52006DC0642

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.10.2006

KOM(2006) 642 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2004 (shrnutí) – doporučení Rady {SEK(2006) 1377}

OBSAH

PREAMBULE 3

I. Doporučení Rady o souhrnném rozpočtu 4

a) Úvod (pracovní dokument Komise, body 1-5) 4

b) Prohlášení o věrohodnosti a podpůrné informace (pracovní

dokument Komise, body 6-12) 4

c) Rozpočtové řízení (pracovní dokument Komise, body 13-16) 5

d) Příjmy (pracovní dokument Komise, body 17-20) 5

e) Společná zemědělská politika (pracovní dokument Komise, body 21-28) 6

f) Strukturální opatření (pracovní dokument Komise, body 29-37) 6

g) Vnitřní politiky, včetně výzkumu (pracovní dokument Komise, body 38-42) 7

h) Vnější vztahy (pracovní dokument Komise, body 43-45) 7

i) Předvstupní pomoc (pracovní dokument Komise, body 46-48) 8

j) Správní výdaje (pracovní dokument Komise, body 49-52) 8

k) Finanční nástroje a bankovní činnosti (pracovní dokument Komise, body 53-54) 8

II. Doporučení týkající se jednotlivých agentur (pracovnídokument Komise, body 55-57) 8

III. Závěry ohledně opatření následujících po uděleníabsolutorií za rok 2003 (pracovní dokument Komise, body 58-63) 9

IV. Zvláštní zprávy Účetního dvora (pracovní dokument Komise, body 64-79) 9

PREAMBULE

Podle článku 276 Smlouvy o ES a článku 180b Smlouvy o ESAE „učiní Komise všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria. Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru“[1].

Komise připravila v souladu s výše uvedeným zprávy o následných opatřeních, které se vztahují k doporučení Rady ze dne 14. března 2006 a usnesením odhlasovaným Evropským parlamentem dne 27. dubna 2006. Tato zpráva o následných opatřeních se zabývá doporučeními, která přednesla Rada v souvislosti s absolutorii udělenými za rok 2004. Doporučeními, která v souvislosti s absolutorii udělenými za rozpočtový rok 2004 přednesl Evropský parlament, se zabývá jiná zpráva o následných opatřeních[2].

Souhrnné zprávy o následných opatřeních, které jsou zveřejněny ve všech úředních jazycích EU, jsou doplněny pracovními dokumenty Komise, v nichž jsou podrobně uvedeny odpovědi na každé konkrétní doporučení Rady i Parlamentu. V odpovědích jsou uvedena opatření, která Komise zamýšlí učinit či již učinila, a rovněž doporučení, v souvislosti s nimiž Komise nepřijme či nemůže přijmout žádná následná opatření. Kvůli omezeným možnostem překladu se podrobné pracovní dokumenty zveřejňují v angličtině, francouzštině a němčině. Každá kapitola souhrnných zpráv obsahuje křížové odkazy na příslušná čísla doporučení v pracovních dokumentech.

V souvislosti s udělením absolutoria za rok 2004 Komise nalezla celkem 79 doporučení Rady adresovaných Komisi. Komise soudí, že k 38 doporučením už byly učiněny požadované kroky. Pokud jde o dalších 39 doporučení, Komise souhlasí s přijetím opatření, která doporučila Rada. Na závěr, Komise nemůže přijmout 2 doporučení, a tudíž neučiní požadované kroky[3].

I. DOPORUčENÍ RADY O SOUHRNNÉM ROZPOčTU

A) Úvod (pracovní dokument Komise, body 1-5)

Komise stejně jako Rada lituje, že v roce 2004 Účetní dvůr opět nemohl vydat prohlášení o věrohodnosti v případě většiny výdajů. Z tohoto důvodu Komise zahájila „akční plán na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly“ (KOM(2006) 9). Cílem akčního plánu je zajistit, aby byly zavedeny systémy dohledu a kontroly, které mají udržet riziko nezákonnosti a nesprávnosti operací v přiměřených mezích, a poskytnout Účetnímu dvoru za tímto účelem přiměřené záruky.

