’une analyse des risques.

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE : POINTS SPÉCIFIQUES POUR LE RÉSEAU TRANSEUROPÉENS D’ÉNERGIE

Dénomination de l’action: Programme RTE - Energie |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1. Enveloppe totale de l’action (partie B): 340 149,4 Mio € en CE

2.2. Période d’application: 2007-2013

2.3. Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Echéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Mio € (à la 3ème décimale)

| Année 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | Total |

Crédits d'engagement | 19,821,2 | 19,721,2 | 49,521,2 | 49,521,2 | 59,521,2 | 58,521,2 | 78,522,2 | 0,0 | 0,0 | 335149,4 |

Crédits de paiement | 5,90,0 | 13,821,2 | 28,721,2 | 40,621,2 | 52,521,2 | 56,221,2 | 64,821,5 | 49,015,0 | 23,66,9 | 355,0149,4 |

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d’appui (DDA) (cf. point 6.1.2)

CE | 0,20,8 | 0,30,8 | 0,50,8 | 0,50,8 | 0,50,8 | 1,50,8 | 1,50,8 | | | 5,05,6 |

CP | 0,20,8 | 0,30,8 | 0,50,8 | 0,50,8 | 0,50,8 | 1,50,8 | 1,50,8 | | | 55,6 |

Sous-total a+b | | | | | | | | | | |

CE | 2022,0 | 2022,0 | 5022,0 | 5022,0 | 6022,0 | 6022,0 | 8023,0 | | | 340,0155,0 |

CP | 6,10,8 | 14,122,0 | 29,222,0 | 41,122,0 | 53,022,0 | 57,722,0 | 66,322,3 | 49,015,0 | 23,66,9 | 340,0155,0 |

c) Incidence financière globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement

(cf. points 7.2 et 7.3)

CE/CP | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | 0,5 0,573 | | | 3,7 4,011 |

TOTAL a+b+c | | | | | | | | | | |

CE | 22,5 20,6 | 22,5 20,6 | 22,5 50,6 | 22,5 50,6 | 22,5 60,6 | 22,5 60,6 | 23,580,6 | | | 158,7 344,0 |

CP | 1,3 6,7 | 22,5 14,7 | 22,5 29,7 | 22,5 41,6 | 22,5 53,6 | 22,5 58,3 | 22,866,9 | 15,049,0 | 6,9 23,6 | 158,7 344,0 |

3. CARACTÉRISTIQUES BUDGÉTAIRES

voir ci-dessus

4. BASE JURIDIQUE

voir ci-dessus

5. DESCRIPTION ET JUSTIFICATION

5.1. Nécessité d'une intervention communautaire

5.1.1. Objectifs poursuivis

La Communauté favorise l'interconnexion, l'interopérabilité et le développement des réseaux transeuropéens d'énergie, ainsi que l'accès à ces réseaux, en conformité avec le droit communautaire en vigueur, dans le but de:

a) favoriser la réalisation effective du marché intérieur en général et du marché intérieur de l'énergie en particulier, tout en encourageant la production, la distribution et l'utilisation rationnelles de ressources énergétiques ainsi que la valorisation et la connexion des ressources renouvelables, en vue de réduire le coût de l'énergie pour les consommateurs et de contribuer à la diversification des sources d'énergie;

b) faciliter le développement et le désenclavement des régions moins favorisées et insulaires de la Communauté et contribuer ainsi au renforcement de la cohésion économique et sociale;

c) renforcer la sécurité d'approvisionnement énergétique, y compris par le renforcement des relations, dans le secteur de l'énergie, avec les pays tiers dans leur intérêt mutuel, notamment dans le cadre du traité sur la Charte de l'énergie ainsi que des accords de coopération conclus par la Communauté.

Une attention particulière sera portée aux projets qui contribuent à:

– l’intégration du marché intérieur de l’énergie, et notamment les sections transfrontalières,

– la sécurité d’approvisionnement énergétique, et notamment les interconnexions avec les pays tiers,

– la connexion des sources d’énergie renouvelables, et/ou

– la sûreté, la fiabilité et l’interopérabilité des réseaux interconnectés.

5.1.2. Dispositions prises relevant de l’évaluation ex ante

See the conclusions of the Extended Impact Assessment : SEC(2003) 1369

This assessment comes to the conclusion that the need for action in conjunction with matched support for authorisation procedures and accelerating investments call for increased co-ordination from side of the Commission, as well as action on the demand side.

