52005PC0377

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.8.2005

KOM(2005) 377 v konečném znění

2005/0157 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o financování evropské normalizace {SEC(2005) 1050}

(předložený Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Evropská normalizace umož nila od poloviny 80. let na jedné straně volný pohyb průmyslových výrobků v Evropském společenství a na druhé straně vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a pracovníků, zejména v souvislosti s právními předpisy týkajícími se vnitřního trhu. Z tohoto důvodu Komise rozvoj evropské normalizace neustále finančně podporuje, neboť jinak by se tato politika nemohla ve zhruba dvaceti průmyslových odvětvích tak rychle a úspěšně rozvinout. Katalog tří evropských normalizačních orgánů, dále jen „ENO“ (CEN, CENELEC, ETSI),[1] dnes obsahuje více než 15 000 norem a jiných evropských specifikací, z nichž více než 2 500 bylo vypracováno na podporu právních předpisů Společenství a odkazy na ně byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství.

Díky této normalizační činnosti se může Společenství vyhnout nutnosti podrobné právní úpravy, ne-li dokonce právní úpravy vůbec. Z tohoto důvodu je normalizace projevem současné snahy o zlepšení právních předpisů v souvislosti s politikou podpory růstu zaměstnanosti.

Finanční podpora evropské normalizace je v současné době založena na řadě aktů, které většinou neobsahují dostatečně přesná a konkrétní ustanovení o podmínkách financování. Na základě těchto aktů může Komise žádat evropské normalizační orgány (CEN, CENELEC, ETSI) o vypracování evropských norem na podporu svých politik.

Jedná se především o:

- směrnici 98/34/ES,[2] která Komisi umožňuje obracet se na evropské normalizační orgány s žádostmi o vytvoření norem,

- soubor předpisů technické harmonizace pro fungování vnitřního trhu, včetně směrnic „nového přístupu“,

- rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací[3].

Finanční podpora evropské normalizace spadá obecně do oblasti partnerských vztahů mezi Komisí, ESVO a evropskými normalizačními orgány, tak jak jsou uvedeny v Obecných zásadách spolupráce, které tyto subjekty podepsaly dne 28. března 2003[4].

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. května 1999[5] podpořil zprávu Komise o účinnosti a legitimitě evropské normalizace v rámci nového přístupu.

Rada ve svém usnesení z října 1999[6] a ve svých závěrech z března 2002[7] o roli evropské normalizace potvrdila svůj záměr nadále poskytovat evropské normalizaci financování ze zdrojů Společenství v rámci limitů stanovených rozpočtovým orgánem a vedle příspěvků ze strany průmyslu a ESVO.

V současnosti se financování činností evropské normalizace zaměřuje především na:

- každoroční smlouvy o výkonnosti uzavírané s ENO za účelem zlepšení fungování jejich ústředních sekretariátů ve smyslu soudržnosti, účinnosti, kvality a viditelnosti,

- zlepšení kvality evropské normalizace prostřednictvím hodnocení návrhů harmonizovaných norem vnějšími experty a podle potřeby i překladu jejich konečné verze,

- vypracovávání evropských norem nebo dalších produktů normalizace vytvořených v rámci podpory politik a právních předpisů Společenství,

- podporu a viditelnost evropského systému normalizace a evropských norem.

Je možné financovat i další činnosti, například v oblasti technické pomoci či spolupráce se třetími zeměmi.

Nové finanční nařízení[8] stanoví, že před čerpáním prostředků z rozpočtu na jakoukoli činnost Společenství musí být nejprve přijat základní akt, který je v oblasti působnosti Smlouvy o ES odvozeným právním aktem a poskytuje právní základ pro činnost Společenství a uskutečnění příslušného výdaje uvedeného v rozpočtu. Současné odvozené právní akty týkající se evropské normalizace neodpovídají zcela požadavkům finančního nařízení.

