24.8.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 197/1

—

zdůrazňuje naléhavou nutnost pohlížet na demografický vývoj na úrovni regionů, měst a obcí různě, neboť i v rámci členských států zároveň probíhá velmi odlišný a z části protichůdný vývoj, ale na druhé straně lze v různých regionech Evropy objevit určité typické modely vývoje. Vlastní politické strategie a obecné zásady regionů, ale i měst a obcí se v budoucnu musejí opírat o realistické prognózy obyvatelstva;

—

zastává názor, že demografický vývoj musí být průřezovým tématem politiky, aby bylo možné včas čelit dlouhodobým rizikům a rozpoznat příležitosti a využívat jich. K tomu je však nutné dokázat čelit i nepříjemným pravdám a ve veřejné diskusi brát v úvahu veškerá fakta. Přiměřeně reagovat bude možné až poté, co politika a veřejnost přijmou vedle stárnutí celé společnosti i úbytek počtu obyvatel jako nezvratný strukturální fakt;

—

zdůrazňuje, že demografický problém není důvodem pro jednostranně negativní posuzování. Na jedné straně se rodí méně dětí, než kolik je třeba pro reprodukci obyvatelstva. To bude v dlouhodobém horizontu představovat problém evropských společností, k němuž je zapotřebí najít řešení. Zároveň se však lidé také dožívají vyššího věku a zůstávají déle zdraví – a to je dobrá zpráva. Kromě toho musíme připustit, že starší lidé mohou být skutečným přínosem pro společnost, což je třeba v rámci této diskuse uznat. Z přílivu obyvatel, který nyní ještě dokáže vyrovnat nedostatek porodů, i nadále těží ekonomicky prosperující aglomerace.

1.

výslovně vítá iniciativu Komise pokračovat v diskusi o zelené knize nazvané Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny a zdůraznit změnu perspektivy od problému k výhodě. Přístup Komise, který je charakterizován výměnou zkušeností a organizováním diskusí na evropské úrovni o reakcích na demografické změny, jejichž výsledky mají být každé dva roky shrnuty na fóru o demografickém vývoji Evropy, je důležitým přínosem pro podporu členských států i místních a regionálních samospráv. Vytvoření a podpora sítí regionů na evropské úrovni a využívání a propagace příkladů osvědčených postupů bude významným příspěvkem do konstruktivní diskuse na toto téma zaměřené na budoucnost;

2.

podporuje obecné strategie Komise vytvořit Evropu,

3.

zastává názor, že demografický vývoj musí být průřezovým tématem politiky, aby bylo možné včas čelit dlouhodobým rizikům a rozpoznat příležitosti a využívat jich. K tomu je však nutné dokázat čelit i nepříjemným pravdám a ve veřejné diskusi brát v úvahu veškerá fakta. Přiměřeně reagovat bude možné až poté, co politika a veřejnost přijmou vedle stárnutí celé společnosti i úbytek počtu obyvatel jako nezvratný strukturální fakt;

4.

zdůrazňuje, že demografický problém není důvodem pro jednostranně negativní posuzování. Na jedné straně se rodí méně dětí, než kolik je třeba pro reprodukci obyvatelstva. To bude v dlouhodobém horizontu představovat problém evropských společností, k němuž je zapotřebí najít řešení. Zároveň se však lidé také dožívají vyššího věku a zůstávají déle zdraví – a to je dobrá zpráva. Kromě toho musíme připustit, že starší lidé mohou být skutečným přínosem pro společnost, což je třeba v rámci této diskuse uznat. Z přílivu obyvatel, který nyní ještě dokáže vyrovnat nedostatek porodů, i nadále těží ekonomicky prosperující aglomerace. Na druhé straně demografické změny probíhají naproti tomu v mnoha venkovských oblastech výrazně rychleji v důsledku hromadného odlivu mladých lidí a částečně přílivu starších lidí v důchodu. Tento trend však zostřuje problémy v regionech, odkud tito lidé odcházejí;

5.

