52006DC0345

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.6.2006

KOM(2006) 345 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o situaci v odvětví bobulovin a třešní a višní určených ke zpracování {SEK(2006) 838}

- Předmluva

V závěrech předsednictví týkajících se zjednodušení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou v listopadu 2004 byla Komise požádána, aby provedla analýzu nové situace v odvětví bobulovin a ostatního červeného ovoce určeného ke zpracování na trzích EU v souvislosti s rozšířením EU a aby případně předložila návrhy na řešení konkrétních problémů.

Tento dokument uvádí hlavní prvky této analýzy, kterou provedly útvary Komise, a vyvozuje závěry pro politiku EU. Je doplněn pracovním dokumentem útvarů Komise, který zpracovává hloubkový přezkum uvedené situace v odvětví bobulovin a ostatního červeného ovoce určeného ke zpracování.

1. SOUVISLOSTI

Tento dokument je zaměřen na višně a třešně ( Prunus Cerasus a Prunus Avium ) a na takzvané bobuloviny. Termín bobuloviny obvykle zahrnuje tři skupiny ovoce: bobulové ovoce (rod Rubus a Morus ); rybíz (rod Ribes ) a borůvky (rod Vaccinium ); a nažkovité nebo nepravé druhy (rod Fragaria , tj. jahody).

Odvětví bobulovin a višní a třešní ke zpracování prošlo v několika členských státech obtížným rokem 2004 s nízkými produkčními cenami u určitých produktů (zejména u černého rybízu, jahod a višní). Nízké ceny měly dopad na několik produktů i v roce 2005 (zejména na jahody a černý rybíz).

Přistoupení nových členských států s rozsáhlým odvětvím bobulovin a ostatního červeného ovoce ke zpracování k EU značně změnilo celkový obraz daného odvětví v EU. Se dvěma novými důležitými producenty, Maďarskem a Polskem, se EU stala největším světovým producentem bobulovin pro zpracovatelský průmysl.

2. ANALÝZA SITUACE V UVEDENÉM ODVěTVÍ

2.1. Hlavní rysy odvětví v EU

Na úrovni EU pokrývá pěstební plocha bobulovin a višní[1] 0,25 % celkové výměry orné půdy. Největší význam má toto odvětví v zemích severní Evropy, s výjimkou jahod a třešní. Svým podílem ve výši 1,10 % je Polsko zemí, kde má toto odvětví největší váhu. V souvislosti s rozšířením EU v roce 2004 se produkce bobulovin (rybízu, angreštu, malin a jahod) a višní v EU významně zvýšila: výměra pěstební plochy se v období 2002–2004 vyhoupla z 69 000 ha v EU-15 v průměru na 237 000 ha v EU-25, z čehož v Polsku zaujímá 141 000 ha.

S výjimkou rybízu a višní a třešní, které lze sklízet pomocí mechanizace, je produkce bobulovin pracovně náročná. Vzhledem k tomu, že ceny na zpracovatelském trhu jsou nižší než ceny na trhu s čerstvým ovocem, je v důsledku konkurenčního tlaku umístěno zpracování bobulovin zejména v zemích s nízkými mzdovými náklady.

Bobuloviny jsou často součástí úzkého okruhu plodin, které lze pěstovat ve znevýhodněných regionech (například v polohornatých oblastech). Kromě toho vzhledem k možnosti produkovat bobuloviny v malém měřítku je uvedené odvětví zejména vhodné pro malá zemědělská hospodářství, která často převládají ve znevýhodněných nebo polohornatých oblastech. Pěstování bobulovin v těchto hospodářstvích umožňuje lepší využití rodinné pracovní síly a často zajišťuje dodatečný příjem pro zemědělce pracující na částečný pracovní úvazek.

Ačkoli je hospodářský podíl uvedeného odvětví na celkové zemědělské produkci omezený, je toto odvětví často v produkujících zemích soustředěno do specifických regionů, kde může mít významný podíl na regionální ekonomice.

2.2. Hlavní rysy uvedeného odvětví v Polsku

Polsko představuje dvě třetiny celkového množství veškerých bobulovin a višní v EU produkovaného pro průmyslové zpracování.