Komise se proto domnívá, že je nutné přijmout právní předpis, který by pro financování evropské normalizace poskytoval explicitnější, úplnější a podrobnější právní rámec a zajišťoval jeho trvalé fungování, přičemž odůvodnění takovéto iniciativy je předmětem hodnocení (viz příloha návrhu).

Návrh rozhodnutí

Evropská komise využívá na podporu svých politik a právních předpisů Společenství ve značném rozsahu evropské normy a ostatní produkty normalizace vytvořené evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I směrnice 98/34/ES, tj. CEN, CENELEC a ETSI, anebo, podle potřeby a zejména pro přípravné práce, i dalšími technickými organizacemi.

Normalizační práce mají na starosti evropské normalizační orgány, a to na základě žádostí o normalizaci podaných po dohodě s výborem podle směrnice 98/34/ES v souladu s ustanoveními uvedenými v této směrnici a v rozhodnutí 87/95/EHS v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT).

Tento návrh je založen na článcích 95 a 157 Smlouvy o ES.

Evropská normalizace podporuje jednak sbližování právních předpisů pro zřízení, fungování a upevnění vnitřního trhu (technická harmonizace), a na druhé straně zlepšení konkurenceschopnosti firem.

Opatření technické harmonizace se mohou týkat celé řady oblastí, jako je zdraví, bezpečnost, ochrana životního prostředí a spotřebitelů nebo také interoperabilita. Kromě aspektu vnitřního trhu může evropská normalizace podporovat také širokou škálu politik Společenství, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropských firem, zejména v oblasti společné obchodní politiky, dopravy, životního prostředí, IKT, zabezpečení cestovních dokladů, služeb, inovace, výzkumu a technologického rozvoje.

Tento návrh by proto představoval zvláštní právní předpis poskytující explicitní, úplný a podrobný rámec, který by Společenství umožnil financovat všechny normalizační činnosti potřebné k uskutečňování politik Společenství.

Rozhodnutí o financování vydávaná každoročně Komisí určují zejména potřeby, které mají být uspokojeny, cíle, které mají být naplněny, objem vyhrazených prostředků podle typu činností, a případně i míru spolufinancování. Tyto činnosti jsou pravidelně předmětem průběžného hodnocení nebo zpětného hodnocení v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro tuto oblast.

Článek 1 stanoví cíl tohoto rozhodnutí, tedy podíl Evropského společenství na financování evropské normalizace, která podporuje politiky a právní předpisy Společenství. Podpora právních předpisů Společenství je v rámci vnitřního trhu zaměřena na výrobky a služby včetně aspektů zdraví, bezpečnosti, ochrany spotřebitelů a pracovníků, interoperability a obchodních transakcí. Kromě toho může evropská normalizace přinášet přidanou hodnotu a posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu zejména v oblasti dopravy, nových technologií, IKT a obranného a kosmického průmyslu.

Článek 2 stanoví, že hlavními příjemci financování evropské normalizace jsou ENO uvedené v příloze I směrnice 98/34/ES, tj. CEN, CENELEC a ETSI. Pokud jde o přípravné nebo doplňkové práce v rámci normalizace, jako je přednormalizační nebo paranormalizační výzkumná činnost, srovnávací testy, rozbory, hodnocení a validace, mají na financování Společenství nárok rovněž další subjekty.

Článek 3 upřesňuje různé typy normalizačních činností, na které může Společenství poskytnout finanční podporu: jedná se o tvorbu a revizi evropských norem evropskými normalizačními orgány, přičemž způsobilé normalizační činnosti mohou zahrnovat i vytváření jakýchkoli jiných produktů normalizace, jako jsou předběžné normy, technické specifikace, technické zprávy, příručky či další specifikace schválené v rámci workshopů, ale také poskytování služeb v oblasti normalizace. Kromě toho může financování Společenství pokrývat činnost ústředních sekretariátů ENO, ověřování kvality evropských norem, překlad norem a podporu evropského systému normalizace. Způsobilé k financování Společenstvím jsou rovněž projekty technické spolupráce a pomoci v oblasti normalizace vůči třetím zemím, které mají za cíl podporovat přístup na trhy.

