6.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 51/35

1)

Nezletilými cizinci bez doprovodu se podle rezoluce Rady Evropy ze dne 26. června 1997 rozumí „občané třetích zemí mladší osmnácti let, kteří vstupují na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která je za ně ze zákona nebo podle zvykového práva zodpovědná, dokud se jich skutečně neujme za ně zodpovědná dospělá osoba“.

2)

Vzhledem k tomu, že nezletilí, nezletilí cizinci bez doprovodu a mladiství žádající o azyl jsou nejzranitelnějšími osobami a podstupují nejvyšší riziko sociálního vyloučení, měla by jejich ochrana být prioritou pro Evropskou unii, partnerské země, místní orgány a regiony.

3)

Řízení toků obzvláště zranitelných skupin, jako jsou oběti obchodování s lidmi, žadatelé o azyl a nezletilí cizinci bez doprovodu spadá vzhledem k jejich objektivně protiprávnímu vstupu na území partnerských zemí do postupů obecnějších politik na potírání protiprávního přistěhovalectví.

4)

Tyto konkrétní migrační toky se nacházejí v neurčité oblasti právních předpisů ohledně protiprávního vstupu a následného legálního pobytu ve smyslu podmínky na ochranu, kterou zaručuje mezinárodní a vnitrostátní právo.

5)

V současné době je obtížné shromáždit data na úrovni EU, a to vzhledem k odlišné typologické klasifikaci nezletilých cizinců bez doprovodu, kterou používají vnitrostátní orgány a podle níž jsou tito cizinci v některých zemích statisticky zahrnuti mezi žadatele o azyl, v jiných mezi ekonomické migranty či mezi opuštěné nezletilé osoby.

6)

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje celkový počet uprchlíků na světě na přibližně 25 milionů, z čehož je asi 50 % dětí. Nedávné odhady uvádějí, že 2 – 3 % jsou nezletilí cizinci bez doprovodu.

7)

UNICEF uvádí, že počet nezletilých, kteří jsou předmětem vnitřního a vnějšího nelegálního obchodování, dosahuje přibližně 1,2 milionu (zpráva UNICEF „Stop the Traffic“, červenec 2003). Program „Separated Children in Europe“ (Odloučené děti v Evropě), který byl odstartován činností International Save the Children Alliance a UNHCR, odhaduje, že se v Evropě nachází nejméně 100 000 nezletilých bez doprovodu. V Itálii shromáždil národní orgán na ochranu nezletilých cizinců (Comitato Minori Stranieri) údaje o přítomnosti nezletilých cizinců bez doprovodu a stanovil jejich počet na přibližně 8 000 každý rok s mírně rostoucí tendencí v posledních letech. Orgány ve Španělsku odhadují počet kontaktovaných nezletilých cizinců bez doprovodu na 3 000 – 4 000, ve Francii, Nizozemsku a Belgii se zjištěný počet pohybuje každoročně mezi 5 000 a 6 000. Počet nezletilých cizinců bez doprovodu je samozřejmě přesnější, pokud se uváží nelegální vstup a potíže s možností odhadnout také přítomnost v důsledku protiprávního vstupu na území.

8)

Hlavními zeměmi, ze kterých pocházejí nezletilí cizinci bez doprovodu, jsou státy Maghrebu, především Maroko, země subsaharské Afriky (Senegal, Mali, Guinea a Kamerun), asijské země, především Afghánistán, východoevropské země, především Rumunsko, Moldavsko, Albánie a země bývalé Jugoslávie.

9)

Břemeno pomoci dopadá často zcela na místní orgány a regiony, které řeší tento fenomén nouzovými opatřeními bez jakékoliv příslušné politiky, bez skutečných pravomocí v oblasti řešení tohoto problému v jeho počátku, bez právní způsobilosti přijímat rozhodnutí v oblasti slučování rodin nebo asistovaného navracení do země původu a bez plánovitých zásahů na úkor účinnosti a užitečnosti těchto opatření;

1.1

považuje za důležité řídit migrační toky uvnitř EU koordinovaným a účinným způsobem za respektování zásady subsidiarity a ochrany práv jednotlivce a hlavně nejzranitelnějších skupin, a to nejen s cílem bojovat proti rasismu, xenofobii a jiným příčinám nejistoty, ale také protože se jedná o nutnou podmínku dosažení cílů pro růst stanovených v Lisabonské strategii a pro vnitřní trh obecně;

1.2

tvrdí, že hlavní cíle pro schopnost provádět důsledná a plánovitá opatření týkající se nezletilých cizinců bez doprovodu jsou tyto:

1.3

se za těchto okolností rozhodl vypracovat toto stanovisko z vlastní iniciativy o situaci nezletilých cizinců bez doprovodu v rámci migračních procesů, ve kterém chce vzhledem ke zranitelnosti nezletilých a k jejímu zneužívání, které vede v důsledku obcházení systému ochrany k využívání dětí a dětské práce;

1.4

vzhledem ke zvláštnímu vlivu tohoto fenoménu a k tomu, že je naléhavé a důležité, aby se tématem zabývaly partnerské země mezi sebou, zdůrazňuje, že objektivní posouzení fenoménu nelze provést bez aktivní a neustálé účasti místních a regionálních orgánů odpovědných za postarání se o nezletilé;

