30.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 146/19

—

se domnívá, že celkovým cílem budoucí námořní politiky EU je uznání a zachování obrovského potenciálu evropských moří a navržení atraktivní námořní politiky tak, aby i budoucí generace mohly využívat environmentální, hospodářské, biologické a kulturní bohatství moří;

—

žádá Komisi, aby předložila evropský námořní akční plán, který by zahrnoval mimo jiné tato opatření:

1.

oceány a moře jsou významnou součástí života na Zemi tím, že zachovávají vysokou úroveň biologické rozmanitosti, přispívají k regulaci klimatu, poskytují důležité zdroje, jako jsou potraviny (ryby, řasy, plody moře atd.), energie a minerály, i tím, že slouží jako prostředek dopravy především pro mezikontinentální obchod;

2.

Evropa je námořní kontinent a potřebuje integrovanou námořní politiku v duchu preambule Dohody o námořním právu Spojených národů, která mimo jiné stanovuje, že je třeba „upravit všechny otázky týkající se námořního práva v duchu vzájemného porozumění a spolupráce“, „že problémy mořského prostoru spolu úzce souvisí a musí být vnímány jako celek“, že „mezinárodní komunikace“ by měla být usnadněna a že by mělo být podporováno „vyvážené a účinné využívání zdrojů“ a „zachování živých mořských zdrojů a ochrana a zachování životního prostředí moří“;

3.

dobrá evropská námořní politika musí vzít v úvahu složité a často rozdílné reálie, které se vyskytují v různých zeměpisných oblastech Evropy, se zvláštním důrazem na rozmanitost přírody a dostupnost zdrojů i jejich rozsah použití, udržitelnosti a jejich interakce;

4.

moře a oceány samy o sobě představují hodnotu pro lidstvo, proto by jejich udržitelné využívání a environmentální ochrana měly být cíly, k nimž musí Evropská unie aktivně směřovat své úsilí;

5.

regionální a místní orgány zvláště v pobřežních oblastech mají širokou řadu zkušeností, z nichž vyplývá silný regionální a místní zájem o rozvoj budoucí námořní politiky;

1.1

vítá Zelenou knihu, která se snaží podat holistický nástin hlavních prvků pro vytvoření společné námořní politiky;

1.2

vítá holistický přístup integrující hlavní odvětvové politické směry jako dopravu, průmysl, přístavy, rybolov, energetiku, životní prostředí a turistiku ve společné evropské námořní politice;

1.3

souhlasí s názorem Komise, že tento holistický přístup by se měl odrážet v integrovaném řídícím přístupu na evropské, národní, regionální a místní úrovni;

1.4

zdůrazňuje, že se různé aspekty evropské námořní politiky musí zabývat potřebou mezinárodní koordinace v této oblasti, aby se zajistila účinnost udržitelného využívání a environmentální ochrany moří a oceánů;

1.5

podporuje rozhodnutí vyjádřené v Zelené knize, aby budoucí evropská námořní politika zohlednila kriteria stanovená lisabonskou agendou a tematickou strategií ochrany a zachování mořského prostředí;

1.6

vítá rozsáhlý a dlouhotrvající konzultační proces Komise zahrnující všechny důležité zainteresované strany a občany, jejichž názory by se měly vzít v úvahu při formulaci budoucí evropské námořní politiky;

1.7

oceňuje, že shromažďování a transparentní šíření informací se považuje za důležité jako předpoklad pro to, aby se efektivně sloučily různé odvětvové politiky a zájmy;

1.8

dále nabízí, že bude hrát významnou úlohu partnera v probíhajícím konzultační procesu, který byl uveden do pohybu Zelenou knihou, a zdůrazňuje užitečnost dlouhodobé informační kampaně, která by zapojila místní a regionální orgány, a tím by zajistila, aby občané Evropy, kteří budou přímo ovlivněni touto novou politikou, nejen pochopili, co je navrhováno, ale byli tak i povzbuzeni k tomu, aby přednesli své názory, myšlenky a zájmy;

1.9

oceňuje, že si Komise uvědomuje význam úlohy regionální dimenze při řízení námořních aktivit, a zdůrazňuje důležitost regionálních a místních orgánů při utváření a provádění budoucí evropské námořní politiky;

