52006DC0801

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 14.12.2006

KOM(2006) 801 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

zpráva za rok 2006 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003

1. Úvod

Náklady práce jsou obecně považovány za důležitý faktor v analýze krátkodobého a střednědobého hospodářského rozvoje. Včas sestavený index nákladů práce v eurozóně má proto podle Komise a Evropské centrální banky prvořadý význam pro posuzování inflačního tlaku, který může vzniknout z krátkodobého vývoje na trhu práce. Index nákladů práce je rovněž důležitý pro sociální partnery při vyjednávání o mzdách a pro samotnou Komisi při sledování krátkodobého vývoje nákladů práce.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce (dále jen „INP“) stanoví společný rámec pro sestavování, předávání a hodnocení srovnatelných indexů nákladů práce ve Společenství (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 1). Komise (Eurostat) vydává čtvrtletní tiskové zprávy o indexu nákladů práce.

Článek 13 výše uvedeného nařízení stanoví, že každé dva roky bude předkládána zpráva o pokroku při provádění nařízení. Tyto zprávy musejí hodnotit zejména kvalitu souborů předávaných údajů o INP a kvalitu předávaných zpětných údajů.

V červenci 2003 přijala Komise prováděcí nařízení (nařízení (ES) č. 1216/2003, Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 37), které podrobněji stanoví postupy pro předávání indexu a postupy pro očištění od zvláštních (sezónních) vlivů a udává podrobnosti týkající se obsahu vnitrostátních zpráv o kvalitě.

Předkládání výročních vnitrostátních zpráv o kvalitě vyžaduje čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 450/2003. Informuje se v nich o kvalitě indexu nákladů práce podle následujících aspektů: relevance, přesnost , včasnost a přesnost, dostupnost a jasnost, srovnatelnost , soudržnost a úplnost . V předkládané zprávě byl kladen důraz na zvýrazněné položky.

Menší nepravidelnosti ve lhůtách pro předávání údajů nebyly oznámeny, protože svou povahou jsou obvykle dočasného rázu.

Příloha této zprávy uvádí příští vnitrostátní akce pro zlepšení u členských států, které tyto informace poskytly.

2. Obecný pokrok od minulé zprávy

Od zavedení povinnosti předkládat zprávy v roce 2004[1] bylo dosaženo podstatného pokroku, především v obecné dostupnosti indexu nákladů práce. Do dnešního dne všechny členské státy EU zavedly INP a údaje jsou dodávány Komisi (Eurostatu) pravidelně, i když ne vždy v rámci povinných termínů.

Dostupnost INP od všech členských států EU umožňuje, aby se sestavovaly souhrnné ukazatele Evropské unie a prováděla se dostatečně přesná srovnání vývoje hodinových nákladů práce mezi členskými státy. Je zde však řada problémů ohledně kvality, které stále vyžadují od určitých členských států další úsilí za účelem dokončení procesu harmonizace. O těchto problémech se pojednává níže.

Tak jak členské státy provedly příslušné prostředky pro sestavování INP, tak Komise (Eurostat) rovněž zavedla systém pro sestavování, který umožňuje včasné přijímání, ověřování, zpracování, uložení a rozesílání údajů indexu nákladů práce. Tyto postupy se staly plně použitelné v roce 2005.

3. Hodnocení kvality (do října 2006)

3.1 Členské státy s dostatečnou kvalitou indexu nákladů práce

Veškerá opatření nezbytná pro dosažení plného souladu s tímto nařízením přijaly tyto členské země: Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovenská republika a Spojené království.

Na základě předaných indexových řad, zejména průvodních metadat z těchto členských států, nevyvolává kvalita časové řady indexu nákladů práce pochybnosti, a proto je považována za dostatečnou.

Nizozemsko však nedodalo povinnou zprávu o kvalitě. Hodnocení kvality za Nizozemsko je tudíž stále nejisté a nelze poskytnout úplnou záruku za kvalitu. I když bude kvalita vyhodnocena jako dostatečná pro současnou část řady INP, stále budou přetrvávat nedostatky ohledně historické řady údajů u dvou členských států:

Lotyšsko

Srovnatelnost. Chybějí historické údaje (za rok 1996).