Za posledních 15 let zůstává plocha ovocných sadů relativně stálá v rozsahu 260–290 000 hektarů. Z toho zhruba 15 % pokrývají bobulovité keře a keře rybízu (rybíz, angrešt, maliny a ostatní keře) a 10 % višně. Rozloha pěstebních ploch jahod v posledních 15 letech kolísala (nejmenší činila 38 000 ha v roce 2002 a nejvyšší 65 800 ha v roce 2001).

Produkce bobulovin je soustředěna do určitých regionů. Největší význam má ve třech vojvodstvích, která zajišťovala v období 2002–2004 okolo 55 % vnitrostátní produkce bobulovin a višní: Lubelskie (24,1 % z celkového objemu produkce), Mazowieckie (20,9 %) a Łódzkie (11,4 %).

V podmínkách vysoké úrovně nezaměstnanosti ve venkovských oblastech a struktury malých hospodářství představuje odvětví bobulovin ke zpracování důležitý zdroj příjmu a práce. Odhaduje se, že celkově odvětví ovoce a zeleniny poskytuje 250 000 pracovních míst v přepočtu na plný úvazek (produkce, odbyt, zpracování). Jen v odvětví bobulovin a višní a třešní jde zhruba o 80 000 plných pracovních úvazků.

V uvedeném odvětví převládají malá hospodářství, i když za posledních 15 let dochází k jejich sjednocování. V případě černého rybízu a višní představují zemědělská hospodářství o rozloze větší než jeden hektar pěstební plochy ovoce asi dvě třetiny vnitrostátní produkce.

Roztříštěnost produkce se spojuje s nízkou úrovní organizace. U všech druhů ovoce a zeleniny představuje organizované odvětví (seskupení producentů a organizace producentů) pouze 2 % celkové produkce ovoce a zeleniny uvedené na trh.

Vzhledem k roztříštěnosti nabídky většiny druhů měkkého ovoce se ovoce shromažďuje ve sběrnách, které jsou rozmístěny ve vesnicích po celém regionu, odkud se přepravuje k průmyslovému zpracování. Velká zemědělská hospodářství prodávají ovoce obvykle přímo zpracovatelskému průmyslu. Menší podíl nabídky různých druhů bobulovin a višní (odhadem 10–15 %) se dodává k průmyslovému zpracování na základě rámcových smluv mezi producenty a zpracovateli.

2.3. Situace v hlavních pododvětvích

V případě bobulovin se přezkum zaměřil na pěstované ovoce a jeho hlavní druhy: černý rybíz, maliny a jahody. Dohromady představují tyto druhy ovoce více než 90 % produkce bobulovin pro zpracovatelský průmysl. U višní a třešní byla analýza provedena zvlášť.

2.3.1. Jahody

Produkce jahod určená pro zpracovatelský průmysl je v EU soustředěna hlavně v Polsku. V ostatních členských státech se jahody pěstují pro trh s čerstvým ovocem, i když se menší množství prodává také do zpracovatelského průmyslu. Polsko představuje okolo 60 % veškeré dodávky jahod EU pro zpracovatelský průmysl. Podíl dovozu zmražených jahod do EU-25 z třetích zemí v celkové dodávce jahod EU pro zpracovatelský průmysl se zvýšil z méně než 20 % do roku 2001/2002 na 38 % v letech 2003/2004.

V roce 2004 a 2005 došlo v EU k propadu cen (jahod pro zpracovatelský průmysl a zmražených jahod) v důsledku spojeného tlaku zvýšené produkce EU ve srovnání s předchozími roky a zvýšení levného dovozu z třetích zemí, zejména z Číny.

Hlavní rysy odvětví jahod v Polsku lze shrnout takto:

- V důsledku relativně nízkých investičních nákladů se stala produkce jahod pro zpracování dodatečným zdrojem příjmu pro četné domácnosti ve venkovských oblastech. Ze sociálního hlediska hraje toto odvětví ve venkovských oblastech významnou roli. Podle odhadů pocházely v roce 2002 dvě třetiny produkce z 10 % farem o rozloze větší než 0,5 hektaru. Zbývajících 90 % zemědělců pěstujících jahody na ploše menší než 0,5 hektaru zajistilo třetinu celé polské produkce.