1.10

považuje za nezbytné příslušně zohlednit místní, regionální a ekoregionální specifika v rozsáhlých i méně rozsáhlých oblastech evropských moří, jako např.: Baltského moře, Černého moře, Lamanšského průlivu, Středozemního moře, Severního moře a severního Atlantského oceánu; totéž platí pro námořní oblasti obklopující nejvzdálenější regiony EU, tedy: Atlantský oceán u afrického pobřeží, Karibské moře a Indický oceán, díky nimž je EU zastoupena na celém světě;

1.11

s potěšením vítá názor Komise na roli místních a regionálních orgánů v procesu uplatňování zásad a cílů stanovených novou námořní politikou a znovu potvrzuje, že je ochoten se zapojit do vypracovávání priorit budoucí politiky a být pravidelně informován o vývoji této politiky;

1.12

podtrhuje, že tento návrh stanoviska se zabývá dvěma základními otázkami: „Jak lze provádět evropskou námořní politiku?“ a „Poskytuje budoucí integrovaný přístup přidanou hodnotu ve srovnání se současnou odvětvovou námořní politikou?“, které je nutno nejdříve zodpovědět;

1.13

se dále domnívá, že celkovým cílem budoucí námořní politiky EU je uznání a zachování obrovského potenciálu evropských moří a navržení atraktivní námořní politiky tak, aby i budoucí generace mohly využívat environmentální, hospodářské, biologické a kulturní bohatství moří;

1.14

vidí, že je třeba sbírat a analyzovat dostatečné množství údajů a zabezpečit přístup k informacím, což by umožnilo politikům a zainteresovaným stranám provádět správná rozhodnutí, založená vždy na lepších vědeckých poznatcích díky špičkové kvalitě námořního výzkumu, technologií a inovací;

1.15

podporuje účast důležitých subjektů z různých odvětví příslušných oblastí politiky a vítá úsilí Komise o zvýšení informovanosti široké veřejnosti co se týče významu námořního sektoru obecně a této politiky zejména;

1.16

se domnívá, že provádění integrované evropské námořní politiky by nemělo bránit paralelnímu pokroku jednotlivých odvětvových námořních politik, jež se musejí rozvíjet ekologicky udržitelným způsobem;

1.17

zdůrazňuje, že evropská námořní politika musí být definována a prováděna na základě zásad subsidiarity a proporcionality;

1.18

podporuje myšlenku evropských územních paktů a věří, že tyto pakty umožní, aby byly klíčové politické cíle a priority dosaženy pružně a efektivně a na dobrovolném základě a bylo zabezpečeno efektivní řízení třístranných smluv a dohod, jak je původně navrhla Evropská komise, a tak by se dospělo k řešením odrážejícím zájmy občanů (na nejnižší úrovni);

1.19

dává přednost rozvoji konkrétních opatření k dosažení hlavních cílů popsaných v Zelené knize, jako je prospěch občanů a komunit, udržitelné využívání mořských zdrojů, rozvoj dobré námořní správy a zvýšení povědomí Evropanů o evropském námořním dědictví za současného zachování místní a regionální kulturní rozmanitosti;

1.20

se domnívá, že by měl být stanoven evropský námořní akční plán s řadou konkrétních měřitelných hodnot včetně třístupňového přístupu: každá měřitelná hodnota by měla mít definovaný cíl, podrobný popis a návrh provádění, který by měl být teoreticky vypracován do roku 2008 a návrh finančních opatření do roku 2007.