souhlasí s Komisí, že je třeba hájit práva každé generace, jak se výslovně uznává ve sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o podporování mezigenerační solidarity. Děti a mládež potřebují mít možnost zapojit se do společnosti v širokém smyslu. K tomu patří podpora jejich rodin, zřízení a udržování kvalitních pečovatelských a vzdělávacích zařízení, odborná příprava a profesní vyhlídky. Střední generace potřebují pomoc a podporu při péči o své děti a jejich výchově, ale i při péči o starší generaci. A konečně starší generace potřebuje pomoc z důvodu pokud možno nezávislé a aktivní účasti na společenském životě ve stáří;

6.

považuje Komisí uvedené faktory určující demografický vývoj za zásadní. Pokles průměrného počtu dětí na jednu ženu, rostoucí podíl starých a velmi starých lidí na celkovém obyvatelstvu, zvýšená a dále rostoucí průměrná délka života a jen částečná kompenzace těchto změn ve struktuře obyvatelstva imigrací jsou obecným rysem evropského vývoje. Data shromážděná na úrovni členských států však mají pouze omezenou vypovídací schopnost o skutečném vývoji;

7.

zdůrazňuje naléhavou nutnost pohlížet na demografický vývoj na úrovni regionů, měst a obcí různě, neboť i v rámci členských států zároveň probíhá velmi odlišný a z části protichůdný vývoj, ale na druhé straně lze v různých regionech Evropy objevit určité typické modely vývoje. Vlastní politické strategie a obecné zásady regionů, ale i měst a obcí, které by měly zajistit rovnost příležitostí pro všechny, se v budoucnu musejí opírat o realistické prognózy obyvatelstva vztahující se na malý prostor;

8.

znovu opakuje své názory, které vyjádřil ve svém stanovisku k zelené knize Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny. Vidí, že Komise do výkladu dokumentu nazvaného Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu a do dokumentu o podporování mezigenerační solidarity začlenila důležité aspekty jeho stanoviska;

9.

sdílí názor Komise, že konkrétní reakce na demografický problém spadají především do odpovědnosti členských států. Zdůrazňuje však zvláštní odpovědnost regionálních a místních samospráv při řešení demografického problému. Měst a obcí se důsledky demografických změn dotýkají mimořádnou měrou;

10.

důrazně podporuje Evropskou komisi v tom, že je třeba přijmout nový generační pakt. To znamená:

11.

pokládá za nezbytné poukázat na reformy, které již byly na národní a evropské úrovni zahájeny. Jedná se např. o obnovenou Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost, Pakt o stabilitě a růstu, strategii udržitelného rozvoje, politiku soudržnosti a otevřenou metodu koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění. Upozorňuje však na to, že připomínka, že je třeba i nadále pokračovat v angažovaném úsilí i v souvislosti se stanovením pěti základních směrů politiky, není zdaleka postačující pro vytvoření rámcových podmínek pro nutné přístupy na evropské, národní, regionální a místní úrovni;

12.

postrádá ve sdělení Komise popis úlohy národní, regionální a místní politiky. Demografický vývoj je především regionální a místní vývoj. Dojem, který ve sdělení vznikl v důsledku shromáždění dat na národní a evropské úrovni, totiž že tyto otázky je zapotřebí řešit v prvé řadě na těchto úrovních, je z pohledu VR zavádějící. Zabrání se tím spíše vnímání rostoucích regionálních rozdílů včetně těch, které jsou způsobeny migrací uvnitř členských států;

13.

vítá záměr Komise pořádat každé dva roky evropské demografické fórum, jehož výsledky budou shrnuty do jedné kapitoly každoroční zprávy o pokroku. Jednostranné zaměření na otázku vyšší průměrné délky života však považuje za nesprávné. Je nezbytné věnovat se spíše různým aspektům demografických změn stejnou měrou;

14.