Akční plán obsahuje 16 opatření v rámci čtyř tématických skupin zaměřených na zjednodušení a sladění postupů kontrol prostřednictvím sdílení informací a využití jednotného přístupu v oblasti auditu s cílem lépe nasměrovat omezené zdroje kontroly, které jsou k dispozici. V této fázi byla zahájena prioritní opatření, zatímco ostatní opatření, jež jsou závislá na výsledcích prioritních opatření, budou vypracována v průběhu roku 2007. Očekává se, že do začátku roku 2009 bude dosaženo dostatečného pokroku. První pololetní zpráva o pokroku pro Parlament a Radu byla vydána dne 19. července 2006 (SEK(2006) 1001).

B) Prohlášení o věrohodnosti a podpůrné informace (pracovní dokument Komise, body 6-12)

Akční plán Komise „na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly“ stanoví jako cíl pro příští programové období zjednodušení. Návrh Komise týkající se pravidel účasti pro 7. rámcový program předpokládá, že se bude více využívat paušálních částek (včetně násobků jednotkových nákladů) a pevné sazby, jak je stanoveno ve finančním nařízení. Co se týká zakázek a grantů nízké hodnoty, Komise navrhuje ponechat na schvalující osobě, aby rozhodla o potřebnosti ověření kritérií pro vyloučení v závislosti na posouzení rizik, které provede. Normotvorný orgán by měl věnovat potřebnou pozornost proveditelnosti očekávaných kontrol a jejich nákladům a přínosům, aby správné uplatňování kontrol bylo pokud možno co nejjednodušší.

V souhrnu výročních zpráv o činnosti za rok 2005 Komise uvítala celkové zlepšení výročních zpráv, které byly obecně cílenější a konkrétnější. To je výsledkem lepšího vedení, jež mělo za cíl posílit odpovědnost prostřednictvím výslovných prohlášení a hodnocení základní povahy a charakteristik v oblasti řízení, rizika a kontroly, ve které generální ředitelství pracují, a prvků a výsledků řídících a kontrolních systémů, jež podporují záruky požadované v prohlášeních.

Výsledky opatření č. 3a „akčního plánu Komise“ (konkretizace prvků kontroly) budou vzaty v úvahu pro oběžník o výročních zprávách o činnosti s cílem zlepšit informace o hlavních prvcích vnitřní kontroly a řízení rizik ve výročních zprávách o činnosti za rok 2006. Ke zlepšení zpráv přispěje rovněž probíhající práce na kritériích významnosti. Mimoto probíhá v rámci souhrnné zprávy za rok 2004 práce s ohledem na cíle a ukazatele s cílem zajistit zákonnost a řádnost operací.

Co se týká nového účetního systému Komise, který začal fungovat v lednu 2005, Komise sestavila počáteční rozvahu, která byla zahrnuta jako součást prozatímní roční účetní závěrky za rok 2005. Tato účetní závěrka byla v souladu s finančním nařízením dne 31. března 2006 včas předložena Účetnímu dvoru.

c) Rozpočtové řízení (pracovní dokument Komise, body 13-16)

Komise bere na vědomí spokojenost Rady s celkovým pokrokem v rozpočtovém řízení Komise. Komise vždy usiluje o poskytnutí přesných a reálných rozpočtových odhadů na základě nejlepších dostupných informací. V roce 2005 se přesnější rozpočtové odhady odrazily ve významném zlepšení míry provedení položek plateb, která vzrostla na 98 % (v případě strukturálních operací na 100 %).