- Odvětví se specializuje na pěstování odrůdy Senga Sengana , což je kultivar oblíbený ve zpracovatelském průmyslu. Na druhé straně se tento kultivar nehodí pro trh s čerstvým ovocem, má nízké výnosy a velmi krátkou sezónu sklizně a objemy sklizně jsou značně závislé na povětrnostních podmínkách. Tyto okolnosti spolu se zvýšením dovozů z třetích zemí v posledních letech vyvíjejí tlak na jeho pěstování za současných podmínek nízkých cen zejména ve větších komerčních zemědělských hospodářstvích.

- Dovozy za nízké ceny, výkyvy v tržní poptávce a velký počet producentů a zpracovatelů polotovarů spolu s vlastními rysy odrůdy Senga Sengana mají za následek meziroční výkyvy cen, které může dále zesílit úroveň poptávky zmražených jahod ze strany potravinářského průmyslu EU.

- Odrůda Senga Sengana se po sklizni rychle kazí a vyžaduje náležité zacházení (zejména chlazení). Její prodej do zpracovatelského průmyslu je roztříštěný, na základě rámcových smluv se prodávají pouze malé objemy. Vzhledem k současné mezinárodní hospodářské soutěži a nízkým cenám se nezdá pravděpodobné, že se smlouvy obsahující cenová ujednání rozšíří za rámec pododvětví zaměřených na specifické potřeby (například kojenecká výživa, kvalitní džemy). Výzkum zabývající se pěstováním odrůdy Senga Sengana je zaměřen na ekologickou produkci tohoto ovoce, nové pěstitelské metody a zlepšení postupů na ochranu proti plísni šedé.

Současné nízké ceny jahod ke zpracování v EU ztěžují možnost, aby odvětví čerstvých jahod v některých členských státech používalo odbytiště zpracovatelského průmyslu jako regulátora trhu s čerstvým ovocem.

Poptávka EU po polotovarech z jahod se od 90. let výrazně zvýšila. Avšak pěstování bylo z velké části zaměřeno na průmysl zpracování ovoce, který není u většiny jeho výrobků závislý na konkrétním kultivaru. Totéž se týká výroby šťáv a nápojů. Na druhé straně potřeby odvětví výroby džemů jsou stálé.

2.3.2. Černý rybíz

Černý rybíz se pěstuje v severoevropských členských státech a samotné Polsko představuje 70 % produkce EU. Evropská unie je největší světový producent, produkce v třetích zemích je poměrně omezená a EU dováží pouze zanedbatelné množství černého rybízu. Od roku 2003 došlo k propadu cen surovin a polotovarů v důsledku zvýšení produkce černého rybízu z průměrných téměř 150 000 tun v období 1998–2002 na 200 000 tun v roce 2003 a 2004. Produkce dosáhla rekordní úrovně, zatímco spotřeba finálních potravinových výrobků (zejména ovocných nápojů) podobnou dynamiku nevykazuje a vyhlídky vývozu mimo EU jsou spíše omezené. Ekonomika uvedeného produktu je řízena produkčním cyklem zhruba 10–12 let, který je dán tendencí producentů k zakládání nových sadů v době, kdy jsou ceny vysoké, čímž připravují půdu pro následné zhroucení cen.

Je třeba provést úpravu pěstebních oblastí tak, aby se produkce vrátila na příslušnou úroveň. Jedním z nástrojů, který obvykle zemědělci používají, je zrušení nadměrných sadů. Černý rybíz je víceletá plodina a je začleněn do střídavého osevního postupu. Proto se provádí rušení nadměrných oblastí též jako součást střídavého osevního postupu, který zemědělci používají.

Na straně poptávky je spotřeba potravinových výrobků obsahujících černý rybíz stálá nebo dokonce klesá. Výrobky z černého rybízu jsou vystaveny hospodářské soutěži ze strany dalších výrobků (pomerančové džusy, brusinkové džusy atd.). Spotřebu by mohla zvýšit větší propagace a inovace výrobků.

2.3.3. Maliny

Od rozšíření EU v roce 2004 se produkce malin v EU zvýšila z 28 000 tun na 87 000 tun (průměrné hodnoty v období 2002–2004) s dvěma novými velkými producenty: Polskem (48 000 tun) a Maďarskem (10 000 tun). V uvedených dvou nových členských státech je hlavním místem určení ovoce zpracovatelský průmysl, zatímco v ostatních členských státech hraje menší úlohu s výjimkou Francie, kde se pro průmyslové zpracování prodává přibližně 10 % produkce. Ve Spojeném království dodávalo uvedené odvětví ve Skotsku ovoce hlavně pro průmysl. Avšak v důsledku nízké konkurenceschopnosti se na počátku tohoto století dané odvětví téměř zcela přeorientovalo na trh s čerstvým ovocem.