Článek 4 upřesňuje, že rozpočtové prostředky vyhrazené na činnosti financované podle tohoto rozhodnutí schvaluje každoročně rozpočtový orgán.

Článek 5 určuje způsoby financování. Financování činností ENO se podle obecného pravidla uskutečňuje prostřednictvím dotací bez výzvy k předkládání návrhů podle čl. 110 odst. 1 druhého pododstavce finančního nařízení ve spojení s čl. 168 odst. 1 bodem d) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 o způsobech plnění finančního nařízení[9]. Je to dáno skutečností, že se jedná o organizace uvedené směrnicí 98/34/ES, jejichž činnosti jsou v obecném evropském zájmu a které v rámci Evropy nekonkurují ostatním organizacím. Pokud však jde o přípravné či doplňkové normalizační činnosti prováděné jinými subjekty, je financování poskytováno formou dotací s výzvou k předkládání návrhů nebo veřejných zakázek. U financování činností ústředních sekretariátů je nadále možné poskytovat jak dotace na činnost, tak dotace na provozní náklady. Na dotace na provozní náklady uvedené v čl. 113. odst. 2 finančního nařízení nesmí být uplatňováno postupné snižování. S ohledem na to, že zúčastněné strany přispívají k normalizaci prostřednictvím práce svých expertů, musí být povoleno téměř systematické uplatňování věcných příspěvků. V zájmu zjednodušení finančního hospodaření může být u financování norem či jiných produktů normalizace nutné stanovit sazebník jednotkových nákladů nebo souborných služeb.

V zájmu řádného a udržitelného řízení financovaných činností bude nutné stanovit společné cíle spolupráce a administrativní a finanční podmínky pro poskytování dotací, a to v rámci rámcových úmluv o partnerství mezi ENO a Komisí. Článek 6 definuje podmínky řízení, provádění a průběžné kontroly ze strany Komise. Aby mohla zaručit řádné a účinné hospodaření, bude mít Komise možnost využít nezbytné podpůrné prostředky, jako jsou audity, hodnocení, studie, schůze a informační a publikační akce. Kromě toho je nutné provádět pravidelná hodnocení účinnosti a dopadu financovaných opatření.

Článek 7 uvádí nezbytné prostředky potřebné k zajištění odpovídající ochrany finančních zájmů Společenství při provádění tohoto rozhodnutí.

2005/0157 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o financování evropské normalizace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 a čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[10],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[12],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská normalizace představuje dobrovolnou činnost, kterou vyvíjejí ve vlastním zájmu zúčastněné strany, které si přejí vytvořit normy a jiné produkty normalizace v reakci na své potřeby. Tyto produkty normalizace vytváří Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI), orgány uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti,[13] dále jen „evropské normalizační orgány“.

(2) Směrnice 98/34/ES stanoví, že Komise může po poradě s výborem zřízeným touto směrnicí předkládat žádosti evropským normalizačním orgánům. Partnerské vztahy mezi těmito orgány a Společenstvím a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO), které rovněž podporuje evropskou normalizaci, upravují obecné zásady spolupráce[14].

(3) Společenství se musí na financování evropské normalizace podílet vzhledem k významné roli, kterou tato normalizace hraje při podpoře svých právních předpisů a politik. Evropská normalizace na jedné straně přispívá k fungování a k upevnění vnitřního trhu, a to především díky takzvaným směrnicím „nového přístupu“ v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů či zajištění interoperability v odvětvích, jako je doprava. Na druhé straně evropská normalizace umožňuje zlepšit konkurenceschopnost firem, a to zejména tím, že usnadňuje volný pohyb výrobků a služeb, interoperabilitu sítí a komunikačních prostředků, technologický rozvoj a inovaci v činnostech, jako jsou informační technologie. Je tudíž vhodné zahrnout do tohoto rozhodnutí také financování činností evropské normalizace v oblasti informačních technologií a telekomunikací, které upravuje mimo jiné rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací.[15]

(4) Je třeba zajistit explicitní, úplný a podrobný právní základ pro financování poskytované Společenstvím na veškeré činnosti evropské normalizace, které jsou potřebné k naplňování jeho politik a právních předpisů.