1.5

je přesvědčen, že v přístupu k řízení migračních toků je nutné rychle přikročit ke kvalitě ohledně protiprávní migrace a uznat význam kontrolní činnosti na hranicích a obecněji ohledně snahy o koordinaci ministerstev vnitra mezi členskými státy, ale klást důraz na stejný význam občanské a sociální kontroly území, bez které je jakákoliv činnost při potírání a integraci odsouzena k tomu, že bude neúčinná a že nepřinese nezbytné výsledky řízení fenoménu, které Komise několikrát připomenula. Je nutné zahájit činnost směřující k prevenci odchodu nezletilých z jejich země a k podpoře jejich asistovaného navracení. Tato činnost spočívá ve vytvoření systému ochrany, který spočívá ve vytvoření politiky na ochranu, která podpoří provádění ochranných opatření v zemích původu nezletilých;

1.6

konstatuje, že Evropská komise věnuje fenoménu nezletilých cizinců bez doprovodu nedostatečnou pozornost a doufá, že Komisí navrhovaná strategie o právech dítěte (KOM (2006) 367 v konečném znění) se bude touto otázkou účinně zabývat;

1.7

připomíná, že ze střednědobého a dlouhodobého hlediska představuje jediný způsob, jak čelit fenoménu migrace, vytvoření politik spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje zemí původu, které v těchto zemích otevřou příležitosti jejich občanům, a především mládeži;

1.8

oceňuje, že sdělení Komise KOM(2005) 389 v konečném znění vychází ze zajímavé perspektivy, která chápe země původu jako strany zapojené do řízení migrace; v tomto ohledu je zásadní podpořit podepsání smluv o partnerství s těmito zeměmi, které by měly vytvořit přímý vztah mezi fenoménem migrace a nutným rozvojem těchto zemí;

1.9

konstatuje, že velký počet místních a regionálních orgánů nese břemeno v podobě přijímání a pomáhání nezletilým cizincům bez doprovodu a má zodpovědnost za jejich ubytování, sociální a zdravotní pomoc a vzdělávání. Navíc případně i za podporu jejich integrace na pracovním trhu i za obsáhlou administrativní činnost a dokumentaci, což představuje velkou finanční zátěž;

1.10

doufá, že při řízení Evropského fondu pro začlenění bude brán ohled na specifické požadavky místních a regionálních orgánů a doporučuje jejich účast při vytváření národních programů a odpovídajících operačních programů;

1.11

podotýká, že rozměry, kterých tyto proudy nabyly, dopad, který mají na území, co se týče uvedených specifických potřeb a zvláštních služeb, které je třeba poskytnout, a rostoucí tendence zaznamenaná v posledních letech ukazují na nutnost, aby se místní orgány a regiony plně zapojily do účinného řízení tohoto fenoménu, přičemž je nutná aktivnější politika státních orgánů na podporu spolupráce s místními a regionálními orgány, především co se týče zranitelných skupin;

1.12

zdůrazňuje pozoruhodnou práci příslušných úřadů v jednotlivých členských státech provedenou i přes malý počet dostupných dat, která vyšla najevo při výzkumu souvisejícím s vypracováním tohoto stanoviska; oceňuje vysokou profesionalitu a snahu úředníků a také nepřehlédnutelný přínos a podporu nevládních organizací a organizací na ochranu nezletilých, které se v těchto letech angažovaly ve prospěch nejslabších, v tomto případě mladistvých žádajících o azyl a obětí obchodování s lidmi;

1.13

vyjadřuje politování nad chybějícími jednotnými postupy a strukturami v některých členských státech týkajícími se ochrany nezletilých a žádá členské státy, aby pokud možno jednotně provedly již existující evropské předpisy a politování nad použitím nesystematických zásahů, často doprovázených střetem kompetencí různých správních úrovní a vysokým rizikem, které představuje skutečně zásadní rozdíl v zacházení s nezletilými v jednotlivých členských státech a především uvnitř jednoho členského státu;

1.14

upozorňuje, že se vzhledem k tomu, že se problém nezletilých bez doprovodu týká především regionů nebo místních hraničních orgánů jejich původních oblastí jakož i samospráv, regionů nebo místních samospráv s velmi vyvinutým hospodářstvím a nabízejícím nejvíce možností integrace z hlediska profesního riskuje, že nebudou dostatečně zvýrazněny obtíže obcí, regionů a místních samospráv s vysokou hustotou obyvatelstva, což se přímo odráží na možnostech účinné ochrany nezletilých; stejně tak místní a regionální subjekty malých a středních rozměrů mají k dispozici omezené zdroje a proto se jim snižují možnosti být činné;

1.15

opětovně zdůrazňuje své zklamání nad postojem Komise, která ve svých nejnovějších návrzích (KOM(2005) 389 v konečném znění, KOM(2005) 390 v konečném znění a KOM(2005) 391 v konečném znění) zvolila nedůrazné formulace, týkající se mezi jiným nuceného navracení nezletilých cizinců bez doprovodu a obětí obchodování s lidmi do země původu, aniž by jasně či závazně odkázala na velmi jasný článek Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právech dítěte z roku 1989;