Spojené království

Úplnost. Indexové řady nejsou poskytovány očištěné od vlivu počtu pracovních dnů nebo ve formě očištěné od sezónních vlivů a vlivu počtu pracovních dní (za roky 1996–1999).

3.2 Členské státy s nedostatky v kvalitě

Komise (Eurostat) po přezkoumání zjistila, že kvalita INP není ve všech ohledech dostatečná, aby splnila požadavky nařízení (ES) č. 450/2003 u těchto členských států: Belgie, Řecko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Malta, Finsko a Švédsko.

Kypr nepředložil normalizovanou povinnou zprávu o kvalitě, což je skutečnost, která může vést k nižší přesnosti při hodnocení všech aspektů kvality.

Podrobné rozdělení zjištěných nedostatků v kvalitě:

Belgie

Včasnost. Včasnost předávaných indexových řad nesplňuje závazky vyplývající z právních předpisů. Prodlení činilo v roce 2005 více než 200 dnů (místo požadovaných 70 dnů). Po vyzkoušení několika řešení se v roce 2006 podařilo belgickým orgánům zkrátit prodlení zpřístupněním administrativních údajů.

Úplnost. Indexové řady nejsou poskytovány ani ve formě očištěné od vlivu počtu pracovních dnů, ani od sezónních vlivů a vlivu počtu pracovních dní.

Řecko

Včasnost. Včasnost předávaných indexových řad nesplňuje závazky vyplývající z právních předpisů. Prodlení činilo v roce 2005 téměř 270 dnů (místo požadovaných 70 dnů). V roce 2006 došlo k určitému zlepšení, ale prodlení při předávání údajů stále překračuje lhůty stanovené právními předpisy.

Srovnatelnost. Chybějí historické řady (za roky 1996–1999).

Francie

Přesnost. Proměnná odpracované hodiny byla nahrazena placenými hodinami pracovníků na plný úvazek v podnicích s 10 a více zaměstnanci.

Irsko

Přesnost. Proměnná odpracované hodiny spíše zobrazuje hodiny placené, než hodiny odpracované. Jedním nedostatkem je to, že nepravidelné platby zaměstnancům nejsou v indexu nákladů práce zahrnuty do vyčíslení nákladů práce.

Včasnost. Včasnost převedených indexových řad nesplňuje závazky vyplývající z právních předpisů. Prodlení činilo v roce 2005 přibližně 100 dnů (místo požadovaných 70 dnů). V roce 2006 došlo k určitému zlepšení, ale prodlení při předávání údajů stále překračuje lhůty stanovené právními předpisy.

Srovnatelnost. Částečně chybějí historické řady (za roky 1996–1997)

Úplnost. Indexové řady nejsou doplněny ve formě očištěné od vlivu počtu pracovních dnů nebo od sezónních vlivů a vlivu počtu pracovních dní (částečně doplněny v letech 1996–1997).

Itálie

Dostupnost. Italský index nákladů práce byl od druhého čtvrtletí 2005 zařazen italskými orgány do kategorie „důvěrný“; tudíž nemůže být publikován, ale lze jej použít pouze do souhrnných ukazatelů Evropské unie. Je to z důvodu nejistot ohledně kvality příslušných souborů o odpracovaných hodinách.

Kypr

Srovnatelnost. Částečně chybějí historické řady (za roky 1996–1999)

Úplnost. Indexové řady nejsou úplné, protože nejsou dodávány ve formě očištěné od sezónního vlivu a vlivu počtu pracovních dní.

Maďarsko

Přesnost. Údaje se týkají soukromých podniků zaměstnávajících nejméně 5 osob a státních organizací všech velikostí.