Komise pravidelně aktualizuje analýzu nesplněných rozpočtových závazků pro strukturální fondy a bude tak činit i nadále. Analýzy přihlížejí k nejnovějším dostupným údajům o plnění rozpočtu a k očekávanému vývoji. V posledním hodnocení Komise patřičně přihlédla k přechodu na nové programové období. Rozsáhlá analýza nesplněných rozpočtových závazků pro strukturální fondy je každoročně zveřejňována v pracovním dokumentu zaměstnanců Komise (GŘ pro rozpočet) „Analýza plnění rozpočtu strukturálních fondů“. Analýza za rok 2005 byla zveřejněna v květnu 2006 a zahrnuje rovněž rozbor fungování pravidla n+2. V nynějším programovém období představuje pravidlo n+2 pro členské státy silnou pobídku, aby zajistily, že provádění pokračuje dostatečně vysokým tempem, jelikož prostředky, které nejsou včas využity, jsou zrušeny. Členské státy a Komise si jsou vědomy toho, že je nutná ostražitost, aby bylo zajištěno, že přechod mezi programovacími cykly bude bezproblémový, a to jak z hlediska zajištění provedení programů, tak i z hlediska zvládnutí dodatečných pracovních úkolů v souvislosti s vypracováním programů nových.

D) Příjmy (pracovní dokument Komise, body 17-20)

Komise je stejně jako Rada potěšena, že Účetní dvůr v roce 2004 opět považoval celkové výsledky týkající se spolehlivosti účetní závěrky a zákonnosti a řádnosti podkladových operací s ohledem na příjmy za uspokojivé.

Komise mimoto učinila či provádí opatření, která Rada doporučila s ohledem na vlastní zdroje. Komise požádala členské státy, aby zlepšily své nouzové mechanismy pro elektronické systémy celního odbavení. Z dlouhodobějšího hlediska se opatření provádí rovněž jako součást projektu k zavedení modernizovaného celního kodexu do roku 2009. Tento nový kodex bude obsahovat jednoznačnější ustanovení týkající se vypracování pravidel pro nouzové postupy v prováděcích předpisech.

Co se týká kontrolních mechanismů u dávek z cukru, od roku 2004 se uskutečnily audity ve dvanácti členských státech. S výjimkou jednoho členského státu nebyly zjištěny žádné závažné problémy. Nový režim dávek z cukru platný od 1. července 2006 zrušuje dávky z výroby placené výrobci u množství vyrobeného v rámci kvóty. V nových prováděcích nařízeních Komise posílila ustanovení o kontrolách a sankcích v případě porušení.

Komise je v neustálém kontaktu s členskými státy s cílem odstranit co nejrychleji výhrady k přiznáním členských států k DPH. Tempo této práce však závisí na schopnosti vnitrostátních orgánů nalézt a používat lepší údaje (v některých případech vůbec nějaké údaje) nebo vhodnou či vhodnější metodiku. V těchto záležitostech Komise poskytuje členským státům pravidelné poradenství.

Pokud jde o zdroje odvozené z HND, v roce 2006 Komise projedná s členskými státy otázku systémů dohledu a kontroly v souvislosti s vnitrostátními účty ve výboru pro HND. V roce 2007 pak Komise předloží návrhy na prosazování osvědčených postupů.

E) Společná zemědělská politika (pracovní dokument Komise, body 21-28)

Komise usiluje o vyřešení přetrvávajících nedostatků v kontrolním systému v různých oblastech SZP, které nejsou ověřovány prostřednictvím integrovaného administrativního a kontrolního systému. Reformy SZP z roku 2003 a v případě produktů ze Středomoří z roku 2004 snižují celkové riziko tím, že do roku 2013 se mají výdaje zahrnuté do integrovaného administrativního a kontrolního systému rozšířit na 89 %.