(5) Financování Společenství musí být zaměřeno na vytvoření norem a jiných produktů normalizace, musí usnadnit podnikům jejich používání, a to především díky překladům do různých jazyků Společenství, posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit podporu celého systému.

(6) Prostředky vyhrazené na činnosti evropské normalizace určuje každoročně rozpočtový orgán v rámci limitů finančních výhledů a jsou předmětem každoročního rozhodnutí Komise, které stanoví částky a případně i maximální míru spolufinancování podle typu činnosti.

(7) S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory politik a právních předpisů Společenství a různé typy normalizačních činností je vhodné nastavit i různé podmínky financování. Jedná se především o dotace bez výzvy k předkládání návrhů u evropských normalizačních orgánů, v souladu s ustanoveními čl. 110 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[16] (dále jen „finanční nařízení“) a čl. 168 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[17].

(8) Pokud evropské normalizační orgány trvale podporují činnosti Společenství, je také vhodné, aby měly k dispozici účinné a výkonné ústřední sekretariáty. Komise musí proto mít pravomoc udělovat těmto orgánům dotace, které sledují cíle v obecném evropském zájmu, bez toho, aby v případě dotací na provozní náklady uplatňovala princip postupného snižování, který je uveden v čl. 113 odst. 2 finančního nařízení. Účinné fungování evropských normalizačních orgánů mimo jiné předpokládá, že národní členové těchto orgánů budou plnit své povinnosti finančního přispívání na evropský systém normalizace.

(9) Financování normalizačních činností musí být možné vztáhnout i na přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. Jedná se zejména o výzkumnou činnost, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek, validaci či hodnocení norem. Kromě toho musí být možné zahrnout do podpory normalizace na evropské a mezinárodní úrovni i realizaci programů spolupkkráce a technické pomoci vůči třetím zemím. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků je proto vhodné zavést možnost udělování dotací i jiným subjektům, a sice prostřednictvím výzvy k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, zadávání zakázek.

(10) Komise a evropské normalizační orgány spolu pravidelně podepisují úmluvy o partnerství, které stanoví správní a finanční pravidla pro financování normalizačních činností v souladu s ustanoveními finančního nařízení.

(11) S ohledem na zvláštní povahu normalizačních prací a zejména na to, že různé zúčastněné strany, především podniky, se na procesu normalizace podílejí významnou měrou prostřednictvím práce expertů, je vhodné uznat, že spolufinancování činností při vytváření evropských norem a jiných produktů normalizace, na které je poskytována dotace Společenství, je možné téměř systematicky poskytovat formou věcných příspěvků.

(12) Aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto rozhodnutí, je vhodné umožnit využití potřebné expertízy, zejména v oblasti auditu a finančního řízení, prostředků administrativní podpory, které by mohly usnadnit jeho výkon, a pravidelného hodnocení vhodnosti činností financovaných Společenstvím tak, aby byla ověřena jejich užitečnost a dopad.

(13) Je také třeba přijmout přiměřená nutná opatření k zabránění podvodům a nesrovnalostem a k vymáhání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně používaných finančních prostředků podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[18], nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[19] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[20],

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1 Předmět

Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro přispívání Společenství na financování evropské normalizace za účelem podpory provádění politik a právních předpisů Společenství.

Článek 2 Subjekty způsobilé k financování Společenstvím

Financování Společenství lze poskytovat uznaným evropským normalizačním orgánům, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 98/34/ES, dále jen „evropské normalizační orgány“, za účelem provádění činností uvedených v článku 3 tohoto rozhodnutí.

