52006PC0108

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.3.2006

KOM(2006) 108 v konecném znení

2004/0084 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)

2004/0084 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu EP a Radě (dokument KOM(2004)279 v konečném znění – 2004/0084(COD)): | 21.4.2004 |

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne: | 15.12.2004 |

Stanovisko Evropského parlamentu, první čtení, ze dne: | 6.7.2005 |

Datum předání pozměněného návrhu: | 25.8.2005 |

Datum přijetí společného postoje: | 13.3.2006 |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem návrhu je zvýšit právní jistotu a srozumitelnost s ohledem na provádění zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání sloučením hlavních předpisů platných v této oblasti a některých prvků vyplývajících z ustálené judikatury Evropského soudního dvora do jednoho dokumentu.

Toto zjednodušení a racionalizace zvýší přístupnost a srozumitelnost právních předpisů Společenství jak právníkům, tak široké veřejnosti, a je proto důležitým krokem v procesu zlepšování právních předpisů.

Návrh slučuje v jediný soudržný právní nástroj těchto šest platných směrnic o rovném zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání:

- směrnici 75/117 o stejné odměně za práci;

- směrnici 76/207, ve znění směrnice 2002/73, o rovném zacházení, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky;

- směrnici 86/378, ve znění směrnice 96/97, o rovném zacházení v systémech sociálního zabezpečení pracovníků;

- směrnici 97/80 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví.

Tento návrh není pouze konsolidovaným zněním. Byly provedeny některé podstatné změny, které představují citlivou aktualizaci a modernizaci práva Společenství. Navrhované znění například zapracovává ustálenou judikaturu Evropského soudního dvora s cílem vyjasnit hlavní pojmy práva rovného zacházení. Kromě toho byla výslovně uvedena použitelnost některých horizontálních ustanovení obsažených v nejnovějších směrnicích – například o důkazním břemenu – na systémy sociálního zabezpečení pracovníků. V praxi již použitelnost těchto ustanovení na hlavní složky systémů sociálního zabezpečení rozšířila judikatura Soudního dvora. Hlavním přínosem návrhu je proto zpřehlednění právní situace.

3. PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČNÉHO POSTOJE

Tento společný postoj nepředstavuje pouze stávající společný postoj Rady, nýbrž zapracovává též některé pozměňovací návrhy Evropského parlamentu z prvního čtení. Odráží interinstitucionální diskuze, jež umožnily nalezení tohoto kompromisního znění.

Společný postoj Rady návrh Komise na mnoha místech pozměnil. Komise zastává názor, že tyto změny nemají vliv na cíle uvedeného návrhu.

V případě velké většiny pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu přijatých v prvním čtení se společný postoj Rady plně shoduje s pozměněným návrhem Komise. V těch nepočetných případech, v nichž se společný postoj liší od pozměněného návrhu Komise a které jsou uvedeny níže, představuje znění předložené nyní Radou kompromisní řešení, jež je výsledkem interinstitucionálních diskuzí. Toto kompromisní znění je v souladu s cíli původního i pozměněného návrhu, a je proto pro Komisi přijatelné.

1. V případě několika bodů odůvodnění vložených Evropským parlamentem a přijatých Komisí v pozměněném návrhu, které se týkají potřeby toho, aby členské státy řešily přetrvávající rozdíly ve mzdách založené na pohlaví a segregaci trhu práce (bod odůvodnění 11), aby sestavovaly a vyhodnocovaly statistiky rozčleněné podle pohlaví (bod odůvodnění 37) a aby podporovaly zvyšování informovanosti o diskriminaci v oblasti mezd (bod odůvodnění 38), upřesnila Rada, že se jedná o potřebu pokračovat v těchto činnostech, aby nevznikl dojem, že dosud neprobíhají. Komise může tuto změnu přijmout, stejně jako ostatní drobné úpravy bodů odůvodnění 11 a 37.

2. Komise v pozměněném návrhu odmítla vložení nového písmene d) v čl. 20 odst. 2, které k úkolům subjektů v oblasti rovného zacházení zřízených uvedeným článkem přidávalo výměnu údajů a know-how s příslušnými evropskými subjekty, například s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů. Tento postoj zaujala z technických důvodů s ohledem na řádnou tvorbu právních předpisů, neboť by se nemělo odkazovat na orgán, který ještě neexistuje. Nové znění řeší tyto obavy tím, že hovoří o výměně informací s příslušnými evropskými subjekty, například s budoucím Evropským institutem pro rovnost žen a mužů. Toto znění je možné přijmout.

3. Pokud jde o čl. 21 odst. 1 o sociálním dialogu, Rada přijala pozměňovací návrh Evropského parlamentu rozšiřující odkaz na „pracoviště“ ve znění přeformulovaném Komisí, avšak odmítla zahrnout nové znění o výzkumu prováděném sociálními partnery na základě sestavování a vyhodnocování údajů rozčleněných podle pohlaví. Komise tento prvek pozměňovacího návrhu Parlamentu přijala, ale může souhlasit s odůvodněním Rady, že odkaz na údaje nebo statistiky by v těchto konkrétních souvislostech mohl nežádoucím způsobem omezit pojem výzkumu na kvantitativní aspekty, jež vyžadují statistické údaje, a vyloučit kvalitativní rozměr, který nemusí nutně vycházet z těchto údajů.