Co se týká výroční zprávy o činnosti generálního ředitele, Komise nezamýšlí uvádět v prohlášení ředitele zvlášť ověřené výdaje a výdaje podléhající dalším kontrolám. Vzhledem k víceleté povaze schválení účetní závěrky by uvedené rozlišení záviselo na volném uvážení. Rovněž by vyloučilo právo členských států na obranu v souvislosti se schválením účetní závěrky. Generální ředitelství ve svých výročních zprávách o činnosti za rok 2004 a 2005 jasně definovala základ pro každoroční prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti. Celý řetězec kontrol a (ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI) schválení účetní závěrky byly podrobně prezentovány a bylo uvedeno, jak tyto prvky přispívají k celkové záruce, která je založena na veškerých zdrojích informací, jež má generální ředitel k dispozici. Ve výroční zprávě za rok 2005 GŘ AGRI dále uvádí výši finančních oprav, které budou členským státům pravděpodobně uloženy za období 1999-2005. Totéž platí o roční účetní závěrce, v níž Komise poskytuje potřebné informace o částkách, které mají být vráceny v rámci schválení účetní závěrky.

Nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v oblasti výdajů na prémie na hospodářská zvířata, se netýkají účinnosti samotného integrovaného administrativního a kontrolního systému. Přímé testování, které Účetní dvůr provedl, ve skutečnosti neodhalilo žádné závažné chyby. Zjištěný problém spočívá zejména ve vysokém procentu chyb zjištěných na úrovni zemědělců při inspekcích integrovaného administrativního a kontrolního systému, zejména v některých členských státech. Komise bude dále přesněji zjišťovat důvody, proč statistické údaje integrovaného administrativního a kontrolního systému vykazují vyšší míry nesprávného nebo nadhodnoceného uvádění počtu zvířat v určitých členských státech, a doporučí odpovídající opatření.

Ačkoli využití systému předběžného financování bylo s výjimkou odvětví hovězího masa z hospodářského hlediska bezvýznamné, Komise zejména s ohledem na svou kontrolní funkci pracuje na potřebných krocích ke zrušení systému předběžného financování vývozních náhrad, přičemž pro odvětví hovězího masa bude zaveden alternativní systém kontroly výroby a skladování. Tato opatření by měla být zavedena do konce roku 2006.

F) Strukturální opatření (pracovní dokument Komise, body 29-37)

V roce 2005 byly v rámci přípravy na akční plán přezkoumány kontrolní systémy strukturálních fondů. Řada opatření stanovených akčním plánem má za cíl zlepšit účinnost, hospodárnost a efektivitu systémů. Zvláštní význam v kontextu systémů strukturálních fondů má. analýza kvality stávajících kontrol a prohlášení (opatření č. 13), jež má být provedena do konce roku 2006, a přezkum nákladů na kontrolu (opatření č. 10), který má být dokončen do září 2007. Počátkem roku 2006 Komise vydala poznámky o osvědčených postupech v každodenních kontrolách prováděných vedením a v práci platebních orgánů před osvědčením žádostí o platbu, které mají stanovením referenčních kriterií pomoci členským státům zefektivnit kontroly a zamezit jejich překrývání. Práce s ohledem na koordinaci norem auditu (opatření č. 16) a větší sdílení výsledků auditu (opatření č. 9) by měla rovněž posílit hospodárnost a účinnost, jakož i pomoci zajistit, aby kontrolní systém fungoval efektivněji.

Kontrolní práce Komise, sledování výsledků auditu státních kontrolních orgánů a šíření správných postupů mají kromě toho zajistit potřebné zlepšení systémů, aby bylo dosaženo cíle finanční kontroly, tj. že vyplacené výdaje jsou pokud možno bez chyb a nesrovnalostí.

Komise a členské státy připravují uzavření programů na období 2000-2006 a Komise se chystá vydat podrobné pokyny.

G) Vnitřní politiky, včetně výzkumu (pracovní dokument Komise, body 38-42)

Komise neustále pracuje na rozvoji a přizpůsobení svého systému vnitřní kontroly s cílem zvládnout rizika spojená s jejím pracovním prostředím. V roce 2005 byly učiněny důležité kroky k zavedení systematického přístupu k analýze rizik, jejich posuzování a řízení.