2.1.1

sestavení katalogu existujících národních, regionálních a místních příkladů osvědčených postupů zvláště s ohledem na regionální hospodářské klastry, výzkumné sítě, spolupráci veřejného a soukromého sektoru, územní plánování a dobrou správu a na propagaci existujících příkladů osvědčených postupů a na jejich přenos do jiných regionů a subjektů;

2.1.2

podněcování a podporu regionů při rozvoji těchto příkladů osvědčených postupů, a tím při vytváření evropských špičkových středisek námořních činností;

2.1.3

posílení role pobřežních regionů a ostrovů jako hlavních činitelů definování, provádění a vyhodnocování;

2.1.4

vytvoření evropské námořní platformy, pomocí které by bylo možno podporovat pravidelnou a efektivní výměnu osvědčených postupů, která by šetřila zdroje na evropské, národní, regionální a místní úrovni a do které by byla zapojena i Komise a Výbor regionů;

2.1.5

hodnocení a koordinaci specifických strategických plánů kromě těch, které jsou stanovené v tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí, která se zasazuje za určení rozsáhlejších mořských regionů, specifických strategických plánů pro evropské oceány, severovýchodní Atlantský oceán a Severní ledový oceán, a pro rozsáhlá či méně rozsáhlá přilehlá moře, jako např. Středozemní moře, Baltské moře, Severní moře, Černé moře a Lamanšský průliv, které mají být připravené členskými státy, jak navrhla Komise. Helsinská komise na ochranu mořského prostředí Baltského moře (HELCOM) již začala pracovat v tomto směru, a to vytvořením akčního plánu pro Baltské moře, ambiciózního a rozsáhlého projektu, který je možno považovat za pilotní projekt nebo studii pro námořní strategii, a z toho důvodu by měl být takový plán uskutečněn v její spolupráci;

2.1.6

podpora tematických regionálních sítí zaměřených na vytvoření společných projektů v oblasti dopravy, zesílení a rekvalifikace infrastruktur, ochrany životního prostředí, koordinace rybolovu a obchodní spolupráce a zohlednění již existujících rad pro rybolov;

2.2.1

značné zlepšení regionální databáze na regionální a místní úrovni na základě systémů založených na GIS a zahrnutí prostorově integrovaných údajů o souši a mořích ze satelitů, letadel a bójí, například o místních hladinách moří, pohybech lodí nebo o klimatu, která slouží pro systémy monitorování oceánů;

2.2.2

rozšíření údajů o hospodářských a ekologických aspektech jednotlivých mořských zdrojů a jejich sociálních dopadech; zavedení jednotného evropského systému námořních katastrů;

2.2.3

provést monitorování současných rybích zásob ve vodách Společenství a v oblasti stěhovavých druhů a implementovat model sběru dat o odlovu rybích zásob a podporovat telekomunikační síť rybích trhů napojenou na databáze;

2.2.4

sledování návrhu na založení evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (European Marine Observation and Data Network – EMODN), přičemž tato síť by měla být využívána na integraci již existujících a nových údajů o mořích, což by umožnilo dlouhodobé monitorování a velmi kvalitní proces hodnocení rizika, zvláště z hlediska otázek bezpečnosti námořní dopravy, výzkumu a využívání přírodních zdrojů a ochrany mořského prostředí a jeho biologické rozmanitosti;

2.2.5

intenzivnější zohlednění integračního přístupu v rámci budoucích výzkumných schémat;

2.2.6

podporu užších propojení mezi existujícími evropskými výzkumnými institucemi směrem k síti „evropského institutu pro oceánský výzkum“, aby bylo možné dále podpořit společný evropský mořský výzkum. Ten by poskytoval nejkvalitnější námořní výzkum a Evropa by tak zaujala vedoucí místo ve světě v této oblasti;

2.2.7

shromažďování výzkumných plavidel a vybavení velkého rozsahu v rámci evropské sítě pro mořský výzkum pro dosažení jednotnosti systémů měření, efektivity nákladů a zlepšení kvality a podporu tohoto přístupu společným zadáváním zakázek, které by mohlo být podporováno Evropskou investiční bankou;

2.2.8

podporu využívání obnovitelných zdrojů energie stanovených v Zelené knize, mimo jiné pobřežní větrné energie a energie z mořských vln, pokud budou kompatibilní s ostatními socioekonomickými a environmentálními činnostmi a zájmy, včetně dalšího výzkumu a inovací v tomto odvětví;

2.2.9

prozkoumání vylučování CO2 ve vyčerpaných nalezištích ropy a zemního plynu v moři;