The creation of a more favourable context for investment in energy networks is an essential cornerstone as the construction of new transmission projects requires attention of not only all energy markets participants but also of governmental and local authorities. In this context, the European Commission will promote cooperation between Member States with a view to enhancing authorisation procedures for projects on Trans-European energy networks and will promote technical cooperation projects between the operators responsible for the management, monitoring and control of the Trans-European energy networks. As a first priority the selection of truly important projects from a large list of eligible projects needs to be addressed. These projects have to satisfy the following two criteria: they are cross-border interconnections or they have significant impact on cross-border transmission capacity. For this objective there is a need to set up an appropriate instrument, e.g. a forum, for the decision to attribute to individual priority projects the highest level of priority, through a Declaration of European Interest. It is emphasised that this declaration is the consequence of defining priority axes on the highest level (Annex 1 of decision) in the recently adopted guidelines and the extensive list of projects on a lower level (Annex 3 of decision).

For establishing a more favourable context it is also essential to ensure that regulation will develop in a harmonised and consistent way so that it will not introduce market distortions at national level. These risks can be avoided if high-level dialogue and co-operation between regulators are established. Co-ordination between regulators and TSOs are crucial to enhance the coherence of the market. The appropriate co-ordination employed by the Commission need to be dynamic and problem oriented and not static and formal. Expertise from all sectors involved needs to get heard and the corresponding experts invited. Involvement of both the Member States concerned and the Commission, each within its own range of competence, is indispensable for carrying out the priority projects especially cross-border projects. In particular, the Commission may designate a Coordinator for a given priority axis or for an individual priority project.

The third component in the endeavour for progressing in the completion of needed infrastructure is given by the co-ordinated European-wide planning which will establish the tools for developing studies and simulations covering the entire European network. The action has two phases, consultation and execution. The exchange of findings and expertise in the process of consultation with Member States, including key stakeholders, constitutes an important aspect in the first phase. The objective is to agree on a detailed plan for network construction together with the corresponding investment. The second, i.e. execution phase can be described by a predictor-corrector scheme, where the TSO’s report annually on their investment strategy and the regulatory authorities give feedback concerning existing and planned generation, transmission and distribution. This feedback can incorporate measures for correcting the course of action when obstacles or delays occur.

In this fashion the positive features building on the economic viability of the energy sector and the strength of the liberalised markets are integrated. The minimum co-ordination option was otherwise not found appropriate for mastering the challenges.

At several occasions the possible insufficiencies of simply continuing the current TEN-E policy, i.e. the balanced co-ordination option, have been elucidated. One might argue that the proposed option of increased co-ordination is basically the relevant adaptation of the current TEN-E policy. We can agree to this view as a possibly natural evolution.

Concerning the European Regulatory Approach option, one can summarise the arguments by saying that the time is not yet ripe for really drastic regulatory measures. There are many concerns expressed with regard to the consequences for industry, employment and society in general. Again it is argued that certain appropriate measures are incorporated in the future TEN-E policy actions.

Put briefly, the option called ‘increased co-ordination’ aims at incorporating strong elements of both the market strength and the regulatory supervision in the future TEN-E policy. This ‘increased co-ordination’ entails two new instruments, namely the Declaration of European Interest for the selection of important projects and the Commission-designated co-ordinator for a given axis or project for finalising new infrastructure. This new policy should be put into effect by developing dynamic actions in conjunction with variable arrangements for guidance and co-ordination, tailored to specific and quite different challenges and needs.

The third component in the strategy aiming at the completion of needed infrastructure is given by the European consolidated planning with consultation and execution phases respectively.

5.1.3. Dispositions prises à la suite de l’évaluation ex post

L’évaluation intérimaire du programme en cours a confirmé l’utilité du programme RTE Énergie en concluant que la Communauté doit financer les actions préparatoires ainsi que les investissements des travaux pour les projets prioritaires.

5.2. Actions envisagées et modalités de l'intervention budgétaire

– la/les population(s) visée(s) (spécifier les bénéficiaires en termes quantitatifs si possible)

Toute l’Union européenne

– les objectifs spécifiques fixés pour la période de programmation (en termes mesurables)

Mobiliser 20 milliards d’investissements privés dans l’union européenne pour la réalisation des projets prioritaires dans les réseaux transeuropéens de l’énergie.

– les mesures concrètes à prendre pour la mise en œuvre de l'action

Programme pluriannuel et annuel

– les réalisations immédiates

Cofinancement des actions préparatoires et des travaux

– les effets/l'impact attendu(s) sur la réalisation de l'objectif général

Cofinancement des études et autres actions préparatoires des projets jusqu’à 50% du coût éligible

Cofinancement des travaux pour la réalisation des projets :

Jusqu’à 20% du coût éligible pour les projets prioritaire

Jusqu’à 10% du coût éligible pour les autres projets d’intérêt commun

Participation à des instruments financiers

– des bonifications d’intérêt sur les prêts accordés par la Banque européenne d’investissement ou d’autres organismes financiers publics ou privés ;

– des subventions aux primes de garanties et

– d’une aide sous forme de participation aux fonds de garantie d’investissement ou des dispositifs financiers comparables.