V roce 2005 byl vypracován rámec rizik. Byla provedena komplexní analýza strategických rizik, která se v současnosti zavádí do ročního plánu řízení na rok 2006.

Došlo rovněž ke zjednodušení postupů, při jejichž uplatňování jsou v rostoucí míře využívány nástroje informačních technologií.

Příslušné útvary využívaly výsledků auditu i při vyhodnocování prostředí kontroly, v jehož rámci jsou programy řízeny. V tomto ohledu byla v úvahu vzata otázka četnosti chyb v žádostech o proplacení nákladů ke zlepšení kontrol v 6. rámcovém programu (např. zavedení osvědčení o auditu a sankcí přispívá ke snížení počtu chyb ve výkazech nákladů, které předkládají příjemci) a ke zjednodušení nadcházejícího 7. rámcového programu (např. větší využití pevných sazeb a paušálních částek).

V návaznosti na posouzení nedostatků v roce 2005 přispívají útvary k akčnímu plánu Komise řadou konkrétních opatření. Hlavní oblasti práce budou zahrnovat strategii kontrol ex post, využití výsledků auditu k rozvoji řídících a kontrolních systémů, finanční okruhy, celkový systém dohledu zavedený ve finanční oblasti a systémy sledování a podávání zpráv.

H) Vnější vztahy (pracovní dokument Komise, body 43-45)

Komise dále usilovala o zlepšení svých systémů dohledu a kontroly v oblasti vnějších vztahů, a zejména dále posílila vnější kontroly podle doporučení Rady. Jsou vypracovány jasné pokyny pro vnější kontroly s ohledem na pravomoci, výsledky auditu jsou sledovány a jsou přijímána následná opatření.

Úřad pro spolupráci EuropeAid zavedl opatření s cílem zlepšit činnosti následující po auditu a v letošním roce předložil analýzu zpráv o auditu finalizovaných v roce 2005. Co se týká auditu systému CRIS, zvláštního modulu informačního systému Úřadu pro spolupráci EuropeAid (Common Relex Information System – CRIS), jenž má poskytnout databázi informací o auditu, Komise zamýšlí na základě získaných zkušeností dále zlepšit jeho fungování s cílem umožnitlepší využívání systému na ústřední úrovni i na úrovni jednotlivých delegací.

I) Předvstupní pomoc (pracovní dokument Komise, body 46-48)

Rada uvítala prohlášení Účetního dvora, že systémy dohledu a kontroly na úrovni ústředních útvarů Komise, delegací a certifikačních orgánů byly u všech předvstupních nástrojů (Phare, Turecko, ISPA a Sapard) celkově uspokojivé a v praxi fungovaly a v uskutečněných operacích nebyly zjištěny žádné významné chyby.

Účetní dvůr vyzval Komisi, aby pokračovala v úsilí o zajištění řádného finančního řízení předvstupních nástrojů. Komise již s ohledem na tato doporučení učinila opatření, např. upozornila vnitrostátní orgány, že je zapotřebíurychleně přijmout nápravná opatření v souvislosti s nynějším decentralizovaným prováděcím systémem (DIS) s kontrolou ex ante týkající se zadávání veřejných zakázek a rozhodnutí o udělení zakázky.

J) Správní výdaje (pracovní dokument Komise, body 49-52)

Komise vzala na vědomí doporučení Rady týkající se správních výdajů. Zejména v souvislosti s prováděním standardů vnitřní kontroly přijatých v roce 2000 Komise každoročně sleduje provádění souvisejících základních požadavků. Podle sebehodnocení útvarů Komise bylo v roce 2005 splněno 95 % základních požadavků v porovnání s 93 % v roce 2004, což lze v neustále se měnícím prostředí považovat za téměř úplné provedení.