2.2.10

posílení úsilí co se týče rozvoje vědeckého a technologického pokroku v oblasti mořského výzkumu, jako je například modrá biotechnologie, navigační systémy pro aktivity cestovního ruchu, a tak se zaměřit na současné a potenciální budoucí hrozby zvláště s ohledem na klimatickou změnu, mizející zásoby ryb, neudržitelný cestovní ruch a měnící se demografické struktury přímořského obyvatelstva a tudíž formulovat a podpořit jednoduše přístupné podněty podporující výzkum a vývoj v takových oblastech činnosti;

2.2.11

formulování pobídek na podporu výzkumu a vývoje v oblasti udržitelného chovu ryb se stanovením protokolů pro chov, jež musí chovatelé dodržovat v přesvědčení, že ryby jsou jednou ze základních potravin a že chov ryb je velmi nákladný proces;

2.2.12

intenzivnější analýzu potenciálních hrozeb pro mořské životní prostředí Evropy zvláště z důvodu klimatické změny a následného zvyšování hladiny moří, a také monitorování tektonické činnosti pod mořskou hladinou a stanovení vhodných reakcí na tyto problémy;

2.2.13

podpořit používání a rozvoj protokolů pro chov ryb pro organickou akvakulturu;

2.2.14

podnítit a podporovat výzkumné směry zaměřené na určení potřebných norem a stanovit stupeň udržitelnosti z hlediska životního prostředí a sociálního hlediska pro všechny antropické činnosti (rybolov, akvakultura, sport, turistické a rekreační činnosti, doprava, energetika atd.), které jsou vázány na zdroj moře;

2.3.1

předložení strategie o způsobech udržení a rozšíření podílu Evropské unie na trhu v rámci jednotlivých odvětví námořního hospodářství v celosvětové hospodářské soutěži při zohlednění udržitelnosti, nákladových a technologických faktorů;

2.3.2

podrobné zjištění současného rozsahu podpory jednotlivých odvětví hospodářství (např. energetika, doprava, cestovní ruch, rybolov a modrá biotechnologie a stavba lodí) pro evropskou konkurenceschopnost a inovace zvláště z hlediska cílů a priorit stanovených lisabonskou agendou;

2.3.3

předložení vědeckých údajů o tom, zda a do jaké míry tyto jednotlivá odvětví hospodářství přispějí:

2.3.4

podpora dalšího vývoje mezičlánku mezi výzkumem a průmyslem, zejména průmyslových klastrů; Ustavení konference o evropských námořních klastrech by znamenalo vytvoření ideálního fóra pro pravidelná setkávání a výměnu mezi vědci zkoumajícími moře a zástupci průmyslu;

2.3.5

posílení úlohy dopravy v rámci budoucí námořní politiky na pozadí skutečnosti, že doprava je jednou z nejdůležitějších námořních činností prolínající všechna námořní odvětví;

2.3.6

podpora myšlenky určení „mořských dálnic“, přičemž je třeba uvést, že tento ambiciózní projekt po dokončení v roce 2010 zvýší objem námořní dopravy v evropských mořích a oceánech. Proto žádá Komisi, aby vybídla členské státy, aby pozorněji prováděly monitorování životního prostředí ohledně znečištění hlavních námořních tras a domnívá se, že pro tento účel by mohla být úspěšně využita nová technologie GMES;

2.3.7

povzbuzení úsilí o dokončení mořských terminálů počínaje těmi s jasnými intermodálními charakteristikami a s ohledem na to, že realizace některých projektů TEN-T zasahujících do námořní problematiky je zpožděna;

2.3.8

zlepšení přístavních infrastruktur, dopravních spojení s ostrovy, stanovení a provádění nezbytných opatření za účelem zahrnutí nejvzdálenějších regionů a zajištění dostupnosti kontinentálních trhů, podpora pravidelných a cenově přijatelných služeb námořní dopravy osob a zboží směrem na kontinent a rovněž mezi ostrovy stejného souostroví, posílení rozvoje druhotných sítí tak, aby byly ostrovy a zejména nejvzdálenější regiony plně spojeny s „mořskými dálnicemi“ bez zbytečných průtahů;

2.3.9

pokračování spolupráce s členskými státy a přímořskými regiony za účelem posilování, zlepšování a rozšiřování námořních cest a zajištění jejich zohlednění jako součásti transevropských sítí;