Financování Společenství lze však udělit rovněž jiným subjektům za účelem provádění přípravných či doplňkových prací pro evropskou normalizaci, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. b), a na programy uvedené v čl. 3 odst. 2.

Článek 3 Normalizační činnosti způsobilé k financování Společenstvím

1. Společenství může financovat tyto činnosti evropské normalizace:

a) tvorba a revize evropských norem a veškerých dalších produktů normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro provádění politik a právních předpisů Společenství;

b) provádění přípravných či doplňkových prací pro evropskou normalizaci, jako jsou studie, programy, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky a práce na hodnocení shody;

c) činnost ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů;

d) ověřování kvality a shody evropských norem a veškerých dalších produktů normalizace;

e) v případě potřeby překlad evropských norem či jiných produktů normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Společenství do jiných jazyků Společenství, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů;

f) podpora a využití evropského systému normalizace a evropských norem zúčastněnými stranami v rámci Společenství a v mezinárodním měřítku.

2. Činnosti uvedené v odst. 1 písm. f) mohou zahrnovat uskutečňování programů spolupráce a technické pomoci vůči třetím zemím.

3. Činnosti uvedené v odst. 1 písm. a) jsou způsobilé pouze tehdy, dojde-li k poradě s výborem zřízeným podle článku 5 směrnice 98/34/ES ohledně žádostí, které mají být podány u evropských normalizačních orgánů.

Článek 4 Financování

Prostředky vyhrazené na činnosti uvedené v článku 3 schvaluje každoročně rozpočtový orgán v rámci limitů finančních výhledů.

Článek 5 Způsoby financování

1. Financ ování Společenství se poskytuje:

udělováním dotací bez výzvy k předkládání návrhů následujícím orgánům nebo subjektům:

a) evropským normalizačním orgánům na realizaci činností uvedených v článku 3;

b) subjektům, které jsou uvedeny v základním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení, na realizaci prací uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány.

Provádí se udělováním dotací po výzvě k předkládání návrhů, popř. zadáváním veřejných zakázek na práce spojené s normalizací uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo na programy uvedené v čl. 3 odst. 2.

2. Financování činností ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. c), se může uskutečňovat buď na základě dotací na činnost, nebo na základě dotací na provozní náklady. Dotace na provozní náklady se v případě obnovení postupně nesnižují.

3. Komise stanoví pravidla financování uvedená v odstavci 1 a 2, částky, a případně i maximální procenta financování podle typu činností.

4. Spolufinancování ve formě věcných příspěvků je přijatelné. Využívání věcných příspěvků se uskutečňuje za podmínek, které jsou stanoveny v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

5. Společné cíle spolupráce a administrativní a finanční podmínky pro dotace přidělované evropským normalizačním orgánům jsou definovány v rámcových úmluvách o partnerství, které podepisuje Komise se zmíněnými orgány v souladu s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Článek 6 Řízení, provádění a průběžná kontrola

1. Prostředky schválené rozpočtovým orgánem na financování normalizačních činností mohou pokrývat rovněž administrativní výdaje spojené s přípravnými činnostmi, následnými opatřeními, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro naplnění cílů tohoto rozhodnutí, a to zejména studie, schůze, informační a publikační akce, výdaje spojené s informačními sítěmi za účelem výměny informací a veškeré další výdaje na technickou a administrativní podporu, které může Komise pro normalizační činnosti používat.

2. Komise pravidelně hodnotí vhodnost normalizačních činností financovaných Společenstvím s ohledem na své politiky a právní předpisy Společenství.

Článek 7 Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise je povinna dbát na to, aby při provádění činností financovaných podle tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství, a to pomocí uplatňování preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, dále pomocí provádění účinných kontrol a vymáhání neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (ES, Euratom) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

2. V případě činností Společenství financovaných podle tohoto rozhodnutí se pod pojmem nesrovnalost uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím jimi spravované formou neoprávněného výdaje.