Nabídka malin EU-25 pro zpracovatelský průmysl se zvýšila ze 115 000 tun v roce 2000 na více než 160 000 tun v roce 2004. V roce 2004 došlo v důsledku vysoké nabídky malin pro průmysl v Evropě k propadu cen. Zhruba dvě třetiny celkové dodávky pro průmysl tvoří zmražené maliny. Po dlouhá léta bylo hlavním dodavatelem mražených malin do EU Srbsko s průměrně 54 000 tunami vyváženými do EU-25 v období 2002–2004, po něm následovalo Chile s průměrem 14 000 tun. V posledních letech se díky zvýšení produkce v Polsku (z průměru 20 000 tun v letech 1999–2002 na 30 000 tun v období 2003–2004) podíl mražených malin EU v celkové dodávce zvýšil z 20 % v roce 2002 na 31 % v roce 2004.

Polsko se v posledních deseti letech zmocnilo značného podílu na trhu a zdá se, že má předpoklady si svoje postavení dále zlepšit díky řadě výhod, například tradici v pěstování malin; nízkým mzdovým nákladům; silnému výzkumu v oblasti vytváření kultivarů; existenci rozsáhlé průmyslové základny pro zpracování polotovarů. Na druhé straně roztříštěnost produkce a jejího prodeje k průmyslovému zpracování je ze strany producentů závažným omezením zvyšování konkurenceschopnosti daného odvětví. Zdokonalení produkce na úrovni zemědělských hospodářství a jejího prodeje pro výrobu polotovarů bude mít zásadní význam v procesu sjednocování tohoto odvětví.

V Maďarsku produkce malin v posledních deseti letech klesla. Navzdory udržované poptávce EU se vývoz mražených malin snížil v důsledku klesající konkurenceschopnosti. Země tedy musela čelit zvýšené hospodářské soutěži na trhu, přičemž doma dané odvětví bojovalo se zvýšenými náklady. Kromě toho přírodní podmínky v Maďarsku by vyžadovaly zavedení zavlažování (země leží na jižní hranici oblasti pěstování malin v Evropě), což není při současné produkci pro zpracovatelský trh výnosné.

2.3.4. Višně

Višně se pěstují v zemích s chladným podnebím, zejména v Severní Americe a severní Evropě. Višně, kterým se též říká kyselé, se zřídka konzumují v čerstvém stavu. Většinou se po sklizni konzervují nebo zmrazují a používají se v různých druzích výrobků, včetně kompotů, džemů, džusů a různých dezertů.

V EU vládnou v odvětví višní tři země: Polsko (190 000 tun v období 2002–2004), Maďarsko (51 000 tun) a Německo (31 000 tun). Dohromady tyto tři země pokrývají 87 % celkové produkce EU. V období 1998–2004 se produkce višní EU-25 zvýšila s průměrným ročním nárůstem o 5 % na 340 000 tun v roce 2004, a to zejména díky Polsku. Produkce se zvýšila také v Maďarsku. V Německu dochází v uvedeném odvětví od devadesátých let k poklesu pod tlakem zvýšené hospodářské soutěže ze strany dovozů ze zemí střední a východní Evropy. Polsko představuje 60 % produkce višní EU.

Zemědělská hospodářství v Německu a Polsku jsou svojí strukturou malá, i když v Polsku se začíná zvyšovat význam velkých hospodářství. Naopak velká hospodářství převládají v Maďarsku (hospodářství s deseti a více hektary představují 50 % celkové plochy proti 3 % v Polsku). Vzhledem k malé velikosti zemědělských hospodářství se višně v Německu a Polsku sklízejí ručně. V Maďarsku se používá mechanizace při sklizni 30 % produkce. Proto v ziskovosti produkce hrají rozhodující úlohu mzdové náklady a Německo je ve srovnání s Maďarskem a Polskem v nevýhodě.

Organizace producentů a seskupení producentů hrají v Německu a Maďarsku významnou úlohu při prodeji višní zpracovatelskému průmyslu: 40 % z celkové produkce v Německu a 50–60 % v Maďarsku. Naopak v Polsku mají tato seskupení a organizace stále pouze okrajový význam.

Dovozy EU-25 ze třetích zemí s průměrným podílem ve výši 11 % v období 2002–2004 nemají v celkové nabídce višní EU pro zpracovatelský průmysl velký význam.

Od 90. let dochází v nových členských státech EU v produkci višní k dynamickému nárůstu. Analýza ukazuje, že pokles cen v roce 2004 byl způsoben vysokou sklizní v EU a v Srbsku, která přesáhla potřeby průmyslu. Vzhledem ke stupni rozvoje nových sadů, zejména v Polsku, mohou ceny v daném odvětví zůstat stlačené, dokud sklizeň neovlivní počasí, jako tomu bylo v roce 2005.

2.3.5. Třešně

Přibližně 15 % produkce třešní EU se používá pro průmyslové zpracování. Ve třech členských státech je část tohoto odvětví zaměřená na zpracovatelský průmysl, a to ve Francii, Itálii a Španělsku. Třešně se používají hlavně pro konzervaci (třešně v sirupu a další výrobky), přípravky s obsahem alkoholu (částečně pro cukrárenský průmysl) a konzervaci cukrem (třešně konzervované cukrem).

Od počátku 90. let se produkce konzervovaných třešní v EU snížila částečně v důsledku jejich náhrady konzervovanými višněmi dováženými ze střední Evropy nebo dováženými konzervovanými třešněmi. Hospodářské soutěži ze strany dovozu podobných výrobků ze třetích zemí čelí v EU také produkce třešní připravovaných s alkoholem. Uvedené odvětví bylo značně omezeno.

Francie a Itálie jsou největšími producenty třešní konzervovaných cukrem v EU, po nich následuje Španělsko. Ve Francii a Itálii se uvedené odvětví rozvíjelo od 90. let odlišně. V Itálii přešel průmysl na počátku 90. let ze surovin vyráběných v Itálii na dovoz z třetích zemí (Bulharsko, Turecko a Rumunsko). Značná část surovin (prozatímně konzervovaných třešní) dovezených ze třetích zemí se po předběžném zpracování (úprava, třídění atd.) znovu vyváží do třetích zemí. Část surovin se zpracovává na třešně konzervované cukrem. Ve Francii toto odvětví dodržuje neměnnou strategii vycházející ze silné integrace uvedeného komoditního řetězce a společného přístupu a činnosti v rámci spolupráce mezi profesemi. V tomto rámci byla vyvinuta různá opatření na posílení konkurenceschopnosti daného komoditního řetězce. Navzdory zvýšené hospodářské soutěži průmysl stále využívá místní suroviny.

3. HLAVNÍ ZÁVěRY

Několik druhů ovoce určených ke zpracování má v posledních letech na trhu EU potíže s poklesem cen (produkční ceny a ceny polotovarů). Tyto potíže lze přičíst třem hlavním kategoriím činitelů, které se vztahují různě na různé produkty: 1) zvýšená hospodářská soutěž ze třetích zemí (v odvětví jahod); 2) nadměrná produkce ve srovnání s potřebami trhu; 3) nedostatečná konkurenceschopnost segmentů daného odvětví v důsledku roztříštěných komoditních řetězců (nízká úroveň organizace producentů atd.).

Co se týká odvětví ostatních plodin, mohou být dočasné obtíže způsobeny i okolnostmi (například nepříznivé počasí).

3.1. Konkurence dovozu ze třetích zemí

Analýza ukazuje, že dovoz ze třetích zemí do EU-25 má malý význam v případě višní a žádný význam v případě černého rybízu. U malin a třešní má tento dovoz větší význam, ačkoli v případě malin v posledních letech poklesl. V posledních třech letech se zvýšil u zmražených jahod. Odvětví jahod určených pro zpracovatelský průmysl proto čelí zvýšené hospodářské soutěži ze strany dovozu zmražených jahod za nízké ceny ze třetích zemí, zejména z Číny.

Komise v současné době zkoumá, zda k dovozu z Číny nedochází za dumpingových podmínek.