5.3. Modalités de mise en œuvre

Gestion directe par les services de la Commission avec du personnel statutaire ou externe

6. INCIDENCE FINANCIÈRE

6.1. Incidence financière totale sur la partie B (pour toute la période de programmation)

6.1.1. Intervention financière 155 149,4 CE en Mio € (à la 3ème décimale)

Ventilation | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Total |

Action 1 | 21,2 19,8 | 21,2 19,7 | 21,2 49,5 | 21,2 49,5 | 21,2 59,5 | 21,2 58,5 | 22,2 78,5 | 149,4 335 |

Action 2 | | | | | | | | |

Etc. | | | | | | | | |

TOTAL | 21,2 19,8 | 21,2 19,7 | 21,2 49,5 | 21,2 49,5 | 21,2 59,5 | 21,2 58,5 | 22,2 78,5 | 149,4 335 |

6.1.2. Assistance technique et administrative (ATA), dépenses d'appui (DDA) et

dépenses TI (crédits d’engagement)

| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Total |

1) Assistance technique et administrative (ATA): | 0.2 | 0.3 | 0.5 | 0.5 | 0.5 | 1.5 | 1.5 | 5 |

a) Bureaux d’assistancetechnique (BAT) | | | | | | | | |

b) Autre assistance technique et administrative: - intra-muros: - extra-muros:dont pour la construction et la maintenance de systèmes de gestion informatisés: | | | | | | | | |

Sous-total 1 | 0.2 | 0.3 | 0.5 | 0.5 | 0.5 | 1.5 | 1.5 | 5 |

2) Dépenses d’appui (DDA): | | | | | | | | |

a) Études | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 5 ,6 |

b) Réunion d’experts | | | | | | | | |

c) Information et publications | | | | | | | | |

Sous-total 2 | | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

TOTAL | 0,80.2 | 0,80.3 | 0,80.5 | 0,80.5 | 0,80.5 | 0,81.5 | 0,81.5 | 5 ,65 |

6.2. Calcul des coûts par mesure envisagée en partie B (pour toute la période de programmation) [25]

CE en Mio € (à la 3ème décimale)

Ventilation | Type de réalisations /outputs (projets, dossiers …) | Nombre de réalisations/ outputs(total pour années 1…n) | Coût unitaire moyen | Coût total(total pour années 1…n) |

| 1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Action 1Action 2 | EtudesProjets | 30 6028 60 | 0.5 0.64,8 5 | 15 36134,4 300 |

COÛT TOTAL | | | | 149,4 335 |

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

7.1. Incidence sur les ressources humaines

Les effectifs actuels pour la gestion des réseaux transeuropéens d’Énergie sont de 2,5 personnes.

Types d’emplois | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

| Nombre d’emploispermanents | Nombre d’emploistemporaires | | |

Fonctionnaires ouagents temporaires | ABC | 31 | | 31 | Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée. |

Autres ressourceshumaines | | | | |

Total | 4 | | 4 | |

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle.

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

7.2. Incidence financière globale des ressources humaines

Type de ressources humaines | Montants € | Mode de calcul * |

FonctionnairesAgents temporaires | 432.000 | 4*108.000 € |

Autres ressources humaines(indiquer la ligne budgétaire) | | |

Total | 432.000 € | |

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

7.3. Autres dépenses de fonctionnement découlant de l’action

Ligne budgétaire(n° et intitulé) | Montants € | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7)A0701 – MissionsA07030 – RéunionsA07031 – Comités obligatoires (1)A07032 – Comités non obligatoires (1)A07040 – ConférencesA0705 – Etudes et consultations… Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 10.000 10.28581.000 | 10 missions / an2 réunions/an x 27 experts x 1500 € |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) | 50.000 | PMS: systeme de gestion de projets |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) | | |

Total | 141.285 91.000 | |

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.

I. Total annuel (7.2 + 7.3)II. Durée de l’actionIII. Coût total de l’action (I x II) | 523.000 € 573.285 €7 années3.661.000 € 4.012.996€ |

(Dans l’estimation des ressources humaines et administratives nécessaires pour l’action, les DG/services devront tenir compte des décisions arrêtées par la Commission lors du débat d’orientation et de l’approbation de l’avant-projet de budget (APB). Ceci signifie que les DG devront indiquer que les ressources humaines peuvent être couvertes à l’intérieur de la pré-allocation indicative prévue lors de l’adoption de l’APB.