3. Úmluvy a smlouvy, které vyplývají z tohoto rozhodnutí, obsahují ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a o auditech ze strany Účetního dvora, a to v případě potřeby na místě.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…] […]

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE

Domaine(s) politique(s): Marché intérieur et compétitivité des entreprises Activité(s): Normalisation européenne |

DÉNOMINATION DE L’ACTION: FINANCEMENT DE LA NORMALISATION EUROPÉENNE |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

020304 – Normalisation et rapprochement des législations – ainsi que le cas échéant d’autres lignes budgétaires pertinentes pour d’autres politiques.

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): 134 millions d'euros en CE

2.2 Période d’application:

2006-2010

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros ( à la 3 e décimale)

Année 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | Total |

Crédits d'engagement | 19 | 25 | 30 | 30 | 30 | 134 |

Crédits de paiement | 18.6 | 25 | 30 | 30 | 30 | 133,6 |

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d’appui (DDA) (cf. point 6.1.2) (inclus dans les budgets annuels en tant que de besoin)

CE | - | - | - | - | - | - | - |

CP | - | - | - | - | - | - | - |

Sous-total a+b |

CE | 19 | 25 | 30 | 30 | 30 | - | 134 |

CP | 18.6 | 25 | 30 | 30 | 30 | - | 133,6 |

c) Incidence financière globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement : maintien du statu-quo (2A+3B+2C). (cf. points 7.2 et 7.3)

CE/CP | - | - | - | - | - | - | - |

TOTAL a+b+c |

CE | 19 | 25 | 30 | 30 | 30 | - | 134 |

CP | 18.6 | 25 | 30 | 30 | 30 | - | 133,6 |

2.4 Compatibilité avec la programmation financière et les perspectives financières

X La proposition est compatible avec la programmation financière existante pour 2006.

Pour les années 2007 à 2010, la proposition est compatible au nouveau cadre des perspectives financières 2007-2013, voir la Communication [COM(2004) 101] de la Commission de février 2004.

Cette proposition nécessite une re-programmation de la rubrique concernée des perspectives financières,

y compris, le cas échéant, un recours aux dispositions de l’accord interinstitutionnel.

2.5 Incidence financière sur les recettes

X Aucune implication financière (concerne des aspects techniques relatifs à la mise en œuvre d'une mesure).

3. CARACTÉRISTIQUES BUDGÉTAIRES

Nature de la dépense | Nouvelle | Participation AELE | Participation pays candidats | Rubrique PF |

DO | CND | NON | OUI | NON | N° 3 (en 2006) N° 1a (à partir de 2007) |

4. BASE JURIDIQUE

Article 95 et 157 du traité instituant la Communauté européenne

5. DESCRIPTION ET JUSTIFICATION

5.1 Nécessité d'une intervention communautaire

5.1.1 Objectifs poursuivis

La présente proposition a pour objectif de rationaliser, consolider et sécuriser dans la durée et dans le contexte du nouveau règlement financier les dépenses existantes en matière d’activités de normalisation européenne réalisées en soutien des politiques communautaires, notamment pour l’amélioration du marché intérieur et de la compétitivité des entreprises dans le cadre d’un développement durable.

5.1.2 Dispositions prises relevant de l’évaluation ex ante

Une évaluation d’impact préliminaire a été réalisée qui a conclu à un impact neutre de cette mesure qui consiste à renforcer, consolider, sécuriser et éventuellement simplifier une situation existante dans le cadre d’une nouvelle législation financière et de l’élargissement de la Communauté européenne (voir point 2 de la présente annexe). Comme prévu, une consultation a été menée auprès des parties intéressées (normalisateurs, industrie, Etats membres et AELE). L’ensemble des parties consultées a reconnu le bien fondé d’une telle proposition et la continuation des actions existantes telles que décrites au point 5.2.