zdůrazňuje, že demografické změny poskytují značné příležitosti, jak zlepšit kvalitu života starších lidí díky novým výrobkům a službám, a vytvořit tak v Evropě nová pracovní místa, podpořit hospodářský růst a zlepšit konkurenceschopnost Evropy. Týká se to všech oblastí činnosti, které podporují nezávislý a aktivní život starších lidí: řemesel, průmyslu, obchodu a sociálních sdružení, např. v oblastech cestovního ruchu, kultury, služeb pro domácnost, služeb v oblasti mobility či finančních služeb;

15.

podporuje silnější integraci potřeb starších lidí a příležitostí tzv. „stříbrné ekonomiky“ i na úrovni EU, k níž patří i zahrnutí do Lisabonské strategie;

16.

konstatuje, že obecné demografické trendy na evropské úrovni mají velmi odlišnou regionální formu. Rozvoj se přesouvá, což vede k tomu, že mezi evropskými regiony existují „vítězové“ (např. aglomerace Londýna a Mnichova) a „poražení“ (např. východní Německo nebo regiony na západě Polska). Výsledkem těchto trendů je ohrožená územní soudržnost. Vedle demografických změn vývoj obyvatelstva ovlivňují migrační toky směřující z oblastí mimo Společenství. Migrace uvnitř EU posiluje tendence aglomerací, přičemž stále atraktivnější jsou zejména prosperující městské aglomerace. Důsledkem tohoto rozdílného vývoje je koexistence procesů růstu a poklesu;

17.

sdílí názor Komise, že vzájemný vztah mezi inovační schopností a kvalifikací je v demografických změnách ještě důležitější. Ženám, především matkám, by mělo být v budoucnosti lépe umožněno využít své kvalifikace podle vlastních přání a potřeb. Systémy vzdělávání a podniky se navíc již dnes musejí postupně přizpůsobovat rostoucímu počtu starších lidí a migrantů a v úzké spolupráci zavádět nové formy celoživotního vzdělávání;

18.

považuje sladění rodiny a povolání za důležitou rámcovou podmínku konkurenceschopnosti lokalit, již je třeba posílit i pomocí evropské politiky zaměstnanosti a jež hraje důležitou roli právě v rámci koncepce strategie pro Evropu, která podporuje demografický vývoj;

19.

v této souvislosti vítá sdělení o podporování mezigenerační solidarity předložené Komisí. VR však varuje před tím, aby stanovení opatření na podporu rodin a na sladění soukromého a pracovního života nebylo jedinou politickou reakcí na demografické změny. Mnoho regionů musí na demografické změny reagovat velmi konkrétně, a sice přizpůsobováním služeb nebo infrastruktury. Opatření v oblasti rodinné politiky ovlivňují demografický vývoj jen pomalu, i když jsou tak potřebná. V mnohých regionech je navíc odchod kvalifikovaných mladých lidí větším problémem, než vlastní porodnost těch, kteří v regionu zůstávají;

20.

vítá podnět k vybudování „aliance pro rodiny“, o které se sdělení o podporování mezigenerační solidarity zmiňuje, aby podpořilo nezbytnou výměnu osvědčených postupů a obsažných informací; naléhavě však radí, aby se na tuto „alianci pro rodiny“ nepohlíželo pouze z hlediska zvyšování porodnosti, nýbrž jako na nástroj komplexní reakce na demografický vývoj. Výbor regionů a s ním spojené orgány místní a regionální samosprávy by měly být plně zapojeny do práce aliance a vyzdvihují svoji ochotu ke konstruktivní spolupráci a k předkládání návrhů na další utváření evropské generační politiky;

21.

zdůrazňuje regionální nerovnost demografického vývoje. Do rostoucích regionů se stěhují mladí lidé, ženy a migranti. V těchto regionech přitom kvůli segregaci narůstají sociální rozdíly, což vede jednak k větší potřebě integrace a jednak k větší snaze o vybudování a zlepšení infrastruktury odpovídající věku, aby nebylo v přílišné míře připuštěno sociální vyloučení;

22.