2.3.10

pokračování studie o výhodách a nevýhodách vytvoření společné evropské vlajky;

2.3.11

posílení úlohy strategických přístavů jako priority pro rozvoj budoucí námořní politiky a paralelní zadání studie o vzájemném propojení mezi velkými a sekundárními přístavy a o možné delokaci a dekoncentraci určitých přístavních činností do menších center;

2.3.12

vytvoření sítě evropských námořních odborných škol ke zlepšení odborné přípravy a vzdělávání námořníků a formalizaci průběhu povolání, což by zajistilo, aby Evropa měla dostatek profesionálních a kvalifikovaných pracovních sil a urychlení návrhu na vzdělávání a celoživotní učení ve všech námořních odvětvích, nejen na moři;

2.3.13

zabezpečení a posílení rozsáhlých minimálních norem v Evropě týkajících se zaměstnání a pracovních podmínek v oblasti námořní přepravy a v ostatních námořních sektorech a zamezení jakýchkoli nezákonných postupů;

2.3.14

stanovení nového rámce pro vytvoření koordinovaného přístupu k udržitelnému námořnímu cestovnímu ruchu v EU, zejména s ohledem na potřeby regionů, přičemž je třeba si uvědomit, že námořní cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších prvků přispívajících k námořnímu hospodářství se skvělým potenciálem růstu, který však také přispívá k nárůstu znečištění pobřeží, k neudržitelnému využívání zdrojů a k degradaci životního prostředí pobřežních oblastí;

2.3.15

usnadnění dalšího rozvoje pobřežních větrných elektráren v EU, tj. podpora projektů, které ukazují řešení problémů několikanásobné zodpovědnosti na národní, regionální a místní úrovni zvláště v otázce kabelového vedení a nebo při kombinovaném využívání, např. větrné turbíny a farma pro chov slávek jedlých;

2.3.16

urychlené vypracování návrhu na rozvoj nových technologických převratných vynálezů v oblasti jiných obnovitelných zdrojů energie z oceánů jako například z odlivu a přílivu nebo z oceánských proudů, v těchto sférách činnosti by EU mohla získat strategické vedoucí postavení na světové úrovni;

2.3.17

regulace těžebních činností tradičních mořských zdrojů energie, jako je ropa a plyn na základě dobře definovaných bezpečnostních norem ochrany životního prostředí a provádění efektivního monitorování těchto aktivit;

2.3.18

vytvoření scénářů pro nezbytná opatření na ochranu pobřeží, které by zohledňovaly různé prognózy stoupání mořské hladiny a změny klimatických podmínek; je třeba vzít v úvahu existující scénáře, jako například ty, které byly stanovené na fóru o „wadden sea“;

2.3.19

upřednostňovat mezinárodní dohody zaměřené na dosažení udržitelného odlovu společných rybích zásob (zejména stěhovavých);

2.3.20

implementovat výzkumné projekty zaměřené na rozvoj kotevních systémů, které by v oblastech se zvláštní hodnotou bránily ničení mořské trávy (posidonia oceanica);

2.3.21

vytvořit pobřežní veřejnou strukturu, která by sjednocovala určité služby, jako např. inspektoráty životního prostředí, kontrolu hranic, záchranné služby na moři, inspektoráty pro rybolov, zdravotní asistenci či civilní ochranu, pro lidi pracující na moři;

2.4.1

ukázání možností úspěšné ochrany a obnovy současného životního prostředí i definování a provádění kritérií ochrany na společné evropské úrovni a zabezpečení kvality přímořských a pobřežních ekosystémů a biotopů;

2.4.2

další objasnění způsobu integrace tematické strategie na ochranu mořského prostředí a směrnice o námořní strategii do budoucí celkové námořní politiky, přičemž je třeba vzít v úvahu revidované časové rámce navržené Výborem regionů; Aby byly co nejvíce účinné, měly by být tyto časové rámce sladěny s dalšími významnými programy EU, jako například se strukturálním a zemědělským fondem;