Malta

Srovnatelnost. Částečně chybějí historické řady (za roky 1996–1999)

Úplnost. Indexové řady nejsou úplné, protože nejsou dodávány ve formě očištěné od vlivu počtu pracovních dnů nebo od sezónních vlivů a vlivu počtu pracovních dní.

Finsko

Přesnost. Údaje se týkají pouze zaměstnanců na plný úvazek. Čtvrtletní změna v nákladech práce byla od prvního čtvrtletí 2005 stanovena změnou ve výdělcích za pravidelnou pracovní dobu. Celkově dochází k významným prodlením – až přibližně 2 roky – v několika zdrojích použitých pro sestavování INP. Proto současné uplatnění indexu nákladů práce nebere plně do úvahy krátkodobý vývoj hodinových nákladů práce ve Finsku s potřebnou přesností a významné korekce omezují jeho využití.

Švédsko

Přesnost. Jedním nedostatkem je to, že nepravidelné prémie nejsou zahrnuty do zjišťování nákladů práce. Údaje zahrnují pouze soukromý sektor.

Úplnost. Indexové řady nejsou poskytovány ve formě očištěné od vlivu počtu pracovních dnů nebo od sezónních vlivů a vlivu počtu pracovních dní.

4. Nedávné akce Evropské komise (Eurostatu) a členských států

Komise (Eurostat) společně s členskými státy dokončila v roce 2006 hodnocení studií proveditelnosti o rozšíření rozsahu INP na ekonomické činnosti, jako je například veřejná správa, vzdělávání a zdravotní péče (sekce L až O NACE rev.1), a na sestavení indexu s vyloučením nepravidelných prémií (článek 10 nařízení (ES) č. 450/2003). Návrh nařízení Komise pro rozšířený sběr údajů byl předložen v listopadu 2006. Naopak, ještě nebylo přijato rozhodnutí o indexu vylučujícím nepravidelné prémie, protože šetření ukázalo, že je třeba se ještě více věnovat definicím a zejména hledání způsobů, jak zajistit, aby byl tento dílčí index použitelný s přijatelnou kvalitou.

Předběžně byly uváženy další problémy týkající se relevance a přesnosti INP. Nejprve byl určen požadavek uživatelů na rozdělení indexu na soukromý a veřejný sektor. Částečným řešením bude výše uvedené rozšíření NACE a členění podle ekonomických činností, které nabízí. Za druhé, protože byla vysledována vysoká nestálost některých indexových řad vůči vysoké nestálosti souborů výchozích odpracovaných hodin, může se projevit zájem i potřeba dostávat tyto dvě složky INP odděleně – čtvrtletní náklady práce a čtvrtletní odpracované hodiny.

5. Závěry

Patnáct členských států postupuje v souladu s nařízením, pokud jde o hodnocené aspekty kvality. Dva z nich však stále mají problémy v souvislosti s dostupností, srovnatelností nebo s očištěním od vlivu počtu pracovních dnů a sezónních vlivů historických řad INP.

Deset členských států stále vykazuje nedostatky ohledně jednoho nebo více aspektů kvality INP. Většinou se týkají kvalitativního prvku přesnosti. Definice a pokrytí některých aspektů INP plně neodpovídá požadavkům vyplývajícím z právních předpisů. Nedostatečná včasnost, chybějící řady očištěné od vlivu počtu pracovních dnů a sezónních vlivů a neúplné historické řady rovněž sehrávají svoji úlohu ve snižování kvality souborů INP.

Dva členské státy povinné zprávy o kvalitě nevypracovaly.

Komise (Eurostat) bude pravidelně sledovat zbývající problémy týkající se nesouladu a kvality, a to pomocí poskytnutých údajů a ostatní vnitrostátní dokumentace. Tam, kde požadovaná nebo plánovaná zlepšení nepokročí řádně vpřed, budou kontaktovány příslušné vnitrostátní orgány.