uznává, že integrace přistěhovalců má pro budoucnost společnosti zásadní význam. Vychází z toho, že navzdory požadovanému většímu úsilí v oblasti vzdělávání zaměřenému na lepší využívání potenciálu nastupující generace je zapotřebí pracovních sil s vysokou kvalifikací ze států mimo Evropu. Důležitá snaha o získání pracovních sil s vysokou kvalifikací však bude mít pouze omezený dopad na demografický vývoj;

23.

upozorňuje na to, že regiony se snižujícím se počtem obyvatelstva ztrácejí nejen obyvatelstvo, ale přicházejí zejména o mladé lidi (především ve věkové skupině od 20 do 30 let), ženy a také vzdělané lidi. Regiony se snižujícím se počtem obyvatelstva se na rozdíl od regionů s rostoucím počtem obyvatelstva nestávají cílem migrace. V evropských regionech tak v rámci stejných tendencí na makroúrovni vznikají velmi odlišné problematické situace;

24.

v této souvislosti upozorňuje na problém budoucnosti péče. U regionů se snižujícím se počtem obyvatelstva dochází k nadměrnému úbytku aktivního obyvatelstva. Závislost starých lidí neroste rovnoměrně. Právě s ohledem na soukromé služby v oblasti domácí péče problematika odlivu mladých lidí spíše komplikuje problematiku budoucí podpory lidí, jež budou vyžadovat péči. V důsledku toho zejména v regionech s úbytkem obyvatel poroste význam sociální péče poskytované veřejným nebo soukromým sektorem;

25.

považuje za nezbytné zaměřit se na velmi protikladný vývoj na regionální úrovni a vytvořit odpovídající bázi dat pro posouzení tohoto vývoje. Pro tyto účely musejí být data na místní, regionální a národní úrovni srovnatelná. Toto srovnávání formou „sociodemografického monitorování“ by se mělo stát stálým úkolem;

26.

zdůrazňuje zvláštní vývoj ve středoevropských a východoevropských členských státech a nových spolkových zemích Německa. V těchto regionech jsou účinky poklesu porodů a strukturální změny demografických faktorů momentálně nejvýraznější, mimo to probíhá vývoj téměř ve zrychleném tempu. Tyto regiony zažívají vývoj, jaký ve většině evropských regionů nastane až později, nebo ne v takové intenzitě. VR vidí v podpoře těchto regionů, například v rámci iniciativy Komise nazvané Regiony pro hospodářskou změnu, možnost vyvinout přiměřené nástroje pro řešení demografických změn v celé Evropě;

27.

upozorňuje na problémy, kterým ve členských státech čelí menšinové kultury, jež mohou být zvláště citlivé na problémy způsobené migrací obyvatel a demografickými změnami, co se týče příslušné kultury a další existence jejich jazyka. Změny ve složení společnosti a rodiny vedou ke změnám zvyklostí a používání jazyků, což musí společnost plánovat a připravit se na to;

28.

zdůrazňuje, že současný demografický problém je v evropské historii jedinečným jevem. Proto neexistují žádné hotové a vyzkoušené recepty na to, jak by evropské společnosti na tento vývoj měly adekvátně reagovat. V celém světě získalo podobnou zkušenost dosud pouze Japonsko. Proto VR vítá otevřený přístup Komise k tomuto tématu;

29.

ve sdělení Komise vidí příliš silné zaměření na otázku zvýšení průměrné délky života lidí a jeho následků. Stejně důležité téma řešení následků úbytku počtu obyvatel a s tím souvisejících otázek transformace příslušných regionů však popsáno není. Ačkoli je třeba tyto otázky řešit spíše na národní a regionální úrovni, jsou i tam, kde je dotčena infrastruktura, předmětem nezbytné diskuse o využití strukturálních fondů;

30.