1.16

považuje za nezbytné zajistit místní a regionální služby se specializovaným personálem, které budou reagovat na zvláštní potřeby nezletilých cizinců bez doprovodu, žadatelů o azyl a obětí obchodování s lidmi, kteří jsou vystaveni vysokému riziku diskriminace a sociálního vyloučení, a důsledně čelit zneužívání a porušování práva, jimž podléhají systémy ochrany nezletilých a to prostřednictvím:

2.1.1

považuje právní předpisy na evropské úrovni a v některých členských státech týkající se nezletilých cizinců bez doprovodu žádajících o azyl za nepostačující a proto žádá o opatření na pokrytí:

2.1.2

žádá o zahájení naléhavé diskuse s Radou, Komisí a Evropským parlamentem o přístupu k fenoménu nezletilých cizinců bez doprovodu; doufá, že debata se bude odvíjet od mikroperspektivy, která ukáže obtížnou situaci na místní úrovni a konkrétní přínos, který mohou mít místní orgány a regiony, a že bude znovu zdůrazněna nutnost zabývat se tímto fenoménem na evropské úrovni. Z tohoto důvodu předkládá Výbor také návrhy na konkrétní opatření, která je třeba přijmout z hlediska lepšího řízení fenoménu;

2.1.3

doufá, že při zahájení této debaty o fenoménu nezletilých cizinců bez doprovodu bude zdůrazněn zvláštní význam rozměru, podmínek a úlohy společenství a rodin původu;

2.1.4

doufá, že nová legislativní, politická a programová opatření týkající se nezletilých cizinců bez doprovodu budou i přes to, že na ně bude nahlíženo z pohledu řízení migračních toků, vždy v souladu se zásadami Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989, především s jejím článkem 3, se zásadami schválenými ve Smlouvě o založení EU a s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod s jinými mezinárodními klíčovými nástroji co se týče nezletilých bez doprovodu a že všeobecně budou nicméně vždy stanovena v nejlepším zájmu nezletilého a tak, aby se zabránilo vykořenění nezletilých z jejich domácího a kulturního prostředí a podporovala se co největší ochrana nezletilých v případě, že musí opustit svou zemi z důvodů náboženského nebo jiného přesvědčení.

2.2.1

Požaduje, aby bylo na evropské úrovni upevněno skutečné povědomí o tomto fenoménu a domnívá se, že určité nové právní předpisy opomenuly stanovit potřebu ochrany práv nezletilých v těchto souvislostech. Vzhledem k chybějícímu jednotnému postupu na národní úrovni v některých členských státech mají místní a regionální orgány povinnost vzít na sebe zodpovědnost za řízení tohoto fenoménu na svém území a za s ním spojené finanční břemeno;

2.2.2

podporuje naléhavou nutnost přistoupit k vypracování společného přístupu na evropské úrovni týkajícího se fenoménu migračního procesu nezletilých cizinců bez doprovodu, který zahrnuje nesmírně ožehavou otázku nezletilých a jejich ochrany, nepřehlédnutelný prvek společenství a rodiny původu a tedy i zvláštní pozornost úloze regionálních a místních orgánů, kterým přísluší činnost spojená s přijetím a sociální pomocí;

2.2.3

dále žádá, aby pozornost byla věnována opatřením systému trestního soudnictví mladistvých, která se vztahují na nezletilé cizince bez doprovodu, vzhledem k možnému riziku diskriminace a odsunutí na okraj společnosti a v případě potřeby zohlednit možnost návratu nezletilých do jejich rodin;

2.3.1

vítá, že je na úrovni EU přijímáno stále více opatření na řízení migračních jevů. Výlučná příslušnost jednotlivých členských států neodpovídá komplexnímu vztahu mezi dobře členěnými politikami řízení migračních toků a odpovědností místních orgánů a regionů na svém území přijmout a sociálně začlenit nejzranitelnější osoby, kterými jsou oběti obchodování s lidmi, žadatelé o azyl a nezletilí cizinci bez doprovodu;

2.3.2

žádá, aby se místní orgány a regiony plně zapojily do zajištění účinného řízení uvedeného fenoménu na svých územích, především co se týče zranitelných skupin. Je také důležité dosáhnout komplementarity a spolupráce mezi všemi zúčastněnými nevládními organizacemi, aby byly všechny akce koordinovány příslušnou veřejnou mocí, leda by to bylo ve vyšším zájmu dítěte. Dialog a mechanismy spolupráce by měly být zavedeny od prvního naléhavého okamžiku a měly by pokračovat během celého procesu. Rozměry, kterých tyto proudy nabyly, dopad, který mají na území co se týče specifických potřeb a zvláštních služeb, které je třeba poskytnout, a rostoucí tendence zaznamenaná v posledních letech vyžadují tento přístup. Žádá dále, aby na základě této analýzy byla vypracována výhledová studie;

2.3.3

Výbor regionů považuje proto za nutné: