52006DC0278

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.6.2006

KOM(2006) 278 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE Evropské radě z června 2006

Evropa ve světě — Praktické návrhy pro větší soudržnost, efektivitu a zviditelnění

1. Nové výzvy

Po skončení studené války se svět velmi rychle měnil. Evropa čelí silné hospodářské soutěži a novým bezpečnostním hrozbám. Ačkoliv vyspělé evropské země mají mnoho silných stránek, trpí také pomalejším růstem hospodářství a stárnoucí populací. Ekonomická rovnováha sil se přesunula. Země jako Čína a Indie rostou rychle a silněji konkurují v oblasti přístupu k surovinám, energetickým zdrojům a trhům. Terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, zhroucené státy a organizovaný zločin neztratily nic ze své naléhavosti.

Evropa má potenciál těmto výzvám dostát a podílet se na nových příležitostech vytvořených vznikajícími trhy a globalizací. Jako otevřená společnost je schopná přijímat lidi, myšlenky a nové technologie. Postupná rozšíření během posledních tří a půl desetiletí ukázala schopnost EU podporovat stabilitu a prosperitu a úspěch tohoto modelu regionální integrace. S celkovým počtem obyvatel 470 milionů a čtvrtinou světových příjmů tvoří nyní EU více než pětinu světového obchodu. Poskytujeme vice než polovinu rozvojové a humanitární pomoci na světě. Evropské země poskytují rozhodující příspěvek všem důležitým světovým organizacím. Model EU týkající se spolupráce a integrace přitahuje sousední i vzdálenější země.

EU během posledních padesáti let vyvinula řadu politických, ekonomických, obchodních i finančních nástrojů vnější politiky, které nám pomáhají chránit a podporovat naše zájmy a naše hodnoty. Zcela nedávno byly tyto nástroje rozšířeny i do oblastí, ve kterých členské státy považovaly za nutné spolupracovat. Byl jmenován vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby se rozšířila oblast působnosti a zvýšila účinnost vnější politiky EU. Pro podporu civilních nástrojů krizového řízení byly vytvořeny také vojenské nástroje.

Vnitřní politika EU – například v oblasti životního prostředí, energie, hospodářské soutěže, zemědělství a rybolovu, dopravy, boje proti terorismu a nelegální migraci, jednání v případě globálních pandemií – stále více ovlivňuje mezinárodní vztahy a hraje velmi důležitou úlohu co se týče vnějšího vlivu EU. Naopak mnoho evropských interních politických cílů závisí na tom, jak účinně jsou využívány vnější politiky.

Dokument se snaží prověřit, jak dokážeme v kontextu současné Smlouvy zvládnout vnější výzvy, před kterými Evropa stojí, když budeme soudržněji a efektivněji využívat dostupné vnitřní a vnější politické nástroje. Nejde ani o opětovné otevření diskuze o budoucnosti ústavní smlouvy, ani o nové definování pravomocí různých institucionálních subjektů. Spíše se snaží činit pragmatické návrhy, jak může Unie definovat smysl společných cílů v naší zahraniční politice a zajistit, aby byly k dispozici nezbytné politické nástroje.

Na tomto základě se v dokumentu navrhuje, aby členské státy a orgány EU řešily společně následující otázky:

- Jak vytvářet a provádět evropskou vnější politiku, aby se předvídaly budoucí hrozby a příležitosti.

- Jak zvýšit efektivitu a dopad politik a opatření EU za koherentnějšího použití všech dostupných nástrojů vnější i vnitřní politiky a využití zvláštních pravomocí a silných stránek členských států a orgánů.

- Jak posílit demokratickou odpovědnost a zviditelnění politik a opatření EU, a tím zvýšit jejich přijatelnost pro veřejnost.

2. Silné stránky vnější politiky EU

Evropští občané očekávají, že Unie využije svého značného mezinárodního vlivu na ochranu a podporu jejich zájmů, a naši mezinárodní partneři očekávají, že Evropa uzná svou globální odpovědnost. Aby toho bylo dosaženo, musí EU efektivněji využívat silných stránek své vnější politiky. Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 zastává stanovisko, že EU může mít větší vliv, když bude vystupovat jako celek než jako součet svých částí. V celé řadě oblastí vnějších politik EU se tato zásada již dobře vžila.

Rozšíření . EU začínala se šesti členskými státy, nyní jich má dvacet pět. Postupnými přístupovými jednáními EU šířila v Evropě mír a stabilitu, hospodářskou prosperitu, demokracii, lidská práva a zásady právního státu. Přísná přístupová kriteria v kombinaci s věrohodnou perspektivou v EU silně ovlivňují stabilizaci a reformy v kandidátských zemích.

Evropská politika sousedství je prioritou ve vnějších vztazích EU, která se snaží využít přitažlivosti a vlivu Evropy, přičemž se klade velký důraz na budování institucí a na reformy. Její úspěch závisí na aktivním zapojení celé řady vnějších a vnitřních politik a nabízí těmto zemím účast na vnitřním trhu EU.

Obchod a konkurenceschopnost. Již od svého vzniku se EU zasazovala o postupné otvírání světových trhů a systém světového obchodu, který by byl založený na pravidlech, nabízející větší výběr a předvídatelnost potřebnou pro podporu investic. Tento přístup časem přispěl k rozvoji nové dynamiky, která posiluje vnější konkurencischopnost Unie, snižuje ceny a zvětšuje výběr pro spotřebitele. Zlepšení přístupu výrobků z rozvojových zemí na trh zároveň vytvořilo více pracovních míst a umožnilo růst a investice.

Vývoj. Nová strategie rozvoje a komplexní politiky vůči Africe, karibské a tichomořské oblasti dokládá rozhodující úlohu EU při podpoře rozvojových cílů tisíciletí a účinné mnohostrannosti v kontextu globalizace. Nový finanční výhled a 10. evropský rozvojový fond nabízejí řadu finančních nástrojů se zvláštními ustanoveními v oblasti správy, lidských práv, misí volebních pozorovatelů, zajištění míru, investičního prostředí a regionální integrace. Tyto jsou doplněny novými ujednáními pro společné plánování a činnost koordinovanou členskými státy přímo na místě.

Strategické vztahy, politický dialog a SZBP . EU udržuje řadu smluvních vztahů a politických dialogů se strategickými partnery a regionálními seskupeními na celém světě. K tomu patří také spolupráce se Spojenými státy v oblasti vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu, dialog s Ruskem v oblasti energetiky a navázání partnerství s dalšími hlavními výrobci a jejich organizacemi, dialog s mnoha zeměmi týkající se lidských práv a také diskuze s Čínou a Indií o celosvětově udržitelném rozvoji. Jsme přesvědčenými zastánci mnohostrannosti a hrajeme důležitou úlohu v klíčových mezinárodních organizacích a fórech prostřednictvím zastoupení členských států a Společenství. Rozvoj SZBP zlepšil schopnost EU zaujmout pozice v důležitých otázkách vnější politiky a plné zapojení Komise pomohlo přispět k soudržnosti s politikami Společenství.

Reakce na katastrofy, řízení krizových situací a evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP). EU celou řadou politických opatření významně přispívá k řízení krizových situací. Humanitární pomoc, civilní ochrana a obnova hrály zásadní roli v současných krizích v Afghánistánu, Iráku a zemích postižených tsunami; při budování státních struktur a v situacích po krizi v Acehu; a v souvislosti s řešením konfliktů a jejich předcházením v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Tyto nástroje spolu s rostoucí kapacitou EBOP v EU napomáhají EU při celkovém zvládání krizí. Tak například vojenské a policejní mise v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a v Konžské demokratické republice a reakce na výzvy v Kosovu dokreslují značný rozvoj EBOP a také význam účinného působení mezi všemi příslušnými politickými nástroji. Operace k řešení krizí jsou velmi viditelným prvkem vnější politiky EU.

3. Promítnutí vnitřních politik EU do vnější politiky

Mezi vnitřními a vnějšími politikami EU existuje neoddělitelná spojitost. Od samého začátku EU uznávala, že nemůže existovat vnitřní trh bez společného celního režimu a společné obchodní politiky. Vytvoření eura si vyžádalo společnou měnovou politiku s přímými vnějšími důsledky. Podobné úvahy platí v celé řadě dalších politických oblastí – například v zemědělství a rybolov, regionální politice, zaměstnanosti a sociální politice, životním prostředí, migraci a hraničních kontrolách, boji proti terorismu a v dopravě (především letecké) – kde rozvoj vnitřních politik přirozeně vedl k aktivnější úloze EU ve vnější politice. V mnoha těchto oblastech je vnější ochrana a promítnutí zájmů EU záležitostí společné odpovědnosti mezi členskými státy a Společenstvím, která představuje konkrétní úkoly pro dosažení soudržnosti. Přesto roste řada politických opatření a nástrojů, které ovlivňují vnější vztahy EU, a proto je třeba vzít v úvahu cíle v zahraniční politice EU:

V kontextu lisabonské agendy – naše partnerství pro růst a zaměstnanost - jsou vnitřní a vnější politiky ve světě otevřených trhů, volného pohybu kapitálu a globalizovaných finančních trhů navzájem provázané. Hospodářská a měnová unie vedla k tomu, že se euro stalo druhou nejdůležitější mezinárodní rezervní a obchodní měnou, což dává EU ve světovém měřítku značný vliv. Musíme ovšem ještě vyřešit otázku zastoupení EU v mezinárodních hospodářských a měnových institucích. Dokončení vnitřního trhu vedlo k přijetí standardů EU v klíčových technologiích na celém světě. Příkladem jsou evropské normy a nařízení uplatňované v čínském automobilovém průmyslu, bezpečnost potravin, normy GSM pro mobilní komunikace, bezdrátové telefony a technologie, které poskytují desítkám milionů zákázníků na světě širokopásmové služby. Politika hospodářské soutěže je důležitým regulačním nástrojem pro řešení otázek, jako jsou mezinárodní kartely nebo podniky, zneužívající svého dominantního postavení. Politika hospodářské soutěže EU podporuje ochranu vnitřního trhu, ale v globální ekonomice je většina společností, kterých se týkají antitrustová rozhodnutí a rozhodnutí o spojování, činná po celém světě. Spolu tyto politiky posílily vnější konkurencischopnost EU podporou stejných podmínek pro plynulý rozvoj mezinárodního obchodu.

EU má náskok v mezinárodní reakci na klíčové otázky , které nemohou být omezeny státními hranicemi, jako jsou klimatické změny, pandemie a zodpovědné zacházení s rozvojem a obchodem s geneticky modifikovanými produkty. Znalosti a zkušenosti, které EU získala prostřednictvím své strategie udržitelného rozvoje a v oblasti klimatických změn, znečišťování vzduchu a vody a dalších nadnárodních hrozbách na poli životního prostředí, se staly významným příspěvkem pro mezinárodní jednání vytvářející právní předpisy pro tyto oblasti a představující vzor pro mnoho zemí, které se potýkají se stejnými problémy. Vliv EU na mezinárodní standardy životního prostředí přispěl k vytvoření rovných podmínek pro podniky EU a podpořil vývozní potenciál našich čistých technologií. Obdobně také třetí země silněji požadují účast v programech EU pro výzkum, vzdělávání a dopravu (GALILEO).

Rychlý rozvoj politik EU v oblasti energie, spravedlnosti a vnitřních věcí se odráží ve vnějších rozměrech těchto otázek. Debata o energetické politice – jak bylo uznáno tím, že Evropská rada podpořila aktuální zelenou knihu Komise – vyzdvihla klíčový cíl EU dosáhnout minimálního podílu bezpečných a nízkouhlíkových zdrojů energie na celkové skladbě zdrojů energie v EU. Zda se nám to podaří, závisí především jak na efektivitě vnitřních politik včetně rozvoje energeticky účinných technologií, konkurenceschopnosti, diverzifikaci zdrojů energie, dokončení vnitřního trhu v oblasti energie a jeho rozšíření do evropské politiky sousedství a zemí EHP rozšířením Smlouvy o energetickém společenství, tak i na našich vztazích k hlavním dodavatelům, tranzitním zemím a dalším velkoodběratelům.

Dokončení evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a boj proti teroismu mají zásadní význam pro naši vnitřní bezpečnost a právem zaujímají významné místo na politickém pořadu dne. Komplexní a vyvážená migrační politika má rostoucí význam pro zajištění dobrých a stabilních vztahů s našimi sousedy jak s ohledem na požadavky našich trhů práce tak i na lepší ochranu našich vnějších hranic. Tato opatření jsou nezbytná, pokud chceme řešit hrozby plynoucí z organizovaného zločinu, zejména obchodování s lidmi a nedovolenými drogami. Rovněž boj proti celosvětovému terorismu vyžaduje koordinovanou reakci vnitřní i vnější politiky.

4. Dosažení větší shody a soudržnosti

Pokud se vlády členských zemí postaví výzvám a odpovědnosti při vymezování soudržných a efektivních vnějších politik, musejí zvážit, čeho lze nutně či smysluplněji dosáhnout na úrovni EU v rámci ustanovení Smluv. Úlohou Komise je podílet se na analýzách a návrzích, které odrážejí společné zájmy EU.

Úspěch vnější politiky EU závisí na třech hlavních faktorech:

* za prvé a především na politické shodě členských států v otázce, jakých cílů má být dosaženo prostřednictvím EU. To vyžaduje pevné partnerství mezi orgány EU a jasné zaměření na omezený počet strategických priorit, kde Evropa může mít rozhodující význam, spíše než rozmělňovat úsilí do všech oblastí. To je nezbytná podmínka;

* za druhé na tom, zda jsou disponibilní politické nástroje vhodné pro plnění těchto úkolů, jsou podložené nezbytnými zdroji a představují jasné výhody;

* za třetí na úloze a odpovědnosti orgánů EU a právním prostředí.

Stejně jako ve vnitrostátních správních orgánech, dokonce i pokud existuje dostatečná politická vůle, se snižuje vliv EU, když trvá nevyřešené napětí nebo když není dostatečný soulad mezi různými politickými opatřeními. Je potřeba silného a trvalého úsilí, aby se posílily doplňkové interakce mezi různými politickými opatřeními a aby se sladily různé cíle (například v oblasti obchodu, zemědělství, rozvoje, životního prostředí nebo migrace). Pro EU se jedná o další náročný úkol při zajišťování soudržnosti mezi EU a vnitrostátními činnostmi.

Neuspokojivá koordinace mezi různými činiteli a politikami znamená, že EU ztrácí možnost mezinárodního vlivu, a to jak politicky tak ekonomicky. Ačkoliv se koordinace již zlepšila, existuje ještě řada možností, jak sjednotit různé nástroje a silné stránky, ať už v rámci Komise, mezi Radou a Komisí nebo mezi orgány EU a členskými státy. Dále je působení politiky EU také oslabováno nedostatkem kontinuity v jejím vnějším zastupování. V rámci stávajících smluv je potřeba spíše sladit metody Společenství a mezivládní metody na základě toho, jak nejlépe dosáhnout očekávaného výsledku, než aby rozhodovaly institucionální teorie nebo dogmata.

Ústavní smlouva předpokládá řadu důležitých institucionálních změn, které mají zlepšit soudržnost vnější politiky EU. Mezi ně patří jmenování ministra zahraničních věcí – místopředsedy Komise; jmenování předsedy na období dvou a půl let Evropskou radou, který bude zastupovat Unii v otázkách týkajících se SZBP na své úrovni; vytvoření evropského útvaru pro vnější činnost; právní subjektivita pro EU; konec rotujících předsednictví a dalších ustanovení vnější politiky.

Cíle ústavní smlouvy stále platí a měly rozšířit oblast pro řešení úkolů vnější politiky EU. Avšak v rámci současných smluv je také řada kroků, které lze vzít v úvahu.

5. Další postup — Praktické kroky

Přijetí výzev stanovených v tomto dokumentu je společnou odpovědností. Aby se Evropa prosadila, musí co nejvíce využívat našich společných zdrojů jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Ve svých příslušných pozicích musejí všichni účastníci spolupracovat ještě těsněji, aby byl maximalizován kolektivní vliv Unie. Zejména je vyžadováno, aby se věnovala větší pozornost úloze vnitřních politik a vnějších vztahů, například v otázkách životního prostředí, spravedlnosti a bezpečnosti, dopravy nebo energie, kde má EU nesporné zkušenosti a vliv, především při řízení politik Společenství ze strany Komise.

5.1. Lepší strategické plánování

Bylo již dosaženo vysoké úrovně shody ve všeobecném rámci vnějších cílů EU stanovených ve Smlouvách. Spolu s evropskou bezpečnostní strategií z roku 2003 jsou tyto základní texty doplněny rozsáhlým souborem podrobnějších závěrů Rady, strategických dokumentů, programových dokumentů pro poskytování finanční pomoci a dalších. Usnesení a zprávy Evropského parlamentu doplňují strategické plánování vnějších vztahů EU. Existuje zde řada možností, jak vytvořit systematičtější přístup pro stanovení strategických cílů a politických priorit na zeměpisné i tematické úrovni, tak aby politické cíle vedly k volbě politických nástrojů (a ne naopak).

- Komise má v úmyslu zlepšit vnitřní soudržnost a efektivitu svého přínosu pro vnější politiku EU napříč celým spektrem svých povinností. Opatření pro zlepšení strategického plánování a stanovování priorit budou prováděny tak, aby byla zajištěna správná politická kombinace ve vnějších otázkách jak zeměpisného tak tematického charakteru. Jedná se o tyto hlavní oblasti:

- Komise posílí úlohu skupiny komisařů pro vnější vztahy, která je podřízena předsedovi, při určování strategických priorit. Skupina bude rozšířena o další komisaře s příslušným portfoliem, aby byly vytvořeny skupiny ad hoc pro vedení diskuzí o zvláštních zeměpisných a tematických otázkách. Tyto diskuze by měly být vedeny průběžně, například aby zajistily včasnou přípravu záležitostí vnitřní politiky, které mají být projednávány na dvoustranných summitech nebo při mezinárodních jednáních. Další skupiny komisařů budou také přispívat v oblasti tematických problémů k zajištění větší soudržnosti a k jasnějšímu stanovování priorit ze strany sboru. Sbor jako celek bude mít častěji orientační rozpravy o klíčových zeměpisných a tematických otázkách. Komise bude zvát vysokého představitele, aby se zapojil do činnosti skupiny Relex, zejména při strategickém plánování.

- Komise zlepší své kapacity pro podávání zpráv a analýz jak v Bruselu, tak u svých delegací, čímž lze pružněji reagovat na měnící se potřeby při rozdělování zdrojů a poznatků, a podpoří odbornou přípravu. To umožňuje Komisi poskytovat Výboru stálých zástupců (Coreper), Politickému a bezpečnostnímu výboru (PBV) a příslušným pracovním skupinám Rady a výborům Evropského parlamentu lepší informace. Případně by mohli být pozváni vedoucí delegací, aby se podíleli na práci skupin Rady.

- Komise se zavázala vstoupit do pravidelného dialogu s Evropským parlamentem ohledně obsahu předloh strategických regionálních a tematických dokumentů a zohledňovat stanoviska Evropského parlamentu při uskutečňování těchto strategií.

Následující opatření by mohla zlepšit základnu pro spolupráci mezi Komisí, vysokým představitelem a Radou při strategickém plánování a zejména při společném vyhodnocování, společných strategiích a společných akcích:

- Každých šest měsíců se bude konat neformální schůzka nového předsedy Evropské rady a ministra zahraničí, předsedy Komise, komisaře pro vnější vztahy a vysokého představitele, aby posoudili situaci ve vnější politice EU. Těchto schůzek se mohou účastnit i další komisaři.

- Politické diskuze v Radě a jejích pracovních skupinách by měly být vedeny na principu společných dokumentů a založeny na intenzivnější spolupráci a užších kontaktech mezi útvary Komise a oddělením Rady pro politiku.

- Včasná příprava vrcholných schůzek s klíčovými partnery, aby byly stanoveny hlavní otázky vnitřní politiky, které by měly být projednávány. K tomu by měla patřit včasná diskuze ve výboru stálých zástupců, aby byla zajištěna soudržnost mezi přípravou otázek vnější a vnitřní politiky.

- Rada a Komise by měly hledat cesty, jak zlepšit výměnu zpráv a dalších informací na základě reciprocity, včetně od delegací Komise a zvláštních zástupců EU. To by mohlo obsahovat společné využívání zpráv a analytických kapacit mimo jiné mezi situačním střediskem v sekretariátu Rady a krizovým střediskem v Komisi.

- Užší spolupráce mezi sekretariátem Rady a pracovníky Komise v těchto oblastech by měla vytvořit solidnější základ pro členské státy, aby tyto mohly určit strategii v Radě a případně také na úrovni Evropské rady.

- Rada by mohla zlepšit včasnou koordinaci, aby bylo dosaženo shody v otázkách významných pro EU, které jsou předmětem diskuze v multilaterálních organizacích (OSN, MFI), neformálních subjektech (G7/G8, G20) a dalších globálních fórech a regionálních organizacích. Tam, kde je Společenství již zastoupeno v orgánech OSN, multilaterálních a regionálních organizacích, se již velmi dobře vžila koordinace pozice EU v Radě mezi členskými státy, předsednictvím a Komisí. Tato zkušenost by měla být prostřednictvím zastupování Společenství rozšířena pokud možno na další fóra a měla by obsahovat společné stanovení budoucích bodů pořadu jednání, distribuci analýz a politických dokumentů představitelům všech členských států s dostatečným předstihem, společné představení pozic EU partnerským zemím Komisí a předsednictvím v hlavních městech důležitých třetích zemí a zesílenou přítomnost odborníků Komise pro zjednodušení koordinace předsednictvem Rady. Členské státy by mohly aktivněji usilovat o dohody s nečlenskými státy, aby byla zajištěna plná účast Komise například ve vnějším zastupování eurozóny v rámci G7, G20 nebo Fóra finanční stability.

5.2. Rostoucí efektivita a účinnost pomocí lepšího provádění

I když má EU jasně stanovené cíle a schválený postup, dopad a efektivita našich opatření je často omezována nejednotnými výpověďmi a pomalými či složitými prováděcími postupy. Proto EU musí zvážit opatření v následujících oblastech:

- Jakmile EU učinila politické rozhodnutí, musí být všemi subjekty zajištěno jeho včlenění do jejich diplomatických a veřejných dokumentů a do jejich vlastního vypracovávání politiky. To znamená zlepšení koordinace v Bruselu a také lepší využití sítě delegací Komise, zvláštních zástupců EU a velvyslanectví členských států, aby byly partnerům zprostředkovávány jasné, jednotné výpovědi.

- Rozvoj nových pracovních metod a postupů uvnitř Komise, aby politická rozhodnutí dokázala v reálném čase reagovat na vývoj, v souladu se zásadami kolektivní odpovědnosti (kolegiality).

- V krizových situacích to může znamenat využití stávajících vnitřních koordinačních mechanismů a jejich efektivnější použití navenek.

- Zavedení rychlejších a pružnějších finančních postupů a systémů zadávání zakázek, přičemž je nutné plně respektovat zásady transparentnosti, zodpovědnosti a řádného finančního řízení (mimo jiné také při správě rozpočtu SZBP a nástrojů krizového řízení). Komise s podporou Rady a Evropského parlamentu racionalizuje strukturu svých vnějších finančních nástrojů, aby zlepšila a zjednodušila provádění pomoci podle nových finančních výhledů. Dále Komise nedávno učinila další návrhy, jak za tímto účelem zjednodušit finanční nařízení.

- Komise předloží návrhy na posílení spolupráce s členskými státy a Evropským parlamentem v souvislosti s politicky citlivými akcemi a projekty financovanými z rozpočtu Společenství (zvláště při využívání vnitrostátních osobních a finančních zdrojů).

5.3. Lepší spolupráce mezi orgány EU a členskými státy

Pro podporu těchto politických opatření existuje ještě řada možností, jak pomoci vzájemnému porozumění zlepšením spolupráce a společné diplomatické kultury mezi různými subjekty ve vnější politice EU.

- Komise připravuje intenzivnější program výměny osob s diplomatickými službami členských států a pracovníky sekretariátu Rady, a to jak v delegacích, tak v ústředí.

- Členské státy by mohly přijímat do svých vzdělávacích zařízení pro diplomatické služby pracovníky z orgánů EU, kteří jsou činní v oblasti vnějších vztahů. Komise a Rada by umožnily diplomatům z členských zemí účast na školeních na úrovni EU. Členské státy by mohly lépe školit své pracovníky v otázkách týkajících se EU.

- Rada a Komise by měly navrhnout, aby vedoucí delegací a zvláštní zástupci EU při respektování povinností stanovených ve Smlouvě o ES a institucionální rovnováhy vykonávali dvojí funkci všude tam, kde je to vhodné, například v oblasti západního Balkánu. Taková opatření by měla čerpat z pozitivních zkušeností s dvojími funkcemi ve Skopje s cílem co nejvíce sjednotit přítomnost EU v Sarajevu a Prištině. Dále bude Komise pokračovat ve spolupráci se zvláštními zástupci EU a podporovat je v jejich činnostech.

- Představitelé členských států v řídících orgánech multilaterálních institucí by měli na vhodné úrovni zkoordinovat svou činnost s orgány EU, aby podpořili společná stanoviska v záležitostech společného zájmu.

- Delegace Komise budou plně podporovat vysoké zástupce. Obdobně by se mohli zvláštní zástupci EU více zapojit do činností a návštěv EU. Delegace budou také podporovat výbory a delegace Evropského parlamentu při jejich návštěvách. EU by dále měla zvážit společné užívání objektů a podpůrných služeb pro vnější zastoupení členských států a EU ve třetích zemích.

- Rozvoj spolupráce mezi členskými státy v oblasti konzulární pomoci, a to zejména v krizových situacích. Zjistit, jak dalece mohou delegace Komise v této oblasti hrát podpůrnou/doplňující úlohu.

5.4. Větší odpovědnost a zviditelnění

Vnější politika EU musí posílit svou zodpovědnost. Evropský parlament i vnitrostátní parlamenty musejí hrát rozhodující úlohu. Taková opatření by měla zahrnout:

- Pravidelnější výměny mezi příslušnými subjekty Evropského parlamentu a vysokým zástupcem/zvláštním zástupcem a členy Komise. Dále by měla být přijata vhodná opatření, aby zvláštní zástupci EU a vedoucí delegací mohli přispívat k činnostem Evropského parlamentu.

Dále je potřeba lépe zprostředkovávat vnější politiku EU veřejnosti a získat její podporu:

- Posílit „veřejnou diplomacii“: ve třetích zemích zaměřenou na podporu politiky a modelů EU a na větší zviditelnění vnější politiky EU, rozvojové pomoci a pomoci při katastrofách (na základě konkrétních příkladů, nejen na základě čísel).

- Zvýšit povědomí o EU, například pomocí programu pro návštěvníky EU a stipendijních programů pro třetí země;

- V rámci EU podporovat za pomoci členských států a orgánů účast občanů na veřejných debatách o vnější politice EU.

- Vydávat společná veřejná a tisková prohlášení Komise a Rady, týkající se otázek společné odpovědnosti. Podporovat spolupráci mezi členskými státy a orgány EU v oblasti informační politiky k otázkám vnějších vztahů jak v EU, tak ve třetích zemích.

6. Závěr

V tomto dokumentu se zastává názor, že těsnější vztahy založené na vzájemné podpoře mezi všemi zúčastněnými subjekty jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, přinesou vnější politice EU výhody. Krátkodobě se může jednotlivým subjektům a institucím zdát výhodné zachovat si manévrovací prostor, který je dán autonomním vykonáváním jejich zodpovědností. Středně a dlouhodobě však EU již ukázala svou schopnost pomoci členským státům se splněním cílů jejich vnějších politik. Celková efektivita a tím také celosvětový vliv EU závisí na optimálním využití všech dostupných nástrojů pro dosažení cílů vnější politiky. Praktické kroky navrhované v tomto dokumentu jsou založeny na přesvědčení, že pružnost, dosažení přidané hodnoty ve vnější politice a budování společných přístupů mezi členskými státy a orgány musejí stát na prvním místě pořadu jednání.