5.2 Actions envisagées et modalités de l'intervention budgétaire

Actuellement, le financement des activités de la normalisation européenne vise essentiellement:

- des contrats de performance annuels avec CEN, CENELEC et ETSI pour améliorer le fonctionnement de leurs secrétariats centraux en terme de cohérence, d’efficacité, de qualité et de visibilité,

- l’amélioration de la qualité de la normalisation européenne, via l’évaluation par des consultants externes des projets de normes harmonisées et la traduction en tant que de besoin de leur version finale,

- l’élaboration de normes européennes ou autres produits de normalisation élaborés en soutien des politiques communautaires,

- la promotion et la visibilité du système européen de normalisation et des normes européennes.

D’autres activités peuvent être financées par exemple dans les domaines de l’assistance ou de la coopération technique vis-à-vis des pays tiers.

L’intervention budgétaire se fait essentiellement sur base de subventions sans appel à proposition pour les organismes européens de normalisation reconnus dans la directive 98/34/CE ou encore via l’appel au marché ou par le biais des subventions avec appel à proposition vis-à-vis d’autres entités.

5.3 Modalités de mise en œuvre

La gestion du budget de normalisation est de la responsabilité de la Commission. Ce budget est essentiellement exécuté sur la base des activités telles que décrites dans l’article 3 de la proposition.

Une assistance technique et administrative n’est pas exclue ; elle est partie intégrante des budgets annuels.

6. INCIDENCE FINANCIÈRE

6.1 Incidence financière totale sur la partie B (pour toute la période de programmation)

La ventilation par type d’actions se fait chaque année sur la base des estimations indiquées au point 2.3 et dans le cadre des Décisions annuelles de financement de la Commission qui fixe les montants, les taux de co-financement par type d’activité.

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

Aucune incidence car maintien de la situation existante en matière de ressources humaines et de dépenses administratives (2A+3B+2C).

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1 Système de suivi

Des évaluations récurrentes sont réalisées régulièrement par la Commission sur les différents types d’activités faisant l’objet d’un soutien financier communautaire (voir point 6.2 relatif à l’évaluation ex-ante).

8.2 Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Des évaluations ex-post sont prévues pour chaque type de financement chaque année. A titre d’exemple, le programme esap a fait l’objet d’une évaluation en 2003 ; en 2005, les contrats consultants seront évalués par des évaluateurs externes.

9. MESURES ANTIFRAUDE

Les dispositions de la réglementation financière relatives à l’exécution du budget, et plus particulièrement celles concernant les mesures de contrôle sont d’ores et déjà mises en œuvre.

Des mesures de contrôles systématiques des subventions sont prévues dans les conventions cadre de partenariat signées entre la Commission et les organismes européens de normalisation telles que des obligations de rapports, de décomptes financiers avec la possibilité d’exiger toutes pièces justificatives pour les dépenses pendant 5 ans après paiement de la facture finale relative à toute convention spécifique.

Des rapports d’audit sont requis de la part des bénéficiaires conformément aux dispositions du règlement financier.

Des contrôles sur pièces et sur place sont réalisés régulièrement par la Commission notamment pour s’assurer que le système d’enregistrement du nombre d’hommes/jours utilisés pour les activités de normalisation est fiable.

[1] CEN: Evropský výbor pro normalizaci, CENELEC: Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice, ETSI: Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/48/ES, Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

[3] Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31.

[4] Úř. věst. C 91, 16.4.2003, s. 7.

[5] Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 624.

[6] Úř. věst. C 141, 19.5.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. C 66, 15.3.2002, s. 1.

[8] Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25.6.2002, Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[9] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[10] Úř. věst. C , , s. .

[11] Úř. věst. C , , s. .

[12] Úř. věst. C , , s. .

[13] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

[14] Úř. věst. C 91, 16.4.2003, s. 7.

[15] Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31. Rozhodnutí ve znění nařízení (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[16] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[17] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[18] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[19] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[20] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.