3.2. Řešení nadměrné produkce ve srovnání s potřebami trhu

3.2.1. Přizpůsobení produkční kapacity poptávce

Kapacita EU v oblasti produkce černého rybízu a višní přesahuje současnou poptávku průmyslu. Vzhledem k tomu, že nedošlo k takovému zhoršení počasí, které by ovlivnilo sklizeň, zůstanou ceny pravděpodobně na nízké úrovni. V obou odvětvích se kapacita produkce v posledních letech značně zvýšila v důsledku nových sadů zakládaných v reakci na donedávna vysoké ceny.

Za těchto podmínek si mohou přát někteří zemědělci opustit dotyčnou produkci a přejít na pěstování jiných plodin. Pravidla EU o státní pomoci za určitých podmínek umožňují, aby členské státy těmto programům poskytly podporu. Pro usnadnění přechodu k pěstování jiných plodin a zrušení pěstování bobulových a rybízových keřů (považovaných právními předpisy EU za víceleté plodiny) mohou členské státy, které uplatňují jednotné platby SZP v rámci historického modelu, využít vnitrostátních rezerv pro zavedení nových referenčních částek pro zemědělce v oblastech podléhajících restrukturalizaci[2].

Programy rozvoje venkova EU mohou též usnadnit na úrovni zemědělských hospodářství změnu zaměření na jiné zemědělské činnosti (opatření podle osy 1 na „zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví“ nového nařízení o rozvoji venkova[3]) nebo na nezemědělské činnosti (opatření v rámci osy 3 zaměřená na „kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova“). Podpůrná opatření v rámci osy 3 napomáhají diverzifikaci činností ve venkovských oblastech, čímž posilují místní ekonomiku a její schopnost vyrovnat se s obtížemi, které se mohou vyskytnout v konkrétních zemědělských odvětvích.

3.2.2. Podpora poptávky: propagace a inovace produktů

Ve srovnání s ostatními druhy ovoce mají trhy s bobulovinami omezenou velikost. Týká se to čerstvých i zpracovaných produktů. Propagační programy se zřídka zaměřují na produkty uvedeného odvětví, a v důsledku toho je spotřebitelé často příliš neznají. V některých členských státech vyvinuly hospodářské subjekty v daném odvětví iniciativy zaměřené na propagaci svých produktů. V této souvislosti podpora EU propagace zemědělských produktů může být významným nástrojem pro sdělování informací o bobulovinách a pro podporu poptávky po nich.

Inovace produktů je důležitým nástrojem pro rozšíření trhu nebo vytvoření trhů nových. Několik opatření v rámci programů rozvoje venkova může pomoci hospodářským subjektům při vývoji nových produktů: podpora investic do zpracování a uvádění na trh, podpora spolupráce mezi zemědělci v rámci vývoje nových produktů a podpora účasti zemědělců v programech jakosti potravin.

3.3. Podpora konkurenceschopnosti odvětví

Mezi slabými místy komoditních řetězců, které vyplynuly z analýzy, je nejzávažnější roztříštěnost produkce ovoce a jeho prodeje zpracovatelskému průmyslu v Polsku.

Někdy jsou uváděny argumenty, že režim podpory podobný podpoře poskytované organizacím producentů, kteří prodávají čerstvé produkty zpracovatelském průmyslu podle nařízení Rady (ES) č. 2201/96 a č. 2202/96, by přispěl k odstranění omezení způsobených roztříštěností produkce, ke zvýšení účinnosti velké části prodeje zpracovatelskému průmyslu, a tím ke stabilizaci odvětví. Avšak současné nástroje používané v rámci výše uvedených nařízení byly zdůvodněny v podstatě vyššími výrobními cenami v EU ve srovnání s třetími zeměmi. To se nevztahuje na velkou část odvětví bobulovin a třešní a višní určených pro zpracovatelský průmysl. Kromě toho se v současné době provádí přezkum stávajících programů s cílem uvést je do souladu s reformami společné zemědělské politiky.

Proto je Komise toho názoru, že zavedení takovéhoto režimu podpory by bylo z technického hlediska nedostatečné a i nevhodně načasované. Komise uznává, že nízká úroveň organizace odvětví v Polsku a roztříštěný prodej zpracovatelskému průmyslu jsou závažnými omezeními z hlediska konkurenceschopnosti odvětví. Má však za to, že pro odstranění těchto omezení lze mobilizovat stávající politiky v rámci prvního i druhého pilíře společné zemědělské politiky.