Do této kapitoly Rada zahrnula rovněž dvě doporučení týkající se regulačních agentur. Agentury jsou nezávislými institucemi a mají odpovědnost za dodržování příslušných pravidel a postupů v případě přijímání zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek a účetnictví. Komise nicméně poskytuje agenturám vedení a podporu, zejména s ohledem na účetnictví, zadávání veřejných zakázek, personální politiku a audity, a pokud o to agentury požádají, Komise jim poskytuje specifickou pomoc, např. pokud jde o porozumění pravidlům a jejich výklad[4]. Agentury by měly být rovněž podněcovány k tomu, aby dále rozvíjely vzájemnou spolupráci (je-li to vhodné) za účelem sdílení nákladů a poznatků.

K) Finanční nástroje a bankovní činnosti (pracovní dokument Komise, body 53-54)

Co se týká Evropského investičního fondu (EIF), účast vyšších úředníků ze tří útvarů s nejvyšším politickým zájmem o činnost EIF ve správní radě je nejlepší zárukou ochrany zájmu Společenství. Tuto záruku dále zvyšuje zavedení zvláštní funkce v EIF pro sledování slučitelnosti v polovině roku 2005 se zvláštním zmocněním zajistit zavedení odpovídajících opatření k zajištění shody při současném respektování politik a právních předpisů EU. Komise s EIF úzce spolupracuje, aby byla zajištěna účinnost této nové funkce.

II. DOPORUčENÍ TÝKAJÍCÍ SE JEDNOTLIVÝCH AGENTUR (pracovní dokument Komise, body 55-57)

Komise provádí opatření doporučená Radou. Zejména co se týká Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie a placení příspěvků zaměstnavatele s ohledem na nároky jeho zaměstnanců na důchod, Komise se opakovaně pokoušela dospět k řešení a navrhla správní radě Překladatelského střediska různé přístupy, včetně nabídek na jednání o určitých uvažovaných obdobích. Nic z toho však nebylo úspěšné a Komise se nyní rozhodla podat stížnost k Soudnímu dvoru.

III. ZÁVěRY OHLEDNě OPATřENÍ NÁSLEDUJÍCÍCH PO UDěLENÍ ABSOLUTORIÍ ZA ROK 2003 (pracovní dokument Komise, body 58-63)

Komise podniká doporučené kroky vyplývající ze závěrů k udělení absolutorií za rok 2003, např. co se týká přístupu k řízení rizik, vypracování vhodných ukazatelů pro řízení na základě činností a zavedení nového účetního systému.

V souladu s článkem 131 finančního nařízení Komise již třikrát ročně rozpočtovému orgánu předkládá zprávy o plnění rozpočtu, v této zprávě však neuvádí specifickou analýzu kumulativního stavu provádění důležitých programů Společenství, jak Rada požaduje. Takovouto analýzu poskytuje Komise každoročně ve své zprávě o rozpočtovém a finančním řízení.

IV. ZVLÁšTNÍ ZPRÁVY ÚčETNÍHO DVORA (pracovní dokument Komise, body 64-79)

Komise přijme opatření, jež Rada doporučila s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora týkající se převedení pravomocí v oblasti řízení zahraniční pomoci ES na delegace Komise (zvláštní zpráva č. 10/2004), řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (zvláštní zpráva č. 1/2005), ověřování agro-environmentálních výdajů na rozvoj venkova (zvláštní zpráva č. 3/2005) a výdajů na tlumočení v Parlamentu, Komisi a Radě (zvláštní zpráva č. 5/2005).

* * *

[1] Viz rovněž článek 147 finančního nařízení.

[2] Absolutorium udělené za souhrnný rozpočet na rok 2004, absolutorium udělené ERF za rok 2004, absolutorium udělené pro agentury za rok 2004.

[3] Viz doporučení č. 24 a 61.

[4] Viz rovněž příklady zmíněné v bodech 49 a 50 připojeného pracovního dokumentu.