2.4.3

koordinaci a pomoc přímořským regionům při hledání způsobů pro úspěšnou ochranu současného životního prostředí a zvláště při vytváření nadregionálních a/nebo nadnárodních chráněných mořských oblastí a při rozvoji konkrétních návrhů na značné snížení vypouštěných radioaktivních látek, znečištění z lodí (zejména plynné emise, vykládka a balastové vody, které mohou přispět k zavádění cizích druhů) a škod způsobených antropickými činnostmi v mořském habitatu velkého významu, jak je uvedeno ve směrnici o habitatu; podporu úsilí o zajištění kvality přímořských a pobřežních ekosystémů a biotopů při zohlednění významného dopadu, který může mít ekonomická činnost na stav mořského prostředí především z důvodu vypouštění živin do moře;

2.4.4

podrobné vypracování možností, kde a jak by mohla technologie šetrná k životnímu prostředí nahradit standardní technologie, a poskytnutí finančních pobídek a programů pomoci na podporu a usnadnění tohoto přechodu;

2.4.5

zintenzivnění nátlaku vůči těm, kteří porušují zákonné požadavky a normy týkající se především ilegálního zbavování se odpadu na moři, ilegálního rybolovu a ilegální dopravy osob a zboží, a ukládání právních sankcí v těchto případech;

2.4.6

lepší zajištění námořních tras a prozkoumání možnosti zavedení povinné pilotáže pro ropné tankery a jiné lodě s nebezpečným nákladem a prozkoumání možnosti zavedení všeobecně povinné pilotáže v úzkých námořních koridorech;

2.4.7

podporu iniciativ zaměřených na úpravu nebo zlepšení vybavení přístavů pro zachycování ropných vod a propagování technologických inovací při přepravě a manipulaci s ropou, rovněž za účelem prevence zavádění rozpínavých exotických druhů;

2.4.8

podpořit a podněcovat mezinárodní dohody zaměřené na zachování rybích zásob obchodního významu velmi stěhovavých druhů, s vědomím, že opatření pro zachování uplatňovaná pouze na loďstvo Společenství nepřináší významný dopad v souvislosti s ochranou;

2.4.9

podpořit vytvoření sítě chráněných evropských mořských oblastí a monitorovací sítě zejména mezi členskými státy Evropské unie a sousedními zeměmi a podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti řízení;

2.4.10

podpořit iniciativy, jejichž cílem je vypracovat protokoly o zacházení a manipulaci s balastovými vodami pocházejícími z plavidel, s ohledem na skutečnost, že mohou být původcem zavádění cizích druhů, které mohou přispět ke ztrátě mořské biologické rozmanitosti;

2.5.1

přípravu katalogu existujících individuálních finančních nástrojů pro námořní politiku na evropské úrovni, tj. strukturální fondy, nařízení o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond, Fond pro celoživotní učení a 7. rámcový program Evropského společenství pro výzkum a rozvoj a prozkoumání jejich efektivnosti z hlediska faktu, zda mají být tyto nástroje zjednodušeny a nebo lépe propagovány;

2.5.2

předložení kompendia těch projektů v námořním odvětví, které jsou již financované Komisí;

2.5.3

intenzivnější zohlednění integračního přístupu v rámci budoucích schémat financování (od roku 2014 dále);

2.5.4

prozkoumání možností revize finančního systému EÚ za účelem vytvoření jednoho zjednodušeného systému pro všechny nebo většinu otázek námořní politiky v rámci evropského pobřežního a ostrovního fondu;

2.5.5

finanční podpora v krizových případech biologicky, ekologicky a architektonicky hodnotných území, jejichž ekonomika je silně závislá na činnostech spojených s mořem;

2.5.6

prozkoumání existujících právních rámců EU s větším zaměřením na námořní otázky a hledání řešení překážek a chybějících spojů v integračním potenciálu politik a lepší regulace existujícího právního rámce;

2.5.7

určit a zasáhnout finančními nástroji ad hoc na územích s vysokou ekologickou a kulturní hodnotou, jež jsou silně charakterizovány drobným pobřežním rybolovem, který bývá integrován do menších zemědělských podniků, kde platné finanční nástroje nemohou zasáhnout kvůli chybějícím požadavkům ekonomickým a co do rozměru přítomných malých závodů;