Úhelným kamenem společné organizace trhu je podpora poskytovaná organizacím producentů na posílení jejich konkurenceschopnosti. Tato podpora je poskytována prostřednictvím spolufinancovaných operačních programů prováděných organizacemi producentů.

Podpora je též poskytována seskupením producentů, která provádějí plán pro splnění kritérií, aby byla uznána za organizaci producentů. Tato podpora má zvláště význam pro nové členské státy, kde je úroveň organizace odvětví často nízká a vznikající seskupení producentů jsou příliš omezená na to, aby mohla být v prvních letech své existence uznána za organizace producentů. Pomoc může být poskytována seskupením producentů dvěma způsoby: jako pomoc na podporu jejich zřizování a usnadnění jejich správního provozu a jako investiční podpora (ve formě zvláštních půjček nebo kapitálu).

V rámci reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou může Komise navrhnout zvláštní dodatečnou podporu pro členské státy s nízkou úrovní organizace.

Určitou úlohu hrají také programy rozvoje venkova EU, a to zejména opatření v rámci osy 1 „zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví“. To se týká zejména těch opatření, jako je podpora modernizace zemědělských hospodářství a podpora přidané hodnoty k zemědělským produktům (uvádění na trh a zpracování). Podle stejné osy 1 se na nové členské státy vztahují přechodná opatření, která podporují částečně soběstačná zemědělská hospodářství a zřizování seskupení producentů.

Nedostatečná organizace v členském státě s největší produkcí spolu s nedostatkem ekonomických údajů o dotčených odvětvích vyžaduje lepší kontrolu hospodářské situace dotyčného odvětví na úrovni EU, pokud možno se zavedením pravidelných schůzek dotčených odborníků.

3.4. Řešení krizové situace

Stejně jako v případě ostatních druhů ovoce je produkce bobulovin a višní a třešní pro zpracovatelský průmysl vysoce závislá na povětrnostních podmínkách. Deštivé počasí může sklizeň zničit, zatímco příznivé počasí v průběhu celé sezóny ji může zvýšit.

Pravidla státní podpory v zemědělství EU umožňují poskytnout vyrovnání zemědělcům, kteří čelí ztrátám v důsledku nepříznivého počasí. V této souvislosti Komise navrhuje zjednodušit tato pravidla a usnadnit podporu v krizi. Zejména se navrhuje, aby pomoc na vyrovnání dopadu špatného počasí byla vyjmuta z předchozího schvalování Komisí, což by platby zemědělcům značně urychlilo.

Nesklizení by mohlo být řešením v případě neočekávaných a dočasných obtíží v důsledku nadměrné nabídky na trhu. Možnost vyrovnání za nesklizení způsobilé v rámci operačních programů organizací producentů by bylo třeba projednat v souvislosti s reformou organizace společného trhu z hlediska čerstvého ovoce a zeleniny.

3.5. Závěrečné poznámky

Celkově byly převládajícími činiteli, které vedly ke krizové situaci v uvedeném odvětví bobulovin a třešní a višní určených ke zpracování v roce 2004 a 2005, nadměrná nabídka (višně v roce 2004 a černý rybíz) a existence roztříštěných komoditních řetězců.

U každé kategorie problémů byl proveden přezkum stávajících nástrojů politiky Společenství, které by mohly být mobilizovány. Tento přezkum ukázal, že většinu problémů lze řešit pomocí stávajících nástrojů. Zejména prostřednictvím společné organizace trhu s ovocem a zeleninou a programů rozvoje venkova má EU příslušné nástroje pro zajištění lepšího fungování komoditních řetězců v odvětví bobulovin a třešní a višní.

Při přípravě reformy organizace společného trhu s ovocem a zeleninou bude tato zpráva spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise o „Přezkumu odvětví bobulovin a třešní a višní určených ke zpracování v EU“ důkladně posouzena, budou provedena externí hodnocení a posouzeny dopady.

[1] Třešně se v této souvislosti neuvádějí, neboť jejich podíl na zpracovatelském trhu je z hlediska celkové produkce nižší (okolo 10 %) než u ostatního ovoce.

[2] Viz článek 42 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270 ze dne 21. října 2003).

[3] Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 277 ze dne 21. října 2005).