4. Dále co se týče ustanovení o sociálním dialogu, konkrétně čl. 21 odst. 4, podle kterého je poskytování informací ze strany zaměstnavatele o rovném zacházení v podniku jedním z prostředků organizované a systematické podpory rovného zacházení ve smyslu čl. 21 odst. 3, Rada přijala návrh Komise na sladění znění odstavce s ostatními odstavci stanovením toho, že zaměstnavatelé jsou (místo by měli být ) povzbuzováni k této činnosti. Nepřijala další návrh z pozměněného návrhu Komise, aby v druhém pododstavci byla použita slova „by měly“ , která by znamenala silnější pobídku k poskytnutí uvedených informací, a vrátila se ke slovu „mohou“ z původního návrhu. Zapracovala však jasnější formulaci návrhu Evropského parlamentu podpořeného Komisí na podrobnější uvedení otázek, o nichž je vhodné informace poskytovat. Celkově je toto kompromisní řešení pro Komisi přijatelné.

5. Rada souhlasila s přesunem povinnosti členských států předkládat zprávu o výsledcích přezkumu výjimek ze zásady rovného zacházení v případech, kdy vlastnosti související s pohlavím představují podstatný a určující profesní požadavek, z článku 13 do nového odstavce 3 článku 31, který je obecným ustanovením o povinnostech předkládat zprávy. Změnila údaj o četnosti předkládání této zprávy, jež měla být podle návrhu Evropského parlamentu a pozměněného návrhu Komise předkládána každé čtyři roky, na „pravidelně, avšak nejméně jednou za 8 let“ . To lze přijmout, neboť ve srovnání se stávajícím požadavkem pravidelných přezkumů bez stanovených lhůt se stále jedná o pokrok.

6. Pokud jde o vzájemně provázané lhůty pro provedení směrnice do vnitrostátního práva (článek 33), pro zprávy členských států o provádění (článek 31) a pro přezkum používání směrnice provedený Komisí (článek 32), Rada zvolila střední cestu mezi rozdílnými postoji orgánů. V zásadě přijala krátkou dvouletou lhůtu pro provedení směrnice do vnitrostátního práva, kterou žádaly Evropský parlament a Komise v pozměněném návrhu, avšak zahrnula možnost prodloužit lhůtu pro provedení na tři roky pro členské státy, které budou čelit zvláštním obtížím. Pro zprávy o provádění a přezkum byly stanoveny jednotné lhůty o délce čtyř a půl roku a šesti a půl roku od vstupu směrnice v platnost.

Rada dále učinila některé změny, které nesouvisí s pozměňovacími návrhy Evropského parlamentu. Jedná se o změny formální a technické povahy, které nemají vliv na podstatu návrhu. Patří k nim například sloučení článků 19 a 20 původního návrhu do jediného ustanovení o důkazním břemenu v případech diskriminace (článek 19) a zkrácení názvů hlavy II kapitol 1, 2 a 3 a hlavy III kapitoly 2. Za účelem zpřehlednění struktury změnila Rada hlavu IV návrhu Komise na hlavu III kapitolu 3 s názvem „Obecná horizontální ustanovení“ . Rada též doplnila nový bod odůvodnění 41, který parafrázuje odstavec 34 interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů.

4. Z ÁVĚRY

Komise se z výše uvedených důvodů domnívá, že společný postoj nijak nemění cíle a přístup jejího návrhu, a může jej proto podpořit; je tomu tak tím spíše, že společný návrh náležitě zohledňuje pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté v prvním čtení a pozměněný návrh Komise. Toto kompromisní znění je výsledkem interinstitucionálních diskuzí.

5. PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise a Rada učinily při přijetí společného postoje zvláštní prohlášení (viz přílohy I a II), která tvoří součást celkového kompromisu dosaženého v rámci interinstitucionálních diskuzí.

PŘÍLOHA I

Prohlášení Komise

Komise se zasazuje o podporu rodičovské dovolené, která je klíčovým nástrojem pro dosažení úplné rovnosti žen a mužů v pracovním životě. Je odhodlána zajistit zlepšení podmínek pro sladění pracovního a soukromého života prostřednictvím řádného provádění směrnice o rodičovské dovolené a prostřednictvím sledování její dostatečnosti a účinnosti.

Komise proto zamýšlí učinit sladění pracovního a soukromého života jedním ze svých prioritních cílů v rámci plánu pro rovnost žen a mužů, který byl přijat dne 1. března 2006 (KOM(2006) 92 v konečném znění). V této souvislosti se plánuje analýza všech prvků, které se týkají sladění pracovního a soukromého života, včetně rodičovské dovolené, pružných pracovních ujednání a pečovatelských zařízení, s cílem vypracovat vhodná řešení. Součástí těchto činností bude zahájení výměny názorů se sociálními partnery.

PŘÍLOHA II

Prohlášení Rady

Rada sdílí odhodlání Evropského parlamentu zlepšit situaci, pokud jde o sladění pracovního a soukromého života s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů v pracovním životě. Bere proto s uspokojením na vědomí záměr Evropské komise učinit otázku zaměstnání žen a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem ústřední částí třetí výroční zprávy o rovnosti žen a mužů, jež bude předložena hlavám států a předsedům vlád na jarním zasedání Evropské rady v březnu roku 2006.

V této souvislosti bere Rada na vědomí význam, který Evropský parlament přikládá otázce rodičovské dovolené.