2.5.8

zavedení finančních nástrojů pro pobřežní regiony a ostrovy s cílem pomoci jim vynahradit náklady, které těmto regionům vznikly při podpoře obecných zájmů Evropské unie, zejména při vypořádávání se s drogami a obchodem s lidmi, ilegálním přistěhovalectvím a znečišťováním moří a dohlížením na výlučné hospodářské oblasti;

2.5.9

rozvíjení další mezinárodní spolupráce a uplatňování mezinárodního práva na základě úmluvy Spojených národů o námořním právu (UNCLOS);

2.6.1

prozkoumání možností úspěšného využití územního plánování a integrovaného řízení pobřežních oblastí, se zdůrazněním zvláštního případu ostrovů, na podporu integrace odvětvových politik v oblastech, které by mohly být požadovány pro různá využití;

2.6.2

vytvoření silného geograficky orientovaného nástroje pro námořní odvětví, nástroje podobného územnímu informačnímu systému INSPIRE, který slouží pro pozemní výzkum;

2.6.3

urychlené řešení potřeby vytvoření evropské pobřežní policie podle specifických potřeb v různých přímořských regionech;

2.6.4

hledání způsobu lepšího využití finančních nástrojů EU (i) z krátkodobého hlediska na pomoc členským státům nebo regionům, které jsou přímo postiženy stále rostoucím přílivem ilegálních přistěhovalců a (ii) z dlouhodobého hlediska na pomoc třetím zemím pro dosažení úrovně politického a hospodářského rozvoje, čímž by jejich občané neměli potřebu ilegálně odcházet do zemí EU. V této souvislosti podporuje návrh rozpočtového výboru Evropského parlamentu na vytvoření agentury, která by byla speciálně zodpovědná za řešení otázky ilegálního přistěhovalectví a žádostí o azyl občanů třetích zemí a která by měla být situována na Maltě;

2.6.5

vyšší úroveň podpory místních a regionálních orgánů jako doplněk k národním orgánům při zvládání nových přistěhovalců, kteří jsou již na jejich území;

2.6.6

zohlednění vnitrozemské dimenze a vzájemného působení mezi vnitrozemím, vnitrozemskými vodami a řekami, pobřežními oblastmi a moři, čímž se různá existující propojení stanou transparentními;

2.6.7

zajištění dalšího rozvoje a provádění nejpřísnějších norem bezpečnosti lodí v evropských vodách, aby se zabránilo nehodám na širém moři, v pobřežních oblastech a v přístavech;

2.6.8

zahrnutí specifických programů a opatření pro nejvzdálenější regiony a ostrovy s ohledem na jejich zvláštní podmínky a problémy zvláště v takových oblastech činnosti, jako je:

2.6.9

vytvoření krátkodobých a střednědobých strategií na omezení rostoucího zneužívání evropských oceánů a moří, v neposlední řadě i s ohledem na ilegální převážení lidí do Evropy;

2.6.10

analýza situace faktického znevýhodnění způsobeného různým stupněm odlehlosti přímořských regionů prostřednictvím definice politiky v oblasti námořní dopravy založené na konceptu soudržnosti, aby se zlepšila integrace těchto regionů do evropského prostoru;

2.6.11

podpora praktických zkušeností s integrovanou správou pobřežních oblastí, která by umožnila vytvořit a spustit organizační struktury a postupy, jejichž cílem je vytvářet koordinační mechanismy mezi různými administrativami a podporovat sociální zapojení do rozhodovacích procesů ohledně pobřeží;

2.7.1

začlenění návrhu na systematické zvyšování povědomí veřejnosti o námořní otázce v rámci pokračujícího procesu, který zahrnuje aspekty společné námořní tradice, kultury a identity v Evropě;

2.7.2

předložení návrhu, jak by bylo možno integrovat námořní rozměr do nadcházejícího Evropského roku mezikulturního dialogu (2008);

2.7.3

vytvoření systematické strategie moderní námořní politiky pro zesílení povědomí v řadách veřejnosti, s cílem zakotvit ji na nejnižší úrovni, a tak přispět k její skutečné realizaci.