v této souvislosti pokládá za nutné prověřit jednostranné zaměření evropských strategií na růst. Regiony s klesajícím počtem obyvatelstva se musejí přizpůsobit změněným konceptům vývoje, musí být i nadále možné zaplatit a zachovat infrastrukturu pro méně obyvatel, koncepty regionálního vývoje musejí odpovídajícím způsobem zohledňovat potřeby menšího počtu obyvatel. To však neznamená, že se musí investovat méně, naopak se musí investovat jinde. Otázky vývoje hospodářství a společnosti při klesajícím počtu obyvatel a silných regionálních rozdílech jsou otázky kvalitativní, nikoli především kvantitativní. To znamená, že chápání politiky, které bylo doposud zaměřeno pouze na růst, musí být doplněno o paradigma úbytku a transformace;

31.

konstatuje, že pro úspěšné řešení problémů souvisejících s demografickými změnami jsou nezbytné následující politické rámcové podmínky:

32.

považuje proto za nezbytné podporovat regionálně upravené a diferencované strategie poskytující obyvatelstvu co nejlepší přístup ke službám obecného zájmu, službám v oblasti informačních a komunikačních technologií a ke vzdělání;

33.

zdůrazňuje, že demografické změny vyžadují nový pohled na historii zaměstnávání. V hospodářství a ve správě bude záležet na větším využívání zkušeností starších zaměstnanců. Je nutné, aby starší lidé měli v posledních letech profesního života větší flexibilitu. Jako důležité možnosti je třeba nabídnout iniciativy, jako je například práce z domu, pružná pracovní doba a postupný odchod do důchodu, které mohou starší zaměstnance podpořit v delším setrvání v zaměstnání. Evropské společnosti a zejména odbory a zaměstnavatelé by měli vyvinout jiné modely rozložení pracovního života, aby byly na jedné straně mladým zaměstnancům umožněny lepší perspektivy zaměstnanosti, a jednak aby se podpořila zaměstnanost odpovídající věku;

34.

požaduje posílit celoživotní vzdělávání jakožto právo občanů a požadavek na občany, aby bylo možné čelit neustále se měnícím požadavkům hospodářství a společnosti;

35.

konstatuje, že v regionech s klesajícím počtem obyvatel vzniká nutnost přizpůsobit služby obecného zájmu, infrastrukturu a společenský život počtu obyvatel a měnící se a klesající poptávce. Problémy ve středoevropských a východoevropských státech poslední vlny přistoupení k EU a na východě Německa ukazují, že politické koncepce zaměřené na odstraňování a transformaci infrastruktury mohou být důležité pro budoucí konkurenceschopnost regionů;

36.

pokládá za nezbytné celkově prověřit, jak strukturální fondy a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova řeší následky demografických změn. Vítá proto oznámení Komise, že ve sdělení, které je třeba schválit do konce roku 2008 a ve kterém budou předloženy návrhy, jak lze vhodněji zohlednit potřeby stárnoucího obyvatelstva, bude věnována zvláštní pozornost potenciální úloze strukturálních fondů v této oblasti;

37.

v této souvislosti vybízí k prověření úlohy strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a také toho, zda se v rámci příslušných nástrojů dostatečně zohledňují potřeby regionů s rostoucím i snižujícím se počtem obyvatelstva. Dále VR žádá, aby toto prověřování bylo časově naplánováno tak, aby výsledky byly k dispozici ještě v první polovině období poskytování finančních podpor. VR od Komise očekává, že mezi prioritami pro programy cíle 3/Interreg IV C se téma demografických změn objeví na jednom z prvních míst;

38.

upozorňuje na to, že městské regiony s vysokým přílivem obyvatel stojí před značnými problémy souvisejícími s integrací různých skupin obyvatelstva. Účinky demografických změn se různých skupin obyvatelstva dotýkají různou měrou. Otázka integrace mladých migrantů se stane otázkou budoucnosti evropských společností. Zejména městské regiony přitom budou muset čelit faktu, že se demografické složení různých skupin obyvatelstva prudce mění;

39.

vzhledem k těmto výsledkům navrhuje určit na evropské úrovni typické regionální a místní problematické situace a vývoj, jež vyžadují vždy odlišné reakce a strategie. Pomůckou pro toto určování by měly být vzorové příklady uvedené v příloze.