Dans des cas exceptionnels où les actions visées n’étaient pas prévisibles lors de la préparation de l’APB, la Commission devra être saisie afin de décider si et comment (à travers une modification de la pré-allocation indicative, une opération ad hoc de redéploiement, un budget rectificatif et supplémentaire ou une lettre rectificative au projet de budget) la mise en œuvre de l’action proposée peut être acceptée.)

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1. Système de suivi

Au cours de la période 2007-2013, l’activité “RTE-énergie” fera l’objet d’un monitorage annuel qui n’est ni une évaluation ni un audit mais vise essentiellement à donner une analyse indépendante et rapide de la mise en place du programme afin de pouvoir en corriger les éventuelles dérives ou faiblesses.

Il s’agira d’une analyse factuelle qui, en début de période 2007-2013, se concentrera sur les actions lancées et qui, au fur et à mesure de l’avancement des années, portera aussi sur les résultats et les impacts. Une partie de l’analyse sera consacrée à la valeur ajoutée européenne.

Les experts en charge du monitorage étudieront les volets suivants :

– efficacité et transparence de la conduite du programme (notamment appels à proposition, information des soumissionnaires, procédure d’évaluation et de sélection des offres, aspects contractuels) et de la coordination interne à la Commission ;

– cohérence des projets sélectionnés avec les objectifs du programme et avec les autres objectifs politiques de l’Union européenne;

– répartition géographique équilibrée des organisations et des entreprises retenues dans les appels d’offres, compte tenu des besoins identifiés par les orientations RTE-énergie.

Les rapports de monitorage seront adressés au Secrétariat général, à la DG BUDG, à la DG AUDIT et, le cas échéant, aux autres services intéressés de la Commission.

8.2 Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Une évaluation à mi-parcours sera réalisée avant fin 2010 pour adapter le programme si nécessaire.

Une évaluation générale des résultats de l'activité RTE-Énergie sera réalisée à la fin du programme, ainsi que le prévoit le règlement.

Cette évaluation visera à mesurer les résultats des actions financées dans le cadre des RTE-énergie et à voir dans quelle mesure ces actions ont contribué par leur impact à atteindre ou à s’approcher des objectifs politiques des RTE-énergie. Elle permettra également l’adaptation future des orientations en fonction de l’évolution technologique et des changements de la structure de production et de consommation d’énergie en Europe et chez ses voisins concernés par les RTE-énergie.

Les rapports d’évaluation seront adressés au Secrétariat général, à la DG BUDG et le cas échéant, aux autres services intéressés de la Commission. Ils seront également soumis aux autres Institutions communautaires.

9. MESURES ANTI-FRAUDE

voir point 9 des dispositifs pour les Réseaux transeuropéens de transport

[1] Úř. věst. C, … , s.

[2] Úř. věst. C, … , s.

[3] Úř. věst. C, … , s.

[4] hhhhjjjkkk….

[5] Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4., s. 1)

[6] KOM(2006) 6.

[7] Úř. věst. L…

[8] Úř. věst. L 176, 12.7.2003, s. 11.

[9] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 807/2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46).

[10] Všechny prioritní projekty v oblasti energetiky mají tuto sazbu, zatímco v oblasti dopravy se to týká pouze přeshraničních úseků nebo úseků překonávajících přírodní překážky.

[11] KOM(2005) 298.

[12] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno … (Úř. věst. L …).

[13] Úř. věst. L

[14] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[15] JO L 184 du 17.7.1999, p. 23.

[16] Úř. věst. LViz strana Úředního věstníku o nařízení týkajícím se systémů družicové lokalizace a navigace, (GALILEO).

[17] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[19] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

[20] COM(2001) 370 : « La politique européenne des transports à l’horizon 2010 : l’heure des choix ».

[21] Trafic total : +70% du trafic fret pour EU-15 et +100% pour EUR-10.

[22] Plus de 65% du budget RTE est alloué aux projets ferroviaires, 20% aux systèmes de transport intelligents (ITS) et innovants, tels que les systèmes d’interopérabilité dans le domaine ferroviaire ou de la navigation aérienne. Un accent particulier est également mis sur le développement de grands projets transfrontaliers à vocation fret qui bénéficient d’une assurance des financements.

[23] Étude entitulée “Scenarios, Traffic Forecasts and Analysis of Corridors on the Trans-European network” (TEN-STAC), réalisée à la demande de la Commission.

[24] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

[25] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

--------------------------------------------------