Protože se indexové řady nákladů práce Evropské unie často používají při sledování vývoje nákladů práce v EU a v jejích členských státech, je velmi důležité, aby vnitrostátní orgány poskytovaly údaje nejvyšší kvality. Je však třeba vyzdvihnout, že situace se od zavedení plné použitelnosti nařízení na začátku roku 2005 podstatně zlepšila. Všechny členské státy – nikoliv pouze ty, které provádějí nařízení v plném rozsahu – nasměrovaly zdroje do provádění činností za účelem dosažení srovnatelnějších a aktuálních indexových řad. To zcela zřejmě zvýšilo celkovou kvalitu, a tím zvýšilo i účelnost údajů.

ANNEX

Details of forthcoming National Improvement Activities (Member States' contributions)

Spain

The main problem of the Labour Cost Index in Spain is timeliness.

The source of information for compiling the LCI is the Quarterly Labour Cost Survey (QLCS) which has been conducted by the National Statistics Institute (INE) since 2000. The ongoing work to obtain the results takes 80 days or more, depending on the quarter. During the summer months, the industrial holidays have the effect of extending the data collection period.

Since wages and salaries in Spain are usually paid on a monthly basis and payments of Social Security contributions are also made monthly by law, the QLCS questionnaire asks for monthly data. The information requested is based on the official documents that employers have to submit to the worker and to the Social Security. Therefore, the legal time limits for the submission of these documents are observed and, consequently, it is not possible to bring forward the final results.

In order to obtain the LCI results on time, at t+70 days, a provisional LCI of one quarter t is obtained and published with the information received and validated up to that time. The validation and imputation processes continue until t+80, when the QLCS is published with the final results. The revised LCI is obtained at t+80. At (t+1) +70, the provisional LCI for quarter t+1 is published, together with the revised LCI for quarter t.

Ireland

Ireland is in the process of implementing a strategy to improve the coverage of information on earnings and labour costs. One element of this is a new annual structural survey of employees (the National Employment Survey, or NES) that will collect information on earnings and the factors that influence earnings (age, occupation, length of service etc.). The NES will monitor the structure of earnings on an annual basis, as well as providing a vehicle for collecting other enterprise-related data on matters such as vocational training etc.

The other element is a new quarterly survey: the Earnings, Hours and Employment Costs Survey (EHECS). This survey will provide comparable and timely data on labour costs across all sectors of the economy and will measure earnings and employment in a more comprehensive and consistent way across the different sectors. It will be aimed at enterprises employing three or more persons.

This survey will collect data on wages and salaries, employers’ social contributions, other non-wage costs, and hours worked for the entire quarter. The expansion of coverage to include these non-wage costs, which are not traditionally included as earnings, will enable the survey to better reflect the cost of employment and the pressure on competitiveness.

The main output of the survey will be an index of labour costs per hour worked, and the survey is designed to monitor the short-term change in labour costs. Given the breakdown requested in the survey, it will be possible to routinely disseminate hourly earnings information with and without bonuses and by broad occupational group.

The EHECS survey is designed to meet national needs and EU requirements and, once it is fully up and running, Ireland will be able to supply LCI data which will be fully compliant with Regulation (EC) No 450/2003. The new EHECS survey will also mean that, in the future, it will not be necessary to carry out a dedicated four-yearly Labour Costs Survey (LCS).

The EHECS survey will ultimately replace all existing short-term earnings surveys currently being carried out by the CSO. The EHECS was launched in 2005 for the industrial and financial sectors. In early 2007 it will be extended to cover the public sector and then, later in the year, the distribution sector. By 2008 it will cover most sectors of the economy from industry to personal services (NACE C to O).

Finland

The Finnish model of compiling the Labour Cost Index is based on data from several statistical sources. The accuracy of the index improves gradually with each revision, as slower statistical sources become available.

In 2005, Statistics Finland started a project for implementing a new production model for the LCI based on direct quarterly collection of primary data from enterprises. Through these measures Finland should be able to comply fully with the Regulations of the LCI from 2009.

[1] KOM(2004) 833 v konečném znění ze dne 27.12.2004